Barbora Neuwirthová PS-SPPG, 3. ročník
Vedoucí práce: PhDr. Ida Viktorová Katedra pedagogické a školní psychologie Pedagogická fakulta UK, Praha
OBSAH OBSAH ......................................................................................................................................................... 2 ANOTACE.................................................................................................................................................... 3 ÚVOD............................................................................................................................................................ 4 ÚVOD DO PROBLEMATIKY................................................................................................................... 5 JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR ..................................................................................................... 5 PŘEDCHOZÍ VÝZKUMY ............................................................................................................................... 6 SKAUT: DOCHÁZKA – STEZKA – ODBORKY ................................................................................................. 7 METODOLOGIE ...................................................................................................................................... 11 VÝZKUMNÝ VZOREK ................................................................................................................................ 11 METODY .................................................................................................................................................. 11 CÍLE VÝZKUMU A OKRUHY ZÁJMU................................................................................................ 12 POSTUP PRÁCE ....................................................................................................................................... 14 ÚVOD ....................................................................................................................................................... 14 PRVOTNÍ MATERIÁL ................................................................................................................................. 14 ZÍSKÁVÁNÍ HLAVNÍCH MATERIÁLŮ ......................................................................................................... 14 ZPRACOVÁNÍ DAT .................................................................................................................................... 15 KONKRÉTNÍ PODOBA PARTICIPACE ČLENEK NA ŽIVOTĚ ODDÍLU .................................... 24 COMMITMENT ČLENEK ODDÍLU ................................................................................................................ 24 KAZUISTIKY ............................................................................................................................................. 28 ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 34 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................................... 36 PŘÍLOHY................................................................................................................................................... 38
-2-
ANOTACE Tématem práce je postavení členů uvnitř skautského oddílu, jejich participace na jeho životě a možnosti volby vlastní životní dráhy vzhledem k nabídce činností a hodnot, které oddíl reprezentují. Byly vybrány základní sloupy oddílové činnosti: docházka – stezka – odborky. Tyto činnosti se podařilo kvantifikovat a přidělit tím jednotlivým členům určité místo v síti oddílové práce. Vzniklo pořadí jednotlivých dívek a profil jejich chování. Výsledkem je tak struktura míry aktivity a vyrovnanosti chování, kterým se členky podílejí na životě oddílu. Ta pak byla dále sledována a rozvíjena z hlediska kategorií teorie commitmentu. V tomto konkrétním případě jde vlastně o sdílení požadavků instituce na straně jedné a potřeb a přání dítěte na straně druhé. Z této další kategorizace vznikly obohacené struktury participace, které odrážejí navíc základní významy oddílu pro jeho členy. Výsledkem práce je obraz možných kariérových cest oddílem pro jednotlivce, které oddíl současně nabízí a akceptuje.
Annotation The theme of this study concerns positions of female members within a Scout unit, their participation on the unit's existence and opportunities of their own career in respect to the offer of activities and values representing the unit. From various activities being practiced in the unit there has been chosen the fundamental ones: attendance – Trefoil Badges – proficienties. It was possible to quantify these activities and thus assign certain positions to the members in the net of the unit's pursuit. A sequence of individual girls and a profile of their conduct has been developed. The outcome is a structure of activity measure and conduct equability. This conduct of the female members forms a part of the unit's existence. The structure has been further monitored and developed in light of cathegories in the theory of commitment. In this particular case sharing of institutional demands on one hand and child's needs and wishes on the other hand is concerned. By this further categorization enriched structures of participation has been developed. These stuctures then reflect the essential values of the unit shared by their members. The outcome of the study is a view of possible individual career paths, which are at the same time being offered and accepted by the unit.
-3-
ÚVOD Předkládám vám text, ve kterém jsem se zabývala činností dětí v Junáku. Tím, co jim tato organizace nabízí, co od nich požaduje. A taky tím, jak děti na tuto výzvu odpovídají, do jaké míry vůbec vnímají všechny možnosti a jak chápou jejich význam. Spolupracovala jsem s členkami dívčího oddílu v jednom severomoravském městě. Šlo o kooperaci jednak s dětmi samotnými, jednak s jejich vedoucími, kteří mi poskytli další materiály, nezbytné pro získání všech informací vedoucích k výsledkům. Téma práce se objevovalo postupně, až na základě analýzy prvních materiálů, získaných přímo od dětí. Z těch bylo možné vymezit, co z činností je pro děti v oddíle důležité více a co méně. Na základě toho jsem se zaměřila na oblasti aktivit v rámci oddílu, na které děti kladou hlavní důraz, a pokračovala jsem ve sběru a analýze dat. Hlavními tématy se tak staly tři oblasti oddílové činnosti: docházka – stezka – odborky. Cílem práce se stalo poznat, jaká je participace členů na oddílovém životě. Jestli je rovnoměrná nebo výběrová. Zda koresponduje s výkony ve škole. A taky jak míru aktivity každého dítěte ovlivní další podmínky, jako rodina, sociální prostředí apod. Nakonec jsem si vytyčila ještě jeden cíl – rozpoznat, jaké hodnoty děti skautu přiřazují. V této části jsem aplikovala teorii commitmentu, která velmi dobře vystihuje moment, kdy instituce klade na své členy nějaké požadavky a oni na to, každý podle svého, reagují.
-4-
ÚVOD DO PROBLEMATIKY JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR Ve stanovách organizace se dočteme, že: Junák – svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů.1 Organizace byla založena roku 1912 prof. A.B. Svojsíkem, který se inspiroval jednak zakladatelem světového skautingu, lordem Robertem Badenem-Powellem, ale také tvůrcem organizace Woodcraft Indians a zakladatelem amerických skautů, Ernestem T. Setonem. Česká tradice vznikla syntézou anglického řádu, indiánské romantiky a českých kulturních vlivů; vznikla tak jedinečná podoba junácké organizace. Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy a metodami, stanovenými zakladatelem skautského hnutí, lordem
Robertem
Baden-Powellem
a zakladatelem
českého
skautingu,
prof. A. B. Svojsíkem.2. Děti v družinách, tedy malých partách ve kterých se pravidelně schází, jsou vedeny k plnění tohoto poslání prostřednictvím skautské výchovy. Junák využívá tzv. „Skautské výchovné metody“, která je ve Stanovách také definována. Skautská výchovná metoda (SVM) vede mladého člověka na cestě osobního růstu, je soustavou výchovy a sebevýchovy vedoucí k upevňování charakteru, vytváření hodnotového systému, rozvoji dovedností a znalostí. SVM tvoří systém vzájemně provázaných prvků, jimiž jsou:
1 2
Stanovy Junáka – svazu skautů a skautek ČR, Hlava první, bod 1. tamtéž, Hlava druhá, bod 5.
-5-
slib a zákon – vyjádření životního stylu a hodnot
družinový systém – týmová práce v malých skupinkách, rozvíjející spolupráci, vůdčí schopnosti atd.
osobní růst – zájem a spoluúčast každého člena
podpora dospělými – schopnost partnerství a spolupráce
učím se tím, že to dělám – „learning by doing“ – použití praktických činností a her
symbolický rámec – pro daný věk nabízí inspiraci a výchovnou motivaci
příroda – pobyt a činnosti v ní, poznávání a ochrana3
Výchova ve skautu probíhá napříč všemi věkovými kategoriemi, od mladšího školního věku až k vytváření sebevýchovy v dospívání. Pokračuje však i u dospělých členů organizace. Výchovný proces probíhá během programu neustále. Nejde jen o samotný program, který je zaměřen cíleně, ale také o všechny ostatní prostředky – např. o chování členů vedení oddílu, o prostředí, atmosféru…
PŘEDCHOZÍ VÝZKUMY Skautské principy tak, jak byly stanoveny v době vzniku hnutí4, stále platí. Co by se ale mělo měnit a reagovat na měnící se podobu společnosti, jsou prostředky, které organizace používá pro práci s dětmi a pro plnění výchovných cílů. Toto téma je stále aktuálnější, zabývají se jím nejen oddíloví vedoucí řešící ztrátu dětí, ale také ústřední orgány Junáka, tedy Valný sněm, Náčelnictvo Junáka a Výkonná rada Junáka. Postupně proběhla v letech 2000 – 2003 řada sociologických výzkumů, které souborně vyšly ve sborníku „Sondy do světa skautů“. Zde se autoři zabývají takovými otázkami, jako
3 4
tamtéž, Hlava třetí, bod 9. Povinnost k Bohu; Povinnost vůči ostatním; Povinnost vůči sobě – tamtéž, Hlava druhá, bod 6.
-6-
kdo vede skautské oddíly, jak jsou početné, jaká je hodnotová orientace roverů (věková skupina nad 15 let), co dělají děti ve svém volném čase a také jak skauty vnímá veřejnost. V současné době se danou tématikou zabývá zejména Metodická skupina Výkonné rady Junáka, která připravuje nový výchovný program. Ten má reagovat na změny osobnosti dítěte, jeho jiné zájmy a odlišné klima ve společnosti a na základě toho má pomoci vedoucím a celé organizaci, aby se v současné společnosti stala atraktivnější.
