Průvodce "Průvodce Stražisko"

Průvodce "Průvodce Stražisko"

Zámek Kroměříž Zámek

GPS poloha: 49°17'59.24"N 17°23'37.72"E

Arcibiskupský zámek Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den. Zámek patří k nejvýznamnějším památkám na Moravě. Zámek Kroměříž byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek, na rozdíl od mnoha jiných památkových objektů, v minulosti zpřístupnil téměř všechny své prostory, což znamená, že v současnosti si návštěvníci mohou vybrat z pestré nabídky prohlídkových okruhů, ve kterých jsou zahrnuty historické sály, zámecká věž, proslulá galerie i sala terrena. V areálu zámku si návštěvníci mohou prohlédnout i unikátní sbírky mincí a medailí, hudební archív a velkolepou knihovnu. K zámku také patří nádherná Podzámecká a Květná zahrada a jediná dochovaná mincovna na Moravě. Aktuální info ze zámku Kroměříž pro rok 2010: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži nabídne návštěvníkům v nové turistické sezóně, která bude zahájena 1. dubna, dvě nové cenově zvýhodněné vstupenky, které sloučením několika prohlídkových tras za jednu cenu přinesou úsporu v řádu desítek korun. Zámek je v dubnu otevřen o víkendech od 9 do 16 hodin, v dalších měsících pak denně kromě pondělí. „Novinkou bude Trasa za uměním, při níž turisté navštíví Obrázárnu s druhou nejvýznamější sbírku obrazů v České republice s díly Tiziana, Cranacha, van Dycka a dalších, Mincovnu a galerii Orlovna. Druhou novinkou je trasa UNESCO, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Stražisko" na níž návštěvník bude mít možnost užít si Kroměříž v celé kráse. Zámek uvidí nejen zevnitř při prohlídce historických sálů, ale také z ptačí perspektivy z hradní věže a navštíví Květnou zahradu – světový unikát zahradního umění, “ uvedl kastelán zámku a zahrad Martin Krčma. V případě Trasy za uměním zaplatí návštěvník 100 korun místo 130, které dříve dal za jednotlivě kupované vstupenky. U trasy UNESCO zaplatí 160 místo 200 korun. „Velmi výhodné budou na obou trasách rodinné vstupenky. Čtyřčlenná rodina zaplatí o 120 korun méně než v minulé sezóně,“ dodal kastelán. Levnější bude od letoška vstupenka na oblíbenou zámeckou věž, místo dosavadních 60 korun bude stát 50. Naopak některé jednotlivé vstupenky mírně podraží. „Jde o úpravy v řádu deseti korun. Nutní nás k tomu ekonomická situace. Výdělek, který máme ze vstupného, je nezbytným zdrojem pro opravy a rozvoj památky,“ dodal kastelán.

Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž patří do pětice nejnavštěvovanějších cílů v regionu. Loni jej navštívilo 143 538 lidí. Jde o jedinou památku UNESCO v regionu, do seznamu světového kulturního dědictví byla zapsána v roce 1998.

Zajímavostí je, že obě Zámecké zahrady – Květnou i Podzámeckou – čeká v dohledné době obnova za téměř 337 milionů korun. Obě totiž utrpěly při záplavách v 90. letech a ocitly se dokonce na seznamu 100 nejohroženějších světových památek pro rok 2008, sestavených neziskovou organizací Světový památkový fond. Přesto však stále představují cenné a dobře zachovalé doklady o zahradním umění předchozích staletí. Květná zahrada, založená v letech 1665 až 1675, je dokonce jedinou původně dochovanou zahradou z tohoto období v České republice. V rámci chystaného projektu obnovy, pro který zámek získal v únoru dotaci z evropských fondů, by mělo v Kroměříži vzniknout Národní centrum zahradní kultury, do kterého se budou jezdit školit odborníci na historické parky z celé Evropy. Chystaný projekt by se letos neměl nijak dotknout možnosti obě zahrady navštívit kvůli prohlídce.

Kontakt: Ing. Martin Krčma, kastelán Arcibiskupského zámku a zahrad, tel 573 339 211, 573 339 215, www.azz.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-kromeriz--1

Pernštejn Hrad

GPS poloha: 49°27'3.42"N 16°19'6.46"E

Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Hrad je možné navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září každý den, návštěvníci si mohou vybrat ze 4 prohlídkových tras. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě je rozsáhlý systém hradeb s mohutnou předsunutou čtyřhrannou věží propojenou visutou chodbou s palácem a dalšími baštami. Návštěvníci mají možnost si na hradě prohlédnout nově zrestaurované nástěnné malby v místnostech hradního paláce a zrestaurovaný nábytek z doby, kdy hrad vlastnil rod Mitrovských. Pernštejn lákal filmaře odjakživa, natočilo se zde více než 30 filmů. V pohádce Václava Vorlíčka Jak se budí princezny z r. 1977 sleduje princezna Růženka ( Marie Horáková ) průvod přicházející ke hradu s princi Jaroslavem a Jiřím ( Janem Hrušínským a Janem Krausem). Tudy se pak princ Jaroslav prosekává hustými keři, aby Růženku zachránil. V komedii Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže přichází za soumraku na Pernštejn Faust ( Miroslav Horníček ) a Mefistofela ( Jana Hlaváčová ). V další Vorlíčkově pohádce Pták Ohnivák, kterou natočil v r. 1997, posloužila Černá brána u pátého nádvoří jako maštal pro Zlatohříváka, v seriálu Dobrodružství kriminalistiky, v díle nazvaném Písmo, vyjíždí z Černé brány kočár. V pohádce Ludvíka Ráži Sen o zlaté panně natočené v r. 1995 bylo na pátém nádvoří tržiště, v pohádkovém seriálu O ztracené lásce režiséra Viktora Polesného z r. 2001 se objevuje rovněž páté nádvoří a Tyrolský dvorek. Další z nových pohádek zastupuje též Čert ví proč. Nejtarším zde natáčeným dílem se stal rodinný dobrodružný film z r. 1937 Ztratila se Bílá paní režiséra M. Wassebauera. Slovenská verze Sůl nad zlato z r. 1982. Seriál Návštěvníci je zde Adam Bernau na výletě. Báthory. Mnoho záběrů z Pernštejna se objevuje ve fantasy hororu Van Helsing, paláci věže byly však počítačovímí úpravami změněny skoro k nepoznání. V pohádkovém příběhu Princezna Fantagiro stála na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Stražisko" nádvoří kovárna. A na posledy film Wanted 2008. Více o pohádkách na hradě najdete na http:// www.cestysvamberakem. estranky.cz/clanky/pernstejn-filmari.html, odkud jsme text čerpali. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pernstejn

