Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet"

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet"

Klíč Kopec

GPS poloha: 50°47'11.37"N 14°34'24.23"E

Klíč je jednou z nejznámějších krajinných dominant Lužických hor. Strmý znělcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazně převyšuje okolní kopce a skalnatá plošina na jeho vrcholu umožňuje vynikající panoramatický rozhled na Lužické hory, Ještěd, Ralskou pahorkatinu, České středohoří a vzdálené kopce v Německu. Za jasného počasí je vidět i Jizerské hory a Krkonoše. Jihozápadní úbočí hory je přerušeno až 60 m vysokou, místy převislou skalní stěnou, na níž se v zimě vytvářejí mohutné ledové záclony, rampouchy a ledopády. Na příkrém svahu pod stěnou je rozsáhlé suťové pole. Na skalách a sutích můžeme při troše štěstí zahlédnout kamzíky, kteří byli v Lužických horách vysazeni na počátku 20. století. V roce 1967 byla ve vrcholových partiích vyhlášena přírodní rezervace. Na jižních skalnatých svazích se zachoval řídký porost dubu zimního s jeřábem, javorem klenem, jilmem a lískou, který je jednou z nejvýše položených teplomilných doubrav v Čechách. Ve zbytku květnaté bučiny rostou konvalinky, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná. V červnu rozkvétají lilie zlatohlávek, orlíček planý nebo česnek pažitka horská. Na skalách a zastíněných sutích roste tolita lékařská a vzácné glaciální relikty, hvězdnice alpská a kapradinka skalní, které se zde udržely po ústupu posledního zalednění ve starších čtvrtohorách. Lesní porosty na Klíči trpí dálkovými přenosy znečišťujících látek, takže severní svah se v posledních 20 letech výrazně změnil. Po smrkovém lese zde není ani památky a od 700 m nadmořské výšky k vrcholu rostou hlavně trávy se sporadickými jeřáby a břízami. Na mapách se hora poprvé uvádí roku 1720 pod jménem Kleis, jako Klíč je uvedena až v průvodci z roku 1928. Jméno hory se odvozuje od praslovanského výrazu "ključ", kterým bývala označována vyvěrající voda. Pod sedlem na západní straně kopce jsou opravdu vydatné prameny, sloužící dnes k napájení vodovodu, jehož přepad je v lese pod kamenným mořem upraven jako Kamzičí studánka.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klic

Bezděz Hrad

GPS poloha: 50°32'25.76"N 14°43'19.52"E

Hrad Bezděz, který je národní kulturní památkou, stojí na 604 metrů vysokém kopci Velký Bezděz. Hrad se nachází na Českolipsku v Libereckém kraji. Hrad Bezděz je jedním z našich nejcennějších hradů. Nejvzácnější částí hradu je raně gotická kaple ve východním traktu hradního paláce. Charakteristickou dominantou hradu jsou dvě mohutné věže. Velká věž, nabízející jedinečný výhled na široké okolí, je vysoká 40 metrů a Čertova věž měří přes 20 metrů. Přístupovou cestu lemují kapličky Křížové cesty. Bezděz v minulosti také lákal mnoho umělců. např. Karla Hynka Máchu, Josefa Mánese, Bezděz je částečně i dějištěm opery Tajemství od Bedřicha Smetany. Otevírací doba dubensoboty, neděle a svátky10:00 - 16:30květen - zářídenně mimo pondělí9:00 - 16:30říjensoboty, neděle a svátky9:00 - 15:30 S průvodcem trvá prohlídka 50 minut, samostatně je doba pobytu na hradě neomezena. Mimo otevírací dobu je prohlídka možná pouze po předchozí dohodě se správou objektu a za příplatek k základnímu vstupnému. Vstupné plné vstupné 50 Kčsnížené vstupnésenioři nad 65let, studenti od 15 - 26let, ZTP30 Kčrodinné vstupné2 rodiče + tři děti do 15 let140 Kčděti od 3 do 6 letv doprovodu rodičů5 Kč zaměstnanci NPÚ a děti do 3 let zdarmapes na vodítku s náhubkem 10 Kč Kontakt adresa: Národní památkový ústav, Správa státního hradu Bezděz, 471 61 Okna telefon: +420 487 873 131 e-mail: [email protected], [email protected] Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bezdez

Ještěd - výhledy z Ještědu Hora

GPS poloha: 50°43'57.94"N 14°59'5.10"E

Ještěd, nejvyšší místo Ještědského hřbetu, je výraznou dominantou a orientačním bodem. V dřívějších dobách byl i přirozenou hranicí v pronikání od severu k jihu a stal se i hranicí národnostní mezi Čechy a Sasy. Samotný vrchol Ještědu je bezlesý, horní hranice lesa je proti normálu snížena tzv. vrcholovým jevem obvyklým v pohořích, kde je nejvyšší vrchol osamocen. Ještědským hřbetem také prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Předchůdci dnešního hotelu byly budovány již v 19. století, v r. 1847 dřevěný domek, v r. 1868 domek kamenný. Roku 1906 byla Německým horským spolkem vybudována chata, která stála na vrcholu do 31.1.1963, kdy ji zničil požár. Dva roky po požáru bylo, dle projektu arch. Karla Hubáčka, započato se stavbou budovy ve tvaru moderního hyperboloidu. Vrchol Ještědu nabízí neomezený kruhový rozhled, za ideálního počasí nabízí výhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Bezděz, Ralsko, Trosky.... Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jested-vyhledy-z-jestedu