SKAUT: DOCHÁZKA – STEZKA – ODBORKY Hned v počátcích výzkumné práce jsem zjistila, že nejpodstatnější jsou ve skautském oddíle tři okruhy činností, které na následujících řádcích přiblížím. Jde o:
docházku
stezku
odborky
Zmíněné oblasti určitě nejsou vším, co se v oddíle děje, ale jsou dobře vymezené. Můžeme je relativně snadno pozorovat např. v bodování, které nutně provází činnost každého oddílu i družiny. Mnohé další prvky skautského života jsou hůře reflektovatelné a jejich vnímání je podstatně více subjektivní. Tyto tři prvky hrají v životě skautského oddílu velmi důležitou roli. Představují totiž hlavní požadavky organizace na své členy. Ten, kdo chodí do skautu, měl by se alespoň do určité míry aktivně zapojit v každé z oblastí. V rámci výzkumu jsem se zabývala zejména tím, jak členky oddílu reagují na jednotlivé nabídky, zda je přijímají za své a plní je s radostí. Nebo je vnímají pouze jako nutnost, která patří ke všemu ostatnímu… Šlo mi tedy nejen o konkrétní projevy jednotlivců v rámci oddílu, ale také o jejich přístup a vnímání daných oblastí. Zajímalo mne také, jestli v plnění různých úkolů ve skautu vidí nějaké přínosy do budoucna a jaké osobní významy dávají povinnostem v oddíle. -7-
Plnění bodů ve stezce Skautská stezka (dále jen SZ) je metodickou pomůckou, připravovanou odborným týmem vybraným Výkonnou radou Junáka. Měla by pro vedoucí být hlavním opěrným bodem při plánování ročního programu. Témata SZ, která prostupují veškerou oddílovou činnosti, jí tak dávají řád a smysl, který není na první pohled viditelný, ale děti jej vnímají. Obsah stezky vtiskuje celému hnutí určitý charakter, protože jejím prostřednictvím je členům zřetelně dáno najevo, co je důležité umět (a nejde jenom o to, že se dítě naučí, které autobusy ve městě jezdí a kudy nebo jak se zapaluje oheň, ale učí se také překonávat překážky, vlastní nechuť, učí se spolupracovat, poznává hodnotu lidské práce…). Prostřednictvím stezky se děti mohou naučit stanovovat si cíle a dosahovat jich i přes mnohé překážky. Samotná SZ je souborem úkolů rozčleněných do několika skupin podle toho, jaké oblasti rozvíjejí. Patří zde teoretičtější oblasti jako Idea, ale také velmi konkrétní oblasti, např. Sebevýchova a služba nebo Skautské dovednosti apod. Je konkrétní oporou při tvorbě ročního plánu činnosti oddílu i jednotlivých schůzek aj. akcí. SZ má tři stupně:
nováčkovskou zkoušku
1. stupeň
2. stupeň
Splnění nováčkovské zkoušky je podmínkou pro možnost skládat skautský slib. A až tento je opravdovým vstupem do světa skautů. Splnit ji není pro průměrně zdatné dítě příliš obtížné. Má jen málo úkolů (22), řadu z nich děti již umí z dřívějších roků. Také vidina skládání skautského slibu je dostatečně velkou motivací pro to, aby naprostá většina členů skautských oddílů nováčkovskou zkoušku splnila. U 1. stupně se již potýkáme s menšími problémy zejména v oblasti motivace. Viditelným výsledkem je „pouze“ nový odznak na kroji, který dětem často nestojí za námahu
-8-
vynaloženou pro splnění jednotlivých bodů 1. stupně SZ. Ten má 46 úkolů (přičemž některé jsou rozčleněny na více částí – celkově je to tedy 56 položek). Konečně 2. stupeň je vyvrcholením problému. Mnohé děti, dokončí-li 1. stupeň, se dostávají do věku, kdy skaut pro ně není již místem plnění úkolů a honění se za body a odměnami, ale partou kamarádů, kvůli nimž jsou členy, chodí na schůzky a jezdí na výpravy… Ale současně nové zkušenosti, schopnosti a dovednosti samy o sobě pro ně ještě nejsou dostatečně silnou motivací. Je skutečně neobvyklé, když někdo 2. stupeň SZ splní. Pro děti samotné má skautská stezka také jiný význam než přemáhání se a sebezápor. Je pro ně souborem úkolů, po jejichž splnění na ně čeká odměna: pochvala, vítězství v soutěži „kdo dřív splní…“, možnost nosit na kroji příslušnou nášivku, která vizualizuje a všem ukazuje již nabyté schopnosti a dovednosti. Dává dětem možnost být na sebe hrdý. Je tedy prostředkem pro sebehodnocení, porovnávání sebe sama s ostatními i s nevyslovenou normou, že např. během prvního roku ve skautské družině je obvyklé splnit si určitou část.
Odborky SZ je koncipována pro všechny děti stejně a obsahuje všestranně zaměřené úkoly. Činnost oddílu tak není jednostranná, ale není pak možné příliš proniknout do hloubky jednotlivých témat. Tento „prázdný“ prostor vyplňují tzv. „odborky“, správně pak Odborné činnosti skautů. Tyto dávají dětem možnost soustředit se plně na určitý obor a vyniknout tak v oblastech, jež mají rády a ve kterých jsou opravdu dobré. Ústředí Junáka připravilo soubor Odborných zkoušek skautů, z nichž si děti vybírají dle vlastního zájmu. Odborných zkoušek je v nabídce 26, každá z nich se pak dělí na ještě konkrétnější odbornosti. Existují také speciální odborky, jako Tři orlí pera. Jednotlivé oddíly mají možnost připravit pro své členy vlastní Oddílové odborky. Nikde není určeno, že např. součástí splnění povinností 1. stupně SZ by bylo získat alespoň jednu odborku či odbornost… -9-
Odborky mají pro děti podobný význam jako plnění stezky. Mají možnost ukázat světu, v čem jsou dobré a vlastním úsilím dosáhnout společenského uznání. Myslím si, že je to velmi přínosné pro osobnost dětí, přispívá to totiž k rozvoji jejich zdravého sebevědomí. Dobrou motivací pro děti je zase odměna – kromě již zmiňovaného společenského uznání apod. je to vizualizace prostřednictvím nášivek. Ty si pak děti našívají na pravý rukáv skautského kroje. Zejména pro děti mladšího skautského věku je tato motivace obzvláště účinná. A v praxi, např. při setkávání dětí z různých skautských oddílů, je jednoduchým prostředkem pro porovnání svých schopností se schopnostmi těch ostatních.
Docházka Činnost skautského oddílu i skautské družiny je založena na motivaci v podobě bodování (alespoň při práci s dětmi ve věku 6 – 15 let). Kromě soutěží, závodů… se hodnotí také docházka. Pokud dítě chodí pravidelně na oddílové a družinové akce, má šanci získat body nejen v soutěžích, ale také právě za účast. Co je ovšem podstatnější – může být se svými kamarády a trávit s nimi společný čas. Děti samy rychle poznají, že chodí-li pravidelně, cítí se v družině lépe a snáze zapadnou do kolektivu. Oblast docházky je pro člena skautského oddílu jistě z uvedených tří nejdůležitější. A to už z toho prostého důvodu, že bez participace na dění skautského oddílu je obtížné úspěšně plnit jednotlivé úkoly stanovené ve stezce či odborkách. (Alespoň minimální účast na oddílových akcích podmiňuje realizaci dalších prvků skautské činnosti). Mizí pocit kontinuity mezi dítětem a oddílem, motivace pro činnosti v Junáku mizí. Dítě se tak postupně dostává z centra dění v oddílu na jeho okraj a to pak pro něj ztrácí smysl.
- 10 -
METODOLOGIE VÝZKUMNÝ VZOREK Realizace výzkumu mi byla umožněna díky spolupráci s členkami dívčího oddílu středně velkého severomoravského města (60 000 obyvatel). První materiál jsem získala od 27 dívek, výzkumný vzorek se z řady důvodů zúžil na 16 osob. Některá z těch 27 děvčat v oddíle pobyla velmi krátce. Nebo naopak delší dobu, než bývá obvyklé, stála v čele družiny, a proto nebylo možné získat některá data o jejich aktivitě apod. Výzkumný vzorek je věkově heterogenní (dívky ve věku od 11 do 18 let), ale tento fakt by neměl výsledky výzkumu ovlivnit, protože všechny dívky jsou v Junáku dost dlouhou dobu, aby se z údajů o jejich činnosti daly vyvozovat závěry. Údaje o činnosti dívek v rámci družin nepochází z jednoho roku, ale z různých let. Proto jsem četnosti výskytu různých prvků vyjadřovala v procentech, aby byla zachována možnost porovnávání činnosti jednotlivých členek napříč oddílem a různými lety činnosti.
METODY Práce, kterou čtenáři předkládám, vznikla především za užití kvalitativních metod zjišťování dat. Lze ji charakterizovat jako práci etnografickou, popisující prostředí skautského oddílu. Dívkám jsem předkládala dotazníky (zjištění školní úspěšnosti, koníčků a volnočasových aktivit – viz příloha č. 1). Řadu dat jsem získala prostřednictvím zúčastněného pozorování, rozhovorů s dívkami (viz příloha č. 2) a také z materiálů, které si vedoucí o svých svěřenkyních píší (data o docházce do družiny a o aktivitě dívky v jejím rámci). Údaje o tom, kam až dívky došly ve své cestě po skautské stezce nebo v plnění odborek, jsou platné ke konci školního roku 2005/6, dotazníky a rozhovory jsem získala v následujících dvou školních letech.