Rešovské vodopády Přírodní památka

GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E

Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady

Macocha Propast

GPS poloha: 49°22'24.56"N 16°43'52.28"E

Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla propadnutím stropu jeskynního dómu. Protéká zde ponorná řeka Punkva. Ve stěnách propasti se nacházejí různé jeskynní vchody a dva vyhlídkové můstky umožňují návštěvníkům lepší pohled do hloubi propasti. Doplnění popisu Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybudovaný můstek se zábradlím, muselo se po břiše plazit až ke kamennému okraji. Naštěstí pro turisty jsou od roku 1933 zpřístupněny Punkevní jeskyně, jejichž podzemní systém vede na dno propasti. Můžeme tak monstrózní přírodní dílo obdivovat svrchu i zespod. S badatelskou historií punkevních jeskyní a Macochy je neodmyslitelně spjat profesor Karel Absolon. Významný český jeskyňář na začátku 20. století zpřístupnil veřejnosti celý dnešní prohlídkový okruh. Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími podzemními prostorami u nás. Není divu, mají cestovatelům co nabídnout! Pomineme-li skalní stěny Macochy, pak je tu fakt, že je jejich prohlídka skutečný ?kroužek?. Člověk vleze do skály jen pár metrů od místa, kde se z ní vynoří zpět na denní světlo. Asi v polovině trasy se dostanete na dno Macochy, dál se budete plavit po podzemním toku na lodičkách. Punkevním jeskyním dala jméno právě říčka Punkva, která je před sty tisíci lety vyhloubila. Samotné ?srdce? Moravského krasu, v němž se jeskyně s propastí nachází, je opředeno barvitou historií ? skutečnou i smyšlenou. Skoro pravdivá báchorka o maceše, podle které dostala Macocha jméno, je už notoricky známá nejen mezi Moraváky. Legendární nevlastní matka dobrosrdečného Janíčka zahájila kdysi éru sebevrahů Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/macocha

Hrad Sovinec Hrad

GPS poloha: 49°50'14.76"N 17°14'46.04"E

Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Stražisko" Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince" (de Aylnburk). V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v Předhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes. Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy , jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-sovinec

Špilberk Hrad

GPS poloha: 49°11'38.29"N 16°36'6.57"E

Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. Hradní věž byla nedávno rekonstruována a upravena jako rozhledna. Kasematy a rozhledna jsou otevřeny celoročně kromě pondělí, v červenci a srpnu každý den. Muzejní expozice jsou otevřeny každý den kromě pondělí a v listopadu až březnu denně kromě pondělí a úterý. Hrad Špilberk bývá také dějištěm významných kulturních akcí. Historie Původní přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vybudovaný moravským markrabětem a později i českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší Hradiště, o kterém je první zmínka z roku 1091 a které bylo sídlem brněnské větve Přemyslovců. Toto Hradiště zřejmě stávalo na vrchu Petrov naproti Špilberku, nebo možná v místech kláštera na Starém Brně. V roce 1283 Špilberk získal Václav II. a po něm Václav III. Na Špilberku pobýval i budoucí král Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Za lucemburských markrabat Jana Jindřicha, Jošta a Prokopa, kteří hrad užívali jako své hlavní sídlo, byl Špilberk stavebně upraven. Po husitských válkách vykoupil Špilberk z majetku města Brna Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři a drželi ho až do smrti krále Matyáše. Později hrad vlastnil Ferdinand I., který ho prodal moravským stavům. V roce 1578 hrad vyhořel, ale díky hrozícímu nebezpečí z tureckého vpádu byl znovu obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem v roce 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a věznil zde přední moravské účastníky protihabsburského stavovského povstání. Důležitou roli hrad sehrál ve třicetileté válce, v letech 1639 ? 1645 bylo vybudováno nové opevnění, což přispělo k úspěšné obraně při obléhání Švédy v letech 1643 a 1645. Pevnost jako jediná na Moravě odolala pruskému vpádu v roce 1642. V letech 1642 ? 1645 došlo k dalšímu opevňování. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, které byly původně určeny pro úkryt posádky. Od roku 1673 se Špilberk stal trvale vězením. Špilberk odolal i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdal bez boje. Napoleon pak nechal část pevnosti pobořit, nadále zde zůstalo zachováno už jen vězení, které bylo přeměněno na civilní věznici, ve které byli kromě těžkých zločinců vězněni také političtí provinilci. Za 2. světové války zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které ho spravuje. V roce 1962 byl Špilberk vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spilberk

Jeskyně Výpustek Jeskyně

GPS poloha: 49°17'26.95"N 16°43'28.02"E

Do jeskyně se dá dostat autem nebo pěšky. Volíme cestu pěšky. Jedeme do Křtin autobusem a vydáváme se po červené k jeskyni. U jeskyně je parkoviště, takže pokud se rozhodnete přijet autem, nemusíte složitě hledat parkování. Jeskyně jako jedna z mála je přístupná i v zimě. Během zimy (prosinec až březen) jsou prohlídky 3x za den a v pondělí je zavřeno. V letní sezoně (květen až srpen) je otevřeno každý den. V mezidobí je otevřeno každý den mimo pondělí a prohlídky jsou 1x za hodinu. Jeskyně výpustek má za sebou velice pestrou historii. Ale vezmeme to od začátku. Výpustek vznikal díky činnosti Křtinského potoka. Jeskyni tvoří dvě patra. To větší a prostornější je i starší. Spodní část jeskyně ještě ani v dnešní době Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Stražisko" není moc známá. Leží o 40 m níž a je zatím je objevena pouze jeho část. Obě části jeskyně jsou propojeny různámi propastmi. Většína z nich je však pořád zasypána. Na vzhledu Výpustku se podepsala nejen dvruhá světová válka, ale i Lichtenštejnové. Ti většinu krápníkové výzdoby uřezali a odvezli si ji do své umělé jeskyně na Zámku Lednice. V jeskyni se také těžila během 20. let 20 století fosfátová hlína. Za druhé světové války sloužila jako podzemní továrna ve které se vyráběli motory do letadel. Snad poslední ranou byl požár na konci války (duben 1945). Jeskyně tehdy hořela 14 dní. Pokud budete někde poblíž určitě se na prohlídku vydejte. I ti z vás, kteří tam již byli budou překvapeni. Na vzhledu a úpravách jeskyně se neustále pracuje. Jeskyně je veřejnosti přístupná od roku 2006 a za tu dobu se tam toho hodně změnilo. (to nám potvrdil i pán, který tam byl na prohlídce s námi - byl tam i v roce 2007) Na prohlídku Jeskyně Výpustek si vemte teplé oblečení. Prohlídka trvá cca 1 hodinu a teplota je 7 - 9 stupnů během celého roku. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-vypustek--3

