PUBLIKAÈNÍ AKTIVITA A CITOVANOST 85 ÈESKÝCH AKTIVNÍCH PROFESORÙ A DOCENTÙ V OBORU PSYCHOLOGIE:

Dopisy, diskuze, ohlasy

PSYC H IATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3

PUBLIKAÈNÍ AKTIVITA A CITOVANOST 85 ÈESKÝCH

AKTIVNÍCH PROFESORÙ A DOCENTÙ V OBORU PSYCHOLOGIE: REVIZE A ODPOVÌÏ NA KRITIKU PUBLICATION ACTIVITY AND CITEDNESS OF 85 CURRENTLY-ACTIVE CZECH PROFESSORS AND ASSOCIATE PROFESSORS OF PSYCHOLOGY: REVISION AND RESPONSE TO CRITIQUE ONDØEJ BEZDÍÈEK1, MAREK PREISS2, 3, ELIŠKA DOÈKALOVÁ2, 3 1

Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 2 Psychiatrické centrum Praha 3 Centrum Neuropsychiatrických studií

SOUHRN Èlánek shrnuje publikaèní aktivitu a citovanost 85 èeských aktivních profesorù a docentù psychologie podle ISI (Web of Science). Kromì poètu publikací v ISI uvádí také z hlediska impakt faktoru nejprestižnìjší èasopis, ve kterém autor publikoval, nejvyšší citovanost jedné z prací, souèet citací ke všem pracím autora a h-index. Akcentuje význam i omezení tohoto pøístupu v akademické psychologii. Klíèová slova: publikace, citace, ISI (Institute for Scientific Information)

SUMMARY The article brings a summary of the publication activity and citedness of 85 currently-active Czech professors and associate professors of psychology according to ISI (Web of Science). Besides the number of publications in ISI it presents also the most prestigious journal based on its impact factor, in which the researcher published, the highest citedness of one of his/her papers, sum of citations of all papers, and h-index. It also discuss the strengths and weaknesses of this approach in academic psychology. Key words: publication, citation, ISI Bezdíèek O, Preiss M, Doèkalová E. Publikaèní aktivita a citovanost 85 èeských aktivních profesorù a docentù v oboru psychologie: revize a odpovìï na kritiku. Psychiatrie 2009; 13(2-3): 108–113.

Motto: „If you can measure that of which you speak, and can express it by a number, you know something of your subject; but if cannot measure it, your knowledge is meager and unsatisfactory.” William Thomson, Lord Kelvin

Následující pøíspìvek je rozšíøenou a upravenou verzí èlánku Publikaèní aktivita a citovanost 85 èeských aktivních profesorù a docentù v oboru psychologie, který ve zkrácené podobì vyšel v èasopise Psychologie Dnes (pod nesprávným názvem „Který z èeských psychologù je nejlepší?“ Preiss et al., 2008). Tento text obsahuje také reakci na kritické ohlasy z psychologické obce a rozšiøuje argumentaci ve prospìch použitého scientometrického pøístupu. V roce 2007 se v médiích objevila zpráva, že od roku 1998 do roku 2003 èeská vláda poskytla vìdcùm témìø 70 miliard korun, z nichž se však 25 miliard utratilo za projekty, které nepøinesly jediný objev, vìdecký èlánek, citaci nebo patent. Jen dvacet procent vìdeckých projektù bylo úspìšných na

mezinárodní úrovni. Vývoj a úroveò vìdy v každé zemi se posuzuje, mimo jiné, podle poètu citací z výzkumù ve vìdeckých èasopisech. Zatímco v Dánsku je poèet citací na tisíc obyvatel v prùmìru 9,77, v USA 5,9, v Maïarsku 1,77, Èesko má jen 1,59 (HN.Ihned.cz, 24. 8. 2007; Brunovský et al., 2007). Kritéria pro habilitaèní øízení a øízení ke jmenování profesorem na Univerzitì Karlovì urèují jistou míru publikaèní èinnosti – aktuálnì 20 publikací vedle absolutoria doktorandského studia (v pøípadì habilitace) a 40 publikací v pøípadì profesorského øízení (viz rámeèek). V habilitaèním øízení se ovìøuje vìdecká nebo umìlecká kvalifikace uchazeèe, a to zejména na základì habilitaèní práce a její obhajoby a dal-

