Průvodce "Průvodce Zderaz"

Průvodce "Průvodce Zderaz"

Nové Hrady Zámek

GPS poloha: 49°51'15.98"N 16°8'40.02"E

Architektonicky významný rokokový zámek se nachází v Nových hradech na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek, označovaný za "České Versailles" nebo "Malý Schönbrunn", je působivě zasazený do malebné krajiny na okraji Přírodního parku v údolí Krounky a Novohradky. Patrový zámek obdélníkového půdorysu má střední rizalit a dvě postranní křídla spojená terasou, která odděluje čestný dvůr. Do zámeckého areálu se vstupuje monumentální bránou. V přízemí zámku je rozlehlá vstupní hala, z níž vedou samostatná schodiště do každého křídla. Nad ní je v 1. patře štukami zdobený hlavní sál, který dominuje zámeckému interiéru. V zámecké galerii si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici historického nábytku. Zámecký areál doplňuje špýchar, francouzská zahrada se správními budovami a anglický park, kterým lze dojít ke zřícenině hradu, z kterého se dochovala část hradby, zeď paláce a terénní nerovnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady--1

Litomyšl Zámek

GPS poloha: 49°52'25.52"N 16°18'55.67"E

Litomyšlský zámecký areál je národní kulturní památkou a v roce 1999 byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál tvoří soubor několika budov, část z nich získalo město zpět v restitucích. Zámek Litomyšl, nacházející se na Svitavsku v Pardubickém kraji, patří ke klenotům české renesance. Zámek lze navštívit od dubna do října denně mimo pondělí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Zderaz" Zámek má skvostnou sgrafitovou výzdobu na fasádě. V průčelí jižního křídla je hlavní bosovaný portál se znaky Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Manriquez de Lara. Kolem tří stran nádvoří jsou arkády. V jihovýchodním nároží zámku je kaple sv. Michala. V přízemí západního křídla je zámecké divadlo. Vlastní zámek obklopují hospodářské budovy, postavené převážně v barokním stylu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, jejíž součástí je přírodní amfiteátr, kde se konají některá představení Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Návštěvníci si mohou také prohlédnout cenné historické interiéry s bohatým mobiliářem. Zámek se stal i svědkem význačným novodobých událostí, např. v roce 1994 byl místem setkání sedmi středoevropských prezidentů nebo v červnu 2003 zámecké prostory hostily účastníky historicky prvních her Olympiády dětí a mládeže. Historie První zmínku o existenci hradu v Litomyšli nalezneme již v Kosmově kronice. Kosmas se o hradu zmiňuje v souvislosti s rokem 981. Skutečně doložená historie Litomyšle však začíná koncem 11. století, kdy tu kníže Břetislav II. založil malý benediktinský řádový dům, na který ve 40. letech 12. století navázal klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora. V roce 1344 bylo v Litomyšli zříceno biskupství a klášter se změnil na biskupskou rezidenci, kterou však v roce 1425 dobyli sirotci, biskupství zaniklo a budovy byly pobořeny. Panství získali Kostkové z Postupic. V roce 1567 získal panství Vratislav z Pernštejna, který nechal v letech 1568 ? 1581 na Olivetské hoře vybudovat nádherný renesanční zámek, který se stal rodovým sídlem Pernštejnů. Současně se zámkem byla v místech někdejšího kláštera vytvořena Zámecká zahrada s fontánami a dalšími stavbami, zahrada byla později několikrát upravována. V roce 1775 byl zámecký areál poškozen požárem, poté byl opraven a většina interiérů byla nově zařízena. Koncem 18. století za Trautmannsdorfů a později za Valdštejnů byl areál ještě upravován, vnější vzhled zámku si však plně uchoval renesanční ráz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litomysl

Košumberk Zřícenina

GPS poloha: 49°53'6.79"N 16°2'17.92"E

Mohutné zříceniny hradu Košumberk stojí na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Areál hradní zříceniny je veřejnosti přístupný. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny s mohutnou čtvercovou věží, zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce. V budově purkrabství jsou k vidění stálé sbírky se vztahem k dějinám hradu a okolí, ve sklepení paláce je lapidárium kamenných plastik a architektonických článků. Je tady i expozice restaurátora V. V. Jeníčka. Historie Hrad byl založen kolem roku 1300. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, později známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří vytvořili z Košumberka jedno ze svých předních rodových sídel a po požáru v roce 1573 hrad renesančně přestavěli. V letech 1620 ? 1623 pak byla přistavěna dvě nová křídla. Objekt však značně utrpěl během třicetileté války, poté byl opraven. V roce 1684 zdědila košumberské panství Jezuitská kolej v Hradci Králové. To byl ale začátek konce Košumberku. Noví majitelé o něj neprojevovali velký zájem. Na hradě zpočátku bydleli pouze řemeslníci, kteří budovali nedaleko odtud poutní chrám, později tady bylo jen skladiště a sýpka. Po roce 1773 spravoval panství náboženský fond, v roce 1807 Košumberk vydražil Leopold de Laing. Zkázu však nezastavil ani další majitel Karel Matyáš Thurn- Taxis, který získal Košumberk v roce 1826. Zpustlý hradní areál se stal místem táborů lidu. V roce 1922 získalo Košumberk do své správy Družstvo pro záchranu Košumberka. V letech 1922 ? 1924 byl areál rozsáhle opraven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kosumberk

