Průvodce "Srní-Šumava"

Průvodce "Srní-Šumava"

Boubín Hora

GPS poloha: 48°59'30.06"N 13°49'2.55"E

Jedna z nejznámějších šumavských a jihočeských hor vůbec se vypíná v prostoru mezi Vimperkem ležícím severně od Boubína a Lenorou na jeho jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou dominantu této části Šumavy. Boubín se tyčí do výšky 1. 362 m nad mořem. Je neodmyslitelným symbolem Šumavy nejen svým tvarem a výškou, nejen tím, že je vidět z velkých vzdáleností, ale i rozsáhlými lesy a zejména pralesní rezervací Boubínský prales, která byla na jeho jižním svahu vyhlášena zásluhou vimperského lesmistra schwarzenberských lesů Josefa Johna již v roce 1858. Dnes jeho zajímavost ještě umocňuje Naučná stezka Boubínský prales, která byla vybudována okolo jádra pralesa v roce 1979. Z vrcholu Boubína není díky vzrostlým stromům rozhled, zato však z mnoha míst, zejména z mýtin na úbočích, jsou krásné výhledy do mnoha stran. Na svazích hory je několik kamenných památníčků. Modrá značka, jež vede na vrchol od železniční zastávky Kubova Huť, přivede návštěvníky k památce na zakladatele pralesní rezervace známé pod názvem Johnův kámen. U místa, kde se setkávají pod vrcholem cesty zelené, modré a červené značky, je další kamenný památníček zvaný Křížová smrč (na tomto místě se stýkaly hranice tří bývalých boubínských polesí - Zátoně, Včelné a Mlynařovic). Trasa žluté značky nás z vrcholu hory vede do Včelné pod Boubínem a dál do Šumavských Hoštic okolo památníčku označovaného jako Monument. V prostoru Boubínského horského komplexu je kromě již zmíněného pralesa ještě několik dalších chráněných lokalit. Nedaleko Zátoně se nachází rozlehlé chráněné území přírodní památky Jilmová skála (812 ha). Na východním svahu Boubína se nedaleko památníčku Křížová smrč rozprostírá Milešický prales. Přístup na vrchol, kde je uložena vrcholová kniha, je možný po modré značce z Kubovy Huti (5 km) nebo ze Zátoně (část Lenory, asi 5 km). Z Vimperka (asi 15 km) a z Volar (asi 20 km) vede k vrcholu trasa červené značky. Po žluté značce je přístup na vrch možný ze Včelné pod Boubínem (5 km). Motorizovaní návštěvníci mohou vyjet až na parkoviště u Idiny Pily (asi 2 km od Zátoně). Odtud již musí pěšky po trase zelené značky, která je dovede k Boubínskému pralesu. Dále k Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Srní-Šumava" vrcholu mohou pokračovat po modré (asi 7 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/boubin

Můstek Vrchol

GPS poloha: 49°12'8.06"N 13°14'46.33"E

Do oblasti výjimečných přírodních krás Železnorudska patří i Můstek, jeden ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy (Prenet, Můstek, Pancíř), který dosahuje asi 7 km severně od Železné Rudy výšky 1.234 m. Kolem vrcholku vede hřebenová cesta s pěknými výhledy. Vrch je - stejně jako celý hřeben - porostlý smrkem. Na severozápadním svahu Můstku je nad Hojsovou Stráží lyžařský vlek se sjezdovou tratí. Přístup k vrcholu usnadňuje sedačková lanovka, která vyveze návštěvníky na vrcholek Pancíře. Odtud vede trasa červené turistické značky (asi 5 km) na vrchol Můstku. Turistům, kteří se k vrcholku chtějí vypravit od Hojsovy Stráže, usnadní cestu trasa modré turistické značky, která na trase dlouhé asi 4 km nabízí řadu výhledů na Železnorudsko. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mustek

Křemelná Řeka

GPS poloha: 49°12'16.43"N 13°15'34.80"E

Jeden ze dvou hlavních pramenných toků Otavy pramení jako Zhůřecký potok na východním svahu Můstku nedaleko Železné Rudy ve výšce 1.214 m. U Čeňkovy Pily se spojuje s Vydrou a odtud je již jejich společný tok znám pod jménem Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Odvodňuje území o rozloze 172 km čtverečních. Pro vodácké účely je využívaný úsek od soutoku s Prášilským potokem až k Rejštejnu. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován Vchynicko- Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremelna--1

Otava - řeka Řeka

GPS poloha: 49°6'35.03"N 13°29'29.54"E

Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, a Lužnici třetí největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady. Otava vzniká soutokem řek Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo 1.200 m n.m. Od soutoku Křemelné s Vydrou protéká Otava úzkým údolím. Říční koryto je balvanité, s četnými peřejemi. Nedaleko od místa vzniku přijímá zleva u Rejštejna svůj první větší přítok, říčku Losenici. Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí. Dlouhým obloukem obtéká rozlehlou Zříceninu hradu Rabí, pokračuje směrem k městu Horažďovicům a odtud již směřuje ke Strakonicím. Tam se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka. Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze 13. století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká Otava hlubokým a úzkým údolím až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem. Otava je jednou z nejoblíbenějších jihočeských vodáckých řek. Sjízdná je prakticky na celém svém toku. Délka jejího toku měřená od pramenů Vydry činí 133 km. Řeka odvodňuje území o rozloze téměř čtyři tisíce kilometrů čtverečních. Část toku mezi Čeňkovou Pilou a Sušicí zpřístupňuje trasa červené turistické značky. Od Sušice k Horažďovicům vede okolo Otavy trasa zelené značky. Mezi Horažďovicemi a Strakonicemi vede údolím řeky opět trasa červené značky. Z Písku až k Vráži zpřístupňuje Otavu další červená značka. Poslední úsek toku Otavy mezi soutokem s Lomnicí a ústím do Vltavy je přístupný po červené značce z obce Ostrovec, případně od mostu přes Otavu u Zvíkova. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/otava-reka

