PĚTILETÝ AKČNÍ ENERGETICKÝ PLÁN

PĚTILETÝ AKČNÍ ENERGETICKÝ PLÁN

PĚTILETÝ AKČNÍ ENERGETICKÝ PLÁN 2010 - 2014

Ve Zlíně dne 2. 11. 2009

1


Obsah: 1. Úvod 2. Východiska pro tvorbu Akčního plánu 3. SWOT analýza vnějších i vnitřních podmínek pro návrh AP 4. Územní energetická koncepce 4.1 Cíle územní energetické koncepce 4.2 Výchozí podmínky pro potenciál úspor paliv a energie a rozvoj OZE 4.2.1 Potenciál úspor ve spotřebě paliv a energie v jednotlivých spotřebitelských a výrobních sektorech 4.2.2 Potenciál OZE na území ZK definovaný ÚEK 5. Integrovaný plán ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje 5.1 Cíle dokumentu 5.1.1. Specifické cíle 5.2 Prioritní znečišťující látky 5.3 Prioritní kategorie zdrojů 5.4 Prioritní města a obce z pohledu znečištění 5.5 Priority a popis opatření 5.5.1 Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 5.5.2 Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku 5.5.3 Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže SO2 6. Prioritní oblasti Akčního plánu realizované Energetickou agenturou Zlínského kraje, o.p.s. 6.1 Detailní popis opatření a navrhovaných aktivit 6.1.1 Prioritní oblast 1: Podpora hospodaření s energií v objektech v majetku ZK 6.1.2 Prioritní oblast 2: Podpora efektivního využití energie na území ZK 6.1.3 Prioritní oblast 3: Podpora využiti obnovitelných a druhotných zdrojů energie 6.1.4 Prioritní oblast 4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodavek energie 6.1.5 Prioritní oblast 5: Horizontální opatření na podporu realizace Akčního plánu 7. Přínosy Akčního plánu a náklady spojené s jeho realizací 7.1 Očekávané přínosy Akčního plánu 7.2 Náklady na realizaci AP 7.3 Organizační zabezpečení realizace AP 8. Monitorování a vyhodnocování akčního plánu 8.1 Ukazatele pro monitorování AP 8.2 Vyhodnocování Akčního plánu 9. Použité zkratky 10. Použitá literatura 11. Příloha

2


1. Úvod Akční plán Energetické agentury Zlínského kraje, o.p.s je programovým dokumentem, který vychází ze schválených dokumentů Zlínského kraje pro oblast energetiky a životního prostředí, zejména ochranu ovzduší. Dokument navazuje na stávající činnost energetické agentury a definuje prioritní činnosti energetické agentury, kterými se bude EAZK zabývat v následujícím pětiletém období, tak aby bylo dosaženo vytyčených cílů těchto dokumentů, aktuálních potřeb Zlínského kraje a pětileté udržitelnosti projektu založení EAZK z programu Inteligentní energie pro Evropu č. smlouvy EIE/TYPE2/05/025/SI2.421510, jako nezávislé a neziskové servisní konzultační agentury. Prosazením vhodných opatření a projektů na majetku Zlínského kraje, města a obcí v letech 2010 až 2014 bude EAZK naplňovat vizi „Zelený kraj příkladem“.

2. Východiska pro tvorbu Akčního plánu •

• • • • • •

Strategické dokumenty: Koncept snižování emisí a imisí, Územní energetická koncepce, Aktualizace programů snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší s programovým dodatkem, Plán odpadového hospodářství, Územní prognóza ZK, které stanovují na území Zlínského kraje cíle a priority rozvoje; Územní energetické koncepce měst - Hulín, Zlín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Studie využití obnovitelných zdrojů mikroregionů Valašského Meziříčí a Bystřice pod Hostýnem a rozpracované koncepce Uherský Brod; Stávající účinnost ve spotřebě paliv a energie na území ZK a potenciál pro její zvýšení; Možnosti a potenciál ve využívání vhodných obnovitelných zdrojů energie; Legislativní požadavky v oblasti hospodaření s energií a v bezpečnosti a spolehlivosti v zásobování kraje palivy a energií; Průzkumy, ankety a výzvy realizované EAZK,výstupy z konzultací s klienty, výstupy ze závěrů seminářů a kulatých stolů pořádaných v rámci činnosti EAZK. Operační programy, národní a Evropské fondy jako možné zdroje financování opatření navržených v Akčním plánu.

3. SWOT analýza vnějších i vnitřních podmínek pro návrh AP Vnější vztahy, ekonomická situace kraje, demografický vývoj Silné stránky Příležitosti - Postupující příprava průmyslových - Rozvinutá infrastruktura zón - Tradice ve výrobě a zavedené - Přilákání zahraničního kapitálu obchodní značky vytvořením příznivého prostředí - Zručná a adaptabilní pracovní síla - Zlepšení přeshraniční spolupráce v - Tvorba vyšší přidané hodnoty rámci zemí EU v průmyslu než v jiných krajích - Zvyšování míry inovace, vývoje a - Existence vysokých škol modernizace v průmyslových podnicích - Potenciál pro zvýšení vybraných - Rozvoj sektoru služeb oborů - Rozvoj turistiky - Existující agentura napomáhající subjektům na území ZK, včetně - Prostor pro rozvoj SMP občanů k čerpání zdrojů EU a - Maximální využití fondů EU ostatních fondů - Zkvalitnění dopravní infrastruktury - Příhraniční region - Rozvoj vědecko-výzkumné základny a vysokého školství - Příznivé přírodní podmínky pro rozvoj turistiky a lázeňství

3


Slabé stránky - Nižší průměrná mzda než celostátní průměr - Nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných pracovníků než je průměr ČR - Centralizace výroby do velkých podniků - Malé zastoupení SMP na ekonomickém výsledku kraje - Vysoká míra nezaměstnanosti s koncentrací do problémových regionů - Pomalé investování do inovací infrastruktury (doprava, energetika) - Pomalejší tempo růstu HDP než v ostatních krajích - Nízká úroveň modernizace výroby v průmyslu - Málo špičkových a progresivních technologií - Nízká exportní výkonnost kraje - Nedostatek zdrojů veřejné podpory

Hrozby - Nedostatečný zájem zahraničního kapitálu - Vysoká konkurence z jiných regionů - Pomalý rozvoj dopravní infrastruktury - Zhoršování kvalifikační struktury pracovní síly v důsledku migrace a zhoršování školské soustavy - Další růst nezaměstnanosti ve vybraných regionech po omezení nebo uzavření průmyslových aktivit (chemický, strojírenský průmysl) - Nedostatek finančních zdrojů pro financování rozvojových projektů v oblasti zvyšování energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů - Nízká schopnost přípravy projektů ve vymezených prioritních oblastech podpory - Nedostatek podpory činnostem ve zvyšování povědomí, propagaci a popularizaci doporučení ÚEK ZK

Emisní situace a kvalita ovzduší ve Zlínském kraji Silné stránky Příležitosti - Nízká imisní zátěž ovzduší na - Nezbytnost dosažení souladu většině území Zlínského kraje s legislativou ve výhledu je oporou při čerpání zdrojů podpory v Rámci - Plnění emisních limitů u zdrojů podpory Společenství - Vybavenost krajského úřadu - Zlepšení koupěschopnosti a informacemi a systémem pro ekonomické síly obyvatelstva a tím zpracování dat vyšší využívání ekopaliv - Koncentrace problémů do několika Využívání zdrojů podpory pro posílení vybraných oblastí hospodárnosti užití paliv ve spotřebě a ve využívání obnovitelných a druhotných zdrojů prostřednictvím technologických inovací a změn Slabé stránky Hrozby - Nedostatek finančních prostředků pro - Špatné provětrávání údolních kotlin nezbytné technologické inovace v hornatých částech kraje subjektů v domácnostech a v - Zhoršená kvalita ovzduší ve průmyslu vybraných oblastech a nutnost - Neochota subjektů ke spolupráci na naplnění legislativy do roku 2010 realizaci Souhrnného akčního - Spalování tuhých paliv a dřeva programu v zastaralých lokálních topeništích s následnými spady prašných emisí - Pokračující spoluspalování odpadů v lokálních topeništích a znečištění emisemi v inversních situacích - Nesplnění imisních limitů v oblastech - Nezbytnost plnění emisního stropu se zhoršenou kvalitou ovzduší u vybraných škodlivin a koordinace výstavby nových kapacit - Omezení ve vztahu k typu výrob na

4


rozvojových plochách v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Energetické hospodářství kraje – zdrojová část – technická a ekonomická dostupnost zdrojových paliv a energie Silné stránky Příležitosti - Rozvinuté teplárenství (vč. výtopen - Rekonstrukce zdrojové základny na biomasu), plynárenství energetiky s pomocí fondů EU, umožňující využití progresivních - Vysoká spolehlivost zásobování technologií - Vysoké využívání obnovitelných a Restrukturalizace ekonomiky směrem druhotných energetických zdrojů a k nižší energetické náročnosti značný potenciál pro jejich využití ve vytvořené produkce výhledu - Aplikace Směrnic EU a Zákona ČR - Tuzemská základna pro výrobu, o podpoře OZE vedoucí k jejich dodávku a opravy většiny vyššímu využití v regionu technologií pro užití obnovitelných zdrojů energie - Využití ladem ležící půdy na pěstování biomasy - Využití nástrojů Kjótského mechanismu pro zvýšení energetické efektivnosti a využití OZE - Podpora decentralizovaných zdrojů pro posílení distribučních systémů a snížení ztrát v přenosu a rozvodu - Využívání biomasy ve větších zdrojích s moderní zplyňovací technologií - Realizace doporučení energetických auditů ze Zákona č. 406/2000 Sb. Slabé stránky Hrozby - Nízké využití plynárenských - Prudký nárůst cen energetických kapacit (mrtvé přípojky v obcích) zdrojů na světových trzích - Vysoké procento spalování tuhých - Nedostatečná podpora energetické paliv v lokálních topeništích efektivnosti a OZE - Nedostatek lokalit vhodných pro - Neschopnost připravit projekty pro využití energie větru čerpání fondů EU - Vysoký podíl jednoho energetického zdroje v energetické bilanci – hrozba případného napadení Energetické hospodářství kraje – užití energie – struktura a účinnost Silné stránky Příležitosti - Subjekty v terciární sféře mají - Podpora nezávislosti a zpracovány energetické audity soběstačnosti při zabezpečení energetických potřeb Zlínského - Většina spotřebitelů si může volit kraje alespoň ze 2 zdrojů energie na vytápění - Aplikace Směrnic EU k energetické efektivnosti (budovy, spotřebiče) a - Široká nabídka energeticky zkušeností ze zemí EU a fondů EU efektivních technologií a spotřebičů - Aplikace Směrnic EU a Zákona o - Široká nabídka technologií a podpoře OZE vedoucí k jejich dodavatelů pro rekonstrukce budov vyššímu využití za účelem zvýšení energetické efektivnosti - Aktualizace Národního programu na podporu EE a OZE na podmínky a - Značný potenciál úspor v průmyslu, požadavky EU terciální sféře Kampaň pro obyvatelstvo na - Úsilí kraje o zkvalitnění

5


energetického a environmentálního řízení - Potenciál v energetickém využívání odpadů

podporu úspor energie a vyššího využití OZE - Podpora alternativních způsobů dopravy (hromadná doprava, cyklistika, alternativní paliva) - Zařazení výchovy k EE a využití OZE do učebních osnov od mateřské školy - Podpora stabilizace soustav CZT (centralizované zásobování teplem) a využívání kombinované výroby elektřiny a tepla na bázi biomasy a bioplynu Hrozby - Prudký nárůst cen energetických zdrojů na světových trzích - Nedostatečná podpora energetické efektivnosti a OZE - Neschopnost připravit projekty pro čerpání fondů EU - Nepodchycení mladé generace pro podporu energetické efektivity a užití OZE

Slabé stránky - Klimaticky chladnější region, zejména ve východní části kraje a z toho plynoucí vyšší potřeba energie na vytápění - Silná koncentrace spotřeby paliv a energie v několika nosných podnicích kraje - Výrazné zatížení nízkopříjmových skupin obyvatelstva náklady na energii - Vysoké ztráty v konečné spotřebě energetických zdrojů - Nedostatečná podpora využití nových a alternativních zdrojů energie, současný stav je zejména prosté spalování dřevní hmoty v roštových topeništích - Nedostatečné povědomí o možnostech úspor energie a využití OZE Úroveň energetického řízení na úřadu Zlínského kraje Silné stránky Příležitosti - Profesionální přístup k naplňování - Vlastní energetická agentura schopna navrhnout, připravit a cílů ÚEK prostřednictvím projektů monitorovat projekty na EE a OZE - Schopnost iniciovat projekty, - Vybavenost komunikačními připravit stanoviska a vyjádření ke konkrétním projektům, technologiemi předkládaným pro financování - Vysoká profesionalita, znalost - Schopnost koordinovat nebo - Komunikační dovednosti zpracovat projektové žádosti o - Opora v politickém zastřešení obou financování oblastí – ŽP a energetiky v jedné - Schopnost udržovat a aktualizovat osobě energetický informační systém ve - Spolupráce s distribučními spolupráci s odborem životního společnostmi na osobním základě prostředí - Schopnost komunikace s příspěvkovými organizacemi kraje v oblasti provozování budov z hlediska potřeb energie - Vybavenost pro možné

6


-

-

Slabé stránky Chybějící institucionalizace vnitřního řízení v oblasti energetických problémů

monitorování dopadů výhledových rozvojových záměrů na obraz emisní situace v daném místě Posílení personálního obsazení EAZK pro realizaci doporučeného řešení energetického hospodářství kraje a pro energetické řízení v oblasti správy majetku kraje

Hrozby - Nepochopení záměrů o oblasti energetického řízení a nedostatečná motivace k energetickým úsporám - Nedostatek podpory motivačním aktivitám kraje realizovaným prostřednictvím Krajské energetické agentury - Nedostatek kvalitních projektů k realizaci cílů ÚEK ZK - Nedostatek finančních prostředků kraje pro případné spolufinancování projektů

4. Územní energetická koncepce ÚEK ZK byla společností ENVIROS dokončena v roce 2004. Koncepce vychází ze zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, platných k datu zpracování ÚEK a z prováděcího předpisu Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k podrobnostem územních energetických koncepcí. Rada Zlínského kraje vzala ÚEK ZK na vědomí usnesením číslo 0636/R16/04 ze dne 28.6.2004. ÚEK ZK reflektuje požadavky Státní energetické koncepce České republiky a je zaměřena na zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti v zásobování energií, ochranu životního prostředí, podporu hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE). Globálním cílem Územní energetické koncepce na území Zlínského kraje je zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování a nakládání s palivy a energií v souladu s udržitelným rozvojem kraje, měst a obcí. 4.1 Cíle územní energetické koncepce 4.1.1 Priority cíle I • •

Stanovit zásady koordinace energetického rozvoje kraje transparentním a nediskriminačním způsobem pro investory i odběratele. Sjednotit požadavky a praxi při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících budov a zdrojů energie.