108


PSYC HIA T RIE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3

Tabulka 1: Abecední seznam 82 èeských docentù/profesorù psychologie a údaje o publikaèní aktivitì a citovanosti podle ISI (Web of Science). Počet impakt. publikací, „měřítko produktivity“

Balcar Karel

42

Baumgartner František

22

Bedrnová Eva

11

Jméno

Titul nejprestižnějšího časopisu a jeho IF za rok 2007

Nejvíce citací jednoho článku

Souhrn všech citací „měřítko vlivu“

h-index

ČESKOSLOVENSKÁ PSYCHOLOGIE; 0,133

11

31

3

STUDIA PSYCHOLOGICA; 0,145

6

42

4


0

0

0

Bendová Marcela

2

LYMPHOLOGY; 0.778

0

0

0

Blatný Marek

46

NEUROPSYCHOBIOLOGY; 3,047

17

116

6

Borecký Vladimír

5


0

0

0

Brichcín Milan

18


11

49

4

Břicháček Václav

67

PSYCHOLOGY & HEALTH; 1,621

9

33

3

13

INTERNATIONAL JOURNAL OF PSYCHOPHYSIOLOGY; 2,205

4

12

3

Čálek Oldřich

6


1

1

1

Čermák Ivo

47

PSYCHOTHERAPY AND PSYCHOSOMATICS; 5,022

9

68

4

Dan Jiří

1


0

0

0

Diamant Jiří

7

ACTA PSYCHIATRICA SCANDINAVICA; 3,782

5

9

2

Dlouhá Drahomíra

1


1

1

1

Fraňková Slávka

80

GASTROENTOROLOGY; 11,673

106

603

9

Frýba Mirko

5

---

0

0

0

Gjuričová Šárka

5


3

4

1

Cakirpaloglu Panajotis

Hartl Pavel

0

---

0

0

0

Helus Zdeněk

13


1

1

1

Hoskovec Jiří

156

AMERICAN PSYCHOLOGIST; 6,967

6

22

2

11

PFLUGERS ARCHIV-EUROPEAN JOURNAL OF PHYSIOLOGY; 3,842

14

15

1

10


2

3

1

Chrz Vladimír

7


3

4

1

Janoušek Jaromír

21


6

16

2

Jedlička Richard

0

---

0

0

0

Hošek Václav Hříbková Lenka

Kalina Kamil

6

JOURNAL OF DRUG ISSUES; 0,965

3

10

2

Kebza Vladimír

48


12

53

4

Kocourek Jiří

0

---

0

0

0

Kohoutek Rudolf

0

---

0

0

0

Konečný Josef

0

---

0

0

0

Kostroň Lubomír

5

JOURNAL OF SOCIAL ISSUES; 1,39

10

21

3

Koutný Ladislav

0

---

0

0

0

Kožený Jiří

70

AMERICAN JOURNAL OF PSYCHIATRY; 9,127

69

251

7

Kratochvíl Stanislav

58

PSYCHOTHERAPY AND PSYCHOSOMATICS; 5,022

6

9

1

Křivohlavý Jaro

110


5

24

3

Kučera Miloš

13


0

0

0

Kulič Václav

2


0

0

0

Kulka Jiří

15


4

8

2

Langová Marta

28


3

9

2

Lukášová Růžena

3


1

1

1

30

JOURNAL OF CROSS-CULTURAL PSYCHOLOGY; 1,524

9

36

3

Mahel Ivan

3


0

0

0

Mareš Jiří

9


8

14

2

Macek Petr

Pokraèování tabulky na další stranì

109


