Průzkum poptávky malých a středních podniků (MSP) v regionu Praha v oblasti inovací ZPRÁVA. o výsledcích průzkumu poptávky. malých a středních podniků

BOHEMIAN REGIONAL INNOVATION STRATEGY - BRIS

„Průzkum poptávky malých a středních podniků (MSP) v regionu Praha v oblasti inovací“

ZPRÁVA o výsledcích průzkumu poptávky malých a středních podniků v regionu hlavního města Prahy v oblasti inovací

pro Technologické centrum AV ČR průzkum zpracovala Taylor Nelson Sofres Factum, s. r. o. 3. dubna 2003

TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

1

OBSAH

1.

ÚVOD

2.

REALIZACE PRŮZKUMU

3.

NEJDŮLEŢITĚJŠÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU PODLE BLOKŮ

3.1. BLOK A: SITUACE NA TRHU 3.2. BLOK B: SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ

3.3. BLOK C: INOVAČNÍ AKTIVITY 3.4. BLOK D: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ 3.5. BLOK E: SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ

3.6. BLOK F: ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, INFORMAČNÍ ZDROJE 3.7. BLOK H: LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI 4.

SPECIFIKA JEDNOTLIVÝCH SDRUŢENÝCH OBORŮ A VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ FIREM

4.1. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU „VÝROBNÍ OBORY“ 4.2. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU STAVEBNICTVÍ 4.3. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU OBCHOD 4.4. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU SOFTWARE A IT 4.5. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU SLUŢBY 4.6. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU STÁTNÍ SPRÁVA 4.7. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI PODLE VELIKOSTI FIRMY


2

1. ÚVOD Průzkum potřeb MSP v oblastí inovací představuje důleţitou součást analytické části projektu BRIS. Jde o jedinou analýzu, zabývající se stranou poptávky po inovacích. Průzkum měl přinést dostatečný informační zdroj pro další řešení projektu BRIS. Kladl si za cíl zjištění aktuálních informací o názorech, situaci, potřeb a podmínkách malých a středních podniků v regionu Hlavního města Prahy (NUTS 2) v oblasti tvorby a vyuţití inovací a zájmu o inovace vlastních činností, produktů či sluţeb těchto firem za účelem jejich zdokonalení, rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti. Dílčími úlohami bylo také zjištění, jakou důleţitost hrají inovace v rozvoji MSP a postoj těchto MSP k inovačním činnostem a dále jaké mají MSP znalosti a informace o inovační politice. Nedílnou součástí byla také zjištění, jaké jsou současné a budoucí priority a potřeby v uvedené problematice na straně MSP. Průzkum se snaţil identifikovat s jakými problémy se setkávají MSP při praktickém uvádění inovací do praxe, při financování inovací a jaké mají zkušenosti s institucemi a svazy při podpoře MSP a jejich inovačních aktivit. Analyzovaly se také aspekty účasti a informovanosti MSP o 5. Rámcovém programu EU a moţnostech 6. Rámcovém programu EU.

2. REALIZACE PRŮZKUMU Průzkum pro potřeby zadavatele Technologické Centrum AV ČR realizovala společnost TNS Factum, s.r.o. formou průzkumu „business-to-business“. Pro osobní interview byl připraven dotazník, rozdělený do několika základních částí. Pro jeho doladění proběhl v říjnu 2002 pilotní průzkum u 8 firem. Vlastní průzkum se realizoval v průběhu prosince 2002 aţ března 2003. Vzorek firem se čerpal z databáze firem, doporučených ze zdrojů TC AV ČR, AIP, BIC Praha, Chzech RTD, Czechinvest a dále z databáze Albertina – firemní monitor. Pro získání 530 rozhovorů se muselo oslovit 2939 firem. Nakonec se vyhodnotilo 490 dotazníků. Dotazníky se vyhodnocovaly podle 28 dílčích oborů OKEČ, které byly seskupené do sdruţených oborů. Konečný vzorek měl následující strukturu: Sdruţený obor Výrobní obory

Počet rozhovorů 229

Stavebnictví

36

Obchod

56

Software a IT

70

Sluţby

65

Veřejná správa

34

Celkem

490


3

Vzorek obsahoval mimo členění na MSP a mikrofirmy, také 5 velkých firem pro srovnání. Vzhledem k nízkému počtu velkých firem, nelze brát uvedený vzorek za statisticky průkazný, ale jen za informační – výsledky jsou proto označené (!).

3. NEJDŮLEŢITĚJŠÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU PODLE BLOKŮ 3.1. BLOK A: SITUACE NA TRHU V otázce, jak hodnotí svojí konkurenceschopnost v celkově 16 faktorech, firmy vysoce hodnotily svoje schopnosti v následujících oblastech: 1.kvalita výrobků či sluţeb, 2. značka – pověst organizace, 3.pruţnost dodávek /poskytování sluţeb, dodací podmínky, 4. Technická úroveň výrobků / sluţeb, 5. Podpora prodeje - záruční podmínky, dostupnost servisu. (viz graf č.1) V období 2-3 roky po vstupu do EU předpokládají za nejsilnější také uvedenou pětici faktorů, dokonce předpokládají nárůst konkurenceschopnosti v uvedených faktorech Naopak nejméně konkurenceschopné ve srovnání s konkurencí vidí praţské firmy výši nákladů na vědu a výzkum (naprosto nejhůř) , dostupnost investičních zdrojů, relativní nákladů na suroviny a energie, úroveň subdodávek. Stejné bylo i očekávaní o 2-3 roky po vstupu do EU, kde si také pohoršil faktor cenová úroveň výrobků. Absolutně největší posuny ve srovnání se současným stavem (tj. zlepšení hodnocení pozice firmy ) byly zaznamenány u faktorů: produktivita práce, dostupnost zdrojů pro investice v potřebném rozsahu a struktuře, úroveň subdodavatelů. Za nejdůleţitější faktor pro úspěch svých výrobků a sluţeb manaţeři pokládají: flexibilitu k zákazníkovi, sluţby zákazníkovi, dodací lhůty a cenu. Za nejméně důleţité faktory byla pokládaná ekologická šetrnost a vyuţití výzkumu a vývoje.

č.1

Hodnocení konkurenceschopnosti z hlediska firem Průměrné hodnocení 1 - 5 1 - jsme výrazně lepší 5 - jsme výrazně horší 0

0,5

1

1,5

2

2,5

Kvalita výrobků a sluţeb Značka - pověst firmy Pruţnost dodávek/sluţeb Technická úroveň výrobků/sluţeb

současnost

Podpora prodeje, záruka, servis

za 2-3 roky

Kvalita pracovní síly Šetrnost výroby k ŢP Úroveň vyuţívání IT Organizace a řízení firmy Úroveň produktivity práce


4

3.2. BLOK B: SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ Organizace vidí největší potřebu externích sluţeb při podpoře inovací v následujících oblastech: hledání nových trhů, nových zákazníků , podpora při vyhledávaní kvalifikovaného personálu a zvyšovaní kvalifikace, informací o stavu techniky a technologického vývoje, podpora při řešení technologických, technických problémů (viz graf č.2). Za důleţité jsou povaţovány ještě další dvě sluţby, a to podpora při zajišťování certifikace systému kvality dle ISO 9001,9002 a podpora při získáváni finančních zdrojů pro rozvoj organizace/instituce. Nejméně je pociťována potřeba vyuţívat řízení výzkumných nebo vývojových projektů a jejich provádění, podporu při financování výzkumných nebo vývojových projektů. V posledních 3 letech podnikly dotázané firmy, či instituce zejména tyto kroky ve vztahu k uvedení výrobku nebo sluţeb: zavedení nových výrobků nebo sluţeb (na trh) - 89% dotázaných, zavedení nové, inovované výrobní technologie, nových pomůcek, vybavení (76 % ), vývoj nových výrobků/výrobku nebo sluţeb/sluţby - 75 % odpovědí „ANO“. U všech těchto 3 nejdůleţitějších kroků byl směrem do budoucna zaznamenán nárůst podílu souhlasných odpovědí nejvíce u zavedení nové inovované technologie – o 8,5 procentního bodu. Výrazně nejvíc kroků pro uvedení inovací se podniká v oborů software a IT. Podíl firem, které vyuţily finanční podporu v rámci podpůrného programu, činí zhruba 22 procent. Nejvíc je to přirozeně ve státní správě. Ale v příštích 3 letech předpokládá dokonce 56 % dotázaných firem /institucí, ţe takovouto podporu bude chtít vyuţít. Co je největší nárůst mezi jednotlivými body. Nejvíce by praţské firmy a organizace DO BUDOUCNA potřebovaly zlepšit: lidské zdroje tj. kvalitu a kvalifikaci pracovních sil (71,4%), spolupráci v oblasti obchodu, distribuce, marketingu po uvedení výrobků na trh (61 %), finanční podporu (60 %) Nejméně je „tíţí“ spolupráce s výzkumnými ústavy, výzkumnými firmami (jen 24 %). Niţší procento u tohoto bodu je dáno také velmi širokou strukturou dotázaných organizací, z nichţ mnohé s ohledem na předmět svého podnikání necítí potřebu spolupracovat s výzkumnou základnou. Na kvalitu lidských zdrojů a kvalifikaci nejvíc vsázejí v sektorech stavebnictví a SW a IT. V sektoru IT se podstatně míň spoléhají na finanční podporu, co souvisí s poměrně silným vlastním financováním. Důraz na pouţívaní nových technologií je ve výrobních oborech.