Bouzov Hrad

GPS poloha: 49°42'14.26"N 16°53'24.85"E

Hrad Bouzov na Olomoucku je typickým romantickým sídlem se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, bezpočtem věží a bašt, parkem a dvěma dlouhými mosty, které se klenou nad hlubokým příkopem, vytváří působivou dominantu kopcovitého zalesněného kraje. Po průjezdu obcí Bouzov vede k hradu samostatná odbočka. Parkoviště je vzdálené přibližně 200 metrů do hradu. Pěší přístup vede strmým vrchem z náměstí obce. Hrad je přístupný od května do srpna denně mimo pondělí a pátek. Hrad Bouzov je vyhledávaným místem pro natáčení filmových pohádek. Historie Přestože hrad nechal vybudovat arcivévoda Evžen Habsburský v letech 1895 ? 1910, který přitom využil základů středověkého hradu ze 14. století, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova. Až do konce 17. století se majiteli hradu postupně stávali různé moravské a české rody. Za třicetileté války se hrad stal císařskou pevností a vězením pro švédské zajatce. Po skončení války panství koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic. V roce 1696 koupil hrad Řád německých rytířů. Nacisté majetek řádu za 2. světové války zkonfiskovali. Představitelé řádu v 90. letech minulého století podali žalobu, soud ale zatím v této věci nerozhodl, a proto i nadále patří hrad státu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouzov

Blansko - aquapark Aquapark

GPS poloha: 49°21'50.65"N 16°38'23.10"E

Nachází se na západním okraji města poblíž řeky Svitavy. Letní část ná rozlehlý relaxační bazén, plavecký bazén, 55 m dlouhý tobogan, skluzavku, divokou řeku, skokanský můstek, masážní lavice, chrliče vody, dětský bazének, písečnou pláž, volejbalové kurty a restauraci s vnitřním i venkovním posezením. Krytá část má kromě bazénu, saunu, finskou saunu, whirlpool, masáže, solarium i vodní rehabilitační zařízení. Na aquapark přímo navazuje areál zimního stadionu, kde si lze i v létě v plavkách zabruslit, led se udržuje celoročně. Více informací na: http://www.sluzby-blansko.cz/aquapark.html Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C1 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blansko-aquapark

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Stražisko" Šošůvka - kozí farma Farma

GPS poloha: 49°24'35.50"N 16°45'7.49"E

Nachází se v severní části Moravského krasu v obci Šošůvka. Provozuje ji od roku 1990 rodina Sedlákova. Farma začínala s deseti kusy. V současné době na farmě chovají na 120 koz, z toho 70 je dojných. Na okolních pastvinách je stádo hlídáno dvěma psy pod dohledem pastevce. Sýr se vyrábí ze stoprocentního kozího mléka, při jeho zpracování jsou použity ušlechtilé kvasné kultury a syřidlo, mléko je pasterované a profesionál by ještě dodal, že jde o sýr s tzv. dohřívanou sýřeninou. Sýr se připravuje také s různými příchutěmi - s ořechy, mandlemi, česnekem a zeleným pepřem, v sezóně jsou velice oblíbené sýry se zelenými bylinkami. Farma kromě sýra vyrábí ještě i kozí brynzu a kozí tvaroh. Dveře na farmě jsou otevřeny pro každého návštěvníka Moravského krasu. Upozorní na ni nenápadný, ale výstižný poutač. Případnou exkurzi lze objednat na adrese: Farma dojných a kašmírských koz Eva Sedláková Šošůvka 45, 679 13 Sloup telefon: 516 435 371 email: [email protected] GPS: 49°24'35.49"N 16°45'7.49"E Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sosuvka-kozi-farma

Kořenec u Boskovic - golfový areál Sokrates Golf

GPS poloha: 49°31'32.99"N 16°46'11.93"E

Areál se nachází východně od obce v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko. Základem je kvalitní 18jamkové hřiště, z něhož je jedinečný rozhled do širokého údolí Malé Hané a zalesněné hřebeny zvedající se nad ní, které již vytvářejí předhůří Českomoravské vrchoviny. Dále je zde k dispozici stylová restaurace v originálním kanadském srubu a ubytování v útulných stylových bungalovech. Ve srubu se nachází i informační středisko, ve kterém lze získat informace a propagační materiály o Řehořkově Kořenecku a okolí. Na okraji areálu je rozlehlé parkoviště. Kolem něho prochází několik pěších tras a místní cyklotrasy. V zimním období pak i upravené lyžařské trasy. Přímo nad areálem se nachází druhý nejvyšší kopec Drahanské vrchoviny - Paprč (726 m). Turistická mapa KČT 1:50 000 č.51 Haná-Prostějovsko, Konicko a Litovelsko TIP Turistika.cz: 10 dní s golfem na Floridě už od 13.000,-/osoba Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/korenec-u-boskovic-golfovy-areal-sokrates