Zámek Nové Hrady nebo-li Zámek

GPS poloha: 49°51'14.11"N 16°8'27.53"E

Ahoj cestovatelé, tentokrát se vydáme na Zámek Nové Hrady. Nové Hrady, malá obec ležící asi 15 km západně od Litomyšle, nepatří zrovna k nejznámějším ani k nejnavštěvovanějším. Zámek Nové Hrady je v současnosti považován za náš nejvýznamnější areál pánského venkovského sídla postaveného v rokokovém slohu, který byl vybudován v letech 1774 - 1777 hrabětem Jeanem- Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. A zámek bývá někdy nazýván jako české Versailles. Představte si, že v patesátých letech 20.století byly v suterénu zámku výkrmny vepřů. Od roku 1997 je novohradský zámek v soukromém vlastnictví manželů Kučerových z Prahy a díky rozsáhlé rekonstrukci celého areálu získal zpět svůj dávný lesk. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Zderaz" Nyní se na předním nádvoří novohradského zámku nachází nově vybudovaná rokoková zahrada s fontánami. Opraven byl barokní špýchar, kde je nyní umístěno První české muzeum cyklistiky, klasicistní zahradní altán i domek zahradníka. Na terase před špýcharem vyrostlo přírodní barokní divadélko pod hvězdami. P.S. Každý máme svoji 13.komnatu, a ani Zámek Nové Hrady není vyjímkou. Jestli chcete vědět jaká je 13.komnata zámku, přijeďte se podívat. Autor článku: Kateřina Šofrová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-nove-hrady-nebo-li

Toulovcovy Maštale Rezervace

GPS poloha: 49°48'52.80"N 16°8'20.13"E

Příroda, nacházející se na území přírodní rezervace Maštale a mikroregionu SOTM, je krásná a neponičená civilizací. Rozmanité geologické podmínky v různých částech způsobily, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se zde různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. Značná rozloha území nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek. Další přírodní zajímavosti se nacházejí v přilehlých lokalitách jako jsou například přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památka Pivnice. Celá oblast je protkaná sítí turistických a cykloturistických stezek. Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/toulovcovy-mastale

Žďárské vrchy - Bílá skála Skalní útvar

GPS poloha: 49°40'22.26"N 16°2'43.08"E

Pokud se vydáme z obce Křižánky po modré turistické značce na nejvyšší bod Žďárských vrchů Devět skal - dostaneme se přibližně po 2 km chůze napřed po asfaltové silničce a kratším stoupáním po lesní cestě na rovinaté lesní návrší. Po naší levici se nedaleko od nás korunami nejvyšších smrků nechává česat vrcholek ohromného - a na dálku tak trochu neskutečného skalního útesu, který by tady na rovinatém hřebeni nikdo nečekal! Vskutku impozantní skalisko dosahuje také impozantních rozměrů - je téměř 30 m vysoké a dlouhé 60 m, takže je to vlastně taková obrovská skalní hradba. Její název "Bílá skála" není úplně nejpřesnější, skála má do bělosti např. vápencových útesů hodně daleko, ale nejznámější Skály Žďárských vrchů jsou tvořeny nejstaršími přeměněnými horninami - rulami, svory apod. a tyto horniny oslnivě bílé barvy nikdy nedosahují. I tak je tato Bílá skála, tvořená migmatickými rulami, rozhodně světlejší, než například skalní útvary nedalekých Devíti skal. Bílá skála se dá vcelku pohodlně obejít kol dokola a při její podrobné prohlídce s notně zakloněnou hlavou nás zcela jistě překvapí to, jak jsou její dvě nejdelší stěny strmé, až převislé. Zvláště horolezci mají z převisů velkou radost, ale jejich přístup na tuto skálu je omezen. V době od března do konce června tu totiž hnízdí krkavec velký, z dravců si zde našel domov sokol stěhovavý a ze sov bychom tu mohli zahlédnout sýce rousného - a právě v této době je horolezcům vstup na stěny Bílé skály zakázán... Při krátké okružní procházce okolo skalní hradby si určitě všimneme menších skalních věží a bloků, vykukujících už z klesajícího lesního svahu opodál. Však se také tyto menší skalní útvary právem nazývají "Schovanky. " Všechny jsou obklopeny balvany, porostlé mechy a lišejníky a nejbližší okolí tvoří ostrůvky původního lesa, což vše spolu dohromady tvoří velmi romantické přírodní zákoutí. (Na závěr bych chtěl dodat, že Její Veličenstvo - "Bílá skála" s okolními drobnějšími poddanými, je jakýmsi ukončením nesouvislého skalnatého pásu, táhnoucím se v délce asi 1 a čtvrt kilometru ve svahu od hlavního vrcholu Devět skal, a že je toto místo chráněno jako PP - přírodní památka.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy-bila-skala

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Zderaz" Toulovcova rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 49°48'53.23"N 16°9'46.68"E

Jinak též zvaná rozhledna Jarošovský kopec. Nově postavená vyhlídková věž se nachází u silnice mezi Budislaví a Jarošovem. První ze tří (Terezka, Borůvka) dřevěnoocelových rozhleden v oblasti Toulovcových Maštalí nedaleko Litomyšle. Rozhledna je vysoká 16 metrů její horní plošina je ve 12 metrů, na plošinu vede 60 schodů. Umístěna je na Jarošovském kopci a nabízí výhled na zvlněnou krajinu Maštalí, za dobré viditelnosti je možné pozorovat Železné hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky. Otevřeno: duben - září denně (10-16 h), kontakt: www.mastale.cz tel: 724 150 275 Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/toulovcova-rozhledna

