Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín"

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín"

Výstup na horu Ralsko Zřícenina

GPS poloha: 50°39'7.45"N 14°43'37.81"E

Ralsko zalesněný vrch je dominantou kraje. Většina lidí má s tímto názvem spojený pouze gotický hrad na vrcholku, ale tento pojem skrývá i název pro přírodní rezervaci a dokonce i vojenský prostor. Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není. Existují záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zůčastnil rytíř Teodor z Ralska, také že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska z rodu Markvarticů, ale oba záznamy se týkají možná usedlostí (dvora) na úpatí kopce. Další výklad doložený archeology uvádí kolem roku 1380 mocný rod Vartenberků, který vystavěl kamenný hrad místo původního dřevěného a včlenil jej do soustavy hradů k ochraně a kontrole obchodních cest. V nedaleké Mimoni si vybudovali i celní stanici. V roce 1426 hrad dobývali marně husité, ale o rok později už na hradě husitská posádka sídlila. To proto, že tehdejší vlastník panství Jan Chudoba z Vartenberka patřil k jejich příznivcům. Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele a roku 1468 byl dobyt žitavským vojskem z Lužice. Po nějakou dobu zde působili i loupeživí rytíři a nacházela se zde podloudná mincovna. Od roku 1505 panství koupila rodina Bíbrštejnů a o hrad se přestali starat. O sto let později byl popisován jako pustý. Byl často terčem hledačů pokladů, kteří v něm nadělali četné díry. Hora s okolím byla v letech 1969-1990 nepřístupná pro veřejnost kvůli sovětskému vojenskému prostoru. V době jejich působení shořela vyhlídková věž. Hrad Ralsko je nejvýše položená zřícenina v Čechách a je volně přístupná všem návštěvníkům. Po trošce námahy a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" stoupání do závratné nadmořské výšky 696m se před Vámi otevře krásný pohled do kraje. K hradu a kopci se váží dvě zajímavé pověsti. Podle té první je údajně na hradě ukryt poklad, který hlídá velký zlý pes. Druhá pověst vypráví příběh o bájném vojsku podobnému tomu v Blaníku, které prý povstane, až bude národu nejhůře. Více zde: http://www.letni-byt.cz/zajimavosti-kraje/pamatky/ Autor článku: Kamila Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vystup-na-horu-ralsko

Břehyňský rybník Rybník

GPS poloha: 50°34'38.28"N 14°42'0.50"E

Břehyňský rybník se nachází asi 3km severovýchodně od známého rekreačního letoviska Doks, leží v blízkosti silnice č.270 spojující Doksy s Mimoní. Od Doks, nebo od Starých Splavů k Břehyňskému rybníku vede žlutě značená turistická cesta, přičemž k Máchovu jezeru je to necelé 2km. Doba založení rybníka se dá těžko přesně doložit, ale předpokládá se, že vznikl někdy mezi roky 1366 až 1460. Podle některých pramenů vznikl ještě dřívě, je uváděn i rok 1287. Pravdou je, že podle nedávného archeologického výzkumu se našly na dně současného rybníka zbytky původního pralesa se známkami těžby dřeva (pařezy), z poloviny 13. století. Rybník patřil k soustavě Dokských rybníků, je svou rozlohou 94 ha, hned druhý za Velkým rybníkem( Máchovo jezero), i když téměř 40ha tvoří pobřežní vegetace. Rybník je poměrně mělký, málokde přesahuje hloubka 2metry, ale vzdutí rybníka od hráze dosahuje déměř 2km. Odhaduje se, že má objem okolo 1milionu krychlových metrů vody. Sypaná hráz je dlouhá 140 metrů. Rybník napájí několik přítoků a pramenů, za nejdůležitější se počítá Břehyňský potok, někdy je chybně uváděn jako Robečský potok. Odtok je veden úzkou průrvou vytesanou do pískovcové skály a spojuje tento rybník s Máchovým jezerem. Břehyňský rybník je z velké části obklopen Rákosinami, rašeliništi a mokřadami typickými pro dokeskou oblast. Je součástí Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala. Celé území je chráněno již od roku 1933, od roku 1967 je zapsána do seznamu Národních přírodních rezervací, tudiž patří mezi ty nejstarší. Rezervace má rozlohu 903 ha a tvoří jí Břehyňský rybník s přilehlými porosty a pískovcová plošina Pecopala. Biologicky pestré území je bohaté na chráněné druhy rostlinstva a živočichů. Je domovem mnoha druhů vodního ptactva, z těch nejvzácnějších lze jmenovat bukače velkého, jeřába popelavého, nebo orla mořského. Dále se zde nachází asi 60 druhů vzácných a ohrožených rostlin. Z hráze rybníka je úchvatný, romantický pohled na dominantní siluety Malého a Velkého Bezdězu a pohoří Dokeské pahorkatiny. Je to asi právě blízkost Máchova jezera, vyhlášeného centra turistického ruchu,která zavinila, že Břehyňský rybník je neprávem opomíjeným místem návštěv milovníků krásné přírody. Samozřejmě, že tu chybí pláže s vyhřátým pískem, bohatě zásobené stánky, ale je tu něco, co u Máchova jezera určitě nenajdete. Klid, téměř nedotčenou přírodu a kouzelné pohledy přes rozlehlou hladinu ztichlého rybníka k romantické siueltě Bezdězu. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brehynsky-rybnik