Luž Hora

GPS poloha: 50°50'57.70"N 14°38'54.53"E

Výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1, 5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" vrcholem právě v poledne. Německé jméno Lausche je prý doloženo od roku 1631, český název Luž byl poprvé použit v Kafkově průvodci z roku 1909. Horským hřebenem přes vrchol Luže vedla odedávna zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, o čemž svědčí i letopočty (např. 1521 a 1694) na dochovaných hraničních kamenech v okolí. Dnešní státní hranice s Německem prochází přes vrcholovou plošinu, která je dostupná návštěvníkům z obou států. Na území Německa je nepřístupná retranslační věž, na české straně je jen provizorní nízké závětří. Na místě staré chaty zůstaly pouze zbytky základů a schody. Na západní straně kopce je mělkým sedlem oddělený malý předvrchol s výhledem k západu, přístupný úzkou stezkou. Skromný dřevěný hostinec postavil na vrcholu hory již v roce 1823 waltersdorfský občan Karel Friedrich Mathäus. Zpočátku byli častými návštěvníky kromě turistů také pytláci a pašeráci, ale po roce 1848 již hostinec sloužil převážně rozmáhající se turistice. Majitel stavbu stále vylepšoval a v roce 1833 k ní přistavěl i malou rozhlednu. Odměnou mu byl neustále stoupající počet hostů, kteří přicházeli za jedinečným výhledem, srovnávaným často s výhledem ze Sněžky. Vysoká návštěvnost vrcholu si nakonec vyžádala stavbu prostornější chaty, která byla dokončena v roce 1882. Nová \\"Lausche Baude\\" byla postavena zásluhou spolků a obyvatel sousedního Saska a stala se kuriozitou v dalekém okolí. Výstavná horská chata stála na území obou států a hraniční čára ji rozdělovala na část německou a rakouskou (českou). Přímo uprostřed vyrůstala ze střechy budovy 10 m vysoká vyhlídková věž. Turisté si mohli vybrat místo libovolně v kterékoliv části chaty, vybavené dřevěnými stoly s lavicemi a velkými kachlovými kamny. Útulný ráz dodávaly místnostem dřevěné zdi ozdobené vycpanými ptáky. Podle dohody mohli návštěvníci v restauraci a na rozhledně platit oběma měnami, jen při posílání pohlednic si museli dát pozor, aby použili správnou poštovní schránku. Chata na Luži byla hojně navštěvována i za první republiky. Poslední majitel pocházel z Varnsdorfu a i přes pohnutou dobu provozoval restauraci až do konce druhé světové války. Poté turistický ruch ustal, protože obě strany hranice oddělily ostnaté dráty a na počátku roku 1946 celá chata do základů vyhořela. Okolnosti požáru nejsou dodnes jasné. Většinou se uvádí, že chata vyhořela na Nový rok, někdy se udává až 8. leden. Německé noviny tvrdí, že příčina požáru nebyla dodnes vysvětlena, naproti tomu bývalí čeští vojáci tvrdili, že chatu zapálili Němci, aby se nedostala do českých rukou, a mělo se to stát prý až 3. července 1946. Na vrchol hory vedou dvě přístupové cesty. Původní strmá stezka, stoupající po východním úbočí přímo ze sedla, zřízená Mathäusem v roce 1823, byla roku 1892 nahrazena na severním svahu vybudovanou serpentinovou tzv. Lužickou cestou (Wendeweg). Z jihu vedoucí tzv. Česká cesta byla zbudována roku 1851 pro rakouského císaře Ferdinanda Dobrotivého, který za svého pobytu na zámku v Zákupech podnikal výlety do okolí. Dnes po ní vede značená výstupová odbočka, na jejímž počátku je v betonové skruži tzv. Lužická studna. Podle zápisů ve vrcholové knize se roční návštěvnost pohybuje kolem 10 tisíc osob, většinou z Německa. Dne 4. 9. 1826 navštívil Luž osmnáctiletý J. K. Tyl. Do pamětní knihy se podepsal jako Josef Tyl Kutnohorský a připojil: \\"Bratři Čechové, který z vás kdy na vrch tento nohu vstaví, jaký cit vás pojme? Širá, velká, krásná krajina toť...\\" Z dalších vzácných návštěv se roku 1850 na Luži objevil saský král Bedřich August. Z vrcholu Luže byl vždy nádherný kruhový rozhled od Krušných hor a Děčínského Sněžníku přes České středohoří, Vlhošť, Ralsko, Bezděz a Trosky až po Ještěd, Jizerské hory a vrcholky Krkonoš, na severu pak na města a kopce Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Nyní je však výhled k východu omezen vzrostlými stromy. V dobách oblíbeného sázení \\"do lotynky\\" byla na Luži hlavní stanice optického telegrafu, kterým byla signalizována tažená čísla ze Žitavy přes Töpfer, Hvozd, Luž, Jezevčí vrch, Ralsko a Bezděz dál do Prahy. Za tuto nežádoucí aktivitu byl zdejší hostinský potrestán vězením. Sedlem východně od Luže vedla ve středověku tzv. Vetešnická cesta (Plunderstrasse) z Čech do Budyšína. Čeští panovníci, vládnoucí tehdy v Lužici, ji obchodníkům zakazovali, takže vozkové byli nuceni cestovat do Žitavy přes Oybin, ale v září 1611 musel této cesty použít sám císař Matyáš II., aby se vyhnul morem postižené Žitavě. Na jihovýchodním úpatí hory je osada Myslivny s lyžařským areálem. Vlek, slalomový svah a skokanský můstek jsou též na německé straně Luže u Waltersdorfu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/luz

Vrch Jedlová Hora

GPS poloha: 50°51'16.47"N 14°33'38.08"E

Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny. Dnes už zde jedle nerostou a zbytky vrcholového lesa jsou silně poškozeny průmyslovými exhalacemi a sjezdovkami na severovýchodním svahu. Lyžařský areál je v osadě Rozhled. Spodní část hory tvoří křídové pískovce, které byly dříve lámány jako stavební kámen. Rozsáhlý pískovcový lom na jižním svahu hory je zakreslen již na lesní mapě z roku 1860 a kamenický mistr Stephan Winkler v něm na přelomu 19. a 20. století zaměstnával na sto dělníků. Ze zdejšího kvalitního pískovce byla vytesána většina kamenných schodů a ozdobných ostění dveří i oken starších domů v okolí Jiřetína a údajně se vyvážel i do Saska. Ve 30. letech 20. století se zde již kámen nelámal a opuštěný lom zvolna zarostl lesem. Ve skalní stěně poblíž jednoho ze vstupů do lomu je dodnes patrný portrét děvčátka, který zde zřejmě vytesal některý z kameníků. V současné době je členité dno lomu s terasami, haldami a mělkými prohlubněmi vhodným prostředím pro některé vzácné rostliny a živočichy. Na stinných místech se vyskytuje žebrovice různolistá a vranec jedlový, v mokré rašelinové půdě roste chráněný rojovník bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Z živočichů se zde vyskytuje například ropucha obecná, skokan hnědý, skokan ostronosý, čolek obecný a čolek horský, prosluněná místa vyhledává zmije obecná a ještěrka živorodá. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Jedlová proslula jako jedna z nejhezčích vyhlídek Lužických hor. Návštěvníci rozhledny mohou vychutnat neopakovatelný kruhový výhled na panoráma Lužických hor, Českosaského Švýcarska, Šluknovska a německé Lužice. Za jasného počasí je vidět Ještěd, Kozákov, Trosky, Bezděz, Říp a Děčínský Sněžník, ale také vzdálenější hřeben Krušných hor, České středohoří s Hazmburkem a Milešovkou, náhorní plošinu Jizerských hor i nejvyšší českou horu Sněžku v Krkonoších. Dílčí výhledy jsou možné i z dalších míst, například z bývalé terasy na začátku sjezdovky nebo z červeně značené vrstevnicové cesty po severozápadním úbočí hory. Podle historických záznamů obdivoval krásný rozhled z vrcholu i císař Josef II, který Jedlovou navštívil v září 1779 během inspekční cesty po severních Čechách. Turisticky atraktivním místem je Jedlová od druhé poloviny 19. století. V roce 1887 vyznačili členové jiřetínské sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy turistickou cestu z Jiřetína na vrchol hory a na jejím východním svahu postavili roku 1888 turistickou chatku. Téhož roku navrhl předseda této spolkové sekce Josef Menzel postavit na zarostlém vrcholu rozhlednu. Jeho návrh byl nadšeně přijat mimo jiné i proto, že řada sousedních sekcí už své rozhledny postavila. Se stavbou souhlasil i majitel kamenického panství, kníže Ferdinand Kinský, který měl již dobrou zkušenost s otevíráním rozhledny na Studenci. Stavba mohutné kamenné věže podle projektu varnsdorfského stavitele Stoye byla zahájena v září roku 1890. Ke zdění byl použit místní znělec, pouze na římsy a okenní obklady byly dovezeny cihly. Ještě do zimy se zedníkům podařilo dokončit kamennou kruhovou podstavu s oblouky, na níž během následujícího jara vyrostla čtyřstupňová válcová věž s vyhlídkovou plošinou ve výši 23 m. Nad ochozem ozdobeným cimbuřím se ještě zvedala 6 metrů vysoká věžička, která zakrývala vyústění schodiště a dotvářela velmi pěkný vzhled věže. V jejím vrcholku hořívala lucerna, jejíž světlo bylo majákem pro široké okolí. Rozhledna byla slavnostně otevřena 14. září 1891, ale už o dva měsíce dříve byl dán do provozu hostinec, který na své náklady nechal vedle věže postavit Ferdinand Kinský. Bylo v něm 10 pokojů, turistická noclehárna a velký sál, ve kterém byly dokonce instalovány varhany. Vrchol Jedlové byl až do druhé světové války velmi významným a oblíbeným výletním místem. V roce 1943 ale z hostince odešli poslední obyvatelé a opuštěné stavby začaly chátrat. Od konce 60. let, kdy se zřítilo schodiště, byla rozhledna nepřístupná a pozdější pokusy o její rekonstrukci nebyly úspěšné. Teprve v říjnu 1992 byla uzavřena smlouva se stavební firmou Josefa Krejčího z Rumburka, která ještě na podzim rekonstrukci věže zahájila. Za podpory jiřetínského obecního úřadu a s přispěním okolních měst a obcí byla rozhledna podle starých plánů opravena a 3. července 1993 podruhé slavnostně otevřena. Na otevření sousedního hostince, jehož rekonstrukce byla již zcela v režii manželů Krejčových, si návštěvníci museli počkat až do 18. srpna 1995. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrch-jedlova

