Průvodce "Průvodce okolím Krnova"

Průvodce "Průvodce okolím Krnova"

Vikštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°48'28.73"N 17°46'36.55"E

Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vikstejn

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Hornický skanzen u Zlatých Hor Skanzen

GPS poloha: 50°15'13.58"N 17°22'0.70"E

Hornický skanzen se nachází asi 2 km jihozápadně od Zlatých Hor při cestě ze Zlatých Hor na Mikulovice. U silnice vlevo je parkoviště ze kterého se jde můstkem s bránou přes zlatonosnou říčku Olešnici do Hornického skanzenu. Ve skanzenu se seznámíte na informačních tabulích i prakticky s historií dolování i dalšího zpracování rud. Názorně je zde předváděno zpracování, drcení a mletí rud ve vodních mlýnech a následné rýžování. Několikrát do roka jsou zde pořádány různé kulturní a zábavné akce. Nerostné bohatství v okolí Zlatých Hor zpracovávali již ve 3. století př. n. l. Keltové, později Slované a Němci. Rudy, především zlato se dobývalo povrchovým rýžováním. Z povrchových dolů se postupně přešlo na hlubinnou těžbu. Těžba byla několikrát ukončena a opět zahajována a z úbytkem zlatonosných rud se měnil i druh těžených rud. V 16.stol. se tu našly valouny zlata o hmotnosti 1,39 a 1,78 kg. Konec těžby je datovaný k r. 1883. Po II. světové válce byl v říjnu 1952 zahájen geologický průzkum a od r. 1966 zahájily Rudné doly Zlaté Hory provoz, který byl ukončen v r. 1990. Po vytěžení zlata, kterého se vytěžilo přes 1200 kg, se přešlo k dobývání stříbra, mědi, zinku, olova i dalších barevných rud. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hornicky-skanzen-u-zlatych-hor

Bruntál Zámek

GPS poloha: 49°59'14.23"N 17°27'52.53"E

Barokní Zámek Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji. Zámek lze navštívit od dubna do října každý den kromě pondělí a v listopadu na základě předchozí domluvy. Návštěvníci během prohlídky uvidí místnosti s barokním a rokokovým zařízením, z nichž vyniká především řezbami vyzdobený Audienční sál, dále uvidí zbrojnici, jídelnu, knihovnu, galerii aj. Některé zámecké sály slouží k pořádání výstav, hudebních koncertů a jiných kulturních a společenských akcí. Zámek obklopuje rozlehlý park. Další informace od pana Phdr. Tomáše Neisnera, díky! ;) ZÁMEK BRUNTÁL národní kulturní památka Adresa: Zámecké náměstí 7, 792 01 Bruntál Telefon: 554717947/9; fax. 554718 558 E-mail: [email protected]; www.bruntál-zamek.cz

Zámecká expozice


str. 2

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" Otevírací doba: 1.4. - 31.10.2008 denně kromě pondělí duben a říjen - 9:00-12:00, 12:30-16:00 hod květen - září. - 9:00-12:00 12:30-17:00 hod 26.-30.prosince - 9.00-12:00 12:30-16.00 hod

Vstupné plné: 70,- Kč (dospělí) snížené 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100 % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného průvodcovského textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč Muzejní expozice (Příroda Bruntálska, Řemeslo má zlaté dno) a výstavy:

Otevírací doba: celoročně denně kromě pondělí 9:00-12:00 12:30-16:00hod

Vstupné: plné: 20,- Kč (dospělí) snížené: 10,- Kč (děti 6 -15 let, studenti, důchodci, invalidé Slevy: držitelé karty EUROBEDS, ISIC, IYTC (Alive), ITIC Volný vstup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav, ICOM, ICOMOS Na zámku je možné provádět svatební obřady (Matrika Městského úřadu vBruntále, Nádražní 20, 79201 Bruntál, tel: 554706230)

Popis objektu a expozic: Barokně přestavěný původně renesanční zámek vBruntále je sídlem regionálního muzea. Po celý rok nabízí návštěvníkům prohlídku expozic a výstav. Zámeckou expozici tvoří nádvoří, kaple a 27 sálů reprezentačního 1.patra spůvodní výzdobou i zařízením. Řemeslo má zlaté dno - muzejní expozice o činnosti řemeslníků vnašem regionu na přelomu 19. a 20.století. Příroda Bruntálska - muzejní expozice, představující geologickou skladbu, faunu a flóru celého regionu. Výstavy vroce 2009:


str. 3

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" 4.12.2008 - 31.1. Oslaďme si život Všechno co víme o cukru a jiných sladidlech.