- 11 -
CÍLE VÝZKUMU A OKRUHY ZÁJMU Běžně se setkáváme s tím, že instituce si vytvoří vlastní kulturu (pravidla, činnosti, hodnoty atd.), na níž pak stojí její fungování. Každý, kdo se chce stát jejím členem, měl by se s touto kulturou individuálně vyrovnat. Aplikace a realizace jejích zásad se obvykle liší člen od člena. Jde vlastně o to, do jaké míry její členové kulturu pouze akceptují, ovšem nerealizují, a do jaké míry se s ní ztotožňují. Podle toho se pak odvíjí individuální míra aktivity jednotlivce, pohybuje se tak od pólu pasivity k pólu aktivity. Totéž platí také pro členy Junáka. Děti přicházejí do skautského oddílu z různých důvodů. Někdy je to přání rodičů, jindy dítě přivede kamarádka nebo je nalákají zajímavé knihy plné dobrodružství… Prvním úkolem dítěte v oddíle je pochopit jeho strukturu a pravidla fungování, což někdy může působit poměrně komplikovaně, a je opravdu třeba, aby si dítě celý systém zažilo a dobře se v něm orientovalo v zájmu budoucí aktivity v rámci oddílu. Na pozadí tohoto spíše implicitního procesu dítě přináší svá očekávání a přání (poznat nové kamarády, jezdit na výlety, hrát zajímavé hry, sportovat apod.) a konfrontuje je s tím, co mu oddíl nabídne. Postupně tak poznává, jestli je tato cesta pro ně ta správná a jakým způsobem na ni nastoupí a půjde jí. Do jaké míry bude reagovat na požadavky oddílu a aktivně se podílet na jejich plnění. Tyto momenty jsem si uvědomila na základě zpracování prvotních dat (o nichž se zmíním dále v práci) a vyvstalo tak přede mnou několik oblastí, které jsem chtěla blíže poznat. Hlavními otázkami se tak pro mě staly tyto:
jak se skautky vyrovnávají s požadavky hlavních oblastí? Jak se v nich pohybují a jak je přijímají? Korespondují jejich výkony v oblastech docházka – stezka – odborky nebo jsou výkony odlišné?
- 12 -
má dítě ve skautském životě (ne)úspěchy podobně jako ve škole nebo se školní úspěšnost od té skautské liší? Co tato úspěšnost znamená pro ně samotné a co pro skautský oddíl?
Je obvyklé, že každého zaujme něco a tomu se pak věnuje více než jiným oblastem. Je proto pravděpodobné, že podobně tomu je také co se týče individuální angažovanosti jednotlivých členů v rámci oddílové činnosti. Jde však pouze o předpoklad, který chci doložit a zjistit také, jak moc se míra aktivity v jednotlivých oblastech liší, zda je to vázáno na další faktory a na jaké, apod. Každé dítě se projevuje jinak. Některé raději tráví volný čas s partou kamarádů, jiné má každý den nejméně jeden kroužek… Zajímá mě tedy, jaký profil volnočasových aktivit lze zaznamenat u členek oddílu a v jaké souvislosti bude tato jejich vytíženost s aktivitou v oddíle. Zda dívky, které budou mít mnoho kroužků, se budou zapojovat intenzivněji, nebo naopak bude množství kroužků na úkor kvality práce v jednotlivých institucích. Skauti se velmi často setkávají s otázkou „A proč tam vlastně chodíš?“ I to bych se od dětí ráda dozvěděla. Co pro ně skaut znamená, co jim dává, případně co pro něj musí obětovat. Jestli je to pro parta kamarádů, ke kterým se rády vracejí, nebo jen povinnost odsedět si dvě hodiny týdně v klubovně. Na základě tohoto tázání by měly vystoupit hodnoty, které děti skautingu přisuzují.
- 13 -
POSTUP PRÁCE ÚVOD V následující kapitole čtenáři představím jednotlivá data, která jsem postupně získala. Po představení dat bude následovat jejich zpracování a první interpretace, kterou později rozvinu ve slovníku commitmentu a v kazuistikách.
PRVOTNÍ MATERIÁL Prvotním materiálem, získaným jako základ pro rozvíjející se studii, byly „osobní cíle“, které si děti z oddílu stanovovaly pro nastávající školní/skautský rok. Na základě jejich analýzy vystoupily do popředí mého badatelského zájmu tři hlavní oblasti činností ve skautském oddíle. Nejdůležitějším zjištěním první analýzy se tedy stalo, že samotné děti kladou velký důraz zejména na plnění bodů ve stezce, o něco menší důraz pak na odborky a docházku. Na zkoumání těchto oblastí jsem se tedy zaměřila v další práci, přičemž směr uvažování jsem zaznamenala v kapitole „Cíle výzkumu a okruhy zájmu“.
ZÍSKÁVÁNÍ HLAVNÍCH MATERIÁLŮ Po zpracování prvotních materiálů jsem se ptala, jak si která dívka plní skautskou stezku a odborky, kam až v tomto ohledu dospěla. Tyto informace jsem získala od oddílové vedoucí. Ve spolupráci s rádkyněmi družin5 jsem pak zpracovala tabulky reflektující docházku jednotlivých členek na schůzky a míru jejich aktivního podílu na družinovém i oddílovém životě během jednotlivých akcí. Děti jsem požádala o spolupráci při vyplnění dotazníků (příloha č. 1). V těch jsem se zajímala především o to, čím již v oddíle prošly, co je zde zaujalo. Jaké jsou jejich volnočasové aktivity a koníčky a také jaký je jejich školní prospěch, co je baví a co ne.
5
rádce družiny – osoba, která je zhruba vrstevníkem ostatních členů družiny. Stojí sice v čele družiny, ale je především kamarádem
- 14 -
Důležitým zdrojem dat jsou rozhovory s vybranými dívkami (zařazeny jako příloha č. 2). Hlavní témata rozhovorů byla následující:
příchod do skautského oddílu – podněty, motivace
prožívání skautské činnosti – libost, nelibost, oblíbené aktivity, její hodnocení a význam pro současný i budoucí život…
problematika plnění stezky – důvody, motivace, vlastní hodnocení, přínosy
problematiky plnění odborek – důvody, motivace, vlastní hodnocení, přínosy
školní docházka – (ne)oblíbené předměty, prospěch
porovnání činností ve škole a ve skautu
Ačkoliv na začátku stála možnost pracovat s daty o mnoha dívkách z oddílu, postupně se výzkumný vzorek (na základě dostupnosti dat) zúžil na šestnáct členek oddílu. Pro každou z nich dívek jsem na základě získaných materiálů sestavila „osobní list“, shrnující a interpretující dosud získaná data.
ZPRACOVÁNÍ DAT Škála „aktivní/neaktivní“ V této části práce jsem se ocitla před otázkou, jak zpracovat již získané materiály, kterých bylo poměrně dost, ale které prozatím mnoho neříkaly. Připravila jsem proto tabulku, v níž jsem „výkonům“ jednotlivých dětí v oblastech docházka – stezka – odborky přiřadila bodové ohodnocení od 1 do 10 a získala jsem tak škálu jejich aktivity zvlášť v jednotlivých oblastech a také souhrnně napříč oddílovou činností (viz tabulka č. 1). Postup ohodnocení výkonů Aby bylo možné porovnávat výkony dívek v jednotlivých oblastech a zjistit také celkovou míru aktivity, hodnotila jsem jejich úspěšnost v docházce, plnění stezky a odborek jedním až deseti body způsobem, který dále popisuji a jehož výsledky jsou shrnuty v tabulce č. 1. - 15 -
V oblasti docházky jsem zvolila hodnocení podle procent přítomnosti na skautských akcích. Za každých započatých 10% účasti jeden bod (tzn. např. Čoudila se účastnila 87% akcí, získala proto za docházku 9 bodů). Co se týče stezky, spočítala jsem celkový počet položek obsažených v nováčkovské zkoušce, prvním a druhém stupni. Je to 107 bodů. Bodové hodnocení pak bylo podobné jako v předchozím případě – za každou započatou desítku další bod. S tím, že do pásma 10 bodů spadalo 91 – 107 splněných úkolů skautské stezky (např. Všetečka splnila 103 úkoly, získala tedy 10 bodů). Odborek, které je možno plnit, je velké množství, a není reálné, aby jedna osoba splnila všechny (už z toho důvodu, že jejich cílem je rozvíjet schopnosti a dovednosti jedince v dané oblasti více do hloubky, a proto není možné dosáhnout stejné úrovně ve všech nabízených orkuzích). Proto jsem v tomto případě zvolila jiný způsob hodnocení. Za každou získanou odborku dívka získala jeden bod, za druhý stupeň pak dva body. Ve vzorku se neobjevila žádná dívka, která by takto získala více než 10 bodů (nejvíce získala Čoudilka – 8 bodů). Tabulka č. 1: Přehled aktivit – žebříček Docházka Pořadí Body Osoba Pořadí 1.-6. 9 Čoudilka 1. 1.-6. 9 Klárka 2. 1.-6. 9 Monča 3. 1.-6. 9 Sisi 4. 1.-6. 9 Skřítek 5.-6. 1.-6. 9 Tkanička 5.-6. 7. 8 Všetečka 7.-10. 8.-10. 7 Katka 7.-10. 8.-10. 7 Niki 7.-10. 8.-10. 7 Špejle 7.-10. 11.-12. 6 Kobliha 11.-15. 11.-12. 6 Verča 11.-15. 13. 5 Kivi 11.-15. 14.-15. 4 Jana 11.-15. 14.-15. 4 Prcek 11.-15. 16. 3 Magda 16.