4.1.2 Priority cíle II • • •

Snížení negativních vlivů užití energie na životní prostředí. Úspory energie ve výrobě, přenosu a spotřebě. Větší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie s cílem zvýšit zaměstnanost a energetickou soběstačnost měst a obcí a rovněž podpořit ekologicky šetrný cestovní ruch.

Dílčí cíle ÚEK byly stanoveny následovně:

7


• •

Zajistit spolehlivé, kvalitní a cenově dostupné služby zásobování energií posilováním efektivního konkurenčního prostředí a přispět tak k rozvoji kraje. Omezit negativní environmentální vlivy spojené z užitím energie. Prosazovat udržitelné trendy, které se mimo jiné vyznačují: a) snižováním energetické náročnosti a současně zlepšováním efektivnosti užití energie ve všech sektorech konečné spotřeby; b) změnami ve struktuře krytí poptávky po energii upřednostňující ušlechtilejší a emisemi méně zatěžující paliva a energie jak v transformačních procesech, tak i v konečném užití – při zohlednění ekonomické efektivnosti; c) růstem spolehlivosti a bezpečnosti energetických systémů a dodávek paliv a energie na území d) využíváním druhotných zdrojů energie jakožto místních zdrojů majících obnovitelný charakter (což přispívá ke zvýšení soběstačnosti a udržitelnosti rozvoje kraje).

4.1.3 Opatření navržená v ÚEK obsahují dvě hlavní oblasti v návaznosti na definici cílů a priorit • •

Zachování a posílení diverzifikace zdrojů a spolehlivosti v zásobování energií. Zavedení systému hospodaření s vlastním majetkem (energetický management), který identifikuje a realizuje ekonomicky návratné projekty na úsporu energie v zařízeních kraje, které kromě snížení negativních vlivu na životní prostředí přinesou kraji i čistý ekonomický přínos. V návaznosti na získané zkušenosti budou tyto praktické zkušenosti s přípravou, realizací a financováním ekonomicky efektivních projektů dále rozšiřovány i pro využití ostatními subjekty na území kraje.

4.2 Výchozí podmínky pro potenciál úspor paliv a energie a rozvoj OZE 4.2.1 Potenciál úspor ve spotřebě paliv a energie v jednotlivých spotřebitelských a výrobních sektorech Tabulka 1: Potenciál úspor energie v konečné spotřebě ve výhledu k r oku 2020 (dle ÚEK)

Odvětvi

Výchozí spotřeba (tis. GJ)

průmysl nevýrobní sféra domácnosti

17,76 6,65 17,68

Potenciál úspor 0 až 30 % (dle sektoru a užívané formy 0 až 30 % (dle sektoru a užívané formy 0 až 40 % (dle užívané formy energie)

Potenciál úspor paliv a energie byl propočten na základě předpokládaného potenciálu ekonomicky dosažitelných úspor energie v jednotlivých sektorech z bilancí spotřeby paliv a energie na území ZK. Zjištěné potenciály nejsou stavovou veličinou, ale berou do úvahy i předpokládanou dynamiku vývoje co do nové bytové a další výstavby a strukturálních změn v průmyslovém sektoru a nevýrobní sféře v následujících letech. 4.2.2 Potenciál OZE na území ZK definovaný ÚEK

Obrázek 1: Velikost potenciálu OZE dle jednotlivých ORP- stávající stav

8


Obrázek 2: Velikost potenciálu OZE dle jednotlivých ORP - výhled do roku 2020

Odhadovaný dostupný potenciál 4,25PJ/rok, PPEZ 9,5% v členění po okresech 5. Integrovaný plán ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje

9


Tento program byl zpracován na základě zákona č.86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší v platném . znění a řeší území Zlínského kraje z pohledu znečišťujících látek, u nichž na v roce 2008 došlo k překročení imisního limitu a meze tolerance nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena. 5.1. Cíle dokumentu Globálním cílem tohoto dokumentu je zajistit na celém území zóny Zlínský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). 5.1.1. Specifické cíle

snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost K, snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak.

Zdůvodnění specifických cílů Výměra území zóny Zlínský kraj, na nichž byly v letech 2001 až 2007 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále "OZKO") (v % celkového území zóny/aglomerace): Tabulka 2: Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu letech 2001 - 2007 Rok PM10 (d IL) PM10 (r IL) Celkem 2001 0,90% 4,40% 2002 3,60% 3,60% 2003 12,00% 12,00% 2004 5,80% 5,80% 2005 70,70% 0,30% 70,70% 2006 32,40% 0,70% 32,40% 2007 6,70% 6,70%

k lidskému zdraví (v % území zóny) v

B(a)P 4,30% 0,20% 3,80% 14,90% 7,80%

Ni 0,10% -

O3 81,30% 97,00% 100% 97,60% 99,30% 100% 100%

V roce 2007 žilo v OZKO cca 22327 obyvatel (3,78 % zóny) v rámci zóny Zlínský kraj. Emisní data pro hlavní znečišťující látky srovnaná s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů, kterých by mělo být dosaženo v roce 2010 (v t ročně):

Tabulka 3: Vývoj emisí znečišťujících látek a vztah k emisním stropům

10


Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Emisní strop Vztah v roce 2007

VÝVOJ EMISÍ REZZO 1-4 VE ZLÍNSKÉM KRAJI TZL SO2 NOx CO VOC [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] 2317,5 6894,9 10476,0 19340,9 9722,3 2203,1 7443,4 10344,3 18290,8 9720,9 2186,7 6979,6 9222,8 17445,8 9125,2 2241,6 7652,6 9341,4 17042,9 8682,6 2296,5 8743,1 9251,3 15094,0 8656,5 2272,6 7326,1 9163,6 14556,6 8574,7 2272,5 7001,5 8340,0 15000,5 10665,2 2397,5 6529,6 8357,2 14658,9 9348,4 8500 9100 12200 76,82% 91,84% 76,63%

NH3 [t/rok] 3599,9 3484,5 3593,6 3463,2 3105,6 3034,4 3054,3 3036,2 4000 75,91%

Celkové krajské emise nepřekračují doporučenou hodnotu krajského emisního stropu pro žádnou z uvedených škodlivin. 5.2 Prioritní znečišťující látky Pro účely dokumentu jsou na úrovni zóny Zlínský kraj stanoveny následující prioritní znečišťující látky: 1. tuhé znečišťující látky (konkrétně PM10 a PM2,5) – z důvodu překračování imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatelstva na některých územích zóny, 2. oxidy dusíku – z důvodu pouze těsného překračování emisního stropu pro rok 2010 (Tab. 3), oxidy dusíku jsou prekurzorem troposférického ozónu. 3. oxid siřičitý – hodnoty emisních limitů se v současnosti pohybují pod emisním stropem pro rok 2010, pro udržení tohoto trendu je potřeba pokračovat v započatých aktivitách 4. těkavé organické látky (VOC) – emise VOC se pohybují relativně nízko pod hranicí emisního stropu pro rok 2010 (Tab. 3), avšak jsou spolu s NOX prekurzorem troposférického ozónu, který překračuje cílový imisní limit na celém území zóny. Z hlediska EAZK jsou význámné emise z tzv. „studených startů vozidel“, které lze omezit podporou alternativních paliv v dopravě (např. CNG). 5.3 Prioritní kategorie zdrojů Pro účely dokumentu jsou na úrovni zóny Zlínský kraj stanoveny pro každou prioritní znečišťující látku následující prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění vyplývá z podílů na celkových krajských emisí jednotlivých škodlivin: 1. 2. 3. 4.

tuhé znečišťující látky – mobilní zdroje REZZO4 a malé zdroje REZZO3, oxidy dusíku – mobilní zdroje REZZO4 a zvláště velké a velké zdroje REZZO1, oxid siřičitý - velké zdroje REZZO1 a malé zdroje REZZO3 těkavé organické látky (VOC) – malé zdroje REZZO3 (konkrétně sektor užívání rozpouštědel) a mobilní zdroje REZZO4.

5.4 Prioritní města a obce z pohledu znečištění

11


Stanovení priorit na úrovni měst a obcí bylo provedeno na základě odhadu počtu obyvatel žijících v OZKO (s nadlimitními koncentracemi jedné nebo více znečišťujících látek) v rámci následujících kategorií: Tabulka 4: Kategorie prioritních měst a obcí:

Prioritní města a obce jsou z hlediska počtu obyvatel žijících v OZKO stanoveny v následujícím seznamu (na základě vyhodnocení imisních dat pro rok 2007 dle klesající významnosti). Prioritní města a obce jsou z hlediska počtu obyvatel žijících v OZKO stanoveny takto (na základě vyhodnocení imisních dat pro rok 2004 dle klesající významnosti): Kategorie I Kategorie II Kategorie IIIa Kategorie IIIb

0 obcí 7 obcí (uvedeny v Tab. 6) 0 obcí 59 obcí (viz Obr. 3)

Tabulka 5: Obce kategorie IIIb vč. počtu lidí žijící v OZKO (pouze obce nad 1000 obyvatel v OZKO)

ICOB KODNUTS4 NAZEV 585068 72131 Zlín 541630 72123 Vsetín 545058 72101 Valašské Meziříčí 592005 72072 Uherské Hradiště 585599 72052 Otrokovice 592731 72082 Uherský Brod Rožnov pod 544841 72061 Radhoštěm

VYMERA OBYVATEL OBYVATEL_OZKO 11885,19 78066 5230 5760,747 27963 1874 5455,011 27336 1832 2125,695 25865 1733 1960,188 18545 1243 5206,301 17308 1160 3947,226

Obrázek 3: Obce zóny Zlínský kraj s vymezenými OZKO

12

17072

1144


Tabulka 6: Obce s překročeným cílovým IL (bez O3) na svém území (pouze obce nad 1000 obyvatel TLV)

ICOB 585068 588296 541630 545058 592005 585599 592731 544841

NÁZEV Zlín Kroměříž Vsetín Valašské Meziříčí Uherské Hradiště Otrokovice Uherský Brod Rožnov pod Radhoštěm

KODNUTS 4 72131 72034 72123 72101 72072 72052 72082 72061

13

VÝMĚR OBYVATE A L 11885,19 78066 5097,504 29036 5760,747 27963 5455,011 27336 2125,695 25865 1960,188 18545 5206,301 17308 3947,226 17072

OBYVATEL_TL V 6089 2265 2181 2132 2017 1447 1350 1332


Obrázek 4: Obce zóny Zlínský kraj s překročeným cílovým IL (bez O3)

5.5 Priority a popis opatření Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Zdůvodnění: Na území zóny Zlínský kraj jsou překračovány imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 (zejména 24 hodinový limit). Výměra OZKO se v letech 2004 až 2007 pohybovala mezi 5,8 % a 45,5 % celkové výměry kraje a v těchto oblastech žilo v roce 2007 odhadem 22327 obyvatel. Lokalizace: Priorita 1 se vztahuje především na prioritní města a obce, zařazené do kategorie I, II či III, dále pak na celé území kraje vzhledem k rozdílným plochám OZKO v jednotlivých letech. Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Zdůvodnění: Celkové krajské emise oxidů dusíku se pohybují v těsné blízkosti doporučené hodnoty krajského emisního stropu. Oxidy dusíku jsou navíc prekurzorem tvorby přízemního ozónu, jehož cílový imisní limit je překračován ne celém území kraje. Lokalizace: Priorita 2 se vztahuje na celé území kraje. Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže SO2 Zdůvodnění:

14


Celkové krajské emise VOC jsou relativně nízko pod doporučenou hodnotou krajského emisního stropu. Těkavé organické látky jsou však spolu s NOx prekurzorem tvorby přízemního ozónu, jehož cílový imisní limit je překračován ne celém území kraje. Lokalizace: Priorita 3 se vztahuje na obce spadající pod ORP Zlín, Otrokovice, Valašské Meziříčí. 5.5.1 Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Imisní zátěž suspendovanými částicemi představuje spolu s troposférickým ozónem největší problém z hlediska kvality ovzduší v celé ČR. V případě suspendovaných částic vyvstává problém jak s primárními emisemi, tak se sekundárními vznikajícími nukleací z plynných prekurzorů. V neposlední řadě musí být v případě částic započtena i resuspenze již jednou usazených částic. Negativní vliv částic na zdraví obyvatelstva se odvíjí od jejich aerodynamického průměru (menší částice se dostanou dále do organismu a mohou tedy více škodit), dále od jejich fyzikálních vlastností (tvar – možnost dráždění sliznic, povrch – míra adsorpce) a v neposlední řadě od jejich chemického složení (těžké kovy, PAH, alergeny). Imisní limity se vztahují k velikostní frakci PM10. Imisní limit pro PM2,5 by měl být do legislativy ČR zakomponován v roce 2010. Z hlediska chemického složení se ještě odvíjí imisní limit pro Pb, cílové imisní limity pro Ni, As, Cd a B(a)P coby zástupce PAH. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Popis opatření: Z emisní analýzy vyplývá, že majoritním zdrojem TZL v zóně Zlínský kraj je doprava a dále pak malé zdroje (domácnosti). Redukční potenciál ke snižování emisí TZL z dopravy není příliš velký vzhledem k vysokému počtu tranzitní dopravy, který je z hlediska KÚ téměř neřešitelný. Záměr je tedy zatraktivnění veřejné dopravy a IDS za účelem snížení intenzity individuální automobilové dopravy. Dále pak je nutné co nejvíce potlačit resuspenzi způsobenou právě dopravou. K tomu účelu slouží zejména zpevnění povrchu a okrajů vozovek a jejich pravidelné čištění. Z hlediska malých zdrojů je potřeba zaměřit se především na dosud neplynofikované oblasti. Dále je třeba při plánování, opravách či restrukturalizacích CZT co nejvíce zapojit průmyslové odpadní teplo, optimalizovat sítě, aby nedocházelo k velkým ztrátám a snažit se co nejvíce zvýhodnit právě tento systém. Obrázek 5: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích tuhých znečišťujících látek Emise TZL v Zlínském kraji, rok 2007

8%

4%

53%

35%

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění tuhými látkami ve Zlínském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Velmi významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují téměř trojnásobné množství tuhých látek, než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady (REZZO 1 + REZZO 2).

