Psychodiagnostika dětí a dospívajících Inteligenční testy a soubory Testová diagnostika – Ravenovy barevné matice, PDW, WISC-III UK, Stanfordský Binetův inteligenční test – IV. revize. Klinická diagnostika – faktor vývoje, prostředí a individuální variability. Pozitivní a negativní diagnostika. David Wechsler definuje inteligenci jako globální schopnost účelně jednat, rozumně myslet a účinně se vypořádávat se svým okolím. Měření inteligence u dětí obecně 1) předškolní (3 - 6 let) - dát si pozor na: • větší vliv emočních faktorů a okamžitého stavu na výkon • kognitivní egocentrismus dětí (neuvědomují si, že posluchač neví to, co dítě - příběh od prostřed, bez úvodu) • pro dítě je žádoucím výsledkem spíš pochvala dospělého a dle toho uzpůsobuje odpovědi, rychleji se unaví (delší testy rozložit) 2) školní • administrace a vyšetření - podstatně se neliší od diagnostických postupů u dospělých. • pozor, negativní postoj ke škole se může přenášet i do situace vyšetření - chybí snaha, motivace, předem očekávají neúspěch, vzdávají se • je vhodné začít úkoly neverbálními nebo těmi typy úkolů, u kterých očekáváme úspěch dítěte, pak subtesty verbální a vědomostní
DIAGNOSTIKA INTELIGENCE U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Stanford-Binetova zkouška -
pův. Binet-Simon 1905 k zachycení dětí s MR, později úpravy Binet viděl inteligenci jako komplexní revize: o 1. Stanfordská- Terman: první vzorec IQ (ment./chronologický věk), pokyny k administraci o 2. Stanfordská - Termanem a Merilliovou 1937 o 3 revize o 4. revize S-B (Terman-Merill),1986 Thorndike, česky 1995
-
měří inteligenci definovanou jako „všeobecná mentální přizpůsobivost“ u nás 1972, úprava K. Adamovič popis testu: užívá věkové standardy výkonů. 140 úkolů volených tak, aby je plnila velká část dětí daného věku, ale jen malé procento dětí mladších (v současnosti to moc neodpovídá)
-
-
administrace: je třeba zvolit počáteční - bazální úroveň, kde dítě zvládne všechny úkony a pak tzv. „strop“, kde v subtestu nezvládne nic. hodnocení a interpretace: převodní tabulky konstruovány tak, aby průměrné IQ standardizačního vzorku na každé věkové úrovni odpovídalo 100 a standardní odchylka 16. Tabulky vytvořeny do 18 let. standardizace: platné použití od vývojové úrovně řeči alespoň 3 roky. U nás použití 7-8 let. komentář: • test dobrý pro jeho hrové prvky, snáze se navazuje vztah, zaujme • rychlé použití (trvá hodinu) • predikuje celkem dobře školní úspěšnost ALE náročnost subtestů je nevyrovnaná pro jednotlivé věkové kategorie (výsledky tedy mají různou diagnostickou hodnotu) • nevyrovnaný poměr verbálních a neverbálních úloh, největší nevýhodou – u nás neadekvátní normy, test nadceňuje minimálně o 10-15 bodů IQ kvalitativní analýza S-B testu: a) logické myšlení – analogie, protiklady, slovník, podobnosti, rozdíly, absurdity b) úroveň řeči – jmenování předmětů, určování částí těla, předměty dle užití, vztahové pojmy (velikosti, rozdíly), verbální úsudek, plynulost c) paměť – 14 % testů, verbální, neverbální, mechanická, logická (kvalita dlouhodobé paměti ve vědomostních testech) d) pozornost – rozlišování obrázků, třídění knoflíčků, úlohy na paměť – S-B zkouška celkově na pozornost náročná není, doporučuje se při vyšetřování dětí s poruchou soustředění e) sociální porozumění – přihlížet k prostředí dítěte (postižení ovlivňuje kontakty) f) zraková percepce – nejlépe vidět na přiřazování geometrických tvarů (děti ze sociálně slabších rodin mohou mít obtíže – nedostatek zkušeností s podobnými podněty) g) jemná motorika – navlékání korálků, stavby z kostek, kreslení
Stanford - Binetova zkouška (Terman - Merrilová, IV.revize) -