Areál zámku Nové Hrady na Chrudimsku Zámek

GPS poloha: 49°51'9.18"N 16°8'44.12"E

Minulý režim se často rád holedbal tím, kolik finančních prostředků socialistický stát věnuje na opravu a záchranu našich historických památek. Toto "velkohubé" prohlášení se ale příliš nezakládalo na pravdě, neboť se zapomnělo dodat, že tyto peníze šly hlavně na opravu a provoz státem chráněných památek - (a historického centra matičky Prahy), na ty ostatní se už jaksi nedostalo... Poměrně dobře na tom ještě byly objekty, které se po vyvlastnění původních majitelů staly domovy důchodců, školami apod., neboť tady probíhaly alespoň nouzové opravy, horší to už ale bylo s mnoha dalšími. Příkladem takové opravdu "ukázkové" starosti Komunistické vlády o šlechtická sídla budiž osud hradozámku v Letovicích, jehož areál si přivlastnilo Jednotné zemědělské družstvo a za jeho hospodaření se budova zámku změnila v takovou ruinu, že si tu družstevníci mohli namísto přidružené výroby přivydělávat pronajmem zámku filmovým štábům, které by zde točily hororové filmy. Druhým příkladem je osud zámku v Nových Hradech, jehož suterén se stal v 50. letech minulého století "Rájem socialistických vepřů. " Ano, čtete dobře - v zámeckém přízemí tu tehdy opravdu kvičela prasata, kterým bylo celkem jedno, že si namísto moderního vepřína užívají zbytek života v bývalém šlechtickém sídle. (Možná to některá z nich pochopila, neboť prase je prý tvor inteligentní, a kdyby mohla mluvit, tak by vyslovila přání: "Žijem si jak na zámku a ať to trvá věčně!!") Což se naštěstí milým vepříkům nesplnilo, neboť přišel rok 1989 a po něm byly jeho zdevastované zbytky vráceny potomkům jeho majitelů. Ti si ale tak jako v případě Letovic nevěděli s takovýmto "danajským" darem rady a proto jej raději prodali. A pak se v obou těchto případech stal takový novodobý český "zázrak" a díky velikému úsilí a nepřetržité práci nových majitelů oba zámky povstaly jak Fénix z popela a nalezly svoji dávno ztracenou krásu. Troufám si tvrdit, že jsou díky energii a vynalézavosti nových majitelů ještě mnohem krásnější, než bývaly v dávných časech. Oba současní "zámečtí páni" totiž vrátili původní lesk nejen hlavním zámeckým budovám a jejím interiérům, ale oba obnovují také celé zámecké areály, do nichž umisťují také novodobé atrakce. Z Letovic i Nových Hradů se tak stávají místa, přímo určená k rodinným výletům, kde si každý člen rodiny přijde na své. Zámek v Nových Hradech byl dokončen r. 1777 panem J.A. H. de Chamaré jako nejhonosnější venkovské šlechtické rokokové sídlo u nás. Zjednaný pan architekt se na přání majitele nechal inspirovat podobnými stavbami ze sladké Francie a odjinud, takže se zámek po svém vzniku mohl pyšnit některými vskutku "světovými" přívlastky. Jeho posledním majitelem se stali roku 1997 manželé Kučerovi z Prahy a díky jejich přičinění se bývalé ruiny dnes změnily na rozsáhlý zámecký areál přístupný všem zájemcům. V dnešní době se musí takový zámecký pán notně ohánět - dotace a příspěvky nejsou natolik velké, aby stačily na chod zámku a další rekonstrukce a údržbu a tak se musí přistoupit na takové menší tržní hospodářství: kromě rokokových sálů a komnat se stálou expozicí historického nábytku - (od baroka po kubismus) - zapůjčeného z Uměleckoprůmyslového Muzea v Praze a přístupných jen s průvodcem, slouží hlavní sál také jako oblíbené místo svatebních obřadů. Dalším "výdělečným" místem je terasa se zámeckou restaurací a cukrárnou a galerií v přízemí jednoho zámeckého křídla, opravená barokní sýpka slouží jako unikátní "1.české Muzeum cyklistiky, " místnosti upravené z bývalých koníren a z kočárovny si mohou zájemci objednat k pořádání společenských akcí a výstav, v bývalém pánském ovčíně vznikla jezdecká stáj a na terase stojí barokní divadlo. "Nevýdělečné" a prosty všech poplatků jsou veškeré procházky vzorně opravenou francouzskou zahradou a anglickým parkem, "motání se" v novém přírodním bludišti, okukování opraveného zahradnického altánu a hospodářských budov, či procházka nahoru parkem ke zbytkům zříceniny bývalého gotického hradu. Nové Hrady se nacházejí ve velmi malebné krajině na okraji Přírodní rezervace Údolí Krounky a Novohradky a nedaleko PP Maštale. Před vstupem do zámeckého areálu vidíme, že jej od parkoviště a návsi oddělen pěkným rybníkem a sotva projdeme monumentální branou, zjeví se před našimi očima pohádkový zámek, jehož členité tvary, rokokové ozdůbky a fasády ve " white and orange colours" zcela uchvátí vaše smysly... a vy si po prohlídce možná, tak jako já, pomyslíte: "Kéž by jenom takových manželů Kučerových a pánů Vavříčků bylo v té naší zemičce víc!!" Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Zderaz" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/areal-zamku-nove-hrady-na-chrudimsku