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Srní-Šumava" Obří hrad Zřícenina

GPS poloha: 49°5'58.26"N 13°35'53.03"E

Nedaleko Kašperských Hor (asi 6 km jihovýchodně) se nachází ve výšce asi 1.005 m nad mořem pozůstatek pravěkého hradiště, po němž se dochovaly zbytky valů. Údajně se jedná o pozůstatky keltského opida, které bývá považováno za nejvýznamnější keltské kultovní místo na území naší republiky. Obří hrad se nachází nad údolím říčky Losenice nedaleko osady Popelná. Přístup sem je možný z Nicova po modré a žluté značce do Popelné, odkud pokračuje odbočka po červené. Jiná možnost přístupu je po trase červené značky z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (nejprve po modré, od Zlaté Studny po červené celkem asi 10 km). Při cestě údolím Losenice jsou na svazích vidět Kamenná moře s balvanitou sutí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-hrad

Stožec Vrchol

GPS poloha: 48°52'48.02"N 13°49'39.57"E

Asi 6 km jihozápadně od Volar se vypíná nad stejnojmennou obcí vrch Stožec (1.065 m). Smíšeným lesem porostlý žulový vrch je významnou přírodní rezervací. Chráněn je zde jednak smíšený les pod vrcholkem, jednak původní pralesní porost známý jako prales Medvědice (13 ha), který se rozkládá na jihovýchodním svahu. Pod vrcholkem je známá Stožecká skála. Jedná se o mrazový srub s menším kamenným mořem a s chráněným porostem. Bylo zde zjištěno i poslední hnízdiště sokolů v jižních Čechách. Na vrcholu Stožecké skály stojí železný kříž a jsou zde dochovány zbytky hrádku ze 13. století. Z vrchu se nabízí jedinečný výhled do údolí Studené Vltavy, na Boubín, Plechý, Třístoličník a Volary. Na jihozápadním svahu Stožecké skály stojí dřevěná poutní Kaple Panny Marie. Kaple byla postavena koncem 18. století u pramene léčivé vody. Po druhé světové válce byla kaple v pohraniční oblati a chátrala. V roce 1985 byla v nedalekém bavorském Phillipsreuthu postavena její věrná kopie. Stožecká kaple byla opravena až v roce 1988. V roce 1989 byly ke kapli obnoveny pravidlené poutě. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stozec

Klenová hrad a zámek Zřícenina

GPS poloha: 49°19'59.56"N 13°14'3.39"E

Na Klenové, asi 13 km od města Klatovy, najdeme nejen rozsáhlou zříceninu středověkého hradu, ale i novogotický zámek, ve kterém je expozice moderního umění nejen významných, ale i začínajících umělců a též historického nábytku. KLENOVÁ MÁ V DOBĚ LETNÍCH ŠKOLNÍCH PRÁZDNIN OTEVŘENO I V PONDĚLÍ duben, říjen: úterý-neděle, 10-12, 12.30-16 květen, červen, září: úterý-neděle, 9-12, 12.30-17 červenec, srpen: pondělí-neděle, 9-12, 12.30-18 Občerstvit se můžete v zámecké Restauraci nebo v Restauraci v obci Janovice n. Úhl. Doporučný výlet bez auta. Variant je více. My jsme jeli vlakem z Horšovského Týna do Klatov, prohlédli si město a pokračovali jsme autobusem do obce Janovice n.Úhlavou náměstí a odtud po zelené značce 2 km po osfaltové silnici. Po prohlídce hradu a zámku se můžete vrátit zpět na BUS na náměstí a odjet zpět do Klatov, my jsem sešli o 1km dál k žel.stanici a k návratu do Horšovského Týna použili vlak. Pěší tůrka 4 - 5 km, ale jinak celodenní výlet. Autor článku: Marie Jakešová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klenova-hrad-a-zamek