15


K opatření jsou navrhována tato podopatření: 1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury 1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek 1.3. Ekologizace dopravy Podopatření 1.1. Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury Prioritní oblasti: neplynofikované obce prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi TZL – Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kroměříž ORP s nejvyšším zastoupením REZZO 3 na emisích TZL – Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: plynofikace obcí a jejich částí, rozvoj stávajících sítí CZT, budování nových systémů CZT, optimalizace vytápění, využívání stávajícího průmyslového odpadního tepla. Projekty doporučené k realizaci: Rekonstrukce a rozšíření systému CZT II. Etapa – Město Slavičín Rekonstrukce CZT Uherský Brod Využití OZE v teplárnách Zlín a Otrokovice, Podopatření 1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi TZL – Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kroměříž V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí, tepelně energetická sanace budov, instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv, prachové filtry v CZT, optimalizace mechanických zařízení (průmysl), zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů ekologizace dalších zdrojů emisí. Podopatření 1.3. Ekologizace dopravy Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi TZL – Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín, Valašské Meziříčí, Kroměříž

16


V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí, obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, iniciativy v oblasti úspor paliva, prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,...), vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla), podpora pěšího a cyklistického provozu ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy. 5.5.2 Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Emisní strop pro rok 2010 je v roce 2007 na hladině cca 92%. Potenciál úspor Zlínského kraje naznačuje, že emisní strop by měl být v roce 2010 splněn. Možnosti ke snížení emisí NOx jsou zejména na mobilních zdrojích coby majoritním přispěvateli emisí. Většina uvedených opatření úzce souvisí s opatřeními na omezení prašnosti. Další šance ke snížení emisí NOx je efektivnější využívání energií. Nemusí jít vždy o velký úbytek emisí, ale vzhledem k tomu, že emisní strop není překročen, tak i malé úspory mohou vést k udržení tohoto stavu v roce 2010. Z hlediska imisí není na území zóny Zlínský kraj překročen žádný imisní limit pro ochranu zdraví obyvatelstva (NO2) a stejně tak není překračován imisní limit pro ochranu vegetace a ekosystémů (NOx – Tab. 8). Tabulka 7: Překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu ekosystémů a vegetace (v % území zóny) v období 2001 - 2007

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

NOx 0,44% 0,44% -

O3 30,90% 91,60% 100% 100% 98,30% 100% 100%

K udržení emisního stropu NOx jsou navrhována následující opatření: 2.1. Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie 2.2. Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie K opatření 2.1 jsou navrhována následující podopatření:

Zlepšení tepelných izolací veřejných budov Zlepšení regulace vytápění veřejných budov Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Omezení ztrát v rozvodech tepla a optimalizace CZT v některých městech. Vzájemným propojením doposud samostatných sítí zásobování teplem lze dosáhnout lepšího využití výkonu kotlů a tím snížení spotřeby zemního plynu spojené se snížením emisí NOx a CO. Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek. Moderní plynové kotle mají lepší účinnost (menší spotřebu plynu) a nižší emise. Celkově je možno pro každou uvedenou látku dosáhnout snížení emisí o 15 %.

17


V rámci tohoto opatření lze podporovat následující aktivity na podporu OZE: Aplikace slunečních kolektorů na výrobu elektřiny i tepla Aplikace kondenzační techniky a tepelných čerpadel Aplikace malých vodních elektráren Aplikace malých větrných elektráren Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi NOx – Zlín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště, Otrokovice Opatření 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy K opatření 2.2 jsou navrhována následující podopatření:

Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy) Omezení automobilové dopravy v centrech měst Zvýšení plynulosti silniční dopravy

Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie II prioritní obce kategorie IIIb ORP s nejvyššími emisemi NOx – Zlín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště, Otrokovice Obrázek 6: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidů dusíku Emise NOx v Zlínském kraji, rok 2007

26%

2% 66%

REZZO 1

6% REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění oxidy dusíku ve Zlínském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Dalším významným zdrojem jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1), které produkují více než trojnásobné množství oxidů dusíku, než malé a střední zdroje dohromady (REZZO 2 + REZZO 3). 5.5.3 Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže SO2 Udržení podlimitní zátěže se vztahuje k emisním stropům pro rok 2010. SO2 se pohybuje zhruba na 75% emisního stropu pro rok 2010. Pro nepřekročení emisních stropů v roce 2010 je tedy vhodné pokračovat v opatřeních z aktualizace PZKO v roce 2006.

18


Obrázek 7: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu siřičitého

Emise SO2 v Zlínském kraji, rok 2007

2%

13%

0%

85% REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem oxidu siřičitého ve Zlínském kraji jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1). Dalším významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují zhruba čtyřnásobné množství oxidu siřičitého, než mobilní a střední zdroje dohromady (REZZO 4 + REZZO 2). Lokalizace: Priorita 3 se vztahuje na obce spadající pod ORP Zlín, Otrokovice, Valašské Meziříčí. K udržení podlimitní zátěže SO2 jsou navrhována následující opatření: 3.1. Rekonstrukce spalovacích zdrojů 3.2. Optimalizace vytápění 3.3. Tepelně energetická sanace budov

6. Prioritní oblasti akčního plánu realizované EAZK Realizací těchto opatření v následujících pěti letech přispěje EAZK k naplnění cílů ÚEK a Integrovaného plánu na ochranu ovzduší. „Zelený kraj příkladem“ aneb „Kraj příkladem v úsporách energie" je heslo, které, pokud se zaměří na ekonomicky efektivní projekty, včetně realizace projektů formou EPC( financování investice třetí stranou a splácení investice z úspor energie), přinese nejen úspory energie a snížení emisí, ale především finanční úspory a návratnost investic. Kraj by měl být hlavním iniciátorem, koordinátorem a garantem výše uvedených činností. Výše uvedené aktivity se neobejdou bez účinného strategického plánování a řízení. Proto v rámci tohoto programu navrhujeme realizovat následující opatření: Prioritní oblast 1: Podpora efektivního využití energie na území ZK Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků min. na úroveň nízkoenergetického standardu při investicích do majetku ZK Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku ZK Opatření 1.3: Uplatnění systému energetického řízení v objektech v majetku ZK, včetně součinnosti v inventarizaci majetku, analyzování spotřeb a nákladů za energii, včetně organizace nákupu jednotlivých energetických komodit,metodické vedení a dohled nad legislativními povinnostmi Opatření 1.4: Iniciování, realizace projektů financovaných ze zdrojů EU Prioritní oblast 2: Podpora efektivního využití energie na území ZK

19


Tato priorita je velmi rozmanitá, vztahuje se k sektorům výroby, distribuce i užití energie a zahrnuje následujících 9 opatření: Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické a pasivní výstavby Opatření 2.1b: Identifikace rozvojových ploch pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu Opatření 2.2: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti energetické náročnosti budov Opatření 2.3: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti zvyšování účinnosti kotlů Opatření 2.4: Podpora využívání CZT pro nově stavěné sídlištní celky a objekty v blízkosti rozvodů CZT na území ZK Opatření 2.5: Zvýšení efektivnosti dodávek tepla z CZT na území ZK Opatření 2.6: Přeměna zdrojů a topných systémů spalujících tuhá/kapalná paliva Opatření 2.7: Úspory energie a ekologizace v dopravě Opatření 2.8 Podpora uplatnění zemního plynu v hromadné a ostatní automobilové dopravě Opatření 2.9 Osvěta a podpora vzdělávání v oblasti energetické efektivity Prioritní oblast 3: Podpora využití obnovitelných, druhotných a perspektivních zdrojů energie Podstatou všech opatření je vyhledávání, přímá realizace nebo alespoň podpora realizace konkrétních projektů využití obnovitelných (OZE)a druhotných zdrojů energie (ODZE) v rámci stávajících objektů a infrastruktury: Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru Opatření 3:3: Podpora využívání druhotných zdrojů energie ve všech sektorech Prioritní oblast 4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie V návrzích na zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek energie na území kraje je jednak oblast minimalizace poruchovosti v dodávkách tepla a TV a také vytvoření informačního systému, který by s využitím GIS identifikoval a popsal prioritní objekty pro dodávku tepla, elektřiny a plynu, jejich stávající nároky a možnosti jejich redukce v přesně stanoveném čase. Prioritní oblast tedy zahrnuje následující opatření:

Opatření 4.1: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek el. energie Opatření 4.2: Rozvoj informačního systému projektu JDTM ZK Opatření 4.3: Účast zástupce EAZK v krizovém řízení Zlínského kraje Opatření 4.4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla Prioritní oblast 5: Opatření na podporu realizace Akčního planu Na podporu realizace Akčního plánu budou připravena následující osvětová opatření: Opatření 5.1: Zlínský kraj příkladem Opatření 5.2: Vzdělávání k úsporám energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE) Opatření 5.3: Získávání zdrojů financování Opatření 5.4: Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru na území ZK

20


6.1 Detailní popis opatření a navrhovaných aktivit 6.1.1 Prioritní oblast 1: Podpora hospodaření s energií v objektech v majetku ZK Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků min. nízkoenergetického standardu při investicích do majetku Zlínského kraje

na

úroveň

Cíl opatření: Cílem je podpořit optimalizovaná technická opatření, která snižují dopady staveb a spotřeby paliv a energie v nich na životní prostředí a vedou ke snížení energetické náročnosti objektů v majetku kraje v případě jejich rekonstrukce nebo v případě nové výstavby. Popis opatření: Smyslem opatření je, aby při hledání projektanta byly na nové objekty v majetku kraje v rámci zadávacích řízení uplatněny přísnější normové hodnoty prostupu tepla a vyšší požadavky na využití OZE než je tomu u běžné výstavby, a to všude tam, kde je to technicky možné a ekonomicky vhodné. K obnově stávajících budov navrhujeme přistupovat tak, aby: • Provozní náklady stávajících objektů (měrné) se blížily provozním nákladům v nových budovách • Nevznikal příliš velký rozdíl mezi cenou modernizované a nové nemovitosti • Realizovaná opatření přinesla jak úspory energie, tak prodloužila morální i fyzickou životnost objektu Pro identifikování vhodných objektů k realizaci opatření, lze využít již zpracovaných energetických auditů. Návrhy a doporučení vyplývající z energetických auditů, provedených před více než 5 lety by měly být opětovně vyhodnoceny. To se týká nejen opatření na technickém zařízení budov, ale i opatření na stavebních konstrukcích. Je třeba zajistit, aby u nové výstavby či rekonstrukce byla dosažena nižší spotřeba energie, nežli je obvyklé při běžném způsobu projektování, tj. zajistit: • Dosažení lepších tepelně technických parametrů na stavebních konstrukcích (dosažení alespoň doporučených hodnot podle CSN 73 0540:2 platného znění). Doporučené normové hodnoty jsou odvozeny z průměrných investičních nákladů (vyplývajících současných možností průmyslu) a provozní spotřeby energie. Tyto hodnoty vyjadřují současný stupeň optimalizace technicko-ekonomického konsensu; • Instalaci moderních zdrojů tepla a přípravy teplé vody (využití inovativních technologií, např. umožňujících rekuperaci tepla); • Zateplení rozvodů otopného systému a systému teplé vody; • Zajištění hydraulického vyvážení otopného systému a osazení a seřízení regulace. • U technického zařízení budov lze zpřísnění požadavků odvodit podle účinnosti jednotlivých zdrojů, rozvodů a regulace. Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla ochlazovaných stavebních prvků a konstrukcí jsou stanoveny podle současně platné CSN 73 0540-2 z dubna roku 2007. Tabulka 8: Požadovaný součinitel prostupu tepla ochlazovaných stavebních prvků a konstrukci podle období výstavby

Stavební prvek

Výstavba – 1964

Okna Obvodový plášť Střešní plášť

1,47 0,90

Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] Výstavba - Výstavba - Výstavba - Výstavba a 1979 1994 renovace 2002 2006 3,70 2,90 1,80 1,70 0,89 0,46 0,38 0,38 0,51 0,32 0,30 0,24

21


Podlaha

1,37

1,09

1,03

0,60

0,60

Pozn.: Ještě rychlejší rozvoj a změnu účinností jednotlivých systémů za znamenáváme v posledních letec h v oblasti technického zařízení budov (TZB). Oblast TZB je významná zvláště u historických, památkově chráněných objektů, k de nejsou žádoucí opatření na stavebních konstrukcích.