5

č.2

Míra potřeby externích sluţeb na podporu inovací

Průměrné hodnocení ve škále 1- 5 1 - vysoká potřeba 5 - žádná potřeba 0

1

2

3

4

5

Hledání nových trhů, nových zákazníků Podpora při hledání kvalifkovaného personálu a zvyšování kvalifikace Informace o stavu a vývoji technologií Podpora při získávání finančních zdrojů pro rozvoj firmy Podpora při řešení technologických problémů Podpora při zavádění nových výrobků / služeb Podpora při vypracování podnikatelských záměrů Podpora při řízení výzkumných nebo vývojových projektů Řízení výzkumných nebo vývojových projektů

3.3.

BLOK C: INOVAČNÍ AKTIVITY

Velká většina dotázaných manaţerů praţských institucí a firem uvádí, ţe jejich organizace věnují inovačním aktivitám pozornost. Dohromady se jedná o 80 % dotázaných firem a institucí. (viz graf č. 3). Negativní odpovědi mají celkem podíl jen 5,5 %.

č.3

Věnuje Vaše firma pozornost inovačním aktivitám? v % respondentů 3,7%

1,8%

14,1%

56,1% 24,3%

Rozhodně ano

Spíše ano

Tak napůl, částečně

Spíše ne


Rozhodně ne

6

Zhruba 43 % dotázaných uvedlo, ţe firma (instituce) má útvar nebo alespoň pracovníky, kteří se ve své pracovní náplni zabývají inovacemi nebo výzkumem a vývojem produktů a sluţeb. Jedná se zejména o výrobní, výzkumné a vývojové firmy. Další čtyři procenta subjektů uvaţuje o zřízení takového pracovního místa nebo dokonce útvaru. Nejvíce kladných odpovědí bylo ve výrobních oborech a oboru SW a IT. Podle předpokladů táto funkce nebyla zastoupená v menších firmách. Víc neţ polovina dotázaných (52 %) ţádný útvar nebo pracovníka v těchto zkoumaných oblastech činnosti nemá. 15% respondentů uvádí podíl zaměstnanců zabývajícími se inovacemi méně jak 1%, dalších 14% uvádí podíl do 3% a podíl do 5% uvádí dalších 10 % subjektů, 30 % subjektů na otázku neodpovědělo. 23% subjektů uvedlo podíl zaměstnanců zabývajících se inovacemi přes 10%. Na otázku, na základě jakých podnětů firmy či instituce vyvíjejí inovace, nejvíce firem uvedlo: na základě poţadavků zákazníků ( 87 % dotázaných), inspirováni konkurencí ( 59 %), podle námětů, zlepšovacích návrhů vlastních zaměstnanců, podřízených (49 %)- nejvíce z vlastních zdrojů vycházejí inovace v oborů SWaIT (přes 60%). Obecně sektor SWaIT dosáhl největší procento kladných odpovědí ve všech TOP 3 formách podnětů. Sledování konkurence je typickým jevem v segmentu MSP. Podíl odpovědí „s technologickým centrem, technologickým parkem“ byl malý. Na otázku, kdo je iniciátorem inovačních aktivit organizace, firmy nejvíce uvedly: zákazníky(75%), vlastní pracovníky (68%), konkurenci (54%). Obdobně jako v předcházející otázce malé zastoupení měly instituce jako je VTP a inkubátor. Pro velké firmy bývají iniciátorem experti, nebo zákaznicí. Nejdůleţitějším zdrojem inovací je vlastní výzkum a vývoj (63%), nákup od tuzemských firem 43% a ze zemí EU 34% dotázaných. Tu se markantně projevily rozdíly mezi obory. Nejvíce vlastního VaV se realizuje v oborech sluţeb a IT, naopak v oborech obchod a stavebnictví se spíše sází na nákup výsledků. Ze zkoumaných celkem 16 inovačních aktivit, které byly „testovány“ , se jeví jako v současné době jako obecně nejdůleţitější tyto čtyři: zlepšení kvality výrobků nebo sluţeb , dodrţování dodacích lhůt zákazníkům, zvýšení konkurenceschopnosti výrobků / sluţeb , vývoj nových výrobků nebo sluţeb. Pořadí prvních čtyřech inovačních aktivit je shodné i v odpovědích, které se týkají hodnocení důleţitosti v příštích 2 – 3 letech, jen dosaţené hodnocení vyjadřuje zvýšený důraz na tyto faktory ze strany dotázaných. V současné době dotázaní manaţeři vnímají jako nejméně důleţité zejména tyto inovační faktory: zvýšení nákladů na vědu a výzkum a zlepšení spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi).


7

Nové výrobky a sluţby byly nejdůleţitější pro IT sektor, naopak poměrně mála důleţitost se jim kladla ve stavebnictví . Z hlediska velikosti byly nejlépe hodnocený velké firmy (!). (viz graf č.4).

č.4

Důleţitost inovačních aktivit z hlediska firem Prům ěrné hodnocení ve škále 1 - 5 1 - velm i důležité 5 - zcela nedůležité

0

0,5

1

1,5

2

2,5

Zlepšení kvality výrobků a sluţeb Dodrţování dodacích lhůt zákazníkům Zvýšení konkurenceschopnosti Vývoj nových výrobků / sluţeb Zvýšení produktivity práce Sníţení nákladů na výrobu / sluţby Zvýšení kvalifikace zaměstnanců Zlepšení kvality zaměstnanců Zlepšení organizace a řízení firmy Zlepšení spolupráce s VaV

3

3,5

4

současnost za 2-3 roky

V SOUČASNÉ DOBĚ pokládají vrcholoví manaţeři dotázaných organizací za rozhodující faktory ovlivňující inovační schopnost firmy či instituce především: přístup vlastníků, managementu k inovacím, změnám (největší důraz v IT oboru), technickou úroveň firmy, vybavení organizace jako takové, úroveň pouţívané technologie, technických pomůcek, nástrojů, cenu nakupovaných vstupů tj. surovin, výrobků a sluţeb (v rámci úplných přímých nákladů). (viz graf č.5). V PŘÍŠTÍCH 2 – 3 LETECH jsou za určující faktory pokládány dotázanými manaţery opět shodné faktory . Výsledné průměry hodnocení jsou opět příznivější, optimističtější neţ v současné době. Manaţeři si do budoucna slibují, ţe budou mít lepší moţnost přístupu k nejnovějším poznatkům, výsledkům výzkumu a vývoje a k novým technologiím – zde je pociťována největší potřeba zlepšení. Za nejméně významné faktory vztahující se k úloze státu a jeho podpory inovační a výzkumné činnosti ve firmách jsou pokládány: podpora výzkumu a vývoje ze strany státu, podpora inovačních aktivit ze strany státu Manaţeři firem a institucí se nejvíce ztotoţnili s několika výroky, týkajícími se inovací (viz graf č. 6): firma, která trvale neinovuje svoje výrobky nebo sluţby, nemá šanci v současné době na trhu; inovační schopnost, inovativnost organizace/firmy je významným faktorem konkurenceschopnosti na trhu; po předpokládaném vstupu České republiky do EU potřeba inovovat ve firmách a TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

8

institucích bude stoupat; potřeba provádět inovace v našem oboru je vynucená vnějšími okolnostmi, tj. trhem, konkurencí, zákony.

č.5

Faktory ovlivňující inovativnost firmy Průměrné hodnocení ve škále 1 - 5 1 - naprosto rozhodující 5 - zcela zanedbatelné

0

1

2

3

4

Přístup managementu k inovacím Technická úroveň firmy Úroveň pouţívané technologie Cena nakupovaných vstupů

současnost

Úroveň přímých výr.nákladů Moţnost přístupu k nejnověším poznatkům Kvalita pracovníků pro inovace

za 2-3 roky

Výše výdajů na VaV ve firmě Podpora inovačních aktivit ze strany státu Podpora VaV ze strany státu

č.6

Míra souhlasu firem s výroky týkajícími se inovací Prům ěrné hodnocení 1 - 5 1 - naprosto souhlasím 5 - zcela nesouhlasím

0

1

2

3

4

Firma, která trvale neinovuje své výrobky či sluţby, nemá šanci přeţít Inovační schopnost firmy je významným faktorem konkurenceschopnosti na trhu Po vstupu ČR do EU bude potřeba inovovat ve firmách stoupat Potřeba provádět inovace je vynucená vnějšími okolnostmi, tj. trhem, konkurencí Potřeba inovací a poptávka po nich z hlediska firem trvale vzrůstá Potřeba finanční podpora pro zavádění inovací je zcela nezbytná Informovanost o moţnostech finanční a konzultační podpory není uspokojivě zajištěna Základem pro inovace výrobků či sluţeb je vlastní vývoj a výzkum ve firmě Základem pro inovace je spolupráce s externími VaV institucemi Víme, kam se má firma obrátit se ţádostí o podporu VaV a inovací Inovační schopnost firmy je ve srovnání s konkurencí jen průměrná


