Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník"

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník"

Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Hrad Sovinec Hrad

GPS poloha: 49°50'14.76"N 17°14'46.04"E

Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince" (de Aylnburk). V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v Předhradí. Již v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes. Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy , jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-sovinec

Rešovské vodopády Přírodní památka

GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E

Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady

Jeskyně Na Pomezí Jeskyně

GPS poloha: 50°14'44.92"N 17°8'14.39"E

Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je dlouhá kolem 1,7 kilometru a její hloubka dosahuje 45 metrů. Jeskyně je tvořena bílými krystalickými vápenci nazývanými jesenické mramory. Krápníkové prostory jeskyně byly vytvořeny tudy protékající vodou. Najdeme tu značně vysoké chodby, které jsou vytvořeny ve dvou úrovních. Krápníková výzdoba je značně bohatá. Můžeme tu vidět tenká dutá krápníková brčka, hůlkové stalaktity a nebo mohutné krápníky. Prohlédneme si rozměrné sintrové kaskády, řadu jezírek s kamennými hrázkami či kulovitými útvary, které se nazývají perly. Dno jeskyně je pokryto hlínou, která sem byla naplavena prosakující povrchovou vodou. V několika místech přecházejí chodby v prostorné dómy a to Ledový, U balvanu, Římské lázně či Bílý dóm. V posledním ze jmenovaných dómů jsou zajímavé a neobvyklé sloupkové stalagmity. Zajímavý je také 13 metrů vysoký Královský dóm, kde jsou neuspořádaně nakupené zřícené balvany. V tomto dómu našli místo pro přezimování netopýři a vrápenci. V dómu zvaném Zvonice najdeme krápníky, které při jemném doteku připomínají zvuk zvonkohry. Podzemní prostor jeskyně byl objeven v roce 1936 a to zásluhou pracovníků v Havránkově lomu na mramor. K podrobného prozkoumání a zmapování jeskyně došlo až o několik let později a to v roce 1949. Následně po té byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Současná prohlídková trasa je dlouhá 460 metrů. Území jeskyní je od roku 1965 chráněno jako národní přírodní památka a její plocha zaujímá prostor 10, 9 hektarů. Z města Jeseník se vydáme severním směrem do lázní Jeseník a odtud vede k jeskyni Na Pomezí několik značených turistických tras a byl tu rovněž vyznačen vycházkový okruh. Dalším výchozím místem pro návštěvu jeskyně je rekreační oblast v okolí obce Lipová Lázně a z této obce půjdeme severním směrem. Od jeskyně můžeme pokračovat dále severním směrem na vrchol kopce Medvědí kámen ( 907 m. n. m. ), z jehož vrcholku je velmi pěkná vyhlídka na okolní panorama hor. Z vrcholku se vydáme po jedné ze značených tras jihovýchodním směrem do města Jeseník. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-pomezi

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Rejvíz Rašeliniště

GPS poloha: 50°13'11.13"N 17°17'29.67"E

Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je 1 692 m2, hloubka 2-3 m, objem 4 048 m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 °C, roční srážky 1 400 mm, nadm. výška 720 - 770 m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rejviz--1

Králický Sněžník Vrchol

GPS poloha: 50°12'18.05"N 16°50'53.30"E

Tato hora s nadmořskou výškou 1424 m leží na hranici Čech a Polska a je dominantou krajiny. Z horského masívu odtékají řeky do třech evropských moří - Morava přes Dunaj do Černého Moře, Lipka přes Tichou Orlici a Labe do Severního moře a na polské straně Nysa Klodzka do Baltského moře. Tato státní přírodní rezervace patří mezi ekologicky nejzachovalejší části České republiky. Proto se zde vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naučná turistická stezka dlouhá 9 km seznamuje na 13-ti zastávkách návstěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi masívu. Pro výstup Na Králický Sněžník doporučujeme výstup po žluté značce, který lze začít na konečné autobusu v Dolní Moravě. Pěší návrat až do Králíků lze uskutečnit po červené značce (asi 22 km) a návrat do Starého Města po modré značce (10 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicky-sneznik