str. 3

Průvodce "Srní-Šumava" Šumava - pohoří Pohoří

GPS poloha: 48°55'9.77"N 13°42'40.00"E

Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího Brodu a končí asi 20 km západně od Klatov u obce Všeruby. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Toto rozsáhlé, asi 120 km dlouhé, pohoří je rozložené po obou stranách státní hranice ČR se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Jeho šířka dosahuje i s podhůřím přibližně 45 km. Nejvyšším vrcholem pohoří je 1. 457 m vysoký Velký Javor (Gross Arber), který leží na německé straně Šumavy nedaleko Železné Rudy. Nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý nad začátkem Lipenské přehradní nádrže, který je vysoký 1. 378 metrů. Šumava sestává ze šesti geomorfologických podcelků. Nejrozsáhlejším jsou Šumavské pláně s mírně zvlněným povrchem. Rozprostírají se na území, které je asi 55 km dlouhé a až 20 km široké. Celková plocha tohoto prostoru činí 670 km čtverečních. Železnorudská hornatina má plochu asi 200 km čtverečních a rozprostírá se v nejzápadnější části Šumavy v okolí Železné Rudy. Nejvyšším bodem je zde Jezerní hora (1. 343 m) nad Černým jezerem. Směrem na jihovýchod vybíhá až k Vyšebrodskému průsmyku Trojmezenská hornatina, v níž je již zmíněná nejvyšší hora české části Šumavy - Plechý. Její plocha činí 360 km čtverečních. Nejvyšší součástí vnitrozemského pásma Šumavy je téměř zcela zalesněná a řídce osídlená Boubínská hornatina s nejvyšším vrcholem Boubínem (1. 362 m), která má rozlohu téměř 130 km čtverečních. Na ni navazuje zalesněná Želnavská hornatina, v níž patří mezi nejznámější vrcholy Knížecí stolec (1. 226 m). Rozloha tohoto území dosahuje 180 km čtverečních. Přirozeným rozhraním mezi pohraničním a vnitrozemským pásmem Šumavy je Vltavická brázda (136 km čtverečních), kterou protéká horní Vltava. Jedná se o 2 - 4 km široké a asi 45 km dlouhé hluboké rozevřené údolí s četnými rašeliništi. Šumava je mimořádně cenná a člověkem zatím málo dotčená přírodní krajina. Proto byla na jejím území vyhlášena celá řada přírodních rezervací, které od roku 1963 zahrnula do svého chráněného území nově vyhlášená CHKO Šumava (CHKOŠ). V její nejcennější části byl zřízen roku 1991 národní park. Ten společně s ochranným pásmem, které je tvořeno zbytkem CHKOŠ, pokrývá většinu šumavského území. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumava-pohori

Tříjezerní slať Slatě

GPS poloha: 49°2'22.89"N 13°32'13.66"E

Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní Naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce 1978. Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trijezerni-slat

Lanové centrum Zadov Zábava, atrakce

GPS poloha: 49°4'3.79"N 13°37'16.07"E

Nedaleko Churáňovského vrchu (1.119 m.n.m.), těsně pod objektem Sport hotelu Olympia se nachází lanové centrum.

Jedná se o zajímavou možnost, jak si udělat krátkou přestávku na pěším, cyklistickém či běžkařském výletě. Lanové centrum Proud v Zadově by mělo mít celoroční provoz, samozřejmě s ohledem na počasí. Když se tam jede někde z větší dálky, je vhodné se přesvědčit o aktuální otevírací době.

Areál se skládá z nízkých i vysoko položených lanových překážek umístěných až ve 12 metrové výšce. Dobrodružná dráha se nachází přímo v korunách stromů. Lanové centrum je vhodné pro děti i dospělé. My jsme ho navštívili v zimě a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Srní-Šumava" líbilo se nám tady i v tuto netypickou dobu.

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil: - Churáňovský vrch:http://www.turistika.cz/mista/churanovsky-vrch - rozhledna Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-churanov - NS Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-churanov - Klostermannova skála:http://www.turistika.cz/mista/klostermannova-skala-u-churanova - kopec Přilba:http://www.turistika.cz/mista/prilba--1 - rozcestí Zlatá studna:http://www.turistika.cz/mista/zlata-studna - lyžařský areál: http://www.turistika.cz/mista/lyzarsky-areal-zadov - kopec Černá hora:http://www.turistika.cz/mista/cerna-hora-na-sumave - Horská Kvilda - http://www.turistika.cz/mista/horska-kvilda--1 - Kvilda:http://www.turistika.cz/mista/kvilda--1 - rozhledna Jezerní slať:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-jezerni-slat-u-kvildy - zajímavý skalní útvar: http://www.turistika.cz/mista/pivni-hrnec - pomník převaděčům u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-pomnik-prevadecum - podzemní továrna u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-na-sumave-podzemni-tovarna - říčka Vydra:http://www.turistika.cz/mista/vydra--1 - pramen Vltavy:http://www.turistika.cz/mista/pramen-vltavy--1 - kostel v obci Nové Hutě:http://www.turistika.cz/mista/nove-hute-kostel-nejsvetejsiho-srdce-jezisova

Při toulkách po této části Šumavy jsme pobývali a byli spokojeni v hotelu:http:// www.turistika. cz/rady/ hotel-churanov a mlsali jsme v této cukrárně:http://www.turistika.cz/rady/churanov-cukrarna-ella

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanove-centrum-zadov

Nýrsko - přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°15'14.57"N 13°9'3.09"E

Přehrada Nýrsko byla postavena na toku řeky Úhlavy asi 4 km jižně od Nýrska a 19 km jihozápadně od Klatov. Za hrází vzniklo jezero o maximálním objemu 21 mil. metrů krychlových. Sypaná hráz přehrady, z náběžné strany krytá betonem, je 36 m vysoká a v koruně je 337 m dlouhá. Plocha jezera je 148 ha a zadržuje 16 mil. metrů krychlových vody, která je zde akumulována pro potřeby skupinového vodovodu zásobujícího pitnou vodou Nýrsko a okolní obce. Vzdutí zasahuje 3 km proti proudu Úhlavy. Největší hloubka vody v nádrži je 34 m. Stavba přehrady byla dokončena v roce 1969. Kolem nádrže vede silnice z Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Srní-Šumava" Nýrska do Železné Rudy. Trasa žluté turistické značky vede okolo nádrže od hráze podél západního břehu až k Hojsově Stráži. Podél východního břehu vede (v jižní části) trasa zelené značky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nyrsko-prehrada