Chrast Zámek

GPS poloha: 49°54'0.61"N 15°56'17.28"E

Barokní čtyřkřídlý zámek je nejvýznamnější památkou města Chrast na Chrudimsku v Pardubickém kraji. V přístupném zámku sídlí muzeum s přírodovědnými, historickými, vlastivědnými, archeologickými a umělecko- řemeslnými sbírkami. Bývalá zámecká kaple slouží jako koncertní sál. Některé zámecké místnosti byly vyzdobeny malbami exotických krajin se zvířaty. K zámku přiléhá francouzský park. Historie Ve 2. polovině 16. století postavil Albrecht Slavata renesanční tvrz, která byla počátkem 17. století rozšířena a upravena na nevelký renesanční zámek. V roce 1656 získal zámek pražský arcibiskup Arnošt Albrecht z Harrachu, který jej v roce 1660 postoupil nově zřízenému biskupství v Hradci Králové. Královéhradečtí biskupové tady bydleli až do začátku 18. století. V 1. polovině 18. století byl zámek výrazně barokně rozšířen. V roce 1950 přešel zámek do majetku státu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chrast--1

Kolumbovo vejce - skalní útvar Skalní útvar

GPS poloha: 49°49'32.02"N 16°7'19.31"E

Mezi nejvýznamnější skalní pískovcové útvary v Budislavských skalách v přírodní rezervaci Maštale patří útvar Kolumbovo vejce. Tento skalní blok stojící pouze patou na vlastním skalním podkladu lze uvidět na červeně značené cestě, která vede z Boru u Skutče k chatě Polanka. Přímo ke skalnímu útvaru vede Krátká značená odbočka. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kolumbovo-vejce-skalni-utvar

Městské a Toulovcovy Maštale Skalní útvar

GPS poloha: 49°48'54.11"N 16°8'40.52"E

Na první pohled se zdá, že naše skalní města mají svou stálou a neměnnou tvář. Tento dojem je však klamný, neboť zrovna tak jako člověk - i ony se rodí, vyvíjejí, rostou a posléze zanikají. Rozdíl je snad jenom v tom, že se tito představitelé neživé přírody na rozdíl od lidí "dožívají" tisíckrát delšího věku a homo sapiens na nich za celý svůj život žádnou proměnu leckdy ani nepostřehne... My se dneska vypravíme za dvěma našimi skalními městy, která se nacházejí - převedeno na věk lidí - teprve ve stádiu "batolat. " Širší veřejnosti jsou dosud málo známá a nalezneme je na místě, kde by je skoro nikdo nečekal - leží v kraji Pardubickém na okraji podhůří Českomoravské vysočiny. Při pohledu na tuto krásnou a velmi romantickou krajinu máme podezření, že sem byla přenesena odněkud z Kokořínska, ale není tomu tak. V jv části okresu Chrudim a přibližně 10 km od královského Vysokého Mýta se tu pod příkrovem jehličnanů lidskému zraku skrývá rozlehlá pískovcová plošina. Vznikla někdy v období křídy a rozloha nynější přírodní rezervace dosahuje 1083 ha, což jsou už docela slušné parametry, nemyslíte? Do povrchu planiny se v dávné minulosti spolu se svými přítoky zavrtala říčka Novohradka a vytvořila tu čtyři větší kaňony či "doly. " Tekoucí vodstvo se přes pískovce postupně prožralo až na podloží ze starých krystalických hornin, čímž tyto rokle místy získaly hloubku až 60 metrů! Okraje kaňonů zdobí nevysoké, ale dlouhé, členité a přerušované pásy mrazových srubů, bloků, útesů a jednotlivých skalních věží. Jejich medově zbarvené pískovcové stěny byly po věky bombardovány poryvy větrů a staccatem dešťových kapek a při následných chemických reakcích došlo k rozleptání skalních stěn. Díky všem těmto vlivům tu dnes můžeme obdivovat jejich překrásnou výzdobu: dutin všelijakých velikostí, voštin, skalních převisů, hříbovitých tvarů skal a jiných zajímavostí je tu tolik, že by se ani spočítat nedaly. Kromě mnoha pozoruhodných skalních útvarů se v této rozlehlé skalní oblasti můžeme také projít katastry dvou skalních měst. Ony to v pravém smyslu slova vlastně ani skalní města ještě nejsou: prozatím se ještě totiž nacházeji v etapě "vývinu" a na rozdíl od známějších skalních oblastí, jsou ta zdejší zahloubena do okolního terénu. (Což má také jednu nespornou výhodu: alespoň nás při jejich prohlídce nebude bolet za krkem...) Zdejší oblast se velmi dlouho označovala jako Budislavské skály - podle jedné z větších obcí za hranicí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Zderaz" "skalního obvodu." Dnes se celá tato velká přírodní rezervace honosí názvem MAŠTALE. Inspirací k tomuto názvu se staly právě obě skalní městečka - Toulovcovy a Městské maštale. Proč zrovna Maštale??? Podle velmi populární pověsti prý v nich jeden loupeživý rytíř z nedaleké jarošovské tvrze - Vavřinec Toulovec, skrýval ukradené koně a dobytek. Tento pan Vavřinec byl zřejmě velmi zajímavý patron a studium jeho rozpolcené osobnosti by v pohodě uživila nejednoho moderního psychiatra. Na jedné straně byl Toulovec svému okolí znám jako ctihodný pan rytíř, který velice štědře obdarovával chudé a lidi nemocné zahrnoval dárky. Když to ale na něj "přišlo, " měnil se v prachsprostého lapku, který přepadal povozy bohatých kupců... a aby odvrátil pozornost, podnikal své loupeživé nájezdyl dokonce až na dalekou Moravu! Nejbližší okolí tvrze v Jarošově znalo pouze tu vlídnou podobu, přepadené oběti pak měly to "štěstí, " že poznaly i druhou tvář tohoto středověkého Jekylla a Hydea... Populárnější z obou skalních "Maštalí" jsou díky legendě ty Toulovcovy. Najdeme je pod hranou svahu a na plošině nad údolím Vranického potoka, který je vlastně již zmińovanou Novohradkou, ale tady nese jiný lidový název. Za ohybem Hrnčířovy skály nás značená cesta vyvede na velmi hezké skalní náměstíčko, z něhož se do skalního masívu zahlubují dlouhé a úzké chodby. Vznilko tu jakési skalní minibludiště a k potěše těch nejmenších - (ale i duší všech romantiků věku nikterak omezeného) - nás skrze něj provede turistické značení. "Vchodem" se protáhneme do "Kuchyně," "Sklepa" i "Ložnice" - (obývací pokoj nebyl ještě ve středověku znám), mineme zajímavý "Zvon" a procházíme dalšími chodbami bludiště o celkové délce asi 200 m. V bloku skal, táhnoucích se nad červeně značenou cestou směrem k Městským maštalím, pak můžeme spatřit "Oslí chodbu, " "Hlavu Indiána" a další zajímavé skalní útvary, které dosud nemají své "oficiální" pojmenování, a tak si je můžete pokřtít dle své fantazie sami... V nedalekých Městských maštalích sice podobné bludiště nenalezneme, ale zato tady uvidíme velmi hezky vymodelovanou "Pancéřovou loď," "Hrad," "Deštník" a "Liščí díry". Toto skalní městečko je také daleko rozsáhlejší a vypadá mnohem útulněji: rozprostírá se totiž okolo horních částí několika rozvětvených, širších a mělkých skalnatých roklí, po jejichž dnech vedou vyšlapané pěšiny anebo lesní cesty. Je tu také dostatek světla a prostoru a z pohodlí chodníků se krásné skalní útvary lépe obdivují. (Na závěr nezbývá než dodat, že oblast PR Maštale je protkán bohatou sítí turistických značek a že kromě zajímavých pískovcových skalních útvarů se tu chrání také ohrožené druhy z říše rostlinné - např. kapradiny a mechorosty. A z ohrožených živočichů se tu na procházce můžeme setkat s jedovatou "ještěrkou" - mlokem skvrnitým.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mestske-a-toulovcovy-mastale

