Průvodce "Průvodce Vlčice"
Hrad Kaltenštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°17'42.86"N 17°9'7.78"E
Hrad Kaltenštejn byl vybudován po roce 1290. Již v roce 1295 informuje Bolek I. Svídnický vratislavského biskupa, že vykoupil Kaltenštejn z rukou loupeživých nepřátel církve. Kdo byl oněmi tajemnými škůdci, kteří hrad vybudovali, není známo. Je ale pravděpodobné, že se mohlo jednat o rod Wüstehubů, obávaných loupeživých rytířů, kteří na počátku 14. století prakticky uchvátili část území na Jesenicku a Javornicku a ze svých sídel pořádali pustošivé nájezdy na majetky vratislavského biskupství i do Čech. Důkazem je podoba hradního jádra, které je stavebně velmi podobné dalším wüstehubovským hradům - Kolštejnu a Frýdberku. Nový hrad si zřejmě za kratičkou dosavadní dobu stačil vybudovat takovou pověst, že měl být podle návazného rozsudku krakovského biskupa buď zbořen, nebo předán do rukou vratislavského biskupa. Naštěstí byla realizována druhá varianta, jak dokládá zmínka o bratru vratislavského biskupa coby kaltenštejnském purkrabím v roce 1299 V první polovině 14. století náležel hrad rodu Haugwitzů. Jeho význam však rostl, takže v roce 1345 se vratislavský biskup Přeclav z Pogarel rozhodl získat jej zcela do majetku biskupství. U příležitosti převodu majetku biskup dokonce označil Kaltenštejn jako „mocně opevněný a výnosný pro niskou zemi“. Od té doby byl Kaltenštejn vždy jednou z nejpevnějších bašt katolictví na Jesenicku. Zajímavé je, že se jej husité nepokusili dobýt, když na počátku roku 1428 táhli proti vratislavskému biskupovi Konrádovi IV. Až v roce 1441 se jej lstí zmocnil rytíř Zikmund Rachna, který sem unesl jednu z dcer kladského královského hejtmana Půty z Častolovic. Proto byl hrad obležen biskupskou hotovostí a bez větších problémů dobit 11. března 1441. Obránci hradu byli oběšeni a Rachna sám krutým způsobem umučen. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Vlčice" Opevnění hradu bylo již v té době zastaralé a vyžadovalo rozsáhlou modernizaci. V té době Kaltenštejn měl čtyři brány, vlastní mlýn, pivovar a pilu. I když se jednalo o významný hrad, navrhované stavební úpravy, které měly vést k výraznému zesílení jeho opevnění - stavba druhé hlásky a tří až čtyř flankovacích bašt - nebyly realizovány. Přesto sehrál roli největší opory moci církve v oblasti ještě jednou - v 60. letech 15. století době rozkolu mezi biskupem Joštem z Rožmberka a „kališnickým“ králem Jiřím z Poděbrad, kdy byl protiváhou nedalekému Edelštejnu. Biskupovou smrtí roce 1467 došlo k částečnému zklidnění situace a Kaltenštejn pak už v dějinách vážnější úlohu nehrál. Ba naopak - dubloval úlohu sousedního Frýdberku. Navíc v době, kdy obce v oblasti, z jejichž daní byly hrady vydržovány, byly neustálými válkami značně zpustošeny. A tak pravděpodobně v roce 1505 nechal administrátor biskupství Jan Thurzo Kaltenštejn za 1400 zlatých vykoupit a rozbořit. Správa území připadla Frýdberku a stavebního materiálu z Kaltenštejna bylo údajně použito k opravám hradu v Javorníku. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-kaltenstejn
Hrad Žulová Hrad
GPS poloha: 50°18'35.82"N 17°5'58.31"E
Tohle vlastně ani už není hrad, neboť zřícenina tohoto hradu byla přestavěna na kostel. Taková docela zajímavá kuriozitka na územíseverozápadné kousek od Jeseníku. Žulová je starobylé místo v jesenickém výběžku pod Rychlebský horami. Dávné jméno Sestrechovice (Sestrechowitz) prozrazuje slovanský původ. Od 14. století se jmenovalo Frýdberg, po druhé světové válce však Městečko přišlo nejen o svá práva, ale i o název. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-zulova
Kaltenštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°18'42.16"N 17°5'59.57"E
Zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaná též Hradisko) se nachází 9 km severně od Jeseníku.Hrad stojí na zalesněném kopci nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu. Popis hradu Zbytky hradu, nepodávají jasný obraz o jeho původní rozloze. je však patrné, že šlo o mohutnou pevnost. Hradní areál se rozkládal na ploše asi 100 metrů krát 30-75 metrů. Hradní kopec spadá ze severu a východu srázně dolů a hrad mohl být napaden a ohrožen pouze z jižní strany. V této části bylo proto hradní opevnění zesíleno několika mezihradbami. Do hradu vedla brána od západu, dnes už sotva znatelná. Hradební zeď byla v průměru až 2 metry silná, místy se však celá rozpadla, takže se můžeme jen domnívat, kudy vedla. V hradebním prostoru nezbyla kromě věže žádné větší stopy po obytných budovách. Věž, stojící v jižní části Hradiště, měla 4 m silné zdi a chránila zároveň přiléhající hradní palác, z něhož zůstal jen roh budovy. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaltenstejn
Kaltenštejn (Hradisko) Zřícenina
GPS poloha: 50°17'46.57"N 17°9'4.51"E
Romantická a rozlehlá zřícenina hradu Kaltenštejn, nazývaného také Hradisko a lidově Biskupská čepice, se nachází na zalesněném návrší východně od Žulové na Jesenicku v Olomouckém kraji. Rozsáhlý hradní areál byl ze tří stran chráněn strmým kopcem, jižní strana byla zesílena několika hradbami. Hradební zeď se dochovala v délce 38 metrů, dominantní částí hradní zříceniny je válcová věž o průměru 12-13 metrů se zdmi silnými až 4 metry. Dále se zachovaly nevelké zbytky základových zdí paláce, zbytky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Vlčice" hradeb a na západě zbytek brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl postaven koncem 13. století vratislavskými biskupy. V písemných záznamech se hrad poprvé objevuje v roce 1296 v souvislosti se sporem vratislavského biskupa Jana III. Romka se svídnicko- münsterberským knížetem Bolkem, který biskupovi hrad odebral, na základě rozhodnutí krakovského biskupa Jana však musel Bolek hrad vrátit. Mohutný hrad pak sloužil k ochraně církevních statků proti šlechtě. Hrad byl několikrát zastaven a pak vykoupen zpět. Kolem roku 1319 jej získal mocný rod Haugwitzů, poté se zde vystřídala řada majitelů, až Kaltenštejn v roce 1497 koupil Jindřich z Tetova. Hrad však postupně ztrácel na významu, a proto jej biskup Jan Thurzo v roce 1505 koupil a dal rozbořit. Kaltenštejn již nikdy nebyl obnoven. V 19. století byly v hradním areálu nalezeny cínové šípy a oštěpy, zřejmě již z 15. století. Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaltenstejn-hradisko
Skalní město Smolný vrch Skalní útvar
GPS poloha: 50°20'6.86"N 17°8'54.46"E
Někdy bývá vrchol označován jako Venušiny misky, to je ovšem název národní přírodní památky která se na vrcholu kopce nachází. Smolný vrch, 404 m vysoký vrchol Žulovské pahorkatiny, je exfoliační klenbou, nebo též ostrovní horou, která vznikla v tropickém období třetihor. Skalní útvary na vrcholu jsou pleistocenního stáří, z doby pevninského zalednění. Tehdy Smolný vyčníval jako nunatak nad vrchol ledovce. V okolí vrcholu se pak nachází malé žulové skalní město, které bývá návštěvníky opomíjeno. Na skalách najdeme řadu útvarů erozních účinků vody na žulové podloží. Jedná se o skalní mísy, skalní sedla, křesla, výklenky, tafoni aj. Největší skalní mísa má rozměr 1505x1478 mm, Hluboká 1062mm, objem cca 650 l, je téměř neustále naplněná vodou. Výrazným útvarem je např. skalní křeslo s výraznými žlábkovými škarpy. Název misek je připisován bájným Venušiným lidičkám, kteří v nich měli provozovat obětní rituály, Okolní les je smíšený s převahou borovice lesní, s dubem zimním, javorem klenem, mléčem aj. Turisticky vyhledávaná lokalita s vyhlídkovou plošinou. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalni-mesto-smolny-vrch