PSYC H IATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3

Titul nejprestižnějšího časopisu a jeho IF za rok 2007

Nejvíce citací jednoho článku

Souhrn všech citací „měřítko vlivu“

h-index

3


0

0

0

Mikšík Oldřich

22


9

35

4

Miovský Michal

6

INTERNATIONAL JOURNAL OF DRUG POLICY; 1,272

3

4

1

6

INTERNATIONAL JOURNAL OF PSYCHOPHYSIOLOGY; 2,205

0

0

0

2

JOURNAL OF HAZARDOUS MATERIALS; 2,337

7

7

1

Plaňava Ivo

3


3

5

1

Pechačová Zdeňka

18

SOCIAL SCIENCE & MEDICINE; 2,453

14

76

6

Plháková Alena

7


0

0

0

Pokorná Věra

0

---

0

0

0

Rymeš Milan

3


0

0

0

Řehan Vladimír

4

---

0

0

0

Řehulka Evžen

13


1

0

1

Říčan Pavel

51


11

45

4

Severová Marie

6

INTERNATIONAL JOURNAL OF PSYCHOLOGY; 0,272

1

1

1

Smékal Vladimír

12


15

19

2

Sobotková Irena

1


3

3

1

Srnec Jan

15

*

5

8

2

Stuchlíková Iva

25

JOURNAL OF STUDIES ON ALCOHOL; 2,093

11

37

4

Jméno

Počet impakt. publikací, „měřítko produktivity“

Matoušek Oldřich

Paulík Karel Pavelková Isabella

Svoboda Mojmír

10

PSYCHOLOGICAL REPORTS; 0,353

30

30

1

Šípek Jiří

14

NEUROENDOCRINOLOGY LETTERS; 1,443

12

12

1

Štech Stanislav

12


2

5

1

Štikar Jiří

13


1

2

1

Šulová Lenka

7


0

0

0

Švancara Josef

10

GERONTOLOGIST; 1,820

2

4

1

Trpišovská Dobromila

0

0

0

0

Tyrlík Mojmír

11

AUSTRALIAN JOURNAL OF PSYCHOLOGY; 0,947

3

8

3

34

EUROPEAN JOURNAL OF CHILD AND PSYCHIATRY; 1,992

19

70

4

6

JOURNAL OF INTELLECTUAL DISABILITY RESEARCH; 1,436

0

0

0

Vališová Alena

3


0

0

0

Valoušek Chrudoš

3


0

0

0

Vaněk Miroslav

1


1

2

1

Vašina Lubomír

4


1

1

1

Vašutová Maria

0

---

0

0

0

Velehradský Antonín

12


1

1

1

Vízdal František

0

---

0

0

0

Urbánek Tomáš Vágnerová Marie

Vtípil Zdeněk

0

---

0

0

0

Vybíral Zbyněk

5


4

5

1

Vymětal Jan

83


4

16

3

Výrost Jozef

24


6

31

4

Vysekalová Jitka

1


0

0

0

29

JOURNAL OF PERSONALITY AND SOCIAL PSYCHOLOGY; 4,505

12

33

3

1


0

0

0

Weiss Petr** Záškodná Helena

* Autor publikoval v časopise PSYCHIATRY, který ale nemá dle ISI impakt faktor. ** Publikační aktivita tohoto autora je zřejmě rozsáhlejší; v databázi je mnoho autorů podobného jména a je možné, že uvedená čísla skutečnou publikační činnost a citovanost podhodnocují.

