Průvodce výstavou BOTY, BOTKY, BOTIČKY
Muzeum Hlučínska Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Výstava historické a exotické obuvi, kterou byste si neměli nechat ujít… Muzeum Hlučínska ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo pro návštěvníky jedinečnou výstavu, která sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejranější období je zachyceno prostřednictvím kopií, zhotovených v modelárně firmy Baťa podle dobových vyobrazení a předloh. K vidění je napodobenina trůnní obuvi krále Václava I., kopie brokátového korunovačního střevíce Karla IV., holínky Albrechta z Valdštejna či brynelky Boženy Němcové. Nejstarší originál a současně největší kuriozita na výstavě je holínka postilióna (poštovního panáčka) z roku 1800; jeden jediný půlpár váží 3,75 kg, avšak v této obuvi se nechodilo, postilióni si ji nazouvali při jízdě na kozlíku poštovních kočárů. Unikátní je kolekce obouvání cizích národů ze všech kontinentů světa. Velmi zajímavý je soubor obuvi z Afriky, z něhož vyniká sandál z hroší kůže, který nosili domorodci v Ugandě na konci 19. století. Zcela jistě zaujmou i holínky kmene Inuitů z Aljašky, mokasín prérijních Indiánů, křehký pantoflíček zvaný „getas“ pro gejšu nebo mohutný dřevák budhistického mnicha. K mimořádně zajímavým exponátům náleží také malinké střevíčky zvané „t´in-lien“ neboli „zlatá lilie“, které nosily dospělé čínské ženy se záměrně deformovanými chodidly. Nechybí slavné „séglovky“, první výrobek firmy Baťa, který expedovala na přelomu 19. a 20. století do celé střední Evropy a na Balkán. K vidění jsou „meltonky“, „kanady“ i „džeksny“. To všechno patřilo do výrobního programu této nejslavnější české obuvnické firmy. Marnivé dámy potěší kolekce obuvi a kabelek z kůží ještěrů a hadů, nebo také nápadité fantazijní modely studentů ateliéru designu obuvi v Uherském Hradišti. Lidé nosí obuv odnepaměti. Z nutnosti, ale i pro parádu, ve všední dny i ve svátek, v radosti i ve smutku. Aniž si to uvědomujeme, obuv je fantastickým zdrojem informací. O nás samotných, ale i o historii a hmotné kultuře lidstva vůbec. Spisovatel Ludvík Vaculík v jedné ze svých knížek napsal, že bota je zajímavá a pěkná věc. Věcí je na světě mnoho, ale ne každá je zajímavá, pěkná, a přitom účelná. Rozmanitost tvarů a barevná krása bot, vystavených od 20. ledna do 22. března na výstavě v Muzeu Hlučínska potěší oko každého návštěvníka. Přijďte se podívat na všechny ty boty, botky, botičky…!
Vitrína 1 1. Originální těžké holínky postilióna (poštovního kurýra), datované kolem roku 1800, se ponechávaly ve třmenech nebo na kozlíku poštovního kočáru; dovnitř se nazouvala běžná měkká obuv. Jeden půlpár váží 3,75 kg. Obuv měla nositele chránit před nepohodou na cestách. 2. V době třicetileté války (1618 – 1648) nosili mušketýři a kyrysníci holínky s velkou kornoutovitou manžetou, která se při vstupu do salónu ohrnovala dolů; napodobenina obuvi českého vojevůdce Albrechta z Valdštejna (1583 – 1634). 3. Výstřední renesanční dámská obuv zvaná chopines se rozšířila do celé Evropy z Benátek na přelomu 15. a 16. století. Prostřednictvím těchto vysokých koturnů působily dámy majestátně, avšak musely být při chůzi podpírány svými služebnými. V této extrémní podobě se obuv nosila především v Benátkách a stala se také nezbytnou součástí vybavení prostitutek. Imitace podle originálu z Bavorského muzea v Mnichově.
Vitrína 2 1. Obuv zvaná soulier à la poulaine (z francouzštiny) se do Evropy dostala v době křižáckých tažení, nejvíce rozšířena byla ve 14. až 15. století. Do Čech tuto módu přinesla první manželka Karla IV. Blanka z Valoise a přezdívalo se jim „čapí nosy“. 2. Součástí rytířské plátové zbroje byl chránič chodidel, opatřený ostruhou ve tvaru bodce. Imitace, Francie, 14. století. 3. Imitace trůnní obuvi krále Václava I. (1205 – 1253), čtvrtého krále z rodu Přemyslovců. Svršek je zhotoven ze semiše a zdoben výšivkou ze zlaceného dracounu.