23.1. - 22.2. Igor Minárik - Kresbomalby Eva Cisárová-Mináriková - Textilní koláže Slovenští výtvarní umělci představují svá díla zposledního období..

5.3. - 29.3. Vily Moravskoslezského kraje Nejznámější vily postavené od konce 19.století vplánech a fotografiích.

3.4. - 10.5. Daniela Vinopalová - Objekty Objekty - sochy jedné znevýznamnějších autorek současného českého výtvarného umění.

29.5. - 31.7. 40 let CHKO Jeseníky

20.10. - 22.11. Věra a František Vítkovi - Loutky a obrazy Výtvarníci královéhradeckého divadla Drak jak je známe i neznáme.

10.9. - 31.10. Přírůstky Muzea vBruntále za roky 2006-8

3.12. - 31.1.2010 Tajemství kávy

Akce:

4.4. Velikonoce na zámku Jarmark a vyhodnocení soutěže Bruntálská kraslice 29.5. Velká muzejní noc Oslavy mezinárodního dne muzeí a mezinárodního dne památek 13.9. Dny evropského dědictví sleva na vstupném 50% 12.12. Vánoce na zámku Jarmark, vyzdobený zámek a vyhodnocení soutěže Nejkrásnější vánoční ozdoba. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce okolím Krnova"

Změna programu vyhrazena. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bruntal

Bílá Opava Říčka

GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava

Chata Švýcárna Chata

GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna

rozhledna Biskupská Kupa Rozhledna

GPS poloha: 50°15'25.13"N 17°26'2.29"E

Kopec Biskupská kupa leží 2,5 km severovýchodně od Zlatých Hor na české straně česko-polských hranic. Je nejvyšším vrcholem Hynčické pahorkatiny. Biskupská Kupa se jí říká proto, že měla ukazovat hranice biskupství Olomouckého a Krakovského. Na vrcholu se nachází nejstarší rozhledna v Jeseníkách, Biskupská Kupa. Tato kamenná, 18 m vysoká rozhledna zde byla postavena v roce 1898 Moravskoslezským sudetských horským spolkem k 50. výročí panování Františka Josefa I. Po něm získala i své jméno: Kaiser Franz Josef Warte. Rozhledna byla postavena na místě původní dřevěné vyhlídkové stavby, ve které byla v roce 1896 zřízena první poštovna na území Moravy. Ta však byla po šesti letech zničena silným větrem. Po 2. světové válce byla rozhledna ve špatném technickém stavu, později byla uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Od 3. srpna 1996 je po opravě městem Zlaté Hory opět zpřístupněna veřejnosti. Na počest stých narozenin byla v roce 1998 provedena její generální oprava. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" Rozhledna je otevřena od května do října denně od 9 do 18 hod, od listopadu do dubna je otevřena v so, ne, svátky a o prázdninách od 11 do 15 hod. Návštevy mimo uvedené termíny lze dohodnout telefonicky na čísle: 603 342 011 Rozhledna je dostupná po značených turistických trasách. Po zelené turistické značce se k rozhledně dostanete ze Zlatých Hor po trase dlouhé 4km. Trasa, která vede z parkoviště Petrovy Boudy nacházející se mezi Zlatými Horami a Petrovicemi je dlouhá 1,5 km. K rozhledně můžete dojít také z Petrovic po modré značce. Kolem rozhledny vede trasa naučné stezky sv. Roch. Je tady pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem. Po zaplacení symbolického vstupného (20 Kč pro dospělé) a po vystoupání 95 schodů nás čeká krásný výhled do okolí. Horizont, který vidíme z rozhledny je vzdálen 108 km. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až do Wroclavi nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Vidět můžeme město Zlaté Hory, hřebeny Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem nebo nedalekou rozhlednu Zlatý Chlum. Od dubna 2006 je obnovena poštovna a přímo od rozhledny je možno posílat vnitrostátní i zahraniční zásilky. Zdroj: http://www.rozhlednabiskupskakupa.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-biskupska-kupa