Tabulka 9: Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla ochlazovaných stavebních prvků a konstrukcí a hodnoty odvozené pro nízkoenergetický standard

Stavební prvek Okna Obvodový plášť Střešní plášť Podlaha

Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] Doporučené Hodnoty pro Hodnoty pro hodnoty nízkoenergetické pasivni budovy budovy 1,20 1,20 – 0,80 1,00 – 0,60 0,25 0,15 0,10 0,16 0,12 0,10 0,40 0,20 0,10

Tabulka 10: Aktivity v rámci opatření 1.1

Opatření Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků při investicích do majetku ZK

1.

Aktivity Zhodnocení stávajících technických dokumentací a návrh jejich přepracování do NED standardu, zajistit opakovatelnost řešení na obecních i podnikatelských budovách.

2.

Na základě definice budoucího způsobu užívání objektu zhodnocení vhodnosti zdrojů energie, materiálové řešení, alternativní zdroje a systémy výtápění a případně chlazení.

3.

Zajištění školení a osvěty stavebních úřadů a dalších rozhodovacích orgánů, vydávajících souhlas k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení - v oblastech technicko-technologického vývoje; technologických postupů; změně legislativních požadavků a způsobu hodnocení energetické zátěže, vyhodnocení projektové dokumentace a požadavků na stavební konstrukce a technické zařízení budov s cílem dosažení zpřísněných požadavků v energetické náročnosti budovy.

5.

Provedení realizace na základě stanovení technickoekonomického potenciálu úspor energie ve stávajících objektech při dodržení doporučených hodnot u stavebních konstrukcí, lepšího standardu technického zařízení budov či stanovení mezních měrných hodnot pro nové budovy.

6.

Hledání zdrojů pro potřeby financování jednotlivých investičních akcí.

7.

Součinnost při realizaci, měření a vyhodnocování dosažených výsledků. Zhodnocení vynaložených nákladů a úspor provozních nákladů.

22


Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku ZK Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit realizaci energeticky úsporných opatření v objektech v majetku ZK bez nároků na vstupní kapitálové investice do těchto opatření, což umožňuje metoda EPC (Energy Performance Contracting nebo také energetické služby se zárukou, splácení investice z úspor energie). Popis opatření: Aplikace metody EPC umožňuje instalovat vhodná energeticky úsporná opatření ve vybraných objektech, přičemž dodavatel komplexního projektu ručí za dosažení sjednaného objemu úspor energie. Uspořené náklady za energii i případné další úspory v provozních nákladech jsou následně použity na splácení investice vynaložené na instalaci energeticky úsporných opatření. Ve fázi přípravy projektu jsou nejprve vybrány vhodné objekty, ve kterých lze metodu EPC aplikovat. Poté je třeba vybrat vhodného dodavatele, nejlépe formou výběrového řízení, provedeného v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a za pomoci odborné firmy, která je zárukou pro: • správné nastavení rozhodovacích kritérií pro výběr dodavatele, • výběr nejvhodnějších energeticky úsporných opatření, která by měla být instalována, • dosažení nejvhodnějšího finančního modelu řešení projektu. Tabulka 11: Aktivity v rámci opatření 1.2

Opatření Opatření 1.2: 1. Realizace projektů 2. EPC u vhodných objektů v majetku ZK 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Aktivity Analýza energetických auditů pro výběr vhodných objektů. Aktualizace potřebných dat, provedení potřebných kalkulací a zjištění, zda jsou vybrané objekty vhodné pro aplikaci metody EPC. Finální výběr vhodných objektů. Zadání požadavků na vyhlášení výběrového řízení. Stanoveníé požadavků na kvalifikaci uchazečů, příprava Součinnost u prohlídky míst plnění s uchazeči. Vedení jednání s uchazeči o nabídkách. Součinnost při výběru vhodného dodavatele. Konzultace uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Monitorování a hodnocení realizace energeticky úsporných opatření.

Zabezpečení - koordinaci výše uvedených aktivit pro výběr dodavatele energetické služby se zárukou provede pro ZK EAZK. Doporučené konkrétní projekty v rámci opatření: Jako pilotní projekt pro metodu EPC by v současné době bylo nejvhodnější realizovat snížení spotřeby energie v budovách v majetku ZK, které nedosáhnou na podporu z Operačních programů. Mnohé z těchto objektů jsou charakteristické svojí vysokou energetickou náročností a zastaralým energetickým systémem, který v mnoha případech nutně potřebuje renovaci. Většina opatření,

23


která by se v těchto objektech realizovala, jsou vhodná pro metodu EPC např. rekonstrukce plynových kotelen a topných systémů starších 20 let . Opatření 1.3: Zavedení systému energetického řízení v objektech v majetku ZK Cíl opatření: Cílem opatření je usnadnit plnění požadavků legislativy a hospodárnou správu objektů zavedením systemizovaného energetického řízení. Popis opatření: V rámci opatření bude pravidelně sledována a vyhodnocována spotřeba paliv a energie v objektech, náklady na energii a vodu, ostatní provozní náklady a technické údaje k jednotlivým objektům a areálům. Objekty ZK budou kategorizovány s využitím již existující databáze, případně doplněné o majetkovou evidenci kraje, tedy o další sledované údaje, a to podle podlahové plochy, stáří zařízení, stáří kotlů, legislativních požadavků, počtu uživatelů apod.. Kromě doporučení pro postup realizace požadavků legislativy umožní systém řízení sledovat dosahování úspor energie a nákladů po realizaci energeticky úsporných opatření zejména v objektech, kde nejsou investice prováděny metodou EPC. Tabulka 12: Aktivity v rámci opatření 1.3

Opatření Aktivity Opatření 1.3: 1. Naplnění SW kraje daty z provozní evidence a energetických auditů Zavedeni systému energetického řízení 2. Evidence dat o spotřebě energie v objektech ve vlastnictví ZK v objektech v majetku ZK 3. Hodnocení spotřeby a tvorba výstupů ze systému pro potřeby ZK a pro realizaci opatření 2.1, 2.2. Opatření 1.4: Realizace opatření doporučených energetickými audity Cíl opatření: Snížit náklady na vytápění a provoz objektů v majetku ZK. Popis opatření: V rámci opatření bude provedeno šetření po jednotlivých organizacích a zjištěn aktuální stav v realizaci doporučení energetických auditů; bude provedena evidence chybějících opatření a také možných vyvolaných investičních nákladů na provedení zbývajících opatření. Tabulka 13: Aktivity v rámci opatření 1.4

Opatření Aktivity Opatření 1.4: 1. Bude zjištěn aktuální stav v realizaci doporučení Realizace opatření energetických auditů doporučených 2. Bude proveden soupis již provedených opatření a energetickými audity chybějících opatření podle jednotlivých objektů, evidovány potřebné investiční náklady 3. Budou vypočteny celkové předpokládané investice do energetického zhodnocení budov a zařízení v majetku ZK 4. Budou navrženy možnosti ve financování zbývajících opatření.

24


6.1.2 Prioritní oblast 2: Podpora efektivního využití energie na území ZK Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické výstavby Cíle: • •

Iniciovat projekty 10 až 20 nízkoenergetických domů pro bytové i nebytové účely v období Akčního plánu (AP), a to jak projektů hrazených z prostředků kraje, tak projektů realizovaných jinými investory demonstrovat možnosti významné redukce energetických nároků u objektů různého účelu bez nutnosti (významně) vyšších investic, a to primárně u projektů realizovaných z prostředků kraje - v souladu se strategií AP „Zlínský kraj příkladem“.

Nízkoenergetický dům je charakterizován nízkou energetickou náročností, vyjádřenou zejména spotřebou tepla na vytápění. Jedná se o stavby, u kterých je energetická náročnost významně nižší, než je běžným současným standardem (a vyžadováno předpisy). Tabulka 14: Typická spotřeba energie v budovách

Typ objektu Pasivní Nízkoenergetický Běžná novostavba Starší dům

Roční spotřeba na vytápění kWh/(m2. rok) 15 50 115 220

Celková roční spotřeba kWh/(m2. rok) 42 130 170 280

Popis: • •

Poradenství – prostřednictvím odborných služeb na nízkoenergetickou výstavbu (poradenství je určeno investorům, developerům, ZK, apod.). Uplatňováním požadavků na dosahování nízkoenergetických a pasivních parametrů u potenciálně vhodných projektů staveb financovaných z rozpočtu ZK,či stavěných na pozemcích měst a obcí.

Tabulka 15: Aktivity navrhované k realizaci v rámci opatření 2.1a

Opatření Opatření 2.1a: Podpora 1. nízkoenergetické výstavby 2.

3.

4. 5.

6.

Aktivity Pořádání seminářů a šíření zkušeností s již realizovanými projekty. Aktivní vyhledávání projektů plánovaných krajem, do nichž by bylo možné a výhodné prvky/koncept nízkoenergetické architektury zakomponovat. Odborná asistence, ale i oponentura architektům a projektantům kontrahovanými na projektovou přípravu daného projektu pro vhodnou úpravu. Dohled skupiny (stavební dozor) nad řádnou Sledováni skutečné energetické náročnosti objektu po uvedeni do provozu pro ověřeni splněni plánovaných parametru a pro následnou propagaci. Publikace výsledku a zkušenosti prostřednictvím různých aktivit.

25


7.

Aktivity ve směru k jiným investorům (podmínky výběrových řízeni na stavby na pozemcích města, podpory na přípravu projektové dokumentace, dobrovolné dohody).

Opatření 2.1b: Identifikace rozvojových ploch pro nízkoenergetickou výstavbu Zkušenosti s financováním nízkoenergetických objektů prokázaly, že vícenáklady vynaložené při výstavbě činí mezi 5 – 10 %. Návratnost vícenákladů na úsporách energie se pohybuje při současných cenách energie v rozmezí 8 – 15 let. Cíl: Podpořit využití potenciálu rozvojových ploch vhodných pro nízkoenergetickou výstavbu na území ZK a provést výběr alespoň 3 lokalit vhodných pro nízkoenergetickou výstavbu. Popis opatření: Nizkoenergetické domy, tj. objekty s celkovou spotřebou dodané energie do 130 kWh/m2/rok (maximální spotřeba na vytápěni je 50 kWh/m2/rok), by měly být navrhovány tak, aby při jejich výstavbě nedocházelo ke zbytečnému navýšeni ceny při výstavbě. Současně je důležité začlenit jejich výstavbu do rozvojových ploch tak, aby mohly být využity výhody vhodné orientace objektu ke světovým stranám, výhody dostatečného prostoru a aby mohly být využity i obnovitelné zdroje energie (OZE) v daném zemi. Při urbanistickém rozvrženi území by měla být zohledněna hustota zástavby, podlažnost objektu apod. tak, aby nedocházelo k nadměrnému snížení solárních zisku vlivem stínění sousedního objektu (pasivní tepelné zisky, sníženi potřeby energie na osvětleni atd.). Podobná opatření výrazným způsobem ovlivňuji tepelnou ztrátu ci naopak možnost tepelných zisku v interiéru objektu. • • • • •

Definice rozvojové plochy pro nízkoenergetickou výstavbu (parametry vhodného území): Dostatek prostoru pro využiti zisku slunečního zářeni (umístěni objektu v území, výškové poměry) Vhodná orientace ke světovým stranám Odstupy mezi objekty Možnost využiti OZE

Tabulka 16: Aktivity navrhované k realizaci v rámci opatření 2.1b

Opatření Opatření 2.1b: Identifikace rozvojových ploch pro nízkoenergetickou výstavbu

1.

Aktivity Posouzeni ploch určených pro zástavbu dle územního plánu, jejich posouzeni a vytipováni ploch vodných pro nízkoenergetickou výstavbu;

2. Požadovat, aby budoucí objekty na vybraných plochách splňovaly požadavky solární architektury, tzn. definováni budoucí výšky objektu je nutné zhodnotit odstupy mezi jednotlivými objekty, v závislosti na výšce slunce nad horizontem v zimném období a vhodnou orientaci ke světovým stranám. Uplatňovat požadavek hodnoty měrné spotřeby energie (podle požadavku zákona č.406/2000 Sb. v platném zněni a platných ČSN ).

26


3.

Uplatnit kritérium hodnocení energetické náročnosti staveb v pořádaných soutěžích např. stavba roku a jiné.

4.

Vyhodnocení jednotlivých aspektů nově zastaveného území: Ekonomické náklady na dosaženi vytyčeného cíle; • Funkčnost území; Vybavenost území; • Ochrana zdraví a pohody; • Ochrana materiálových a energetických zdrojů; • Minimalizace dopadu na životni prostředí; • Dostupnost energetických zdrojů či využitelnost OZE.

Opatření 2.2: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č.406/2000 Sb. v oblasti energetické náročnosti budov Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit zpracováni průkazů energetické náročnosti, kterými se bude prokazovat splnění požadavků na energetickou náročnost budov v objektech v majetku ZK zejména příspěvkových organizaci zřízených ZK (školství, zdravotnictví, sociální služby, administrativa, kultura, apod.). Popis opatření: V roce 2002 přijala Evropská komise právní předpis, týkající se snižování spotřeby paliv a energie v budovách. Tento předpis se dotýká zejména velkých budov nad 1000 m2 podlahové plochy. Od ledna 2009 je v ČR zaveden tento požadavek i u nových budov včetně rodinných domů. Právní předpis (Směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD) je v České republice implementován v zákoně č.177/2006 Sb. (§ 6a), kterým byl novelizován zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energii, a v příslušných novelizovaných prováděcích předpisech. Novela právního předpisu zavádí např. povinnou energetickou certifikaci vybraných budov – veřejných budov, nových a rekonstruovaných budov - jako informaci pro uživatele, nájemce i kupujícího o energetické náročnosti budovy. Dle zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve zněni pozdějších předpisů se splnění požadavků na energetickou náročnost budov prokazuje průkazem energetické náročnosti budov a jeho grafickou částí. Splnění požadavku dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek.

