PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ

STRATEGICKÝ PLÁN PRO KRÁLOVSKÉ MĚSTO SLANÝ

PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ

Připravila

ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Slaný

Leden 2000

I.

ÚVOD

V prosinci 1999 a lednu 2000 byl mezi zaměstnavateli občanů Slaného proveden průzkum podnikatelského prostředí. Průzkum byl součástí analýzy prostředí pro potřeby strategického plánování ekonomického rozvoje založeného na celoměstské spolupráci, které je organizováno městem a městským úřadem Slaného. Cílem průzkumu bylo poskytnout užitečné a věrohodné informace o přístupu těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města. Otázky v průzkumu se týkaly historie firmy, předmětu podnikání, záležitostí pracovních sil, informací o sídle, názorů na služby a vztahy k městské správě a celkového dojmu z města jako místa pro podnikání. Dále jsou uvedena některá hlavní zjištění z průzkumu:

Průzkum se setkal s velmi pozitivním ohlasem jak mezi členy komise pro strategický rozvoj, z nichž někteří provedli 3 a více pohovorů, tak mezi majiteli a řediteli podniků, kteří ochotně odpovídali i na otevřené otázky v dotazníku. Počet zaměstnanců všech 43 dotazovaných podniků vzrostl od roku 1994 o téměř 30%, a o 6% vzhledem k roku 1998. Tento nárůst spolu s faktem, že 30 podniků bylo založeno v posledních 10 letech ukazuje na velmi pozitivní podnikatelské prostředí ve městě. Celková zaměstnanost v dotazovaných podnicích byla 4181 v roce 1999, ve srovnání s 4055 v roce 1998 a 3150 v roce 1994.

Současná celková zaměstnanost ve sledovaných firmách činí 4181 osob, což je více než polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva Slaného.

41% zaměstnanců pracuje ve firmách vlastněných fyzickými osobami a 32% právnickými osobami. Město Slaný zaměstnává 10% pracovníků dotazovaných firem, zatímco zahraniční vlastníci vytvářejí 15% pracovních příležitostí, což je srovnatelný podíl s jinými úspěšnými českými městy. V průzkumu neodpovídal žádný podnik ve vlastnictví státu.

Po zprůměrování odpovědí týkajících se odbytišť výrobků a služeb bylo zjištěno, že téměř polovina, zejména menších firem, slouží potřebám města a regionu a 40% podniků vyváží podstatnou část své produkce. 30% zboží vyrobeného ve Slaném se prodává v západní Evropě, zejména díky firmám zahraničních vlastníků.

Podniky hodnotily 71% své pracovní síly jako "výbornou" nebo "dobrou". Průměrná mzda 12 434 Kč je mírně pod celostátním průměrem.

20 firem plánuje modernizovat a rozšířit své provozovny ve Slaném, 12 dalších tuto možnost zvažuje. Uváděné investice na jednoho zaměstnance jsou zhruba dvakrát vyšší než v obdobných průzkumech uváděly podniky z jiných měst ČR.

Osm firem plánuje stavět ve Slaném nové objekty a dva chtějí rozšířit svou působnost mimo region. Žádná firma neplánuje opuštění města, naopak jedna zvažuje přenesení svého sídla do Slaného.

Celkový názor na místní správu se pohybuje mezi dobrým a dostatečným hodnocením s 56% „dobrých“ a průměrnou známkou 2,40. Údržba silnic, podpora malého a středního podnikání a služby

Průzkum podnikatelského prostředí

2

městské policie byly zasluhující zlepšení.

přitom

nejčastěji

zmiňovány

jako

služby

Názory na Slaný jako místo pro podnikání byly ještě příznivější. Zatímco 49% podniků hodnotí město jako „dobré“, 16% jej považuje za „vynikající“ a 28% jako „vyhovující“ s průměrnou známkou 2,17, což odpovídá známce úspěšných průmyslových měst, jako jsou Pardubice nebo Jihlava (Kladno 2,56).

II.