Javorník - krytý bazén Koupaliště
GPS poloha: 50°23'26.56"N 17°0'15.08"E
Když před léty spadla střecha školní tělocvičny v Javorníku (díky nekvalitně provedené konstrukci systému Kord, vyráběného v nedalekém Jeseníku ve firmě Rudné doly), bylo nutno postavit tělocvičnu novou. Díky tomu byl v objektu vybudován i malý plavecký bazén. Ten sice neohromuje nějakou obrovitostí (rozměr 13, 5-6m), nicméně je příjemným zpestřením služeb pro turisty, kteří zavítají do Rychlebských hor. Bazén totiž neslouží pouze školní mládeži, ale mimo vyučování je přístupný i veřejnosti a o prázdninách pak téměř celodenně, což ocení návštěvníci i v nepřízni počasí.
Krytý bazén a tělocvična při základní škole.
Otevírací doba: po dobu prázdnin každý den 10:00 - 17:00
mimo prázdniny: Úterý 15:00 - 20:00 Středa 15:00 - 17:00 (17:00 - 18:00 rodiče s dětmi do 7 let) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Vlčice" Čtvrtek 15:00 - 19:00 19:00 - 20:00 ženy Pátek 15:00 - 19:00 Sobota a neděle 10:00 - 17:00
Kontakt: Telefon: 584 440 620 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-kryty-bazen
Turistické zázemí Račí údolí Odpočinkové místo
GPS poloha: 50°22'14.30"N 16°59'53.09"E
O tom, že firma Lesy České republiky není jen organizace produkující různé skandály se můžou přesvědčit návštěvníci Rychlebských hor. Pro výletníky, turisty, cykloturisty i jiné dobrodruhy místní polesí vybudovalo solidní základnu, označenou jako Turistické zázemí Račí údolí. Jedná se o rozsáhlý přístřešek s lavicemi a stoly. Součástí je krb pro rozdělání ohně, je tu i odpočívka s tekoucí vodou. Ta sice není z žádného pramene, je sem přivedena z kolem tekoucího Račího potoka, ovšem voda je zde čistá, ostatně probíhá znovuvysazování raků do potoka, aby svému jménu vyhověl. Je tu i místo pro postavení stanů a mapa s vyznačením zajímavostí v okolí. Základna leží v osadě stejnojmenného jména s údolím, pár set metrů před hranicí přírodní rezervace. A kdo se sem vydá, bude určitě překvapen a okouzlen přírodou a morfologií tohoto krásného údolí. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-zazemi-raci-udoli
Rybářská bašta na Stříbrném potoce v Nýznerově Rekreační oblast
GPS poloha: 50°16'24.74"N 17°3'20.12"E
Při turistických aktivitách v okolí Žulové v Rychlebských horách je příjemným místem pro doplnění energie Rybářská bašta v Nýznerově. Jedná se o sezónní restaurační zařízení ( v provozu je podobu letních prázdnin), které je součástí Rybářství Nýznerov, specializovaného na chov lososovitých ryb, zvláště pstruha duhového. Smažený pstruh je specialitou podávanou na Rybářské baště, která se nachází v těsné blízkosti sedmi chovných kaskádovitých rybníčků. Restaurační zařízení pro svou bezprostřední blízkost přírodní památky Vodopádů Stříbrného potoka je v době prázdnin středem zájmu, zvláště cykloturistů. Jedná se o příjemné posezení v stínu pergoly na letní zahrádce s obsluhou s výhledem na rybníky. Zastavení a občerstvení na Rybářské baště všem doporučuji. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rybarska-basta-na-stribrnem-potoce-v-nyznerove
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Vlčice" Penzion U Gladišů Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°22'58.44"N 17°4'20.64"E
Ubytování, adresa: Bernartice 32 Telefon: +420721647688, e-mail:
[email protected] Kapacita: 21 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet Hodnocení: Penzion U Gladišů nabízí ubytování v rodinném prostředí s kapacitou 21 osob. Okolí nabízí nepřeberné množství volnočasových aktivit, od cykloturistiky, pěší turistiky, po jízdu na čtyřkolkách nebo koních. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-u-gladisu
Hotel Černá Voda Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°18'16.56"N 17°8'40.56"E
Ubytování, adresa: Černá Voda 147 Telefon: +420584452529,+420605298565, e-mail:
[email protected] Kapacita: 24 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Hotel se nachází v obci Černá Voda cca 20 km od města Jeseník, 5 km od polských hranic. Lesy v okolí lákají k houbaření, sběru lesních plodin, k relaxaci a procházkám na čerstvém vzduchu. Klidné a pěkné prostředí je ideální pro strávení příjemné letní i zimní rekreace. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-cerna-voda
Hotel Černá Voda - restaurace Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°18'16.56"N 17°8'40.56"E
Stravování, adresa: Černá Voda 147 Telefon: +420584452529,+420605298565, e-mail:
[email protected] Kapacita: 80 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Trojjazyčné jídelní lístky, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba Hodnocení: V naší kuchyni vaříme výhradně z čerstvých a prvotřídních produktů, abychom tak dosáhli nejvyšší kvality Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Vlčice" námi připravovaných jídel a získali tak ty nejchutnější menu, od předkrmů, přes hlavní jídla až po dezerty. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-cerna-voda-restaurace
Javorník - muzeum, městské kulturní středisko Muzeum
GPS poloha: 50°23'33.36"N 17°0'21.35"E
Muzeum v Javorníku návštěvník nalezne v krásné historické budově v Nádražní ulici. V budově má své sídlo Městské kulturní středisko, dále je zde kino, knihovna a infocentrum, kterému je věnován samostatný příspěvek. V muzeu návštěvník může shlédnou expozici věnovanou historii Javornicka, část expozice je věnována působení skladatele Carla Ditterse z Dittersdorfu, dále je zde koutek ševce s vybavením, původní historická lékárna a kopie selské světničky. V roce 2010 se muzeum rostlo o soukromou sbírku minerálů, které posbíral Ing. Jaromír Jedlička. Provozní doba: říjen - duben po - pá 8:00 - 15:30 květen - září po - pá 8:00 - 16:30 so 11:00 - 17:00 Kontakt: Muzeum - Městské kulturní středisko Javorník Nádražní 160 790 70 Javorník tel: 584 440 276 email:
[email protected] web: http://www.kulturnidumjavornik.cz/index.php/muzeum Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-muzeum-mestske-kulturni-stredisko
Boží hora Kostel
GPS poloha: 50°18'37.44"N 17°6'42.88"E
Pověst praví, že na vrchol Boží hory někdo přinesl obraz Panny Marie už ve 12. století, nicméně první barokní kaple byla na Boží hoře vystavěna v r. 1713. Kostelík byl dřevěný a okolí bylo ještě kryto dřevěným přístřeškem. V r. 1784 bylo výnosem Josefa II. poutní místo zrušeno a obraz Panny Marie přenesen do kostela ve Skorošicích. Tento kostel vyhořel r. 1833 a i obraz vzal za své. Nicméně tradice potí na Boží horu pokračovala. Pro neutěšený stav bylo posléze přistoupeno k nové stavbě. Nejdřív však vznikla nová Křížová cesta na vrchol Boží hory (1877) a r. 1878 byla započata stavba novogotického kostelíka. Nový kostel byl vysvěcen 30.5.1880. V r. 1893 dostala křížová cesta nové obrazy od malíře Baucha z Vidnavy. Kromě kostelíka na Boží hoře je hora tvořící s vedlejším Borovým vrchem významnou geologickou lokalitou. V lomu JV od vrcholu byly těženy biotické granity. V masivu jsou žíly aplitů a pegmatitů, v okrajové části lomu jsou pak žíly kalcitického mramoru. Boží hora (525m) je zároveň nejvyšší horou Žulovské pahorkatiny. Vrchol s kostelíkem je dostupná modrou TZ, které sleduje trasu Křížové cesty, k lomu je trasa neznačená, není však velkým problém ji objevit, případně k lomu můžeme dojít od silnice ze Žulové na Černou Vodu odbočkou před Andělskými Domky. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bozi-hora
