Průvodce "Průvodce Šumava"

Průvodce "Průvodce Šumava"

Jezerní slať Slatě

GPS poloha: 49°2'23.13"N 13°34'0.31"E

Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, které se rozprostírá v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezerní slať je součástí národního parku Šumava. Rašeliniště bylo vytvořeno v poledové době na žulovém podkladu. V některých částech dosahuje rašelina mocnosti až 8 metrů. Do roku 1934 se ve východní části území rašelina těžila. V oblasti můžeme vidět řadu typických rašeliništních rostlin, kleče, zakrslé břízy, borovice blatky, mrazové formy smrku a vzácné břízy prostřední. V podrostu roste mech a rašeliník a značné množství borůvek a brusinky. Z bylin se tu daří vlochyni, suchopýru pochvatému, klivce žoravině či na sušších místech vřesu. Z živočichů se ve zdejších podmínkách daří hraboši mokřadnímu, myšivce horské či hrabošíku podzemnímu. Již od roku 1934 byla slať chráněna jako přírodní rezervace o ploše 34 hektarů. V dnešní době spadá tato oblast do I. Zóny Národního parku Šumava jejíž rozloha je 120 hektarů. V roce 1974 byla do této oblasti vyznačena krátká Naučná stezka, jejíž trasa vede po povalovém chodníku, který je dlouhý 120 metrů do středu rašeliniště, kde byla vybudovaná vyhlídková věž. Z této věže si můžeme prohlédnout větší část Jezerní slatě, která není přístupná veřejnosti. Naučnou stezku vedoucí do oblasti Jezerní slati najdeme asi uprostřed silnice spojující městečko Kvilda a Horská Kvilda. U začátku stezky je vybudováno parkoviště. Kolem rovněž prochází značená cyklistická trasa. Nedaleko jižního okraje rašeliniště prochází značená turistická trasa spojující rekreační oblasti Kvildu a rekreační osadu Filipova huť. Trasa vede kolem vrcholku Březová hora ( 1193 m. n. m. ). Místy kterými vede turistická značka prochází trasa cyklostezky Šumavské magistrály. Městečko Kvilda je vhodné k letní i zimní rekreaci, nedaleko městečka jsou vybudovány dvě sjezdové trati. Do městečka Kvilda a k Jezerní slati vede několik značených turistických tras z nedaleké vyhledávané rekreační oblasti Churáňov.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Šumava" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezerni-slat

Tříjezerní slať Slatě

GPS poloha: 49°2'22.89"N 13°32'13.66"E

Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní Naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce 1978. Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trijezerni-slat

Chalupská slať Slatě

GPS poloha: 49°0'11.18"N 13°39'43.02"E

Chalupská slať je vrchovištní rašeliniště, které najdeme na okraji národního parku Šumava. Oblast leží nedaleko obce Borová Lada severním směrem. Obec Borová Lada se rozkládá jihovýchodním směrem od městečka Kvilda a nad soutokem Vydřího potoka a Teplé Vltavy. Obec Borová Lada leží ve výšce 900 m. n.m a řadí se k nejpěknějším obcím na území Šumavy. Můžeme tu vidět typické šumavské domy s pěknými skládanými lomenicemi. Severním směrem z obce je na pravém břehu Vydřího potoka pěkné vrchovištní rašeliniště Chalupská slať. V této oblasti roste kosodřevina, borovice blatka, smrčina, vysoké borůvčí a vřes. Tato oblast může návštěvníkům připomínat severskou tundru. Kromě výše jmenovaných dřevin rostou v těchto místech také rašeliništní rostliny. Pozoruhodné jsou místní nízké keříky břízy zakrslé, které tu podle historických pramenů rostou od doby ledové. K největšímu rašeliništnímu jezírku v Čechách, které se nachází na tomto území vede povalový chodník. Vodní plocha jezírka má rozlohu 1,3 hektarů. Na vodní hladině jsou plovoucí ostrůvky, na kterých se daří masožravé rosnatce okrouhlolisté. Při troše štěstí můžeme na vodní hladině vidět divoké kachny, ale i vzácnější vodní ptáky. Kromě ptáků nad hladinou poletují vážky či motýlice obecné. V této oblasti se v dřívější době těžila rašelina, po ukončení těžby se vytěžená plocha přirozeným způsobem celkem rychle zregenerovala. Zdejší jezírko vzniklo rovněž jako následek těžby rašeliny. V jáma vzniklá těžbou se postupem času zaplnila podzemní a srážkovou vodou. Na březích jezírka roste světle zelený rašeliník, který svými rostlinami zmenšuje vodní plochu jezírka. K jezírku byla vyznačena vycházková trasa Naučné stezky s informačními tabulemi. Veřejnosti přístupná je jen nepatrná část Chalupské slati, jelikož spadá do I. chráněné zóny Národního parku Šumava a celková rozloha této slati je 115,42 hektarů. Jižním směrem od Chalupské slati jsou ještě další dvě a to Buková a Žďáreská slať, které se rozprostírají v chráněném území, které není veřejnosti přístupné. Kromě krátké Naučné stezky vedoucí k jezírku, můžeme jít jen po okraji rašeliniště, jehož součástí je Chalupská slať a to severním směrem z obce Borová Lada do rekreační oblasti u obce Nové Hutě. Západním směrem od Nové Hutě je rozlehlý lyžařský areál. Z obce Nový Svět je vyznačena Naučná stezka Krále Šumavy, jejíž trasa vede mezi oblastí rašelinišť a cílem této stezky je pramen řeky Vltavy. Na oblast slatí se můžeme podívat také z rozhledny, kterou najdeme nedaleko vrcholku kopce Vyhlídka ( 1068 m. n. m.). K této rozhledně je vyznačen turistický okruh jihozápadním směrem z obce Borová Lada. V obci se křižují lokální cyklistické trasy vedoucí okrajem rašeliniště se Šumavskou magistrálou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chalupska-slat