METODIKA

K účasti v průzkumu byly vyzvány největší a nejvýznamnější podniky ve městě, z nichž 43 se jej zúčastnilo. Zkoumaný vzorek zahrnuje všechny významné místní podniky. 12 podniků zaměstnává více než 100 pracovníků, největší firma 550 osob. Ve 4 podnicích má nadpoloviční podíl zahraniční kapitál. Členové komise pro strategický rozvoj sami prováděli pohovory podle dotazníku připraveného firmou Berman Group. Všechny pohovory byly uskutečněny v prosinci 1999 a lednu 2000. Názory všech 43 podniků jsou analyzovány v této zprávě. Aby byly zajištěny úplné a upřímné odpovědi zaměstnavatelů, byli tito ujištěni, že závěrečná zpráva nebude obsahovat odkazy na konkrétní podniky při analýze dat, a že formuláře průzkumu zůstanou důvěrné.

III.

VÝSLEDKY PRŮZKUMU

1. Stav podnikání 30 ze zkoumaných firem vzniklo po roce 1990, některé z nich se již od té doby stihly transformovat. Na vzniku tolika nových podniků má podíl jak pozitivní podnikatelské prostředí, tak dopad privatizace a restrukturalizace někdejších rozhodujících zaměstnavatelů. Velmi pozitivním jevem je fakt, že pouze 2 z podniků nemají ve městě sídlo. Rozhodování o budoucnosti firem se nicméně může odehrávat mimo Slaný proto, že řada z nových majitelů podniků nepochází z města. V rukou města zůstávají dva podniky zaměstnávající 10% pracovní síly (v rámci tohoto průzkumu), zatímco zahraniční firmy již dávají práci 15% osob. Tento podíl je vyšší než např. na Kladně, v Pardubicích nebo v Jihlavě, naopak výrazně nižší než ve městech regionu Nisa (Liberec, Jablonec, Česká Lípa), v nichž působí zahraniční firmy navázané na automobilový průmysl. 2. Diverzifikace místní ekonomiky Místní ekonomika je podle firem, které se účastnily průzkumu, na relativně malé město poměrně dobře diverzifikována a postavena na odvětvích s určitým růstovým potenciálem, jako je strojírenství, zdravotnická technika, výroba baterií, ocelových konstrukcí, papírových obalů apod. Určitou roli ve městě hraje dále doprava, obchod a potravinářský průmysl, což souvisí s úlohou, kterou město hraje v zázemí Prahy. Mezi faktory, které byly nejčastěji zmiňovány jako negativně působící na současný a další rozvoj firem a jejich výrobků a služeb, byly podle pořadí významnosti uváděny: (1) současná ekonomická situace v ČR (60% dotazovaných); (2) domácí konkurence (40% dotazovaných) a (3) zahraniční konkurence (33%), přičemž srovnatelný význam


3

zahraniční a domácí konkurence udávají obvykle města s progresivními exportně zaměřenými podniky. Rovněž často byly zmiňovány dostupnost financování (30%), náklady na energie (27%) a úrokové míry (24%). Za zmínku stojí to, že doprava a vzdálenosti na trhy byly uvedeny méně než dvakrát, což bezpochyby souvisí s výbornou geografickou polohou a dopravní dostupností města.

Graf číslo 1 – Faktory omezující podnikání Ekonomická situace ČR Domácí konkurence

18%

25%

Zahraniční konkurence

13% 9% 10%

Zastaralé stroje a vybavení Úrokové míry

8%

6%

11%

Dostupnost financování Energie Ostatní

Z faktorů, které firmy připoutávají k podnikání ve městě, uvedlo téměř 50% podniků, že má v místě dodavatele surovin nebo polotovarů. Vědecko-výzkumná základna a sdružení firem obdobného odvětví, které umožňuje využívat výhod tzv. „clusterů“ bylo zmíněno pouze výjimečně (okolo 10%), což souvisí především s velikostí města. U 11 firem stojí za zvážení možnost oslovit jejich dodavatele s nabídkou přesunu části výroby do Slaného.

3. Zákazníci podniků Společnosti dále odpovídaly na otázku týkající se prodeje podle geografických oblastí. Místní ekonomika je průměrně exportně orientována, podíl prodejů v rámci kraje je významně ovlivněn Prahou – viz graf číslo 2. Firmy zahraničních vlastníků jsou tahounem exportu jako ve většině jiných měst, a s 15% zaměstnanců se Graf č. 2 - Prodej podle oblastí starají o 1/3 exportu do západní a 2/3 vývozu do východní Evropy. ¾ podniků s více než 100 zaměstnanci je velmi výrazně exportně 1% orientovaných, naopak podniky kraj 30% 36% s méně než 50 zaměstnanci Česká republika vyvážejí za hranice ČR jen východní Evropa velmi výjimečně. Shrnutím 5% západní Evropa prodejů podle jednotlivých 28% zbytek světa firem a oblastí dostáváme údaje uvedené v grafu číslo 2.