4. Kopie korunovační obuvi římského císaře a českého krále Karla IV. (1316 – 1378) byla zhotovena podle dobového vyobrazení v modelárně firmy Baťa ve třicátých letech minulého století. 5. Církevní hodnostáři nosili na obuvi symbol kříže. Imitace pontifikální obuvi prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297 – 1364). 6. Obuv pro šlechtu byla zhotovována z brokátu, sametu nebo vzácného kordovánu, a tak si lidé nazouvali dřevěné chrániče zvané trippen (z němčiny), aby uchránili obuv před ušpiněním. 7. Imitace obuvi mýtické postavy českých dějin Přemysla Oráče. 8. Imitace obuvi velmože z éry byzantské říše, 6. století. 9. Imitace obuvi pražského měšťana, 13. století. 10. Imitace obuvi pražské měšťanky, 12. století. 11. Zajímavým prvkem barokní módy 17. století byl středový podpatek. Mužský střevíc s tímto podpatkem a přehnutým jazykem se nazýval haferle (z němčiny) a po staletí patřil k bavorskému národnímu kroji. 12. Rokokový střevíček šlechtičny z Podřipska z vyšívaného hedvábí, cca 1760 – 1780.
13. Imitace dámské barokní obuvi se zdvojenou podešví byla zhotovena podle originálních dobových předloh. Francie, 17. století. 14. Nákladnou hedvábnou obuv si šlechtičny chránily přezůvkami, zvanými patin (z francouzštiny). Do patní části se zasunul podpatek střevíců, aby byla dáma „jistější v kramflecích“. 15. Imitace obuvi slovenského lékaře Jana Jessenia (1566 – 1621), který v roce 1600 provedl v Praze první veřejnou pitvu na těle oběšence. 16. až 18. Imitace pánské barokní a rokokové obuvi byly zhotoveny podle dobových předloh. Častým prvkem bylo zdobení na nártu ve formě rozet, stuh nebo masivních spon. 19. a 20. Střevíčky bez podpatku jsou charakteristickými představiteli klasicistního období po roce 1800, které bylo inspirováno antickými ideály. K obuvi ve stylu balerín se do společnosti nosily průsvitné lehounké toalety tzv. empírového střihu. 21. Vějíř z rajčího peří pochází z pozůstalosti pražské ilustrátorky Marie FischerovéKvěchové. Počátek 20. století. 22. a 23. Kotníčkové botky z hedvábného atlasu nebo rypsu byly módní v letech 1830 – 1840. Šněrovaly se na vnitřní straně chodidla. Oba modely pocházejí ze sbírky pražské ilustrátorky Marie Fischerové-Kvěchové, kterou zlínské muzeum získalo v roce 2006. 24. Dámská svatební obuv z hedvábného atlasu, Podřipsko, kolem 1870.
25. Imitace obuvi slavné české spisovatelky Boženy Němcové (1820 – 1862) je zhotovena z materiálu zvaného brynel. 26. Dámská společenská kabelka je zdobena pajetkami a korálky. Brno, počátek 20. století. 27. Dámská secesní obuv z jemné kozinky je zdobena sekanými korálky. Praha, přelom 19. a 20. století. 28. Luxusní domácí pantoflíčky vozili muži svým ženám jako atraktivní dárky z cest po Orientu. Turecko a Japonsko, mezi léty 1870 – 1890. 29. Kotníčkové botky byly velmi oblíbené zejména ve druhé polovině 19. století. Některé typy měly zapínání pomocí drobných knoflíčků, a tak se k nim prodávaly malé kovové háčky, které zapínání usnadňovaly.
Vitrína 3 1. Opánky zvané láptě spletené z březové kůry nebo jiných přírodních materiálů sloužily ruským mužikům a členům jejich rodiny při práci na poli. Zhotovení trvalo jen pár hodin, trvanlivost však byla velmi nízká. Vydržely sotva tři dny. Rusko nebo Ukrajina, 1. třetina 20. století. 2. Trepky s velkou vlněnou bambulí zvané tsarouhia jsou součástí řeckého lidového kroje; dodnes je obouvají příslušníci čestné stráže před prezidentským palácem a hrobem neznámého vojína v Aténách.