Velký Roudný - rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 49°53'26.98"N 17°31'22.88"E

Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášen Národní přírodní památkou. Tato naposledy na konci třetihor (přes 2 mil. let) činná sopka v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta je zajímavá nejen geologicky a botanicky (stavač mužský), ale i turisticky. Na vrcholu bývalé sopky se nachází, v roce 2007 postavená, nová dřevěná rozhledna. Z její zastřešené výhledové plošiny ve výšce 17 m nad zemí je překrásný výhled na Slezskou Hartu a obec Roudno. Hned vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena obcí Roudno v roce 1989. Vede k ni z Roudna nekompletní Křížová cesta. Z obce sem vede 1, 3 km dlouhá zelená turistická značka. Přesto, že výstup je poměrně strmý, výhled z rozhledny stojí za námahu. Ještě pro zajímavost : rozhledna byla postavena z 18 tun modřínového dřeva a její výstavba stála 1, 3 mil. Kč. Má betonové základy, 6 pater a je velmi stabilní. Najednou se z ní může rozhlížet max. 16 osob. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-roudny-rozhledna

Biskupská kupa Rozhledna

GPS poloha: 50°15'30.78"N 17°25'37.04"E

Leží na česko-polských hranicích. V blízkosti Zlatých Hor na severním okraji Zlatohorské vrchoviny. Je dominantou města Jeseník. Měří 19m. Je to zděná stavba. Při dobré viditelnosti lze z věže dohlédnout do Vratislavi (Wroclavi - PL), a nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Rozhledna na Biskupské kupě je otevřena v období květen až říjen denně, v ostatních měsících o víkendech a svátcích v době od deseti do šestnácti hodin. Vstupné: dospělí 16 Kč, děti 8 Kč. Návštěvu mimo otvírací dobu lze dohodnout se správcem rozhledny panem Petříkem na telefonu: 603 342 011. -Je dominantou města Zlaté Hory Vstupné: Dospělí 20,- Kč, děti 10,- kč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/biskupska-kupa--1

Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace

GPS poloha: 50°3'47.00"N 17°14'23.85"E

Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r. 1991 spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-praded

Rejvíz Rašeliniště

GPS poloha: 50°13'11.13"N 17°17'29.67"E

Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je 1 692 m2, hloubka 2-3 m, objem 4 048 m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 °C, roční srážky 1 400 mm, nadm. výška 720 - 770 m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rejviz--1

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Karlova Studánka Lázně

GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E

Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail: [email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka

Jeseník - vodní tvrz, Vlastivědné muzeum Jesenicka Tvrz

GPS poloha: 50°13'47.14"N 17°12'25.24"E

Vodní tvrz v Jeseníku je prvně připomínána v roce 1374, tehdy zřejmě jako obytná věž, která byla na tvrz přestavěna v průběhu 15. století. Původní tvrziště tvořila jednopatrová obdélníková budova, ke které byla na přelomu 15.- 16. století přistavěna dvoupatrová hranolová věž a boční Křídla. Mezníkem v historii tvrze je rok 1727, kdy ji stihl ničivý požár, v následné přestavbě bylo přistavěno druhé patro a věž byla naopak o dvě patra snížena, v této podobě známe tvrz dnes. Po většinu let byla tvrz majetkem vratislavických biskupů, nebo jejich leníků. V roce 1932 bylo do tvrze umístěno Vlastivědné muzeum Jesenicka. Okolo tvrze vede vodní příkop, který je dnes suchý. V expozici muzea můžeme shlédnou exponáty Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka, Fauna a flóra Jesenicka. Provozní doba: út - so 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:30. Aktuální info o akcích v muzeu, expozicích, otevírací době, kontakty, atd. je zde: http://www.muzeum.jesenik.net/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-vodni-tvrz-vlastivedne-muzeum-jesenicka

Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel

GPS poloha: 50°13'48.00"N 17°24'1.66"E

Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně. 22. 2. 1993 bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj:http://mariahilf.hyperlink.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-kostel-pany-marie-pomocne

Česká Ves - Muzeum Veteránů Muzeum

GPS poloha: 50°15'3.96"N 17°13'19.16"E

Muzeum Veteránů v České vsi je otevřeno veřejnosti od 12.6.1999. Jeho majitelem a provozovatelem je Automoto Veterán klub Česká Ves. Muzeum sídlí v budově bývalé kuželny ve dvoře za hostincem v centru obce. V muzeru najdeme sbírku automobilů, ale hlavně motocyklů všech možných značek, převažují ty české. Dále je tu výstava trofejí členů klubu, sbírka dobových oděvů aj. Muzeum se samozřejmě spolupodílí na organizaci všemožných akcí v obci i regionu.