Povydří Rezervace

GPS poloha: 49°5'17.18"N 13°30'24.69"E

Kaňonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky. Odvedením části vod do Vchyninsko- Tetovského kanálu je síla toku Vydry značně oslabena, zároveň současný nedostatek povrchové vody dosti ovlivňuje působivost divokosti této říčky. Na svazích jsou k vidění četná kamenná moře a nad nimi skalní útvary zvané "hrádky", např. viklan Baba, Mnich, Pana. Povydří je zajímavé zároveň i z hlediska botanického či živočišného. V úseku Antýgl - Čeňkova Pila prochází údolím Vydry naučná stezka vedoucí po svážné cestě zřízené po jedné z lesních kalamit. Délka Naučné stezky je přibližně 7 km. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Šumava" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/povydri

Churáňov Kopec

GPS poloha: 49°4'14.03"N 13°37'3.02"E

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov (1. 118 m), který je známý především jako středisko zimních sportů. Těsně pod vrcholem leží malá stejnojmenná osada, jejíž stavení slouží dnes převážně rekreačním účelům. Na vrcholku byla vybudována meteorologická stanice. Na svazích vrchu byly zřízeny lyžařské sjezdové tratě s několika lyžařskými vleky a sedačkovou lanovkou, která má konečnou stanici přímo pod vrcholkem hory. V blízkosti meteorologické stanice byl vybudován běžecký areál s udržovanými běžeckými stopami v délce od dvou do patnácti kilometrů. Areál je doplněn i Skokanskými můstky. Okolo vrcholku Churáňova vede okružní naučná stezka, která na 7 km dlouhé trase přibližuje návštěvníkům nejzajímavější místa této oblasti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/churanov--1

Pramen Vltavy Řeka

GPS poloha: 48°58'28.45"N 13°33'38.52"E

Při návštěvě Šumavy jsem sice pobýval na Churáňově, ale při pohledu na mapu mi bylo jasné, že výlet k prameni nejdelší, nejznámější a nejopěvovanější české řeky určitě uskutečním. Sněhu moc nebylo, ale vzhledem ke vzdálenosti jsem zvolil jízdu na běžkách. K prameni Vltavy jsem jel z obce Kvilda po modře značené cestě. Je potřeba počítat se vzdáleností šest až sedm kilometrů, podle toho, odkud se člověk vydá na pochod nebo jízdu. Jedná se o mírné stoupání po široké lesní asfaltové cestě. V zimě je zde upravená stopa pro běžkaře.

Pramen Vltavy se nachází v pohraničním pásmu Šumavy, pod jihovýchodním svahem Černé hory v nadmořské výšce 1. 172 metrů. V současnosti je tato oblast začleněna do I. zóny Národního parku Šumava. Vlastní místo je označeno ukazatelem a přehlednými tabulemi, které informují o zdejší přírodě a historii. Životodárnou tekutinu prýštící ze země zde ale člověk neuvidí (v zimě vůbec ne). Uvedený pramen je totiž jen symbolický, voda je do kamenné studánky svedena dřevěným potrubím. Skutečných pramenů je samozřejmě více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory (1.315 m n.m.).

V červenci roku 2010 byla zpřístupněna nová 120 metrů dlouhá stezka vedoucí k jednomu z přírodních vývěrů Vltavy ve svahu Černé hory. Podél stezky byly rozmístěny informační panely na téma "Fenomény horské přírody". Následujícího roku se však objevily nějaké právní problémy ohledně legalizace stavby a v srpnu 2012 poničily chodník padající suché stromy, a proto před koncem roku 2012 rozebrala Správa Národního parku Šumava dřevěnou stezku a naučný chodník k prameništi Vltavy zrušila.

Kdysi dávno se musel člověk k prameni prodrat pralesem podél říčky. Dnes jsem však putoval po komunikaci s davem lidí. Místo je to hodně navštěvované, a tudíž zde moc klidu není.

Zpět je možné se vydat po stejné cestě nebo si výlet prodloužit a pokračovat dále po modré. Tak jsem učinil i já a po necelém půl kilometru jsem se ocitl u turistického rozcestníku s názvem „U Pramene Vltavy“. Odtud se člověk může vydat třeba do Německa. Roku 2009 byl přibližně jeden kilometr odsud otevřen nový hraniční přechod Siebensteinkopf (Sedmiskalí), pojmenovaný po blízkém vrcholu stejného jména. Já jsem zvolil jízdu po perfektně upravené stopě po červené turistické značce směr Modrava. No jízda to ani tak moc není jako spíše stoupání úbočím Černé hory. Asi po jednom kilometru je odbočka doprava, která byla označena jako „Vyhlídka nad prameny Vltavy“. To jsem samozřejmě nemohl nechat bez povšimnutí. Následuje ještě přibližně půlkilometrové stoupání a člověk se ocitne na místě, kde Správa Národního parku Šumava vybudovala a v srpnu 2012 slavnostně otevřela dřevěnou vyhlídku. Skládá se z vyvýšené plošiny, stolu a lavic. Dle příznivosti počasí se odsud nabízí zajímavý pohled na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3


Podle nejstaršího písemného záznamu z roku 872, který zapsali franští mniši do tzv. Fuldských kronik, se řeka nazývá Fuldaha, později je uváděno Wultha. V roce 1125 je napsáno v Kosmově kronice Wlitaua. Slovo „wilth“ by mělo být markomanské označení pro divoký, dravý a slovo „alwa“ značí vodu, proud či řeku. Otázkou však je, zda germánští Markomané sídlící v České kotlině v prvních šesti stoletích našeho letopočtu vůbec řeku Vltavu znali.

Asi největší zásluhu na určení pramene Vltavy má Franz Xaver Maxmilian Zippe, první mineralog Národního muzea v Praze. Tento pán prováděl měření pro Sommerův místopis Čech a Černý potok pramenící v slatinném sedle mezi Černou horou a vrchem Postberg (dnešní Stráž) určil jako počátek řeky Vltavy. Stalo se tak v roce 1840.