3. Opánek z jemně pletených usňových řemínků byl typickou obuví pastevců, Srbsko, počátek 20. století. 4. Opánek ze staré pneumatiky byl zhotoven ve dvacátých letech 20. století na Balkáně. Dodnes se podobné typy obuvi vyrábějí podomácky například v rumunském Banátu a čeští přistěhovalci je používají při práci na poli. 5. Mužský střevíc zvaný huarache má efektně pletený svršek. Tento typ obuvi se ze Španělska rozšířil i do Mexika. Datace: 30. léta 20. století. 6. Pánský střevíc pletený technikou drhání nebo-li macramé. Španělsko, počátek 20. století. 7. Mohutné dřeváky nosili námořníci na palubách zaoceánských parníků, protože dřevěná obuv neklouzala na mokrém povrchu. Když dřevák začal praskat, zpevnili jej kovovým plátem. Holandsko, počátek 20. století. Malované dřeváčky dostávaly často nevěsty jako první dar od ženicha. Holandsko, 30. léta 20. století. V Čechách byly dřeváky nejvíce rozšířeny v oblasti Šumavy, na Chodsku. V této lokalitě se dlabaly zpravidla z bukového dřeva. Obuvi s dřevěnou podešví a svrškem z usně se zde přezdívalo nejšle. 8. Kotníčková botka z kůže soba, Sibiř, cca 1950. Obuv věnovali do muzea turisté z bývalého Sovětského svazu. 9. Holínku ze sibiřského psa věnoval do muzea slavný český cestovatel pan Jiří Hanzelka. Přivezl ji z cest po Sibiři na počátku 60. let minulého století.
10. Dámská domácí obuv z kůže polního křečka byla zhotovena v Praze v roce 1912 jako „mistrovský kousek“ neznámým tovaryšem, který se ucházel o mistrovskou zkoušku. 11. Holínky zvané gutal nosí dodnes pastevci a kočovníci v Mongolsku. Vkládá se do nich vložka zakončená efektní manžetou. Datace: kolem 1960. 12. Taneční obuv vykládaná mozaikou z barevných usní, oblast Krymu a Kavkazu, 1. třetina 20. století.
Vitrína 4 1. Vyznavači islámu nosí sešlápnutou patu, aby si usnadnili vyzouvání obuvi při příchodu do mešity. Maroko nebo Alžír, počátek 20. století. 2. Masivní mužská obuv zvaná babouche z konce 19. století s luxusní výšivkou ze zlaceného dracounu má sešlápnutou patu, což je atribut bohatého muže z Orientu. 3. Elegantní červené pantoflíčky zdobí výšivka ze zlaceného dracounu. Turecko, 30. léta 20. století. 4. Ženský pantofel s podešví ve tvaru ryby, což byl symbol plodnosti, pochází z počátku 20. století z Iránu. 5. až 7. Střevíce zvané juti s charakteristickým orientálním „ocáskem“, Irán nebo Afghánistán, 30. léta 20. století.
8. Mužská holínka kmene Inuitů z tulení kůže, počátek 20. století. Inuitské ženy zpracovávaly surovou kůži žvýkáním. 9. Mužský mokasín zdobený sekanými korálky. Aljaška, počátek 20. století.
Vitrína 5 1. Mužská obuv z oblasti Tibetu, 60. léta 20. století. 2. Dřevěný, stříbrem vykládaný sandál zvaný khadaun má ve špičce zvláštní knoflík, který sloužil k uchycení obuvi mezi prsty. Hinduismus uctívá krávu jako posvátné zvíře, proto příslušníci některých kast nemohli nosit obuv z hovězí kůže, a tak se často používalo dřevo, lehké kovy nebo slonovina. 3. Japonci se před vstupem do domácnosti zouvali. V exteriéru používali na kotníčkovou textilní obuv zvanou tabi ještě sandály z rákosu. Japonsko, počátek 20. století. 4. Dřevák budhistického mnicha zhotovený z lakovaného dřeva, Japonsko, kolem 1960. Dar japonského velvyslance zlínskému obuvnickému muzeu z roku 1960. 5. Pantoflíček pro gejšu věnoval zlínskému muzeu japonský velvyslanec v roce 1960 u příležitosti své návštěvy.