věk: 2 roky – dospělost čas: 60-90 minut forma: 15 homogenních subtestů s položkami se stoupající obtížností (míň úkolů, víc subtestů = zajímavější), jen 6 subtestů pokrývá celý věkový rozsah (tzn. ne všechny se zadávají vždy) - Ne všechny subtesty jsou u všech věkových kategorií. - Na počátku stanovit bazální úroveň subtestem slovník. - u nás 1995, 15 subtestů, každý měří odlišné kognitivní schopnosti, položky o stoupající obtížnosti - hierarchický model struktury kognitivních schopností: o verbální myšlení slovník („Tady je jeden obrázek. Co je na obrázku? Jak se to jmenuje?“) – v rohu obrázku je číslo úkolu a „úroveň“ (A= 2 roky, P=18 let?) -> tu úroveň, kam se nám dítě dostane, budeme používat pro každý další subtest jako výchozí porozumění – receptivní řeč až soc. porozumění, absurdity (např. strom postavený na korunu -> „který obrázek je nesprávný“; ryba na vodítku,...) – ukazatel praktického soc. porozumění, // - + vyžadují zralost zrakové percepce)
verbální vztahy (co mají dané tři věci společné a neplatí to pro věc čtvrtou) – verbální abstraktně-logický úsudek, (co společné pro 3 věci a neplatí pro čtvrtou) o abstraktně-vizuální myšlení analýza vzorů (jako zasouvání různých tvarů/kostiček do příslušných otvorů; celé tvary nebo rozpůlené) - (schopnost vizuální analýzy a syntézy, obdoba Kohsových kostek) napodobování (postavím z kostek nějaký tvar a dítě má postavit totéž) - (stavění kostek podle předlohy) matice – obdoba Ravena, schopnost neverbálního usuzování, uplatňuje se i učení skládání a stříhání papíru (na obrázku je nakreslené různě složité ohýbání a stříhání papíru & dítě má rozhodnout, jak bude papír vypadat, až se rozloží) – vizuální představivost o kvantitativní myšlení počty (dítě má příklad před sebou napsaný a má ho spočítat) - závislé na zkušenosti a matematických dovednostech číselné řady tvoření rovnic (doplnit čísla a znaménka, aby rovnice dávala smysl) o krátkodobá paměť paměť na korálky (dítě nejdřív na papíře ukazuje korálky různých tvarů a barev, pak z paměti navléká vzor korálků na tyčku) paměť na věty (předčítám dítěti věty, má je opakovat) paměť na čísla (opakování číselných řad dopředu a pozpátku, od 5 let) paměť na předměty (zapamatovat si postupně předkládané obrázky a ukázat je na souhrnném obrázku ve správné sekvenci)
-
-
administrace: stanovení bazální úrovně subtestem Slovník (-> abychom dítě netrápili těžkými ani mu nedávali příliš lehké položky; ALE: pokud nemám s dítětem navázaný kontakt, začíná se tím blbě – dítě „klesne“ ve výkonu), (začátek u dětí subtestem Slovník problém pro děti s poruchami řeči či smyslovými vadami, nebo děti úzkostné, které jsou zpočátku řečově inhibované). Zkrácená baterie: Slovník, Paměť pro korálky, Počty a Analýza vzorů trvá 30-40 minut. Jinak 60-90 min. záznamový list má 39 stran, lepší je zkrácená verze výsledek: celkové IQ (průměr 100, SD 16) účel: dg. dětí s MR a odlišení MR od specif. poruch učení; a dále k identifikaci dětí s vysokým nadáním; možnost hodnocení vývoje inteligence dětí od předškolního věku do dospělosti (pro starší děti už je WISC-III) výhody: spolehlivé hodnocení profilu a porovnání úrovně dílčích schopností dítěte vč. paměti nevýhody: nedost. spolehlivost ve 4-5 letech, horší diferenciace lehkých a středně těžkých poruch inteligence komentář: • velice dobré na porovnávání dílčích schopností dítěte, dobré jsou paměťové škály, výhodou je možnost použití jen některých částí testu • primárním účelem je diagnostika mentálně retardovaných a odlišení mentální retardace od specifických poruch učení (test méně vhodný pro těžší MR) • hodnocení různých aspektů chování dětí při testování „standardní zkoušková situace“ (reaktivita, emoční nezávislost, sebedůvěra, motivace, kontakt, řeč) • místy je nudný