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Vlčice" Javorník - kostel Nejsvětější Trojice Kostel
GPS poloha: 50°23'27.54"N 17°0'11.71"E
Kostel Nejsvětější Trojice v Javorníku byl vystavěn v l. 1716-23, kdy k němu byla přenesena i fara od staršího kostela sv. Kříže. Nový barokní kostel vznikl v době rozvoje města, které značně utrpělo v předchozím století za 30. leté války a následné morové ráně. Návrh stavby kostela provedl stavitel M. J. Klein, dnešní podobu má kostel od r. 1866 podle návrhu stavitele Schwarzera. Jedná se o obdélníkovou jednolodní stavbu s užším presbytářem v závěru lodi a přistavěnou sakristii ze severozápadu. Kruhová kaple Bolestné Panny Marie přistavěna r. 1755. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-kostel-nejsvetejsi-trojice
Lom Rampa - Černá Voda Důl, štola, šachta
GPS poloha: 50°17'47.82"N 17°8'8.86"E
Asi nejznámější zatopený lom Žulovské pahorkatiny. Jeho jakoby naříznutá vysoká svislá stěna působí majestátně. Dostaneme se sem po červené značce ze Žulové nebo Kaltenštejna. Značka částečně kopíruje starou železniční trať vedoucí z Žulové k tomuto lomu. Kdo chce, může hledat kousek od lomu směrem k Žulové vlevo zbytky nákladiště této trati. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lom-rampa-cerna-voda
Žulová - žulový sloup se sochou Pany Marie Socha
GPS poloha: 50°18'32.83"N 17°5'53.23"E
Žulový Mariánský sloup se sochou Pany Marie je hodný svého umístění v „žulovém“ městě. Pomník byl postaven na Mariánském náměstí 8. 9. 1898 u příležitosti oslav padesátileté vlády císaře Františka Josefa I. Tento sloup nahradil starší dřevěný sloup z roku 1793. Autorem sochy Panny Marie s ježíškem je sochař a odborný učitel supíkovické školy pro zpracování mramoru Heinrich Strauss. Sloup dodala žulovská kamenická škola. U podstavce sloupu je umístěna žulová lavice, která je dílem kamenické odborné školy. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zulova-zulovy-sloup-se-sochou-pany-marie
Javorník kostel sv. Kříže Kostel
GPS poloha: 50°23'42.61"N 17°0'32.80"E
Kostel sv. Kříže
Jednalo se o první Javornický kostel u kterého byla i fara. Vznikl patrně v polovině 13. století, stavba je datována r.1260 podle nápisu na románsko- gotickém portálu. Kostel byl zřejmě postaven ještě před velkou kolonizací, což dokazuje slovanský název Javorníku. Nedaleko kostela stála tvrz, která byla vypleněna r. 1428 husity, při té příležitosti zřejmě utrpěl i kostel. Opravy se kostel dočkal koncem 15. století kdy byl zasvěcen sv. Heleně a sv. Barboře. V r. 1582 byl opraven krov a r. 1585 postavena hřbitovní zeď. Podle zprávy z r. 1651 klenbu měl jen presbytář, v lodi byl dřevěný strop. Hřbitovním kostelem je od r. 1723, kdy byl vysvěcen nový kostel pod zámkem. Další stavební úpravy proběhly v 2. polovině 19. století, neměly však velký vliv na celkovou dispozici kostela, která i díky tomu, že se jednalo již jen o hřbitovní, si ponechal stylový jednoduchý ráz i se zachovanými prvky s přelomu románsko-gotické doby. Jsou to zejména 2 portály patrně z 60. let 13. století. Zaklenut je jen presbytář, kde najdeme další raně gotické prvky, loď má plochý strop. V květnu 2014 hlavní loď kostela obepínalo lešení, takže kostel dostává nový kabát, jak lze již pozorovat na hotovém Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Vlčice" kněžišti. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-kostel-sv-krize