6. Obuv pro záměrně deformovaná chodidla vznešených dívek za dob čínského císařství, tzv. t´in – lien nebo také zlatá lilie. Miniaturní chodidlo bylo velmi ceněno, malým dívkám se tak ve věku dvou až šesti let provádělo bandážování, jehož pomocí bylo dosahováno chodidla v délce 8 – 15 cm. 7. a 8. Obuv huapandi se středovým podpatkem z lehkého dřeva nosily mandžuské ženy, konec 19. století. 9. až 11. Výrobou obuvi se tradičně v čínském císařství zabývaly ženy, muži se podíleli na prošívání vysokých vrstvených podešví. Svoji tradiční obuv čínská populace zdobila motivy květin a zvířat. Kolekce dámských trepek pochází z 1. třetiny 20. století. 12. Opánek z hroší kůže zvaný acholi se k noze přivazoval tkanicemi provlečenými postranními otvory a ouškem v oblasti palce, Uganda, počátek 20. století. 13. Mužský asymetrický sandál vyšívaný řemínky z hrubě činěné kůže nosili beduíni v oblasti severní Afriky, 30. léta 20. století. 14. Symetrický sandál se silnou podešví a s elegantním řemínkovým vázáním pochází ze Senegalu, 30. léta 20. století. 15. Jednoduchý symetrický sandál je na okrajích podešve prošitý hrubě činěnou kůží. Pravděpodobně Mali, 30. léta 20. století. 16. Sandál zdobený obrovským knoflíkem nosili obyvatelé Horní Volty, dnes Burkina Faso, 30. léta 20. století.
17. Sandál s obrovskou podešví pochází pravděpodobně z afrického Mali, 30. léta 20. století. 18. Symetrický sandál s vrstvenou podešví vyšívanou hrubě činěnou usní, Severní Afrika, 30. léta 20. století.
Vitrína 6 1. Dámské galoše zvané „šedý mor“ skutečně zamořily celé Československo na dlouhých deset let. Nosily se cca od roku 1953 až do počátku 60. let minulého století. Dovnitř se obouvaly textilní lodičky nebo bačkory. 2. „Pařížanky“, tak zněl název bílých galoší, které na počátku 60. let minulého století nahradily „šedý mor“.
Vitrína 7 1. a 2. Dámské galoše s dutým podpatkem začala firma Baťa vyrábět na přelomu let 1928 a 1929.
Vitrína 8 1. Motorkářské boty z produkce firmy Baťa, kolem 1936. 2. Šněrovací boty pro kanadské dřevorubce, výrobce firma Baťa, 1936.
Vitrína 9 1. Chlapecké lyžařské boty z 30. let minulého století s vázáním značky „kandahar“., které dostalo název po Fredericku Sleighe Robertsovi (1832 – 1914), jež v roce 1880 jako velitel britské jednotky osvobodil v afghánském městě Kandaharu obklíčenou posádku. V roce 1911 převzal lord Roberts záštitu nad prvním závodem ve sjezdovém lyžování a libozvučný název „kandahar“ se stal prestižní značkou. Použili ji i bratři Reugové pro název lyžařského vázání. 2. Chlapecké bruslařské boty zvané „džeksny“ podle amerického bruslaře Jacksona Heinse. Výrobce firma Baťa, kolem 1936. 3. a 4. Pánské bruslařské boty z produkce firmy Baťa, konec 30. let minulého století.
Vitrína 10 – dětská obuv 1. Zámožnější rodiny uchovávaly první dětské botičky jako relikvii. Důkazem je pokovovaný střevíček od vídeňské firmy A. Köhler z počátku 20. století, který má na podešvi nápis „Evženkovi – první střevíčky“. 2. Capáčky z jelenicové usně nosila v roce 1852 prababička pražské ilustrátorky Kornélie Němečkové. 3. Dívčí kotníčkové botky z jemné kozinky se zapínáním na drobné knoflíčky měly původně krásnou vínovou barvu. Čechy, konec 19. století. 4. Střevíčky s řemínkem kolem nártu pro malé parádnice z konce 19. století, Čechy.