Antýgl Rekreační oblast

GPS poloha: 49°3'11.63"N 13°30'53.92"E

Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním parku. Dvorec je připomínán již na přelomu 15. a 16. století. Byl osídlen tzv. králováky. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století - původ názvu je odvozován od německého "ein Tiegel" (jeden tyglík, volně jedna huť). Velmi pěkně uchovaná rozlehlá dřevěná usedlost je ukázkou typické šumavské architektury. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Skládal se z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská (rozlehlá). Stavení je na šířku dvoutraktové (vedle jizby se dvěma okny je menší místnost s jedním oknem), má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička, je typická pro královácké dvorce. Vikýřům tvaru, jaký je právě na Antýglu, se říká volská oka. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici autokemp a další ubytovací zařízení. Křižovatka turistických cest. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/antygl

Husinecká přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°2'10.08"N 13°59'4.65"E

Údolní přehrada na řece Blanici mezi Husincem a Prachaticemi (asi 5 km severně) patří k nejstarším v jižních Čechách. Její stavba byla zahájena v roce 1934. Hlavním účelem stavby byla ochrana Husince a dalších obcí před povodněmi. Jezero vzniklé za přehradní hrází zachycovalo a dodnes zachycuje při jarním tání velkou vodu. Přehrada byla dokončena v roce 1939 a k jejímu základnímu využití přibyla postupně i další. Nádrž vzniklá před hrází se stala rezervoárem, který zásobuje okresní město Prachatice pitnou vodou. V letech 1950 - 1954 byla pod hrází postavena malá hydroelektrárna, která je osazena jedním turbosoustrojím s Kaplanovou turbínou a instalovaným výkonem 0, 5 MW. Kamenná hráz je vysoká 34 m a v koruně dlouhá 196, 5 m. Vozovka, která po 5 m široké koruně vede, je ve výšce 25 m nad hladinou jezera. Jezero, které za hrází vzniklo, dosahuje rozlohy 68 ha a obsahuje 6,53 mil. metrů krychlových vody. Přehrada je postavena z kamene, který byl lámán v nedalekém velkolomu na Kobylí Hoře u Prachatic. Kámen byl na stavbu dopravován pomocí lanovky, jež překlenula celé široké údolí. Přes hráz vede silnice z Prachatic do Husince. Vede tudy také trasa červené značky z Prachatic (asi 5 km) do Husince (asi 3 km). Podél nádrže vede žlutá turistická značka od hráze a dále údolím řeky Blanice až ke Křišťanovickému rybníku nedaleko zříceniny hradu Hus. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/husinecka-prehrada

Jízdárna Zámek Skalice Rekreační oblast

GPS poloha: 49°5'37.14"N 13°48'46.62"E

Rodinná firma Holoubek & pravnuci s. r. o. se od roku 1999 snaží rekonstruovat zámecký areál s hospodářským zázemím v Bohumilicích, ležících v půvabné šumavské krajině, 10 km od města Vimperk. Naším cílem je vytvořit v zámeckém areálu ucelenou nabídku koňské jízdárny s navazujícími turisticko- konferenčními službami. V současné době chováme více než 25 koní (český teplokrevník, hafling, hucul,..). V našem areálu se můžete seznámit s typickými představiteli českých plemen domácích zvířat (česká červinka, ovce valaška, koza bílá ušlechtilá, přeštické prase, český černopesíkatý králík, husa domácí, kachna). Ve spodní části zámeckého areálu se rozkládá rozlehlý park, dva Rybníčky a vlastní „Zámek Skalice“ ze 16. století, který ve svém přízemí nabízí dva „Zámecké apartmány“ se samostatným vchodem a vlastním sociálním zařízením. V přízemí zámku jsou konferenční místnosti s kapacitou 50 osob pro pořádání rautů, přednášek, školení nebo obchodních jednání. Zázemí disponuje vlastní kuchyňkou, sociálním zařízením, kanceláří i útulným krbem. Zámecká Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Srní-Šumava" kaple je využívána pro svatební obřady. Autor článku: zamekskalice Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jizdarna-zamek-skalice

Strážný - přehrada Přehrada

GPS poloha: 48°54'21.40"N 13°44'42.54"E

Nedaleko obce Strážný ve vzdálenosti asi 25 km jižně od Vimperka se nachází asi 1 km východně od obce zbytky hráze po nejstarší přehradě v Čechách, která byla vybudovaná na říčce Řasnici. Přehrada byla údajně postavena za vlády Karla IV. ve 14. století. Tato neprávem opomíjená technická památka má na svou dobu neobyčejné rozměry: hráz byla dlouhá přes 500 m, v patě měla šířku až 51 m, v koruně hráze 15 m. Dosahovala 15 m výšky. Příliš dlouho však nevydržela, protože již roku 1587 byla hráz prolomena. Její zbytky jsou technickou památkou a dokladem stavby přehradních nádrží v Čechách již ve středověku. K pozůstatkům středověké přehrady je možné dojít po zelené značce ze Strážného do Volar odbočující asi 1 km za Strážným ze silnice Strážný - Vimperk vpravo a po dalším asi 1 km překračující v místech hráze Řasnici. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strazny-prehrada