• problém je, že k nám byl přeložen z angličtiny, tudíž některé otázky divné a odpovědi taky • pokud má být o dítěti nějak fatálně rozhodnuto, tuto metodu spíš nepoužívat! Škála McCarthyové - u nás dosud nevyšla - předškoláci (2,5 – 8 let), je to pro ně zajímavé – začíná se stavbami z kostek a skládankami, pak teprve verbální věci (postup lepší pro úzkostné). Trvá trochu déle kolem 50-60 min (jde rozložit do víc sezení) - celková úroveň mentálních schopností měřena na škále: verbální, percepčně performační (pravo-levá orientace, skládanky, kresby), početní, paměti, motoriky Kaufmanův ABC (Kaufmann Assessment Battery for Children) - pro děti od 2,5 – 12,5 roku - neuropsychologická teorie inteligence = schopnost řešit problémy pomocí psych. zpracování – důraz na proces: • sekvenční zpracování – uspořádání vstupních info a řazení do sekvencí (školní dovednosti jako pohyby ruky, paměť pro čísla, seznam slov) • simultánní zpracování – prostorové a obrázkové úkony - uzavření tvaru, prostorová paměť (učení tvarům písmen, čtení mapy, významy obrázků) - výborný pro děti s poruchami řeči nebo sluchu (u nás se teprve připravuje) - existuje i jeho zkrácená verze, screeningová K-BIT (Kaufman Briefe Intelligence test) – verbální i názorová část (analogie), tvá kolem 20 min. Wechslerův inteligenční test pro předškolní děti - 3 – 7 let - střídání verbálních a neverbálních úloh - 12 subtestů: • verbální: Informace, Slovník, Porozumění, Podobnosti, Aritmetika, Paměť pro věty • neverbální: Doplňování, Kostky, Bludiště, Skládanky, Kódování ( domky zvířat), Geometrie (předpokládá, že schopnost dítěte reprodukovat geometrické obrazce souvisí v předškolním věku s inteligencí) - nevýhoda – malý věkový rozsah testu a vyšší nároky na pozornost, motivaci a ochotu ke spolupráci - výhoda – možnost užití některých částí i u dětí se smyslovými poruchami, či poruchami řeči
DIAGNOSTIKA INTELIGENCE U DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU Pražský dětský Wechsler (PDW) - upravili a adaptovali Kubička, Bursík, Jirásek 1973; pro děti 5-16 - dnes zastaralé normy, malý rozsah úkolů u nejmladších dětí (např. pětileté dítě by mohlo „získat“ IQ 52, aniž by něco udělalo nebo řeklo) - v pásmu mentálního defektu test už nediferencuje - od jednoduchých otázek ke složitějším – děti to nudí a unavuje (navíc forma připomíná školní zkoušení – strach ze selhání) WISC III - revize v USA 1991, - u nás překlad III. britské revize, česká revize 2003, IQ 40-160, 6 - 16 let
-
úprava obsahu i podnětů, někde rozšířeno o položky na krajních bodech škály (lepší diferenciace u dětí menších, či mimořádně nadaných) zavedení indexových skórů (založeny na faktorových analýzách testu) → komplexnější neuropsychologické analýzy výsledků, zejména u dětí se specifickými poruchami učení pro výpočet indexových skórů je však nezbytný (jinak nepovinný) subtest Hledání symbolů administrace zabere 50-70 min + 15 min s doplňkovými subtesty velký problém s překladem! Např. některé slovníkové definice neodpovídají plně českému významu slov – převodem dochází k posunu významů nebyla provedena standardizace, ani orientační ověření zkoušky na naší populaci - ty však teď probíhají test podhodnocuje zejména ve verbální části hodnocení - stejně jako u WAIS III - IQ verbální, názorový, celkový + 4 nepovinné indexové skóry: ° Verbální .porozumění: Slovník, Podobnosti, Informace ° Percepční uspořádání: Doplňování obrázků, Kostky, Matrice ° Aktuální paměť: Počty, Opakování čísel, Řazení písmen a čísel ° Rychlost zpracování: Číselné symboly, Hledání symbolů 1. Subtesty • Verbální škála o Vědomosti o Podobnosti o Počty o Slovník o Porozumění o Opakování čísel • Performační škála o Doplňování obrázků o Kódování o Řazení obrázků o Kostky o Skládanky o Bludiště o Hledání symbolů
Kohsovy kostky Test struktury inteligence - Amthauer Stavělova orientační zkouška Test intelektového potenciálu - Říčan
... viz otázka 3
Barevné progresívní matice - Raven 1949, 5 - 11 let, 3 sety po 12 položkách o pro děti a osoby vysokého věku, zpracováno na barevném podkladě, lehce upraveny sety A a B ze standardních progresívních matic a mezi ně vložen AB set o set A: analýza a syntéza obrazce, souvislosti o set B: analogie, lineární rozlišování o set AB: vnímání obrazců jako prostorově příbuzné celky – najít jejich chybějící části o pro nejmladší (5 let) a postižené děti – zasouvací forma o jiných obtížnostech Uplatňují se 3 základní psychické procesy - vnímání, pozornost, myšlení. Důležitá informace - distribuce správných řešení:
- obtížnější zvládá, v jednodušších chyby - nepozornost - některé položky kognitivně snazší, ale percepčně náročnější - selhání svědčí o tom, že percepční nedostatky znemožňují adekvátní využití myšlenkových operací - malé děti - často volí obrázek nejblíže mezery - je v centru pozornosti - úzkostné děti - nevěří snadným řešením, hledají skrytý smysl
KLINICKÁ DIAGNOSTIKA INTELIGENCE Při hodnocení rozumových schopností v dětském věku je třeba respektovat vliv několika základních faktorů: Faktor vývoje Rozumové schopnosti procházejí několika stadii vývoje, kdy se mění nejen úroveň, ale i struktura. Tyto změny musí skladba testů respektovat - postupně přibývají verbální položky a položky vyžadující vyšší mašlenkové operace. Dílčí schopnosti mají na různých vývojových úrovních různý význam - komparabilita výsledků získaných v různých vývojových fázích je obtížná. Hodnocení předškolních dětí tedy nemá pro predikci jejich budoucí úrovně příliš velký význam. Ve školním období už je stabilita vyšší - r = 0,61 mezi 6 a 18 rokem. Vývoj probíhá spíše ve skocích, typická je změna kvality. Pomocí vyšetření hodnotíme aktuální stav - nezachycuje potenciální úroveň, připravenost v oblasti určitých kompetencí. S omezenou přesností lze budoucí IQ odhadnout, ale je třeba vzít v úvahu i anamnézu, rodinné prostředí, sociokulturní úroveň. Faktory prostředí - ovlivňují vývoj rozumových schopností Komplex exogenních faktorů ovlivní jak celkovou úroveň rozumových schopností dítěte, tak její specifické rysy - profil dílčích schopností. Vlohy, které nebyly rozvíjeny, se nemusí vůbec projevit. U dětí pocházejících z méně podnětného prostředí je třeba odhadnout úroveň jejich dispozic a odlišit úroveň deficitu vzniklého vlivem negativních sociokulturních vlivů. Stejně tak u dítěte málo nadaného, ale nadměrně stimulovaného. Rozlišení - verbální a neverbální složky testů, kulturně nezávislé testy. Faktor volby použité metody Volba vhodného testu závisí na účelu, k jakému je měření prováděno. Predikce životní úspěšnosti na základě IQ není spolehlivá. Faktor individuální variability Struktura rozumových schopností je individuálně specifická - při vyšetření nejde jen o zhodnocení celkové úrovně inteligence, ale i její struktury. Rozdíly v úrovni jednotlivých kompetencí však obvykle nejsou příliš velké. Profil inteligence zahrnuje tyto složky: - pohotovost vnímání - prostorová představivost - paměť - verbální schopnosti - matematické schopnosti - obecné usuzování - sociální inteligence Struktura se v průběhu vývoje může měnit. V každém vývojovém období převažují trochu jiné schopnosti.
K rozdílnému rozvoji jednotlivých dílčích schopností přispívají jak vrozené dispozice, tak získané zkušenosti. Úroveň dispozic může ovlivnit, co dítě zaujme a co zkusí. U dětí zanedbaných, citově deprivovaných nebo nemocných lze použít standardní metody nestandardním způsobem - získáme jinou, ale i tak cennou informaci. Např. v subtestu Podobnosti Wechslerova testu dítěti po neúspěchu řekneme správné řešení a sledujeme jeho schopnost učit se pro řešení dalších úloh. Závěrečná zpráva o vyšetření může být zaměřena dvojím způsobem: Negativní diagnostika inteligence Zaměřena na zachycení nedostatků a z nich vycházející doporučení k nápravě. Většinou je totiž vyšetření iniciování z důvodu selhávání dítěte nebo nějakého problému. U rodičů mohou takové formulace vyvolat obranné reakce nebo rezignaci, učitelé mohou mít pocit neefektivnosti práce a rovněž rezignovat. Pozitivní diagnostika inteligence Nabízí rovnoměrnou informaci, zahrnující i kladné stránky. Uvádí, v čem je dítě úspěšné, které z jeho schopností odpovídají normě a proto jsou použitelné jako motivační stimul. V závěru se objasní, i proč je dítě neúspěšné, které složky by se měly rozvíjet a jak to dělat.