110

Dopisy, diskuze, ohlasy ších vìdeckých, odborných nebo umìleckých prací, a jeho pedagogická zpùsobilost na základì hodnocení habilitaèní pøednášky a pøedcházející pedagogické praxe (zákon è. 111/1998 Sb). Je zøejmé, že publikaèní èinnost je jen jedna z èinností docentù a profesorù. Publikaèní aktivita a citovanost v mezinárodních periodikách samozøejmì neodráží celé spektrum èinnosti akademických pracovníkù, nezahrnuje napø. publikace knižní, recenzování („peer-review“), ani pøednášky a jejich kvalitu, neobsahuje ani organizaèní schopnosti pøi øízení vìdeckých projektù. Prestižní Èeská lékaøská akademie pøijímá za èleny ty pøíslušníky lékaøského stavu, jejichž zásluhy vyrostly na dvou ze tøí „pilíøù“: 1. vìda a výzkum (SCI, h-indexy, patenty); 2. výuka (vybudování školy, výchova celé generace žákù a následovníkù; 3. klinická praxe (osvojení si pøevratné metody èi klinického postupu, úspìšné zavedení dosud nedostupné diagnostické èi léèebné metody, markantní snížení morbidity a mortality vìtších skupin obyvatelstva apod.). Vìdecko-pedagogické hodnosti pøedstavují pøedevším první dva pilíøe. Tøetí pilíø jen sám o sobì k docentuøe èi profesuøe nestaèí (Höschl, 2007). Scientometrické hodnocení je ale do znaèné míry zavádìjící a se skuteènou hodnotou posuzovaného ne zcela jasnì související. Problém však je, že k urèení (a porovnání) toho, kdo by mìl a kde nemìl být vysokoškolským pedagogem v medicínì, lepší pomocný nástroj nemáme (Höschl, 2007). Srovnávání v èeské psychiatrii nedávno probìhlo (Kopeèek, 2007) a vzbudilo znaèný ohlas (Höschl, 2007). Srovnání aktivních èeských docentù a profesorù psychologie zatím chybí. Scientometrické hodnocení vychází z paradigmatu pøírodních vìd. Aplikováno na psychologii vypovídá o èinnosti, vlivu jednotlivých výzkumníkù v tomto oboru, kteøí ji chápou jako pøírodní vìdu a dle toho publikují v podobnì orientovaných èasopisech. Jedná se o redukci pohledu na psychologii jako vìdu a je nutné to pøi interpretaci scientometrických indexù výsledkù brát v úvahu. Proti kritikùm tohoto pøístupu je nutno podotknout, že sami tvùrci akademické psychologie (W. Wundt, 1874 a W. James, 1890) byli reprezentanty tohoto pøístupu (oba založili psychologickou laboratoø v rámci univerzity, oba pùvodnì vycházeli z fyziologie). Dnes by pùsobili v oboru biologické psychologie, tedy v rámci neurovìd, který je hnacím motorem základního výzkumu i v psychologii (napø. kognitivní psychologie, kognitivní neuropsychologie ad.). Není se proto z hlediska tradice co divit, že odborná komunita v americké, nìmecké i francouzské akademické psychologii, kde je tato tradice živá, používá scientometrii k hodnocení vlivu jednotlivých výzkumníkù. Cílem publikaèní èinnosti není citovanost sama o sobì èi hromadìní prací, ale pokrok v poznání. Bez komunikace s širší vìdeckou obcí prostøednictvím publikaèních výstupù je pokrok v poznání dosažitelný nesnadno. Citovanost je znakem, že se o publikaèní výstupy zajímají druzí a vysoká citovanost naznaèuje vysokou míru zájmu o dílo. Publikaèní produktivita a citovanost jsou mìøitelnými, i když hrubými výstupy, a umožòují srovnání mezi kapacitami urèitého oboru. K tabulce 1, ve které prezentujeme publikaèní aktivitu a citovanost aktivních profesorù a docentù v oboru psychologie pracujících v ÈR, je zapotøebí výklad. Tabulka se soustøeïuje na 5 promìnných:

1

Všechny impakt faktory (IF) uvádìné v tomto èlánku jsou za rok 2007.