Přehled aktivity - žebříček Stezka Odborky Souhrn Body Osoba Pořadí Body Osoba Pořadí Body Osoba 10 Všetečka 1. 8 Čoudilka 1. 25 Čoudilka 8 Čoudilka 2. 6 Tkanička 2. 23 Všetečka 7 Monča 3. 5 Všetečka 3.-5. 19 Monča 6 Skřítek 4.-5. 4 Jana 3.-5. 19 Skřítek 5 Jana 4.-5. 4 Skřítek 3.-5. 19 Tkanička 5 Niki 6.-7. 3 Monča 6. 15 Niki 4 Katka 6.-7. 3 Niki 7.-9. 13 Jana 4 Kobliha 8. 2 Katka 7.-9. 13 Katka 4 Sisi 9.-10. 1 Kobliha 7.-9. 13 Sisi 4 Tkanička 9.-10. 1 Magda 10. 12 Klárka 3 Kivi 11.-16. 0 Kivi 11. 11 Kobliha 3 Klárka 11.-16. 0 Klárka 12. 10 Špejle 3 Magda 11.-16. 0 Prcek 13. 9 Verča 3 Špejle 11.-16. 0 Sisi 14. 8 Kivi 3 Verča 11.-16. 0 Špejle 15. 7 Magda 2 Prcek 11.-16. 0 Verča 16. 6 Prcek
- 16 -
Na základě této tabulky a z ní vytvořených grafů (viz níže) se ukázalo, že jednotlivé členky se liší především ve dvou aspektech – v míře aktivity a v její vyrovnanosti. Podle těchto dvou kategorií lze sledované dívky roztřídit do šesti skupin a tyto skupiny charakterizovat. Požadavky kladené na děti v jednotlivých oblastech (docházka – stezka – odborky) jsem vymezila v úvodu do tématu.
Míra aktivity - souhrnné hodnocení Pro posouzení celkové míry aktivity jednotlivých dívek v oddílové činnosti jsem vyšla z grafu č. 1 (viz níže). Podle výše přiřazených bodů jsem získala tři skupiny:
velmi aktivní členky (19 – 30 bodů) – Čoudilka, Monča, Skřítek, Všetečka a Tkanička
středně aktivní členky (10 – 18 bodů) – zde by patřily Jana, Katka, Klárka, Kobliha, Niki, Sisi a Špejle
málo aktivní členky (0 – 9 bodů) – Kivi, Magda, Prcek, Verča
Graf č. 1: Souhrn – přehled 30
25
Čoudilka Jana Katka Kivi Klárka Kobliha Magda Monča Niki Prcek Sisi Skřítek Špejle Tkanička Verča Všetečka
Body
20
15
10
5
0
Členky
- 17 -
Vyrovnanost aktivity Na základě předchozího postupu se objevila otázka, zda je aktivita dívek vyrovnaná, tedy jestli si její míra v jednotlivých sledovaných oblastech odpovídá, nebo zda jde spíše o aktivitu výběrovou. To znamená, jestli je např. členka aktivní ve stezce, ale málo se věnuje odborkám apod. Pro zařazení dívek do jednotlivých kategorií (ne)vyrovnané (ne)aktivity jsem využila postup zaznamenaný v tabulce č. 2. Proces zařazování jednotlivých dívek z výzkumného vzorku do jedné z šesti kategorií škály aktivity/neaktivity podle uvedené metody jsem zaznamenala v tabulce č. 3, výsledek je poté shrnut v tabulce č. 4. Tabulka č. 2: Rozřazení na škále aktivity/neaktivity – metoda: Stupeň aktivity v jednotlivých oblastech (docházka – stezka – odborky):
Možné varianty
10 - 7
→
A
6-4 3-0 A+A+A A+A+B A+A+C A+B+B B+B+B B+B+C B+C+C C+C+C A+C+C
→ → → → → → → → → → →
B C vysoká aktivita vysoká aktivita vysoká aktivita střední aktivita střední aktivita střední aktivita nízká aktivita nízká aktivita A = 9, 10 - střední aktivita6 A = 7, 8 – nízká aktivita střední aktivita vyrovnaná aktivita nevyrovnaná aktivita
→
Vyrovnanost/nevyrovnanost
A+B+C bodový rozdíl mezi jednotlivými oblastmi (docházka – stezka – odborky)
6
→ <5 >5
Při kombinaci A + C + C, kdy A = 9 nebo 10 bodů, je dívka zařazena do skupiny středně aktivní z toho důvodu, že významnost jednotlivých oblastí (docházka – stezka – odborky) není totožná. Docházka je z hodnocených oblastí „nejsilnější“ kategorií a je proto třeba jí v celkovém hodnocení přikládat větší význam. Není reálné mluvit o dívce, která se účastní více než 80% oddílových akcí, jako o neaktivní člence. V takovém případě by totiž na základě zvolené metody bylo negativně výsledné zařazení dívky do skupiny. Z těchto důvodů jsem volila uvedený postup.
- 18 -
Tabulka č. 3: Rozřazení na škále aktivity/neaktivity – aplikace: Jméno Čoudilka Jana Katka Kivi Klárka Kobliha Magda Monča Niki Prcek Sisi Skřítek Špejle Tkanička Verča Všetečka
Docházka
Stezka
Odborky
body
stupeň aktivity
body
stupeň aktivity
body
stupeň aktivity
9 4 7 5 9 6 3 9 7 4 9 9 7 9 6 8
A B A B A B C A A B A A A A B A
8 5 4 3 3 4 3 7 5 2 4 6 3 4 3 10
A B B C C B C A B C B B C B C A
10 4 2 0 0 1 1 3 3 0 0 4 0 6 0 5
A B C C C C C C C C C B C B C B
Bodový rozdíl Kategorie 2 1 5 5 9 5 2 6 4 2 9 5 7 5 6 5
VA VSA VSA VMA NSA VSA VMA NSA VSA VMA NSA VSA NMA VSA NMA VA
Tabulka č. 4: Vyrovnaná/nevyrovnaná aktivita Aktivita vyrovnaná: - aktivní: - středně aktivní:
- málo aktivní:
Aktivita nevyrovnaná: Čoudilka, Všetečka - aktivní: Monča Jana, Katka, Kobliha, - středně aktivní: Klárka, Sisi Niki, Skřítek, Tkanička Kivi, Magda, Prcek - málo aktivní: Verča, Špejle
Toto slovní shrnutí vyjadřuje graf č. 2, který zobrazuje míru aktivity jednotlivých dívek ve všech třech sledovaných oblastech (viz níže). Ne vždy koresponduje zařazení do skupiny velmi, středně a málo aktivních členek podle celkové aktivity se zařazením z hlediska vyrovnané/nevyrovnané aktivity. Proto není možné posuzovat aktivitu dívek jako celek, ale je třeba si uvědomit míru jejich zájmu a osobní iniciativy v jednotlivých oblastech.
Graf č. 2: Souhrnný přehled 10 9 8 7 6
Body 5
Docházka Stezka Odborky
4 3 2 1 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Členky
Legenda: 1 – Čoudilka 2 – Jana 3 – Katka 4 – Kivi
5 – Klárka 6 – Kobliha 7 – Magda 8 – Monča
9 – Niki 10 – Prcek 11 – Sisi 12 – Skřítek
13 – Špejle 14 – Tkanička 15 – Verča 16 – Všetečka
Pro zařazení do skupiny „aktivní vyrovnaná“ (VA) je třeba, aby daná dívka byla přiměřeně aktivní ve všech třech oblastech, tzn. aby získala minimálně 7 bodů ve většině kategorií (viz tabulka č. 1). Taková členka se nejen aktivně podílí na životě oddílu tím, že se intenzivně účastní oddílových i družinových akcí, ale také je aktivní v plnění stezky a zajímá se o osobní rozvoj prostřednictvím odborek a odborností. Život ve skautském oddíle je pro ni naplňující a pomáhá jí při poznávání vlastních schopností a dovedností. Skupina VA tvoří jakousi „elitu oddílu“, z níž často vystupují budoucí rádkyně a členky vedení. I dívky zařazené do skupiny „středně aktivní vyrovnaná“ (VSA) se podílejí na oddílovém životě poměrně intenzivně. Nicméně v jedné oblasti je obvykle míra jejich aktivity výrazně odlišná. Velmi často je to tak, že děvčata si neplní odborky a odbornosti, nebo si je plní jen
velmi málo. Je však možné říct, že docházka a plnění stezky vůbec nejsou špatné a tyto dívky pak tvoří jádro oddílu. Skupinu „málo aktivní vyrovnaná“ (VMA) lze charakterizovat jednoznačně tím, že pro dívky není oddíl tím nejdůležitějším z jejich koníčků. Ty, které do této skupiny spadají, se oddílového života účastní nejméně ze všech členek oddílu. Ten je pro ně jakousi jistotou, že se vždycky mají kam vrátit, ale není jejich prioritou. To se pak pochopitelně odrazí ve všech oblastech oddílového života – v malé účasti na družinových i oddílových akcích; v neplnění stezky a neplnění odborek. Ne všechny, ale mnohé z těchto dívek lze považovat jen za „hosty“ v oddíle. U aktivity nevyrovnané se projevuje to, když si dívky výběrově volí oblasti, které jsou pro ně zajímavé a v těch se v různé míře angažují. Není na tom nic špatného, protože Junák nabízí prostor pro seberealizaci a aktivitu každému ze svých členů. Skupina „aktivní nevyrovnaná“ (NA) značí, že její představitelky se na oddílovém životě podílejí aktivně, nicméně v každé oblasti ve výrazně jiné míře. Pro děvčata je oddílový život poměrně atraktivní, nicméně z nejrůznějších důvodů se některé z hlavních oblastí nemohou nebo nechtějí plně věnovat. Tento deficit pak často kompenzují v oblastech dalších. Skupina „středně aktivní nevyrovnaná“ (NSA) představuje okruh členek oddílu, které se hodně účastní oddílových a družinových akcí, mají poměrně vysoké procento docházky, ale ostatní úkoly neberou za své. Odmítají další podíl na skautském životě, který tvoří také plnění stezky a odborek. Do skupiny „málo aktivní nevyrovnaná“ (NMA) jsem zařadila pouze jednu dívku z našeho oddílu. Paradoxně se oddílových a družinových akcí účastní více než třeba členky zařazené do skupiny VMA, ovšem její osobní angažovanost v oblasti stezky a odborek je obdobná jako u děvčat zařazených do zmíněné skupiny. Její celková participace na životě
- 21 -
oddílu je ovšem vyšší než u porovnávané skupiny, což ji řadí do dimenze nevyrovnané aktivity.