Vysočina - soubor lidových staveb Skanzen

GPS poloha: 49°45'47.59"N 15°54'22.07"E

První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu... Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu atp. Prohlídkové okruhy: • Betlém - Hlinsko: Rezervace lidové architektury, expozice bydlení drobných městských řemeslníků v roubených domcích z poloviny 19. století. Ukázka bydlení domáckého tkalce, výrobce dřevěných hraček, prodejna upomínkových předmětů, bylinek a keramiky. • Veselý Kopec, Svobodné Hamry: Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v původním krajinném prostředí. Ukázky bydlení, způsobu hospodaření a života drobných zemědělců, lidové technické památky na vodní pohon. Návštěvníci památek, turisté Odborníci a další zájemci Vlastníci památek NPÚ Návštěvníci památek, turisté Zpřístupněné památky NPÚ Vysočina - soubor lidových staveb Vysočina - soubor lidových staveb Čechy | Pardubický kraj | okres Chrudim | lidová architektura | ve správě NPÚ zpět na výpis památek Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Zderaz" • Vše • Vstupné • Otevírací doba • Dostupnost • Bez bariér • Svatby • Historie • Služby • Filmové lokace • Konané akce (102) První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu... První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu atp. Prohlídkové okruhy: • Betlém - Hlinsko: Rezervace lidové architektury, expozice bydlení drobných městských řemeslníků v roubených domcích z poloviny 19. století. Ukázka bydlení domáckého tkalce, výrobce dřevěných hraček, prodejna upomínkových předmětů, bylinek a keramiky. • Veselý Kopec, Svobodné Hamry: Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v původním krajinném prostředí. Ukázky bydlení, způsobu hospodaření a života drobných zemědělců, lidové technické památky na vodní pohon. Kontakt Příčná 350, 539 01 Hlinsko v Čechách tel./fax: Hlinsko: 469 311 429, 469 326 415, 723 468 254, Veselý Kopec: 469 333 175, 469 326 415 E-mail: [email protected] Web: www.vesely-kopec.eu (externí odkaz) Informace o památce Vstupné Veselý kopec Vstupné: 70 Kč a 40 Kč, rodinné vstupné 180 Kč, při kulturních akcích 80 Kč a 50 Kč. Příplatek za fotografování na Veselém Kopci: 20 Kč. Betlém Hlinsko Vstupné: 35 Kč a 25 Kč Rodinné vstupné: 95 Kč (2 dospělí + až 3 děti, studenti) Organizované výpravy dětí do 6 let: 20 Kč. Speciální prohlídky pro ZŠ a SŠ, program Živá historie: 35 Kč. Při kulturních akcích: Vstuné: 45 Kč a 35 Kč Rodinné vstupné: 125 Kč (2 dospělí + až 3 děti, studenti) Organizované výpravy dětí do 6 let: 20 Kč Příplatek za fotografování v památkové rezervaci Betlém Hlinsko: 20 Kč. NOVINKA: ZVÝHODNĚNÉ VSTUPNÉ PRO NÁVŠTĚVU VESELÉHO KOPCE A BETLÉMA HLINSKO V JEDEN DEN. Od 23.4. 2011 do 31.10. 2011 platí pro zájemce o návštěvu Veselého Kopce a památkové rezervace Betlém Hlinsko v jeden den zvýhodněné vstupné: 90 Kč a 50 Kč, rodinné 230 Kč organizované výpravy dětí do 6 let 25 Kč. Svobodné hamry Vstupné: 5 Kč, rodinné vstupné 15 Kč.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Zderaz" Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysocina-soubor-lidovych-staveb