Vltava by tedy měla pramenit jako Černý potok, který pokračuje přibližně severním směrem ke Kvildě. Zde k ní přidává své vody Kvildský potok, říčka se obrací na východ a voda teče k obci Borová Lada. Na mapě je však název Teplá Vltava používán již od místa, kde pramení. Tím by ale Černý potok v těchto místech vůbec neexistoval. Na internetu se lze dočíst, že by se název Teplá Vltava měl užívat až od obce Kvilda nebo dokonce až od soutoku Černého a Vydřího potoka u obce Borová Lada. Za touto obcí se Teplá Vltava vydává na další pouť jihovýchodním směrem přes Lenoru k Mrtvému luhu, kde se spojuje s druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou a vzniká tím řeka Vltava.

Na Povodí Vltavy mi sdělili, že podle strukturálního modelu sítě toků Vltava vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy na říčním kilometru 376, 65 (kilometráž se počítá od soutoku Vltavy a Labe směrem proti proudu). Avšak jelikož byl za pramen Vltavy historicky považován pramen Teplé Vltavy, pokračuje kilometráž této řeky podél obce Lenora, Horní Vltavice, Borové Lady až na úpatí Černé hory, kde na říčním kilometru 430,7 Vltava pramení. Pojem Černý potok ve strukturálním modelu sítě toků v tomto případě nepoužívají.

Ať je to tak nebo tak, jedno je jisté. Zdejší šumavská příroda je úžasná a putování okolo vod Vltavy a k jejímu prameni je zajímavé a tento výlet mohu pouze doporučit.

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil: - kopec Černá hora:http://www.turistika.cz/mista/cerna-hora-na-sumave - Horská Kvilda - http://www.turistika.cz/mista/horska-kvilda--1 - Kvilda:http://www.turistika.cz/mista/kvilda--1 - rozhledna Jezerní slať:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-jezerni-slat-u-kvildy - zajímavý skalní útvar: http://www.turistika.cz/mista/pivni-hrnec - pomník převaděčům u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-pomnik-prevadecum - podzemní továrna u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-na-sumave-podzemni-tovarna - říčka Vydra:http://www.turistika.cz/mista/vydra--1 - kostel v obci Nové Hutě:http://www.turistika.cz/mista/nove-hute-kostel-nejsvetejsiho-srdce-jezisova - Churáňovský vrch:http://www.turistika.cz/mista/churanovsky-vrch - rozhledna Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-churanov - NS Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-churanov Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Šumava" - Klostermannova skála:http://www.turistika.cz/mista/klostermannova-skala-u-churanova - kopec Přilba:http://www.turistika.cz/mista/prilba--1 - rozcestí Zlatá studna:http://www.turistika.cz/mista/zlata-studna - lyžařský areál: http://www.turistika.cz/mista/lyzarsky-areal-zadov - lanové centrum:http://www.turistika.cz/mista/lanove-centrum-zadov

Při toulkách po této části Šumavy jsme pobývali a byli spokojeni v hotelu:http:// www.turistika. cz/rady/ hotel-churanov a mlsali jsme v této cukrárně:http://www.turistika.cz/rady/churanov-cukrarna-ella

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pramen-vltavy--1

Podél Hamerského potoka Potok

GPS poloha: 49°3'8.17"N 13°33'46.04"E

Doporučovat něco něčí pozornosti, znamená mít k tomu místu, události, zajímavosti určitý osobní vztah. Znamená to doporučovat něco, co člověka naplní spokojeností, jeho duši naplní klidem nebo mu třeba umožní, alespoň na chvíli zapomenout na dnešní uspěchanou dobu. Jedním z takových míst jsou i břehy Hamerského potoka, pramenícího nedaleko šumavské Horské Kvildy. Jako zdrojnice mu slouží mokřady Mezilesní slatě a tak když člověk usedne na břeh, zde ještě potůčku a zahledí se do vod spěchajících na své pouti do Vydry a následně i Otavy, okamžitě pozná, že je na Šumavě, Ta důvěrně známá nahnědlá barva neodmyslitelně patří k většině šumavských potoků a potůčků. Tok Hamerského potoka není příliš dlouhý. O to neuvěřitelnější je, kolik krás můžeme na jeho březích spatřit, jak rychle se dokáže proměnit ráz krajiny v jeho okolí. Ať už jsou to husté smrkové porosty v okolí slatě kde potok začíná, nebo poklidná atmosféra horské planiny, jíž „Hamerák“ protéká. Jeho meandry se proplétají místy, kde v dobách středověku působili hledači zlata, díky nimž se toto místo stalo nejvýše položeným rýžovištěm Šumavy. Dodnes je na řadě míst připomínají kopečky jalového písku tzv. sejpy nebo hrabata. I ten skotský náhorní skot, spokojeně se popásající jen pár metrů odtud, sem prostě zapadá. Kravičky mohutného vzhledu, velkých rohů a huňaté srsti si na pláních pod vrchem Antýgl (Sokol) žijí svůj spokojený život, vědomy si převahy i otužilosti, umožňující jim zvládat drsné klima šumavských zim. I stáda ovcí přivolávají vzpomínky na časy, kdy na Hamerském potoce stával nejen starý hamr (č. p. 10), vyrábějící obruče na kola a rozmanité nářadí, ale ještě v roce 1947 fungující stará pila. O něco dále je to už zase o něčem jiném. Dosud lenivý potůček začíná klesat do údolí a jeho tok se rázem mění v dravou horskou bystřinu. I okolí se mění. Údolí se zařezává hlouběji a hlouběji, zatímco bystrý proud stále častěji mizí ve stínu okolních stromů. Voda spěchá do údolí, jako kdyby se ani dočkat nemohla chvíle, až pod mostem na Antýglu vklouzne do kamenitého řečiště Vydry. Téměř ničím už nepřipomíná ten líný potůček, kroutící se kvildskými pláněmi. Potůček, který v sobě skrývá tolik romantiky a energie. Prostě náš „zlatý“ Hamerák! Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podel-hamerskeho-potoka

Soutok Roklanského a Modravského potoka Potok

GPS poloha: 49°1'29.46"N 13°29'47.04"E

Půvabné šumavská vesnička Modrava, skrývá téměř ve svém centru velice kouzelné místo, a to soutok Roklanského a Modravského potoka, jež dává vzniknout malebné říčce Vydře. Najdeme ho na konci centrálního parkoviště a nad soutokem je vybudováno sezení s bytelným a zdánlivě nepohodlnými křesly z točené žárově zinkované kulatiny. Sedí se dobře, jen to trochu studí, tedy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Šumava" pokud křesílka nejsou vyhřáté sluníčkem.