Tajemství pekla - Skála smrti Skalní útvar

GPS poloha: 50°39'47.23"N 14°30'11.05"E

NPP Peklo , je tvořeno Hlubokou kaňonovitou průrvou dlouhou asi 4km, vytvořenou vodní erozí v druhorních hrubozrných pískovcích. Začíná asi 1km za obci Sosnová na českolipsku. Z České Lípy také vede červená turistická značka procházející touto přírodní památkou. Na samém počátku Pekla nás jistě zaujme rozlehlý skalní útvar uváděný jako Skautská skála. Vrátíme-li se u rozcestníku před Peklem cestou vlevo a u další skály s ohništěm opět doleva, můžeme se po písčité hřebenovité cestičce dostat až na vrchol Skautské skály. Naskytne se nám obdivuhodný výhled na část České Lípy s dominantním vrchem Špičákem ( 459m. nm), pod námi se modrají hladiny Dubických rybníků a před námi se táhne hřbet Kozla (598m. nm. ). Opravdu nádherný, romantický pohled. Kdo je ale senzitivní, tedy citlivý na vnímání energetických podnětů, brzo zjistí, že cosi není vpořádku. Za chvíli se v tomto na pohled krásném prostředí počne cítit vyloženě nepříjemně, počne se jej zmocňovat nevysvětlitelná úzkost, strach z něčeho neznámého a bude se snažit toto na pohled kouzelné místo rychle opustit. Tak jako nám příroda poskytuje nepřeberné množství poznání svých krás v podobě pozitivních vjemů přicházejících do našeho vědomí, tak můžeme čas od času narazit i na místa vyloženě negativní a nám nepříjemná, i když z hlediska Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" zkoumání objektivními smysly se nám může naskytnou i podnět zdánlivě naopak přívětivý. Způsobit to mohou geopatogenní negativní zóny, výron radioaktivních prvků jako třeba radonu a nebo se na tomto místě událo něco velmi zlého a negativního a zbytková negativní energie tak třeba po staletí utkvěla v tomto prostoru. Skautská skála, obdařená tímto názvem proto, že její skalní dvorana vzniklá odtěžením kamene po mnoho generací lákala skauty,trampy a další milovníky přírody k táboření. Ovšem u mnoha lidí je známá také pod přiléhavém jménem Černá skála, nebo také Skála smrti. Těžko odhadnout kolik tragických obětí si toto místo vyžádalo. Mezi senzibily se hovoří nejméně od dvou desítkách. Místní starousedlíci jsou v tomto ohledu střízlivější a hovoří o deseti až dvanácti. I tak je to na takové romantické místo hodně. Některá úmrtí se většinou připisují na vrub nešťastné náhodě, dole pod převisem najdeme pomníček mladého chlapce, který pod vlivem alkoholu spadl ze skály. Ještě nedávno nedaleko visela tabulka informující že zde došlo k usmrcení malé Evičky zřejmě nějakým úchylným maniakem. O poslední smrti, obestřené záhadou, nás informuje malá tabulka na jedné z borovic na hřebenu. Údajně zde měl spáchat sebevraždu americký občan Christopher Lee Bell, který měl dokonce být zvláštním agentem FBI! Některá úmrtí je však třeba přiřadit spíše do oblasti pověstí. Jako třeba o velkém balvanu ležícím na okraji mokřin, který se měl utrhnout ze skály a pohřbit pod sebou chalupníka s vozem i s volkem. Těžko s jistou najít rozumné vysvětlení Příčiny tolika tragických případů na jednom konkrétním místě. Geologové tvrdí, že se zde mohou křížit výrazné geologické zlomy, záhadologové a psychotronici se zaobírají myšlenkou, že se zde nacházelo v dávných dobách obětiště, kde docházelo i k rituálním lidským obětím. Údajně se Pohanským mágům zdařilo přivolat z podsvětí jakéhosi démona, který měl strážit posvátné území a který čas od času potřebuje doplnit svou energií novou krví. Neměl jsem v úmyslu odrazovat případné milovníky přírody od návštěvy takového krásného místa jako je Peklo. Naopak, kdo sem příjde třeba z jara, když v Pekle rozkvetou miliony bedulí, tomu doslova srdce zaplesá nad tou vší nádherou. Přesto je třeba zachovávat na naších výletech určitou opatrnost. Tak jako křehká krása květiny může v sobě skrývat smrtelný jed, tak i sebelákavější část přírody může ukrývat smrtící past. Nakonec všechno kolem nás je duální. Těžko objevit neviditelnou hranici oddělující dobro od zla, někdy záleží jen na úhlu pohledu. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tajemstvi-pekla-skala-smrti