Devět skal Vrchol

GPS poloha: 49°40'6.33"N 16°1'57.23"E

Mluvíme o nejvyšším vrcholu Žďárských vrchů, který se pyšní svými 836 metry. Má upravenou Vyhlídku na rulových skalách typu skalního města. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/devet-skal

Panský stůl - skalní útvar Skalní útvar

GPS poloha: 49°49'9.95"N 16°9'23.69"E

Tento zajímavý uměle upravený skalní útvar se nachází v přírodní rezervaci Maštale na červeně značené turistické cestě, která vede z Budislavi do Vranic. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pansky-stul-skalni-utvar

Rozhledna Borůvka Rozhledna

GPS poloha: 49°50'25.07"N 16°3'45.18"E

Třetí, nejnovější z rozhleden v mikroregionu Toulovcovy Maštale. Byla otevřena v červnu 2005 v blízkosti obce Hluboká. Originálnost její konstrukce ji řadí k nejpěknějším stavbám tohoto druhu v širokém okolí. Vyhlídková plošina je ve výšce 15 metrů a dovoluje široký rozhled na blízké i vzdálenější okolí. Otevírací doba Červenec a srpen 10- 12, 13- 17 hod. Mimo sezónu od dubna do června a od září do konce října 10-12 a 13-16 hod. Vstupné 20 Kč děti do 10 let polovic. Za nepříznivého počasí je rozhledna uzavřena. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-boruvka

Žďárské vrchy - Malínské skály Skalní útvar

GPS poloha: 49°39'40.28"N 16°4'17.44"E

Mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější Skály Žďárských vrchů zcela určitě patří Malínské skály, nacházející se při červené turistické značce asi 1 km od Dráteníček. Rulové skalní útvary tu tvoří velmi družné společenství - (jakousi skalní vesničku) - neboť sestávají ze čtyř větších skalisek a několika menších i větších věží a věžic, rozhozených ve svahu pod nejvyšším skalním útesem. Ten se jmenuje Výspa, dosahuje výšky okolo 20 m a je z prý z nífantastický kruhový výhled na celé široširé okolí. (Já se přiznávám, že jsem chodník,vedoucí na její vrchol v té přebujelé okolní vegetaci a při průzkumu ostatních skal a focení a nadšení jaksi přehlédl, a proto jsem odsud nakonec bohužel odcházel bez vzpomínky na Krásnou vyhlídku... ) Kromě turistů zdejší skály pěkně zblízka - a tělo na tělo - obdivují také horolezci, kterým je správou CHO povoleno "dobývání" vrcholů Srnčí věže, Buldoka, Škunera a nejvyšší Výspy. Zakázáný mají naopak přístup na skalní útvary Polední kámen, Amfiteátr, Ďáblovu kazatelnu, Hadí věžku, Sluneční věž,Zvon, Zubří skálu a Poštolčí kužel. Malínské skály jsou Přírodní Památkou o rozloze 5.87 ha, kromě skal je předmětem ochrany i výrazný balvanový proud. Skalní minioblast se téměř ztrácí pod vzrostlým lesním porostem, z něhož vykukují ze svahu jen vrcholky těch nejvyšších útesů a věží. (Možná by nebylo od věci zbavit úpatí skalních stěn od náletových dřevin - prokouklo by to tu a bylo by to tu ještě pěknější: co vy na to, vážení správcové a ochranáři??)