Obrácená figura škály aktivity/neaktivity Nyní bych ráda vysvětlila zmíněný paradox. Běžně dále v textu pracuji s rozčleněním dívek na škále aktivity/neaktivity následujícím způsobem: Vyrovnaná (V)
A
SA
MA
Nevyrovnaná (N)
A
SA
MA
Pokud si ale uvědomím, že je-li aktivita někoho nízká a vyrovnaná (tedy nízká ve všech oblastech), je to vlastně neaktivita ve všech reflektovaných oblastech, musím předchozí schéma upravit následujícím způsobem: A
SA
V
Čoudilka
Kobliha
N
Monča
Klárka
nic
MA
Špejle Prcek
Označená políčka znázorňují kategorie škály aktivity/neaktivity, které v oddíle reálně existují. Vepsala jsem do nich pro jasnost také zástupkyně jednotlivých kategorií. Prázdná políčka nemají své zástupce, protože takové kategorie nemohou existovat. Není možné, aby někdo byl málo aktivní ve všech zkoumaných oblastech. Pak je totiž úplně neaktivní, což je ale jiná kategorie. Stejně tak není možné být aktivní a současně nevyvíjet aktivitu… Vzhledem k tomu, že většinou v textu pracuji s první uvedenou figurou, nazvala jsem figuru nyní uvedenou jako „obrácenou figuru škály aktivity/neaktivity“ (byť by původní měl být tento model).
- 22 -
Shrnutí Shrnu-li uvedené údaje, vidím různý přístup jednotlivců k životu v oddílu. Ten nabízí každému stejnou šanci podílet se na něm, ale každý člen oddílu má jinou možnost tuto šanci využít. Žije v jiné rodině, rodiče mají odlišný přístup k volnočasovým aktivitám svých dětí. Každé dítě zaujme něco jiného a také má jiné zážitky, které jej pak motivují a směřují… Toto všechno se promítne také do toho, jak aktivně se každá členka oddílu zapojí do té které oblasti, jak si zorganizuje vlastní čas. Obecně však platí, že aby dívka mohla být členkou oddílu, musí se alespoň trochu aktivně podílet na jeho životě. Na rozhodnutí každého individuálně pak už je, jak moc a v jaké kvalitě bude oddílový život žít.
- 23 -
KONKRÉTNÍ PODOBA PARTICIPACE ČLENEK NA ŽIVOTĚ ODDÍLU COMMITMENT ČLENEK ODDÍLU Pro další prohloubení tématu jsem použila teorii commitmentu. Slovo commitment pochází z latinského com- mittere, tj. dávat dohromady, spojovat, ale i spáchat, odevzdat, zasvětit (Pedagogická fakulta očima studentů, s. 75). V odborné anglosaské literatuře se tohoto pojmu používá ve významu „průsečík požadavků organizace a osobní zkušenosti“ (Kanter in Pedagogická fakulta očima studentů, s. 75). Je tak vyzdvižena oboustrannost, kdy nejde jen o požadavky instituce, ale současně o osobní angažovanost jedince. V práci pracuji se třemi základními kategoriemi commitmentu, přičemž některé se dále člení: - první kategorie, nazvaná „vocational“, zahrnuje významy poslání a funkce ve společnosti; smysl a hodnoty, které členové instituci a činnosti v jejím rámci přikládají - druhá kategorie, „professional“ ve smyslu práce a jejích dimenzí, tedy role skauta, se člení na tři podkategorie: o předpoklady a požadavky, které instituce klade na jedince o kontakt s lidmi v oddílu a jeho prožívání – prožívání vztahů, instituce, lidí, práce v oddíle o struktura prostředí - třetí kategorie, pojmenovaná „instrumental“, nese významy role (profese) – skautu – z dlouhodobého hlediska osobní identity, životní dráhy a postavení ve společnosti
Získaná data (zde jsem čerpala především z rozhovorů s členkami oddílu) jsem během jejich zpracovávání analyzovala a získala tak přehled významů, které oddílu jeho členky - 24 -
přikládají, jak jej vnímají… Dívky neměly primárně mluvit o tom, co pro ně oddíl a členství v něm znamená (i když několik otázek v rozhovoru se týkalo i toho tématu). Šlo spíše o jejich prožívání oddílového života včetně všech jeho součástí, tedy o globálnější pohled na instituci a její nabídku. Při zpracovávání následujícího přehledu jsem důležité momenty členila do jednotlivých kategorií commitmentu tak, jak jsem je popsala výše. Přehled commitmentu jsem zpracovávala pouze pro šest členek oddílu, které jsou představitelkami jednotlivých kategorií škály aktivity/neaktivity.
Tabulka č. 5 - Commitment Kobliha
INSTR UMENTAL
PROFESSIONAL
VOC ATIONAL
Čoudilka
Prcek
- příprava do života - pomoc lidem
- předpoklady a požadavky
- plnit stezku, aby člověk patřil do kolektivu
- skaut má „něco“ umět - vlastní iniciativa - sebepřekonání
- učit se kvůli stezce - učení jako zábava
- kontakt s lidmi
- přátelství - posuzování kvality člověka podle dovedností
- přátelství
- přátelství - možnost něco se naučit a něco poznat - zábava
- struktura prostředí
- řád
- řád - stezka jako průvodce
- řád
- osobní pokrok
- základ pro školu - životní styl - sebepoznání - práce na sobě
- porovnání s ostatními
- 25 -
Klárka
Špejle
- předpoklady a požadavky
- „něco“ ve skautu dělat - ochota dělat daný typ aktivit
- učení se, i když to není oblíbená činnost - skaut musí něco umět
- učení se jako zábava
- kontakt s lidmi
- přátelství
- přátelství
- přátelství
- struktura prostředí
- řád
- řád
- řád
- sebepoznání skrze porovnání se s ostatními - skaut jako styl života
- sebehodnocení - porovnání se s ostatními
- zisk vědomostí pro budoucí život
INSTR UMENTAL
PROFESSIONAL
VOC ATIONAL
Monča
Z takto zpracovaného přehledu commitmentu, který dívky připisují členství v oddílu, vystupují základní hodnoty Junáka. Těmi, které se zde objevují, jsou individuální práce, osobní pokrok, řád, kamarádství a vzájemná soutěž. U každé členky nabývají poněkud jiného významu, což vnímám v souvislosti s jejich umístěním na škále aktivity/neaktivity, která odráží jejich míru identifikace s oddílem. Dvěma hodnotami, které se objevují u všech členek, a to v nezměněné míře, jsou přátelství a řád. Slovem řád zde míníme pravidelnost oddílového života (např. každý týden družinová schůzka) a také dost přesně vymezená pravidla existence a fungování jednotlivých prvků skautského života. Individuální práce nabývá u dívek různého významu od skutečné práce až po učení, které je spíše hrou. Prvý význam přikládají oddílové práci Čoudilka, Kobliha a Monča; naopak spíše jako hru ji vnímají především Prcek a Špejle. Práci jako zábavu a hru můžeme ve skautu snadno propojit s nejrůznějším soutěžemi, které jsou důležitější právě pro Prcka a Špejli;
- 26 -
Čoudilka, Kobliha a Monča vnímají jako významné spíše osobní pokrok než rivalitu a porovnávání se s ostatními. Pokusím se nyní uvedené vyjádřit schematicky. Zkratky, které budu dále užívat (VA, VSA, VMA, NA, NSA, NMA), jsem vysvětlovala již dříve v textu, pro jistotu je však připomenu. Zastupují pojmenování jednotlivých kategorií škály aktivity/neaktivity. VA
VSA
VMA
NA
NSA
NMA
práce
→
osobní pokrok
→
zábava soutěž, porovnání s ostatními
Toto schéma znázorňuje, jak se směrem od členů aktivních k členům málo aktivním mění pojetí didaktické hry, která je hlavním výchovným prvkem Junáka. Aktivnější členky ji chápou jako práci, především práci na sobě, ty méně aktivní, které oddílovou činnost přijímají spíše pasivně, pak jako zábavu. Práce na sobě na jednom pólu je pak úzce propojena s osobním pokrokem, na druhém pólu pak se soutěží a porovnáváním se s ostatními jako prostředkem sebehodnocení. Povedeme-li úhlopříčku od vyrovnané aktivity k úplné neaktivitě (viz obrácená figura škály aktivity/neaktivity), vystoupí zde jakýsi žebříček míry uvědomění si hodnot, které skaut svým členům nabízí. Nejlépe je budou vnímat a také reagovat na ně členky začleňující se do skupiny VA, nejméně je budou reflektovat dívky ze skupiny VMA. Tato kategorie totiž znamená spíše neaktivitu. Všechny dívky tak do určité míry realizují oddílový program, dochází u nich k výchově prostřednictvím hry, přičemž některé si tuto skutečnost uvědomují více a jiné méně. Toto vymezení je sice schematické, ale ukazuje právě proto velmi dobře možné podoby participace členek vzhledem ke kulturní nabídce skautského oddílu.