4. Pracovní síla a zaměstnanost Celkový počet zaměstnanců na plný úvazek ve sledovaných 43 firmách je 4181 ve srovnání s 3150 před pěti lety, vykazuje tedy nárůst o cca 30%. Přestože v průzkumu odpovídaly podniky, které propustily i stovky zaměstnanců, převahu mají firmy, které v uvedeném období počet zaměstnanců zvýšily, některé dokonce několikanásobně. Průměrný počet pracovníků na 1 firmu (graf 3) vzrostl relativně méně z 81 na dnešních 97 zejména proto, že 5 firem před 5 lety ještě neexistovalo.


4

Graf č. 3 –Počet zaměstnanců na plný úvazek 5000

120

4500 100

4000 3500

80

3000 2500

60

Celkem Průměr

2000 40

1500 1000

20

500 0

0 1994

1998

1999

2000

Zaměstnavatelé dále uvádějí, že i v příštím roce bude pokračovat nárůst počtu zaměstnanců o dalších 6 % na cca 4446 osob, když jenom 6 podniků očekává propouštění, což opět řadí Slaný mezi úspěšná česká města. Z narativních odpovědí na otevřené otázky v průzkumu se dále ukazuje, že mezi silné stránky města patří: • tradice průmyslové (strojírenské) výroby • kvalifikovaná pracovní síla v daném oboru • možnost konkurovat Praze nižší cenou práce Těchto silných stránek však není možno stoprocentně využít, zejména protože: • kvalitních pracovních sil je vzhledem k velikosti města relativní nedostatek • špatné dopravní spojení pro zaměstnance z okolí • odliv kvalifikovaných pracovních sil do Prahy • nedostatek bytů pro žádoucí mobilitu zaměstnanců • osoby hlásící se o práci poslané Úřadem práce jsou většinou nekvalifikované nebo nemají zájem o práci

Graf č. 4 - Kvalita pracovní síly 2% 27%

22%

Výborná Dobrá Dostatečná Špatná

49%

Jako pracovníci vynikající kvality bylo (graf č. 4) označeno 22% zaměstnanců, 49% dobrých, vyhovujících je 27% a pouze 2% jsou hodnocena špatně. Průměrná mzda 12434 Kč je nižší než celorepublikový průměr (zhruba 12500), neboť ve městě se nabízí řada manuálních míst za výrazně

nižší mzdy.


5

Preferovanými metodami náboru nových pracovníků jsou (pokud se zaměstnanci nehlásí sami) osobní reference a následně inzeráty v tisku a spolupráce s Úřadem práce. Slibné je, že spolupráce se středními školami je uvedena jako perspektivní pro budoucnost u 1/3 podniků.

5. Pozemky a objekty pro podnikání 27 společností (pozoruhodně vysoký podíl zejména u malých firem) vlastní svá zařízení, a sedm sídlí jak v pronájmech, tak ve vlastním. Třicet dvě firmy plánují nebo zvažují rozšířit a modernizovat stávající budovy a zařízení, většinou v příštím roce, celkový rozsah investic činí stovky miliónů Kč a na jednoho pracovníka převyšuje investice plánované podniky v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Kladně a dalších městech. Osm společností plánuje stavět nové objekty v místě, většinou od příštího roku, a deset se hodlá rozšiřovat jinde v České republice. Zajímavé je, že pouze 9 firem plánuje prodat nebo pronajmout část svých nevyužitých objektů a pozemků. Žádná firma nehodlá opustit město, naopak jedna zvažuje přestěhování svého sídla do Slaného. V odpovědích na další otázky sice podniky uváděly na jedné straně příležitost konkurovat Praze nižší cenou pozemků, často si však stěžovaly na drahé nájmy a po městu požadovaly: • • • • •

při prodeji pozemků zvažovat jeho cenu v závislosti na využití využít volných pozemků k prodeji podnikatelům za rozumnou cenu (ne 700 Kč za metr) vyřešit majetkové vztahy k pozemkům, na nichž se nacházejí objekty místních podniků a dlouhodobé uzavírání nájemních smluv na pronájmy městských pozemků zlepšit dostupnost pozemků, zpracovat nabídku volných prostorů ve městě

S pozemky souvisí i často opakovaný požadavek poskytnutí maximálně výhodných podmínek (pozemky, sítě, daně) renomovanému investorovi.