9

Největší míra nesouhlasu byla u výroků: inovační schopnost naší organizace/firmy je ve srovnání s konkurencí jen průměrná; víme, kam se obrátit se ţádostí o podporu výzkumu a vývoje a realizace inovací; základem pro inovace výrobků nebo sluţeb je spolupráce s externími výzkumnými a vývojovými institucemi. Znamená to, ţe firmy se ve srovnání s konkurencí povaţují za schopné inovací, ale neví kde čerpat informace a kde ţádat o podporu VaV a inovací ve své firmě. Nepovaţují spolupráci s externími VaV institucemi za základ pro svůj inovační rozvoj. Za velký přínos při zavádění inovací manaţeři povaţují především: zvýšení kvality a kvalifikace pracovníků organizace/firmy, získání informací o trhu, konkurenci, moţnost lepšího uplatnění inovovaných výrobků na trhu Jako největší riziko je obecně posuzováno „vynaloţení prostředků na vývoj, výzkum a inovační aktivity“.

vlastních finančních

Největší bariéry pro úspěšné zavádění inovací do praxe jsou spatřovány ve třech oblastech: chybějící finanční prostředky ( S VELKÝM PŘEDSTIHEM)- nejlépe na tom jsou v sektoru IT, nejhorší průměr byl ve státní správě, přetíţení řešením operativních existenčních problémů , nedostatečné (neexistující) lidské zdroje pro vlastní strategickou koncepci (viz graf č.7). Naopak v nejmenší míře jsou vnímány jako bariéry nedostatky v těchto oblastech: nedostatečná informace o externích výzkumných organizacích, nedostatečné (neexistující) vlastní výzkumné kapacity , nedostatečná odezva od zákazníků Z hlediska velikosti firmy jsou to pro mikrofirmy především finance a také nízká informovanost o národních programech VaV.

č.7

Hlavní bariéry pro zavádění inovací Průměrné hodnocení ve škále 1 - 5 1 - rozhodně ano 5 - rozhodně ne

0

0,5

1

1,5

2

2,5

Kvalita výrobků a sluţeb Značka - pověst firmy Pruţnost dodávek/sluţeb Technická úroveň výrobků/sluţeb Podpora prodeje, záruka, servis Kvalita pracovní síly Šetrnost výroby k ŢP Úroveň vyuţívání IT Organizace a řízení firmy


10

Na otevřenou otázku, co by se mělo v Praze zajistit pro usnadnění zavádění inovací, firmy odpověděly: zlepšení informovanosti o tuzemských programech a jejich dostupnost, finanční podpora inovací, zlepšení informačních systémů a registrů, omezení byrokracie a korupce, podpora podnikání a českých výrobců, zjednodušení zákonů, vymahatelnost práva, právní poradna. (viz graf č.8).

č.8

Návrhy firem pro usnadnění zavádění inovací

Otevřená otázka, odpovědi seskupeny podle požadavků se stejnými znaky

0

2

4

6

8

10

12

14

%

Zlepšení informovanosti o podpůrných programech Finanční podpora inovací, dotace, levnější vstupy Zlepšení informačního systému, center, registrů o inovacích a výzkumu Omezení byrokracie, vstřícnost úřadů vč.lepší komunikace Podpora podnikání, českých výrobců, ze strany státu Jednodušší legislativa, právní poradenství Pouţití IT pro zvýšení informovanosti o inovacích (internet)

29% oslovených firem a institucí investovalo do nových produktů vyvinutých v posledních 3 letech do 10% obratu, dalších 23% investovalo 11-20% obratu. Firem, které investovaly přes 50% obratu, bylo cca 28%. Jde o firmy, které můţeme označit jako vysoce inovační. 22 % subjektů má podíl nákladů na výzkum a vývoj pod 1% obratu, dalších 18 do 3% obratu, přes 10% obratu investovala 1/10 oslovených subjektů. 30 % subjektů se k otázce nevyjádřilo. Téměř 48% dotázaných vynakládá na nákup externích sluţeb pro podporu inovací méně neţ 1 mil. Kč ročně, dalších 14% do 5 mil Kč. Zhruba 30% uvedlo, ţe neví případně, ţe se jí uvedený problém netýká.

3.4. BLOK D: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ Naprosto převládajícím způsobem, kterým dotázané firmy a instituce zajišťují financování inovačních záměrů je vyuţití vlastních disponibilních zdrojů organizace (podíl min. 94 % ).


11

Se skutečně velkým odstupem jsou jako další doplňkové zdroje uţívány: komerční úvěry -uvedlo 19 % dotázaných (nejvíce jsou to tradiční obory jako je stavebnictví a obchod) a prostředky z grantu, dotace, podpůrného programu EU“ – 10 % dotázaných (nejvíce sektor sluţeb). Určitý – byť malý vliv - mají podpory od rezortních ministerstev (10 %) a výpomoci od mateřské firmy (cca 9 %) Komerční úvěry absolutně i relativně nejvíce vyuţívají malé a střední podniky, totéţ je moţno říci u grantů z MŠMT ČR. NAOPAK nejmenší firmy statisticky významně často nevyuţívají formy jako: komerční úvěry od bank (důvod: pro banky nejsou zajímavé, nestabilní, jsou rizikové), podpůrné programy rezortních ministerstev a granty, dotace z programů Evropské unie. Z toho se dá usuzovat, ţe mikrofirmy nebudou tou skupinou, která bude schopna a bude mít zájem ţádat o finance z grantů a podpůrných programů EU včetně 6. Rámcového programu. Nejznámější programy podpory jsou mezi dotázanými firmami a institucemi zejména: Program Phare - zná jej dobře třetina dotázaných (33 %), státní programy podpory (MPO, MMR, MŠMT, MZDr) „dobře zná“ více neţ pětina, programy podpory malých a středních podniků (dobře zná 13%) Rámcové programy EU pro výzkum a vývoj (celkově na 6. místě) zná dobře 11 % firem a slyšelo o něm dalších 39 % dotázaných firem a institucí (především sektor sluţeb, naopak výrobní obory programy neznají). Polovina firem je vůbec nezná. Ostatní (jednotlivé) programy Evropské unie zná jen necelých 7 % procent dotázaných zástupců firem/institucí. V posledních třech letech vyuţily dotázané firmy ze zkoumaných zdrojů financování v největší míře následující: vlastní zdroje (výrazně vedou), dále bankovní úvěry, dotace a programy české vlády a jiných veřejných institucí a výpomoc mateřské firmy. Firmy nevyuţívají prakticky rizikový kapitál.Ten znají více jen v sektoru IT. Při uvaţování o finančních zdrojích do budoucna se zejména projevilo očekávání, ţe firmy budou kromě vlastních zdrojů a bankovních úvěrů ve zvýšené míře neţ dosud vyuţívat tyto tři formy podpory: programy a dotace EU, české vlády a programy podpory MSP. Komerční úvěry jsou více vyuţívaný v obchodě. Vlastní financování, nebo výpomoc mateřský společnosti se nejvíce vyuţívá v IT sektoru. Mikrofirmy proklamovaly větší zájem o podpory pro MSP. Na přímou otázku na zapojení se do Rámcového programu EU pro podporu výzkumu a vývoje odpověděla celkově 28 procent dotázaných subjektů kladně. Z TOHO čtrnáct procent by uvaţovalo o vyuţití prostředků z těchto programů jiţ prakticky letos, tj. v roce 2003, a 8 procent aţ v roce 2004. Kromě toho cca 7 % firem uvaţuje v blízké budoucnosti o zapojení do takovéhoto programu.Téměř polovina dotázaných uvedla, ţe „neví nebo nezná takový program a jeho moţnosti“ a téměř kaţdý čtvrtý manaţer sdělil, ţe o vyuţití rámcového programu neuvaţují. Nejvíce chybí respondentům informace o programech. V sektoru IT to bylo také tématické zaměření. TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

12

3.5. BLOK E: SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ Při realizaci inovací firmy nejvíce kooperují s významnými dodavateli (53 %), s odstupem se umístily VŠ , konkurenti, banky, magistrát, hospodářská komora, oborové svazy a asociace. Zákaznicí vedou ve výrobních oborech, IT a sluţbách. Dodavatelé jsou důleţití ve stavebnictví a IT. Celkově 41% firem a institucí spolupracuje na vývoji, výzkumu a změnách výrobků či sluţeb se zahraničním partnerem. Spolupráci hodlá navázat dalších cca. 4 % dotázaných subjektů. Více neţ polovina manaţerů z firem či institucí uvedla, ţe s ţádným zahraničním partnerem v této oblasti nespolupracuje. Nejvíce spolupracují sektory IT a sluţeb. Největší absolutní počet partnerských firem a organizací ze zahraničí je ze Spolkové republiky Německa, Spojených států amerických, Francie, Velké Británie, Itálie, Slovenska, Rakouska a Nizozemska . Kooperační vztah se realizuje ze 43% formou kooperačního vztahu s tuzemskou organizací, se zahraniční (mimo programů EU) - zhruba 35%. Nejvíce se zahraničním partnerem spolupracují v sektoru SWaIT, nejmíň je to ve stavebnictví a obchod.