ROZDĚLENÍ VÝKONOVÝCH TESTŮ INTELIGENCE -
Ravenovy progresivní matice Kohsovy kostky Stanfordský Binetův test (Terman-Merrillová) Pražský dětský Wechsler / WISC III Duševní obzor a informovanost Test struktury inteligence
JEDNODIMENZIONÁLNÍ IQ TESTY -
pro základní hrubou orientaci/ specif. problémy
Ravenovy testy progresivních matic - culture fair- závislý spíš na vrozených disp. než na vzdělání - zachycuje 3 zákl. psych. procesy: vnímání, pozornost, myšlení - užití: pro děti s poruchami řeči, sluchu, jazykově či kulturně znevýhodněné Barevné progresivní matice - autor: Raven (1949), slovensky Ferjenčík (1984) - věk: 5-11 let - forma: matice, 3 sety po 12 položkách; pro nejmladší děti (5 let) nebo MR zasouvací formou - vhodné pro děti: s poruchami řeči, sluchu, nespolupracující, z cizojaz. prostředí, kulturně zanedbané, s komunikačními obtížemi (mutismus, verbální inhibice, neurotici) Kohsovy kostky - autor: Kohs (1920), česky Koščo (1974) - věk: od 5 let, prakticky použitelné od 6-7 let
-
účel: zachytí schopnost analýzy a syntézy, ment. kombinací; měří kvalitu a rychlost vizuální a prostorové percepce, prost. představivosti, zachytí i kvalitu jemné motoriky výsledky ovlivněny zkušenostmi s logickými hrami děti ze soc. málo stimulujícího prostředí nebo úzkostně nejisté dosáhnou při retestu lepších výsledků doporučeno umístit na začátek testové baterie (překoná i komunikační problémy) vhodné pro Dg. poruch pozornosti, dysfcí na bázi LMD, incipientních psychotických procesů nevhodné pro pervazivní vývojové poruchy (vysoce fční autisti podají dobrý výkon) selhávají organici
VÍCEDIMENZIONÁLNÍ IQ TESTY Stanford-Binetova zkouška (S-B test) - pův. Binet-Simon 1905 - k zachycení dětí s MR, později úpravy - Binet viděl inteligenci jako komplexní - revize: o 1. Stanfordská- Terman: první vzorec IQ (ment./chronologický věk), pokyny k administraci o 2. Stanfordská - Termanem a Merilliovou 1937 o 3 revize o 4. revize S-B (Terman-Merill),1986 Thorndike, česky 1995 - věk: 2 roky – dospělost - čas: 60-90 minut - forma: 15 homogenních subtestů s položkami se stoupající obtížností (míň úkolů, víc subtestů = zajímavější), jen 6 subtestů pokrývá celý věkový rozsah (tzn. ne všechny se zadávají vždy) o verbální myšlení slovník („Tady je jeden obrázek. Co je na obrázku? Jak se to jmenuje?“) – v rohu obrázku je číslo úkolu a „úroveň“ (A= 2 roky, P=18 let?) -> tu úroveň, kam se nám dítě dostane, budeme používat pro každý další subtest jako výchozí porozumění – receptivní řeč až soc. porozumění absurdity (např. strom postavený na korunu -> „který obrázek je nesprávný“; ryba na vodítku,...) – ukazatel praktického soc. porozumění verbální vztahy (co mají dané tři věci společné a neplatí to pro věc čtvrtou) – verbální abstraktně-logický úsudek o abstraktně-vizuální myšlení analýza vzorů (jako zasouvání různých tvarů/kostiček do příslušných otvorů; celé tvary nebo rozpůlené) napodobování (postavím z kostek nějaký tvar a dítě má postavit totéž) matice – obdoba Ravena, schopnost neverbálního usuzování skládání a stříhání papíru (na obrázku je nakreslené různě složité ohýbání a stříhání papíru & dítě má rozhodnout, jak bude papír vypadat, až se rozloží) – vizuální představivost o kvantitativní myšlení počty (dítě má příklad před sebou napsaný a má ho spočítat) číselné řady tvoření rovnic (doplnit čísla a znaménka, aby rovnice dávala smysl) o krátkodobá paměť