27


Obrázek 8: Grafická část průkazu energetické náročnosti budovy

V průkazu ENB se posuzuje rovně technická, ekologická a ekonomická proveditelnost alternativních systému dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu teplé vody a chlazeni. Tabulka 17: Aktivity v rámci opatření 2.2

Opatření Aktivity Opatření 2.2: 1. Vytvořeni databáze objektů ZK s relevantními údaji tak, Podpora při realizaci aby bylo možno jednoznačně vytvořit soubory objektů, u požadavků novely kterých bude průkaz energetické náročnosti nutno zákona č. zpracovat 406/2000 Sb. v 2. Výběr objektu pro zpracováni průkazu energetické oblasti energetické náročnosti, vytvoření časového harmonogramu pro náročnosti budov zpracováni průkazu energetické náročnosti budov 3. Dohled nad zpracováním průkazu energetické náročnosti budov, které se budou realizovat v letech 2010 -2014 4. Školeni pracovníků stavebních úřadů v roce 2010 (pro zařazeni průkazu energetické náročnosti do projektové dokumentace u nových a rekonstruovaných budov)

28


Opatření 2.3: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č.406/2000 Sb. v oblasti zvyšování účinnosti kotlů Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit zvyšováni energetické účinnosti kotlů ve zdrojích v majetku ZK tj. zejména v objektech příspěvkových organizaci zřízených ZK. Popis opatření: Směrnice 2002/91/EC Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov stanovuje kromě požadavku na energetickou náročnost nových a stávajících budov také požadavek na pravidelné kontroly kotlů a klimatizačních systému v budovách a navíc hodnoceni instalace vytápěni, kde jsou kotle starší 15-ti let. Směrnice v článku 8 ukládá členským státům EU (za účelem sníženi spotřeby energie a omezeni emisi oxidu uhličitého) stanovit nezbytná opatření k zavedeni pravidelné inspekce kotlů, spalujících neobnovitelná paliva se jmenovitým výkonem od 200 kW. U zařízení pro vytápěni kotli se jmenovitým výkonem větším než 20 kW, které jsou starší než 15 let mají být přijata nezbytná opatření k zavedení jednorázové inspekce celého zařízení Požadavky na inspekce kotlů a klimatizačních zařízení jsou obsaženy v zákoně č.406/2000 Sb., o hospodaření energii, ve zněni pozdějších předpisů, v § 6 zákona v odst. 3 a 4. Kontrola účinnosti kotlů se vztahuje na kotle o jmenovitém výkonu nad 200 kW. Výsledkem kontroly je zpráva o kontrole, která musí obsahovat kromě jiných údajů vyhodnoceni účinnosti kotle a doporučení – kvalifikované návrhy opatření. Prováděcí předpis k tomuto zákonu – vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o kontrole kotlů. Vyhláška upravuje kromě rozsahu a způsobů provádění kontrol účinnosti kotlů i četnost kontrol - jednou za dva roky. Povinnost zajistit pravidelné kontroly kotlů se vztahuje na všechny dotčené vlastníky nebo provozovatele s výjimkou vlastníků kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci. Tabulka 18: Aktivity v rámci opatření 2.3

Opatření Aktivity Součinnost s jednotlivými odbory kraje při zajišťování Opatření 2.3: 1. povinných kontrol a revizí účinnosti kotlů Podpora při realizaci požadavků novely 2. Sledování plnění zákonné povinnosti kontroly zákona č. účinnosti kotlů nad 200 kW každé dva roky, 406/2000 Sb. v oblasti zvyšování 3. Metodická podpora pro výběr zařízeni pro vytápěni kotli účinnosti kotlů se jmenovitým výkonem větším než 20 kW a starších 15 let, u kterých bude zákonná povinnost jednorázové kontroly účinnosti, vytvoření časového harmonogramu do 4. Metodická podpora při zajištění kontroly účinnosti kotlů nad 200 kW (1. kontrola měla být do 1. ledna 2009, 2. kontrola do 1. ledna 2011 a 3. do 1.ledna 2013) 5. Metodická podpora při zajištění kontroly účinnosti zařízeni pro vytápění kotli se jmenovitým výkonem větším než 20 kW a starších 15 let do roku 2013.

29


Opatření 2.4: Podpora využívání CZT pro nově stavěné sídlištní celky a objekty v blízkosti rozvodů CZT na území ZK Cíl opatření: Nové sídlištní celky a velké budovy, které budou stavěny na území ZK, by měly být přednostně zásobovány teplem z CZT. Popis opatření: Na území ZK nachází 25 provozovatelů soustav CZT. V rozvojových lokalitách s potenciálem tepla z CZT bude posouzena ekonomická efektivnost připojení na CZT. V případě ekonomické efektivnosti bude zajištěno u těchto objektů jejich připojeni k soustavě CZT. Bude podpořena předprojektová příprava využiti dodávek tepla ze soustav CZT využívající kogenerace při výrobě elektrické energie a tepla, a to formou konzultací prostřednictvím EAZK a přípravou žádosti o podporu ze státních,evropských a jiných programu podpory. Tabulka 19: Úplný přehled lokalit, vybavených sítěmi CZT

Lokalita Brumov - Bylnice Bystřice pod Hostýnem Hluk

Provozovatelé zdrojů tepla v soustavě CZT (držitelé licence na výrobu tepelné energie)

Hostětín Hulín Chropyně

CZT Brumov-Bylnice TON - Energo a.s., Tepelné hospodářství Bystřice pod Hostýnem s.r.o. ATRIUM THERM, s.r.o. TON-ENERGO a.s. Holešov, Tepelné hosp. Holešov, s.r.o. Obec Hostětín PILANA TOOLS a.s., SATE Hulín, s.r.o. Energetika Chropyně, a.s.

Jablůnka

D-TECHNIK a.s.

Karolinka Kroměříž

Městský bytový podnik Karolinka TECHEM Kroměříž Lázně Luhačovice a.s., TEPLO KVĚTEN, s.r.o. NBTH, s.r.o. + Teplárna Otrokovice a.s. celkem Teplárna Otrokovice a.s. Obec Roštín

Holešov

Luhačovice Napajedla Otrokovice Roštín Rožnov pod Radhoštěm Slavičín Uherské Hradiště Uherský Brod Valašská Bystřice Valašské Klobouky

Prodej tepla (GJ/r) 2002 28 287 157 945 4 098 151 637 3 592 43 391 304 063 pro průmysl pouze 20 419 150488 73 607 44 800 2 062 125,50 12 050

ENERGOAQUA, a.s.

355 800

BTH Slavičín, spol.s r.o., Prabos plus, a.s. CTZ s.r.o. REGIO UB, s.r.o. Valašskobystřická obecní, spol. s r.o. Výroba tepla Valašské Klobouky s.r.o.

77 981 218 170 88 925 0 19200

30


Valašské Meziříčí Vizovice

Zlín

DEZA a.s. Nemovitosti města Vizovice Zásobování teplem Vsetín a.s., TES VSETÍN, s.r.o. MORAVSKÉ TEPLÁRNY, a.s.

Zubří

Teplo Zubří s.r.o.

Vsetín

375 572 16103 593 764 1 744 638 14085


Opatření Opatření 2.4: Podpora využívání CZT pro nově stavěné sídlištní celky a objekty v blízkosti rozvodů CZT na území ZK

1.

Aktivity Spolupráce s městy se soustavami CZT v cílené podpoře připojováni občanské vybavenosti i domů a bytů na CZT

2. Vyhodnoceni možnosti připojeni objektů na CZT

Opatření 2.5: Zvýšení efektivnosti dodávek tepla z CZT na území ZK Cíl opatření: • •

Náhrada dodávek tepla ve formě páry dodávkou horké vody v oblastech zásobování CZT na území ZK, kde je dosud k zásobování teplem užívána pára a kde již nejsou přímí odběratelé páry Rekonstrukce zastaralých sítí a zdrojů v majetku kraje, měst nebo soukromých provozovatelů napojených na distribuční soustavu CZT

Popis opatření: Na území ZK se nachází oblasti, které byly v minulosti vybudovány pro zásobování teplem z parních zdrojů (pro průmyslové odběratele). Jedná se zejména o oblast Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, kde jsou dosud provozovány zastaralé parní a kondenzátní sítě, které vykazují značné ztráty tepla i kondenzátu. Podle závěrů analýz zpracovaných v rámci ÚEK jednotlivých měst je plánováno zrušení páry. Bude proto podpořena projektová příprava a realizace změny dodávek tepla z parního systému na ekologicky i ekonomicky šetrnější způsob dodávek tepla pomocí horkovodních a teplovodních soustav CZT. Prostřednictvím EAZK budou zpracovány žádosti o případnou podporu z dotačních titulů na poskytnutí příspěvku na zpracování energetického auditu a odborného posudku pro žádosti o podporu ze státních a jiných programů podpory na zlepšení energetické a ekonomické efektivnosti výroby a distribuce tepla.rekonstrukci těchto zdrojů a sítí. Ve spolupráci s distributory tepla v daných oblastech s parokondenzátní sítí budou vytipovány prioritní oblasti pro přechod od parních systémů zásobování teplem k teplovodnímu způsobu. Tabulka 21: Aktivity v rámci opatření 2.5

Opatření 1. Opatření 2.5: Zvýšeni efektivnosti dodavek tepla z CZT na území ZK

Aktivity Iniciovat přípravu přechodu z parního vytápění na horkovodní nebo teplovodní systém ve dvou největších lokalitách Rožnov a Valašské Meziříčí

31


2. 3. 4.

Podpořit žádosti o rekonstrukce stávajících předávacích stanic na horkovodní nebo teplovodní Vyhodnotit možnosti změn teplonosného média v objektech ZK (na základě energetických auditů či cíleného průzkumu) Metodicky podpořit rekonstrukce zdrojů a sítí CZT, případně zpracovat žádosti o dotace

Opatření 2.6: Přeměna zdrojů a topných systémů spalujících tuhá/kapalná paliva Cíl opatření: Cílem je zvýšení efektivnosti výroby tepla ve zdrojích REZZO 2 a REZZO 3 na území Zlínského kraje a snížení emisí znečišťujících látek z těchto zdrojů znečištění. Popis opatření: Na území Zlínského kraje je 17 obcí vytápěno tuhými palivy, zejména hnědým uhlím. U těchto zdrojů je doporučeno, aby se provozovatelé ucházeli o podporu na realizaci opatření pro ekologizaci zdroje. Tabulka 22: Aktivity v rámci opatření 2.6

Opatření Opatření 2.6: Přeměna 1. zdrojů a topných systémů spalujících tuha/kapalná paliva 2.

Aktivity Osvěta (EAZK zajistí proškolení vlastního personálu a následně provede školení na min. 10 lokalitách obyvatelstvu,dotazníkové šetření, návrh řešení napojení na ZP nebo OZE) Příprava a konzultace žádostí o dotace z GIS – Zelená úsporám

Opatření 2.7: Úspory energie a ekologizace v dopravě zabezpečované ZK Cíl opatření: Cílem je během platnosti AP (do roku 2014) Popis opatření: Toto opatření se specificky váže k vozovému parku podniků, jež slouží pro zabezpečování komunálních služeb – IDS.Jeho podstatou je podpora projektů a aktivit vedoucích k omezování negativních vlivů dopravy, zřizované či zabezpečované z prostředků ZK, primárně na životní prostředí (v duchu „Zlínský kraj příkladem“). Zemní plyn má velký potenciál pro využití jako motorové palivo. je levný, má vysoké oktanové číslo, Jedná se o čisté palivo. Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s klasickým pohonem, a to nejen dnes sledovaných škodlivin (např. oxidů dusíku, oxidu uhelnatého), ale i karcinogenních látek (např. polyaromatických uhlovodíků, aromátů včetně benzenu). Rovněž vliv na skleníkový efekt je u vozidel na zemní plyn menší v porovnání s benzínem či naftou.

32


Obrázek 9: Plnící stanice CNG – výhled do roku 2014

,

Uvedené opatření navazuje na Dohodu o rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě, kterou uzavřelo MPO se zástupci RWE Transgas, a.s. a všech regionálních plynárenských distribučních společností. Dohoda má zajistit zvýšení spotřeby zemního plynu v dopravě do roku 2020 nejméně na 10 % a představovat milionové investice do výstavby čerpacích stanic na zemní plyn. Širší využití alternativních paliv v dopravě Je součástí usnesení vlády České republiky číslo 563 ze dne 11. 5. 2005 a je v souladu s Bílou knihou evropské dopravní politiky COM 2001/370. Stávající a výhledovou síť plnicích stanic (tak jak je navržena v rámci dobrovolné dohody) ukazuje následující mapka. Plynárenské společnosti zajistí v rámci Dohody mj. výstavbu plnicí stanice stlačeného zemního plynu (CNG) v místě, kde územně samosprávní celek rozhodne o převodu vozového parku městské a příměstské dopravy (nebo jeho části) na zemní plyn a kde to umožní místní technické podmínky plynárenské sítě. Podmínkou pro výstavbu takové plnicí stanice je minimální počet 4 autobusů nebo vozidel s obdobnou spotřebou zemního plynu, tj. cca 100 tis. m3 v prvním roce s tím, že minimální cílový roční odběr dosáhne 400 tis. m3 do čtyř let od jejího uvedení do provozu.