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity Botanická zahrada

GPS poloha: 49°12'56.63"N 16°36'53.39"E

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity v Brně založil v roce 1938 prof. August Bayer. Původně zde bylo postaveno jen malé arboretum pro výuku dřevin lesnických inženýrů na univerzitě, která je nedaleko. Na Botanickou zahradu bylo arboretum rozšířeno v roce 1968 podle návrhu prof. Ivara Otruby. V současné době se na rozloze 11 ha rozkládá správní budova se skleníky, centrální část, jižní svahy, arboretum a botanická zahrada. Ve sklenících je soustředěna velká sbírka orchidejí a tillandsií. Orchideje pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie, Tillandsie ze Střední a Jižní Ameriky. Při podzimní a jarní výstavě orchidejí, které se v botanické zahradě konávají, můžete vidět pěstování orchidejí od semínek. Orchideje se zde také šlechtí, ve sbírkách jsou cenné botanické druhy a sbírka působí jako záchranné centrum Ministerstva životního prostředí. TIP: Jedete do Brna? Navštivte Penzion Derivia Brno. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Stražisko" V centrální části zahrady je nyní nově vybudovaná vodní kaskáda se čtyřmi jezírky, která obohatila místní sbírku vrb a zahradní posezení ve stylu maďarské čardy. Jen kousek od kaskády se dříve nacházela dvě jezírka s vodními rostlinami – rákosy a lekníny. Nyní jsou také tato jezírka po rekonstrukci a vodního rostlinstva zatím prostá. Z této části zahrady lze rovněž obdivovat krásné panorama Brna a hradu Špilberk. Jižní svahy zahrady zahrnují flóru stepi jihovýchodní Evropy, lomikameny a skalničky. Zajímavostí je Zahrada miniatur, kde rostou různé druhy bonsají. V další části zahrady si můžete vyzkoušet poznávání léčivých rostlin v bylinkové zahrádce a ve vedlejší užitkové zahradě určování zeleniny, obilnin, jetelovin, luskovin, olejnin, okopanin a technických plodin. V zahradě se pěstují také desítky druhů kosatců – irisů, které si lze zblízka prohlédnout při jarní výstavě, kdy bývají také v centrální budově vystaveny zajímavé kosatcové květinové vazby. V Botanické zahradě se nad kosatcovým polem snad všech barevných odstínů line omamná vůně, která vás nutí zde alespoň chvíli posedět. Další částí zahrady je zahrada pro nevidomé. Na vyvýšených záhonech jsou vysázeny rostliny s plstnatými, velkými, mírně pichlavými nebo aromatickými květy či listy. Názvy rostlin jsou zde popsány také v Braillově písmu. Arboretum sestává z exotických druhů dřevin uspořádaných podle geografického členění. Celou Botanickou zahradu oživuje mnoho vodních prvků jako jsou jezírka a vodotrysky, je zde také velké množství laviček a míst na posezení. Botanická zahrada a arboretum leží mezi ulicí Provazníkovou a třídou Generála Píky v městské části Černá Pole. Pravidelně se zde konají výstavy orchidejí, kosatců a výstava Barvy podzimu s pěknými podzimními aranžemi. O konání výstav se lze dozvědět z místních sdělovacích prostředků, plakátů vyvěšených na oplocení zahrady či z webových stránek uvedených níže. Pro individuální zájemce či skupiny, které si chtějí zahradu a arboretum prohlédnout mimo konání těchto výstav, platí předchozí rezervace na tel. 545 223 606 nebo e-mailu [email protected]. Vstupné do botanické zahrady: dospělí 50,- Kč; děti od 6 let, studenti a senioři 30,- Kč Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-a-arboretum-mendelovy-univerzity

Střešní zahrada Botanická zahrada

GPS poloha: 49°32'2.83"N 17°35'1.03"E

Městská památková rezervace v Lipníku nad Bečvou skýtá na sto chráněných pamětihodností. Pokud chcete spatřit skutečný unikát, pak navštivte střešní zahradu. Jedná se o nejstarší zahradu svého typu u nás, ale i severně od Alp. Vznikla v 60. letech 19. století u západního zámeckého Křídla na střeše bývalých stájí na podnět hraběnky Gabriely Hatzfeld - Wildenburg podle projektu stavitele josefa Zurka a zahradníka Ferdinanda Wenzla. Jelikož střechou zatékala voda, musela být často opravována. Změna nastala v roce 1911, kdy firma Ed. Asta z Opavy vybudovala novátorskou trámovou železobetonovou konstrukci s odolnou izolací. Zahradu v té době obohatily nejen nově řešené květinové záhonky, ale také vodní fontánka. Takto byla střešní zahrada udržována hraběnkou Antoinetou z Althannů až do roku 1945. Po válce byl zámek Althannům zestátněn a údržba zahrady se již tak pečlivě neprováděla. Nejhorší éra přišla po únoru 1948, kdy se díky novým zámeckým majitelům proměnila z okrasné zahrady na užitkovou - letničky vystřídaly jahody, rybíz či brambory. Po letech nezájmu byla v roce 2006 tato pozoruhodná památka předána po kompletní rekonstrukci široké veřejnosti v úpravě, která ji vrátila vzhled z doby téměř před sto lety. Autor článku: zsiraykamil Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stresni-zahrada


str. 7

Průvodce "Průvodce Stražisko" Botanická zahrada, Brno Botanická zahrada

GPS poloha: 49°12'15.62"N 16°35'45.92"E

Botanická zahrada se nachází v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Je otevřená pro veřejnost po celý rok, ve všední dny se vchází z ulice Kotlářská kolem vrátnice a o víkendech je odemčena branka na ulici Veveří. Vstup do zahrady je zdarma, vstupné do skleníků bývá obyčejně 40 Kč (snížené vstupné 25 Kč), při některých akcích se může lišit. Venkovní zahrada je uspořádána do tematických bloků, např. rostliny karpatských dubohabřin, rostliny Balkánského poloostrova nebo teplomilná nelesní vegetace Pavlovských vrchů. Ve sklenících se nachází kaktusy a jiné sukulenty, kapradiny a cykasy, je zde skleník tropických rostlin a skleník subtropických rostlin, dále skleník bromélií. Ve sklenících se také konají výstavy (orchidejí, kaktusů, bonsají). V Botanické zahradě najdete několik míst k posezení, pro větší skupiny návštěvníků např. kolem uměleckých děl před skleníky (Kruh mlčení, Dávné znění, Portály živlu a Svědkové věků). Autor článku: Iveta V. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-brno--1

Aquapark Kohoutovice Aquapark

GPS poloha: 49°11'33.50"N 16°32'30.52"E

Nově otevřený aquapark v Brně (otevřen v dubnu 2010) najdete na ulici Chalabalova 2. Doveze vás k němu trolejbus č. 37 z Mendlova náměstí. Součástí krytého aquaparku je plavecký bazén 25 m, dětský bazén s vodním hřibem, rekreační bazén s vodními tryskami, hřibem a divokou řekou, vířivka, tobogán o délce 90 m a venkovní bazén na nekryté střešní terase. Na terase se můžete v teplém počasí také slunit na lehátkách. Dále aquapark nabízí saunu, parní místnost, posilovnu a masáže. Občerstvit se můžete v Mokrém baru. Aquapark má otevřeno ve všední dny 6- 22 hodin, o víkendech a ve svátky 8- 22 hodin. Venkovní terasa je otevřena pouze v letním období, a to od 10 hodin. Vstupné je hodinové, tj. platí se za hodinu čistého času stráveného za turnikety v prostoru s bazény. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/aquapark-kohoutovice