111

PSYC HIA T RIE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3 1. Poèet publikací s impakt faktorem (IF, Garfield, 1994), „mìøítko produktivity“. Impaktované publikace byly vyhledány v ISI (Web of Science) zadáním pøíjmení a jména. 2. Dále jsme vyhledali titul nejprestižnìjšího èasopisu (èasopisu s nejvyšším IF) a jeho IF za rok 2007.1 Napø. IF 1 znamená, že v prùmìru každá práce v daném èasopise je citována 1× v následujících 2 letech. Èíslo nerozlišuje poøadí autora (první èi další místo). 3. Dalším sledovaným parametrem je nejvíce citací jednoho èlánku, kde je daná osoba hlavním autorem èi spoluautorem. Souèástí citací jsou i autocitace. 4. V dalším sloupeèku je uveden celkový souèet všech citací ke èlánkùm autora (aś je na prvním èi nìkterém z dalších míst). 5. Posledním sledovaným znakem je h-index. Tento index sdružuje publikaèní aktivitu i citovanost. Napø. h-index 5 znamená, že autor publikoval 5 prací, které byly citovány alespoò 5×. Nejvìtším omezením h-indexu je, že vyšší index je spojen s dostateèným èasovým odstupem od publikování prvních èlánkù – nehodí se tedy pro mladší autory. ISI od Thomson Reuters byla pro úèel této práce opakovanì využita v záøí–øíjnu 2008. Údaje v tabulce mohou být v nìkterých pøípadech nepøesné. Nìkdy dochází v zahranièních databázích k pøeklepùm ve jménech a nìkteré publikace mohou „zmizet“. U žen mohlo dojít ke ztrátì nìkterých publikaèních i citaèních výstupù zmìnou pøíjmení. Mezitím došlo ke zmìnám, novým publikacím i citacím v letech 2008–9. Navíc se jednotlivé databáze liší v pøesnosti a zábìru. Údaje v tabulce neukazují na poøadí autorù. Nìkteøí autoøi publikují pøevážnì jako první èi jediní (napø. Jaro Køivohlavý), jiní se mohou pøidávat, být spoluautory na nìkterém z dalších míst. Dobrou citovanost mùže mít i autor na 10. místì. Publikaèní aktivita a citaèní ohlas souvisejí s vìkem (starší mìli více èasu publikovat, èas zvyšuje citovatelnost). Tabulka nemusí obsahovat všechny èeské docenty a profesory. Neexistuje oficiální seznam èeských docentù a profesorù, údaje jsme vyhledali na internetu, podle prezentací kateder psychologie, z diskuzí s kolegy a z dalších zdrojù. Hodnocení publikaèní aktivity by se zhoršilo, pokud by Èeskoslovenská psychologie nebyla zahrnuta mezi impaktované èasopisy (podobnì jako Studia Psychologica). Tyto dva èasopisy, do kterých èeští (slovenští) psychologové píší nejvíce, umožòují získávat impaktové desetiny bodù. Èíselné údaje v tabulce mohou tìžko nahradit rozbor kvality publikací (napø. nová témata vs. opakující se práce, myšlenková stagnace vs. dlouhodobá plodná práce na tématu) a vztah k dalším pracovním èinnostem. Napø. autor s množstvím publikací bez dostateèné kvality nemusí mít vyšší ohlas (citovanost) než ten, který publikoval málo, ale jeho práce je vysoce originální, ètená a citovaná. Samotná citovanost nemusí mnoho znamenat – mnoho autorù v úvodu cituje velké množství publikací, aniž by to nutnì znamenalo vliv na jejich práci. Souèástí citací jsou i autocitace. Pokud se èeští autoøi citují pøedevším mezi sebou, mohou mít obstojnou citovanost, jejich práce ale nemají vliv na vìdeckou produkci mimo rámec ÈR. Scientometrické ukazatele nejsou srovnatelné mezi obory, nejsou vhodné ani pro literaturu (ani pro psychology publikující pøevážnì knihy). Nedokáží odlišit opravdový pøínos oproti èestnému „pøipisování“ autorù za „zásluhy“. Nìkteré místní èasopisy mohou mít velký význam pro rozvoj