Opatření Aktivity Opatření 2.7: Realizace aktivit vedoucích ke zvyšování energetické 1. hospodárnosti dopravy a propagace ekodopravy Úspory energie a ekologizace v 2. Propagace zásad úsporného a bezpečného řízení dopravě vozidel (ecodrivingu) . zabezpečované ZK

33


6.1.3 Prioritní oblast 3: Podpora využiti obnovitelných a druhotných zdrojů energie Podstatou všech opatření je vyhledávání, přímá realizace nebo alespoň podpora realizace konkrétních projektů využití OZE v rámci stávajících objektů a infrastruktury kraje. Podpora by měla být poskytnuta projektům, které budou splňovat následující podmínky: • přispějí ke snižování emisního a imisního zatížení u nejvíce problematických škodlivin (NOx, PM10, přízemní ozón) • budou realizovány na základě optimalizace technického řešení s cílem maximalizovat environmentální přínosy v poměru k výši vložených investic a nákladů na jejich provoz • v předmětném místě realizace (objekt či zařízení) bude vyčerpán více ekonomicky efektivní potenciál realizovatelných úspor energie a umožní co nejvíce zviditelnit aktivity kraje v této oblasti a současně přispějí k environmentálnímu vzdělávání cílových skupin. Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit využití potenciálu OZE v domácnostech, především v rozptýlené zástavbě rodinných domů prostřednictvím Národních programů a programu „Zelená úsporám“ na přeměnu topných systémů a využití OZE a zlepšení tepelně technických vlastností budov. Popis opatření: V rámci činnosti EAZK bude publikováno, šířeno a připravováno využití podpory pro následujících opatření na využití OZE pro vytápění a ohřev TUV: • využití biomasy • využití solární tepelné energie • využití nízkopotenciální geotermální energie a energie prostředí Tabulka 24: Aktivity v rámci opatření 3.1

Opatření Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech

Aktivity 1.

2. 3.

Pokračování v cílené osvětě využití OZE v domácnostech v rámci "Programu Zelená úsporám“ v neplynofikovaných částech kraje. Poskytování bezplatných informací a konzultací a podpora zpracování žádostí Vytipování prioritních oblastí pro nasměrování marketingových aktivit na podporu instalace OZE tak, aby nebyly v konfliktu s prioritami soustav CZT

Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit využití potenciálu OZE ve veřejném a soukromém sektoru v souladu s prioritami. Popis opatření: Cílem opatření je podpořit využití potenciálu OZE ve veřejném a soukromém sektoru v souladu s prioritami ÚEK jmenovitě: • využití solární tepelné energie

34


• • • •

využití solární fotovoltaiky využití nízkopotenciální geotermální energie a energie prostředí využití biomasy využití vodní energie

Specifické podmínky pro využití jednotlivých typů OZE Využití biomasy Použití moderních technologií pro využití biomasy (zplyňovací kotle na dřevo, automatické kotle na dřevní pelety), zabezpečujících minimální úroveň emisí a určených výhradně pro spalování biomasy, tedy neumožňujících spalování jiných paliv (uhlí, domácí odpad). V případě náhrady náhrada spalování tuhých paliv s prokazatelnou likvidací starého kotle; v případě instalace v novostavbě - realizace opatření v oblastech mimo dosah sítí CZT a zemního plynu. Využití nízkopotenciální geotermální energie a energie prostředí v menší míře je možno využít tepelných čerpadel i pro střední a větší aplikace ve veřejném a komerčním sektoru (např. reverzační klimatizační jednotky/tepelná čerpadla se šroubovými kompresory, využití nízkopotenciálního odpadního tepla např. v úpravnách vod či využití nízkopotenciálního odpadního tepla v průmyslu apod.). Použití nízkoteplotních otopných systémů a kvalitní technické řešení zabezpečující vysoký průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který by neměl být nižší než cca 3. Realizace projektu v oblastech měst s vysokou imisní zátěží, ve kterých nejsou dostupné sítě CZT. V případě využití solární tepelné energie ve veřejném a soukromém sektoru jsou nejvhodnější objekty s konstantní celoroční poptávkou po TV (ústavy sociální péče, zdravotnická lůžková zařízení apod.), případně objekty se zvýšenou poptávkou po TV v letním období (kempy, penziony, hotely).


Opatření Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru

Aktivity Podpora aktualizace a upřesnění analýz potenciálu 1 využití OZE zpracovaných v rámci ÚEK ZK, měst a obcí . 2 Vyhodnocení možností instalace systémů pro využití . OZE v objektech ZK (na základě energetických auditů, požadavků nové legislativy implementující Směrnici o energetické efektivnosti v budovách či cíleného průzkumu) ZK 3 . 4 .

Podpora realizace konkrétních projektů využití OZE v objektech ZK mimo rozpočet ZK Podpora zpracování žádostí o podporu projektů využití OZE v ostatních objektech z jiných zdrojů fondů (např. národní programy podpory úspor energie a využití OZE, GIS,aj.) .

35


Opatření 3.3: Podpora využívání druhotných zdrojů energie Cíl: Cílem je v rámci období Akčního plánu zvýšit využití energetického potenciálu druhotných zdrojů dostupných na území kraje, a to až na úroveň technického maxima stávajících i plánovaných kapacit, které jejich skrytou energii jsou resp. budou schopny ekonomicky využívat. Z konkrétních cílů lze uvést: •

Využít bioodpadů produkovaných dnes významnými producenty na území obcí ve prospěch nového zařízení (bioplynové stanice) a dále energeticky využitelného bioplynu .

Popis opatření: EAZK bude šířit příkladný přístup k využívání druhotných zdrojů energie, zejména těch, majících povahu odpadů. Nicméně nově připravované projekty a legislativa v oblasti odpadového hospodářství si vyžadují přijmout v období AP určitá opatření, jež umožní ještě prohloubit stávající míru zhodnocení odpadů produkovaných na území kraje po energetické příp. i materiálové stránce, s pozitivním dopadem i na systém nakládání s odpady kraji. Tabulka 26: Aktivity v rámci opatření 3.3

Opatření Opatření 3.3: Podpora využívání druhotných zdrojů energie

Aktivity 1. Podpora zavedeni funkčního systému odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů u velkých producentů z řad ubytovacích, stravovacích, zdravotnických a jím podobných zařízení, primárně v objektech a zařízeních vlastněných či podporovaných z prostředků ZK, s cílem zabezpečit potřebné množství biologicky rozložitelných odpadů pro energetické využití. 2. V rámci aktualizace ÚEK zpracovat potenciál bioodpadů 3. Zpracování žádostí o dotace na sběr i energetické využití 4. Propagace environmentálních výhod a přínosů při termickém využití odpadů jejich spalováním při dále využitelné výrobě tepla a výhledově i elektřiny za minimálních emisí škodlivin a nová opatření a projekty. 5. Propagace aktivit v oblasti využívání energetického potenciálu čistírenských kalů (jako obnovitelných i druhotných zdrojů energie) a obecně hospodárném nakládání s energií ve vodohospodářské infrastruktuře (např. využívání úsporných pohonů čerpadel apod.)

6.1.4 Prioritní oblast 4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodavek energie Popis opatření: Pro potřeby posílení spolehlivosti chodu distribučních energetických sítí (elektřina, teplo, zemní plyn) na území ZK je navržena podpora výstavby decentralizovaných zdrojů elektřiny.

36



Opatření Opatření 4.1: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodavek energie

1.

Aktivity Rozvoj systému JDTM ZK včetně upevnění spolupráce s dodavateli médií;

2.

V součinnosti se ZK podporovat rozšiřování decentralizovaných zdrojů (zejména elektřiny) s cílem posílení spolehlivosti a stability rozvodné distribuční soustavy;

3.

V rámci aktualizace ÚEK a v součinnosti s odborem KH posoudit možnosti vhodné pro nouzové zásobování energií u prioritních objektů krajské infrastruktury, iniciovat a podporovat (např. politickou podporou při projednávání změn Územního plánu ZK) projekty s cílem posílení spolehlivosti a strategické bezpečnosti v dodávkách energie; Vytvoření přehledové databáze o průběhu skutečného zásobování energií a nedodávek a výpadků energie na území ZK;

4.

Opatření 4.2: Prioritní objekty krajské infrastruktury Cíl opatření: Selektivně dostupná, aktualizovaná databáze prioritních objektů krajské infrastruktury včetně možností nouzového zásobování energií. Popis opatření: V rámci tohoto opatření budou identifikovány prioritní objekty krajské infrastruktury a zmapovány jejich potřeby v oblasti nouzového zabezpečení dodávek paliv a energie pro identifikované případy stavů nouze, pohrom a havárií a pro různá časová období. Budou stanoveny minimální energetické potřeby těchto objektů a předloženy v GIS kvůli napojení na dodávky paliv a energie. Pro potřeby posílení výměny informací, plánování a případného řešení mimořádných a krizových situací je EAZK zapojena do krajského krizového štábu a plní předepsané úkoly. Tabulka 28: Aktivity v rámci opatření 4.2

Opatření Opatření 4.2: Prioritní objekty městské infrastruktury

1. 2. 3.

Aktivity Vytvoření databáze kontaktů nutných pro krizové řízení Identifikace prioritních objektů krajské infrastruktury Vytvoření jednotné databáze prioritních objektů krajské infrastruktury s využitím GIS, včetně atributové tabulky každého objektu obsahující základní technické parametry (spotřeba jednotlivých forem energie, minimální potřeba jednotlivých forem energie k udržení základních funkčních předpokladů daného objektu, atp.)

37


Opatření 4.3: Scénář pro dlouhodobý výpadek elektrizační soustavy (ES) Cíl opatření: Cílem opatření je vypracování scénáře k zajištění dodávek vybraným segmentům spotřeby ve Zlínském kraji případě systémové havárie elektrizační soustavy ČR. Popis opatření: Funkce většiny technologií je přímo či nepřímo závislá na dodávkách elektrické energie. Případný rozsáhlý dlouhodobý výpadek elektřiny v ZK by měl závažný dopad na základní funkce aglomerace a bezpečnost obyvatel . Pravděpodobnost vzniku rozsáhlé havárie celého systému je malá, ale její vznik není vyloučen a pro tento případ doposud neexistuje plán řešení krizové situace. Tabulka 29: Aktivity v rámci opatření 4.3

Opatření Opatření 4.3: Scénář 1. pro dlouhodobý výpadek elektrizační soustavy (ES) 2.

Aktivity Vytvoření scénáře k zajištění dodávek vybraným segmentům spotřeby v případě systémové havárie elektrizační soustavy CR. Zpracování studie možného nouzového zásobování v rámci aktualizace ÚEK

Opatření 4.4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla Cíl opatření: Stav majetku zabezpečující dodávky tepla by měl být v takovém stavu, který by vedl k minimalizaci výpadků dodávek tepla z důvodů poruch zařízení na jeho výrobu i distribuci. Cílem opatření je podpořit všechna opatření k zabezpečení plynulých a dostatečných dodávek tepla z CZT na území ZK. Popis opatření: CZT na území ZK je zajišťováno hlavně prostřednictvím tepláren a výtopen, které se podílí na dodávkách tepla na území ZK. Velmi důležitým faktorem pro udržení vysokého standardu dodávek tepla na území ZK je důvěra obyvatel v bezpečnost dodávek tepla z CZT. Využití dodávek tepla z CZT ze zdrojů s kogenerací tepla a elektrické energie je vzhledem k dostupnosti rozvodů tepla z takovéto sítě na území ZK vhodné zejména z ekologického, ale i ekonomického hlediska Tabulka 30: Aktivity v rámci opatření 4.4

Opatření Opatření 4.4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla

Aktivity 1.

Stabilizace soustav a podpora dvou palivových systémů

2.

Osvěta obyvatel

3.

Podpora tvorby partnerství mezi provozovateli zdrojů a zástupci měst

38


6.1.5 Prioritní oblast 5: Horizontální opatření na podporu realizace Akčního plánu Na podporu realizace Akčního plánu budou připravena a navržena tzv. horizontální či průřezová opatření, která napomohou úspěšné realizaci Akčního plánu a dosažení odhadovaných přínosů. Opatření 5.1: Zlínský kraj příkladem Cíl opatření: • • •

Realizovat či alespoň zahájit přípravu realizace všech opatření a aktivit, jež jsou dle hesla „Zlínský kraj příkladem“ v období let 2010-2014 v rámci AP navrženy k uskutečnění. Učinit z volených i výkonných orgánů kraje ústředního iniciátora a propagátora projektů, jež povedou k naplňování cílů ÚEK a návazného Akčního plánu. Součinnost se Zlínským krajem při zpracování a aktualizacích strategických dokumentů kraje zaměřených na energetiku a životní prostředí

Popis opatření: Všude, kde to bude vhodné, budou identifikovány projekty v objektech v majetku kraje, na kterých by bylo možné demonstrovat účinnost, ekonomiku a další přínosy realizovaných opatření (a projektů). Tyto projekty potom budou publikovány a sloužit k motivaci ostatních subjektů na území ZK. Zásadní podmínkou úspěšné realizace všech plánovaných aktivit v duchu „Zlínský kraj příkladem“ bude koordinovaný a pokud možno jednotný přístup organizačních složek kraje na všech úrovních. Tabulka 31: Aktivity v rámci opatření 5.1

Opatření Opatření 5.1: Zlínský 1. kraj příkladem 2.

Aktivity Vyhledávání vhodných projektů v objektech či obecně v majetku ZK ; vyhledávání vhodných projektů pro spolufinancování koncepčních strategických dokumentů U těch, jež byly již identifikovány, příprava potřebné podkladové dokumentace a uskutečnění doprovodných kroků pro jejich realizaci;

3.

Popularizace vzorových postupů, projektů formou Good Practice;

4.

Vytvoření vhodných informačních a propagačních materiálů pro komunikaci cílů, opatření a aktivit/projektů směrem k cílovým skupinám (odborné i laické veřejnosti, obecně obyvatelé i návštěvníci kraje) Energeticky vědomá modernizace objektů v majetku ZK prostřednictvím metody EPC. Realizace projektu stavby v koncepci nízkoenergetické architektury. Podpora zavedení tříděného sběru biologicky rozložitelných odpadů Podpora energetického centra využívajícího bioodpady (při jeho současném využití pro vzdělávací účely) a rovněž podporující energetické využití odpadů

Doporučené projekty a. k popularizaci b. c. d.

e.

Propagace energeticky úsporné jízdy

39


f.

Propagace využití zemního plynu v dopravě, zejména CNG.