Novozámecký rybník v ohrožení Rybník

GPS poloha: 50°37'43.97"N 14°32'33.50"E

Novozámecký rybník je,- dnes ale musíme užít slůvka "byla"-, nepřehlédnutelná vodní plocha, která upoutala každého, kdo jel po silnici č.9 z České Lípy směrem na Litoměřice, nebo na Jestřebí a dále. Na okraji obce Zahrádky, před vjezdem na křižovatku jsme se mohli obdivovat rozsáhlému rybníku, jehož vodní plocha dosahoval rozměrů přes 42ha. Původně měl tento rybník daleko větší rozměry. V době založení císařem Karlem IV. v druhé polovině 14.století byla jeho velikost téměř srovnatelná s Velkým rybníkem u Doks, dnes známým jako Máchovo Jezero. Jeho hladina dosahovala až k Jestřebí a prakticky všude, kde se dnes rozkládají rozsáhlé rákosové porosty, býval původní rybník. Českolipsko samé bylo v historií uznávanou rybníkářskou oblastí s mnoholetou tradicí. Hned po jihočeské oblasti zaujímaly českolipské rybníky důležité místo v zásobování českého trhu rybami. Zdejší rybníky měly svůj nezastupitelný význam v celém ekosystému a vodním hospodařstvím. Regulovaly přirozenou cestou tok mnoha vodních zdrojů, na jejich březích nacházelo úkryt a možnost hnízdění velké množství vodního ptactva a dalších živočichů. Není divu, že Novozámecký rybník, byl v roce 1933 bylo místo chráněno jako ornitologická rezervace a od roku 1991 je území rybníka zapsáno do seznamu mezinárodně významných mokřadů v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Na území chráněné ptačí rezervace o rozloze více než 300ha, hnízdilo na 200 významných chráněných a vážně ohrožených ptačích druhů. Jedná se hlavně o bukače velkého, nebo o orla mořského. Není to tak dávno, kdy zde hnízdily velké kolonie racka chechtavého. Rybník je unikátní i z hlediska historicko- technického. Málokde se zachovala ukázka původního rybníkářství. Jelikož se rybník nalézá v oblasti skalnatého podloží, bylo třeba vést výpusť i přívod hlubokými a dlouhými skalními průrvami. Voda do rybníka tak byla přiváděna z Bobřího potoka Mnichovickou průrvou, pojmenované po zaniklé vsi Mnichov a veden Novozámeckou průrvou dlouhou 175metrů a hlubokou okolo 15 metrů do Robečského potoka. Voda rybníka je vedena přes důmyslný systém stavidel, která byla v nedávné době zrekonstruována dle původních plánů. Pohroma pro Novozámecký rybník započala silnými povodněmi v roce 2010. Při následném částečném vypuštění rybníka při pravidelném výlovu se zjistilo vážné narušení sypané hráze v délce 110 metrů. Kdyby došlo k její protržení, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" následek by byl katastrofální pro zdejší nejlidnatější část Zahrádek. Rybník byl ihned zcela vypuštěn a začalo se s opravami. Ale jak bývá při podobných akcí zvykem, do nekonečna se protahovaly dohady s investory a s ekologickými institucemi. Je paradoxem, že největší škody v tomto směru dopadají právě na konto Agentury pro ochranu přírody a krajiny. Svým laxním přístupem a neustalými šarvátkami s investory, je rybník více než rok bez vody na což doplatily tisíce chráněných škeblí rybničních, které jaksi nikdo neměl zájem převést do jiného blízkého napuštěného rybníka. A to nemluvím o škodě způsobené tím, že tisíce ptáků zvyklých zde hnízdit odlétlo jinam a bude trvat léta, než se opět navrátí k svým původním hnízdištím. Hráz je dnes opravena, provedly se úspěšně i tlakové zkoušky, ale kdy bude rybník opět napuštěn dnes nikdo ještě s jistotou neví. Na jaře se na dně vypuštěného rybníka, údajně zahnízdili ptáci z rodu bahňáků a tak se kvůli ním nemohl rybník napustit. Jaký důvod se nalezne příště? Jak dlouho ještě bude člověk,- pán všeho tvorstva, neustále ve své pýše a namyšlenosti ohrožovat přírodu ? Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novozamecky-rybnik-v-ohrozeni