Bílá Opava Říčka

GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava

Chata Švýcárna Chata

GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna

Praděd - nejvyšší hora Moravy a turistická známka č.1 Rozhledna

GPS poloha: 50°4'59.99"N 17°13'59.99"E

Praděd (1491,3m n.m.) je pátá nejvyšší hora České republiky a zároveň nejvyšší hora Moravy a tím pádem i Jeseníků. Rozkládá se na staré zemské hranici Moravy a Slezska. Je zde jedno z nejchladnějších podnebí v republice s průměrnou roční teplotou kolem 1°C. Na severním úbočí hory mužete spatřit skalní útvar tzv. mrazivých srubů pojmenovaný Tabulové skály. Na vrcholu hory se nachází 162m vysoký televizní vysílač s hotelem a restaurací, jehož součástí je i vyhlídková věž ve výšce 1563m n.m., odkud je krásný výhled na blízké okolí Jeseníků, ale i vzdálenější vrcholky Krkonoš, Beskyd a za opravdu příznivých podmínek lze shlédnout i vzdálené vrcholky Vysokých Tater. Výstavba vysílače započala v roce 1968 zbudováním pozemní komunikace z Ovčárny na vrchol Pradědu. V roce 1969 začala vlastní výstavba vysílače, připomínajícího start kosmické rakety, a byla kompletně dokončena otevřením restaurace v roce 1983. Původně zde stála kamenná rozhledna v romantickém duchu gotického hradu, vysoká 32, 5m, jejíž výstavba byla schválena v roce 1903 a samotná stavba probíhala v letech 1904 - 1912. Po válce se o věž nikdo nestaral, takže v důsledku nevhodného stavebního materiálu, vlivem nepřízně počasí a také zásahy vandalů chátrala a roku 1959 se zřítila. V roce 2012, k 100. výročí postavení věžě, byla vydána pamětní mince. Pro okouzlující vzhled této věže byla v Německu postavena její kopie, kterou je možné shlédnout v Durynském lese na vrchu Wetzstein. Na vrcholu hory je umístěn trojmezní hraniční kámen z roku 1721 označující spojnici tří sousedících panství. Je zdobený řádovým křížem řádu německých rytířů, mitrou vratislavských biskupů a žerotínským lvem, znakem velkolosinského panstva. Od roku 1955 je na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace.

Za krásami Jeseníků a turistickou známkou č. 1 - na Praděd - jsme se vydali z překrásného lázeňského městečka Karlova Studánka, odkud nás přímo z horního parkoviště, kde jsme nechali náš vůz, odvezl autobus k chatě Ovčárna (1520 min s mezizastávkou u chaty Hvězda), odkud je pohodlný výstup po asfaltové silnici na vrchol Pradědu. Zde je možné si zapůjčit koloběžky a sjet dolů k Ovčárně. Na vrcholu jsme navštívili vyhlídkovou věž vysílače, kam vás zaveze výtah, a bez problémů jsem tu zakoupil TZ č.1 v kiosku v přízemí. Z Pradědu jsme pak ještě na rozcestí odbočili na nejstarší horskou chatu v Jeseníkách – Švýcárnu (odkud je možné pokračovat dál na Červenohorské sedlo) a po menším občerstvení jsme se vrátili na rozcestí na Pradědu, odkud jsme absolvovali trochu náročnější, ale jinak nádhernou zpáteční trasu kolem chaty Barborka (odbočka vlevo zhruba ve 2/ 3 trasy vrchol Pradědu - Ovčárna) a dále kouzelným údolím Bílé Opavy s vyústěním na startu naší cesty –v Karlově Studánce.

Stravování je možné přímo na Pradědu v místní restauraci, kde ale bývá v sezoně dost plno a čekání na volné místo se většinou nevyhnete. Pokud se vám ale podaří zaujmout místo u okna, jste odměněni krásným výhledem do kraje. Lepší situace je na Ovčárně, kde bývá o něco volněji a rovněž většinou bezproblémové utišení hladu vám nabízí Sporthotel, který se nachází cca 2,5km od vrcholu Pradědu po pravé straně trasy vrchol Pradědu – Ovčárna (v případě opačné trasy cca 1km od Ovčárny). Při naší výpravě jsme si dali oběd ve Sporthotelu, ale při svých dalších návštěvách po Jesenicku jsem se výborně najedl také na Ovčárně i na Pradědu.