- 27 -
KAZUISTIKY Původně jsem vypracovala šest kazuistik, ve kterých jsem se pokusila interpretovat všechny získané materiály o vybraných členkách oddílu a naznačit tak, co všechno ovliňuje míru angažovanosti jedince na životě oddílu. Důvodem popsané volby bylo nastínění všech možností života v oddíle a jejich zasazení do kontextu. Vybraných šest dívek, pro které jsem vytvořila kazuistiky, bylo zástupkyněmi jednotlivých kategorií získaných sestavením škály aktivity/neaktivity, stejně jako tomu bylo při sestavování slovníku commitmentu (viz výše). V kazuistikách jsem zmínila nejen kariérní cestu dívky oddílem, motivaci a hodnotovou orientaci, současnou školní úspěšnost, popř. další směřování, ale také rodinné zázemí členek. Z důvodu rozsahu práce jsem však do tohoto textu vybrala pouze dvě z nich, na nichž chci demonstrovat výše uvedené. Zástupkyněmi jsou Kobliha (středně aktivní vyrovnaná) a Špejle (málo aktivní nevyrovnaná). Na základě této volby může čtenář vhlédnout alespoň do problematiky rozdílu mezi aktivitou vyrovnanou a nevyrovnanou.
Kobliha – Lidka Lidka má 15 let, navštěvuje nyní 1. ročník zdravotnické školy. Pochází z úplné rodiny, kterou tvoří matka, otec a sedm dětí. Lidka tedy má šest sourozenců, kteří jsou starší. Matka vystudovala SŠ zdravotní a nyní pracuje jako zdravotní sestra v pečovatelské službě charity. Otec je vyučený svářeč, který pracuje jako řidič. Co se týče sourozenců, pět z nich jsou bratři. Posledním sourozencem je Lucka, kterou rodiče adoptovali. Byla u ní diagnostikována mentální retardace stupně debilita a zjištěna těžká srdeční vada, kvůli níž byla Lucka již v kojeneckém věku operována. Rodiče si moc přáli dceru, a tak se Lidka narodila jako vytoužené dítě mezi samé kluky. Toto rodinné prostředí se dost projevilo na Lidčině chování. Byla vychovávána spíš bratry než rodiči a v mnohém se tak chovala spíše jako kluk. Pro svou zábavu častěji volila „klukovské“ aktivity, hodně času trávila venku. Výhodou pro Lidku (z hlediska skautského života) ovšem - 28 -
bylo, že jí v něm nikdy nebránili. Brali jej jako plnohodnotnou činnost, které stojí za to se věnovat (možná také proto, že skautem prošly všechny jejich děti a také neteře a synovci z jedné strany rodiny). Vztah Lidky k rodině i k sourozencům je poměrně silný, na rodině jí hodně záleží. Sociální postavení rodiny není příliš dobré. Myslím si, že velmi důležitou osobou je pro Lidku její sestřenice a kmotra Lucie, která je současně vedoucí 3. dívčího oddílu. Snaží se Lidce v jejím životě, který až doposud nebyl příliš snadný, pomáhat. Lidka byla totiž jako dítě obézní a kvůli tomu a svému odlišnému chování byla často terčem posměchu spolužáků i dětí z okolí. Míra útoků na Lidku může být označena za šikanu. Lidka absolvovala pobyt v lázních s odtučňovací kúrou a od té doby na sobě dost pracuje nejen po stránce fyzické, ale i psychické. V předchozích letech byla Lidka žákyní církevní základní školy, kde mezi její oblíbené předměty patřily zeměpis, český jazyk a hudební výchova. Oproti tomu opravdu ráda neměla matematiku, chemii a fyziku, protože „se tam počítá“. Prospěch kolísal zhruba v průměru, na vysvědčení to bývaly jedničky, dvojky i trojky. Je třeba říci, že v deváté třídě na sobě Lidka hodně zapracovala, aby se dostala na střední školu, na kterou opravdu chtěla. Docházka Lidky na družinové a oddílové akce sice není příliš vysoká (60%), nicméně je třetí nejlepší v družině. Navíc se Lidka do družinového života zapojuje dost aktivně. Jednak je aktivní v bodovacích hrách a závodech, jednak si sama připravuje aktivity pro ostatní členy družiny a snaží se o vytváření dobré družinové atmosféry. Na schůzkách má nejraději zpívání (Lidka má zpěv a hudbu moc ráda, dlouho chodila také na hodiny sólového zpěvu). Nemá příliš ráda učení, které ale ke skautu taky patří. A to si Lidka velmi dobře uvědomuje, jak potvrdíme níže. Navíc skaut pro Lidku není suplentem školního učení, ale spíš učením se formou hry.
- 29 -
V plnění stezky byla Lidka z počátku dost aktivní, postupem času, s přibývajícím věkem a ubývajícím počtem kamarádů v oddíle ji postupně opustila chuť do plnění. Stezku si plní, aby sama sobě dokázala, co dokáže a co ne. Je to pro Lidku jakási cesta, jak se z člověka stává skaut, když si uvědomuje určité dovednosti a vědomosti. To, co se skauti díky stezce naučí, mohou později uplatnit v různých životních situacích. Co se týče odborek, Lidka si splnila 1. stupeň odborky „Služba bližním“, což dost úzce koreluje s jejím zájmem pomáhat druhým a také s tím, že pro své středoškolské vzdělávání si zvolila zdravotnickou školu. Do plnění odborek se pustila ze tří důvodů:
jejich prostřednictvím může rozvinout vědomosti v oblastech, které ji zajímají a které nejsou příliš obsáhle pojaty ve stezce
odborka ji motivuje k tomu, aby se naučila nové věci
odborku plní z důvodu sebepotvrzení vlastních schopností a dovedností.
Na „škále vyrovnané/nevyrovnané aktivity“ jsem Lidku zařadila do skupiny „středně aktivní vyrovnaná“. Obecně tuto skupinu můžeme charakterizovat následujícími slovy: dívky zařazené do této skupiny se podílejí poměrně aktivně na oddílovém životě. Nicméně v jedné oblasti je obvykle míra jejich aktivity výrazně odlišná. Velmi často je to tak, že děvčata si neplní odborky a odbornosti, nebo si je plní jen velmi málo. Můžeme však říct, že docházka a plnění stezky vůbec nejsou špatné a tyto dívky pak tvoří jakési jádro oddílu. Myslím si, že pro Lidku je tato role v oddíle velmi pěkná. Nikdy nepatřila k „hvězdám“ oddílu, ale její pozice v oddílovém jádru ji zajišťuje poměrně stabilní status, který jí poskytuje jistotu členství v sociální skupině, která má v jejím okolí (doma i ve farnosti) dost dobré jméno. Skaut je pro Lidku místem, ve kterém může rozvíjet sama sebe. Poznávat své schopnosti, své limity a pokračovat v dosahování vytyčených cílů co se týče vlastních dovedností a schopností. Může si taky kontrolovat a posilovat své zařazení do sociální skupiny. Současně zde nalézá přátele, kteří ale nejsou těmi nejlepšími – jen dobrými.
- 30 -
Myslím si, že školní a skautská úspěšnost Lidky zhruba odpovídají, možná je ve skautském oddíle o něco úspěšnější. Ale v obou těchto institucích se její výkony pohybují v průměru. Asi bych Lidku nezařadila mezi perfekcionalisty, nicméně její aspirační úroveň je spíše adekvátní. Volí si takové cíle, které může splnit a jejichž dosažení pak považuje za úspěch.
Špejle – Kateřina Špejli je 16 let, navštěvuje druhý ročník odborného učiliště, kam nastoupila po nepříliš úspěšném působení na základní škole – poté, co zde opakovala 6. ročník, přestoupila na speciální školu. Na učiliště je nyní poměrně spokojená. Podobně jako Prcek (sestra) nemá příliš dobré rodinné zázemí. Jak jsem se již zmínila, matka je rozvedená a v současnosti žije s přítelem. Biologický otec je ve vězení pro spáchání trestného činu. Muži, kteří žijí s matkou a dětmi v jednom bytě, se střídají. V současnosti hraje v rodině velkou roli také strýc, kterého zde můžeme vnímat jako mužský vzor. Kromě Kláry má Katka ještě bratra Tomáše, dvojče. Ten jí byl vzorem při vstupu do oddílu – skautem se stal nejprve Tomáš, poté obě jeho sestry. Je pravděpodobné, že děti v rodině neměly dostatek pozornosti rodičů, kterou se pak snažily najít v oddílu. Prcek tak, že se „věšela“ na vedoucí (jak jsem se zmínila dříve), Špejle velmi výraznými verbálními projevy. Mluvit (až křičet) opravdu nahlas pro ni bylo cestou, jak si získat tolik postrádanou pozornost a být tak ve středu všeho dění. První roky v oddílu hrály pro všechny tři velkou roli. Ocitli se v křesťanském prostředí, které nikdy dříve nepoznali, a na základě osobní zkušenosti z oddílového života všichni tři absolvovali přípravy v náboženství a přijali první svaté přijímání. Myslím si, že takové rozhodnutí bylo na děti jejich věku (odehrálo se to zhruba před čtyřmi lety) velmi vyspělé a zodpovědné – v kontrastu k jejich ostatnímu chování v oddílu.