Vápenka u Javorníka Technická památka
GPS poloha: 50°22'50.09"N 16°58'28.16"E
Jak se Jesenicko někdy označuje jako kraj vody a kamene, nacházíme všude možné památky na využívání těchto přírodních zdrojů. Jedním z nich je například vápenka u cesty z Javorníka do Travné. Jedná se o Vápennou pec, která patřila firmě Josefa Meigsnera. Vápenka vznikla na místě starší pece v r. 1833. Původní vápenka byla v provozu do r. 1818. Vápenku provozoval do r. 1861, kdy ji pro neschopnost splácení dluhů převzalo město Javorník. Výroba pak skončila r. 1900. Technická památka zvolna podléhala zkáze, až po roce 2000 došlo k její obnově. Nejdříve byly vykáceny nálety, pak vyčištěna pecní dutina a do r. 2008 provedena částečná rekonstrukce a konzervace stavby. Byl jsem tu v r. 2007, takže stav na snímku je z průběhu prací.
Nové foto je tedy třeba tady: http://smirci-krize.cz/fotky-ol-je-javornik-vapenka.php Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vapenka-u-javornika
Javorník - radnice Radnice
GPS poloha: 50°23'27.53"N 17°0'6.98"E
Budova radnice vytváří se zámkem na Jánském vrchu typické panorama města Javorník. Ač budova s věží vypadá, že je 200 let stará opak je pravdou, radnice byla postavena v roce 1935. Na východní straně radnice je umístěna pamětní deska k výročí 85. narozenin T. G. Masaryka, znovu odhalena byla 7. 3. 1946. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-radnice
Javorník - městské informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°23'33.22"N 17°0'20.05"E
Městské informační centrum v Javorníku se nachází v boční částí Kulturního domu. MIC poskytuje informace o historii a památkách města, o turistických lokalitách v regionu, o ubytování a stravování, info o kulturních akcích, dopravní spojení, atd….. Aktuální info o provozní době je na níže uvedeném webu. Kontakt: Městské informační centrum Javorník Nádražní 160 790 70 Javorník tel: 584 440 688 email:
[email protected] web: http://www.kulturnidumjavornik.cz/index.php/informacnicentrum
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Vlčice" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik-mestske-informacni-centrum
Kamenný most Rozcestí
GPS poloha: 50°24'11.27"N 16°56'34.26"E
Kamenný most je textační místo na červené značce od Javorníka na Borůvkovou horu. Označuje místo, kde začíná stoupání od Hoštického potoka k Vysokému kameni (po mírném výstupu údolí potoka následuje dosti strmý výstup po svahu hory podél jednoho z přítoků potoka). Jak tabulka praví úsek není skutečně vhodný pro kola ani pro lyžaře. Název místa neznalému slibuje nějakou stavební lahůdku, bohužel je to však celkem tuctový betonový most s kamenným obložením. Ovšem zas tak nezajímavé místo to není, nedaleko najdeme opuštěný lom, který zřejmě sloužil při stavbě horské silnice a pár set metrů níže po proudu u potoka narazíme na zajímavý strom, který na břehu potoka roste. Jedná se o tis, který podle všeho dřevorubci ušetřili při kácení. Přece jen tu v lesích působí značně nezvykle, nicméně zřejmě si ho tu někdo kdysi vysadil na nějaké zahrádce, přece jen v pohraničí bývalo osídlení hustší. A možná tam kde je teď ten betonový most, kamenný stával. A budeme- li se rozhlížet po svahu nad levým břehem potoka, objevíme různé skalky, které naznačují přítomnost skalního masivu, který skutečně na vrcholu najdme. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenny-most--3
Sedm křížů u Javorníka Kříž