Zurčící voda, s níž občas vítr přinese chladný závan a vůně okolních květin tvoří úžasnou atmosféru, takže se vám pak už nikam nechce. Není to místo, kde se dá spěchat, naopak dlouze sedět, koukat do vody, kde skryté balvany stále kouzlí nové a nové vlnky, bublající zátočiny, klokotající peřeje a vše co si lze jen představit. Je to pohádkové zastavení v naší uspěchané době. Autor článku: Marfi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/soutok-roklanskeho-a-modravskeho-potoka

Antýgl Rekreační oblast

GPS poloha: 49°3'11.63"N 13°30'53.92"E

Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním parku. Dvorec je připomínán již na přelomu 15. a 16. století. Byl osídlen tzv. králováky. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století - původ názvu je odvozován od německého "ein Tiegel" (jeden tyglík, volně jedna huť). Velmi pěkně uchovaná rozlehlá dřevěná usedlost je ukázkou typické šumavské architektury. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Skládal se z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská (rozlehlá). Stavení je na šířku dvoutraktové (vedle jizby se dvěma okny je menší místnost s jedním oknem), má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička, je typická pro královácké dvorce. Vikýřům tvaru, jaký je právě na Antýglu, se říká volská oka. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici autokemp a další ubytovací zařízení. Křižovatka turistických cest. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/antygl

Horská Kvilda Rekreační oblast

GPS poloha: 49°3'32.99"N 13°33'28.35"E

Nejvýše položené sídlo v České republice (1075 m n. m.) ležící na úpatí hory Antýgl.První zmínky o osídlení pochází ze 14. století, a to v souvislosti se vznikem osady při obchodní "Zlaté stezce". V dřívějších dobách se domorodé obyvatelstvo zabývalo rýžovaním zlata (v Hamerském potoce), těžbou dřeva a Rašeliny. Autor článku: Jaromír Sládeček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horska-kvilda

ski areál Zadov Ski areál

GPS poloha: 49°4'22.74"N 13°37'54.76"E

Zadov - Churáňov Celkem 7 sjezdovek na Zadově a Churáňově, většinou lehké až střední obtížnosti - délka 4, 5 km, přepravní kapacita 4 lyž.vleků a 2 Lanových drah je 4500 os./hod. Sjezdovky se 2x denně upravují, sjezdovky 1,2,3 a 5 jsou uměle zasněžovány. Provoz vleků a lanových drah je denně od 8:30 do 16 hodin a večerní lyžování je každý den od 18 do 21 hodin. Téměř celý areál Kobyla (sjezdovky 1,2 a 5) je osvětlen a sjezdovky jsou pro večerní lyžování vždy čerstvě upraveny. novinky - zima 2009 - rozšíření snowparku - on-line sledování úpravy lyžařských běžeckých tras systémem GPS - lanové centrum Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Šumava" - nový snowtubing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-zadov

Lanové centrum Zadov Zábava, atrakce

GPS poloha: 49°4'3.79"N 13°37'16.07"E

Nedaleko Churáňovského vrchu (1.119 m.n.m.), těsně pod objektem Sport hotelu Olympia se nachází lanové centrum.

Jedná se o zajímavou možnost, jak si udělat krátkou přestávku na pěším, cyklistickém či běžkařském výletě. Lanové centrum Proud v Zadově by mělo mít celoroční provoz, samozřejmě s ohledem na počasí. Když se tam jede někde z větší dálky, je vhodné se přesvědčit o aktuální otevírací době.

Areál se skládá z nízkých i vysoko položených lanových překážek umístěných až ve 12 metrové výšce. Dobrodružná dráha se nachází přímo v korunách stromů. Lanové centrum je vhodné pro děti i dospělé. My jsme ho navštívili v zimě a líbilo se nám tady i v tuto netypickou dobu.

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil: - Churáňovský vrch:http://www.turistika.cz/mista/churanovsky-vrch - rozhledna Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-churanov - NS Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-churanov - Klostermannova skála:http://www.turistika.cz/mista/klostermannova-skala-u-churanova - kopec Přilba:http://www.turistika.cz/mista/prilba--1 - rozcestí Zlatá studna:http://www.turistika.cz/mista/zlata-studna - lyžařský areál: http://www.turistika.cz/mista/lyzarsky-areal-zadov - kopec Černá hora:http://www.turistika.cz/mista/cerna-hora-na-sumave - Horská Kvilda - http://www.turistika.cz/mista/horska-kvilda--1 - Kvilda:http://www.turistika.cz/mista/kvilda--1 - rozhledna Jezerní slať:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-jezerni-slat-u-kvildy - zajímavý skalní útvar: http://www.turistika.cz/mista/pivni-hrnec - pomník převaděčům u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-pomnik-prevadecum - podzemní továrna u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-na-sumave-podzemni-tovarna - říčka Vydra:http://www.turistika.cz/mista/vydra--1 - pramen Vltavy:http://www.turistika.cz/mista/pramen-vltavy--1 - kostel v obci Nové Hutě:http://www.turistika.cz/mista/nove-hute-kostel-nejsvetejsiho-srdce-jezisova Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7



Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanove-centrum-zadov

Sovinec – Borová Lada ZOO

GPS poloha: 48°59'31.67"N 13°39'45.72"E

Sovinec – soví voliéry v Borových Ladách. Otevřeno od května 2013. Provozní doba pro návštěvníky je od května do září. U vstupního objektu se návštěvníci dozvědí spoustu informací o sovách a potom vstoupí do voliér po dřevěném chodníčku. Areál se nachází ve starém lomu, celý je přikryt sítí a rozdělen na voliéry pro různé druhy sov. Vstupné se nevybírá. Jde o projekt zoologického programu Správy NP a CHKO Šumava. Od středy do neděle jsou návštěvní hodiny od 9 do 17 hod., v úterý od 12 do 21 hod. V pondělí je zavřeno. Před vstupem je dětské hřiště a kotce pro psy, kteří do voliér nesmí. souř.: 48°59'31.304"N, 13°39'46.489"E posl. aktualizace: 16.7.2014 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sovinec-borova-lada