Peklo - Národní přírodní památka Přírodní památka

GPS poloha: 50°39'11.59"N 14°30'48.74"E

Leckomu se při vyslovení názvu "Peklo" ihned vyjeví neutěšené, silně negativní místo, plné nepříjemně působících podnětů ,někde v podzemí zamořeném čadícími ohni s pachem síry, akusticky doplněném zoufalým sténáním hříšníků a potutelným chechtotem hrůzu nahánějících čertů. Těžko říci, čím si Národní Přírodní památka Peklo, nacházející se asi 3km jižně od okresního města Česká Lípa, zasloužila svůj nepříliš honosný název. Názory se v tomto směru rozcházejí. Hovoří se o tom, že samotný název vznikl od ponuře působích skalních převisů, tmavých stěn a mnohých úžlabinách a úzkých strží, které se ztrácejí v labyrintu vysokých skal. Faktem ale bezesporu zůstává, že toto hluboké a poměrně úzké kaňovité údolí, dlouhé asi 4km, je velice atraktivním turistickým cílem už po více než století. V historických dobách sloužila tato strmá a těžko prostupná rokle, kterou v druhohorních hrubozrnných pískovcích vyhloubil Robečský potok, jako spolehlivý úkryt obyvatelům okolních vesnic před nepřáteli jak za třicetileté, tak i později za rakousko - pruské války. Azyl zde nacházeli i protestanští a luteránští náboženští vyznávači, pronásledování katolickou církvi, kteří si zde vytvořili i skalní svatyně, stejně jako mládenci, ukrývající se zde před verbíři. Údajně se zde i skrývaly loupežnické tlupy, jako třeba známí Petrovští, či arcilotr Babinský. Z České Lípy vede do Pekla červeně značená turistická stezka, vedoucí přes průmyslovou zónu Dubici, okolo Dubických a Pekelských rybníků, okolo zlověstné a tajemné Skautské skály, kde vstoupíme do Pekla, abychom posléze vyšli u malebné osady Karba a opět podél břehů Robečského potoka došli až k zámku Zahrádky, poznamenaného požárem z ledna 2003. Červená značka nás může dovést až do známého letoviska Staré Splavy a nebo můžeme v Zahrádkách vlakového či autobusového spojení. Na začátku 19.století se rozhodl majitel zahrádeckého panství, hrabě Vincent Karel Kounic, velký milovník přírodních památek, upravit romantické údolí Pekla v zajímavý krajinný útvar, dovedně přitom využívajíc spleti skalních strží, pohádkově malebných zákoutí a strmých skalních věží. Tok Robečského potoka se stal splavným až do Dubice a plavba na vyzdobených pramicích od Zahrádeckého zámku, se brzo stal vyhledávanou kratochvílí okolní šlechty i panského úřednictva. Peklo bylo vážně ohroženo stavbou liberecko- teplické železnice, ale společnýma silama majitelé panství, přírodovědných spolků a milovníků přírody se nakonec zdařilo pohromu odvrátit a byla zvolená náhradní alernativa dopravy, překlenutím údolí železničním viaduktem, který můžeme spatřit, než dojdeme k zámku v Zahrádkách. Území Pekla bylo chráněno jako soukromá rezervace již od roku 1895 a v roce 1967 se dočkalo oficiálního jmenování Národní přírodní památkou. na rozsáhlé potoční nivě se nachází množství chráněných rostliných druhů, na jaře je údolí plné rozkvetlých bledulí jarních, blatouchů bahenních, či prvosenek vyšších, z těch vzácnějších lze jmenovat kosatec žlutý, áron plamatý, stulík žlutý, mokrýš střídavolistý či kokořík přeslenitý. Ze zástupců fauny lze namátkou vyjmenovat množství mlžů a plžů, objevuje se tu výr velký, ledňáček říční, byla zde spatřena i vydra. V současné době prochází Peklem také Naučná stezka s několika informačními tabulemi seznamující návštěvníky s místní faunou i flórou, ale také se zajímavými skalními útvary v podobě voštin, škrabů,převisů a jeskyň. Stezka vede částečně po povalových dřevěných chodnících, několik lávek nás postupně převádí z jednoho břehu na druhý. Cesta může být uzavřená při jarních záplavách, také je zakázána jízda na kolech. Národní Přírodní památka Peklo je oblíbeným cílem turistů a nabízí jim množství romanticky atraktivních míst a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" nevšedních zážitků. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/peklo-narodni-prirodni-pamatka

Máchův kraj Jezero

GPS poloha: 50°35'6.76"N 14°39'1.87"E

Nádherné místo na dovolenou je Máchovo Jezero. V okolí je spousta krásných míst jak pro pěší, tak hlavně pro cykloturistiku. A zážitek je i okružní plavba po jezeře.Ubytování není problém sehnat i se stravou, která Vás finančně nezatíží. Autor článku: Božena Munzarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/machuv-kraj

