Psychologická péče o děti raného věku Hana Jahnová FN Brno, Pracoviště reprodukční medicíny, Obilní trh Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Brno Iniciační konference Pracovní skupiny pro raný vývoj 19.6.2009
Perinatologická centra v ČR • • • • • • • •
Ústav pro péči o matku a dítě, Praha – Podolí Všeobecná fakultní nemocnice / U Apolináře/, Praha Fakultní nemocnice Motol, Praha Nemocnice Most Masarykova nemocnice Ústí nad Labem Fakultní nemocnice Hradec Králové Nemocnice České Budějovice Fakultní nemocnice, Plzeň
Perinatologická centra v ČR • Fakultní nemocnice Brno, Pracoviště reprodukční medicíny • Fakultní nemocnice Olomouc • Fakultní nemocnice Zlín • Fakultní nemocnice Ostrava – Poruba
Schéma psychologické péče o dítě a rodiče Péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace dítěte Indikace psychologické péče: • individuálně na přání matky nebo rodičů • intervence neonatologa Forma péče: • krizová intervence • podpůrná psychoterapeutická péče
Schéma psychologické péče o dítě a rodiče Péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace dítěte pokus o napodobení intrauterinního prostředí /tma, teplo, vlhko, minimální manipulace, polohování, tlumení bolesti, kontakt s matkou, metoda klokánkování/
Schéma psychologické péče o dítě a rodiče Péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci ambulance komplexní péče
Ambulance komplexní péče Týmová práce Dětský lékař
Dětský neurolog
Klinický psycholog
Fyzioterapie
Neurofyziol. vyšetření
Sono mozku CT AG
MR
EEG EP
Doplňková vyšetření EMG
Oční
ORL
Ortopedická
Genetická
Biochemická
Metabolická
Chirurgická
Klinický logoped, dětský psychiatr, foniatr
Psychologické sledování je především určeno předčasně narozeným dětem s porodní hmotností nižší než 1500 gramů - velmi nízká porodní hmotnost do 999 gramů, Dg. P07.0 - jiná nízká porodní hmotnost 1000 - 2499 gramů, Dg. P07.1 /podle MKN, 10. revize/ (G80.0, R27.8, F98.9)
Hlavní cíle psychologického sledování • Opakovaná hodnocení psychomotorického vývoje, která slouží k zachycení vývojových odchylek individuální stimulační program • Řešení aktuálních vývojových a výchovných problémů podle individuálních potřeb dítěte a rodiny • Podpora raného vztahu matky (rodičů) a dítěte – upozornění na individuální zvláštnosti dítěte
Hlavní cíle psychologického sledování • Zajištění krizové intervence pro rodiče • Poskytování emoční podpory, případně podpůrné psychoterapeutické vedení člena rodiny nebo celé rodiny • Podle potřeby napojit rodiče na další specializovaná pracoviště, jako např. středisko rané péče, rehabilitační stacionáře, psychoterapeutická, popřípadě psychiatrická pracoviště atd. • Upozornění rodičů na význam svépomocných skupin v rámci různých občanských sdružení a rodičovských organizací.
Intervaly psychologického sledování • První rok života: /3., 6., 9.a 12. měsíc korigovaného neboli gestačního věku/
• Druhý rok života: 18. a 24. měsíc chronologického neboli kalendářního věku /věková korekce dle závažnosti neurologického nálezu/
• Podle individuálních potřeb dítěte a rodičů při řešení aktuálních vývojových nebo výchovných potíží
Počty sledovaných dětí Rok 2006
Celkový počet Psychologické sledovaných dětí sledování 111 87
2007
127
103
2008
117
92
Rozdělení praematurity • 500 – 749g – ILBW – Incredible Low Birth Weight (cca 24.-26- t.g.) • 750 – 999g – ELBW – Extremely Low Birth Weight (cca 27.-29-t.g.) • 1000 – 1499g – VLBW – Very Low Birth Weight (cca 30.-32.t.g.)