3.6. BLOK F:

ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, INFORMAČNÍ ZDROJE

Nejvíc informací pro vývoj a inovace získávají firmy vlastními silami, s odstupem se umístily sluţby knihoven a informačních pracovišť spolu s oborovými organizacemi a svazy.

3.7.

BLOK H:

LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI

Dotázané instituce a firmy uvedly, ţe v 49% se pohybuje počet pracovníků s VŠ vzděláním do 20%, podíl středoškoláků je mezi 20-60%.Nejvíce VŠ vzdělaných je podle očekávaní v oborech IT a sluţby, nejmíň ve stavebnictví, obchodě a výrobních oborech. Určité posuny do budoucna je moţno pozorovat pouze v případě vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, kdy do příštích let se očekává POKLES jejich podílu v kategorii 0 aţ 20 % o cca 7 % a naopak nárůst v kategorii od 20 – 40 % o cca 5 %. Podíly kvalifikovaných pracovníků s praxí mají dle názoru dotázaných slabě růst. Největší podíl pracovníků s VŠ vzděláním je v mikrofirmách , zde je také nejvíc lidí se SŠ. Niţší vzdělaní zase tvoří větší podíl ve velkých a středních firmách.


13

Dle názorů manaţerů jsou v jejich firmách a institucích největší rezervy pracovníků v oblastech:prodejních a komunikačních dovednosti, znalosti cizích jazyků, odborné technologické znalosti, týmové práce. Naopak nejvíce spokojeni, resp. nejlepší „známku“ dotázaní manaţeři dali projektovému řízení a finančnímu řízení. Zde tedy nevidí nutnost výraznějšího zlepšení. Za naprosto nejpotřebnější dovednosti a znalosti pro praxi povaţují manaţeři Praţských firem a institucí u mladých absolventů škol zejména: schopnost samostatné systematické práce (samostatnost) , schopnost práce v týmu, komunikační dovednosti. Detailní technické znalosti oboru nejsou dle názorů manaţerů pro praxi tak potřebné. MSP potřebují zlepšit zejména znalost jazyků, týmovou práci a řízení lidských zdrojů a projektový management. Nejkritičtější celkově u vybraných dovedností jsou manaţeři z nejmenších firem. Malé a střední firmy vyţadují po absolventech samostatnost v práci, znalost a vyuţití IT a znalost jazyků. Mezi nejvhodnější formy podpory přípravy budoucích zaměstnanců – studentů škol – povaţují respondenti: poskytování brigád pro studenty, odborné praxe, diplomové práce. Na přípravě absolventů se nejvíce podílejí velké firmy. Podrobné výsledky podle oborů a velikosti firem ve většině otázek potvrzují specifika oborů, které bylo moţné předpokládat i předem, a souvisí se specifickými potřebami vzhledem na různé podmínky konkurence v oborech a jinou dynamiku jejich růstu.


14

4. SPECIFIKA JEDNOTLIVÝCH SDRUŢENÝCH OBORŮ A VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ FIREM

4.1. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU „VÝROBNÍ OBORY“: BLOK A – SITUACE NA TRHU Obor nejlépe hodnocen v obou srovnávaných obdobích z hlediska podpory prodeje (tj. záruční podmínky, dostupnost servisu) Pro úspěch výrobků je nejdůleţitější šíře sortimentu výrobků/sluţeb BLOK B – SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ nejmenší potřeba podpory při hledání kvalifikovaného personálu a zvyšování kvalifikace vlastních zaměstnanců největší potřeba do budoucna: zlepšit pouţívané technologie pro výrobní postup (dtto jako stavebnictví) NAOPAK nejmenší potřeba zlepšení v kvalitě a kvalifikaci pracovních sil BLOK C – INOVAČNÍ AKTIVITY firmy nejčastěji uvádějí, ţe mají vlastní útvary či pracovníky pro inovace, výzkum a vývoj (polovina firem) odborníci, experti v oboru působnosti tohoto oboru jsou v nejmenší míře iniciátory inovačních aktivit Důleţitost inovačních aktivit: V obou obdobích (tj. v současnosti a v příští 3 letech) a v největší míře pokládají za důleţité:  dodrţování dodacích lhůt zákazníkům  zvýšení úrovně technologie, pracovních postupů  NAOPAK nejmenší důleţitost přikládají zlepšení kvality a výběru zaměstnanců (viz téţ výše) Největší míra souhlasu s výrokem: „Inovační schopnost naší firmy je ve srovnání s konkurencí jen průměrná“ NAOPAK nejniţší míra souhlasu s výroky: „Potřeba inovací a poptávka po nich z hlediska organizací trvale vzrůstá“ „Víme, kam se obrátit se ţádostí o podporu výzkumu a vývoje a realizace inovací“ RIZIKEM (tj. obtíţně dosaţitelné) je ZEJMÉNA:  získání poznatků ze spolupráce s inovačními partnery TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

15

Hlavní bariéry zavádění inovací::  výsledky výzkumu výzkumných organizací nejsou dovedeny do stádia, kdy je tento výsledek pouţitelný pro trh  není dostatečná informovanost o zahraničních programech na podporu výzkumu a vývoje

NAOPAK bariérami není:  přetíţení řešením operativních problémů organizace a  nedostatečné lidské zdroje pro vlastní strategickou koncepci BLOK D – FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ Z podpůrných programů na podporu inovací, výzkumu a vývoje málo znají (2. místo za stavebnictví):  rámcové programy EU pro výzkum a vývoj  ostatní programy Evropské unie NAOPAK nejvíce znají programy ČMZRB V současnosti i pro příští 3 léta:  absolutně nejvíce vyuţívají finanční příspěvky z programů a dotací MPO ČR (=rezortní příslušnost)  programy ČMRZB V příštích 3 letech hodlají vyuţít:  dotace a podpůrné programy EU  dotace a programy MPO ČR  investiční pobídky pro domácí firmy BLOK E – SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ nejméně spolupracují při realizaci inovací se svým příslušným rezortním ministerstvem a jiným oborovým svazem, asociací BLOK F – ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, INFORMAČNÍ ZDROJE neznají v nejvyšší míře, kdo je kontaktní organizací pro 5. a 6. RP EU - potřeba „osvěty“ v tomto oboru firem BLOK H – LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI V současnosti je v oboru nejvyšší podíl pracovníků ze všech pouze:  v případě absolventů SOU v rozmezí 20 aţ 60 % Nejniţší podíl je NAOPAK u vysokoškoláků v rozmezí od 40 do 60 %. Optimální podíl pracovníků v jednotlivých kategoriích úrovně vzdělání:  u absolventů SOU nejvyšší podíl v rozmezí od 40 aţ 60 %  NAOPAK nejniţší podíl je opět u vysokoškoláků v rozmezí od 80 do 100 % TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

16

Podíl absolventů vysokých škol v rozmezí od 0 do 20 % klesl z 61 % na 51 %. U zaměstnanců je třeba zlepšit komunikační vlastnosti. Negativní vztah ke dvěma formám podpory budoucích zaměstnanců:  umístění studentů v rámci praxí jako součásti studijních plánů  poskytování brigád pro studenty ve firmě.

4.2. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU STAVEBNICTVÍ: BLOK A – SITUACE NA TRHU za 2-3 roky po vstupu do EU: nejlépe hodnocen z hlediska dostupnosti zdrojů pro investice v rozsahu a struktuře NAOPAK v obou obdobích nejhůře hodnocen z hlediska výše nákladů na vědu a výzkum v současnosti je nejhůře hodnocena:  kvalita výrobků či sluţeb  úroveň produktivity práce  cenová úroveň výrobků či sluţeb  úroveň subdodavatelů  relativní výše nákladů na suroviny a energie za 2-3 roky po vstupu do EU nejhůře hodnoceno z hlediska parametrů výrobního procesu k ţivotnímu prostředí nejčastější názor, ţe kvalita výrobků nebo sluţeb je nejméně důleţitá pro úspěch výrobků či sluţeb

BLOK B – SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ nejvyšší potřeba externích sluţeb:  informace o stavu techniky, vývoje technologií  podpora při řešení technických, technologických problémů  podpora při zajišťování certifikace systému kvality dle ISO 9001, 9002  podpora při vypracování podnikatelských záměrů posledních 3 letech a v následujících 3 letech: v nejmenší míře zavedly /hodlají zavést nové výrobky nebo sluţby na trh v následujících 3 letech v nejmenší míře vývoj nových výrobků nebo sluţeb do budoucna nejvíce cítí potřebu zlepšit pouţívané výrobní technologie