Opatření 5.2: Vzdělávání k úsporám energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE) Cíl opatření: Podstatou opatření je zvyšování informovanosti a kvalifikace skupin, které se přímo či nepřímo budou účastnit a přispívat k realizaci opatření v prioritních oblastech a v souladu s cíli AP. Aktivity, které budou za tímto účelem po dobu celého období AP probíhat, budou mít podobu odborných seminářů, školících kurzů, podkladových materiálů (manuálů, návodů, pracovních pomůcek) a v případě potřeby i technické odborné asistence. Popis opatření: Podstatou opatření je zvyšování informovanosti a kvalifikace skupin, které se přímo či nepřímo budou účastnit a přispívat k realizaci opatření v prioritních oblastech a v souladu s cíli AP. Aktivity, které budou za tímto účelem o dobu celého období AP probíhat, budou mít podobu odborných seminářů, školících kurzů, podkladových materiálů (manuálů, návodů, pracovních pomůcek) a v případě potřeby i technické odborné asistence. Cílovými skupinami budou odbory kraje, příspěvkové organizace ZK, obyvatelstvo, učitelé, stavební úřady, pracovníci EVVO, studenti apod. Školící programy budou vytvářeny ve spolupráci s vysokými školami, využívat moderní školící metody a pomůcky. Tabulka 32: Aktivity v rámci opatření 5.2

Opatření Opatření 5.2: 1. Vzdělávání k úsporám energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE) 2.

Aktivity Příprava workshopů pro pracovníky stavebních úřadů pro seznámení se a odbornou přípravu na novelu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, transponující do české legislativy požadavky Směrnice o energetické náročnosti budov . Organizace informativních schůzek/seminářů pro zástupce kraje a dalších orgánů a organizací financovaných z rozpočtu kraje, za účelem propagace a rozšiřování uplatnění metody EPC při energeticky vědomé obnově zařízení a budov v majetku ZK.

3.

Pořádání pravidelných „kulatých stolů“ pro projekční a developerské organizace působící na území kraje s cílem výměny názorů a stanovisek na bariéry a podmínky pro zvyšování energetické hospodárnosti nových či rekonstruovaných budov a využívání obnovitelných zdrojů v nich.

4.

Propagace principů úsporné a bezpečné jízdy (ecodrivingu).u profesionálních řidičů působících v komunální sféře (zejména řidiči autobusové MHD)

40


5.

Environmentální vzdělávání pedagogů, dětí školního věku, studentů i široké veřejnosti prostřednictvím organizace zábavných a naučných akcí (např. organizace „např.Liga CO2“), podporou vzniku veřejně přístupných vzorových projektů/center a přípravou naučných publikací či pomůcek, v nichž by se přístupnou formou bylo možné seznámit s principy a přínosy hospodárného nakládání s energií a využíváním obnovitelných zdrojů energie.

Opatření 5.3: Získávání zdrojů financování Cíl opatření: Cílem opatření je získávat investiční i neinvestiční prostředky pro financování navržených opatření a projektů. To vyžaduje udržovat si a obnovovat přehled o zdrojích financování, sledovat stav ve vývoji dotačních titulů a jejich požadavkům ve vztahu k navrhovaným opatřením a projektům. Popis opatření: Systematické vyhledávání zdrojů podpory, oceňování potřebných investičních nákladů apod. spadá do tohoto opatření, v rámci kterého budou získávány a pravidelně vyhodnocovány informace o vhodných zdrojích financování investičních i neinvestičních projektů. Spolu s tím bude probíhat i příprava žádostí o financování projektů z dostupných zdrojů financování. EAZK navrhne čerpání finančních zdrojů EU v programovací období let 2007-13 (Operační programy, Implementační dokumenty a také metodiky pro výběr a vyhodnocování projektů). Tabulka 33: Aktivity v rámci opatření 5.3

Opatření Opatření 5.3: Získávání zdrojů financování

1. 2.

Aktivity Systemizace informací ke zdrojům financování a jejich přiřazení jednotlivým navrhovaným opatřením v Akčnímaplánu. Příprava pomoc při přípravě žádostí o financování ze zdrojů EU i národních.

Opatření 5.4: Podpora uplatnění dobrovolných dohod na území ZK Cíl opatření: Cílem tohoto opatření je spolupráce s hlavními subjekty, jež mají významný vliv na současnou i budoucí energetickou náročnost spotřebitelských systémů v kraji, s cílem využít jejich postavení a možností pro naplňování cílů a opatření AP. Popis opatření: Podstatou opatření bude vyjednávání o spolupráci případně o uzavírání dobrovolných dohod s organizacemi s významným vlivem ve vybraných odvětvích průmyslu, oblastí nevýrobní sféry a příp. sektoru bydlení na podporu realizace AP prostřednictvím smluvně definovaných, vlastních či jimi podporovaných aktivit.

41


Podmínkou bude získání (politické) podpory na úrovni vedoucích představitelů kraje,měst i dotčených společností. Při vlastním vyjednávání jednotlivých dohod pak bude nutné hledat pro všechny strany přijatelné kompromisy v dílčích oblastech (při konkretizaci závazků). Tabulka 34: Aktivity v rámci opatření 5.4

Opatření Opatření 5.4: 1. Podpora uplatněni dobrovolných dohod 2. na území ZK

Aktivity Spolupráce s hlavními dodavateli paliv a energií na území kraje; Příprava a zpracování dobrovolných dohod s hlavními organizacemi působícími v ostatních sektorech, které významněji mohou ovlivnit současnou i budoucí energetickou náročnost jejich aktivit či jimi realizovaných projektů i staveb.

7. Přínosy AP a náklady spojené s jeho realizací 7.1 Očekávané přínosy Akčního plánu Přínosy Akčního plánu budou u všech projektů, financovaných z prostředků ZK, sledovány a vyhodnocovány prostřednictvím soustavy ukazatelů, shromažďovaných jak z informací o podpořených projektech, tak jako výstupy činností ZK a Energetické agentury. Přínosy Akčního plánu budou zejména v oblasti energetických úspor energie, ve využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (co do vyrobené energie i instalovaného výkonu technologií, jež je budou využívat), v úsporách nákladů za energii a paliva, v úsporách emisí znečišťujících látek apod. Přínosy budou sledovány v oblasti: • Energetické • Ekonomické • Environmentální • Sociální • Ostatní Celkové přínosy realizace Akčního plánu za období 5 let platnosti AP budou po realizaci navrhovaných opatření kvantifikovány celkem na: • • • •

TJ/rok v úspoře energie TJ/rok ve využití obnovitelných zdrojů energie MW instalovaného výkonu v zařízeních využívajících OZE nebo spalujících odpady Nově vytvořených pracovních míst v energetických službách a ostatním podnikatelském sektoru snížení emisí CO2 EAZK sleduje stávající spotřeby a bude sledovat a hodnotit úspory po realizaci projektů a opatření. 7.2 Náklady na realizaci AP Na realizaci navrhovaných opatření a aktivit Akčního plánu jsou pro období let 2010 - 2014 lze rozdělit : A) Náklady s dopadem na rozpočet kraje B) Náklady bez dopadu na rozpočet kraje

42


Roční průměrné náklady na opravy krajského majetku nárokované z rozpočtu ZK činí cca 60 mil. Kč/rok. U některých opatření typu B však - při jejich realizaci - významnou další část nákladů ponesou sami nositelé či budoucí vlastníci (hodnotových aktiv) projektů, ať už ze svých finančních zdrojů nebo zdrojů externích (úvěrových či dotačních). Vícezdrojové financování je předpokládáno u všech prioritních oblastí, u opatření, jež mají investiční charakter. Náklady skupiny A) zahrnují náklady na: 1) činnost EAZK 2) investice do majetku kraje Náklady skupiny B) zahrnují náklady na: 3) investice do majetku měst a obcí 4) investice do majetku ostatních 5) investice do dopravy 7.3 Organizační zabezpečení realizace AP Tento Akční plán bude realizovat Energetická agentura v počtu 4 osob po dobu 5 let. V případě že budou získány prostředky na další aktivity, bude po dohodě s vedením Zlínského kraje počet pracovníků EAZK navýšen. Realizace jednotlivých aktivit akčního plánu bude vykonávat Energetická agentura Zlínského kraje,o.p.s. ve spolupráci s vedením kraje a jednotlivými dotčenými odbory Zlínského kraje, s vedením měst a obcí.

8 Monitorování a vyhodnocování akčního plánu 8.1 Ukazatele pro monitorování AP Plnění programů je potřeba sledovat, vyhodnocovat. K tomu bylo nezbytné vytvořit si soustavu monitorovacích ukazatelů na úrovni opatření i prioritních oblastí. Těmi to ukazateli budou měřeny jak dosažené výsledky Akčního plánu, tak jeho výstupy a přínosy. Tabulka 35: Ukazatele na úrovni jednotlivých opatření

Opatření Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků při investicích do majetku ZK

Ukazatele ke sledování realizace opatření Počet realizovaných opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti (běžným způsobem a způsobem doporučeným v akčním plánu) a jejich vyhodnocení (hlediska – energetická, environmentální, ekonomická a sociologická); Počet podpořených projektů s cílem udržitelné obnovy budov a užívání (podpora, státní dotace, možnost čerpání ze zdrojů CR a EU);

Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku ZK

Počet objektů s modernizovaným energetickým systémem (především v oblasti otopné soustavy). Relativní a absolutní výše energetických úspor za stanovené období.

Opatření 1.3: Zavedení systému energetického řízení v objektech v majetku ZK

Počet objektů, které jsou v systému zařazeny Roční úspora paliv a energie a nákladů na energii Úspora emisí vlivem snížení spotřeby

43


Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické výstavby

Počet realizovaných staveb Dosažená výše energetických úspor Přínosy na poskytnutou podporu, příp. vynaložené investice

Opatření 2.1b: Identifikace rozvojových ploch pro nízkoenergetickou výstavbu

Počet vyhrazených lokalit; Počet postavených objektů v nízkoenergetickém standardu; Rozdíl spotřeby energie oproti lokalitám postavených podle současných normových požadavků.

Opatření 2.2: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti energetické náročnosti budov Opatření 2.3: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti zvyšování účinnosti kotlů

Počet průkazů ENB % dotčených budov Energetická náročnost budov Počet kotlů nad 200 kw, % dotčených kotlů Počet kotelen nad 20 kw, Počet zařízení starších 15 let, % dotčených kotelen

Opatření 2.4: Podpora využívání CZT o nově stavěné sídlištní celky a objekty v blízkosti rozvodů CZT

Počet a celkový příkon všech podpořených instalací na dodávky tepla z CZT Počet a celkový tepelný příkon nepřímo podpořených instalací (prostřednictvím podpory zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů) Instalovaný tepelný příkon v objektech ZK.

Opatření 2.5: Zvýšení efektivnosti dodávek tepla z CZT na území ZK

Počet a celkový příkon všech podpořených instalací na přechod od dodávek v páře na otopnou vodu Počet a celkový tepelný příkon nepřímo podpořených instalací (prostřednictvím podpory zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů) km rekonstruovaných sítí Počet bezplatných konzultací

Opatření 2.6: Přeměna zdrojů a topných systémů spalujících tuhá/kapalná paliva

Počet bytů Instalovaný výkon nových kotlů Množství vytěsněného paliva/rok Úspora emisí/rok Výše dotace Počet žádostí Počet modernizovaných kotelen

44


Opatření 2.7: Úspory energie a ekologizace v dopravě zabezpečované ZK Opatření 2.8 Podpora uplatnění ZP v ostatní automobilové dopravě Opatření 2.9: Osvětová činnost Úspory energie a OZE Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech

Počet proškolených osob

Počet vozidel používajících CNG

Počet seminářů, konferencí a propagačních akcí Počet přímo podpořených instalací tepelných čerpadel v domácnostech (-) Celkový topný výkon podpořených instalací tepelných čerpadel v domácnostech (kw) Počet přímo podpořených instalací kotlů na biomasu v domácnostech (-) Celkový tepelný výkon podpořených instalací kotlů na biomasu v domácnostech (kw) Počet přímo podpořených instalací solárních tepelných systémů v domácnostech (-) Celková kolektorová plocha solárních tepelných systémů tepelný výkon podpořených instalací kotlů na biomasu v domácnostech (m2) Počet nepřímo podpořených instalací OZE (prostřednictvím podpory zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů) Počet bezplatných konzultací prostřednictvím EAZK

patření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru

celkový topný výkon přímo podpořených instalací tepelných čerpadel v objektech ZK a měst a obcí (ks/kW) Počet a celkový tepelný přímo výkon podpořených instalací kotlů na biomasu v objektech ZK a měst a obcí (ks/kW) Počet a celková kolektorová plocha přímo podpořených instalací solárních tepelných systémů v objektech ZK a města a obcí (ks/m2) Počet a celkový výkon přímo podpořených instalací solárních fotovoltaických systémů v objektech ZK a měst a obcí (ks/kW)

Opatření 3.3: Podpora využívání druhotných zdrojů energie

Počet nepřímo podpořených instalací OZE Množství bioodpadů, jež našlo energetické využití před pouhým zneškodněním (skládkováním) Množství energie (nově) produkované z druhotných potažmo obnovitelných zdrojů Měrné hodnoty výše podpory příp. Celkových nákladů na uspořené emise (zejména CO2)

45


Opatření 4.1: Zvyšování Počet vymístěných zdrojů spalujících tuhá fosilní paliva bezpečnosti a spolehlivosti Počet nově instalovaných zdrojů energie na současné dodávek energie technologické úrovni (vysoká efektivita, nízké emisní faktory, nebo OZE) Počet odběratelů s přerušenou dodávkou ku celkovému počtu zásobovaných odběratelů v daném časovém úseku nedodávky energie Počet odběratelů a hodin (dnů) s nedodávkou energie [počet odběratelů x doba nedodávky] ku celkovému počtu odběratelů a celkové (roční) době plánované dodávky Počet domácností či osob a dnů s nedodávkou energie ku celkovému počtu domácností (osob) a době plánované dodávky Množství nedodané energie ku množství dodané energie Opatření 5.1: Zlínský kraj příkladem

Počet projektů Počet propagačních akcí Počet informačních letáků a presentací Přínosy ve výrobě energie

Opatření 5.2 Vzdělávání k úsporám energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE Opatření 5.3: Získávání zdrojů financování Opatření 5.4: Podpora uplatnění dobrovolných dohod na území ZK

z OZE Přínosy v úsporách Počet realizovaných odborně-vzdělávacích aktivit Počet účastníků uskutečněných aktivit Předpokládané environmentální přínosy, přímé či i nepřímé Počet vypracovaných žádostí Počet klientů s informacemi o zdrojích financování Počet uzavřených dobrovolných dohod Rozsah definované spolupráce/závazků, nejlépe podaří-li se jejich objem přesněji kvantifikovat (v technických jednotkách). Odhadované energetické, ekonomické a environmentální přínosy, dosažené prostřednictvím těchto dohod

8.2 Vyhodnocování Akčního plánu Pro ověření, zda je program efektivní, je vhodné stanovit termíny jeho pravidelného vyhodnocování.Termíny vyhodnocení programu navrhujeme následující: •

Kontrola nastavení cílů-1x ročně

46


Zpracování návrhu na Akčního plánu na období let 2015 – 2019 v roce 2014, a to v návaznosti na vyhodnocení nákladů a přínosů Akčního plánu v letech 2010 – 2014.