Ski areál Železná Ruda - Špičák Ski areál

GPS poloha: 49°9'49.25"N 13°13'18.05"E

Lyžování a snowboarding na Špičáku Špičák nabízí nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy. Příležitost si dobře zalyžovat zde najdou všechny skupinu lyžařů od začátečníků přes rodiny s dětmi až po lyžařské experty. Špičák nabízí celkem pět sjezdovek a dvě cvičné louky v celkové délce 8, 4 km. Přepravu lyžařů zajišťuje jedna čtyřsedačková lanovka s nástupním kobercem od firmy Doppelmayr a 10 vleků s celkovou přepravní kapacitou 5. 500 osob za hodinu. lanovky a vleky denně v provozu 8:30 - 16:00 denně večerní lyžování na Lubáku 18:30 - 21:00 ski areál nabízí sjedovky různých otížností , na své si přijdou začátečníci i pokročilí lyžaři snowpark je denně připraven pro ty, kdo milují snowboarding a freeskiing umělé zasněžování pokrývá 80% všech sjezdovek sjezdovka černá Šance je se sklonem 45° jednou z nejprudších sjezovek v republice všechny sjezdovky včetně Šance jsou denně upravovány rolbou s navijákem - nové sněžné pásové vozidlo Park Bully 300 - skibus jezdící celým železnorudským údolím - od Gerlovky na špičácké sedlo - rozšíření zasněžovacího systému - nové věže na vrtulové kanony - zavedení rodinné jízdenky - zlevnění sezónní jízdenky - až 40% slevy pro školní zájezdy - slevy na jízdném pro ty kteří parkují na záchytných parkovištích Kaskády a Špičácké sedlo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-zelezna-ruda-spicak

Katakomby Klatovy Hřbitov

GPS poloha: 49°23'42.25"N 13°17'30.80"E

Jedna z nejvýznamnější turistická památka Klatov. V roce 2011 byla krypta otevřena po rozsáhlé rekonstrukci. Návštěvníci tak mají možnost shlédnout rozsáhlou expozici, ve které uvidí nejen mumie. Za shlédnutí určitě stojí i Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, pod kterým se krypty nachází. Stejně tak lze projít rekonstruované prostory bývalé jezuitské koleje, která dnes slouží jako městská Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Srní-Šumava" knihovna a úřad. O. s. Klatovské katakomby také zastřešuje akci „Barokní jezuitské Klatovy“. Jedná se o každoročně pořádané sympozium na proměnlivé téma jehož součásti jsou mimo přednášky i slavnostní bohoslužby doprovázené hudbou barokních mistrů. Obsáhlou webovou prezentaci naleznete na www.katakomby.cz. Adresa: Denisova 148, 33901 Klatovy. Kontaktní telefon: 376 320 160. Otevírací dobu a další informace pro návštěvníky naleznete zde. Pokud zvažujete návštěvu, může vás přesvědčit tato virtuální prohlídka. Autor článku: KatakombyKlatovy Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/katakomby-klatovy

Březník Zajímavost

GPS poloha: 48°58'13.49"N 13°28'55.72"E

Samota a bývalá Hájovna v krásné poloze na břehu Luzenského potoka pod horou Luzný. Dnes tady jsou jen dvě neobydlená stavení z doby rudé éry ve stavu, který nestojí za plýtvání fotografického materiálu. Je to jedno z nejdeštivějších míst na Šumavě. Je zde pěkný výhled do údolí Luzenského potoka a na horu Luzný, která je již na území Německa. Výstup z této strany na horu Luzný však není možný, schází zde hraniční přechod a cesta vedoucí přes Hraniční slať pod horou Velká Mokrůvka je uzavřená I. zóna NP Šumava. Březník je dějištěm románu K. Klostermanna "Ze světa lesních samot". Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/breznik

Horažďovice – kostel sv. Petra a Pavla Kostel

GPS poloha: 49°19'14.77"N 13°41'58.06"E

Původně raně gotická bazilika sv. Petra a Pavla patří mezi nejvýznamnější památky Horažďovic. Toto téměř šestitisícové západočeské město, jehož historické jádro bylo prohlášeno za MPZ, je třetím největším městem klatovského okresu. Na město povýšil Horažďovice roku 1292 král Václav II. a mezi jeho majitele patřili i významné rody, jako např. páni z Hradce, Švihovští, Šternberkové nebo Kinští. Raně gotický kostel svatých Petra a Pavla byl postaven ve II. polovině 13. století, pravděpodobně v letech 1260 - 1273. Jeho stavbu následně dokončili johanité v první čtvrtině 14. století. V tomto případě se jednalo o částečnou přestavbu v roce 1316. K dalším úpravám dochází v 15. století, kdy je v roce 1454 ke kostelu přistavěna hranolová věž. Její současná podoba je však výsledkem další přestavby a úprav v letech 1741 a 1836. Kostel sv. Petra a Pavla je trojlodní stavbou s protáhlým, pětiboce uzavřeným, kněžištěm a vloženými emporami. Sakristie s klenotnicí je umístěna v patře při jižní stěně, kaple pak v patře věže. V interiéru chrámu se nachází – mimo jiné - cenná nástěnná malba, zobrazující sv. Benedikta a klečící světici, a vzácná gotická křtitelnice v podobě kalichu. Chrámový mobiliář je již barokní a pochází většinou z I. poloviny 18. století. Barokní je i hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla, ten však pochází až z roku 1775. Oltář je doplněn dřevěnou pozdně gotickou sochou Madony z přelomu 15. a 16. století. K částečné regotizaci kostela došlo v roce 1910. V jeho věži jsou umístěny čtyři zvony. Dva pocházejí z roku 1993 (sv. Václav a sv. Vojtěch), jeden z roku 1997 (sv. Gorazd) a nejnovější zvon byl instalován v roce 2000 (sv. Petr a Pavel). Kostel se nachází v jihozápadním rohu hlavního, tedy Mírového, náměstí a přístupný je při pravidelných bohoslužbách. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horazdovice-kostel-sv-petra-a-pavla