Hradlový most - rechle - Modrava Most

GPS poloha: 49°2'24.77"N 13°30'18.48"E

Hradlový most - rechle - Vchynicko - tetovský kanál Jsme na Šumavě, stojíme na břehu řeky Vydry a nasloucháme šumění vody v jejím balvanitém korytu. Slunce tu vítá nejen nás, ale i desítky, snad i stovky pěších i cykloturistů, kteří ze zdejšího pakroviště startují ke svým toulkám podle vchynicko - tetovského plavebního kanálu nebo po jeho okolí. My však dnes zůstaneme zde. Počkáme, až se hlavní nápor turistů vydá na svou pouť, a my si budeme moci hezky v klidu prohlédnout technickou památku, která zde vznikla, jako nedílná součást již zmiňovaného kanálu. 72 metrů dlouhý most tu po desítky let plnil hned dvě funkce. Především sloužil jako usměrňovací "hrable" (později poněmčené na rechle) pro dříví připlouvající sem od Modravy. Jednoduché technické zařízení jednak zabraňovalo polenům v další plavbě Kamenitým korytem Vydry a zároveň je usměrňovalo do zde začínajícího kanálu, který odváděl vodu a spolu s ním i dříví do splavnější řeky Křemelné. Současně byl zdejší most využíván i jako dopravní stavba, po které vedla až do roku 1953 silnice spojující Srní s Modravou. Výstavba nové silnice, poválečné změny, vznik hraničního pásma i upadající význam plavebního kanálu přinesly téžké časy i pro zdejší most. Během několika let zmizely mostní oblouky a brzy jen kamenné pilíře připomínaly, že tu kdysi stál most. Teprve prorevoluční roky přinesly novou naději pro tato místa. Se zánikem hraničního pásma a s návratem turistů na Šumavu, začal znovu vzrůstat význam kanálu i jeho okolí. V roce 2001 byla provedena kompletní rekonstrukce mostu a koryto Vydry znovu překlenuly mostní oblouky. Turisté tak získali možnost rychlého a snadného přístupu do atraktivních míst Šumavy a my všichni naději, že se na šumavu vrátily dobré časy. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradlovy-most-rechle-modrava


str. 8

Průvodce "Průvodce Šumava" Rechle Most

GPS poloha: 49°2'23.86"N 13°30'25.01"E

Z technického hlediska velmi zajímavý objekt leží na řece Vydře asi 2 km nad Antyglem. Jedná se o důležitou součást Vchynicko- Tetovského plavebního kanálu, která sloužila k zachytávání polen plavených řečištěm Vydry a jejich přesměrování do uměle vytvořeného Koryta plavebního kanálu. Zařízení bylo rekonstruováno a má stejný vzhled jaký mu dal v letech 1799 - 1801 Ing. Josef Rosenauer, který kanál vytvořil pro majitele panství Josefa Schwarzenberga. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rechle

Františkov – pomník převaděčům Pomník

GPS poloha: 49°0'0.97"N 13°37'22.76"E

Jednoho zimního dne jsem si na Šumavě udělal pěší výlet, při němž jsem šel také po silnici směrem od Kvildy na Borovou Ladu. Kousek za obcí Františkov se nachází na pravé straně mostek přes Černý potok (název Teplá Vltava by se měl pravděpodobně užívat až od soutoku Černého a Vydřího potoka u obce Borová Lada).

Po překonání mostku jsem ušel po zasněžené louce, patrně po lesní cestě několik málo desítek metrů. Záhy vidím na okraji lesa pomník Králi - Králům Šumavy. Pomník je velmi dobře přístupný a viditelný. U silnice je také ukazatel. V případě jízdy autem, je potřeba zaparkovat v obci Františkov.

Pomník králům Šumavy je věnovaný převaděčům, kteří se po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního prostoru. Pomáhali lidem přes uzavřenou hranici při cestě z Československa do svobodného světa. Malý pomníček připomíná nešťastnou dobu, kdy byli lidé a jejich rodiny zavíráni do kriminálu při neúspěšném pokusu o přechod hranice nebo dokonce tady zemřeli. Na hranicích bylo zastřeleno skoro dvě stě lidí, další desítky zahynuly na drátech s vysokým napětím.

Před rokem 1989 byl známý film od Karla Kachyni „Král Šumavy“ z roku 1959, který pojednává o hrdinných strážcích hranic a bezohledném převaděči. Ve skutečnosti bylo na Šumavě převaděčů více. Nejznámější je asi jméno Franz Nowotny (zvaný Kilián), rodák ze šumavských Starých Hutí. Pocházel ze staré německé pašerácké rodiny a jako převaděč si přivydělával již v předválečných časech. Po válce byl sice odsunut do Německa, ale to mu nemohlo zabránit při jeho cestách do bývalé vlasti. Prchající si vyzvedával u Vimperka v hospodě U sloupu a vedl je pašeráckými stezkami skrz temné lesy a šumavské močály až na Bučinu. Od roku 1947 převedl mnoho lidí při svých skoro dvou tisících cestách přes čáru. Svou uvažovanou trasu nikomu neprozrazoval, cestu často měnil a tak nikdo netušil, kudy se vydá tentokrát přes hranice. Jeho trasa byla evidována v análech StB jako Kanál 54.

Dalším známým Králem Šumavy byl Josef Hasil. Ale těch, kteří znali dobře zdejší prostředí a pomáhali lidem, bylo víc.

Dnešní zastávka u pomníčku, který se nachází právě na trase zmiňovaného kanálu 54, je příjemným zpestření výlety po této části Šumavy. Pomník sestává z pamětní desky usazené do kamene. Nápis na ní vzpomíná na lidi z obou stran hranic i na ty, kteří pomáhali převádět svobodomyslné občany do Německa. Slavnostní odhalení se konalo 19. 6. 2004.