Provozní doba Červen - Srpen Po – Ne 11.00 – 17.00 hod. Květen - Září Na telefon +420 776 188 684

Mimo sezonu po domluvě na tel. +420 776 188 684

Vstupné: 25,– Kč - dospělí 15,– Kč - děti Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-ves-muzeum-veteranu


str. 9

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" Uhlířský vrch Kostel

GPS poloha: 49°58'23.35"N 17°26'23.60"E

Uhlířský vrch je vysoký 672 metrů nad mořem. Vrchol je bývalá sopka, zvedá se jihozápadním směrem od města Bruntál. Na vrcholu kopce nad stěnou lomu stojí zdaleka viditelný barokní poutní kostel panny Marie Pomocné. Od Kobylího rybníka, který se nachází u silnice vedoucí z Bruntálu do obce Moravskoslezský Kočov, lemuje cestu k poutnímu kostelu čtyřřadá lipová alej vysázená už v 18 století. Na vrchol kopce vede z Bruntálu zelená turistická značka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/uhlirsky-vrch--1

Pelhřimovy - kostel sv. Jiří Kostel

GPS poloha: 50°10'33.13"N 17°37'34.14"E

Jde o gotický kostel z 15. stoletíKostelík leží uprostřed zbytků základů zaniklé obce Pelhřimovy.

Přímo proti kostelu stávala i tvrz. Nedaleko kostela je zchátralý hřbitov plný ležících poničených náhrobků. O opravu kostela se snaží Hnutí Duha Jeseníky. Více se dovíte ZDE (Včetně historie kostela a obce i odborných informací o kostele) Kostel najdete na cestě z Města Albrechtic přes Piskořov do Slezských Rudoltic a na cyklotrase vedoucí stejným směrem. Pro auta je silnice sjízdná jen pokud máte dobré tlumiče, místy se mění v tankodrom, místní ji však stále používají, je to do Rudoltic z Albrechtic podstatně blíže než přes Třemešnou a Liptaň) Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pelhrimovy-kostel-sv-jiri

Jelení studánka Zajímavost

GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka

Úzkorozchodná dráha Zajímavost

GPS poloha: 50°13'20.96"N 17°41'16.92"E

Turistickou atrakcí regionu Osoblažska je úzkorozchodná železniční trať Osoblaha - Třemešná ve Slezsku, která je provozována již od 14. prosince 1898. V průběhu druhé světové války byla tato železnice mimo provoz, znovu zprovozněna byla trať 28. října 1945. V zimním období 1946/1947 byla železnice jediným spojením s okolím, v tomto období napadlo značné množství sněhu a silnice byly zcela neprůjezdné. Železniční trať vede z města Osoblaha a přes obce Bohušov, Koberno, Slezské Rudoltice, Amalín, Horní Povelice, Dívčí Hrad a Liptáň do obce Třemešná ve Slezsku. Základní údaje trati Provozní délka tratě: 20, 218 km. Rozchod kolejí: 760 mm. Na trati je: - 36 nechráněných přejezdů (původně jich bylo 53) - 4 mosty - nejvyšší povolená rychlost 30 km/hod a od roku 1991 40 km/hod. - omezení povolené rychlosti na 20 km/ hod. v 2,4 - 2,6 km trati - největší sklon 26,8% - 102 oblouků, z nich 24 má poloměr 100 m nebo menší což je dáno Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" umělým prodloužením trati, aby bylo vyhověno předpisům c. a k. Rakouska - Uherska, podle kterých minimální délka nové tratě musela činit 20 km. - nejmenší oblouk trati je 75 m na úseku mezi 2,4 - 2,6 km - největší nadmořská výška 385 metrů u druhého kilometru trati Autor článku: Martin Zeman Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/uzkorozchodna-draha