- 31 -
Jak již jsem se zmínila, kariéra Špejle nebyla na základní škole z nejlepších. Po neúspěšném šestém ročníku, který opakovala, přestoupila na speciální školu. Zde však byla velice spokojená. Z řad nejhorších žáků se dostala do řad žáků úspěšných; měla tak možnost poznat, jaké to je být chválen. V souvislosti s tím ji škola také začala bavit. Poté, co začala „stíhat“ a rozumět učivu, začalo ji bavit. Na učilišti se cítí velmi dobře, baví ji hlavně praxe a taky botanika (Špejle studuje zahradnický obor). Aktivit ve skautu se Katka účastnila poměrně hojně. Ačkoliv 63% účast není z nejvyšších, v rámci družiny se řadila mezi nejaktivnější členky. Výrazně se projevovala nejen co se týče docházky, ale také co se týče vlastní aktivity na schůzkách – dobře se umísťovala v jednotlivých programech, zapojovala se také do přípravy programu pro ostatní. Z tohoto hlediska tedy využívala i možnost tvořit a připravovat něco pro ostatní. Zřejmě to souvisí se Špejlinou snahou být ve středu dění a moci vést a organizovat program a chování ostatních osob v okolí. Nováčkovskou zkoušku Katka splnila dost snadno, dokončila ji na táboře, kde jsou pro to vhodné podmínky. Problém pak byl se skládáním skautského slibu, který je podmíněný mimo jiné dobrým chováním. Jak jsem již naznačila, Špejle se někdy projevovala do té míry, že začala omezovat možnosti ostatních členek oddílu. S přidružením dalších problémů vedení zvažovalo, zda Špejle bude skládat slib ještě na tomtéž táboře, nebo jí bude slib o rok odložen. Nakonec slib skládala téhož roku. Do dalšího plnění stezky se ovšem už nepustila. Důvodů mohlo být více. To, že předpokladem je vlastní příprava a předvedení schopností vedoucímu; starší věk oproti ostatním členům družiny a absence „hecování se“ s vrstevníky… Špejli také chybí vnitřní motivace pro plnění stezky. Vlastně neví, proč by ji měla plnit; jediným důvodem je to, že se ve skautu stezka plní, že je to jeho součástí. To se pak projevuje v jejích odpovědích, které jsou ambivalentní. Jednou říká, že jí nevadí naučit se něco nového,
- 32 -
vzápětí že ji nebaví se učit se jednotlivé body… Vidíme zde, že překážky, které jsou jí kladeny do cesty, tedy nemohou být příliš velké, aby je překonala. Z odborek si Špejle žádnou nesplnila, ačkoliv první (službu bližním) rozpracovala. Do jejího plnění se pustila z vlastní vůle (na rozdíl od stezky, kterou plnila, protože to od ní očekávalo okolí). Výběr realizovala na základě dobrých kamarádek. Odborky vnímá jako možnost dokázat si, že dokáže něco nového, zvládne zdolat nějakou překážku. Na „škále vyrovnané/nevyrovnané aktivity“ jsem Katku na základě vyhodnocení její činnosti v oddíle zařadila do skupiny „málo aktivní nevyrovnaná“. Je jedinou členkou zařazenou do této kategorii. Můžeme ji charakterizovat tak, že v jedné z hodnocených oblastí je velmi aktivní, což je ale v rozporu s aktivitou vyvíjenou v oblastech dalších. Špejle tak požadavky skautu jako instituce akceptuje jen v určité míře. Platí zde zcela, že jde o výběrovou aktivitu – vybrala si, že se bude oddílového života účastnit na schůzkách, ale odmítla věnovat mu další čas jako přípravu na různé zkoušky a jejich plnění. Špejle neví, co pro ni znamená skaut. Líbí se jí tady, má tady dobré kamarády… Ale co pro ni znamená, nad tím nikdy neuvažovala. Špejle tak patří do skupiny lidí, kteří dokáží prožít hodnoty a podněty, které skaut dává, ale už je dále nerozpoznávají. I když Katka sama říká, že ve skautu jí to jde lépe, myslím si, že je úspěšnější ve škole (budeme-li porovnávat její školní úspěšnost ze zvláštní školy a úspěšnost ve skautu). I když v jednom rysu je její aktivita v rámci obou institucí podobná: ve škole měla výrazně horší výsledky v matematice a chemii, jinak velmi dobré. Ve skautu si zase vybrala oblast, ve které se jí velmi dařilo – docházku, zbývající dvě zasunula do pozadí.
- 33 -
ZÁVĚR Skautský oddíl svou nabídkou činností a výchovným působením na jedince realizuje transmisi kultury a vede tak k socializaci dítěte. Umožňuje mu získat nové poznatky, navštívit nová místa, setkávat se s dalšími lidmi a poznávat nové věci. Dává mu možnost porovnávat se s ostatními a zpětně tak hodnotit vlastní možnosti a dovednosti. Všechny možnosti jsou členům oddílu předkládány prostřednictvím nabízeného programu a je jen na jednotlivcích, do jaké míry jej budou akceptovat, do jaké míry jej přijmou za své. Na základě analýzy získaných dat jsem interpretovala osobní přístup jednotlivců k nabídce oddílu prostřednictvím šesti skupin umístěných na škále aktivity/neaktivity. Dané kategorie se od sebe liší volbou cesty oddílem; jednotlivé přístupy jsou rozdílné v míře zapojení se do jednotlivých oblastí nabídky programu a vyrovnaností nebo nevyrovnaností využívání této nabídky. Zvolené postupy jsou socializačními cestami (lze také říci kariérovými cestami), jejichž prostřednictvím děti hledají místo v oddíle a snaží se tak začlenit do jeho sociální struktury. Získané zkušenosti mohou využít také v začleňování se do dalších sociálních skupin za použití stejných mechanismů. Škála aktivity/neaktivity byla prvním způsobem, který jsem použila pro třídění získaných dat. Pro druhé třídění jsem použila teorii commitmentu. Na základě toho jsem pak získala kategorie hodnot, které děti přikládají činnosti ve skautském oddíle. Mezi škálou aktivity/neaktivity a kategoriemi commitmentu jsem našla souvislost, kterou jsem zmínila již výše. Spolu se změnou umístnění na škále se mění postoj k některým hodnotám v rámci skautu, zatímco vnímání jiných zůstává stejné (kamarádství, řád). Současně s posunem od vysoké míry aktivity k míře nízké se mění zejména přístup k práci. Aktivní členky ji vnímají jako možnost práce na sobě samé, cestu k osobnímu pokroku. Dívky umístěné spíše v oblasti málo aktivních členek práci v oddíle chápou jako zábavu a soutěž s ostatními. Napříč škálou, tedy od VA po NMA, se mění vnímání smyslu činnosti v Junáku. - 34 -
Dívky, které jsou na škále v oblasti VA, si více uvědomují smysl jednotlivých aktivit a podle toho je také oceňují. Oproti tomu dívky umístěné do oblasti NMA prostě prožívají jednotlivé činnosti a příliš nepátrají po jejich významu či výchovných cílích. Ačkoliv je skautská činnost součástí nabídky volnočasových aktivit, v momentě, kdy dítě vstoupí do oddílu, aktivity v jeho rámci se stávají povinnostmi dítěte podobně jako třeba škola. Dítě si uvědomuje, že s členstvím se vážou mnohé úkoly, které jsou závazkem a je třeba je splnit. Až ve chvíli, kdy dítě vezme za své hodnoty Junáka a realizuje je, stává se „opravdovým skautem“. Pokud si toto neuvědomí a chodí do oddílu bez závazků, je jeho členství ekvivalentní například s chozením do výtvarného kroužku – dítě jednou za týden přijde na hodinu, zde se účastní připraveného programu a tím pro něj jakákoliv aktivita končí. Přesto, že pro to stát se „opravdovým skautem“ je třeba účastnit se všech dimenzí skautské činnosti, Junák nabízí členství všem zájemcům. Každému dítěti umožňuje různou identifikaci a seberealizaci podle jeho očekávání, možností a zájmu. Na základě toho pak v reálném životě skautského oddílu vidíme, jak se děti samy svým přístupem rozčleňují do šesti skupin, které jsem vymezila v rámci škály aktivity/neaktivity. I když se míra aktivity liší, je život ve skauty přínosný pro všechny děti a z hlediska oddílu může být hodnocen jako vyhovující, jako odpovídající nabídce. I ty nejméně aktivní děti jsou považovány za členy, pokud se podílejí na činnosti oddílu alespoň částečně.
- 35 -
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Použitá a citovaná literatura BOZDĚCH, Z., BŘICHÁČEK, V., CVRČEK, V. et. al.: Skautský oddíl III. 1. vyd. Liberec: Skauting, 1996. 207 s. ISBN 80-85421-19-4 BŘICHÁČEK, V.: Skautský oddíl I. 1. vyd. Liberec: Skauting, 1992. 175 s. ISBN 8085421-04-6 BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T. et. al.: Čekatelská zkouška. 2. vyd. Praha: TDC, 2001. 79 s. ISBN 80-86109-69-0 BŘICHÁČEK, V., GAYDOŠOVÁ, M., HÁJEK, T. et. al.: Skautskou stezkou. 1. vyd. Praha: Tiskové a distribuční centrum, 1998. 393 s. ISBN 80-86109-07-0 ČESÁK, P., IRMANOVÁ, J., PRANČL, Z. et. al.: Odborné zkoušky skautek a skautů. 1. vyd. Praha: Tiskové a distribuční centrum, 1998. 144 s. ISBN 80-86109-16-X RŮŽIČKA, V., BŘICHÁČEK, V.: Pedagogika. 1. vyd. Praha: Tiskové a distribuční centrum, 2000. 39 s. ISBN 80-86109-36-4 VYCHODIL, D.: Metodika. 1. vyd. Praha: Tiskové a distribuční centrum, 2000. 77 s. ISBN 80-86109-37-2 ZAJÍC, JIŘÍ: Myšlenkové základy skautingu. 1. vyd. Praha: Tiskové a distribuční centrum, 2000. 79 s. ISBN 80-86109-40-2 Pedagogická fakulta očima studenta – výzkumná zpráva. Praha: SVI PedF UK, 1994. 230 s. Stanovy Junáka – svazu skautů a skautek ČR. Vsetín 2001
Použité časopisy Skauting – tématické číslo: Tichou poštou. VOŇAVKOVÁ, V. Praha: 2005. ISSN: 1210-9827 - 36 -
Skautský svět. TDC Junáka. Č. 1. Praha: leden 2006. ISSN 1212-9070 Skautský svět. TDC Junáka. Č. 3. Praha: květen 2006. ISSN 1212-9070 Skautský svět. TDC Junáka. Č. 4. Praha: září 2006. ISSN 1212-9070
- 37 -
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník pro členky oddílu - Špejle Datum narození: 30. 3. 1991
Věk: 15 let
Od kdy jsem v oddíle: září 2002 Jakými družinami jsem prošla: Zelená 6, Lasičky Koho jsem měla za rádkyně: Aša, Kometa, Monča Co mě nejvíc baví ve skautu: skoro všechno Tři oblíbené předměty: tělocvik, český jazyk, botanika Tři předměty, které opravdu nesnáším a proč: počítače, matematika, praxe Vypiš svoje známky na vysvědčení: 6. ročník Pololetí
JČ Ma CJ D Z Fy Ch Př OV RV
Konec roku
3, 4, 5
7. ročník Pololetí
Konec roku
Nebyla v tomto ročníku (opakovala 6. ročník, pak šla na zvláštní školu)
Moje koníčky (co dělám ráda): čtu, chodím ven, taneční, hip hop, skaut Moje volnočasové aktivity: kámoši!!!