Zlatý vrch Kopec

GPS poloha: 50°49'11.55"N 14°27'55.96"E

Čedičová kupa (657 m) východně od Lísky. Na východním a jižním úbočí kopce byla v 60. letech 20. století těžbou kamene (používaného pro jeho odolnost i při stavbě mořských hrází, například v Holandsku) odkryta vnitřní struktura tělesa s velmi pravidelnou sloupcovitou odlučností. Až 30 m vysoké sloupce olivinického čediče jsou ve středu útvaru svislé, směrem k okrajům tělesa se jejich sklon zmenšuje až do polohy horizontální. Vytváří se tak jakýsi obrovský vějíř, jehož stěna je místy převislá. Vrchol kupy překrývá mladší čedičový příkrov bez sloupcové odlučnosti. Po vyhlášení chráněného území byla těžba zastavena a hlavní lomová stěna zůstala zachována. V okolí se přechodně zdržují kamzíci. Jihozápadně od Zlatého vrchu je nižší Stříbrný vrch, podobného geologického složení, na jehož svahu je také velký lom, ale čedičové sloupce jsou zde jen krátké a nedokonale vyvinuté. Poblíž Rozcestí na silničce od Lísky stojí kamenný pomník z roku 1906, připomínající boje pruského a rakouského vojska, k nimž zde došlo 18. - 21. července 1757. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlaty-vrch

Oybin Zřícenina

GPS poloha: 50°50'31.44"N 14°44'42.97"E

Romantická zřícenina hradu Oybin, stojící na temeni pískovcové Stolové hory, je jednou z největších turistických zajímavostí Žitavského pohoří. Hrad byl postaven v místech, kudy již v dávných dobách procházela významná obchodní stezka z Čech do Lužice. Oybin byl osídlen již v době bronzové a železné, avšak dodnes dochované stavby a jejich pozůstatky v prostoru hradu pocházejí až z 13. století. Johann von Guben, žitavský městský písař z poloviny 14. století, uvádí sice jako prvního stavitele Qualo von Leipa, ale je možné, že zde sídlili již jeho předkové. Na počátku 14. století hrad rozšířil Jindřich z Lipé, který jej dostal od Jindřicha VII. jako říšské léno za zásluhy při volbě Jana Lucemburského za českého krále. Po různých politických sporech ale hrad připadl opět České koruně a jeho majitelem se stal Janův syn Karel IV. Ten v průběhu své vlády rozšířil stávající opevnění hradu, nově přistavěl Císařský dům (1364) a gotický klášterní kostel (1366-1384), který nese charakteristické znaky pražské chrámové stavební školy Petra Parléře. V průběhu následujících 200 let náležely hrad i klášter k sobě; zvláštní zkouškou pro toto soužití byla úspěšná obrana proti útokům husitů v roce Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" 1429. Po válečných letech nastala v poslední čtvrtině 15. století znovu čilá stavební činnost. Ještě v době reformace na počátku 16. století byla vytesána chodba na jižní straně klášterního kostela. Poté, co byl klášterní život mnichů v 16. století ukončen, sloužilo toto zařízení již jen obranně technickým účelům. Roku 1574 získala hrad s klášterem a přilehlými pozemky Žitava. Rozhodujícím pro jejich osud však byl v roce 1577 zásah blesku a následující požár, při němž celý komplex shořel do základů. Ke znovuvybudování už nedošlo a ke zkáze přispělo v roce 1681 i zřícení jedné ze skal. Další škody vznikly při těžbě kamene ve spodní části hradu. Teprve v období romantismu byly znovu odhaleny zarostlé trosky Oybinu. Zvláštní zásluhu na tom měli malíři C. D. Friedrich a C. G. Carus, kteří svými díly vzbudili zájem dalších umělců i veřejnosti. Oybinu se ujali historici a na hoře bylo vytvořeno muzeum. Jen obtížně se ale dařilo zastavit další hroucení zdí. V roce 1990 byl stav škod již tak velký, že hrozilo uzavření celého hradu. Teprve v posledních letech probíhají rozsáhlé práce na zachování hradu i kláštera. Celému hradu dominuje torzo klášterní katedrály s typickými štíhlými okny v obvodových stěnách. Kostel, vybudovaný za vlády Karla IV. si i po staletích uchovává svou fascinující atmosféru. V letní sezóně se zde často konají koncerty vážné hudby. Klenutá chodba s vyhlídkovými okny, ve které byla umístěna Křížová cesta, vede do prostoru hradního hřbitova s renesančními náhrobky, který je dodnes využíván. V nejsevernější části zříceniny je stylová restaurace s občerstvením. V pískovci vytesané schodiště vede na hlásku - nejvyšší místo hradu, z něhož je nádherný výhled na vrch Töpfer, Hvozd s kamennou rozhlednou, nedalekou Žitavu nebo městečko Oybin v údolí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/oybin

Skalní hrad Sloup Hrad

GPS poloha: 50°44'9.24"N 14°34'51.24"E

Při prázdninovém putování v okrese Česká Lípa jsme nemohli vynechat návštěvu zdejšího slavného skalního hradu, který patří k oblíbeným cílům turistů. Hrad Sloup je památkově chráněný a nachází se na mohutném, značně erodovaném pískovcovém skalním suku. Zajímavý pohled se nabízí již při příjezdu. Svislé, místy až převislé skalní stěny ohraničují horní plató ve výšce asi 35 m nad okolním terénem. Rozměry skály jsou přibližně 100 x 60 metrů. Nepřístupné stěny jsou přerušeny jenom několika úzkými spárami.

Řekl bych, že se nejedná o klasický skalní hrad, nýbrž spíše barokní sakrální objekt. Zdejší prostory byly ve skále v průběhu doby lidmi různě upravovány, přizpůsobována a doplňována o další objekty. Skalní místnosti světského i sakrálního určení byly vytesávány a dostavováno jak uvnitř skály, tak i na jejím povrchu dle momentálních potřeb. Velice zajímavé je také jejich důmyslné vzájemné propojení. Většina prostor je prázdná, bez instalace sbírkových uměleckých předmětů. Tato prázdnota je však zajímavě působivá a romantická.

Dle archeologických nálezů bylo okolí skalního suku útočištěm člověka už v pozdní době kamenné. První zmínka o hradu pochází patrně z 13. nebo 14. století. Z hradních budov se však dodnes nic nedochovalo. Po roce 1680 začali skalní hrad obývat poustevníci. Stavbu doslova provrtali, do svislých stěn vytesali prostory a některé z nich vzájemně propojili. Zajímavý je také hluboký výklenek s kruhovou studnou nebo do kamene vytesané dvouramenné schodiště. Prostor poustevny s barokní skalní kaplí má v nejvyšším místě její klenby proražen na povrch oválný otvor. Dle vybavení interiéru je vidět, že se kaple občas využívá ke komorním koncertům a uměleckým vystoupením. Poustevníci zde žili až do roku 1785, který vzhledem k vydanému dekretu Josefa II. znamenal konec poustevníků v Čechách a tedy i na Sloupu.

Kolem části vnějších stěny procházíme po ochozu ke skalním terasám.Na jedné z plošin stojí také Skalní kaple a zděný domek, v jehož sousedství je uměle přitesaná vyhlídková terasa se sochou poustevníka Samuela Görnera s dalekohledem. Původně vyučený zahradník uměl totiž vyrábět čočky do dalekohledů a brýlí.