17

BLOK C – INOVAČNÍ AKTIVITY nejmenší „vybavenost“ pracovníky a útvary pro inovace, výzkum a vývoj (spolu s obchodem) v nejmenší míře se věnují inovačním aktivitám výrobky a sluţby jsou v nejmenší míře vyvíjeny na základě inspirace konkurencí a námětů zaměstnanců zlepšovací návrhy vlastních zaměstnanců nejsou impulsem pro vývoj a inovace v nejmenší míře jsou iniciátorem inovačních aktivit zákazníci a vlastní pracovníci v největší míře se na inovacích podílí zdroj „nákupy od tuzemských firem“ a ze zemí EU NAOPAK v nejmenší míře se podílí nákupy ze zahraničí mimo zemí EU Důleţitost inovačních aktivit: v obou obdobích a v největší míře (i co do počtu faktorů) pokládají firmy za pro ně důleţité:  zvýšení konkurenceschopnosti výrobků a sluţeb  zvýšení úrovně produktivity práce  sníţení nákladů na výrobu, na poskytování sluţeb  zlepšení kvality a výběru zaměstnanců  zlepšení, změny v organizaci a řízení  rozšíření kapacit pro výrobu a poskytování sluţeb v nejmenší míře pokládají za důleţité vývoj nových výrobků nebo sluţeb hlavní faktory ovlivňující inovativnost v obou sledovaných obdobích:  technická úroveň firmy, vybavení organizace  úroveň pouţívané technologie, technických pomůcek, nástrojů Nejmenší míra souhlasu s výroky:  inovační schopnost firmy je významným faktorem konkurenceschopnost na trhu  po předpokládaném vstupu ČR do EU potřeba inovovat ve firmách a institucích bude stoupat NAOPAK největší souhlas: „potřeba provádět inovace je vynucená vnějšími okolnostmi – trhem“ Přínosem je zejména: zvýšení kvality a kvalifikace zaměstnanců Bariérou není špatná komunikace mezi podniky a externími výzkumnými organizacemi (nevyuţívají)


18

BLOK D – FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ financování záměrů v oblasti inovací:  nejméně ze všech zajišťují pomocí grantů, dotací, podpůrných programů

EU (spolu s obchodem)  nejvíce ze všech financování z vlastních zdrojů firmy podpůrné programy na podporu inovací, výzkumu a vývoje program PHARE

znají nejméně

Vyuţití zdrojů financování inovací v současné době a v příštích 3 letech: nejvíce spoléhají na:  programy podpory malých a středních podniků  programy a dotace MMR ČR nejméně vyuţívají v obou obdobích dotace a programy MŠMT ČR v nejbliţším období ani v době po vstupu ČR do EU neuvaţují o vyuţití moţností a financí z 6. RP EU v souvislosti s vyuţitím prostředků 6. RP EU stavební firmy nejsou schopny posoudit jednotlivé překáţky bránící jejich vyuţití – tento program NEZNAJÍ! BLOK E – SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ při realizaci inovací spolupracují nejvíce s významnými dodavateli nespolupracují při realizaci inovací:  se Svazem průmyslu a dopravy i Technologickým centrem AV ČR (vůbec ne) nespolupracují se zahraničním partnerem na výzkumu, vývoji a inovacích ani nemají v úmyslu navazovat zahraniční vztahy nerealizují kooperační vztah se zahraniční firmou mimo programy EU BLOK F – ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, INFORMAČNÍ ZDROJE nevědí kde získat informace o zapojení do 6. RP EU internetové stránky TC AV ČR nejsou pro ně významným / potřebným informačním zdrojem BLOK H – LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI V současnosti je v oboru nadprůměrně vysoký podíl pracovníků:  s VŠ vzděláním v rozmezí od 0-20 % na celkovém počtu zaměstnanců (69 %, 2. místo za obchodem) Potřebný optimální podíl pracovníků v jednotlivých kategoriích úrovně vzděláni: nadprůměrně vysoký podíl pracovníků  s VŠ vzděláním v rozmezích od 60 do 80 % na celkovém počtu zaměstnanců - nárůst důraz na vyšší kvalifikaci TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

19

Nejvíce poţadují ve firmě zlepšit:  odborné technologické znalosti  řízení kvality  řízení lidských zdrojů a finanční řízení Nejméně cítí potřebu zlepšovat: komunikační dovednosti znalost cizích jazyků Absolventi škol by měli pro uplatnění ve stavebnictví mít zejména detailní technické znalosti o oboru Pro přípravu budoucích absolventů nabízejí především poskytování brigád pro studenty 4.3. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU OBCHOD: BLOK A – SITUACE NA TRHU v současnosti je obor nejlépe hodnocen z hlediska:  pruţnosti dodávek/poskytování sluţeb a dodacích podmínek nejvíce důleţité tyto faktory pro úspěch výrobků/sluţeb (celkem 5):  servis a sluţby zákazníkům  dodrţení dodacích lhůt  výše ceny  novost výrobků a sluţeb  ekologická šetrnost BLOK B – SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ v nejmenší míře podnikly tyto kroky:  zavedení nových výrobků/sluţeb na trh  vývoj nových výrobků nebo sluţeb  navázání spolupráce s kooperačním partnerem Kromě vývoje nových výrobků toto platí i pro příští 3 roky. nebudou ţádat o finanční podpory z podpůrného programu – absolutně nejmenší zájem ze všech oborů! pro zvýšení zisku NEPOTŘEBUJÍ spolupracovat s výzkumnými pracovišti, firmami BLOK C – INOVAČNÍ AKTIVITY NEMAJÍ vlastní útvar nebo pracovníky pro výzkum a vývoj výrobky a sluţby jsou vyvíjeny v nejmenší míře s kooperačním partnerem v nejmenší míře spolupracují s výzkumnými ústavy, vysokými školami, s experty v oboru TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

20

nejméně se prosazuje se forma vlastního výzkumu a vývoje! i spolupráce s výzkumnými ústavy a VŠ Důleţitost inovačních aktivit: v současné době potřebuje v největší míře zlepšení kvality výrobků a sluţeb v nejmenší míře potřebuje do budoucna:  zlepšit kvalifikaci a školení zaměstnanců  zvýšení úrovně technologie, pracovních postupů  zlepšit spolupráci s výzkumnými a vývojovými organizacemi a zvýšit náklady na výzkum (netýká se) rozhodujícím faktorem ovlivňujícím inovativnost je v současné době i příštích letech cena nakupovaných surovin,výrobků a sluţeb (ZDE zboţí) nejméně rozhodujícím faktorem: přístup vlastníků, managementu k inovacím a úroveň pouţívané technologie veškeré faktory (4), které mají souvislost s vývojem a výzkumem (dtto jako výše) Největší míra souhlasu s výrokem: informovanost o moţnostech finanční a konzultační podpory není uspokojivě zajištěna RIZIKEM (obtíţně dosaţitelné) je ZEJMÉNA: vyuţití podpůrných programů  vyuţití finančních podpor na výzkum, vývoj a inovační aktivity vynaloţení vlastních finančních prostředků na výzkum a vývoj a inovační aktivity Hlavní bariéry zavádění inovací jsou v případě obchodních firem je nedostatečná odezva od zákazníků, ostatní jsou z větší části nerelevantní, neboť se jich s ohledem na specifika oboru netýkají. BLOK D – FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ Největší procento vyuţívání komerčního úvěru od banky z podpůrných programů na podporu inovací, výzkumu a vývoje  znají nejméně státní programy podpory (od ministerstev) , rámcové programy EU  nejvíce znají programy podpory MSP. V obou srovnávaných obdobích: nejvíce vyuţívají ze zdrojů financování bankovní úvěry (a běţně je pouţívají) nejméně znají dotace a podpůrné programy EU, jakoţ i ostatní programy EU nejčastěji uvedly, ţe NEUVAŢUJÍ o vyuţití moţností a financi ze 6. RP EU neznají překáţky bránící moţnosti vyuţití tohoto rámcového programu (neznají jej!) TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

21

BLOK E – SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ nejčastěji spolupracují s komerčními bankami nejméně často spolupracují:  s významnými zákazníky  s vysokými školami  s konkurenty BLOK F – ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, INFORMAČNÍ ZDROJE v nejmenší míře si informace o inovacích zajišťují :  vlastními silami  vyuţitím knihoven, informačních pracovišť nevědí o moţnostech zapojit se do 6. RP EU, neznají kontaktní organizace v ČR nevyuţívají informační zdroje o rámcových programech EU nejmenší zájem vykazují o 6. Rámcový program BLOK H – LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI V současnosti je v oboru nadprůměrně vysoký podíl pracovníků pouze u vysokoškolsky vzdělaných pracovníků (v rozmezí od 0 – 20 %) Potřebný optimální podíl pracovníků v jednotlivých kategoriích úrovně vzděláni: opět nadprůměrně vysoký podíl pracovníků absolventů vysokých škol v rozmezí od 0 do 20 % u pracovníků se SŠ vzděláním (ÚSO) v rozmezí od 40 do 60 % (podíl se zvýšil z 34 na 37 %) nejvyšší potřeba zlepšit:  komunikační dovednosti  schopnost práce v týmu Absolventi škol měli disponovat:  schopností práce v týmu  mít komunikační dovednosti Nejčastěji vyjadřují negativní vztah k zajišťování  odborných přednášek!  diplomových prací, zapůjčení a darování zařízení a spolupráce při tvorbě studijních plánů. Celkově vztah k přípravě studentů jako budoucích zaměstnanců obchodních firem není vstřícný.