paměť na korálky (dítě nejdřív na papíře ukazuje korálky různých tvarů a barev, pak z paměti navléká vzor korálků na tyčku) paměť na věty (předčítám dítěti věty, má je opakovat) paměť na čísla (opakování číselných řad dopředu a pozpátku) paměť na předměty (zapamatovat si postupně předkládané obrázky a ukázat je na souhrnném obrázku ve správné sekvenci) administrace: stanovení bazální úrovně subtestem Slovník (-> abychom dítě netrápili těžkými ani mu nedávali příliš lehké položky; ALE: pokud nemám s dítětem navázaný kontakt, začíná se tím blbě – dítě „klesne“ ve výkonu) záznamový list má 39 stran, lepší je zkrácená verze výsledek: celkové IQ (průměr 100, SD 16) účel: dg. dětí s MR a odlišení MR od specif. poruch učení; a dále k identifikaci dětí s vysokým nadáním; možnost hodnocení vývoje inteligence dětí od předškolního věku do dospělosti (pro starší děti už je WISC-III) výhody: spolehlivé hodnocení profilu a porovnání úrovně dílčích schopností dítěte vč. paměti nevýhody: nedost. spolehlivost ve 4-5 letech, horší diferenciace lehkých a středně těžkých poruch inteligence
-
Wechslerovy zkoušky inteligence - 1. Wechsler-Bellevue, 1939 – pro děti od 10 let - WISC, 1949 (Wechsler intelligence scale for children) - WPPSI, 1966 – předškolní děti - PDW (Pražský dětský Wechsler) – 1973, používal se až do WISC III; je lehký, použitelný i pro dospělé s MR (získání věk. ekvivalentu), ale nadhodnocuje tak o 20 bodů -
WISC III autor: Wechsler (1991), česky (1996) věk: 6-16 let čas: 50-70 minut (+15 min. při doplňkových subtestech) forma: 10 základních + 3 doplňkové subtesty se zvyšující se obtížností subtesty: o verbální vědomosti (ústně předkládané otázky, zachycují míru informovanosti; nižší výkon u dětí z méně podnětného prostředí, kulturně deprivovaných nebo zanedbávaných) porozumění (otázky na každodenní problémy a jejich řešení; shopnost pochopit realitu a adekvátně na ni reagovat; slabý výkon u dětí s pervaz. poruchami & poruchami řeči; málo citlivé na organicitu) počty (aritmetické úkoly, důl. je krátkodobá paměť; u dětí s organ. CNS nerovnoměrné výkony, selhávají děti se specif. por. počítání) podobnosti (předkládám dvojice slov, dítě má vysvětlit, co mají společného; schopnost základní abstrakce a pružného myšlení) slovník (definice významu slov, měří obsahovou úr. řeči, jazyk. schopností, informovanosti) – pokud je po 10. roce věku výkon ve slovníku vyšší než v ostatních subtestech -> deteriorace kog. schopn. opakování čísel (dopředu a zpět, citlivé na organicitu) o názorové doplňování obrázků (co na obrázku chybí – říct; holčička s panenkou před zrcadlem)
řazení obrázků (obrázky v prohozeném pořadí seřadit správně; úr. neverb. soc. úsudku, selhávají děti soc. izolované a neobratné) kostky (skládání podle předloh) skládání obrazců (body podle spojů, za čas...) kódování/ symboly (zápis symbolů dle klíče; citlivé na organicitu) bludiště (sada bludišť s narůstající obtížností, ukazují schopnost postřehu a neveb. úsudku) hledání symbolů (vyhledávání stejného symbolu ve vzoru; náročný na psychomot. tempo, pozornost a viz. diferenciaci) výsledek: IQ (40-160 bodů); IQv, IQn, IQc + 4 nepovinné indexové (Slovní porozumění,...)
-
Duševní obzor a informovanost (DOI) - autor: Jirásek - věk: 8-13:6 let - účel: orientační posouzení duš. obzoru a informovanosti - forma: 40 otázek, stupňovaná obtížnost - výsledek: DOIQ – alternativa IQ IST – Test struktury inteligence - autor: Amthauer (1955), česky Hrabal (1973) - věk: 12/13 let – dospělost - forma: 9 subtestů – 4 verbální, 2 početní,...viz dospělí - výhody: skupinová administrace, výsl. umožňují analýzu profilu; dobře dif. děti s průměrnou a nadprůměrnou inteligenci - nevýhoda: výsl. závisí na sociokult. prostředí - dobrá je verze IST-70 – lepší rozložení úkolů vzhledem k obtížnosti, má několik forem - pak i verze IST-2000