PSYC H IATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3 vìdeckého uvažování i bez IF. Pøi použití rùzných databází vyhledávajících scientometrické ukazatele se mùže dospìt k rùzným výsledkùm (Scopus vs. ISI). Údaje v tabulce mohou ukazovat na pilné a pracovité èleny psychologické obce. Napø. Slávka Fraòková èi Jiøí Kožený mají vzhledem k ostatním enormní publikaèní aktivitu i vysokou citovanost (a mají také nejvyšší citovanost jednoho èlánku). Jiøí Hoskovec, Jaro Køivohlavý, František Mann, Jan Vymìtal, Stanislav Kratochvíl, Jiøí Kožený, Václav Bøicháèek a Slávka Fraòková vynikají vysokou produktivitou (nad 50 prací). Zøetelnì nejvyšší produktivitu má Jiøí Hoskovec. H-index 6 a více mají Zdeòka Pechaèová, Marek Blatný, Slávka Fraòková a Jiøí Kožený. Jen málo èeských docentù/profesorù má celkem pøes 100 citací svých prací – kromì Slávky Fraòkové a Jiøího Koženého jen Marek Blatný. Bylo by nesprávné nezmínit alespoò nìkteré osoby neuvedené v této tabulace jen proto, že nejsou obdaøeny pøíslušným titulem nebo již nejsou aktivní. Napø. František Mann publikoval podle ISI úctyhodných 82 publikací s h-indexem 4 a souhrnem citací 57 (maximum citací k jednomu èlánku 17). Aleš Koláøský je velmi pravdìpodobnì jeden z mála èeských psychologù, který publikoval v prestižních Archives of General Psychiatry (IF 15,976; 53 citací ke èlánku z roku 1967 v Archives s názvem MALE SEXUAL DEVIATION – ASSOCIATION WITH EARLY TEMPORAL LOBE DAMAGE; celkem 76 citací; 5 prací podle ISI; h-index 3). Zdenìk Matìjèek má podle ISI 43 prací s maximem 33 citací (za èlánek CHILDREN FROM UNWANTED PREGNANCIES IN PRAGUE, CZECH REPUBLIC REVISITED AT AGE 30) a souètem všech citací 158 (h-index 6). Iva Šolcová má podle ISI 47 prací s celkovým souètem citací 96 a h-indexem 5. Vysoký h-index (7) s celkovým poètem citací 129 má Jan Preiss. Pro srovnání – neuropsycholog Ralph Reitan má 2515 citací, zakladatel originální teorie osobnosti C. R. Cloninger 17 534, zakladatel kognitivnì-behaviorální psychoterapie Aaron T. Beck celkem 29 748 citací. Samostatnou kapitolou jsou lidé, u kterých pracovní dráhu zmìnila doba – napø. emigranti z roku 1968, jejichž pøedstavitelem je v tabulce J. Diamant, a otázka, zda jim zmìna prostøedí na pracovní dráze pomohla èi ubrala. Informace uvedené v tabulce 1 mohou sloužit jen k velmi hrubému porovnání publikaèní aktivity a citovanosti èeských docentù a profesorù psychologie. Za pøípadné pøipomínky a korektury budeme vdìèní, stejnì jako za diskuzi k tomuto pøíspìvku. Odpovìï na kritiku doc. PhDr. Zbyòka Vybírala, Ph.D. z 5. prosince 2008 Chtìli bychom docentu Vybíralovi podìkovat ze jeho podnìtnou odpovìï na náš èlánek, v její argumentaèní výstavbì však nalézáme nìkolik zásadních nedostatkù. Soustøeïme se pouze na podstatné: V 1. èásti výhrad uvádí: „[…] mìli si dát práci a autocitace mìli vylouèit“. Autoøi nerozumí, proè by mìli vyluèovat autocitace, jestliže jejich vylouèení je technicky témìø nemožné (jen pro ilustraci si pøedstavme, jak u jediného profesora s cca padesáti publikacemi naèteme všechny a vylouèíme autocitace?). Za druhé, jestliže se to standardnì nedìlá ve scientometrii, proè bychom mìli být „papežštìjší než papež“?). Dle D. A. Pendleburyho (2009) totiž autocitace zásadnì nezkreslují citaèní hodnocení a nejsou artefaktem, který je nezbytné z hodnocení vylouèit. Za tøetí jsou autocitace velmi úèinnì potírány peer-review posudky, které takovýmto negativním autocitacím zamezují.