5. a 6. Ve druhé polovině 19. století se stále většina dětské obuvi vyráběla na symetrickém kopytě. Často takovou obuv nosilo několik sourozenců v rodině po sobě. Dětské botičky pocházejí z přelomu 19. a 20. století. 7. Sandál se svrškem splétaným z úzkých řemínků byl vyroben ve firmě Karl Budischowsky v Třebíči kolem roku 1926. Firma tento typ obuvi vyvážela do mnoha zemí světa. Velkou oblibu si ve dvacátých letech minulého století získaly především na plážích v Kalifornii. 8. Dětský dřevák s dělenou podešví z produkce firmy Baťa v éře I. světové války. Tyto dřeváky se netěšily velkému zájmu zákazníků. Údajně velká část produkce skončila po válce v kotlech baťovské elektrárny. Zůstal po nich jen legendární slogan: „Dopadl jak Baťa s dřevákama“. 9. až 11. Dívčí a dětské střevíce zvané „séglovky“ pocházejí z produkce firmy Baťa. Výroba byla zahájena v roce 1896 a vyráběly se až do konce I. světové války. Byl to první úspěšný výrobek firmy, který pronikl na trhy celého Rakouska-Uherska, ale také do Polska a do Itálie. 12. Dětské botičky v kombinaci šedé a černé usně se staly naprostým hitem v produkci firmy Baťa. Výroba tohoto vzoru byla zahájena již v roce 1923 a vyráběly se nepřetržitě až do roku 1939.
Vitrína 11 - Baťa 1. Kolekce luxusní dámské společenské obuvi byla vyrobena v modelárně firmy Baťa Zlín pro světovou výstavu EXPO New York 1939. Soubor však nebyl v USA prezentován, protože Adolf Hitler zakázal účast protektorátních zemí na této výstavě s ohledem na sílící protesty Američanů proti jeho expanzi.
2. Elegantní vycházkové polobotky získalo zlínské muzeum do své sbírky od pana Milana Schelingera z Prahy. Koupil si je jeho tatínek v roce 1938. Pan Schelinger senior byl také otcem slavného českého zpěváka Milana Schelingera. 3. Dámské brýle s bakelitovými obroučkami, pudřenka v koženém pouzdře, efektní kabelka z imitace hadinky, korálky z mušliček i elegantní plstěné klobouky pocházejí z konce 30. let minulého století. 4. Kotníčkové šněrovací botky byly vyrobeny ve firmě Baťa na přelomu 20. a 30. let minulého století. 5. Šněrovací střevíce z kolekce zhotovené v modelárně firmy Baťa Zlín pro světovou výstavu New York 1939. 6. Ve třicátých letech minulého století nabízela firma Baťa svým zákazníkům přes 1200 rozličných vzorů obuvi, a to za pověstné „baťovské ceny“, které se pohybovaly u dámské obuvi v rozpětí od 39 do 69 Kč. Plstěný klobouček pochází z konce 30. let 20. století. 7. „Správná obuv zvyšuje sebevědomí“! Tak zněl reklamní slogan na elegantní pánské polobotky z produkce firmy Baťa. Tento model se prodával za 79 Kč. 8. Obuv s dřevěnou lomenou podešví začala firma Baťa Zlín vyrábět na sklonku roku 1940, kdy se začal projevovat citelný nedostatek kvalitních usní. Prodávaly se zpočátku bez válečných přídělových lístků v prodejnách firmy Baťa za 29 až 39 Kč.
9. „Meltonky v zimě – lék proti rýmě“! Tuto zimní obuv začala firma Baťa Zlín vyrábět v roce 1923 a v mnoha rozličných variantách se tento typ obuvi udržel až do roku 1947. 10. „Mužům dobrého vkusu“ byl určen tento model elegantní polobotky z roku 1938. Výrobce Baťa Zlín. 11. Pánské sandály zvané „italky“ vyráběla firma Baťa Zlín ze zbytků usní. Domácí dělnice splétaly svršek z barevných řemínků a ve finále se obuv kompletovala v továrně. Datace: 1932 – 1938. 12. Luxusní pánské vycházkové polobotky byly výsledkem vynikající spolupráce modelářů, obuvníků a ortopedů, kteří pracovali pro firmu Baťa. Datace: 1938. 13. Dámské a dětské dřeváky z období II. světové války, výrobce Baťa Zlín. 14. Nezbytným doplňkem výbavy elegantního muže z éry 30. let minulého století byly tzv. „psí dečky“. Chránily chodidlo před chladem a nepohodou. Výstřední džentlmeni nosili tyto manžety v bílé barvě. 15. Dámská a pánská obuv zvaná „buldočky“ z dvacátých let minulého století. Přezdívalo se jim tak proto, že měly vyztuženou špičku, tzv. kapli. Výrobce firma Baťa Zlín. 16. Dámské botky se zapínáním na drobné knoflíčky se prodávaly v prodejnách firmy Baťa pod reklamním heslem „Zima je krásnější v teplé obuvi“. Datace: počátek 20. let minulého století.