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil: - podzemní továrna u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-na-sumave-podzemni-tovarna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Šumava" - Churáňovský vrch:http://www.turistika.cz/mista/churanovsky-vrch - rozhledna Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-churanov - kopec Přilba:http://www.turistika.cz/mista/prilba--1 - Klostermannova skála:http://www.turistika.cz/mista/klostermannova-skala-u-churanova - NS Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-churanov - rozcestí Zlatá studna:http://www.turistika.cz/mista/zlata-studna - Kvilda:http://www.turistika.cz/mista/kvilda--1 - rozhledna Jezerní slať:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-jezerni-slat-u-kvildy - pramen Vltavy:http://www.turistika.cz/mista/pramen-vltavy--1 - kostel v obci Nové Hutě:http://www.turistika.cz/mista/nove-hute-kostel-nejsvetejsiho-srdce-jezisova - lyžařský areál: http://www.turistika.cz/mista/lyzarsky-areal-zadov - kopec Černá hora:http://www.turistika.cz/mista/cerna-hora-na-sumave - říčka Vydra:http://www.turistika.cz/mista/vydra--1 - lanové centrum:http://www.turistika.cz/mista/lanove-centrum-zadov - zajímavý skalní útvar: http://www.turistika.cz/mista/pivni-hrnec - Horská Kvilda - http://www.turistika.cz/mista/horska-kvilda--1


Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-pomnik-prevadecum

Františkov na Šumavě – podzemní továrna Zajímavost

GPS poloha: 49°0'8.68"N 13°37'19.81"E

Jedno z míst, které jsem chtěl na Šumavě vidět, i když jsem věděl, že toho moc nespatřím, se nachází u silnice vedoucí od Kvildy na Borovou Ladu. Na konci obce Františkov je na levé straně odbočka na lesní asfaltovou cestu.

Pokud jede člověk po silnici bez předchozích znalostí oblasti, nejspíš si ani nevšimnete místa, kde měla být údajně podzemní továrna na výrobu letadel z časů druhé světové války. Tato měla sloužit nacistickému Německu jako bezpečné prostory pro výrobu v době, kdy docházelo k bombardování Německého území. K daným účelům si proto v roce 1942 pronajali budovu, která ve Františkově stála již od 19. století. Původně sloužila jako sklárna a ve 30. letech byla přestavěna na papírnu.


str. 10

Průvodce "Průvodce Šumava" Německo se tady chystalo vyrábět či opravovat díly pro letadla Messerschmitt a výroba měla být údajně rozšířena do podzemí. Ke konci války zde měla vzniknout třípatrová podzemní část. Hitler totiž čekal na zázrak, kterým by bylo objevení a následná výroba tajné zbraně, jež by mu pomohla vyhrát válku. Ale takovou výrobu potřeboval utajit a proto měla vzniknout mimo jiné i tato podzemní továrna.

Na konci války provedlo na základě leteckého snímku (možná by měl někde v archivu existovat) spojenecké letectvo nálet, který patrně zasypal všechny vstupní a větrací prostory do podzemní továrny a v 50. letech byla navíc celá budova komunisty odstřelena. Zajímavé je také to, že se o existenci továrny nedochovaly téměř žádné informace. Není tudíž vůbec jisté, jestli se stihla továrna dokončit a zda se tady něco vyrábělo či opravovalo. Stejně tak je ale možné, že existuje stále v podzemí její velká část, a to včetně zachovaných výrobních technologií.

Některé oficiální prameny jakoukoli továrnu ve Františkově dokonce popírají a vše označují za spekulace. Podobně se například tváří i Správa NP a CHKO Šumava. Na internetu jsem četl, že se ale tato problematika projednávala i v poslanecké sněmovně za dob předsedy vlády pana Špidly. Tehdy se hovořilo o tom, že tuto továrnu nemá v evidenci Ministerstvo obrany ČR.

Samotná budova stála na levé straně Teplé Vltavy v místech před odbočkou k penzionu Františkov. Dnes se v této oblasti nachází hustý smrkový les, který nechali vysázet komunisté z důvodu zamaskování pozůstatků odstřelené budovy. Pokud člověk les navštíví, může si povšimnout několika výrazných míst, která dosvědčují i dnes, že zde nějaká budova stála. Podzemní část továrny měla být vybudována patrně severně od této budovy, tedy směrem pod kopec.

Představitelé nedaleké obce Nové Hutě, pod něž Františkov spadá, údajně uvažovali o nalezení továrny a o jejím následném zpřístupnění jako turistické zajímavosti. Snad se měly dokonce provést průzkumné vrty, ale s jakým výsledkem jsem se nikde nedočetl. Těch, kdo se snažili továrnu nalézt, bylo mnoho (Češi, Američané či Rusové). Nikdo však zatím neuspěl. Jistým důvodem mohou být totiž obavy, že celý prostor byl zaminován, což by znamenalo velké nebezpečí.

Myslím, že dnešní návštěvník tohoto místa by se neměl pokoušet na vlastní pěst hledat bedny s dokumenty či zlatem, ale spíše nahlížet na oblast jako na pietní místo. Ne jenom tady, ale i v okolí totiž pracoval velký počet zajatců. A mnoho z nich zde také svou životní pouť skončilo. V případě, že skutečně existovala podzemní tajná továrna, tak ten počet byl určitě větší, jelikož žádný živý svědek nebyl zapotřebí. A kde se nachází jejich ostatky a zda jich byly desítky či stovky, to asi také nikdo neví.

Zda se v kopcích a lesích okolo Penzionu na Františkově skrývá obrovský poklad v podobě informace o unikátní podzemní továrně, by bylo určitě zajímavé se dozvědět. Ale oficiální místa se nemají k tomu, aby provedly průzkum nebo odtajnily materiály, jestli nějaké existují. Škoda, vše by se tím vyjasnilo a ukončily by se případné spekulace.