Galerie Děda Praděda Zajímavost

GPS poloha: 49°50'53.41"N 17°16'36.08"E

Pradědova galerie U Halouzků Tři kiklometry na sever od hradu Sovinec, v malé obci Jiříkov, čeká pro návštěvníka překvapení v podobě obřích soch. Areálu vévodí 11 metrů vysoká socha Děda Praděda, na volném prostranství najdedeme řadu zvířat i pohádkových bytostí a také třeba kolotoč pro dopělé. Pod střechou pak největší Betlém v Evropě v životní velikosti,vyřezávaný monumentální obraz z dějin Čech a Moravy a také dračí sluj. Podle počasí cca hodinová prohlídka je za padesát korun a na závěr je možné ochutnat dobrou zelňačku - půl litru za 27 kaček. Autor článku: Jiří Makoň Ing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/galerie-deda-pradeda


str. 8

Průvodce "Průvodce Stražisko" Jarošův mlýn Mlýn

GPS poloha: 49°16'45.44"N 16°25'56.94"E

Jarošův mlýn ve Veverské Bítýšce je muzeem mlynářského řemesla. Probíhají zde prohlídky mlýnské budovy a mlecích zařízení z 1. poloviny 20. století s podrobným popisem postupu výroby jednotlivých druhů mouky a dalších produktů. Pokud sem zamíříte, čeká vás příjemný pan průvodce (a majitel mlýna), který se ve své práci vyzná - a vyzná se také v mlýně, jeho vybavení, historii i dalších věcech. Moc pěkně se s ním povídá, i proto můžu návštěvu vřele doporučit. Historie První zmínky o mlýně na místě toho dnešního pocházejí ze 17. století, kdy zde stával malý mlýnek. Jednalo se o jeden z mnoha mlýnů na Bílém potoce, jeden z posledních na jeho toku. Sloužil obyvatelům Veverské Bítýšky a blízkého (toho opravdu blízkého, tj. do dvou kilometrů) okolí. Na konci 30. let 20. století byl mlýn, který byl v té době mimo provoz, výrazně rozšířen - došlo k demolici budov, které na místě dosud stály, a místo nich byla vystavěna dnešní čtyřpatrová budova vybavená nejmodernějšími stroji na zpracování obilí. Ty jsou v mlýně umístěny do současnosti. Turistické informace K Jarošovu mlýnu se dostanete po modré turistické značce z centra Veverské Bítýšky nebo od Šmelcovny (z údolí Bílého potoka). Pokud se k mlýnu vydáte autem, parkování je možné přímo před mlýnem. Otevírací doba březen-červen, září-prosinec: pá-ne 9:00-19:00 červenec-srpen: út-ne 9:00-19:00 Vstupné: plné 60,- Kč snížené 30,- Kč Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jarosuv-mlyn

Porčův Mlýn Mlýn

GPS poloha: 49°25'42.60"N 16°31'57.76"E

Tento nově rekonstruovaný mlýn se nachází poblíž obce Býkovice na Blanensku. Po dvouletých nákladných opravách byl dokočen v červnu 2009 a začátkem dalšího měsíce pak zpřístupněn veřejnosti. Lze zde uvidět světnici mlynáře, kde bydlel s celou svoji rodinou, v mlýnici pak velkou moučnici, která sloužila k prosívání semleté mouky a řadu dalších nářadí, které mlynáři pomáhalo k mletí. V patře se pak nachází historická obrazárna, kde jsou dobové fotografie a obrazy ze zdejšího i vzdálenějšího okolí i podrobná historie Porčova mlýna. Na dvoře je pak sbírka starých zemědělských strojů, jako např. mlátička, žací stroje, cepy a řada dalších. Mlýn byl za pomoci památkářů adaptován do podoby, jakou měl asi kolem poloviny 19. století. Jelikož se zdejší mlýnské zařízení již nedochovalo, bylo sem převezeno ze zaniklého mlýna ve východních Čechách. Zde pak pod odborným dohledem zrestaurováno a přivedeno do provozuschopného stavu. Dominantním prvkem je více jak čtyři metry vysoké mlýnské kolo. Kromě expozice jsou ve mlýně ještě i tři místnosti k přespání, takže romantické duše si zde mohou přijít na své a vybát se při šumu vody a klapání mlýnského kola. Hned vedle mlýna je obnoven rybník, který byl ihned po dokončení zarybněn. Na břehu rybníka se buduje i Rybářská bašta, která bude sloužit jako občerstvovací zařízení příchozích. Měla by být dokončena v jarních měsících. Kontakt: pro objednání prohlídky objektu a ubytování (516 413 335, 724 264 810). Prozatím je mlýn otevřen v pá 14-19 hodin, v so a ne 10-19 hodin. Od sezóny 2010 se počítá s jeho provozem od úterý do neděle. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/B2 (2013), GOL 1:25 000 Okolí Brna-Tišnovsko (2014) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Stražisko" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/porcuv-mlyn

Klášter Porta Coeli Klášter

GPS poloha: 49°21'4.81"N 16°24'5.05"E

Klášter Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova založila v roce 1233 královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Klášterní kostel, vysvěcený v roce 1239, je trojlodní bazilikou s příčnou lodí a protáhlým presbytářem s pětibokým závěrem. V prostorách chrámu se nachází hodnotné barokní zařízení pořízené po roce 1764. Obraz na hlavním oltáři je dílem Franze A. Maulbertsche, autorem plastik byl Andreas Schweigl a dalších obrazů jezuitský malíř Ignác Raab. Z ostatních prostor kláštera vyniká křížová chodba s raně gotickými klenbami a hlavicemi zdobenými figurálními a ornamentálními motivy a velká kapitulní síň z let 1260 - 1270. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-porta-coeli

Expozice Čarodějnické procesy Muzeum

GPS poloha: 49°57'54.47"N 16°58'19.24"E

Ve starobylém sklepení tzv. Geschaderova domu se nachází stálá expozice Čarodějnické procesy, která přitažlivou formou představuje nechvalně proslulé inkviziční procesy v Šumperku a na Velkolosinsku z let 1678-94, kterým padlo za oběť více než 80 nevinných lidí. Expozice je vybavena automatickým osobním audioprůvodcem guidePORT™, jehož prostřednictvím vás expozicí provede hlas samotného hlavního inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga. K prohlédnutí jsou připraveny reprodukce soudních protokolů a rozsudků, k shlédnutí dva filmy a k vyzkoušení mučící nástroje. Jako pomník lidského utrpení se v expozici nachází rekonstrukce vězení Jindřicha Peschkeho, nejstatečnější oběti procesů, jako jediný se k čarodějnictví na mučidlech nikdy nepřiznal a zemřel ve vězení po 12 letech žalářování. Prohlídka expozice trvá přibližně 45 minut.