Přírodní památka Peklo Přírodní památka

GPS poloha: 50°39'7.46"N 14°31'6.36"E

Najdeme mezi Zahrádkami a Českou Lípou podél Robečského potoka pod bývalým mlýnem Karba. Místo je dlouhé 4 km a tvoří jej skalní stěny s potočními nivami. Je též známé velkým výskytem bledule jarní ale samozřejmě nejen jí, je výskytem mnoha druhů rostlin a živočichů. (Lípa malolistá, Blatouch bahenní, Kokořík přeslenitý,... je významným hnizdištěm ptáků a domovem plžů, mlžů a hmyzu) V současnosti vede místem „Naučná stezka Peklo“ dlouhá 4 km a její poslední zastavení končí na Karbě, která je oblíbeným cílem turistků již od začátku 19.století.odsud můžete pokračovat po červené až do České Lípy. Nad údolím vede zelezniční trať, můžete tak při jejím průchodu vidět ocelový most, který je 204 m dlouhý a vysoký 24 metrů.Most byl navržen k ochraně jako technická památka Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-peklo

Česká Lípa - kostel Povýšení svatého Kříže Kostel

GPS poloha: 50°41'7.49"N 14°32'33.85"E

Kostel Povýšení svatého Kříže je nejstarším českolipským kostelem. Byl vystavěn ve 14. století z iniciativy místních měšťanů v čele s purkmistrem Jindřichem z Weitmühle. V roce 1426 postihl město velký požár, který zasáhl i kostel, opraven a znovu vysvěcen byl v roce 1490. V roce 1890 byl neogoticky upraven Josefem Mockerem. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-kostel-povyseni-svateho-krize

Zahrádky - Železniční viadukt Most

GPS poloha: 50°38'16.73"N 14°31'33.85"E

Obec Zahrádky se nachází asi 7km jižně od okresního města České Lípy, většinou se rozkládá podél silnice směrem na Litoměřice. V blízkosti Zahrádek se nachází Národní přírodní památka Peklo, což je kaňonovitá průrva mezi pískovcovými stěnami v délce asi 4km. Dnem rokle protéká Robečský potok. Projdeme- li Peklem po červené turistické značce směrem od České Lípy nebo Sosnové, nemůžeme si za malebnou osadou Karbou nepovšimnout mohutného železničního mostu, překlenujícího údolí Robečského potoka, dříve než dojdeme k Zámeckému parku v Zahrádkách. Koncem osmedesátých let 19. století se započalo se stavbou železnice, která měla spojovat severočeská průmyslová města Liberec a Českou Lípu s Hnědouhelnou pánví v okolí Teplic. Podle prvotního plánu měla železnice vést právě Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" Peklem, což by samozřejmě de facto zničení této pozoruhodné přírodní památky. Peklo nebylo jen středem zájmu tehdejších turistů, ale plavba pramicemi po tehdy udržovaném a pečlivě čistěném toku Robečského potoka, patřila k oblíbeným kratochvílím panstva na Zahrádeckým zámku. Splavný byl celý úsek od zámku až po Dubické rybníky. Nebylo tedy divu, že majitel panství hrabě Vincenc Kounic za podpory českolipského vlastivědného spolku Excursions - Clubu, vehementně prosazoval změnu v plánu a záchranu Pekla dokonce až u samotného císaře Františka Josefa. Ten se dokonce osobně přijel na Peklo podívat, i on absolvoval plavbu po Robečském potoce a místo samé na něho tak zapůsobilo, že dal příkaz ke změně projektu a vedení železnice jinudy. Tvůrci tratě nakonec našli řešení překlenutím údolí před Zahrádkami železničním mostem na tu dobu nebývalých rozměrů. 209 metrů dlouhý most a skoro 25 metrů vysoký, ocelová mostní konstrukce podpíraná třemi kamennými pilíři. Most byl uveden do provozu za velké slávy v roce 1898 a prakticky mimo nějaké pravidelné opravy, bez problému slouží vlakové dopravě až do dnešní doby. Je právem vyhlášen technickou památkou. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zahradky-zeleznicni-viadukt

Králův stolec Zajímavost

GPS poloha: 50°34'32.84"N 14°41'33.18"E

Jde o skalní útvar, na kterém údajně podle pověsti obědval Karel IV. Najdeme ho uprostřed lesa na odbočce žluté značky mezi Doksy a Břehyní. Pod tímto skalním blokem je menší převis, kde dřive býval i malý sroubek (při poslední návštěvě tohoto místa byl bohužel zbourán a pravděpodobně spálen). Z Králova stolce se lze vydat na JV po neznačených cestách směrem na Bezděz. Doporučujeme mapu (občas se hodí i kompas). Cestou lze vylézt na zajímavý kopec Slatinné vrchy. Vyhlídka ze samotného Králova stolce zde díky vysokým stromům prakticky není. Jdeme-li ovšem po žluté značce od Doks, tak asi po 0,5 km cesty lesem lze zabočit doprava na cestu do mírného kopce, která nás zavede na menší skalku, z níž je nádherný výhled na Máchovo Jezero, Břehyni a okolní vrcholy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kraluv-stolec