Přístup na tuto podivuhodnou stavbu vede z východní strany po zčásti dřevěném a zčásti ve skále vytesaném schodišti, které ústí na nevelkou terasu, kde je umístěna pokladna. Platíme vstupné a volíme samostatnou prohlídku bez průvodce. V pokladně jsme si zapůjčili zajímavý leták s plánkem hradu. Procházíme se, stoupáme i klesáme a rozhlížíme se. Z několika míst se nám nabízí úžasné výhledy do okolí i na zalesněné okolní kopce s vyhlídkou Na Stráži a skalami u Samuelovy jeskyně. Západní část skalního masivu sloužila dříve patrně jako park a dnes je porostlá několika stromy.


str. 5

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" V okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - zřícenina hradu Frydštejn:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-frydstejn - pohádková Panská skála:http://www.turistika.cz/mista/panska-skala-u-kamenickeho-senova-varhany - procházka po Českém Švýcarsku:http:// www. turistika. cz/ cestopisy/ prochazka- v- narodnim- parku- ceske- svycarskomariina-skala-vileminina-stena-rudolfuv-kamen - zajímavé mauzoleum:http://www.turistika.cz/mista/mauzoleum-prumyslnika-schrolla - vodopády na Bobřím potoce:http://www.turistika.cz/mista/bobri-souteska-a-zajimave-vodopady-na-bobrim-potoce - zámek Ploskovice:http://www.turistika.cz/mista/ploskovice-zamek-a-park - obecné vyznání Českému středohoří:http://www.turistika.cz/mista/vyjimecne-a-kouzelne-pohori-je-ceske-stredohori - morový sloup v Jablonném v Podještědí:http://www. turistika. cz/ mista/barokni- morovy- sloup- sousosi-sv- salvatora- vmestecku-jablonne-v-podjestedi - chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí:http:// www. turistika.cz/ mista/ chram- sv- vavrince-a- svzdislavy-jablonne-v-podjestedi - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-originalni-orloj - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí:http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-kouzelna-vesnicka-nedaleko-liberce

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalni-hrad-sloup

Výstup na horu Ralsko Zřícenina

GPS poloha: 50°39'7.45"N 14°43'37.81"E

Ralsko zalesněný vrch je dominantou kraje. Většina lidí má s tímto názvem spojený pouze gotický hrad na vrcholku, ale tento pojem skrývá i název pro přírodní rezervaci a dokonce i vojenský prostor. Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není. Existují záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zůčastnil rytíř Teodor z Ralska, také že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska z rodu Markvarticů, ale oba záznamy se týkají možná usedlostí (dvora) na úpatí kopce. Další výklad doložený archeology uvádí kolem roku 1380 mocný rod Vartenberků, který vystavěl kamenný hrad místo původního dřevěného a včlenil jej do soustavy hradů k ochraně a kontrole obchodních cest. V nedaleké Mimoni si vybudovali i celní stanici. V roce 1426 hrad dobývali marně husité, ale o rok později už na hradě husitská posádka sídlila. To proto, že tehdejší vlastník panství Jan Chudoba z Vartenberka patřil k jejich příznivcům. Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele a roku 1468 byl dobyt žitavským vojskem z Lužice. Po nějakou dobu zde působili i loupeživí rytíři a nacházela se zde podloudná mincovna. Od roku 1505 panství koupila rodina Bíbrštejnů a o hrad se přestali starat. O sto let později byl popisován jako pustý. Byl často terčem hledačů pokladů, kteří v něm nadělali četné díry. Hora s okolím byla v letech 1969-1990 nepřístupná pro veřejnost kvůli sovětskému vojenskému prostoru. V době jejich působení shořela vyhlídková věž. Hrad Ralsko je nejvýše položená zřícenina v Čechách a je volně přístupná všem návštěvníkům. Po trošce námahy a stoupání do závratné nadmořské výšky 696m se před Vámi otevře krásný pohled do kraje. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" K hradu a kopci se váží dvě zajímavé pověsti. Podle té první je údajně na hradě ukryt poklad, který hlídá velký zlý pes. Druhá pověst vypráví příběh o bájném vojsku podobnému tomu v Blaníku, které prý povstane, až bude národu nejhůře. Více zde: http://www.letni-byt.cz/zajimavosti-kraje/pamatky/ Autor článku: Kamila Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vystup-na-horu-ralsko

Sloup koupaliště Koupaliště

GPS poloha: 50°44'49.78"N 14°35'37.97"E

Radvanecký rybník má rozlohu 8,67 ha, jeho břehy jsou z větší části zalesněné a na severu na ně navazuje poměrně velké rašeliniště. Na protější jižní straně je mohutná hráz s výtokem, procházejícím širokým uměle vyzděným tunelem. Kdysi zde stávala pila, podle níž se rybník nazýval "Bretteich" (Prkenný rybník). V roce 1905 bylo na jihovýchodním břehu rybníka zřízeno Koupaliště s písečnou pláží. Ceník služeb koupaliště na rok 2012 VSTUPNÉ Osoby starší 15 let ................................................................... 35,- Kč/den Děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci, invalidní důchodci (po předložení ZTP).................................................... 20 ,- Kč/den Více zde: http://www.obecsloupvcechach.cz/cenik-sluzeb-koupaliste/ Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sloup-koupaliste

Botanická zahrada Liberec Zahrada

GPS poloha: 50°46'48.00"N 15°4'57.54"E

Jedna z nejznámějších botanických zahrad v republice s nově rekonstruovanými pavilóny a řadou rarit. Botanická zahrada byla založena v roce 1876. Tip Turistika.cz: Masožravé rostliny Jen velmi málo botanických zahrad má tak rozsáhlou ukázku této ekologicky vymezené skupiny rostlinných druhů, jichž existuje ve volné přírodě zhruba jen 500. Jsou to rostliny znejrůznějších, klimaticky rozličných koutů Země, patřící do navzájem málo příbuzných čeledí, aproto po stránce pěstitelské představující složitý problém. Některé znich patří mezi zvláště složitě pěstované, nejobtížněji udržitelné rostliny ve sbírkách Botanické zahrady. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada-liberec

Česká Lípa - Aquapark Aquapark

GPS poloha: 50°40'55.34"N 14°32'24.68"E

Aquapark v České Lípě nabízí množství atrakcí - tobogan, skluzavky, masážní lůžka, masážní bazén, whirpool, dětský bazén, dětské brouzdaliště, divokou řeku, parní místnosti, bufet s příjemným posezením.Funguje každý den od 10 hodin dopoledne do půl desáté večer. Ceník je hodinový - na 1,5 hodiny stojí pobyt 90 Kč, na 3 hodiny pak 110,- Kč. Ve všední dny a děti mají slevu. Je možno koupit permanentku na více vstupů. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-aquapark


str. 7

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Liberec - nejstarší zoologická zahrada v Čechách ZOO

GPS poloha: 50°46'34.82"N 15°4'30.07"E

Stejně jako u příspěvku o Botanické zahradě mne i v tomto případě bude asi někdo kritizovat, že vybírám velmi známé místo. Avšak ZOO v Liberci je jedinečné a návštěvu této nejstarší zoologické zahrady v Čechách lze pouze doporučit.

My jsme se na ploše 13 ha, na které se zahrada rozprostírá, prošli po návštěvnickém okruhu dlouhém asi dva kilometry. Prohlíželi jsme si různá zvířátka (celkem jich zde žije 1517), ale samozřejmě jsme nezapomněli na liberecké zajímavosti, kterými jsou bílý tygr indický (jediný chov v českých zoologických zahradách), Takin čínský (jediný chov mimo asijský kontinent), osel somálský (největší chov v českých zoologických zahradách), orlosup bradatý (jeho chov je zapojen do programu navrácení do volné přírody) či himálajský sudokopytník nahur modrý (jediný chov v českých zoologických zahradách).