- 38 -
8. ročník Pololetí
9. ročník Pololetí
1
Konec roku 1
1
Konec roku 1
2
2
3
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
3
3
2
1
1
2
2
2
1
1
1
-
-
-
-
Příloha č. 2: RozhovorY – Rozhovor se Špejlí (přepis) Jak dlouho jsi ve skautu? Asi čtyři nebo pět roků. Takže jsi začala chodit v kolika? To bylo... Jedenáct? Deset? No, tak nějak. Vím, že jsem byla rok u světlušek. A chodíš ráda na schůzky, na oddílovky, na výpravy…? Jo. Líbí se ti, že jsou pravidelné, nebo bys byla raději, aby byly jen občas? No, to by nebylo zrovna nejlepší. Takže myslíš, že když je to pravidelné, je to lepší? No, jo. A co máš nejraději ze skautských akcí? Mám tam nejradši, když tam hrajem nějaké hry. Nebo když nás Monča naučí něco nového... A hlavně tábory :-) Nejraději máš teda hry. A takové věci jako zpívání, soutěže, rukodělky, sport…, to taky? No, tak to zpívání moc nemusím. To čtení, to jo. A ten sport, to taky moc ne. Hraješ ráda hry, za které jsou body? Motivuje tě to? Je to super? Jo, je to super. Je to lepší, než když je to bez bodů, protože vím, že aspoň na něco mám. Plníš si stezku? Plním. Proč? Nevim. Prostě proto, že ti řekli, že ve skautu se plní stezka? No. Jo, aha. A když vidíš, že pak můžeš mít na kroji nášivku, to se ti taky líbí, nebo je ti to úplně jedno? No, je to fajn ji tam mít. Něco navíc zas. A když jsi dělala nováčkovskou, tak abys mohla dělat slib? Jo. A první stupeň proto, že ti to řekli a bude z toho nášivka... No. A přijdou ti ty úkoly v prvním stupni dobré nebo ti přijdou hloupé? Jsou dobré. I když je tam třeba že se musíš něco naučit, něco udělat... No, to učení mi tak nevadí, protože se musím učit i do školy, takže je mi to tak jedno. A přijde ti, že je to hodně podobné... Učit se do školy, učit se do stezky…? Je to taková druhá škola... No, je. A přijde ti, že je to dobře, nebo by měl být skaut víc o hraní? Tak mě se zdá, že to tak může být. A celkově: myslíš si, jestli jsou tyhle stezky dobré nebo špatné? Tak já si myslím, že jsou dobré. Jo? Všechno tam patří, všechno ti k něčemu prospěje…? Člověk se z toho hodně naučí a bude vědět. A co ti přijde jako nejhorší a co jako nejhorší bod? Nejhorší… No, nejhorší pro mě je příroda a ekologie. To jsem se zkoušela šprtat, ale moc mi to nešlo. A nejlepší… Jsou všechny fajné, nejlepší. - 39 -
Už jsem se trochu ptala, ale ještě jednou, i ve vztahu ke schůzkám… Máš pocit, že mezi školou a skautem není moc velký rozdíl nebo to chápeš jako dva úplně rozdílné světy? Jsou to dva rozdílné světy. I když je všechno bodované, hodnotí se docházka, hry… Vedoucí mají přehled o tom, kdo si plní stezku…? No, je to jiné než škola. Plníš si odborky? No, teprve se šprtám odborku. Jakou? Službu bližním. A podle čeho sis ji vybírala? No, já jsem si ji vybrala podle Silvy (pozn.: kamarádka z družiny). Protože ona říkala, že je nejlepší ji začít jako první. A říkala mi to i Lucka. Takže podle toho, co ti ostatní doporučili? No, jo. A už se těšíš, až budeš mít nášivku? Jo. A proč ses rozhodla plnit odborky? Protože je dělají ostatní? Tak, ze svojí vůle. Že chceš udělat něco nového a dokázat si, že na to máš? Jo. Teď se budu ptát malinko na školu. Teď ti to ve škole jde? Jak moc máte praxe oproti vyučování? Jo, jde mi to. Praxi máme tři dny v týdnu, dva dny se učíme. A když se učíte, máte základní předměty plus něco navíc… No, základní předměty + to, co se týče oboru. Když jsi byla na ZŠ, jak ti to vycházelo se známkami? No, na Mařádkove mi to vycházelo dost špatně. Tam na mě bylo všechno moc rychlé, hlavně čeština a matika. A když jsem přestoupila na Dvořáčky, bylo to lepší. To už vycházelo líp. A ve známkách? Na Mařádkove hodně špatné známky, ve Dvořáčkách pak už byly lepší známky. To jsou? Dvojky, jedničky, trojky… A co tě nejvíc baví ve škole teď a co tě bavilo ještě na základce nejvíc? Tak teď mě ve škole baví hodně ta praxe. A předmět – botanika. To mě baví nejvíc. A na základce mě bavilo všechno, jen ne tělocvik a pracovky. A na Mařádkove mě nebavilo nic. A co tě nebavilo? Ty jsi říkala, že ve Dvořáčkách tě nebavil tělocvik a pracovky. A na Mařádkove mě nebavilo nic. A teďka mě nebaví… nemám co, aby mě to nebavilo. V Heralticích mě baví všechno. Jenom mě nebaví moje kamarádky tři, ty by pořád všechny jenom šikanovaly. Dřív škola byla spíš v pohodě nebo hodně stresu a biflování…? Na Mařádkovu jsi chodila ráda? A učila ses doma hodně? Ne, nechodila jsem tam ráda. A ani jsem se moc neučila, protože jak mi to nešlo, tak jsem ani nebyla schopná. Ani jsi neměla nějakou motivaci? Prostě jsi viděla, že to nemá cenu… tak se ti nechtělo? No. A potom ve Dvořákových, to už bylo ve škole v pohodě? Jo, to bylo. Tam jsem dávala pořád pozor, tak… tam se stačilo jen podívat do sešitu… A teďka se musíš v průběhu roku učit? - 40 -
No, každý týden máme v pondělí nebo v úterý písemku. Takže se musím učit. Kdybys měla porovnat schůzkovou činnost, stezku a odobrky, tak co z těch tří věcí tě nejvíc baví? No, asi ty schůzky. To je nejlepší. A proč? Tak protože se tam můžu pobavit s ostatníma. Můžu poznat něco nového, něco se naučím. Zahraju si nějaké hry… Takže máš pocit, že ty schůzky jsou o tom být s ostatními. A oproti tomu stezka a odborky jsou o tom něco se naučit a někomu to říct? No, jo. A nemáš někdy pocit, že když se učíš na stezku nebo na odborky, tak je to jen kvůli tomu, aby ti tam někdo dal ten podpis, a nic z toho? No, někdy mi to takové připadá. A neštve tě to? Ty se učíš, drtíš. A co z toho…? Ne. Tak to je v pohodě. To je jak ve škole. Se to naučím, dostanu za to známku a konec. A když porovnáš svoje „výkony“ ve skautu se známkami ve škole, tak kde máš pocit, že ti to jde líp? No, asi v tom skautu. A vy jste teďka měli nějakou přeskládanou družinu. Nové členy… Jste spokojení? No, jo. Jde to. Až na moje útoky. Zase vyjedu… Myslíš si, že jste si ještě nesedli v družince? Nebo je blbá doba? No, pro mě blbá doba. Mi to dělá počasí. Nemůžu za to. A Monča vede družinku jak? Fajně. Jde jí to. Snaží se vyrovnat Kometě (která vedla družinku dříve). Doplnění: Jak ses dostala do skautu? Přes bráchu. (pozn.: stejně jako její sestra Prcek) Proč jsi zůstala ve skautu? Protože se mi tam líbilo. Máš ve skautu kamarádky, se kterými se scházíš i mimo schůzky? Jo. Co pro tebe znamená chodit do skautu? No, teď už asi nic. A dřív… Nevím. Chodíš a chodila jsi do dalších kroužků? No, do tanečních. Když porovnáš ostatní kroužky a skaut, v čem se liší a v čem jsou si podobné? Ve skautu to jsou kamarádi, hry, tábory… V tanečních se jen tančí. Kdybychom si ve skautu jen hráli, byl by to skaut? Ne. Když porovnáš taneční a skaut, co tě bavilo víc? Obojí stejně.
- 41 -