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Zderaz" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy-malinske-skaly

Milovský rybník Rybník

GPS poloha: 49°40'0.01"N 16°5'23.72"E

Nachází se v údolí řeky Svratky pod hlavním hřebenem Devíti sklal (836 m). Kolem rybníka prochází zeleně značená cesta spojující okolní kopce Dráteničky (775m) a Čtyři palice (732m). Zdejší areál je významným rekreačním střediskem Novoměstska s kempem, pensiony a hotelem Devět skal, který vytváří zdejší dominantu. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/milovsky-rybnik

Polička - městský park Park

GPS poloha: 49°42'49.32"N 16°16'0.64"E

Nachází se na okraji historického jádra města u Synského rybníku. Byl založen přibližně před sto lety a dnes se zde nachází celkem 104 druhů dřevin. Zajímavostí jsou především některé vzácně pěstované druhy, například bělas virginský, jinan dvoulaločný, celoterčník různobarevný, ale i běžné druhy často mohutného vzrůstu. V parku jsou i památníky tří našich velikánů a to Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Svatopluka Čecha. U vstupu do parku na červené značce je informační tabule s mapkou a podrobným popisem. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestsky-park

Budislavské skály Skalní útvar

GPS poloha: 49°48'55.21"N 16°8'3.39"E

Jedná se o nejrozsáhlejší komplex pískovcových skalních měst v Pardubickém kraji. Nachází se na pomezí okresů Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V současné době je součástí mikroregionu Toulovcovy maštale, který má sídlo v obci Proseč. Zde je i hlavní infocentrum této turisticky zajímavé oblasti a vycházejí odtud vyjížďkové okruhy řady cyklotras pro horská kola. V celém regionu je i velmi hustá síť pěších tras a k poznání území z ptačí perspektivy jsou zde vybudovány tři rozhledny. Centrem skalního kompexu je pískovcová oblast mezi Prosečí, Budislaví a osadou Vranice, kde se nacházejí obě hlavní skalní města (Toulovcovy Maštale a Městské Maštale) s řadou zajímavých i několik desítek metrů vysokých skalních útvarů, z nichž mnohé dostaly i své názvy. Celé území je protkáno i řadou hluboce zaříznutých skalnatých údolí s bublajícími potůčky a studánkami. Některá jsou hluboká až 60 m. Většina území Budislavských skal leží v rozlehlé přírodní rezervaci pod názvem "Maštale". Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 - Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/budislavske-skaly

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Zderaz" Drašarova lípa Památný strom

GPS poloha: 49°41'58.52"N 16°8'9.17"E

Nachází se v údolí potoka Hlučál jižně od Pusté Rybné. Kolem ní prochází zeleně značená cesta začínající ve stanici Borová u Poličky a směřuje pak dále na Březiny, Čtyři palice a Milovy. Stáří této památné lípy malolisté je 240 let, obvod kmene má 436 cm a je vysoká 26 m. Pojmenována je po hrdinovi románu Terezy Novákové "Drašar". Tento buditel pronásledovaný církví i panstvem, zde zapomenut prožil v domku u Teplých poslední roky svého života. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drasarova-lipa

Hlinsko - radnice Radnice

GPS poloha: 49°45'35.10"N 15°54'20.20"E

První objekt byl jako v jiných městech dřevěný, postavený v roce 1598. V letech 1788- 92 město přistoupilo k jeho přestavbě do zděné podoby v pozdně barokním slohu. Současnou podobu radnice získala v roce 1850 podle projektu stavitele Václava Sitty. Věž v ose průčelí nad vchodem pochází z roku 1839. V současné době je dominantou zdejšího náměstí. Před radnicí je dnes zbudována zajímavá vodní kaskáda. Turistické mapy KČT 1:50 000: č.45 Železné hory, č.47 Vyskomýtsko a Skutečsko a č. 48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hlinsko-radnice

Polička - muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°42'53.87"N 16°15'52.17"E

Jedná se o historickou budovu na rohu Tylovy a Šaffovy ulice, která byla v roce 1934 věnována místnímu Muzejnímu spolku. Do té doby byla sídlem chlapecké měťanské školy, kterou navštěvoval i nejvýznamnejší zdejší rodák hudební skladatel Bohuslav Martinů. V nedávné době prošel celý objekt rozsáhlou rekonstrukcí a byly zde vybudovány nové moderní expozice. Hlavní je pak Historie města Poličky a okolí, která se snaží návštěvníka vtáhnout do dávných časů našich předků. Samostatnou expozicí je i Sklářství na Horácku s ukázkou sklářské produkce na českomoravském pomezí. Dále je zde i ukázka školní třídy z doby mládí B. Martinů. Závěrečná část je věnována životu a tvorbě dohoto našeho významného hudebního skladatele. Turistiská mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-muzeum

Polička - městské hradby Hradby

GPS poloha: 49°42'47.45"N 16°15'53.78"E

Poličské hradby byly zbudovány v polovině 14. století. Hlavní hradba má šířku 2, 5 m a výška hradeb dosahovala až 10 m. Celý hradební okruh dlouhý 1220 m byl zesílen 19 půlválcovými baštami s věžemi o celkové výšce až 22 m. Význam opevnění však od konce 16. století postupně klesal a definitivní zánik jeho funkčnosti přinesly změny válečné techniky v období třicetileté války. Městské hradby v Poličce patří dnes co do půdorysné celistvosti k nejlépe dochvalým městským fortifikacím v České republice. Dnes je část ochozů rekonstruované partie hlavní hradby s několika věžemi zpřístupněna veřejnosti. Prohlídky probíhají každou hodinu a výchozím bodem je místní informační centrum, které se nachází na historickém Palackého náměstí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Zderaz" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestske-hradby