Opravdu zde lze strávit zajímavý čas a na památku si pořídit nějaké fotografie.

Když jsme se toulali po Liberci a okolí, tak jsme spali a relaxovali na tomto místě: http:// www. turistika.cz/mista/libereccentrum-babylon Za návštěvu dle mého názoru určitě také stojí nejstarší botanická zahrada u nás: http:// www.turistika. cz/mista/ liberecnejstarsi-botanicka-zahrada-v-ceske-republice. A také návštěva Ještědu by se neměla vynechat (http://www.turistika.cz/ mista/jested-nejvyssi-hora-jestedskeho-hrbetu)

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-zoologicka-zahrada-v-cechach

Termální lázně Chrastava Lázně

GPS poloha: 50°49'2.46"N 14°56'56.15"E

Termální lázně Chrastava u Liberce. K dispozici jsou dva vnitřní a dva venkovní bazény o teplotách 32° až 38°C, finská sauna, parní sauna, Turecká lázeň Hammam a multifunkční vany. Voda v bazénech využívá minerální vodu s Vysokým obsahem železa a minerálů z hlubin země. Navíc je obohacená v jednom bazénu mořskou solí z Itálie a v druhém bazénu mořskou solí z Austrálie.

Bazénová hala: Nacházejí se zde dva vnitřní a dva venkovní bazény, vstupní hala s pokladnou, převlékací boxi a šatní skříňky, finská sauna, parní sauna, hammam, multifunkční vany, suchý a vodní bar. Velký bazén s podvodními lavicemi a lůžky s masážními tryskami se vstupem k vodnímu baru je napájen vodou z vrtu ohřátou na 32°-35°C s přísadou mořské soli z Itálie. Vířivka s intimní atmosférou je napájen vodou z vrtu ohřátou na 35°38°C s přísadou mořské soli z Austrálie. Venkovní sluneční terasa je spojena s dvěma venkovními bazény, které budou otevřeny od března 2013. Dále se zde nachází finská sauna o teplotě 90°- 95°C, parní sauna.

Wellness služby: Finská sauna s ochlazovacím bazénkem, parní sauna a hammam procedura, která zahrnuje prohřátí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" na horkém kameni, peeling speciální žínkou Kessa a mýdlová masáž speciálním mýdlem.

Multifunkční vana NeoQI: Multifunkční vany, mají pozitivní účinek podvodních masáží, je zde vztlak vody o optimální teplotě 37°- 39°C s cíleným prouděním na konkrétní části těla. Další funkce multifunkčních van jsou krom hydromasáží i infrasauna, která využívá infračervené záření, tzv. suché teplo, které proniká přímo do kožních tkání, přičemž účinky jsou takové, že detoxikují pokožku, povzbuzují pocení, uvolňují bolest, zlepšují krevní oběh a spalování kalorií. Parní lázeň pročišťuje pokožku a zvyšuje její elasticitu, zvyšuje schopnost pokožky přijímat účinné látky a má omlazující efekt. Vibrační masáž urychluje metabolické procesy, zlepšuje odtok lymfy a zlepšuje funkčnost pokožky, svalů a vnitřních orgánů. Vichy sprcha, jinak také „skotské střiky“, se střídavě tryskajícími proudy vody a teplotou dle požadavku klienta, masíruje a ošetřuje celé tělo a prokrvuje pokožku.

Terapie jsou vhodné pro všechny - muže, ženy, a to každého věku a tělesné kondice. Lázně svým vybavením a teplotou vody nejsou určeny pro děti. Pro vyžití dětí je v areálu budován dětský bazén s atrakcemi, který bude dokončen v rámci II. etapy realizace projektu, a který bude s celým komplexem propojen spojovacími krčky na konci roku 2013. Nic méně děti zákaz vstupu nemají a i oni mohou využít všeho co se v areálu nachází. Autor článku: Martin Pal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/termalni-lazne-chrastava

Ski areál Ještěd Ski areál

GPS poloha: 50°44'4.03"N 14°59'51.29"E

Skiareál Ještěd bude v zimní sezóně plný překvapení! 1x kabinka, 2x čtyřsedačka, 1x dvousedačka a 5x vlek 12 km sjezdových tratí různých obtížnosti Moderní zasněžovací systém pro 95% tratí Půjčovna a Servis se špičkovým vybavením VIP Test centrum přímo na sjezdovce Lyžařská škola a školka pro děti i dospělé Obchod sportovního oblečení, doplňků a suvenýrů Občerstvení a Restaurace přímo na sjezdovce Sociální zařízení na několika místech areálu Parkování přímo v areálu ZDARMA VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ každý den Sjezdovka F10-Pod lany (horní parkoviště u kabinové lanovky) Pondělí - Neděle od 18:00 do 21:00 hodin Udělejte si večer čas a přijeďte na lyže! SKIBUSem AŽ POD SJEZDOVKU Autobusová doprava z PRAHY a dalších měst. Jezdíme na denní i večerní lyžování Speciální linky přímo do areálu a zpět! Rezervace + Informace +420 737 222 456 KVALITNÍ STRAVOVÁNÍ Speciality české kuchyně i zdravá výživa. Nabídka zeleninových salátů i dezertů. Komfortní a útulné posezení uvnitř i venku. 3 restaurace a 4 bistra přímo u sjezdovky. NAŠE VLASTNÍ PŮJČOVNY NOVÉ modely lyží BLIZZARD. NOVÉ snowboardy WESTIGE Vybavení pro děti i dospělé Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Speciální ceny pro cestující SKIBUSem LYŽAŘSKÁ ŠKOLA A ŠKOLKA Sjezdové lyžování i Snowboarding Individuální i skupinová výuka Dětská lyžařská školka Příjemně, zábavně, profesionálně? BEZPEČNOST NA SJEZDOVCE PŘEDEVŠÍM! Provoz na sjezdových tratích má svá jasná pravidla. Pro zajištění bezpečnosti své i ostatních doporučujeme používat helmu a dodržovat níže uvedená pravidla! LYŽUJTE VE VŠECH NAŠICH AREÁLECH Koupě permanentky Vám umožní lyžovat na všech sjezdovkách ve všech našich skiareálech: Herlíkovice, ŠachtyVysoké nad Jizerou, Kamenec-Jablonec nad Jizerou, Kašperské Hory a Kozinec. Informace o provozu areálu: 737 222 456 nebo [email protected] Provozní doba: 8:30 - 16:00 a 18:00 - 21:00 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-jested

Liberec - nejstarší botanická zahrada v České republice Botanická zahrada

GPS poloha: 50°46'43.07"N 15°4'29.39"E

Vím, že psaní o Botanické zahradě v Liberci může někomu připadat jako nošení dříví do lesa, ale i přesto tak činím. Myslím si, že návštěva nejstarší botanické zahrady v České republice je tak zajímavá, že se to může připomínat častěji.

Venkovní i skleníkové expozice nabízejí opravdu úžasnou podívanou. Většina kytiček i rostlin je zajímavá, ale určitě se nesmí člověk zapomenout podívat na nejstarší kamélii v Evropě nebo na nejdéle pěstovanou bonsaj v Evropě.

Na památku jsme si pořídili nějaké fotografie.