Česká Lípa Vodní hrad Hradby

GPS poloha: 50°41'8.05"N 14°32'15.79"E

Hrad naleznete v centru města, u řeky Ploučnice v těsné blízkosti mezinárodní červené turistické trasy E10.Vodní hrad Lipý byl založen ve 13. století, do současnosti se z něho dochovala pouze část hradní zdi a dvě gotické brány. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, později byl využíván jako cukrovar. Hrad byl, až na zbytky kleneb přízemí, zničen odstřelením v 50. letech. Během 90. let 20. století proběhla rekonstrukce pozůstatků hradu, od června roku 2003 je hrad přístupný veřejnosti, pro kterou je připraven prohlídkový okruh v prostorách východní brány s expozicí seznamující návštěvníky s podobou hradu a životem na tomto sídle od 18. do 20. století. Velké oblibě veřejnosti se těší již tradiční akce na hradě, jako jsou Pašijové hry nebo Slavnost ku poctě patronů města sv. Petra a Pavla. Autor článku: Eva Šrámková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-vodni-hrad

Česká Lípa - vlastivědné muzeum a galerie Muzeum

GPS poloha: 50°41'9.64"N 14°32'4.15"E

Vlastivědné muzeum a galerie se nachází se nachází na náměstí Osvobození v prostorách bývalého kláštera obutých augustiánů s kostelem Všech svatých. V muzeu jsou ke shlédnutí čtyři expozice: historická, archeologická, přírodovědná a Kovářská. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-vlastivedne-muzeum-a-galerie

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" Boží hrob Mimoň Kaple

GPS poloha: 50°39'42.26"N 14°43'32.02"E

V Mimoni na Lužického ulici je významná památka města - areál Božího hrobu. V roce 1651 koupil tehdejší statky Mimoň a Děvín Jan Putz z Adlersthurnu, císařský rada dvorní komory s erbovním nadáním a rytířským stavem rodu. Ten cestoval v roce 1625 do Říma a odtud dál do Jeruzaléma, kde vyhledal místa utrpení a smrti Ježíše Krista, posvátná všem křesťanům. Přitom vznikla myšlenka vybudovat pro poučení věřícím kopii Božího hrobu i ve své vlasti. O svědomitosti zápisků svědčí okolnost, že když po návratu zjistil, že mu chybí rozměr vchodu ke Kristovu hrobu a míry kamene, kterým je nutno hrob zakrýt, navzdory těžkostem a námaze, které taková cesta tehdy představovala, vydal se do Jeruzaléma podruhé, aby všechno ještě jednou zakreslil. Při návratu na této druhé cestě z Jeruzaléma nebezpečně onemocněl a musel pak ležet půl roku v Římě. Po uzdravení se vrátil přes Loreto do Vídně. Ve střední Evropě stále ještě trvala nekonečná třicetiletá válka a nebylo možné plánovanou stavbu uskutečnit. Teprve roku 1655 bylo pro stavbu vybráno místo Na pískách vedle zříceniny kostela sv. Kříže a když roku 1660 Jan Putz umíral, musel mu nejstarší syn Jan František Edmund u smrtelné postele slíbit, že kapli Sv. hrobu v Mimoni postaví. Stavbu započal roku 1665 významný stavitel Giulio Broggio a dokončil v roce 1667. O rok později byla slavnostně vysvěcena. Otvírací doba: červen - září: So + Ne od 13,00 16,00 hod. a ve významné dny (velikonoce, Den města) Vstupné: Dospělí: 20,- Kč Děti (do 12 let), studenti, důchodci: 10,- Kč Rodinné (2+2): 40,-Kč Mimo uvedené dny si lze prohlídku předem objednat na tel.: 480 99 00 66, nebo na e- mailu: infocentrum@mestomimon. cz Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bozi-hrob-mimon

Česká Lípa - kostel Narození Panny Marie Kostel

GPS poloha: 50°41'19.93"N 14°32'24.38"E

Kostel Narození Panny Marie se nachází na Palackého náměstí. Byl vystavěn v letech 1706 až 1710 původně jako hřbitovní. Farním kostelem se stal až po demolici kostela svatého Petra a Pavla v centru města. Věž byla přestavěna v roce 1873. Z bývalého hlavního městského hřbitova, zrušeného roku 1885, se dochoval jeden náhrobek. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-kostel-narozeni-panny-marie