Provozní doba: červen, září| po-ne | 9.00-15.00 hod. červenec, srpen | po-ne | 9.00-12.00, 13.00-17.00 hod. Mimo uvedené období se lze k prohlídce objednat (s předstihem min. 14 dní).

Kontaktní údaje: Evropský dům setkávání (tzv. Geschaderův dům) Kladská 1, 787 01 Šumperk tel.: 583 213 747, 721 346 527 e-mail: [email protected] www.sumperk.cz facebook: Šumperský průvodce


str. 10

Průvodce "Průvodce Stražisko" Autor článku: Bohuslav Vondruška Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/expozice-carodejnicke-procesy

Větrný mlýn Ruprechtov Mlýn

GPS poloha: 49°19'43.18"N 16°51'4.97"E

Opravdový unikát Vyškovska představuje větrný Mlýn v Ruprechtově. Kdo by čekal klasický mlýn s lopatami byl by zklamán. Rupretchovský zděný mlýn holandského typu byl postaven roku 1873 a zpočátku vítr skutečně roztáčel „obyčejné“ lopaty. Zanedlouho jej však zdejší mlynář Cyril Vágner osadil efektivnější Halladayovou turbínou, která lépe odolávala silnému drahanskému větru. Dnes už sice ruprechtovský mlýn mouku nemele, ale vzácná technická památka je zpřístupněna veřejnosti a patří k dominantám regionu. Aspiruje i na zápis do prestižního seznamu památek UNESCO. Od října do dubna se v interiéru konají prohlídky a výstavy, od května do září je mlýn využíván k ubytování, jindy po domluvě. Větrný mlýn Ruprechtov tel.: 517 385 556 e-mail: [email protected], www.mlynruprechtov.cz Autor článku: Eliška Dušková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrny-mlyn-ruprechtov

Flóra Olomouc Zajímavost

GPS poloha: 49°35'15.43"N 17°15'2.81"E

Do hanácké metropole jsme přijeli za účelem návštěvy Výstaviště Flora Olomouc. V areálu Smetanových sadů se v současné době pořádá celoročně patnáct různorodých výstav a veletrhů. Výstavní areál se čtyřmi pavilony o celkové výstavní ploše přes čtyři tisíce metrů čtverečných je situován ve Smetanových sadech poblíž historického centra města. Výstaviště rovněž pečuje o krásné a zajímavé plochy městských parků. Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh FLORA OLOMOUC je největší a nejstarší zahradnickou výstavní akcí v České republice. První květinová výstava v Olomouci se konala 24. srpna 1958. My jsme sem zavítali v srpnu, kdy se koná letní etapa této výstavy. Výstavnický areál uvnitř pavilónů i na venkovních plochách ožívá záhony rozkvetlých květin a těší se velkému zájmu návštěvnické veřejnosti. Kdo má rád kytičky, tak si zde přijde na své. Kromě prohlížení všech možných druhů rostlin je možno nakoupit domů a na zahradu květiny, semena, okrasné rostliny, školkařské výpěstky, zahradnický sortiment nebo a drobnou zahradní mechanizaci, pomůcky či potřeby. Kytičkovaté jako v Holandsku to zde sice není, ale návštěvu mohu doporučit. Přehled výstav a další upřesňující informace lze zjistit na: http://www.flora-ol.cz/

Při cestě z Olomouce jsme si prohlíželi kytičky ještě na jednom zajímavém místě:http://www.turistika.cz/mista/lysice--2 Když už ale píši o květinách, tak si musím vždy vzpomenout na návštěvu květinového trhu Keukenhof v Holandsku: http:// www.turistika.cz/mista/vylet-do-holandska-za-tulipany-a-dalsimi-krasnymi-kvetinami

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/flora-olomouc


str. 11

Průvodce "Průvodce Stražisko" Loštice - muzeum tvarůžků Muzeum

GPS poloha: 49°44'44.45"N 16°55'39.07"E

Muzeum olomouckých tvarůžků bylo založeno v roce 1994. Sídlí v původních prostorách výrobny tvarůžků. Jedná se o muzeum firmy A. W. spol. s r. o., která je v současnosti jedinou firmou v ČR, zabývající se výrobou této chutné speciality. Označení "Olomoucké tvarůžky" se vyvinulo z tradice dovážení a prodeje tvarůžků na olomouckých trzích a také proto, že město Olomouc je historicky světově známé místo. Prohlídka muzea začíná krátkým výkladem průvodkyně a promítáním filmu o historii výroby olomouckých tvarůžků. Poté si můžete samostatně prohlédnout exponáty muzea ve dvou patrech budovy. Část vystavovaných předmětů je z vlastních sbírek muzea, část je dlouhodobě zapůjčena z Vlastivědného muzea v Olomouci. Muzeum je možné navštívit celoročně po telefonické objednávce. Bližší informace jsou na webových Stránkách společnosti. Lze zde zakoupit turistickou známku č. 977. Tu je možné získat i v cca 30 m vzdálené podnikové prodejně olomouckých tvarůžků, kde můžete kromě tvarůžků nakoupit i další speciality. V nedaleké cukrárně můžete okusit tvarůžkové zákusky. Autor článku: Miroslav Slovjak Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lostice-muzeum-tvaruzku