9. Použité zkratky AP CNG CZT CSU EAZK EPC ERDF ERU ESF EU FS HDP GIS GIS MPO MŽP NRP OKFC OP OZF ODZF PFZ PO PZKO REZZO SFK SFŽP SLDB TV TZL ÚEK UIR ZK ŽP

Akční plán Stlačený zemní plyn (Compressed Natural Gas) Centralizované zásobování teplem Český statistický úřad Energetická agentura Zlínský kraj Energy Performance Contracting Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) Energetický regulační úřad Evropský sociální fond (European Social Fund) Evropská unie Fond soudržnosti Hrubý domácí produkt Geografický informační systém, Green Investment Scheme Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo životního prostředí Národní rozvojový plán Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné a druhotné zdroje energie Prvotní energetické zdroje Příspěvková organizace Program ke zlepšení kvality ovzduší Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší Státní energetická koncepce Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Teplá voda Tuhé znečišťující látky Uzemní energetická koncepce Uzemní identifikační registr Zlínský kraj Životní prostředí

10. Použitá literatura 1. Uzemní energetická koncepce 2005 2. Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Zlínský kraj, 2008 3. Operační programy:OP ŽP,Podnikání a Inovace, Multifunkční program rozvoje venkova

47


a zemědělství,GIS 4. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie 5. Legislativní předpisy platné ke dni zpracování.

11. Přílohy

48


Tabulka 1: Instalované jednotky TEDOM

Rok

Umístění nebo montážní firma

1996 Plavecký bazén 1996 Plavecký bazén 1996 Základní škola Čistírna odpadních 1997 vod Rodinný dům 1997 Otrokovice 1998 Mateřská škola 1998 Rekreační zařízení 1998 SBD - Květen Slovácké vodovody a 1998 kanalizace, a.s. Slovácké vodovody a 1998 kanalizace, a.s. Střední ekonomická 1998 škola 1999 Hotel Oskol 1999 KROMOS Lázně Ostrožská 1999 Nová Ves 1999 Muzeum Vsetín 1999 Plavecký bazén Základní škola 1999 Bystřice pod Hostýnem Základní škola 1999 Traplice Základní škola ve 1999 Starém Městě u Uh. Hradiště 2000 Bloková kotelna 2000 Bloková kotelna 2000 Bloková kotelna 2000 Bloková kotelna 2001 Bloková kotelna 2001 Bloková kotelna Nemocnice mil. 2001 Sester Nemocnice mil. 2001 Sester Správa majetku 2001 města Kroměříž

El. výko Gener. n

Ply n

MT

45

A

ZP

MT

140

S

ZP

MT

22

A

ZP

MT

22

A

BIO

Otrokovice

MT

22

A

ZP

Topolná Zubří Luhačovice

PLUS PLUS MT

22 22 140

A A S

ZP ZP ZP

Uherské Hradiště

PLUS

22

A

ZP

Uherské Hradiště

PLUS

22

A

ZP

PLUS

22

A

ZP

CAT PLUS

260 22

S A

ZP ZP

PLUS

22

A

ZP

PLUS

22

A

ZP

PLUS

22

A

ZP

Bystřice pod Hostýnem

PLUS

22

A

ZP

Traplice

PLUS

22

A

ZP

Uherské Hradiště

PLUS

22

A

ZP

Slavičín Slavičín Uherský Brod Uherský Brod Holešov Holešov

MT MT MT MT PREMI PREMI

140 140 140 140 22 22

SP SP SP SP AP AP

ZP ZP ZP ZP ZP ZP

Kroměříž

PLUS

22

AP

ZP

Kroměříž

PLUS

22

AP

ZP

Kroměříž

Premi

22

AP

BIO

Město Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Šumice Bystřice pod Hostýnem

Frenštát pod Radhoštěm Kroměříž Kroměříž Ostrožská Nová Ves Vsetín Frenštát pod Radhoštěm

49

Typ


Tabulka 2: Přehled výroby elektřiny ve zdrojích tepla pro CZT v roce 2001

Lokalita Zdroj Bystřice Teplárna TON ENERGO, a.s. p.Host. Holešov Výtopna TON ENERGO, a.s. Hulín Plynová kotelna SATE Hulín, s.r.o. Chropyně Teplárna Energetika Chropyně, a.s. Luhačovice TEPLO KVĚTEN, s.r.o. Otrokovice Teplárna Otrokovice, a.s. Slavičín Plynová kotelna K3 BTH Slavičín Uherský Brod Dvě plynové kotelny REGIO UB Valašské Teplárna DEZA, a.s. Meziř. Vsetín Zásobování teplem Vsetín, a.s. Zlín Moravské teplárny Zlín Výroba elektřiny ve zdrojích CZT celkem

MWh/r 2 645 0 0 4 838 305 220 456 980 1 061 41 295 26 600 183 670 481 850

Tabulka 3: Seznam neplynofikovaných a neekologizovaných obcí Zlínského kraje, stav k roku 2009

NUTS4 Kroměříž

KOD_ORP3

NAZ_ZUJ

Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem Holešov

Bořenovice

Kroměříž Kroměříž Uherské Hradiště

Kroměříž Otrokovice Uherské Hradiště

Soběsuky Bělov Salaš

Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Zlín

Uherské Hradiště

Staré Hutě

Uherské Hradiště

Stupava

Uherský Brod

Lopeník

Uherský Brod

Vyškovec

Uherský Brod

Žitková

Luhačovice

Lipová

Zlín

Luhačovice

Petrůvka

Kroměříž Kroměříž

Rusava Sovadina

50

Plyn ve výhledu neuvažuje se neuvažuje se rozvod kap.plynu neuvažuje plánuje se Biomasa 2006individuáln í neuvažuje se neuvažuje se neuvažuje se neuvažuje se není

Rok Prioritní využití OZE biomasa

Prioritní využití OZE biomasa

Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití


Zlín

Luhačovice

Rudimov

Zlín

Otrokovice

Komárov

Zlín

Haluzice

Zlín

Valašské Klobouky Zlín

Vsetín

Valašské Meziříčí

Vsetín Vsetín

Valašské Meziříčí Vsetín

Hrachovec, Bynina Velká Lhota Malá Bystřice

Dobrkovice

OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa Prioritní využití OZE biomasa neuvažuje se neuvažuje se

Prioritní využití OZE biomasa

PODPORA A FINANCOVÁNÍ Z FONDŮ EU – OBDOBÍ 2007-2013 Základní strategický dokument České republiky pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na období 2007-13 je Národní rozvojový plán (NRP). Programy k čerpání podpor: • OP Podnikání a inovace (ERDF) • OP Výzkum, vývoj, inovace (ERDF) • OP Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost (ESF) • OP Vzdělávání (ESF) • OP Životní prostředí (ERDF, FS) • Integrovaný operační program (ERDF) • Regionální operační programy (ERDF) • OP přeshraniční spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce (ERDF) • OP nadnárodní a meziregionální spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce (ERDF) • OP Doprava

OSTATNÍ PROGRAMY EU TÝKAJÍCÍ SE ENERGETIKY Ostatní programy EU na období 2007 - 2013 týkající se energetiky nejsou přímo zaměřeny na podporu investic do projektů v oblasti energetiky, ale mají jiné hlavní cíle: • CIVITAS - Společné výzkumné projekty zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, zvyšování spolehlivosti zásobování energií, zvyšování efektivnosti užití energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. • CONCERTO -„Nejaderný energetický výzkum“ zaměřený především na udržitelné energetické systémy v zemích nově přistupujících k EU (včetně CR) demonstrační a diseminační akce, dílčí výzkum vč. praktického uplatnění nových technologií využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivnosti užití energie. • Intelligent Energy Europe (Inteligentní hospodaření s energií v Evropě) podpora moderních systémů a zařízení za účelem usnadnění přechodu od demonstračních akcí ke skutečnému marketingu nových a efektivních technologií a transferu know-how. V jeho rámci se uskutečňují podprogramy ALTENER (využívání obnovitelných zdrojů energie) a SAVE (úspory energie), stejné zaměření má i program COOPENER; otázkám energie v dopravě se věnuje program STEER. Od data vstupu CR do EU je tento program otevřen v

51


plném rozsahu také pro projekty z CR. Účast v těchto projektech bude otevřená zejména pro Energetickou agenturu Zlínského kraje. SOUKROMÉ (SPECIÁLNÍ) ZDROJE •

EPC (Energy Performance Contracting neboli energetické služby se zaručeným výsledkem)

Financování třetí stranou - Third Party Financing (TPF) je obecně užívaný termín, v některých zemích je však považován za málo výstižný, protože nevyjadřuje celý rozsah služeb poskytovaných podniky energetický služeb (ESCO), a jsou proto používány jiné obdobné termíny - Energy Performance Contracting (EPC), Energy Saving Performance Contracting (ESPC) nebo Contract Energy Management (CEM). Pokud jde o projekty k dosažení úspor energie, je financování třetí stranou definováno jako „dodávka na klíč“: uživateli projektu zákazníkovi je nabídnuta kromě energie i technologie, která dokáže tuto energii efektivně využít; zákazník pak podepíše smlouvu s firmou, která investuje do jeho energetického zařízení, a investici splatí v plné výši nebo částečně z dosažených úspor. Tyto služby poskytují podniky energetických služeb (ESCO), které kromě technických služeb zajišťují také financování projektu a přebírají i část rizik. Na rozdíl od realizace projektu konvenčním způsobem (tj. s použitím vlastních finančních prostředků nebo dluhového financování), v případě financování třetí stranou se ESCO na základě uzavřeného kontraktu podílí na projektu ve všech jeho fázích, včetně provedení podrobného energetického auditu, zpracování studie proveditelnosti ke zjištění možných úspor, přípravy projektu, řízení projektu, opatření, instalace příslušného zařízení a jeho uvedení do provozu, a poté i provozu a údržby. Správný (z hlediska konečného uživatele) kontrakt má zajišťovat, že ESCO bude poskytovat maximálně efektivní a spolehlivé služby po celou dobu platnosti kontraktu a má obsahovat řadu ustanovení týkajících se např. záruk a postihů, energetické účinnosti a spolehlivosti dodávky energie. Smlouva má být formulována tak, aby ESCO byl dlouhodobě stimulován k trvalému zvyšování energetické účinnosti. •

Program IFC CEEF

Program CEEF (Commercializing Energy Efficiency Finance Podpora komerčních financování energeticky úsporných projektů) je jedním z programů IFC (International Finance Corporation, člena Světové banky) na podporu udržitelného rozvoje soukromého sektoru, který byl vyhlášen v r. 2002. Rozpočet programu je 90 mil. USD pro pět zemí (Česká republika, Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko). Program CEEF rozšiřuje možnosti komerčního financování v sektoru energetiky uvedených pěti zemí, které se brzy stanou členy EU, a to prostřednictvím několika nástrojů: • Sdílení rizik poskytováním dílčích záruk na půjčky od tuzemských finančních institucí. • Poskytování cílené technické podpory finančním institucím, podnikům energetických služeb (ESCO) a konečným uživatelům. V rámci programu CEEF mohou být financovány všechny projekty zaměřené na úspory energie anebo snížení emisí skleníkových plynů a splňující kritéria stanovená pro přidělování komerčních půjček, prakticky tedy všechny ekonomicky přijatelné projekty k dosažení úspor energie a zvýšení efektivnosti jejího užití, projekty financované metodou EPC a EC, projekty na využití obnovitelných zdrojů energie atd.

52


První bankou, která se do tohoto programu zapojila, je Česká spořitelna a.s. nabízející vlastní úvěrový produkt s názvem FINESA (Financování energii spořících aplikací), což je produkt umožňující poskytovat investiční úvěry s dílčí zárukou IFC na projekty energetických úspor. Z programu CEEF je poskytována, po kladném ohodnocení kvalit projektu, záruka na úvěr až do výše 50 % jeho objemu. Tato záruka IFC zlepší uchazečům o bankovní úvěr pozici v případech, kdy za něj ze svých prostředků nebudou schopni poskytnout plné zajištění. Další službou IFC, poskytovanou v rámci tohoto programu, je technická pomoc při přípravě návrhů projektů, k jejichž financování by bylo možno využít programu CEEF a současně zvyšuje možnosti banky, aby potřebný úvěr mohla poskytnout.

53

PĚTILETÝ AKČNÍ ENERGETICKÝ PLÁN

Recommend Documents