str. 8

Průvodce "Srní-Šumava" Kaple Panny Marie Pomocné v Červené Kaple

GPS poloha: 49°7'13.62"N 13°34'38.53"E

Kaple Panny Marie Pomocné, se nachází v srdci obce Červená u Kašperských Hor.

Tato kaple nebo by se dalo říci i malý kostelík byl postaven v roce 1856, Kaple je národní kulturní památkou. Historie obce červená sahá ještě dále než postavení Kaple a to do doby Karla IV. který odměnil sedláka z Červené za pomoc při vyznačovaní Zlaté stezky přes Šumavské kopce. Obnovou a sparvování místní kaple má nastarosti Občanské sdružení Červená. Na jejichž stránkách se dočtete i něco z historie Kaple jako její vznik. Tak také něco málo o obci Červená. "Na místě dnešní svatyně stávala původně kaplička zasvěcená oblíbené ochránkyni horníků - sv. Anně. V polovině 19. století byla tato kaple značně zchátralá a svými malými rozměry již neodpovídala potřebám větší osady. Proto místní učitel Antonín Frána, rodák z Tedražic u Sušice, a katecheta místní školy - kaplan z Kašperských Hor P. Franz Grössel vystoupili v květnu 1856 s příznivě přijatým návrhem, aby se v Červené postavila nová kaple, tentokráte zasvěcená Panně Marii Pomocné. Jak podotýká místní kronika, nápad zřízení nové kaple vznikl při rybaření obou pánů na místních potocích."Zdroj stránky O.S. Červená Autor článku: Josef Holub Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-panny-marie-pomocne-v-cervene

Nové Údolí - Muzeum železnice Muzeum

GPS poloha: 48°49'43.36"N 13°47'33.72"E

V turistické sezoně od jara do podzimu bývá otevřeno skromné železniční muzeum v Novém Údolí na Šumavě. Je zřízeno ve starém chladícím vagóně z 20. let 20. století a kromě různých železničářských artefaktů v něm najdeme i trojrozměrný model jak asi Nové Údolí vypadalo. Součástí muzea je i výčep ve vedlejším vagóně a opodál pak najdeme obnovenou železniční trať z Čech do Bavorska. Ovšem obnovená železnice je jen 105m dlouhá a jedná se o atrakci, na které se může zájemce svézt třeba na staré parní drezíně. U Konečné zábrany přeshraniční dráhy najdeme sloup s Totemovými hodinami, na kterém najdeme významné letopočty z historie Nového Údolí. Pro zajímavost některé z nich: 1795 – pravděpodobné založení NÚ, 1910 otevření trati Volary – Pasov a tedy i železničního spojení Čech a Bavorska, 1938 – Mnichovská dohoda a odstoupení pohraničí, 1945 – osvobození, 1946 – odsun Němců, 1948 – únorový převrat a zrušení spojení s Bavorskem, 1951 – stavba železné opony, 1957 – zbourání posledních domů v NÚ, 1969 – Američané na Měsíci, k tomu malá poznámka, trošku jsme nad tím kroutili hlavou, ale pak nám názorně průvodčí drezíny vysvětlil – na obloze byl zrovna vidět Měsíc, čili je-li z NÚ vidět naše družice, musí být v opačném směru vidět i Nové Údolí. 1974 – rozebrání kolejí do Německa, 1977 – zrušení pravidelné osobní dopravy, 1989 – převrat, 1990 – zrušení železné opony, 1999 – obnova trati do Bavorska, 2010 – 100 let trati Volary - Pasov. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-udoli-muzeum-zeleznice

Památník Mistra Jana Husa Památník

GPS poloha: 49°3'8.21"N 13°59'8.52"E

Rodný domek Mistra Jana V současné době probíhají první přípravy zásadní rekonstrukce domku i expozice. Otevírací doba: (květen, červen, září, říjen) úterý – neděle: 9.00 – 12.00 13.00-16.00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Srní-Šumava" otevírací doba: (červenec, srpen) úterý – neděle: 9.00 – 12.00 12.30-17.00 http://www.husinec.cz/mistr-jan-hus/ e-mail: [email protected] tel.: 725 062 066 Autor článku: Josef Holub Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-mistra-jana-husa