Vitrína 12 - Reptilie 1. a 2. Elegantní dámské lodičky z produkce firmy Baťa Zlín, kolem roku 1938. V prodejnách firmy Baťa se prodávaly za neuvěřitelných 79 Kč, což byla s ohledem na tehdejší platy baťovských dělnic opravdu velmi levná záležitost. 3. a 4. Luxusní sponkové střevíčky z reptilií (kůže hadů a ještěrů) vyráběla ve třicátých letech minulého století slavná brněnská firma J. Viktorin. Oba modely pocházejí z roku 1936. 5. Elegantní dámskou kabelku z hadinky měly ve své výbavě mnohé proslavené ženy. Podobný model vlastnila i dlouholetá Hitlerova milenka Eva Braunová (1912 – 1945), se kterou se říšský kancléř oženil den před jejich společnou sebevraždou. 6. Luxusní dámské doplňky z konce 30. let: šněrovací střevíc z produkce firmy Baťa, kabelka z imitace krokodýlí kůže, jemné kozinkové rukavičky a límec z tchoře. 7. Efektní semišovou lodičku zdobí brož a potahovaný podpatek z imitace hadinky. Výrobce Svit Gottwaldov (Zlín), 1949. 8. až 11. Sandály, lodička a šněrovací střevíc byly vyrobeny v modelárně podniku Svit Gottwaldov (Zlín) v padesátých letech 20. století pro rodinné příslušnice tehdejších modelářů. Šťastné to ženy! 12. Lodičky z imitace ještěří kůže, Brno, kolem roku 1938.
Vitrína 13 - Design 1. Vzácné secesní střevíčky z roku 1900 od firmy Stiller Berlín jsou zhotoveny ze zlacené kozinky. Podpatek je ozdobený pravým plátkovým zlatem. 2. a 3. Efektní společenský pantoflíček a lodička z kolekce zhotovené v modelárně firmy Baťa Zlín pro světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Bohužel se tyto modely do USA nikdy nedostaly, protože účast na EXPO zakázal tehdejším protektorátním zemím Adolf Hitler. 4. a 5. Společenské sandalety z éry 70. let minulého století. 6. Elegantní společenské sandalety z počátku 90. let 20. století mají zajímavý mosazný podpatek a podešev. 7. Dámské společenské sandalety, 80. léta, Turecko. 8. Dámské peněženky z éry 30. let 20. století, Brno. 9. Efektní sandalety nechal pro svou manželku zhotovit podle vlastního návrhu MUDr. Milan Hanák z Brna v roce 1939. 10. Dámská kabelka ve tvaru vaku, Indie, 30. léta 20. století. 11. až 13. Po červených střevíčcích toužily ženy již od starověku. Zajímavé jsou lodičky č. 12, ve kterých se v roce 1994 vdávala mongolská studentka Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V červených svatebních šatech a střevíčcích posetých pajetkami a korálky jí to velmi slušelo.
14. Dámské sandalety z produkce podniku Svit Gottwaldov (Zlín) měla v 60. letech 20. století v den své svatby na nohou snad každá druhá nevěsta v tehdejším Československu. Elegantní kozinkové rukavičky pocházejí rovněž z 60. let. 15. až 19. Zlínský designér obuvi Pavel Zapletal tvořil v devadesátých letech minulého století velmi originální kreace. Obouval největší české celebrity, například Báru Basikovou, Sisu Sklowskou, Helenu Vondráčkovou a další hvězdy českého show-businessu. 20. Efektní nadčasové sandalety z imitace hadí kůže nosila na přelomu let 1939 – 1940 manželka MUDr. Milana Hanáka, známého brněnského ortopeda. Pan doktor sám své ženě tuto obuv navrhoval a v roce 1939 jí nechal vyrobit na míru 29 párů podobné luxusní obuvi. 21. Studenti ateliéru designu obuvi na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti rozhodně nepostrádají fantazii. Inspirují se Marcem Chagallem nebo Amedeem Modiglianim. Nebojí se ani experimentů s peříčky. Tyto modely pocházejí z roku 2003 a dalo by se říci, že jsou velmi nadčasové.
Vitrína 14 1. Luxusní dámské lodičky zvané „bruselky“. Mimořádný úspěch zaznamenala kolekce tehdejšího národního podniku Svit Gottwaldov (Zlín) na EXPO 1958 v Bruselu. Posléze začal podnik vyrábět tyto elegantní střevíce i pro veřejnost.