Boskovice - Městské informační středisko Infocentrum

GPS poloha: 49°29'13.60"N 16°39'41.15"E

Informační středisko se nachází v centu města na historickém Masarykově náměstí přímo pod věží renesanční Staré radnice. Kontakt: Městské informační středisko, Masarykovo náměstí 1, 680 01 Boskovice telefon: 516 488 677 e-mail: [email protected] Provozní doba: květen - září: Po–So 9:00 - 18:00 hod., Ne 9:00 - 17:00 hod říjen - duben: Po–Pá 8:30 - 12:00 hod., 12:30 - 17:00 hod, So 8:00 - 12:30 hod. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras (A/1), GOL 1:25 000 Boskovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/boskovice-mestske-informacni-stredisko--1

Huť Františka Ostatní

GPS poloha: 49°18'1.98"N 16°39'33.29"E

Někdy se můžete setkat i s názvem Stará huť. Nachází se při silnici Adamov-Olomučany(Křtiny), u osady Josefov. Dříve na jejím místě od 14. století stávali Skelné hutě, které využívali na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Spolu se správní budovou z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena jako první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé správní budově je umístěno muzeum železářství. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hut-frantiska


str. 12

Průvodce "Průvodce Stražisko" Mezinárodní letiště Brno-Tuřany Ostatní

GPS poloha: 49°9'16.70"N 16°41'31.24"E

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany Dostupnost: auto - v blízkosti dálnice D1, sjezd na 201km, Brno-Slatina, zpoplatněné parkoviště přímo před odbavovací halou autobus - spojení zajišťují linky č. 76 a v nočních hodinách č. 89 taxi Pravidelné linky: Londýn, Miláno, Řím, Moskva Turistické lety: Španělsko, Turecko, Řecko, Bulharsko, Tunisko, Egypt, Kypr Poskytované služby: restaurace, turistické informační centrum, prodej letenek, směnárna, úschovna zavazadel, místnost pro matky s dětmi, vyhlídkové lety, aerotaxi, pronájem automobilů Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mezinarodni-letiste-brno-turany

Turistické rozcestí Květnice Rozcestí

GPS poloha: 49°21'27.72"N 16°25'5.84"E

Nachází se poblíž hlavního vrcholu kopce Květnice. Prochází tudy zeleně značená cesta, která jedním směrem schází do Tišnova k vlakovému nádraží a na druhou stranu pak pod Malou skálu, do údolí potoka Besénku a dále pak do Předklášteří. Odbočuje zde zelená odbočka, která směřuje na hlavní vrchol a dále k dřevěnému kříži na vyhlídku. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/C1, GOL 1:25 000 Okolí Brna-Tišnovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kvetnice

Blansko - Informační kancelář Infocentrum

GPS poloha: 49°21'45.90"N 16°38'36.92"E

Informační kancelář se nachází v historické části města na pěší zóně v Rožmitálově ulici v přízemí moderního dvoupodlažního objektu. Kontakt: Informační kancelář "Blanka", Rožmitálova 6, 678 01 Blansko telefon: 516 410 470 e-mail: [email protected] Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C1 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014)


str. 13

Průvodce "Průvodce Stražisko" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blansko-informacni-kancelar

Město Prostějov - náměstí T.G. Masaryka Náměstí

GPS poloha: 49°28'20.28"N 17°6'36.61"E

Náměstí T.G.Masaryka tvoří odjakživa historické centrum města Prostějov. V minulosti bylo obehnáno hradbami, z nichž se dnes dochovalo několik zdí a bašta. O tomto opevnění se dozvíte v mém jiném příspěvku. Město začalo vznikat ve 12. století. První zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141 a do 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období město utrpělo škody z obou nepřátelských stran, protože nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 měšťané vybudovali renesanční radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek stagnaci rozvoje města. Během Třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté začíná město dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. Ale hlavně 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese. Později v Prostějově dominuje funkcionalismus.

Stará radnice Toliko historie města a tak se vraťme se na náměstí T.G. Masaryka, jehož dominantu tvoří obě budovy radnice. Stará radnice, ve které je dnes muzeum, pochází z let 1521- 30. Stavbu si tehdy vynutily nevyhovující prostory bývalého radního domu z konce 15. století. Stará radnice byla postavena v renesančním slohu. Vchod je v úrovni prvního patra, původně k němu vedlo nezakryté schodiště z rohů budovy. Dnes je schodiště jen jedno. Vchod byl roku 1538 osazen cenným portálem. Katastrofou pro budovu radnice, ale hlavně města, byl požár v roce 1697. Po něm došlo k úpravám v barokním slohu. Přístupové schodiště bylo zakryto a vznikla tak charakteristická lodžie. Radnice sloužila svému účelu do počátku 20. století, pak byla nahrazena budovou Nové radnice, dnes hlavní dominantou města. Stará radnice utrpěla další ránu na počátku 70. let min. století. Od 17. září 1905 sídlí v prostorách Staré radnice Muzeum Prostějovska.

Nová radnice Nová radnice byla dokončena roku 1914. Autorem stavebních plánů byl profesor techniky z Brna, Karel Hugo Kepka. Celá stavba vznikla rozhodnutím městského zastupitelstva za přispění především prostějovských stavitelů Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka, sochaře Josefa Bernauera, autorem štuk je Vladimír Pleský a nábytek dodal Robert Kořalka. Radnice zaujme vysokou věží, asymetricky stojící vpravo od vstupu. Má výšku 66 m, měděnou kopuli a její součástí je orloj. Věž původně měla stát uprostřed, důvod proč tomu tak není je ten, že před stavbou radnice byly vykoupeny jen dva domy a jejich pozemky, na jejichž místě dnes radnice stojí. Byla postavena věž a levé křídlo. Pravé křídlo se dostavět již nepodařilo, protože třetí dům, kde křídlo mělo stát, se vykoupit nezdařilo. Kolem hlavního schodiště je vidět bohatá dekorace, stejně tak v reprezentačních místnostech v prvním a druhém patře. Stěny jsou většinou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem a krby jsou zhotoveny z kararského mramoru. Při vstupní straně radnice jsou umístěny pamětní desky věnované Edmundu Husserlovi a Matěji Rejskovi. Z věže se v turistické sezóně můžete rozhlédnout po městě a okolí.

Rodný dům Jiřího Wolkera Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Stražisko" Rodný dům básníka Jiřího Wolkera, se nachází na náměstí v Prostějově. Busta nad vchodem připomíná jeho mladý věk – léta 1900 až 1924, kdy zemřel na tuberkulózu. S jeho dílem se můžou lidé seznámit v místním muzeu, kde má stálou expozici. Busta je dílem Jana Tesaře a Antonína Navrátila z roku 1959.