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil: - zajímavý skalní útvar: http://www.turistika.cz/mista/pivni-hrnec - pomník převaděčům u Františkova - http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-pomnik-prevadecum - Churáňovský vrch:http://www.turistika.cz/mista/churanovsky-vrch - rozhledna Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-churanov - kopec Přilba:http://www.turistika.cz/mista/prilba--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Šumava" - Klostermannova skála:http://www.turistika.cz/mista/klostermannova-skala-u-churanova - NS Churáňov:http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-churanov - rozcestí Zlatá studna:http://www.turistika.cz/mista/zlata-studna - Kvilda:http://www.turistika.cz/mista/kvilda--1 - rozhledna Jezerní slať:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-jezerni-slat-u-kvildy - pramen Vltavy:http://www.turistika.cz/mista/pramen-vltavy--1 - kostel v obci Nové Hutě:http://www.turistika.cz/mista/nove-hute-kostel-nejsvetejsiho-srdce-jezisova - lyžařský areál: http://www.turistika.cz/mista/lyzarsky-areal-zadov - kopec Černá hora:http://www.turistika.cz/mista/cerna-hora-na-sumave - říčka Vydra:http://www.turistika.cz/mista/vydra--1 - lanové centrum:http://www.turistika.cz/mista/lanove-centrum-zadov - Horská Kvilda - http://www.turistika.cz/mista/horska-kvilda--1


Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-na-sumave-podzemni-tovarna

Františkov - podzemní továrna na Messerschmitty Důl, štola, šachta

GPS poloha: 49°0'12.82"N 13°37'7.36"E

Františkov je samota, část obce Kvilda v okrese Prachatice. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Kvildy. Není zde evidována žádná adresa. Trvale zde žije jeden obyvatel. Pod ním ale leží obrovský poklad. Nadšenci do vojenské historie se zde v osadě už roky snaží najít rozlehlou unikátní továrnu, kterou tu pod zemí vybudovali za druhé světové války nacisté, aby tu mohli montovat proudovou stíhačku Messerschmitt ME - 262, která byla prvním operačně nasazeným bojovým letounem. Nadzemní část fabriky v 50. letech komunisté odstřelili, část chodeb se zbortila, a když odsud na konci války prchali nacisté před spojenci, pravděpodobně zaminovali a odstřelili i hlavní vchody. Uvnitř mohly zůstat cenné dokumenty a otevření továrny, kterou budovaly stovky záhadně zmizelých francouzských a ruských zajatců z tábora na Pramenech Vltavy, by mohlo být senzací nejen pro turisty, ale i pro historiky.Podle jedné z historek, které se k Františkovu vážou, se zde záhadně na konci války ztratil transport písemností a nacistických dokladů. Vést jej měl sám nacistický pohlavár Otto Skorzeny. Kolona přijela od Borových Lad na Františkov, Kvildy a na Bučinu. Zde kdesi ji měli nacisté vyložit a auta se vrátila zpět na Strakonice. Autor článku: Aleš Kozlík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frantiskov-podzemni-tovarna-na-messerschmitty


str. 12

Průvodce "Průvodce Šumava" Pomník obětem letecké nehody u Zhůří Pomník

GPS poloha: 49°5'50.96"N 13°33'17.14"E

Pomník obětem letecké nehody u Zhůří je umístěn na svahu Huťské hory, vede k němu cesta z vrcholu právě této hory.

Co se tady stalo Psal se rok 1937. Na plochu vídeňského letiště přistávalo pod zamračenou oblohou na Štědrý den ve 14:32 hodin třímotorové osvědčené dopravní šestnáctimístné letadlo F-AMYD typu Wibault letecké společnosti Air France, zajišťující provoz na pravidelné lince Bukurešť - Vídeň - Praha - Paříž. Na palubě se nacházel jediný cestující, JUDr. Karel Flanderka, bratr pařížského advokáta a předsedy čs. kolonie ve Francii, který týden předtím odcestoval vlakem k obchodnímu jednání do Bukurešti, odkud měl již předem zakoupenou zpáteční jízdenku.

Vyřizování účelu jeho běžné pracovní cesty se však nezvykle protáhlo a tak Flanderka ve snaze dřívějšího návratu se rozhodl použít leteckého spoje. Jeho smysl snad stejně jako šéfpilota Čs. aerolinií šestatřicetiletého Františka Lehkého, jednoho z nejzkušenějších, majícího nalétáno téměř dva milióny kilometrů, i jeho kolegy, francouzského radiotelegrafisty Pierra Austruce, byla jistě již planě ovládnuta příjemnou představou nastávajících svátků a zatím také nic nenasvědčovalo tomu, že je se svými nejbližšími neprožijí. Drobný defekt podvozku byl letištními mechaniky brzy odstraněn a tak letadlo opět odstartovalo v 15:55 do čtyřsetmetrové výšky mraků na další cestu. S vídeňskou rádiovou stanicí udržovalo pravidelné spojení až do 16:10, avšak krátce na to, v 16:20, jej převzaly gonia v Č. Budějovicích, Brně a Mariánských Lázních. Svůj kurz - 326 - udala později ruzyňská věž a tak letoun ve výšce 1 900 metrů s rychlostí až 250 kilometrů v hodině zamířil nad hlavní město. Tady na letišti čekala pilotova manželka s dvěma dětmi, desetiletým synem a šestiletou dcerou; nikdo z nich ještě netušil, jaké drama jim osud na ten večer přichystal. Mlha, projevující se od počátku cesty, za letu ještě zhoustla, a rovněž množství sněhových vloček, začínajících se divoce kroutit kolem trupu stroje přibývalo. Proto posádka, nacházející se v té době v blízkosti Benešova, znovu požádala pražskou stanici o zaměření polohy. Navigátorova odpověď sestupem z výše tisíc dvěstě na sedmset metrů nařídila udržování daného kurzu, avšak těsně před Prahou pro další zhoršení povětrnostních podmínek požádal Austruc o potvrzení kurzu znovu. Tentokrát však obdržel zprávu nečekanou - příkaz změnit směr kurzu 215, což v daném okamžiku znamenalo návrat zpět do jižních Čech směrem k Pasovu. Letovou odchylku, činící skoro stodvacet kilometrů, letadlo dodrželo, avšak místo do Prahy se tak dostalo do šumavského prostoru nad Sušici a Kašperskými Horami, jejichž bílou tmou probleskující světla pilot pod sebou zahlédl a snad v domnění, že míří k osvětlené pražské letištní dráze, začal s letounem klesat, až se rozhodl pro přistání. Mezi šumavskými vrcholy tak došlo v 17:39 ke katastrofě, neboť blíže Podlesí, v místě zvaném tehdy Knappenberg, narazilo letadlo ve výši 1 080 metrů do příkře stoupající stráně Zhůří. Dunivý pád byl slyšitelný daleko do kraje (mnozí pamětníci vzpomínali na hukot motoru letadla, nízko přelétávajícího nad oběma městy), avšak pro nepříznivé podmínky z důvodu značného množství čerstvě napadaného sněhu nebylo možné vypravit okamžitou pomoc. To vše se odehrávalo v době, kdy pilotově čekající rodině v Praze bylo oznámeno, že letištní provoz toho dne skončil, neboť žádny spoj není očekáván. Mezitím po celé trase až k Vyššímu Brodu pátraly po letadlu všechny četnické stanice. Hromadu vysokou sněhovou pokrývkou zasypaných trosek letadla s potlučenými mrtvolami tří mužů objevil druhý den na Boží hod v 11:15 hajný polesí Seller. Naskytnuvší se mu obraz zkázy letounu byl dokonalý. Stroj si nárazem na stromy, z nichž dva mohutné kmeny vyvrátil, urazil obě křídla. Součásti, stejně jako trup, po dopadu letící setrvačností ještě přes třicet metrů, byly rozmetány až sto metrů od místa zřícení a zničeny tak důkladně, že z okolních rozházených zásilek letecké pošty, která se v kabině nacházela, zůstala v jiskřivém sněhu neporušena pouze láhev šampaňského, ležící opodál. Přivolaná komise se sem prodírala sněhem přes tři hodiny a zjistili, že k vypuknutí požáru nedošlo, neboť přívod benzínu byl uzavřen, což nasvědčovalo tomu, že vrcholného nebezpečí si v poslední chvíli byl pilot možná vědom. Těla cestujících byla převezena do Prahy, kde k vyšetření případu byla ustanovena zvláštní letecká komise. Událost upoutala Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Šumava" značný zájem veřejnosti a 286. výtisk deníku "A-ZET" z 29.12.1937 o ní své čtenáře informoval také proto, že panovaly oprávněné obavy, aby se nestala případnou záminkou nastupujících fašistů k narušení našich přátelských vztahů s Francií. zdroj:http://www.treking.cz/regiony/sumava-letecka-havarie.htm Autor článku: Anna Holubová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pomnik-obetem-letecke-nehody-u-zhuri--1