Když jsme se toulali po Liberci a okolí, tak jsme spali a relaxovali na tomto místě: http:// www. turistika.cz/mista/libereccentrum-babylon Za návštěvu dle mého názoru určitě také stojí nejstarší zoologická zahrada u nás: http://www.turistika. cz/mista/ liberecnejstarsi-zoologicka-zahrada-v-cechach A také návštěva Ještědu by se neměla vynechat: http://www.turistika.cz/mista/jested-nejvyssi-hora-jestedskeho-hrbetu

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-botanicka-zahrada-v-ceske-republice


str. 10

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Kristýna - jezero a rekreační areál Letovisko

GPS poloha: 50°51'33.41"N 14°49'26.36"E

Kristýna je přírodní jezero s přilehlým rekreačním areálem poblíž města Hrádek nad Nisou, na českoněmecko-polském trojmezí. Je to zatopený bývalý důl na lignit, uprostřed s větší hloubkou, celoročně čistou vodou, několika písečnými plážemi vhodnými ke koupání a mnoha zátočinami k relaxaci či rybaření. Dodnes je Hrádečáky běžně užíván výraz "Doly". Je odsuď krásný pohled na východní část Lužických hor - Popovu skálu, Sedlecký Špičák, přecházející v Žitavské pohoří (Zittauer Gebirge) - Weisbachtall, Füchskanzel a Böhnischenausichts, při dobré viditelnosti i na západní část Ještědského hřbetu včetně Ještědu. Na jihu je obtékána řekou Lužická Nisa, která zde tvoří přirozenou hranici se sousedním Německem. Je zde autokemp s chatkama a penzionem, okolo celé Kristýny pak několik restaurací a bufetů, většina se sezónním provozem, několik s celoročním. http://autocampkristyna.eu/ Tradičně se zde každý rok v červnu pořádá hudební festival Hrádek Rock Summer s důrazem na české a regionální obsazení, letos 2012´ bude 10. ročník. http://hrs.branatrojzemi.cz/ . webkamera : http://80.188.122.31/view/index.shtml Autor článku: andyurbanka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kristyna-jezero-a-rekreacni-areal

Liberec - Centrum Babylon Zábava, atrakce

GPS poloha: 50°45'34.49"N 15°3'6.37"E

O jednom prodlouženém víkendu jsme se s rodinou vydali do Liberce, kde jsme navštívili Centrum Babylon. Vím, že se o něm už napsalo hodně a že to možná není pravé turistické místo, ale po jeho návštěvě jsem změnil názor. Myslím si, že zábava a relaxace patří také ke správnému cestování. V mimosezóně se tady dá sehnat ubytování za rozumnou cenu, když člověk uváží, že má vstup do všech atrakcí zdarma. Čekali tady na nás netušené možnosti zábavy, poučení, relaxace a pohody. Každý si zde přijde na své, ať malý či velký. My jsme postupně navštívili aquapark, IQ park, labyrint, lunapark, XD kino a mnoho dalšího. Líbilo se mi tady a určitě se do Babylonu ještě někdy vrátím.

A když jsme spali a relaxovali na výše uvedeném místě, tak jsme navštívili následující zajímavá místa v okolí: - nejstarší zoologická zahrada u nás (http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-zoologicka-zahrada-v-cechach) - nejstarší botanická zahrada u nás (http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-botanicka-zahrada-v-ceske-republice) - ani návštěva Ještědu by se neměla vynechat (http://www.turistika.cz/mista/jested-nejvyssi-hora-jestedskeho-hrbetu)

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberec-centrum-babylon

Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí Chrám

GPS poloha: 50°45'56.09"N 14°45'42.66"E

Při jedné prázdninové cestě po severu naší republiky jedeme malebným krajem po málo frekventované silnici. Jabloňovou alejí se dostáváme nad údolí, a kde se vzalo, tu se vzalo, jako zázrak se před námi objevilo příjemné městečko Jablonné v Podještědí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet"

Zastavujeme na náměstí, prohlížíme si to tady a ochutnáváme zmrzlinu. Boční uličkou přicházíme k místní dominantní stavbě, kterou je Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy. Objekt mne upoutal na první pohled svou mohutností a impozantností. Výrazná červenobílá fasáda jakoby křičela na kolemjdoucí. Člověk nemusí znát detaily o této stavbě, ale na první pohled je jasné, že se jedná o jeden ze symbolů města. Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě.

Autorem stavby je pozdější mistr rakouského baroka Jan Lukáš Hildebrant, přičemž se jedná o jeho první velké dílo. Výstavbu dnešního chrámu zahájil v roce 1699 tehdejší majitel panství František Antonín Berka z Dubé. Jednalo se však o náročnou stavbu a tudíž byl chrám vysvěcen až v roce 1729.

Návštěva interiéru chrámu je možná pouze ve stanovené časy. Vzhledem k tomu, že jsem neměl štěstí na tu správnou dobu a musel bych čekat, tak jsem se spokojil pouze s prohlídkou zvenčí. Většina lidí přichází k objektu od Náměstí Míru v Jablonném v Podještědí. Před chrámem se nachází malé náměstíčko, park, do kterého je obráceno bohaté průčelí se dvěma bočními hranolovými, ale nedokončenými věžemi. Fasáda je doplněna početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711 umístěných v ploše, v nikách a na atice. Dominují samozřejmě svatý Vavřinec a svatá Zdislava.

V městečku a okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - morový sloup v Jablonném v Podještědí:http://www. turistika. cz/ mista/barokni- morovy- sloup- sousosi-sv- salvatora- vmestecku-jablonne-v-podjestedi - skalní hrad Sloup: http://www.turistika.cz/mista/skalni-hrad-sloup - zřícenina hradu Frydštejn:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-frydstejn - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-originalni-orloj - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí:http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-kouzelna-vesnicka-nedaleko-liberce - Centrum Babylon v Liberci:http://www.turistika.cz/mista/liberec-centrum-babylon - nejstarší zoologická zahrada u nás:http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-zoologicka-zahrada-v-cechach - nejstarší botanická zahrada u nás:http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-botanicka-zahrada-v-ceske-republice - Ještěd:http://www.turistika.cz/mista/jested-nejvyssi-hora-jestedskeho-hrbetu

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-vavrince-a-sv-zdislavy-jablonne-v-podjestedi

Bílé kameny Zajímavost

GPS poloha: 50°48'8.63"N 14°51'31.85"E

Bílé kameny tvoří izolovanou, morfologicky výraznou skupinu skal asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály. Jako neobvyklá ukázka zvětrávání křídových pískovců jsou Bílé kameny od roku 1955 chráněny a jsou také první zastávkou na Naučné stezce "Lužický přesmyk", která začíná v Jítravě. Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" svrchnokřídových pískovců. K jejich naklonění došlo v třetihorách vlivem tektonických pohybů na lužickém zlomu, jehož průběh je dobře patrný na nedalekých Kozích hřbetech. Během dalšího vývoje byly pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město. Neobvyklý vzhled 20 m vysokých skal je podmíněn jejich složením. Svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou bílou barvu. Stejnoměrné složení těchto pískovců zase vedlo při zvětrávání ke vzniku zaoblených tvarů. Ve spodní části skal jsou již pískovce méně kaolinické a mají zřetelněji vyvinutou vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Na stěnách nebo při úpatí skal vznikly vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bile-kameny