Kdo jsou rizikoví novorozenci? • novorozenci nezralí, narození ve 37. a nižším týdnu gestace • novorozenci přenášení, narození ve 42. a vyšším týdnu gestace • novorozenci s komplikacemi v období prenatální, perinatálním a postnatálním • novorozenci narození - císařským řezem, kleštěmi, koncem pánevním • novorozenci traumatizovaní • novorozenci závažně nemocných matek • novorozenci drogově závislých matek • novorozenci z vícečetných těhotenství, po programu IVF
Psychologické sledování vychází z poznatků • vývojové psychologie - z vývojových období raného dětství /prenatální, novorozenecké,kojenecké, batolecí/ - z teorií duševního vývoje jedince /Freud, Erickson, Mahlerová, Bowlby/
• psychologické vývojové diagnostiky • zákonitostí neuropsychologického vývoje • neonatologie
Psychologické sledování zahrnuje • Diagnostickou část - vývojová diagnostika, stimulace vývoje • Výchovné poradenství • Terapeutickou část - krizová intervence, psychoterapie podpůrného charakteru
Diagnostická část
• sledování psychomotorického vývoje, stanovení jeho aktuální úrovně a případných abnormit • hodnocení jednotlivých složek psychomotorického vývoje • audit neonatologické péče ve dvou letech věku ( těžká vývojová retardace)
Bayley Scales of Infant Development Second Edition - BSID II Metoda patří k nejrozšířenějším vývojovým testům ve světě - uplatnění v oblasti klinické, vzdělávací, výzkumné - vychází z nových poznatků o vývoji dítěte raného věku Testem můžeme hodnotit vývoj dětí od 1 měsíce do 42 měsíců pomocí 3 vývojových škál:
• Mentální škála - 178 položek, seřazeny vzestupně dle obtížnosti s narůstajícím věkem
• Motorická škála - 111 položek, seřazeny vzestupně dle s narůstajícím věkem
• Škála chování -
30 položek
obtížnosti
VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ • Mentální škála - mentální vývojový index - MVI • Motorická škála - psychomotorický vývojový index - PVI Průměrná hodnota vývojových indexů je 100 bodů a jedna standardní odchylka /SD/ je +/- 15 bodů Kategorie hodnocení pro obě výše uvedené škály: nadprůměrný výkon (vývoj. index: 115 a více) výkon v mezích normy (vývoj. index: 114 - 85) mírně podprůměrný výkon (vývoj. index: 84 - 70) významně podprůměrný výkon (vývoj. index: 69 a nižší)
Výchovné poradenství • optimální řešení aktuálních potíží podle potřeb rodiny, důraz na individualitu dítěte • podpora psychomotorického vývoje dítěte • tvorba denního režimu /rituály/ • vývojové fáze raného věku - období první separační úzkosti a období dětského negativismu • neklid, dráždivost, excitabilita, poruchy příjmu potravy a spánku • poruchy chování, projevy hyperaktivity • psychická deprivace
Terapeutická péče • zaměřena na podporu raného vztahu dítěte s rodiči a na řešení interakčních poruch v rodině • krizová intervence /předčasný porod nezralého dítěte, smrt dítěte a truchlení, bolest, pocity viny, pocity selhání vlastního mateřství/
• podpůrná psychoterapeutická péče /podpora rané interakce dítě - matka, vývoj postiženého dítěte - psychosociální aspekty postižení - formy DMO, pervazivní vývojové poruchy, metabolické poruchy/
Obor dětská klinická psychologie (DKP) • Zaveden od 1.4.2006 podle zákona č. 96/2004 Sb. • Rámcový vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti v oboru DKP je zveřejněný ve Věstníku MZ ČR částka 6, srpen 2007 – ke stažení na www.mzcr.cz – (http://www.mzcr.cz/Odbornik/Pages/335-vestnik62007.html) • Obor je určen pro klinické psychology pracující výhradně s dětskou klientelou
Rámcový vzdělávací program • Cíl specializačního vzdělávání • Podmínky specializačního vzdělávání • Obsah specializačního vzdělávání - teoretické znalosti - odborné praktické znalosti a dovednosti - všeobecné požadavky - seznam požadovaných výkonů (logbook) • Hodnocení specializačního vzdělávání • Charakteristika činností
Obor DKP je určen také klinickým psychologům, kteří mají zájem poskytovat svoji psychologickou péči dětem a jejich rodičům v rámci perinatologických center, porodnic nebo specializovaných ambulancí se zaměřením na raný věk dětí.
Stáže z psychologické vývojové diagnostiky • Určeny pro studenty FSS, FF, LF MU Brno • Seznámení se způsobem a náplní práce dětské klinické psycholožky • Seznámení s metodami vyšetření • Vlastní klinicko – psychologické vyšetření metodou BSID-II, administrace, hodnocení a interpretace výsledků • Vedení dokumentace, psaní zpráv • JIRPN a oddělení šestinedělí - exkurze