Hrady a tvrze v okolí Holan Tvrz

GPS poloha: 50°37'4.98"N 14°29'33.36"E

Je bezesporu zajímavým zjištěním, že v nejbližším okolí nevelké obce,- vlastně městyse Holany na českolipsku, se nachází hned několik bývalých šlechtických sídel. Bohužel, zub času opět neúnavně zapracoval a z dřívějších vznosných feudálních sídel zůstaly do dnešní doby jen žalostné rujny. pojďme se za nimi blížeji podívat. První zbytek bývalého hradu najdeme u Milčanského rybníka, jedním ze soustavy rybníků nazývaných Holanské. Milčanský rybník slouží vyloženě k rekreačním účelům. Odbočku k zřícenině nalezneme půjdeme-li po červeně značené cestě vedoucí od další zřiceniny hradu, od Ronova přes Stvolinky. I ve Stvolinkách najdeme na zdejší návsi rozsáhlý Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" objekt bývalého renesančního zámku, který původně patřil Vartenberkům, později Hrzánům z Harasova a naposledy Státnímu statku, takže se nemůžeme divit, že bývalá rezidence litoměřických biskupů se dnes nachází ve více než žalostném stavu. Odbočíme- li pár metrů z cesty u chatové osady na břehu Milčanského rybníka, najdeme zbytky vysokého nárožního zdiva, zbytky valů a příkopů. Původně gotický hrad byl postaven v polovině 15.století a zakladateli byli Vartenberkové. Hrad byl nazýván Kikelsberk, dnes je chybně uváděn jako Vítkovec. Další zbytky středověkého Hrádku najdeme přímo v Milčanském rybníku, přesněji řečeno na malém ostrůvku nedaleko od břehu na severní straně rybníka. Z Hrádku z poloviny 14. století, se zachovaly jen nepatrné zbytky zdiva. Přístup je obtížný, pokud zdoláme vodu a močály, najdeme u ostrůvku upozornění na hojný výskyt zmijí. Další sotva znatelný zbytek gotické tvrze Rybnov, založené snad začátkem 15.století, najdeme nad hrází Holanského rybníka. Na skalní ostrožně, na soukromém pozemku, se nacházejí zbytky zdiva a příkopů. Rybnov byl přitom sídlem panství na kterém se založily později Holany. Půjdeme-li z Holan po zelené značce směrem do Zahrádek, narazíme asi po 500 metrech před několika osamocenými domy na odbočku k tvrzi Jiljov. O původu sídla se dosud vedou pře, dokonce není ani jasně dokázáno, že se jedná o zbytky tvrze. Z té se dochovala pískovcová věž se schodištěm, které je ale zřejmě novodobého původu. Na vrcholku věže se nachází plošina s ochozem a sedátky. Archeologický průzkum okolí nepotvrdil, že by se na této lokalitě nacházelo nějaké šlechtické sídlo. Nedaleko od této lokality se nachází rozsáhlá obora a v ní bychom našli renesanční zámek stojící snad na místě původního gotického hradu. Je označován jako Vítkovec, Vřísek, nebo také jako Žižkův Hrádek, protože podle pověsti zde měl být vězněn Žižkův bratr. Zámek patřil Vartenberkům, sloužil zřejmě jako Lovecký zámeček, i když byl dosti rozsáhlý. Dnes objekt chátrá a je nepřístupný. To by bylo zhruba vše o zajímavých památkách v okolí Holan. V blízkosti se nacházejí ještě další historické památky, ale o těch si popovidáme zase na jiném místě. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrady-a-tvrze-v-okoli-holan

Česká Lípa - autobusové nádraží Ostatní

GPS poloha: 50°40'38.89"N 14°32'6.61"E

Nachází se na jižním okraji města a je umístěno v blízkosti vlakového nádraží ČD. Odjíždí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i do obcí českolipského regionu. Orientační plánek autobusového nádraží Turistická mapa KČT 1:50 000 č.15 Máchův kraj Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-autobusove-nadrazi

Česká Lípa - Městské informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°41'11.05"N 14°32'16.25"E

Aktualizace: 4/2010 Městské informační centrum se nachází uprostřed historického jádra města na hlavním náměstí TGM v přízemí objektu, který je součástí Městského úřadu. Kontakt: Městské infornační centrum, Nám. T. G. Masaryka 2, 470 01 Česká Lípa Telefon: 487 881 105-6 e-mail: [email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" Služby • veřejný Internet • prodej upomínkových předmětů, map a publikací, turistických známek • rezervace a prodej vstupenek na různé kulturní akce • informace o možnostech ubytování, stravování: o ubytovacích a stravovacích službách v regionu Českolipska • turistické informace: - o městě a jeho okolí - o pamětihodnostech a atraktivitách regionu Českolipska - o kulturních, společenských a sportovních akcích • vyhledávání spojů • průvodcovská činnost po památkách města • kopírování Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.15 Máchův kraj, GOL 1:25 000 Českolipsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-mestske-informacni-centrum

Doksy - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 50°33'50.22"N 14°39'18.40"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: nám. Republiky 191, Doksy tel. 487 872 067; 776 550 860