22

4.4. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU SOFTWARE A IT: BLOK A – SITUACE NA TRHU v současnosti i za 2-3 roky po vstupu do EU nejlépe hodnocen z hlediska:  technické úrovně výrobků / sluţeb v současnosti z hlediska kvality výrobků či sluţeb na 2. místě za sluţbami nejvíce důleţitá: „flexibilita, operativnost ve vztahu k zákazníkům“ BLOK B – SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ nejvyšší potřeba vyuţití podpory při zajištění informací v oblasti prům. práv, licencí, patentů nejniţší potřeba vyuţití podpory při získávání finančních zdrojů pro rozvoj organizace v největší míře v posledních 3 letech firmy zavedly a v následujících 3 letech hodlají zavést:  nové výrobky nebo sluţby na trh  vývoj nových výrobků nebo sluţeb v posledních 3 letech mají primát v zavedení nové inovované výrobní technologie, pořízení nových pomůcek a vybavení v následujících 3 letech hodlají jakoţto „nejaktivnější obor“ navázat v největší míře spolupráci s kooperačním partnerem v oblasti vývoje a inovací Nejvíce potřebují zlepšit:  kvalitu a kvalifikaci pracovních sil  zlepšit spolupráci v oblasti obchodu, distribuce a marketingu BLOK C – INOVAČNÍ AKTIVITY Výrobky/sluţby jsou v největší míře vyvíjeny:  na základě poţadavků zákazníků  na základě inspirace konkurencí  dle námětů, zlepšovacích návrhů vlastních zaměstnanců Dále také v největší míře ve spolupráci s kooperačním partnerem a s mateřskou firmou. nejčastější iniciátoři inovačních aktivit:  vlastní zákazníci  konkurence  odborníci a experti v oboru  kooperační partneři TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

23

nejčastěji se na inovacích podílí:  nákup ze zahraničí mimo zemí EU  nákup licencí a převzetí know-how od odběratele  převzetí know-how od odběratele v současné době i v příštích 3 letech je pro firmy nejdůleţitější vývoj nových výrobků / sluţeb

rozhodující faktor ovlivňující inovativnost v současné době i v příštích 2-3 letech:  přístup vlastníků/managementu k inovacím  kvalita/invence pracovníků v inovacích, výzkumu a vývoji  moţnost přístupu k nejnovějším poznatkům, výsledkům výzkumu, vývoje nejméně rozhodujícím faktorem v obou obdobích „cena nakupovaných vstupů – surovin, výrobků a sluţeb“ Největší míra souhlasu s výroky:  firma, která trvale neinovuje svoje výrobky/sluţby, nemá šanci v současné době na trhu přeţít  inovační schopnost firmy je významným faktorem konkurenceschopnosti na trhu  potřeba provádět inovace v oboru je vynucená vnějšími okolnostmi, konkurencí, trhem (spolu s stavebnictvím) Největší přínosy spatřují zejména v:  získání informací o trhu, konkurenci, technologiích aktivitou pracovníků vlastní firmy  moţnosti lepšího uplatnění inovovaných výrobků na trhu hlavní bariérou při zavádění inovací JE přetíţení řešením operativních existenčních problémů firmy hlavní bariérou naopak NEJSOU chybějící finanční prostředky

BLOK D – FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ nejvíce vyuţívají vlastní zdroje (shodně jako stavební firmy) nejméně ze všech zajišťují financování záměrů v oblasti inovací pomocí podpůrných programů poskytovaných rezortními ministerstvy nejvíce znají z podpůrných programů na podporu inovací, výzkumu a vývoje vyuţití rizikového kapitálu Vyuţití zdrojů financování inovací v současné době a v příštích 3 letech: nejvíce spoléhají na:  vlastní zdroje  výpomoc či půjčku mateřské firmy TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

24

nejméně vyuţívají v obou obdobích dotace a programy české vlády či jiných veřejných institucí Hlavní překáţkou bránící vyuţití 6. RP EU je jeho tématické zaměření. BLOK E – SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ nejvyšší procento firem spolupracuje při realizaci inovací s významnými zákazníky (avšak jen „tendence“) s jinou firmou v zahraničí kooperační vztahy se zahraničními firmami jsou realizovány v největší míře mimo programy EU. BLOK H – LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI V současnosti je v oboru nadprůměrně vysoký podíl pracovníků:  s VŠ vzděláním v rozmezí od 20 – 40 % a 60 aţ 80 % na celkovém počtu zaměstnanců  u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 0 – 20 % 

nejniţší podíl:  u VŠ vzdělaných pracovníků v rozmezí od 0 do 20 %  u pracovníků se SŠ vzděláním v rozmezí od 20 do 40 %  u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 20 –40 %.

Potřebný optimální podíl pracovníků v jednotlivých kategoriích úrovně vzděláni: nadprůměrně vysoký podíl pracovníků:  s VŠ vzděláním v rozmezích od 20 do 40, od 40 do 60 %, od 60 do 80 % na celkovém počtu zaměstnanců firmy  pracovníků se SŠ vzděláním ÚSO v kategorii od 60 do 80 %  u absolventů SOU v kategorii od 0 do 20 %  u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 0 do 20 % nejniţší podíl u absolventů SOU je v rozmezí od 40 – 60 % Nejvyšší potřeba zlepšit:

- prodejní dovednosti - znalosti cizích jazyků u pracovníků

Největší ochota zapůjčit, darovat zařízení, software studentům Nejmenší ochota poskytovat studentům finanční podporu, sponzoring


25

4.5. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU SLUŢBY: BLOK A – SITUACE NA TRHU v současnosti i za 2-3 roky po vstupu do EU nejlépe hodnocen z hlediska:  značky a pověsti organizace  kvality výrobků či sluţeb nedůleţitější je kvalita výrobků nebo poskytovaných sluţeb nejméně důleţitý je servis BLOK B – SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ největší míra potřeby externích sluţeb vnímána v oblastech:  hledání nových trhů a zákazníků  podpory při hledání kvalifikovaného personálu a zvyšování kvalifikace  podpory při získávání finančních zdrojů pro rozvoj organizace nejčastěji v minulých 3 letech podnikly kroky: k navázání spolupráce s kooperačním partnerem v oblasti vývoje a inovací a v nadprůměrné míře i k vyuţití finanční podpory v rámci podpůrných programů do budoucna by potřebovali zlepšit: finanční podporu spolupráci s konzultačními firmami, experty spolupráci s výzkumnými pracovišti, ústavy, firmami BLOK C – INOVAČNÍ AKTIVITY výrobky a sluţby jsou vyvíjeny v největší míře ve spolupráci:  s výzkumnými pracovišti a s vysokými školami  na základě dotace na výzkum a vývoj od státu, ministerstva v největší míře jsou iniciátory inovačních aktivit výzkumné ústavy, vysoké školy! ve významně větší míře na inovacích se podílejí:  vlastní výzkum a vývoj  spolupráce s výzkumnými ústavy a pracovišti nebo s vysokými školami  převzetí know-how od mateřské firmy v nejmenší míře se na inovacích podílí nákup od tuzemských firem v současné době i v příštích 2-3 letech je pro ně nejdůleţitější: spolupráce s výzkumnými organizacemi a zvýšení nákladů na vědu a výzkum


26

Rozhodující faktory ovlivňující inovativnost: v současné době: podpora výzkumu a vývoze státem v příštích 2-3 letech: výše výdajů na výzkum a vývoj ve firmě + podpora inovačních aktivit ze strany státu souhlas s výroky - absolutně nejvíce s souhlasí s výroky:  po předpokládaném vstupu ČR do EU bude potřeba inovovat ve firmách stoupat  základem pro inovace výrobků nebo sluţeb je vlastní výzkum a vývoj v organizaci  víme, kam se obrátit se ţádostí o podporu výzkumu a vývoje a realizace inovací Bariérou jsou pro firmy nedostatečné informace o vývojových trendech v oboru BLOK D – FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ financování záměrů v oblasti inovací zajišťují nejvíce ze všech:  z grantů, dotací, podpůrného programu poskytnutého EU  z podpůrných programů poskytovaných rezortním ministerstvem z podpůrných programů na podporu inovací, výzkumu a vývoje znají nejvíce:  státní programy podpory (MPO, MMR, MŠMT a MZDr)  a zejména rámcové programy EU pro výzkum a vývoj Vyuţití zdrojů financování inovací: 

v současné době a v příštích 3 letech významně častěji vyuţívají:  dotace a programy české vlády a jiných veřejných institucí na výzkum, vývoj a zavádění inovací v současné době:  program Phare  dotace a podpůrné programy EU  finanční příspěvky z 5. RP EU pro výzkum a vývoj (=v minulých letech) v příštích 3 letech:  finanční příspěvky z 6. RP EU pro výzkum a vývoj významně častěji uvaţují „ihned“ o vyuţití financí a zapojení do 6. RP EU (2 x více neţ celkový průměr!) nejčastěji ze všech (a ze znalostí věci) uvádějí bariéry vyuţití moţností 6. RP EU:  typy projektů a  nároky spolupráce a ošeření práv k duševnímu vlastnictví Kritizují i tématické zaměření RP.