Kaple na Hůrce Kaple

GPS poloha: 49°7'58.62"N 13°19'56.57"E

Je sobotní podvečer a my stojíme v místech bývalé šumavské osady Hůrka. Běžkaři už dávno sjeli do údolí a tak teď, když poslední sluneční paprsky zalévají okolní pláně, vládne tady nahoře téměř posvátné ticho. Jen občasný poryv větru zašumí v korunách vzrostlých javorů, lemujících cestu ke zrekonstruované kapli, která jako jediná připomíná časy, kdy tady všude okolo žili lidé. Místo, kde teď stojíme, bylo kdysi skutečným srdcem sklářské osady Hůrka, stojící přibližně 10 kilometrů od Železné Rudy, na březích Jezerního potoka, vytékajícího z nedalekého jezera Laka. V nadmořské výšce 990 m. n. m. vyrostl v roce 1789 nejdříve kostel sv. Vincence Ferrarského, aby poskytoval duchovní služby téměř tisícovce zdejších obyvatel, kteří tu žili před 2. světovou válkou. Kaple sv. Kříže vyrostla o něco později, v roce 1820 a zásluhu o její vznik měl Jiří Kryštof Abele – významný představitel zdejšího sklářského rodu, jenž ji nechal zbudovat jako rodinnou hrobku. Nechyběla v ní ani kruchta, ani varhany. Prvním, kdo spočinul v její kryptě, byla Marie Zuzana Hafenbrädlová – vdova po majiteli nedaleké Bavorské Železné Rudy. Tu postupně následovali další významní členové sklářských rodin Hafenbrädelů a Abelů. Své sklářské tradice se nevzdali ani po své smrti. Jejich těla spočívala v prosklených rakvích a že se sklářství v té době na Šumavě opravdu dařilo, dokazovaly často i velmi cenné šperky, s nimiž byli nebožtíci do hrobky uloženi. Josef Klostermann – otec známého šumavského spisovatele Karla Klostermanna – sice nebyl tak movitý, přesto však byl, jako rodinný lékař rodiny Abelů, také uložen do zdejší kaple. Dobové dokumenty uváděly, že v roce 1920 bylo v kapli na věčný odpočinek uloženo již 23 mumifikovaných těl, těsně po 2. světové válce pak dokonce 26 těl. Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, že mezi nimi byla i dívka, jenž měla utonout v nedalekém jezeře Laka. Pravdivost této informace se však nikdy ověřit nepodařilo. Je paradoxní, že kaple, která se jako jediná, byť v notně zdevastovaném stavu, dochovala z bývalé osady, vděčí za svou záchranu tomu, že si ji po vzniku vojenského prostoru Dobrá Voda vojáci vybrali za pozorovatelnu. Přesto zaplatila krutou daň Psal se rok 1953, když byly jednoho podzimního dne všechny mumie vytaženy z krypty a za značně ponižujících okolností zlikvidovány. Vojenské komando se neštítilo ani přibít mrtvoly sklářů na prkna a použít je jako terče pro hlavně svých samopalů. Dozněly salvy samopalů, za několik let přestala fungovat i vojenská pozorovatelna a neudržovaná kaple začala rychle chátrat. Zdálo se, že i poslední připomínka bohaté historie tohoto místa podlehne drsnému šumavskému podnebí. Přišel však rok 1989 a s ním i nová naděje. Po roce 1990 byly podniknuty první kroky k záchraně kaple sv. Kříže. I díky příspěvkům bývalých obyvatel mohly být realizovány záchranné práce na této památce, díky kterým povstala v nové kráse. Dnes už se pyšní novými omítkami i novou střechou a každý poutník, který k ní dorazí, může pomocí táhla rozeznít její zvon. Kéž by jeho zvuk, nesoucí se nad šumavskými kopci, přinesl do těchto míst když už ne nový život, tak tedy alespoň klid a mír. Příkoří a nespravedlností se tu odehrálo dost. Teď je čas na další, snad veselejší kapitolu dějin tohoto místa. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-na-hurce

Židovský hřbitov v městečku Vlachovo Březí Hřbitov

GPS poloha: 49°5'7.73"N 13°57'30.06"E

Asi osm kilometrů severozápadně od Prachatic se nachází městečko Vlachovo Březí. Na první pohled se jedná o příjemné místo, zaujalo nás také zajímavé náměstí. Neměli jsme však mnoho času na podrobnější prohlídku a tak jsme jeli hledat to, proč jsme sem přijeli.


str. 10

Průvodce "Srní-Šumava" Jedeme asi 400 metrů severozápadně směrem nad náměstím podle ukazatele. Nacházejí se zde nějaké objekty, které vypadají zanedbaně a jsou patrně rekonstruovány. Zastavujeme, chvíli se rozhlížíme a poté se vydáváme po vyšlapané cestě, která nás přivádí k místnímu židovskému hřbitovu.

Založen byl před rokem 1692, rozšířen pak v 18. století a upraven v polovině 19. století do současné velikosti 1.378 metrů čtverečních. Je na něm dochováno kolem 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Poslední pohřeb se zde konal roku 1932. V jihozápadním rohu hřbitova jsou patrné malé zbytky obvodového zdiva márnice, která byla postavená ve druhé polovině 19. století. Ohradní zeď z lomového kamene včetně vstupní brány s kovanou brankou byla v 90. letech 20. století opravena. V roce 1958 byl hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Na pozemku hřbitova rostou dva památné stromy.

Hřbitov je to zajímavý a je vidět, že se zde provádí průběžná údržba. Vstup je volný.

Na kamenné bráně stojí nápis: Mene, tekel... volá čas, zde se sejdem všichni zas. K poli mrtvých, kde je klid, s úctou vzhlížej všechen lid.