Provozní doba: červenec, srpen Po – So 9:00 - 18:00 Ne 9:00 - 14:00 červen, září Po – Pá 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 So 9:00 - 12:00 září – květen Po – Pá 8:30 - 12:00 13:00 - 16:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/doksy-informacni-centrum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" Staré Splavy Ostatní

GPS poloha: 50°35'6.50"N 14°38'0.57"E

Nacházíme se v okrese Česká Lípa, který se rozkládá v severovýchodní části severních Čech a jeho převážná část leží v Ralské pahorkatině. Nyní vám představíme velmi oblíbenou a hojně navštěvovanou rekreační oblast, která je situovaná ve skvělém prostředí. Jedná se o severočeskou rekreační oblast Staré Splavy, která se rozkládá u Máchova Jezera, které založil Karel IV. jako vodní rezervoár v roce 1366. Jezero je obklopeno rozsáhlými písčitými plážemi, je velmi vhodné jak ke koupání, tak i k provozování vodních sportů, pro které je zde dobré vybavení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stare-splavy

Mimoň - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 50°39'24.55"N 14°43'28.81"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Mírová 121, Mimoň tel.: 487 805 010

Provozní doba: červen - srpen PO - ČT 8:00 - 11:30 12:00 - 16:00 PÁ 8:00 - 11:30 12:00 - 15:30 SO 9:00 - 12:00

září - květen PO + ST 8:00 - 11:30 12:30 - 17:00 ÚT + ČT 8:00 - 11:30 12:00 - 15:00 PÁ 8:00 - 11:30 12:00 - 14:30 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mimon-informacni-centrum

Smirčí kříž u Písečné Kříž

GPS poloha: 50°42'8.68"N 14°35'13.38"E

Obec Písečná se nachází asi 2km severovýchodně od České Lípy, snadno se tam lze dostat po cyklostezce 3053 . Pokud se dostaneme na silnici směr Dobranov, odbočíme na konci vsi první polní cestu vlevo, sledujeme starou úvozovou cestu. Smirčí kříž nalezneme na okraji lesíka, zhruba 500 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Provodínské kameny, Provodín" metrů od silnice. Je lepší jít okrajem lesa, kříž je k vůli porostu z cesty špatně viditelný. Kříž má rozměry 50x 83 x 21cm, je z hrubozrnného pískovce, nejsou na něm již znát žádné výrazné znaky. K místu se váže pověst, že se zde dvě dívky navzájem zabily srpy. Číslo v centrálním registru 0591. Kříž je zaznamenán na většině map, v blízkosti se nachází Kaplička a objekt vodárny. Cesta vede do Nového Šidlova, navazuje na zeleně značenou turistickou stezku, spojující Sloup - Svojkov - Zákupy (železniční st.). Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/smirci-kriz-u-pisecne

Cyklostezky Českolipska - Cyklostezka Písečná Turistická trasa

GPS poloha: 50°42'1.04"N 14°34'46.13"E

Za pět milionů korun vznikla na dříve méně zpevněných polních cestách cyklostezka z českolipského sídliště Špičák do přidružené obce Písečná. Její celková délka je 2, 5 kilometru. O cyklostezku se vedly velké spory, ekologové požadovali, aby zůstala bez asfaltu, politici nakonec rozhodli, že celý povrch zalejí asfaltem. Největší slabinou celého projektu je ale velké převýšení. I bez šlapání převýšení způsobí, že kolo jede z kopce takřka šedesátkou. O využití cyklostezky bruslaři se nedá takřka mluvit. Stezka nabízí krásné výhledy na kopec Špičák, letiště a především ke skalnímu městu za Svojkovem. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cyklostezky-ceskolipska-cyklostezka-pisecna

Cyklostezky Českolipska - Vlčí důl Turistická trasa

GPS poloha: 50°39'55.91"N 14°37'14.70"E

Starší z českolipských cyklostezek vede rovněž po tělese bývalé železniční trati a končí ve Vlčím dole. Začíná v Lípě u bývalé mlékárny a nových hal firmy bývalého Narexu. Celková délka je devět kilometrů a jednou přetíná silnici u Žízníkova (kde je mimochodem vynikající hospoda U Kerama). Je o něco, než by bylo ideální pro symbiózu cyklistů a bruslařů, povrch je však pohodový. Kopíruje meandry Ploučnice, a tak je zpravidla stále na co se dívat - lovící pochop rákosní, čápi, volavky, zákruty řeky, úřednice na bruslích. Nechcete-li stejnou cestou, dá se za Vlčím dolem pokračovat do Heřmaniček a odtud se zadem vrátit do Lípy po nepříliš frekventované silnici. Nejlepší je parkování na začátku trasy, pár míst se najde i v Žízníkově, jedno i na konci trasy. Sorry za zimní fotky, ale nějak jsem přes léto zapomněl fotit. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cyklostezky-ceskolipska-vlci-dul

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11