6. Služby místní správy a vztah k radnici Podniky byly požádány ohodnotit osm služeb poskytovaných místní správou na stupnici od 1 do 5 (1 = výborné, 4 = špatné hodnocení, 5 = radnice službu neprovádí). Poměrně pozitivní výsledky z předchozích oddílů se zde nepotvrdily a tyto služby byly hodnoceny mírně horším než „dobrým“ stupněm s výsledkem 3,16. Nečekané a příznivé je vyjádření největší spokojenosti se správním řízením (2,24). Firmy byly výrazně nespokojeny s podporou malého a středního podnikání (3,74) a s nabídkou pozemků a objektů pro podnikání (3,75), což souvisí s komentáři v předchozí kapitole. V grafu č.5 jsou v žlutě (světlá barva) známky více kritických zahraničních podniků a modře (tmavá barva) celkové známky.


6

Graf č. 5 – Kvalita služeb místní správy 3.25 Správní řízení

2.69

2.75

2.24

3 Místní policie

3.68

3.75

3.48

3.5 Likvidace TKO

3.28

2.5

2.53

4.25 Podpora MSP

3.75

3.75

1

3.74

1.5

2

2.5

3

3.5

4

4.5

18 společností označilo podporu malého a středního podnikání za službu, která vyžaduje nejvíce zlepšení. Komentáře zahrnovaly v první řadě popis současné situace, jako: • kladem je určitá dostupnost státní správy, nicméně Slaný by měl být okresním městem, získat okresní instituce (nejenom státní správu jako dopravní inspektorát, památkáře, ale i pobočky bank) • proti - podnikatelský přístup Finančního úřadu (mnohokrát) • z města se stává skansen díky památkářům – brání obnově • město dostatečným způsobem nehájí zájmy firem • malý kontakt mezi samosprávou a podnikatelskou sférou • vítá tuto aktivitu radnice, zdá se, že se činnost zlepšuje Mezi náměty týkající se zlepšení stojí za pozornost následující: • spolupráce místní správy s podnikateli za účelem zajištění nových pracovních příležitostí pro občany města • zadávat místním firmám zakázky města, podporovat zaměstnanost v okrese • zajistit kvalitní přístup městských úředníků a Finančního úřadu tak, aby podnikatel měl chuť zde podnikat • podpora podnikání fyzických osob s trvalým bydlištěm ve městě např. pomocí nižších daní (?), dostupnosti úvěrů, poskytovat dotace na nově vytvořená pracovní místa • pravidelná setkání starosty s podnikateli, je potřeba mít přímý kontakt se starostou, ke kterému se přes úředníky nedostávají informace o potřebách občanů a podnikatelů • zvýšení počtu úředních hodin • zkvalitnit informace z MÚ, zlepšit kvalitu bulletinu „Slánská radnice“ • zkrácení vyřizovacích lhůt, zrychlit a zefektivnit správní řízení, větší odbornost úředníků, větší zájem o podnikatele, větší vstřícnost • omezit vliv památkářů na nepodstatné stavební úpravy Infrastruktura byla hodnocena rozporně, na jedné straně je nejčastěji zmiňovaným pozitivem města: • blízkost Prahy, letiště, dálnice a dopravní dostupnost a zavedená infrastruktura,