Dům Mikuláše Onše z Břesovic Na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově se nachází renesančně přestavěný dům s nádherným portálem. Dům patřil sekretáři Vratislava z Pernštejna, Mikuláši Onšovi z Břesovic (dnešních Vřesovic u Prostějova). Portál je datován do dvacátých let 16. století. Patrně pochází z prostějovského zámku, před jeho vrcholnou renesanční přestavbou.

Morový sloup Panny Marie Morový pochází z roku 1714. Připomíná četné epidemie, které sužovaly naše předky. Čtvercová dispozice památníku je ohraničena hranatými sloupky, z kterých visí masivní řetězy. Plocha vlastního sloupu, je spirálovitě obtočena motivem hlaviček andílků. Na jeho hlavici stojí pozlacená socha sv. Panny Marie s Ježíškem. Dole na patě, jsou též postavičky andílků, tentokrát s těly. Sloup zaujímá plochu před budovou Staré radnice, uprostřed náměstí.

Dům u Měsíčka Dům U měsíčka stojí na místě původních dvou gotických domů. Ty byly v době renesance spojeny. Dům U měsíčka vyhořel v roce 1697, ale byl znovu opraven . V 19. století prošel stavební přístavbou dvorního a zadního křídla. Tehdy byl dům směrem do náměstí navýšen do dnešní podoby. Ve středu domu se nachází průjezd, který je dnes průchozí do další části města. V průjezdu je dochovaná gotická klenba. Levý trakt, původně samostatný dům, je podsklepen kamennými sklepy. V levé části se pak nachází část gotického portálku, dveře vedou do komory ze 16. století. V pravé části se dodnes nachází restaurace. Na vyvýšené fasádě se nachází krásné domovní znamení. Je to mozaika Panny Marie s Ježíškem, stojící na srpku měsíce.

Dům u Goliáše Dům U Goliáše se nachází na rohu náměstí. Ukrývá cennou památku – pozdně gotický mázhaus s erbovní tématikou. Dům pochází od drobného šlechtice, Pavláta z Olšan, z počátku 16. století. Dnes v jeho prostorách sídlí advokátní kancelář a v přízemí je jídelna.

Nový dům Nový dům je cenný měšťanský dům na nároží Pernštýnského a Masarykova náměstí. Vystavěn byl koncem 18. století na místě starších středověkých domů s gotickým jádrem. Pozdně barokní podobu zvýrazňuje typická vysoká mansardová střecha. Dnešní podobu s barokně- klasicistní fasádou s ozdobnými pilastry v patře a visáží přízemí dům nabyl kolem roku 1818. Zajímavé jsou i klenuté prostory v přízemí objektu. V současné době v domě sídlí lékárna a několik menších podniků.

Dům U Zeleného stromu Kousek od prostějovské nové radnice, již na Žižkově náměstí, stojí nevýrazný dům s bohatou historií. Jeho původní název se udržel dodnes, i když dům již dávno neslouží svému účelu. V roce 1518 udělil pán Vilém z Pernštejna tomuto domu právo vyrábět slad, vařit pivo a pálit „kořalku“. Tehdy byl majitelem Hajný Jež ze Seloutek, který dům odkoupil. Tento dům překonal celá staletí a výrobu destilátu neohrozily ani války, ani požáry. První kořalky se vyráběly pálením zkaženého piva a vína. Když po skončení třicetileté války se stal majitelem domu Michal Storch, začal pálit ze rži. Prostějovská Starorežná byla na světě! Pálilo se stále, až v roce 1920 po prodeji domu vznikl Družstevní podnik Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15

Průvodce "Průvodce Stražisko" hostinských. Ten dům vykoupil od města a pálil zde do znárodnění v roce 1948. Prostějovská Starorežná však přežila. V padesátých letech se přestěhovala do bývalého pivovaru Binko.

Knížecí dům Již mimo náměstí, kousek od zámku v Prostějově stojí na první pohled obyčejný dům, se zajímavou historií. Po třicetileté válce, kdy byl vyrabován a poničen zámek, nastal problém, kde zajistit správní centrum vrchnosti. Protože již starší dům naproti bráně zámku zakoupil roku 1605 kníže Karel I. z Lichtenštejna, padla volba na něj. Od té doby je nazýván „Knížecím domem“. Nynější podobu získal roku 1890. Přestavbu provedl prostějovský rodák, později vídeňský architekt Max Fleischer. Poslední rekonstrukce proběhla roku 2007. http://www.hrady.cz/index.php?OID=7708 http://www.hrady.cz/index.php?OID=8550 http://www.hrady.cz/index.php?OID=5652 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4632 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4657 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4469 http://www.hrady.cz/index.php?OID=4464 http://www.hrady.cz/index.php?OID=5227 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-prostejov-namesti-t-g-masaryka

Turistické rozcestí Kostelík Rozcestí

GPS poloha: 49°18'19.62"N 16°41'41.78"E

Nachází se v těsné blízkosti dolního vchodu jeskyně Kostelík. Prochází tudy modře značená turistická cesta, která vede údolím Křtinského potoka z Adamova do Křtin. V této části jde po vycházkovém chodníku, který zde byl vybudován kolem poloviny 19. století a zpřístupnil tak jeskyni Kostelík. Začíná za lávkou přes Křtinský potok u závrtu Otevřená skála, vystoupá a projde jeskyní Kostelík a končí ve vstupním areálu před jeskyní Býčí skálou. Celková jeho délka je necelý kilometr. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras (2010), GOL 1:25 000 Moravský kras (2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kostelik

Turistické rozcestí Říčky koupaliště Rozcestí

GPS poloha: 49°14'3.16"N 16°43'31.40"E

Nachází se v údolí potoka Říčky poblíž rekreačního rybníka, který je využíván jako přírodní koupaliště. Prochází tudy modře značená turistická cesta, která směřuje z letoviska Hádku do Mariánského údolí v Líšni. Dále zde končí žlutě značená turistická cesta, která sem přichází od Velké Klajdovky. U rozcestí končí asfaltová komunikace údolím a tím i trasa pro vozíčkáře začínající v Mariánském údolí v Líšni. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras, GOL 1:25 000 Moravský kras


str. 16

Průvodce "Průvodce Stražisko" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-ricky-koupaliste


str. 17

Průvodce "Průvodce Stražisko"

Recommend Documents