Kostel Matky Boží U Obrázku Kostel

GPS poloha: 50°47'40.78"N 15°4'34.32"E

Zmiňovaný kostel se nachází v příměstské části Liberce v Ruprechticích, kam se celkem snadno dostaneme z centra Liberce od termínálu MHD ve Fügnerově ulici autobusovou linkou č. 18, od zastávky Blanická je to 200metrů. Přístup je Křižovou cestou s malovanými zastaveními, cestu lemuje kaštanová alej. Už od odbočky ze silnice spatříme dominantní rotundovitou stavbu kostela s obsáhlým zajímavým názvem kostel Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů U obrázku. Již v dávných dobách znali pocestní kráčející Starou cestou směřující do Kateřinek, pramen, který měl údajně léčivé vlastnosti. Na starou lípu u zázračného pramene byl zavěšen Mariánský obrázek malovaný na plechu. Místo se stalo poutním zastavením při poutích do Hejnic. Na počátku 19. století ruprechtický rychtář a majitel pozemků na kterých se pramen nacházel Gregor Wöber, přislíbil, že pokud jej zázračná voda vyléčí z těžké nemoci, nechá U Studánky s obrázkem vztyčit kříž. Rychtář se uzdravil a svůj slib splnil. Navíc kříž doplnil postavami Panny Marie a sv. Janem Evangelistou. Místo bylo slavnostně vysvěceno v roce 1807 libereckým arciděkanem. Zázračná uzdravení narůstala, věřící nejvíce oslovilo zázračné uzdravení slepého čtyřletého chlapce z Raspenavy. Na ten popud Gregor Wöber zvelebil toto posvátné místo vysázením kaštanové aleje a vytvořením Křížové cesty s malovanými zastaveními, které vytvořil místní rodák. Mimo kultovního a náboženského významu se rychtář Wöber angažoval v tomto směru i z čistě ekonomických důvodů, protože byl majitelem hospody v Ruprechticích a tím že stoupla návštěvnost tohoto proslulého místa, stoupali i jeho zisky od žíznivých a hladových věřících poutníků. Koncem 19. století neměli Ruprechtice stále svůj svatostánek a tak byl vytvořen kostelní výbor, mající za účel shromáždit potřebné prostředky k výstavbě nového kostela. Už před lety bylo za místo, kde by měl kostel stát vybráno právě místo v blízkosti zázračné studánky s obrázkem. Až v roce 1905 byla shromážděná potřebná hotovost a byla vyhlášená architektonická soutěž, kterou nakonec vyhrál návrh libereckých architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Na jaře 1906 se započalo se stavbou. K vysvěcení kostela došlo v roce 1909, ale v ten samý den byl i položen základní kámen ke stavbě kostel v Ruprechticích, čimž byl význam kostela Matky Boží U obrázku v blízké budoucnosti značně oslaben. Architekti Kühn a Fanta vytvořili na svou dobu opravdu unikátní stavební dílo. Kostel byl vystaven v secesním slohu, doplněn novobarokními prvky. Stavba sama byla pojatá jako rotunda s centrální věží a vstupním portálem na severní boční straně, doplněná bohatou apsidou a sákristií. Význam tohoto posvátného místa rychle upadal, zvláště po II. světové válce, když došlo k odsunu německého obyvatelstva. V padesátých letech již byl kostel opuštěn a postupně devastován. I ostatní místa byla zničená. Studánka byla zasypána a obrázek někam zmizel, pravděpodobně do sběrných surovin. V roce 1977 si kostel pronajal akademický malíř St. Švec jako atelier a alespoň opravil děravou střechu a vybitá okna. Tímto krokem se alespoň zabránilo plánované demolici objektu. K zlepšení situce došlo až v roce 1990, kdy zchátralý kostel převzal do své péče ruprechtický správce farnosti. Na jeho popud došlo ke generální opravě celého areálu, který byl nově vysvěcen v roce 1998 litoměřickou arcidiecézi. V roce 2003 se kostel dočkal i papežskému požehnání. Dnes opět kostel slouží k příležitostným bohoslužbám a je vyhledávaným cílem nejenom mnoha věřících, ale i turistů, neboť leží na frekventované modře značené turistické cestě, spojující liberecké Lidové sady a Fojtku.


str. 13

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-matky-bozi-u-obrazku

Dutý kámen Zajímavost

GPS poloha: 50°46'7.90"N 14°39'33.34"E

Izolovaný zalesněný hřbítek mezi Cvikovem a Kunraticemi jižně od Drnovce je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce hřbetu žílou třetihorní vyvřelé horniny polzenitu. Hlavním důvodem, proč byl Dutý kámen v roce 1955 vyhlášen přírodní rezervací, je pozoruhodný geologický jev: rozpad pískovce do drobných sloupečků. Stejný úkaz je možné vidět také v rezervaci Mühlsteinbrüche u Jonsdorfu na německé straně Lužických hor. Na Dutém kameni je sloupcová odlučnost pískovce nejlépe patrná na 2. 5 m vysokém skalním suku, který stojí asi uprostřed hřbetu na jeho temeni. Vějířovitě uspořádané pětiboké a šestiboké sloupky jsou zde široké 2 - 5 cm a vysoké až 3 m. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/duty-kamen

Česká Lípa - kostel Povýšení svatého Kříže Kostel

GPS poloha: 50°41'7.49"N 14°32'33.85"E

Kostel Povýšení svatého Kříže je nejstarším českolipským kostelem. Byl vystavěn ve 14. století z iniciativy místních měšťanů v čele s purkmistrem Jindřichem z Weitmühle. V roce 1426 postihl město velký požár, který zasáhl i kostel, opraven a znovu vysvěcen byl v roce 1490. V roce 1890 byl neogoticky upraven Josefem Mockerem. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-kostel-povyseni-svateho-krize

Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově Muzeum

GPS poloha: 50°46'33.31"N 14°28'4.22"E

Zaměření - muzeum skla - Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově Stálá expozice muzea zahrnuje vývoj rytého a broušeného skla od 17. století do současnosti. Část expozice je věnována místní sklářské škole – nejstarší škole svého druhu v Evropě, firmě J. & L. Lobmeyr a mezinárodním sympoziím rytého skla. Ke stálé expozici patří kolekce historizujících křišťálových ověskových lustrů a vrstvených svítidel, jejichž tradice výroby v této oblasti sahá do roku 1724. Muzeum nabízí návštěvníkům kromě prohlídky stálé expozice také krátkodobé výstavy z historie a současného sklářského umění - více informací na www.muzeumskla.cz. V prostorách muzea se nachází prodejna, kde si návštěvníci mohou zakoupit upomínkové předměty a publikace. Otevírací doba: duben – říjen úterý – neděle 10.00 – 16.00 hod listopad pondělí – pátek 10.00 – 16.00 hod Po předchozí dohodě také mimo uvedený čas. Vstupné: dospělí 50,- Kč děti, studenti, senioři 25,- Kč rodinné vstupné (2 dospělí + max. 2 děti) 100,- Kč školní výpravy 15,- Kč/os. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Děti do 6-ti let, studenti škol se zaměřením na sklářství, držitelé průkazů ZTP/ P, členové AMG, ICOMOS a pracovníci NPÚ zdarma. Kontakt: Sklářské muzeum Kamenický Šenov Osvobození 69 471 14 Kamenický Šenov tel./fax: + 420 487 767 206, http://www.muzeumskla.cz/ Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sklarske-muzeum-v-kamenickem-senove