Dopisy, diskuze, ohlasy Náš èlánek se zabýval pouze peer-review èlánky, takže pravdìpodobnost inflace autocitací u konkrétního autora je nízká. Tento nárok doc. Vybírala by pro svou technickou nároènost znemožnil scientometrii. Dále: „[…] mìli bychom vyèlenit práce, které daný psycholog publikoval v jiné oblasti“. Scientometrii záleží na postižení vlivu daného autora v daném oboru, navíc pokud se jedná o neurovìdy, byly tyto práce do pøehledu zahrnuty. Kolik je takovýchto psychologù v pøehledu? Minimum. Doc. Vybíral tu porušuje jedno ze základních pravidel scientometrie: srovnávat podobné s podobným, tj. podobné pole èinnosti s podobným. „V moci autorù bylo zvolit minimálnì jednu pøimìøenìjší a spravedlivìjší metodu mìøení „dopadu vìdeckého díla“. Z nepochopitelných dùvodù tak neuèinili. […] Teprve tato citaèní databáze vydává svìdectví pøesnìjší, protože se širším zábìrem, o tom, jak èasto jsme citováni kolegy – ovšemže opìt pouze... v jejich vìdeckých èláncích.“ Tento argument, pøestože se zdá být nejzávažnìjší, zkresluje nejvíce, co bylo vlastním pøedmìtem kritiky: pøesnost impakt faktoru vytvoøeného pouze na základì citací v èasopisech. V Cited reference search se mohou vyskytovat pøíspìvky jak ve velmi prestižních sbornících, uèebnicích, tak v publikacích regionálního významu. Impakt faktor založený pouze na citacích ze žurnálù je tak velmi pravdìpodobnì pøesnìjším ukazatelem vlivu, produktivity daného vìdce, notabene v akademické psychologii. Vìdec s pomìrem citací podstatnì vyšším pøi zahrnutí knih oproti èlánkùm dává najevo, jaký má vliv pøi sepisování uèebnic, pøehledových èlánkù (review) do sborníkù textù (zpravidla vychází cca se zpoždìním 3–5 let po zásadních nových objevech v oboru), nikoliv kolik publikoval originálních pøíspìvkù (ty se publikují právì v odborných peer-review žurnálech). Zámìrem proto nebylo nìkomu „ublížit“, nýbrž ukázat, jak se toto zúžení zamìøení projeví v pohledu na naši obec docentù a profesorù. Z dìjin psychologie lze vypozorovat, že od vzniku kognitivní psychologie v 50. letech 20. stol. pøestaly v základním výzkumu hrát stìžejní roli knižní publikace, ale dìjiny psychologie jsou od Millerova magického èísla, Chomského kritiky behaviorismu èi Cronbachovy a Meehlovy práce o konstruktové validitì dìjinami prùlomových èlánkù… V 2. èásti: námitky, které doc. Vybíral výbìrovì pøejímá od pøírodovìdcù, jsou pouze cvièením z formální logické analýzy (mimo jiné je reprodukoval z Wikipedie: http://en.wikipedia. org/wiki/Impact_factor#Misuse). Tímto pohledem bychom došli k závìru, že impakt fakor je ve vìtšinì o poètu citací, které pøinesly nìjakou skandální, avšak lživou èi zkreslující informaci. Výjimky nelze vylouèit zejména u žurnálù s tzv. „nonblind refereeing practices“ (Peters et al., 1982), nicménì vìtšina publikací je hnána „touhou po vìdìní“, nikoliv po lži a skandálu. Podobnì soutìživost mezi vìdeckými týmy není kamarádíèkováním pro vìdecké sinekury, ale touhou být rychlejší, dùmyslnìjší, mít robustnìjší data než kolegové napø. z Lipska, New Yorku apod. Mentalita mezi vìdci popisovaná argumenty doc. Vybírala je jim dle vlastních zkušeností autorù cizí a proti jejich etice. Proè se tedy tolik obávat jejího vlivu na scientometrii? V 3. èásti recenzent prokazuje, že scientometrie pro nìho není platným nástrojem hodnocení. Proè ji tedy kritizuje, jestliže ji nechce používat s jejími omezeními? Zahrnutím citací diplomových prací, „také v èasopisech neelitních (do dané databáze nevøazených), citace ve sborníkových textech“, bychom došli k absurdnímu hodnocení: všeho, co kdo kdy napsal v daném oboru. Autor zamìòuje scientometrii s Ná-

112

Dopisy, diskuze, ohlasy Kritéria pro habilitaèní øízení a øízení ke jmenování profesorem na Univerzitì Karlovì (aktuální kritéria dle webu Karlovy univerzity v záøí 2008). Docent Uchazeč o jmenování docentem by měl být absolventem doktorského studia (CSc., Dr., Ph.D.). Publikační činnost: požadováno nejméně 20 publikací. Na seznamu by se měly objevit práce v zahraničním nebo českém odborném časopise s IF. Za odborný časopis nelze považovat různé časopisy firem otiskujících nerecenzované práce. Dále nelze započítat články, recenze v denním tisku apod. Počet požadovaných publikací by měly tvořit vědecké monografie, kapitoly v monografiích, původní práce a práce v recenzovaných sbornících, učebnice a učební texty. Další uvedené položky, např. přednášky typu „invited speaker“, přehledy a souborné referáty, patenty atd. se uvádějí odděleně. Doplňují významně celkový vědecký profil uchazeče. Seznam absolvovaných stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních ve smyslu §72 odst. 2 zákona o vysokých školách, je uveden ve zvláštní příloze. Habilitační práce musí být vždy součástí materiálů předkládaných rektorovi UK ke jmenování docentem. Profesor Uchazeč o jmenování profesorem by měl být zpravidla nositelem vědecké hodnosti DrSc., nejméně však některého z titulů doktorského studia. Vědecká činnost a ohlasy na ni by i v případě absence vědecké hodnosti DrSc. měly být ekvivalentní. Publikační činnost: požadováno nejméně 40 publikací doplněných v příloze seznamem citací. V oborech, kde je to možné, budou uvedeny údaje ze SCI. Uchazeč o jmenování profesorem by měl být autorem vědecké monografie. Za nezbytnost je považováno autorství nebo spoluautorství prací v zahraničním nebo českém časopise s IF. Počet požadovaných publikací by měly tvořit vědecké monografie, kapitoly v monografiích, původní práce v odborných časopisech a recenzovaných sbornících, učebnice a učební texty. Další uvedené položky, např. přednášky typu „invited speaker“, přehledy a souborné referáty, patenty atd. se uvádějí odděleně. Doplňují významně celkový vědecký profil uchazeče. Seznam absolvovaných stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních ve smyslu § 72 odst. 2 zákona o vysokých školách, je uveden ve zvláštní příloze návrhu na jmenování profesorem.