Další zajímavé židovské hřbitovy, které jsem navštívil: - židovský hřbitov Drmoul:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-obce-drmoul - židovský hřbitov Poběžovice:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-mestyse-pobezovice - židovský hřbitov Krásná Lípa:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-v-krasne-lipe - židovský hřbitov Karlovy Vary:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-v-karlovych-varech - židovský hřbitov Domažlice:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-v-domazlicich - židovský hřbitov Hřivčice:http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-obce-hrivcice - židovský hřbitov Chodová Planá:http://www.turistika.cz/mista/stary-zidovsky-hrbitov-v-mestyse-chodova-plana - židovský hřbitov Koryčany:http://www.turistika.cz/mista/korycany-zidovsky-hrbitov

Další zajímavá místa, která jsem v okolí navštívil: - památník bitvy u Sudoměře:http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-bitvy-u-sudomere - kamenný most v Písku:http://www.turistika.cz/mista/kamenny-jeleni-most-ve-meste-pisek - rodný dům Jana Husa:http://www.turistika.cz/mista/husinec-rodny-dum-a-pomnik-mistra-jana-husa

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-v-mestecku-vlachovo-brezi


str. 11

Průvodce "Srní-Šumava" Schwarzenberský kanál Ostatní

GPS poloha: 48°49'35.18"N 13°50'5.65"E

Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní Evropské rozvodí. Tuto výjimečnou stavbu, jejímž projektantem a částečně i stavitelem byl lesní inženýr schwarzenberského panství Josef Rosenauer, nechal vybudovat Jan ze Schwarzenbergu. Stavba byla zahájena roku 1789 a s přestávkami trvala až do roku 1822. Po dostavění sloužil kanál k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem. Plavební stoka začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m. Až k osadě Jelení, kde prochází 389 m dlouhým podzemním tunelem, vede trasa kanálu převážně východním směrem. Tunel sám je rovněž technickou památkou. Vstup do něj uzavírají z obou stran kamenné portály - horní je novogotický, dolní empírový. Od tunelu vede trasa plavební stoky východním směrem po svahu Plechého a přibírá zde vody Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera. Na soutoku je postavena dřevěná Rosenauerova kaplička z roku 1818. Nedaleko obce Zvonková opouští kanál území ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se nakrátko vrací na naše území a pak již překračuje hlavní Evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, která je levým přítokem Dunaje. Celková délka kanálu dosahuje 44 km. Zděné břehy mají vzdálenost 3, 5 - 4 m a v obloucích jsou vyloženy žulovými plotnami. Průměrná hloubka koryta je l m. Dopravovaly se jím klády dlouhé až 24 m a oblouky musely být postaveny o takovém poloměru, aby nedošlo k vzpříčení dřeva. Na kanál navazuje několik bočních vodních smyků, které ho napájely vodou a také se jimi plavilo dřevo. Svému účelu dnes již kanál neslouží, zůstal však zachován jako významné dílo vodní techniky. Přístup ke kanálu je možný po červené značce z Nového Údolí k Rosenauerovu památníku (2,5 km) a odtud po žluté s pokračováním po zelené a modré kolem kanálu až k Nové Peci. K tunelu je také možný přístup z osady Jelení u Nové Pece. Podél části kanálu (asi 1 km) vede i trasa naučné Medvědí stezky v blízkosti Jelení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/schwarzenbersky-kanal

Turistické rozcestí Srní Rozcestí

GPS poloha: 49°5'14.32"N 13°28'50.48"E

Turistický rozcestník najdeme přímo u informačního centra na návsi v Srní. Prochází tudy modře značená trasa z Čeňkovy pily u Vydry k Vchynicko- tetovskému kanálu, pod Tříjezerní slať, k Javoří Pile, na Oblík a dále do Dobré Vody, Hartmanic a Rejštejna. Začíná zde zeleně značená cesta (zčásti zároveň Naučná stezka Vchynicko- Tetovský plavební kanál) přes Sedelský vrch k Vchynickotetovskému kanálu, na Rokytu a Antýgl. Rovněž tudy prochází žlutá značka z Prášil, Zelené hory a Starého Srní do údolí Vydry (Hálkova a Turnerova chata) a na Zlatou Studnu. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-srni

Turistické rozcestí Černé jezero Rozcestí

GPS poloha: 49°10'52.75"N 13°11'12.23"E

Turistický rozcestník najdeme přímo na břehu Černého jezera. Prochází tudy hlavní šumavská červeně značená trasa z Modravy, Prášil, Železné Rudy a od Čertova jezera kolem vodopádu Bílá Strž na Stateček, Zadní Chalupy a dále až do Českého Lesa. Rovněž zde začíná žlutě značená cesta do střediska Špičák, pokračující dále k Čertovu jezeru. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-cerne-jezero

Rozcestí Rybárna u Modravy Rozcestí

GPS poloha: 49°2'6.93"N 13°28'25.29"E

Rybárna je bývalá hájovna postavená do tvaru písmene U, typického pro schwarzenbergské lesovny. Nyní je z ní rekreační zařízení. Leží při Roklanském potoku, cca 2,5 km od Modravy. Její název je odvozen od jména posledního lesníka zde sídlícího. Je to překlad německého tvaru příjmení Fischer. V blízkosti je odpočívadlo s informační tabulí a rozcestníkem. Vede odsud trasa po červené podél Roklanského potoka k rozcestí Javoří pila a dále na Oblík nebo Poledník. Také je možno stoupáním dojít ke Tříjezerní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Srní-Šumava" slati. Trasy kolem Rybárny jsou hojně navštěvovány pěšími i cykloturisty. Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-rybarna-u-modravy


str. 13

Průvodce "Srní-Šumava"

Recommend Documents