Křížový vrch Kaple

GPS poloha: 50°47'17.28"N 14°38'39.54"E

Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1, 5 km severovýchodně od Cvikova. Zdejší čedič se vyznačoval zvláštním způsobem rozpadu na zaoblené kamenné koule a v jeho dutinách se hojně nacházely zeolity, zejména natrolit a chabasit. Ještě ve 30. letech 20. století se těžil jako silniční štěrk. Návrší se až do roku 1728 jmenovalo Lískový vrch (Nüssebergel). V červnu toho roku se zde usadil punčochář Johann Franz Richter, který získal povolení k výstavbě poustevny a spolu s Florianem Friedrichem začal budovat poutní místo. O velikonocích roku 1729 vztyčili na skalnatém vrcholku tři kříže, u nichž byly poprvé předváděny pašijové hry o utrpení Páně. Později se pašije hrály na náměstí ve Cvikově, odkud se na paměť ukřižování Ježíše Krista vynášely na vrchol kopce velké dřevěné kříže. V dubnu roku 1730 byla zahájena stavba kamenného Božího hrobu, nad nímž byla postavena dřevěná stříška s podloubím a dokončená kaple byla vysvěcena 24. července 1735. Cesta ke kapli postupně získala ráz Křížové cesty, protože několik dobrodinců u ní nechalo na své náklady postavit 8 zděných kapliček s nejdůležitějšími zastaveními Ježíšova utrpení vymalovanými na plátně. Kapličky se stavěly postupně shora dolů; první z nich, znázorňující Ukřižování, byla vysvěcena v květnu 1730 a dalších 5 zastavení přibylo do roku 1736. Zbývající dvě kapličky byly postaveny v letech 1741 a 1747, přitom poslední, znázorňující Ježíšovo odsouzení, byla vysvěcena až roku 1751. O rok později byl na vrcholu postaven nový kříž, protože původní byl poražen větrem. V srpnu 1738 se také začala stavět poustevna, zasvěcená 24. ledna 1740, a jejím prvním obyvatelem se stal Josef Schür. V roce 1762 byla na poustevně postavena věžička, v níž byl umístěn zvon. Poustevníci zde žili až do roku 1782, kdy císař Josef II. c. k. dekretem všechny poustevny zrušil a poslední poustevník Reichelt se musel vrátit do světského stavu. Brzy poté začala kaple božího hrobu chátrat a církevní úřady prosazovaly zrušení pašijových her i zbourání kapliček Křížové cesty. Cvikovský děkan Ignaz Jaksch roku 1797 pašijová představení ve Cvikově zrušil, ale spolu s obyvateli města se postavil za zachování Kalvárie. Podle konečného rozhodnutí z roku 1805 se měla Křížová cesta nově zřídit ve cvikovském kostele, kapličky na Kalvárii měly být ponechány osudu a nesměly se opravovat. Dřevěná kaple Božího hrobu stála do roku 1845, kdy byla na jejím místě z dobročinných darů postavena nová kamenná kaple, vysvěcená 24. října 1847. Na jejím oltáři byl umístěn obraz Snímání z kříže, namalovaný podle Rubense. V roce 1883 byla kaple Kalváriovým spolkem renovována a v témže roce byla kolem cesty vysázena lipová alej. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizovy-vrch

Pivovar Konrád Vratislavice Zajímavost

GPS poloha: 50°45'4.43"N 15°5'12.62"E

Pivovar se nachází v malebném údolí mezi Libercem a Vratislavicemi. Toto umístění není však náhodné ,protože byl zde nalezen silný zdroj vody skvěly pro výrobu piva. První zmínky o výrobě piva libereckými měšťany pochází z roku 1560, když výroba pivovárku nestačila pokrýt poptávku byla k 22. 7.1872 založena akciová společnost jejichž cílem bylo postavit velký pivovar. Již v roce 1185 pivovar vyrobil 60 000 hl piva a v r.1893 to již bylo 100.000 hl. za což jej řadilo na 6. místo v Českých zemí. V nové historii, která se píše od roku 1999 pivovar znovu roste a nachází své příznivce a odběratele piva se značkou Konrad nejen v tuzemsku ale i v zahraničí. Pokud chcete tuto značku ochutnat tak není problém. U pivovaru se nachází podniková prodejna, kde dostanete klasiku Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" i speciály, samozřejmostí je i dárkové balení. A pokud posedět? Vedle prodejny je pivovarská hospůdka, kde mimo zlatavého moku dostanete něco k zakousnutí z české Kuchyně. Ale aby si řidiči přišli na své, tak v areálu pivovaru se nachází automuzeu, kde si můžou prohlédnou desítky historických automobilů zatímco Vaše drahé polovičky si budou vychutnávat Konráda v hospůdce. Autem dojedete po silnici č. 14 směrem na Jablonec nad Nisou, cyklisti to mají zase kousek od cyklotrasy č. 3036 (odbočka u hřbitova směr komín). Sběratelé turistický známek si známku č.1345 mohou zakoupit v podnikové prodejně.

Pivovarská prodejna : 8-17 hod ,sobota do 12 hod Pivovarská hospoda: 14-22 hod,neděle 15-23 hod Automuzeum pouze v neděli od 10-16 hod Autor článku: Petr Hasoň Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-konrad-vratislavice

Kamenický Šenov - informační centrum Panská skála Infocentrum

GPS poloha: 50°46'14.84"N 14°29'7.55"E

Informační centrum Kamenického Šenova a okolí se nachází v prostorech u parkoviště nedaleko Panské skály. V IC je k získání Turistická známka č. 783 - Panská skála Kamenický Šenov. Cena parkovného: prvních 15 minut zdarma osobní automobil 20 Kč/ za každou započatou hodinu autobus 100 Kč/den veřejné toalety: 5,- Kč/osoba

Otevírací doba: 1.7 - 30.8 denně 9:00 - 17:00 1.4 - 30.6 a 1.9 - 31.10 středa - neděle 9:00 - 17:00 Kontakt: Informační centrum Panská skála 471 14 Kamenický Šenov tel: +420 487 767 401 e-mail: [email protected] web:http://www.kamenicky-senov.cz/informacni-centrum/d-1230/p1=955 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenicky-senov-informacni-centrum-panska-skala

Liberec - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 50°45'37.08"N 15°3'9.65"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 16

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Nitranská 1, Liberec, Centrum Babylon tel.: 485 249 202

Provozní doba: otevřeno denně od 10:00 do 20:00 hodin Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberec-informacni-centrum

Česká Lípa - autobusové nádraží Ostatní

GPS poloha: 50°40'38.89"N 14°32'6.61"E

Nachází se na jižním okraji města a je umístěno v blízkosti vlakového nádraží ČD. Odjíždí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i do obcí českolipského regionu. Orientační plánek autobusového nádraží Turistická mapa KČT 1:50 000 č.15 Máchův kraj Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-autobusove-nadrazi

Česká Lípa - Městské informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°41'11.05"N 14°32'16.25"E

Aktualizace: 4/2010 Městské informační centrum se nachází uprostřed historického jádra města na hlavním náměstí TGM v přízemí objektu, který je součástí Městského úřadu. Kontakt: Městské infornační centrum, Nám. T. G. Masaryka 2, 470 01 Česká Lípa Telefon: 487 881 105-6 e-mail: [email protected] Služby • veřejný Internet • prodej upomínkových předmětů, map a publikací, turistických známek • rezervace a prodej vstupenek na různé kulturní akce • informace o možnostech ubytování, stravování: o ubytovacích a stravovacích službách v regionu Českolipska • turistické informace: - o městě a jeho okolí - o pamětihodnostech a atraktivitách regionu Českolipska - o kulturních, společenských a sportovních akcích • vyhledávání spojů • průvodcovská činnost po památkách města • kopírování Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.15 Máchův kraj, GOL 1:25 000 Českolipsko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 17

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-mestske-informacni-centrum

Lesní divadlo Sloup Ostatní

GPS poloha: 50°43'55.60"N 14°35'0.56"E

Sloup v Čechcách kromě krásného skalního hradu, nabízí několik zajímavých míst. Jedním z těchto míst je i lesní divadlo, které nalezneme u silnice vedoucí ze Sloupu na Svojkov. Lesní divadlo bylo založeno v roce 1921 "Divadelním spolkem Sloup". Do pískovcové skály zde byly vyhloubeny chodby, postavila se zde pískovcová věž, podium, stěna s gotickou branou a samozřejmě nemůžeme zapomenout na hlediště pro 2000 diváků. Divadlo bylo slavnostně otevřeno na svatodušní neděli roku 1921, divadelním dramatem "Potopený zvon". Pro svou výbornou akustiku zde byly také hrané opery a operety. V 60. letech zaznamenalo divadlo velký úpad a bylo zdevastováno. Znovu bylo obnoveno až v roce 2004. Na obnově se podíleli místní obyvatelé. V současnosti zde probíhají v letních měsících divadelní představení. Více informací o kulturním programu naleznete zde. Pokud zavítáte do Sloupu nenechte si ujít návštěvu Skalního hradu a Samuelovy jeskyně. Autor článku: Žaneta Šebková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-divadlo-sloup


str. 18

Průvodce "Průvodce Lužické hory, Ještědský hřbet"

Recommend Documents