Jeseník Tvrz

GPS poloha: 50°13'48.72"N 17°12'26.69"E

Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738 ? 1745. Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970 ? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko- slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik--1

Venušina sopka Zajímavost

GPS poloha: 49°57'4.19"N 17°28'49.11"E

Venušina sopka ( 643 m.n.m.) je přírodní zajímavost. Jedná se o kopec, který se zvedá jihovýchodním směrem nad obcí Mezina. Tuto přírodní zajímavost tvoří čtvrtohorní sopka. Vrchol sopky je pokryt červenohnědou struskou a sopečným pískem. Můžeme tu rovněž vidět směr kudy dříve ze sopky vytékala láva, severovýchodním směrem se nacházejí dva lávové proudy. Na vrcholku sopky najdeme hlavní mísovitý kráter a boční kráter s jeskynním převisem, který je východě. Je tu rovněž několik roklí, které mají strmé stěny. V roklích se dříve těžila čedičová struska, která sloužila jako stavební materiál či na výrobu tvárnic. Na vrcholku Venušiny sopky se daří chráněné rostlině a to rozchodníku žlutému. Z obce Mezina vede na sopku modrá turistická trasa a z jejího vrcholku je krásný výhled do okolí. Za příznivého počasí můžeme vidět vrchol praděd. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/venusina-sopka

Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E

Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce okolím Krnova" e-mail: [email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum

Budišov nad Budišovkou Turistická trasa

GPS poloha: 49°47'40.98"N 17°37'47.79"E

Krásné a klidné městečko, kde je možnost se občerstvit v několika hospůdkách, ubytovat v autokempu, ale také třeba navštívit Muzeum břidlice, kde se dovíte spoustu informací z jíž víceméně její zaniklé těžby v okolí, také zde dostanete mapku pro naučnou stezku po stopách historie její těžby. Ve městě končí vlaková trasa vedoucí ze Suchdola nad Odrou, což je rychlíková zastávka na trase Praha-Ostrava. Tip na turistickou trasu, kterou chci popsat a která je krásná tím, že je vedena mimo turistická centra a velký ruch, začíná právě v Budišově nad Budišovkou. Z tohoto města se dáte cestou poli do téměř zapomenuté obce Podlesí, která leží v těsné hranici z vvú Libavá. Zde můžete navštívit ranč u Huťů se skvělým pivem a třeba se i ubytovat (vyžádejte si program, bývají tam skvělé akce). Pokud budete tuto trasu absolvovat o víkendu, doporučuji se vydat směrem na Libavou do zaniklé obce Stará Voda s rekonstruovaným kostele Sv. Anny, kde je možno odpočinout, pobýt. Toto místo již leží ve vojenském prostoru, ale je o víkendech zpřístupněno veřejnosti. Z Podlesí tam vede asfaltová cesta cca 4km dlouhá. Z Podlesí je pak krásná cesta směrem na Staré Oldřůvky, která je vedena poli s dalekými rozhledy. Staré Oldřůvky jsou opět poklidnou malebnou obcí, ze které je možno navštívit několik zaniklých dolů na břidlici. Z této obce se potom vydejte cestou na Budišov nad Budišovkou a na kopci nad obcí , kdy cesta zatáčí prudce doleva se dejte polní cestou vpravo směrem do údolí říčky Budišovky. Po kilometru budete míjet zaniklý důl Ďáblova tlama se starým srubem, kde mohou romantici volně přenocovat, dále půjdete lesní cestou dolů k říčce Budišovka, kde budete míjet ještě další zaniklý důl zvaný Woodyboys. Narazíte na řeku v místě zvaném Tichá zátoka, kde je další zaniklý důl na břidlici zvaný Tichá. Zde je také možnost odpočinku se sezením. Vydáte se proti proudu Budišovky a po asi 4km se vrátíte krásným údolím do Budišova nad Budišovkou. Celá trasa se dá ujít během jediného dne, ale je cca 22 km dlouhá, takže není špatné si přibalit spacák a v některém krásném tábornickém zákoutí, kterých se po cestě nabízí opravdu hodně, přespat a tento krásný kraj si užít dosyta. Autor článku: Radovan Schmucker Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/budisov-nad-budisovkou--1


str. 12

Průvodce "Průvodce okolím Krnova"

Recommend Documents