Turnerova chata Rozcestí

GPS poloha: 49°4'55.44"N 13°30'51.51"E

Rozcestník žluté a červené turistické značky na řece Vydře nedaleko západošumavského rekreačního střediska Srní. V místě se nachází Turnerova chata, která nabízí občerstvení a ubytování. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turnerova-chata

Vchynicko - Tetovský plavební kanál Ostatní

GPS poloha: 49°2'0.21"N 13°29'19.35"E

Kanál, vystavěný schwarzenberským projektantem Josefem Rosenauerem v letech 1799- 1800, zpřístupnil pro těžbu rozsáhlé lesní porosty v okolí Modravy, kam nevedly v té době žádné pozemní komunikace. Začíná nad Antýglem, kde stával na Vydře tzv. hradlový most, z něhož bylo možné regulovat plavbu polenového dřeva. Mírným spádem obchází v délce 14 km balvanitý kaňon Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou a ústí do Křemelné. Ve 20. stol. byla vybudována z kanálu odbočka do nádrže nad Srním, z níž je napájena hydroelektrárna na Čeňkově pile. Tato vodní cesta je vlastně technickou památkou, v menším měřítku obdobou Schwanzenberského kanálu, který je ovšem delší, i pompézněji řešen. Umělé koryto s výškovým rozdílem 190 m je místy až 5 m široké, částečně vyzděné s několika kamennými mostky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vchynicko-tetovsky-plavebni-kanal

Turistické rozcestí Antýgl, most Rozcestí

GPS poloha: 49°3'35.75"N 13°30'41.65"E

Rozcestí leží u mostu přes říčku Vydru na vstupu na Naučnou stezku Povydří. Vycházejí odtud tyto turisticky značené trasy: červená SZ směrem - Turnerova chata, Čeňkova pila, Rejštejn, Annín, Sušice červená JZ směrem - Rokyta, Modrava modrá značka V směrem - Horská Kvilda, Zlatá studna, Churáňov žlutá J směrem - Filipova Huť a buď Kvilda nebo Lovčí skála Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-antygl-most

Hálkova chata Rozcestí

GPS poloha: 49°1'49.87"N 13°30'1.40"E

Rozcestí u řeky Vydry, bývalá Hálkova chata zde však už nestojí. Je zde most a odbočka směrem do obce Srní.


str. 14

Průvodce "Průvodce Šumava" Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/halkova-chata

Kvilda - HORSKÁ SLUŽBA Ostatní

GPS poloha: 49°0'56.80"N 13°34'46.62"E

Uvedená tel. čísla platí pro případ nouze, NE pro zjištění počasí apod.!!! Stanice HS 384 93 Kvilda Tel: 388 428 193 Web: http://www.hscr.cz/index.php?option=com_custompages&Itemid=4&task=podoblast&oid=1606 Přesná lokalizace stanice HS v Kvildě je v mapce, která je součástí příspěvku. Nonstop tel: 376 397 273 HS Železná Ruda Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kvilda-horska-sluzba

Zastávka u křížku a studánky pod Huťskou Horou Studánka

GPS poloha: 49°5'23.10"N 13°33'16.52"E

Zastávka u křížku a studánky pod Huťskou Horou Křížek se nachází na turistické cestě po zelené značce nedaleko Huťské hory. Ke křížku, který je na kamenném podstavci se dostaneme po zelené turistické značce buď od rozcestí pod Huťskou horou či od Horské Kvildy, nebo z druhé strany od Flusárny či z Kašperských Hor. V těsné blízkosti křížku se nalézá kamenná studánka s průzračnou vodou. Dále se zde nalézá informační tabule o historii Zhůří s dobovími fotografiemi. Autor článku: Josef Holub Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zastavka-u-krizku-a-studanky-pod-hutskou-horou


str. 15

Průvodce "Průvodce Šumava"

Recommend Documents