27

BLOK E – SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ v největší míře spolupracuje při realizaci inovací:  s vysokými školami  odvětvovým, oborovým svazem, asociací  příslušným rezortním ministerstvem  ústavy AV ČR  Svazem průmyslu a dopravy ČR  oborovým výzkumným ústavem  Hospodářskou komorou ČR spolu s oborem software a IT nejčastěji spolupracují s jinou firmou/institucí v zahraničí a realizují kooperační vztah v rámci RP EU pro výzkum a vývoj významně častěji vědí, (1/3), kde získat informace o zapojení do 6. RP EU (řada z nich jiţ byla zapojena do 5. RP a nyní i do 6. RP EU) významným informačním zdrojem jsou pro ně internetové stránky TC AV ČR (29 %)! BLOK H – LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI V současnosti je v oboru nadprůměrně vysoký podíl pracovníků:  s VŠ vzděláním v rozmezí od 40-60 % na celkovém počtu zaměstnanců  se středoškolským vzděláním ÚSO v rozmezí od 40-60 % na celkovém počtu zaměstnanců  u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 20 – 40 % Potřebný optimální podíl pracovníků v jednotlivých kategoriích úrovně vzděláni: v oboru je nadprůměrně vysoký podíl pracovníků:  s VŠ vzděláním v rozmezích od 60 do 80 % na celkovém počtu zaměstnanců („posun“ o 5 % bodů)  absolventů SOU v rozmezí od 20 do 40 %  u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 20 – 40 % nejmenší potřeba zlepšit odborné technologické vlastnosti a řízení lidských zdrojů absolventi škol měli mít nejméně ze všech oborů tyto dovednosti:  detailní technické znalosti o oboru Největší ochota podporovat studenty v případě diplomových prací (diplomových praxí).


28

4.6. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI OBORU VEŘEJNÁ SPRÁVA: BLOK A – SITUACE NA TRHU v současnosti i za 2-3 roky po vstupu do EU je obor NEJHŮŘE hodnocen z hlediska:  pruţnosti dodávek/poskytování sluţeb a dodacích podmínek  (technické) úrovně sluţeb  podpory prodeje, dostupnosti servisu (ne vţdy se týká) za   

2-3 roky po vstupu do EU je obor NEJHŮŘE hodnocen z hlediska: kvality výrobků či sluţeb značky – pověsti organizace pruţnosti dodávek/poskytování sluţeb

v oboru je nejméně důleţitá:  flexibilita, operativnost ve vztahu k zákazníkům  dodrţení dodacích lhůt BLOK B – SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ nejvyšší potřeba při zavádění nových sluţeb / výrobků a spolu s oborem sluţby i při vyuţití podpory při získávání finančních zdrojů pro rozvoj organizace (2. místo) nejniţší potřeba při získávání informací o stavu techniky a vývoje technologií oproti posledním 3 letům očekáván největší nárůst zájmu/vyuţívání finančních podpor v rámci podpůrného programu potřebují zlepšit pro zvýšení zisku zejména spolupráci s konzultačními firmami, poradci NEPOTŘEBUJÍ zlepšit pouţívané technologie ve smyslu výrobního postupu – netýká se BLOK C – INOVAČNÍ AKTIVITY v největší míře vyvíjejí sluţby ve spolupráci s experty, odborníky v oboru působnosti instituce v nejmenší míře na základě poţadavků zákazníků, partnerů v současné době i v příštích 3 letech jsou pro ně nejméně ze 6 oborů důleţité:  zlepšení kvality výrobků nebo sluţeb  dodrţování dodacích lhůt zákazníkům  zvýšení konkurenceschopností sluţeb/výrobků iniciátory inovačních aktivit jsou především vlastní pracovníci, podřízení v současné době i v příštích 2-3 letech je nejdůleţitější inovační aktivitou „zvýšení kvalifikace a školení zaměstnanců“ TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

29

„technická úroveň organizace, instituce“ je v nejmenší míře rozhodujícím faktorem pro inovační schopnost (platí v obou obdobích) nejmenší míra souhlasu s výroky:  firma, která trvale neinovuje svoje výrobky/sluţby, nemá šanci v současné době na trhu přeţít  potřeba provádět inovace v našem oboru je vynucená vnějšími okolnostmi (trhem, konkurencí, zákony) největší míra souhlasu s výroky:  potřeba inovací a poptávka po nich z hlediska organizací nebo firem trvale vzrůstá  potřeba finanční podpory pro provádění inovací je zcela nezbytná  vyuţití fin. Podpor (granty, dotace, půjčky) na výzkum, vývoj, inovace je zcela nezbytné v největší míře povaţováno za přínos: vyuţití podpůrných programů pro výzkum, vývoj a inovační aktivity vyuţití finančních podpor (granty, dotace, půjčky) RIZIKEM JE (za obtíţné povaţují):  získání informací o trhu, konkurenci, technologiích vlastními pracovníky  moţnost lepšího uplatnění inovovaných výrobků na trhu (míněno jejich výrobků či sluţeb) Hlavní bariéry::  V PRVÉ ŘADĚ chybějící finanční prostředky! („velký odstup“)  nedostatečné lidské zdroje pro vlastní strategickou koncepci  přetíţení řešením operativních problémů instituce (dtto software a IT) BLOK D – FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ financování záměrů v oblasti inovací zajišťují nejméně:  z vlastních zdrojů organizace nebo z rozpočtu na tyto účely z podpůrných programů na podporu inovací, výzkumu a vývoje znají nejvíce:  program PHARE! (téměř 2násobek průměru)  regionální podpory nejméně znají bankovní produkty v oblasti inovací a rozvoje Vyuţití zdrojů financování inovací v současné době a v příštích 3 letech: významně častěji neţ ostatní NEVYUŢÍVAJÍ:  vlastní zdroje  bankovní úvěry  výpomoc a půjčka mateřské firmy Naopak vyuţívají nejvíce ze všech programy MŠMT Pozn. aut.:Je pochopitelné, neboť řada posuzovaných zdrojů financování není pro instituce státní správy určena nebo vhodná.


30

BLOK E – SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ v největší míře spolupracují na realizaci inovací:  s Magistrátem hl. m. Prahy nebo ObÚ městských části Prahy (56 %)!  s vysokými školami a jejich výzkumnými pracovišti v nejmenší míře spolupracují s významnými zákazníky, dále pak s významnými dodavateli a komerčními bankami BLOK F – ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, INFORMAČNÍ ZDROJE nejvíce vyuţívají pro získávání informací o inovacích:  knihoven, informačních pracovišť  sluţeb externího poradce, experta  sluţeb oborových asociací, svazů nejčastěji téţ jako informační zdroj o rámcových programech EU internetové stránky EU kromě toho tendence vyuţívat často konference, školení, semináře + odborné rešerše a denní tisk BLOK H – LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI V současnosti je v oboru nadprůměrně vysoký podíl pracovníků u absolventů SOU v rozmezí od 0 – 20 % u středoškolsky vzdělaných v rozmezí od 20 – 40 % velice vysoký podíl je u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 80 – 100 % (42 %!!) Potřebný optimální podíl pracovníků v jednotlivých kategoriích úrovně vzděláni: opět shodně nadprůměrně vysoký podíl pracovníků absolventů SOU v rozmezí od 0 do 20 %, přičemţ v tomto rozmezí došlo k poklesu o 12 % oproti současnosti – značí důraz na vyšší kvalifikaci. dále u středoškolsky vzdělaných v rozmezí od 20 – 40 % je u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 80 do 100 % nejmenší potřeba zlepšit:  prodejní dovednosti  strategické, finanční a projektové řízení  řízení kvality absolventi škol by měli mít:  schopnost samostatné systematické práce  znalost cizích jazyků a znalost a vyuţití IT Nejvyšší ochota podporovat studenty formou:  ZEJMÉNA zajištěním odborných přednášek!  umístění do organizací v rámci praxí  spolupráce při tvorbě studijních plánů.


31

4.7. SPECIFICKÉ ODLIŠNOSTI PODLE VELIKOSTI FIRMY (MIKROFIRMY vs. MSP): BLOK A – SITUACE NA TRHU MSP za 2-3 roky po vstupu do EU budou oproti současnosti hodnotit svou situaci ve srovnání s konkurencí jako nejlepší u těchto 5 faktorů:  pruţnost dodávek, dodací podmínky  podpora prodeje, dostupnost servisu  úroveň vyuţívání informačních technologií  úroveň výrobní technologie  organizace a řízení firmy Mikrofirmy očekávají, ţe v budoucnosti na tom budou nejlépe z hlediska: úrovně subdodavatelů V současnosti jsou nejlépe hodnoceny z hlediska: úrovně produktivity práce Nejdůleţitější faktory pro úspěch výrobků či sluţeb - mikrofirmy:  dodrţení dodacích lhůt  výši ceny  ekologickou šetrnost Malé a střední podniky nebyly v ţádném faktoru hodnoceny nejlépe.

BLOK B – SOUČASNÉ A BUDOUCÍ POTŘEBY A POPTÁVKA V OBLASTI INOVACÍ míra potřeby externích sluţeb na podporu inovací: nejvýznamnější ani pro MSP, ani pro mikrofirmy.