7

na druhé straně se požaduje (a známka za údržbu silnic (3,68) to částečně potvrzuje): • lepší (zimní) údržba komunikací • rekonstrukce všech městských komunikací a chodníků • zlepšit stav inženýrských sítí a kvalita komunikací (zejména vedlejší, průmyslová zóna) • zlepšit příjezdové komunikace do města • zlepšit parkování ve městě • postavit obchvat ve směru od Velvar • změna autobusového nádraží S bezpečností a pořádkem ve městě nejsou rovněž podnikatelé příliš spokojeni a doporučují mimo jiné: • Městská policie by měla zvýšit prevenci v oblasti veřejného pořádku • spojit MP se státní policií • rozšíření rozsahu působnosti MP, více obchůzek, večerní ostraha majetku • zlepšit vzhled a čistotu města (např. ulice Pražská) • potírat kriminalitu a vandalismus • zvýšit kontrolu černého podnikání • odstranit negativní působení restaurace Batelka Propagace a prezentace města je tématem, které bylo často doporučováno v komentářích ke zlepšení, přestože se v hodnocení služeb se známkou 2,69 umístilo relativně vysoko. V odpovědích se objevovalo zejména doporučení: • větší propagace města postavená ne na reklamě, ale faktické úrovni • vytvořit propagační materiál pro nové investory • lepší propagace města • užší spolupráce podniků s městem na společné prezentaci místních firem – například na webovských stránkách města

Firmy byly dále požádány, aby ohodnotily své kontakty s 10 zástupci města a úřadu, okresním úřadem, Úřadem práce a OHK. Nejvíce problémových kontaktů vykazuje městská policie (4 negativní, 8 uspokojivých), Úřad práce (5 negativních a 5 uspokojivých) a starosta města (5 negativních – vše malé firmy a 1 uspokojivý). Organizace s více než 3 negativními hodnoceními v jiných městech signalizují určité problémy. Naopak nejvíce úspěšných kontaktů vykazuje živnostenský (30) a stavební úřad (23) a také Úřad práce a starosta (oba 16).

7. Celkový dojem Firmy byly požádány, aby poskytly celkové hodnocení místní správy ve Slaném. 56% ji hodnotí jako dobrou, zatímco 28% soudí, že radnice je vyhovující. 2% hodnotí správu jako výbornou a 8% jako špatnou. Na závěr byly společnosti požádány o celkový názor na podnikatelské prostředí ve Slaném. Jak již bylo uvedeno v "Úvodu", odpovědi byly příznivější se 16% podniků hodnotících město jako výborné místo pro podnikání. Jako dobré místo je vidí 49%, zatímco 28% respondentů hodnotí tuto oblast dostatečnou známkou a jediná firma považuje město za špatné místo pro podnikání (graf č. 6).


8

Graf č. 6 – Všeobecný názor na město 24 21

25

Místní správa

20 15 10

1

22 Bez názoru

4 1 Vyhovující

0

7

Výborná

5

Místo pro podnikání

1212

Příklady pozitivních prvků v místním podnikatelském prostředí zmiňované firmami jsou: • blízkost Prahy, letiště, dálnice a dopravní dostupnost • historie, kulturní a sportovní zázemí • možnost konkurovat Praze nižší cenou práce, pozemků apod. • možnost rozvoje průmyslové výroby v okrese Mezi dalšími negativními faktory v podnikatelském prostředí byly (kromě těch uvedených v kapitole 6) zmiňovány následující: • málo společensko kulturních akcí • slabá kupní síla obyvatel • velikost města (občas maloměšťáctví, závist), malá nabídka prací, pracovních míst • rozpad, absence prosperujících velkých firem • silná konkurence ve strojírenství • problémy s kladenskou celnicí • špatná kvalita SOU Slaný • zbytečná investice do plaveckého bazénu (současně řada odpovědí zmiňuje bazén mezi klady města) • centrum města potřebuje oživit IV.

ZÁVĚR

Průzkum přístupu podniků odráží souhrnné názory téměř všech hlavních zaměstnavatelů mimo státní správu ve Slaném. Jejich kolektivní postoj bude mít silný vliv na to, zda jeho ekonomika poroste, bude stagnovat nebo upadat. Tato zpráva by proto měla být členy komise pro strategický rozvoj řádně posouzena. Tato zpráva bude ovšem sloužit nejenom komisi pro strategický rozvoj v její práci, ale současně pomůže snahám radnice a RRA Středočeského kraje udržet a zlepšit pozitivní podnikatelské klima a napravit nedostatky zmiňované v průzkumu. Berman Group chce současně vyjádřit ocenění členům komise, kteří provedli pohovory, a 43 zaměstnavatelům, kteří dali k dispozici cenné informace.


9

PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ

Recommend Documents