GPS poloha: 50°23'1.03"N 16°57'36.50"E
Žulový kříž u zelené TZ asi 4km západně od Javorníku směrem k Borůvkové hoře (značka na Bílou Vodu). Podle pověsti zde skutečně stálo sedm křížů na hrobech sedmi švédských důstojníků, kteří zde v obklíčení spáchali sebevraždu. Bitva se snad odehrála někde v místě Komáří dolinky, poražení vojáci snad uprchli do lesa a když viděli bezvýchodnost své situace, zvolili dobrovolný odchod... Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedm-krizu-u-javornika
turistické rozcestí Javorník - náměstí Rozcestí
GPS poloha: 50°23'28.25"N 17°0'8.53"E
Turistický rozcestník, který se nachází na náměstí Svobody u radnice, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po červené značce ve směru Bílá Voda, Borůvková hora, Javorník (Jánský vrch) - Svatý Antonín, Rychleby, Špičák, po značce zelené ve směru Bílá Voda, Šafářova skála, Sedm křížů Javorník žst, Bílý potok a po značce modré ve směru Javorník - Tvrziště, Pod Rychleby, Zálesí, Travná. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-javornik-namesti
Hraničky - přechod Hraniční přechod
GPS poloha: 50°18'37.84"N 16°58'18.52"E
Hraniční přechod Hraničky v Rychlebských horách nejdeme nejspíše pokud sem budeme mířit od Nových Vilémovic červenou TZ, ale spíše ho využijí cyklisté, pro pěší je to trošku z ruky, ovšem pokud někde poblíž nedorazí autem a vyrazí na nějaký výšlap do Polska. Protější osadou v Polsku je Nowy Gieraltów, který oproti opuštěným Hraničkám osídlený je. Z české straně je k přechodu pouze polní cesta, na polské straně najdeme malou asfaltku. Pamětní deska u hranice napovídá, že se zde za komunismu scházeli čeští a polští disidenti a kuli pikle proti režimu. Obdobně se tak scházeli třeba na Borůvkové hoře či u Růžence, ale i na jiných míst v Rychlebech. Od letošního léta zdobí přechod i dřevěné artefakty účastníků kurzu jakési činnosti, kterou neznám, viz foto. Zajímavá je i sedačka, nejdříve se mi zdálo, že se na dřevě válí nějaké smetí, při zkoumání lze zjistit, že se jedná o šachovnici s kameny na dámu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Vlčice" Když už byla ta zmínka o disidentech neboli Československo- polské solidaritě, jednou jsme podvraceli režim asi po osmdesátém roku, když jsme šli Na Králický Sněžník od Horní Moravy po polské zelené značce, tedy víceméně po hranici a s polským turistou jsme si někde u chaty Na Śnieżniku vyměnili mapy, na tehdy dostupných mapách Jeseníky od Kartografie, 1:100 000 Polsko nebylo. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hranicky-prechod
turistické rozcestí Žulová - most, bus Rozcestí
GPS poloha: 50°18'29.12"N 17°5'53.09"E
Turistický rozcestník, který se nachází u hasičské zbrojnice a zastávky autobusu, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po červené značce ve směru Lázně Jeseník, Ripperův kámen, Žulová žst Skorošice, Špičák, zřícenina hradu Rychleby, Javorník a po značce modré ve směru Plavný potok, Bažantnice, Boží hora - Nýznerovská pila, Nýznerovské vodopády, Tři studánky, Horní Lipová. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-zulova-most-bus
Nad Travnou Rozcestí
GPS poloha: 50°23'0.26"N 16°55'17.27"E
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nad-travnou
turistické rozcestí Javorník - Jánský vrch Rozcestí
GPS poloha: 50°23'19.72"N 17°0'3.49"E
Turistický rozcestník, který se nachází u zámku na Jánském vrchu, ukazuje turistům cestu po červené značce ve směru Bílá Voda, Borůvková hora, Javorník (nám) - Svatý Antonín, Rychleby, Špičák. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-javornik-jansky-vrch
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10