kostel svatého Jakuba v Poličce Kostel

GPS poloha: 49°42'49.28"N 16°15'48.64"E

Při strašlivém požáru města Poličky v roce 1845, kdy lehlo popelem 98 procent městských domů, byl ohněm zasažen také kostel sv.Jakuba. Gotická stavba ze 14. století se proměnila v ruinu a při obnově města bylo rozhodnuto o jejím zbourání. Zároveň si ale městští radní nechali od architekta A. Váchy vypracovat plány na stavbu kostela nového. Podle projektu stavitele a ve stylu novogotickém tak vznikl veliký trojlodní sakrální objekt, doplněný štíhlou věží. Pod vysokým jehlancem její střechy se do dnešních dnů zachovala světnička, který bývala domovem pověžného. Tato funkce obnášela v časech dávno minulých jakéhosi "oznamovatele" požárů a městského strážce. Podkrovní světnička a ochoz s překrásným výhledem na věži kostela sv. Jakuba v Poličce nejsou pozoruhodné jen tím, že je oboje přístupné turistům, ale hlavně tím, že se zde - vysoko nad zemí - narodil nejslavnější poličský rodák Bohuslav Martinů... Kostel sv. Jakuba naleznete v městském centru, obehnaném dosud hradbami, poblíž hlavního Palackého náměstí. Kostel se nachází také na náměstíčku, které zase dostalo název - jak jinak - po slavném hudebním skladateli. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svateho-jakuba-v-policce

Vysoké Mýto - mariánský sloup Socha

GPS poloha: 49°57'12.78"N 16°9'38.35"E

Nachází se uprostřed hlavního náměstí Přemysla Otakara II. obklopen zelení stromů. Byl postaven Strůnou z Klatov v roce 1714, který připomíná události toho roku a morovou epidemii. Sloup má celkovou výšku 14 m. Jeho vrcholovou část zdobí socha Panny Marie, na podstavci pak sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Floriána a sv. Vavřince. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoke-myto-mariansky-sloup

Vysoké Mýto - zvonice Zvonice

GPS poloha: 49°57'7.58"N 16°9'33.64"E

Tato moutná renesanční věž byla postavena v roce 1585 a v době baroka ještě zvýšena o jedno patro. Sem byly zavěšeny zvony ze sousedního kostela, protože přetěžovaly jeho věže. Po přestavbě kostela v roce 1898 byly vráceny zpět. Ve zvonici jsou dnes výstavní prostory Městské galerie. Stojí v sousedství kostela sv. Vavřince. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoke-myto-zvonice

Nové Hrady - Galerie klobouků Muzeum

GPS poloha: 49°51'12.35"N 16°8'49.27"E

V areálu nádherného rokokového Zámku Nové Hrady u Litomyšle byla v červnu 2012 v nově postavené oranžerii otevřena Galérie klobouků, v níž především dámy mohou obdivovat přes 200 dámských klobouků, které pocházejí z dílen současných anglických modistek. Zastoupeny jsou klasické slamáky, klobouky plstěné, srstěné i vlněné, klobouky zdobené ptačím peřím (kohout, pštros, krocan aj.), bonbónky se závojíčky i vlasové doplňky zvané fascinátory. K dispozici je i koutek s velkým zrcadlem a 12 klobouky, které si návštěvnice mohou vyzkoušet. Nechybí samozřejmě ani povídání o historii pokrývek hlavy, dámských Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Zderaz" klobouků, o materiálech a způsobech výroby. Součástí expozice je i vybavení krejčovské dílny z 20.let 20. století. Vně budovy je i voliéra s papoušky. Otevřeno denně od 10 do 17 hodin (od května do září), v dubnu a v říjnu pouze o víkendech a svátcích Vstupné: plné 40 Kč, snížené 30 Kč, rodinné 70 Kč Autor článku: Jana Beranová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady-galerie-klobouku

Luže - radnice Radnice

GPS poloha: 49°53'36.02"N 16°1'41.81"E

Nachází se uprostřed hlavního Náměstí plk. Josefa Koukala. Byla postavena v roce 1542 na místě dřívějšího objektu rychty, která vyhořela. Zbudovali ji tehdejší majitelé hradu Slavatové a Městečku Luži ji darovali v roce 1572. Objekt v nedávné době prošel nákladnou stavební úpravou. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/luze-radnice

Nové Hrady - První české muzeum cyklistiky Muzeum

GPS poloha: 49°51'14.29"N 16°8'47.72"E

Nachází se v obci Nové Hrady na severním okraji Toulovcových Maštalí. Muzeum je umístěno v historické budově barokního špýcharu v zahradním traktu zdejšího zámku. Třípodlažní objekt je celý věnován historickým kolům z různých částí Evropy. K vidění jsou jak nejstarší dřevěná historická kola, tak i novější typy. Tato jedninečná expozice určitě stojí za návštěvu a vhodně doplňuje prohlídku zdejšího zámku. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady-prvni-ceske-muzeum-cyklistiky

Vysoké Mýto - kostel sv. Vavřince Kostel

GPS poloha: 49°57'8.65"N 16°9'30.81"E

Svou mohutností tvoří dominantu města. Původně raněgotická stavba prošla několika přestavbami. Současná podoba je výsledkem puristické rekonstrukce koncem 19. století vedené F. Schmoranzem a J. Mockerem. Uvnitř monumentální barokní oltář s originálem obrazu P. Brandla Nanebevzetí P. Marie z roku 1728, gotická socha vysokomýtské Madony z počátku 16. století a cínová křtitelnice z roku 1499. V těsné blízkosti stojí velice cenná zvonice. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoke-myto-kostel-sv-vavrince

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12