ţádná z potřeb není

malé a střední firmy podnikly v minulých 3 letech kroky v oblasti:  vyuţití finanční podpory v rámci podpůrného programu  v zavedení nové výrobní technologie, nových pomůcek a vybavení malé a střední firmy potřebovaly nejvíce:  zlepšit lidské zdroje  zlepšit pouţívané technologie pro výrobní postup  spolupráci s konzultačními firmami, experty a poradci mikrofirmy v největší míře potřebují zlepšit tzn. zvýšit finanční podporu BLOK C – INOVAČNÍ AKTIVITY malé a střední podniky v největší míře uvedly, ţe mají vlastní pracovníky nebo i útvar pro inovace, výzkum a vývoj (čím větší firma, tím spíše je v ní tato pracovní pozice nebo útvar)


32

mikrofirmy významně častěji uváděly, ţe pracovníky/útvar inovací nemají malé a středních podniky vyvíjejí výrobky/sluţby v největší míře na základě:  inspirace konkurencí  námětů, zlepšovacích návrhů zaměstnanců  spolupráce s kooperačním partnerem  ve spolupráci s mateřskou firmou  dotace státu či ministerstva na výzkum a vývoj pro MSP iniciátorem inovačních aktivit je:  konkurence, hlavní konkurenti  kooperační či obchodní partner  výzkumné ústavy, firmy či vysoké školy pro mikrofirmy nejméně ze všech iniciátorem ministerstvo nebo státní orgány mikrofirmy nejméně často vyuţívají:  převzetí know-how od mateřské firmy  spolupráce s výzkumnými pracovišti, ústavy nebo vysokými školami v současné době i v příštích 3 letech jsou pro malé a střední podniky nejdůleţitější  zlepšení, změny v organizaci a řízení pro mikrofirmy nejdůleţitější dodrţování dodacích lhůt zákazníkům v příštích 2-3 letech pro MSP „úroveň přímých nákladů“ nejvíce rozhodujícím faktorem ovlivňujícím inovativnost firmy největší míra souhlasu s výroky - malé a střední podniky:  firma, která trvale neinovuje svoje výrobky/sluţby, nemá šanci v současné době na trhu přeţít  po předpokládaném vstupu ČR do EU potřeba inovovat ve firmách a i institucích bude stoupat  potřeba inovací a poptávka po nich z hlediska organizací nebo firem trvale vzrůstá nejmenší míra souhlasu s výroky - mikrofirmy:  informovanost o moţnostech finanční a konzultační podpory je velmi potřebná, avšak v našich podmínkách není uspokojivě zajištěna  inovační schopnost naší firmy je ve srovnání s konkurencí jen průměrná největší přínosy pro MSP:  zvýšení kvality a kvalifikace pracovníků firmy  moţnost lepšího uplatnění inovovaných výrobků na trhu  vyuţití finančních podpor – grantů, dotací na výzkum, inovace


33

hlavní bariéry pro malé a střední podniky (7!):  přetíţení řešením operativních problémů organizace  nedostatečné lidské zdroje pro vlastní strategickou koncepci  skutečnost, ţe výsledky výzkumu nejsou dovedeny do stádia výrobku zralého pro trh  nedostatečná informovanost o zahraničních programech na podporu výzkumu a vývoje  špatná komunikace mezi podniky a externími výzkumnými organizacemi  nedostatečné vlastní výzkumné kapacity  nedostatečná informace o externích výzkumných organizacích hlavní bariéry pro mikrofirmy:  V PRVÉ ŘADĚ chybějící finanční prostředky!  nedostatečná informovanost o národních programech na podporu výzkumu a vývoje BLOK D – FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ V OBLASTI INOVACÍ financování záměrů v oblasti inovací: malé a střední podniky zajišťují v největší míře:  z komerčního úvěru od banky  z grantů poskytovaných MŠMT ČR mikrofirmy v nejmenší míře zajišťují:  z komerčního úvěru od banky  z podpůrných programů poskytovaných ministerstvy  z grantu, dotace, podpůrného programu poskytnutého EU MSP znají nejvíce z podpůrných programů na podporu inovací, výzkumu a vývoje:  ZEJMÉNA program PHARE!  investiční pobídky pro domácí firmy  ostatní programy Evropské unie  program mezivládní spolupráce COST mikrofirmy nejméně znají podpůrné programy:  bankovní produkty podpory firem v oblasti inovací a rozvoje  rámcové programy EU pro výzkum a vývoj  investiční pobídky  program mezivládní spolupráce EUREKA Vyuţití zdrojů financování inovací v současné době a v příštích 3 letech: mikrofirmy významně častěji VYUŢÍVAJÍ:  vlastní zdroje do budoucna chtějí vyuţít:  programy na podporu MSP malé a střední podniky vyuţívají program PHARE do budoucna plánují vyuţít ve větším měřítku bankovní úvěry TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

34

BLOK E – SPOLUPRÁCE A KOOPERAČNÍ VZTAHY V OBLASTI INOVACÍ na       

realizaci inovací MSP nejvíce ze všech spolupracují: s významnými dodavateli s vysokými školami a jejich výzkumnými pracovišti s komerčními bankami s Hospodářskou komorou ČR s odvětvovým, oborovým svazem, asociací se Svazem průmyslu a dopravy s agenturou Czech Trade

mikrofirmy nejméně ze všech spolupracují: s vysokými školami s významnými dodavateli s rezortním ministerstvem s oborovým výzkumným ústavem se zahraničními firmami (zde platí, čím větší firma, tím větší četnost kontaktů a spolupráce se zahraničím) spolupráce se zahraničním partnerem je realizována:  v případě MSP v největší míře formou kooperačního vztahu se zahraniční firmou mimo programy EU  mikrofirmy uvádějí v nejmenší míře vyuţívání kooperace s firmou v zahraničí mimo programy EU

BLOK F – ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, INFORMAČNÍ ZDROJE MSP nejvíce ze všech vyuţívají pro získání informací státní specializované agentury mikrofirmy nevyuţívají zejména:  sluţeb oborových asociací, svazů a sdruţení  sluţeb externího poradce nebo experta mikrofirmy netuší, kdo je národní kontaktní organizace pro Rámcové programy EU MSP vyuţívají v největší míře jako informační zdroj o rámcových programech EU:  odborný tisk  konference, semináře, školení  bulletiny svazů, asociací  internetové stránky TC AV ČR


35

BLOK H – LIDSKÉ ZDROJE, ZAMĚSTNANCI Z hlediska velikosti firem zjištěno pro současnou situaci: u mikrofirem:  nejvyšší podíl u pracovníků s VŠ vzděláním v rozmezí od 80 – 100 % na celkovém počtu zaměstnanců firmy  nejvyšší podíl u pracovníků se SŠ vzděláním v rozmezí 0 aţ 20 % a v rozmezí 80 aţ 100 %  u kvalifikovaných pracovníků s praxí v rozmezí od 80 do 100 % nejmenší procentní podíl u pracovníků se SŠ vzděláním v rozmezí od 20 do 40 % u malých a středních podniků:  nejvyšší procentní podíly u pracovníků se SŠ vzděláním v rozmezí od 2 0 do 40 % nejniţší procentní podíly u pracovníků  s VŠ vzděláním v rozmezí od 80 do 100 %  u pracovníků se SŠ vzděláním v rozmezí od 80 do 100 % a  u absolventů SOU v rozmezí od 80 do 100 % Potřebný optimální podíl pracovníků v jednotlivých kategoriích úrovně vzděláni:



u mikrofirem:  nejvyšší procentní podíl u pracovníků s VŠ vzděláním v rozmezí od 80 – 100 %  nejvyšší procentní podíl u pracovníků se SŠ vzděláním v rozmezí 80 aţ 100 % nejmenší podíl u VŠ vzdělaných v rozmezí od 20 do 40 % (nárůst o 7 % bodů) a u pracovníků se SŠ vzděláním v rozmezí od 20 aţ 40 % a 40 aţ 60 % malé a střední firmy se vyznačují největším procentním podílem:  u pracovníků s VŠ vzděláním v rozmezí od 60 – 80 %  u pracovníků se ŠS vzděláním ÚSO – rozmezí 20 – 40 % (nárůst o 3 % body) nejmenší procentní podíl u VŠ v rozmezí 80 aţ 100 %, u SŠ vzdělání v rozmezí 80 aţ 100 % a u absolventů SOU mezi 80 aţ 100 %. V    

malých a středních podnicích je největší potřeba zlepšit: znalost cizích jazyků týmovou práci řízení lidských zdrojů projektové řízení

MSP jsou nejčastěji názoru, ţe absolventi škol by měli mít:  znalosti a vyuţití IT (silný důraz)  znalost cizích jazyků  schopnost samostatné systematické práce TNS Factum / TC AV ČR – Závěrečná zpráva o výzkumu inovací v hl. m. Praze

36



Mikrofirmy upřednostňuji u absolventů škol především schopnost:  samostatné systematická práce  týmové práce  komunikační dovednosti Studenty jsou ochotny podporovat především firmy velké, u mikrofirem ani v případě malých a středních podniků nebyla zjištěna významnější ochota k poskytování jednotlivých forem podpory.


37

Průzkum poptávky malých a středních podniků (MSP) v regionu Praha v oblasti inovací ZPRÁVA. o výsledcích průzkumu poptávky. malých a středních podniků

Recommend Documents