PSYC HIA T RIE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3 rodní knihovnou, podobnì jako Google Scholar s ISI Web of Knowledge – tento pohled vede k naprostému pokroucení smyslu scientometrie: redukce informací pouze na ty vlivné. Proè bychom mìli citovat vìdcovu diplomovou práci, pokud mìla nulový vliv na daný obor (to je osudem vìtšiny diplomových prací)? Závìrem tøeba zdùraznit, že docent Vybíral názornì ukázal to, co vyèítal autorùm èlánku, že „neví, jak na to“. Kdybychom mìli realizovat jeho návod totálního hodnocení všeho napsaného, došli bychom nejspíše k hodnocení všeho vìtšinou nepodstatného. A proè „data doèistit“ nemùže osobnì? Protože to prostì technicky nelze (èasovì, prostorovì – rozsah takového èlánku?) a pøedevším to není pro scientomerické hodnocení relevantní. Podìkování: Dìkujeme Markétì Holubové a Evì Bolcekové za pomoc se zpracováním publikace. Podpoøeno projektem MZÈR MZ0PCP2005.

Mgr. Ondøej Bezdíèek Neurologická klinika 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy a VFN Kateøinská 30 128 21 Praha 2, Tel.: +4202 2496 5503 E-mail: [email protected]

LITERATURA Brunovský M, Horáèek J, Bubeníková-Valešová V, Mohr P, Španiel F. Editorial. Psychiatrie Supplementum 3, 2007;11:1. Cronbach LJ & Meehl PE. Construct validity in psychological tests. Psychological Bulletin 1955,52,281-302. Garfield E. The impact factor. Current Contents® 1994;(25):3-7. Höschl C. Editorial. Psychiatrie 2007;11:200. http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor#Misuse. Chomsky N. A Review of Skinner’s Verbal Behavior. Language 1959;35, No. 1,26-58. James W. The Principles of Psychology. Cambridge: Harvard University Press 1981. Kopeèek M. Publikaèní aktivita a citovanost aktivních profesorù a docentù v oboru psychiatrie. Psychiatrie 2007;11:186-187.

113

Miller G. The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on our Capacity for Processing information. Psychological Review 1956,63,81-97. Pendlebury DA. Using Bibliometrics in Evaluating Research. Research Department, Thomson Reuters, Philadelphia 2009. Peters DP & Ceci SJ. Peer-review practices of psychological journals: The fate of published articles, submitted again. The Behavioral and Brain Sciences (1982) 5, 187-255. Preiss M, Bezdíèek O, Doèkalová E. Který èeský psycholog je nejlepší? Psychologie Dnes, 12/2008. Stát platí špatné vìdce. HN.Ihned.cz, 24. 8. 2007. Vybíral Z. K publikaci zavádìjícího seznamu údajných nejlepších psychologù v ÈR. In: http://psych.fss.muni.cz/vybiral/download. php?sekce=4. Wundt W. Grundzüge der physiologischen Psychologie. Leipzig: Engelmann 1874.

PUBLIKAÈNÍ AKTIVITA A CITOVANOST 85 ÈESKÝCH AKTIVNÍCH PROFESORÙ A DOCENTÙ V OBORU PSYCHOLOGIE:

Recommend Documents