Kromě TZ č.1 z tohoto výletu získány další čtyři TZ (dostupné bez problémů): • č.2 - Ovčárna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" • č.3 - Karlova Studánka • č.8 - Švýcárna • č.907 - Bílá Opava-Barborka

Vzdálenosti: • chata Ovčárna – rozcestí na Pradědu - vrchol Pradědu – 3,5km • vrchol Pradědu – rozcestí na Pradědu – 1km • rozcestí na Pradědu – chata Švýcárna – 2,5km • chata Švýcárna - Červenohorské sedlo - 6,5km • rozcestí na Pradědu – chata Barborka – 2km • chata Barborka – údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po modré) • Ovčárna - údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po žluté)

Cenové informace: • Vyhlídková věž na Pradědu - 60 Kč • Půjčení koloběžky - 100 Kč • Autobus jedna cesta - 20 Kč • Parkovné Karlova Studánka - 70 Kč/den Autor článku: Martin Dusek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-nejvyssi-hora-moravy-a-turisticka-znamka-c-1

Karlova Studánka Lázně

GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E

Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail: [email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Jeseník - lázně Lázně

GPS poloha: 50°13'40.49"N 17°11'42.92"E

Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z kulturních a historických památek a pamětihodností jmenujme alespoň některé: hosté či pacienti si mohou prohlédnout vodní tvrz, sloužící dnes jako muzeum, klášterní kapli, kde se konají hudební představení, Priessnitzovy pomníky ve Smetanových sadech ... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-nam

Velké Losiny - termální park Aquapark

GPS poloha: 50°2'9.64"N 17°2'10.50"E

Aktualizace: únor 2016 Historie lázeňství ve Velkých Losinách sahá až do 16. století a zdejší lázeňští hosté vždy vyhledávali v termálních lázních jedinečné léčebné účinky sirných minerálních vod 36, 8 °C teplých. V nedávné době bylo zdejší termální koupaliště zrušeno a místo něho zde v krásném prostředí lázeňského parku postaven unikátní termální park, který je prozatím jediný svého druhu v České republice. Základem jeho filozofie je souznění člověka s přírodou. Využívá se zde přírodních léčivých zdrojů z lázní Velké Losiny a jejich uzdravující síly. Pro dosažení harmonie těla a mysli jsou zde poskytovány relaxační zdroje všeho druhu a proto záleží jen na vás, jaký koktejl si z nich namícháte. Zdejší termální park nabízí: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" • 9 termálních bazénů - naplněných výhradně léčivou termální vodou • sauny – finská, solná, parní, aromatická, ledová komora * masáže - odborné, relaxační, sportovní a nadstandardní • cvičení v bazénu, aqua aerobic, aqua meditace • zázemí pro rodiče s dětmi • vnitřní samoobslužná restaurace a rychlé letní venkovní občerstvení • bezbariérový přístup • celoroční provoz Zdejší termální bazény povznáší i uklidňují, poskytují úlevu, tiší bolest, přináší radost a zábavu. Vnitřních bazénů je zde celkem pět a to aktivní, relaxační s průplavem, léčivý bazén, dětské brouzdaliště a panoramatický. Venkovní jsou pak čtyři - aktivní, 2 relaxační a dětský. Zdejší sauny jsou světem plným protikladů. Dokáží uvolnit smysl a nalézt duševní rovnováhu. K dispozici jsou zde sauny finská, aromatická, parní, solná, ledová komora, 2 tepidária, relaxační místnost. Odborné masáže umí zmírnit bolest nebo uvolnit nahromaděné emoce. Jsou hřejivé a uklidňující. Uvolní svalové napětí při masáži, nechá působit teplo na unavené svaly a klouby. Zde provozované pohybové aktivity udržují tělo v kondici, jsou povzbuzující a zábavné, dodávají vitalitu, ale zároveň poskytují i uvolnění. Rozhýbají tělo při pohybových aktivitách ve vodě a to jak při skupinovém cvičení v bazénu nebo i individuálním plavání v bazénu. V termálním parku lze využít relaxaci s celou rodinou. Co může být lepšího než místo, kde se se dá nejenon dobře pobavit, ale dá se udělat i něco pro zdraví celé rodiny. K dispozici jsou zde denní partmány. Z vodních atrakcí jsou zde 2 tobogány, divoká řeka, jeskyně, chrliče, skluzavky. Pro děti je k dispozici dětský koutek a další animační programy. V termálním parku lze doplnit energii a posílit své tělo v samoobslužné restauraci s letní terasou. Je zde nepřeberná nabídka pokrmů mezinárodní kuchyně, zeleninových a ovocných salátů a českých a moravských specialit. Pro děti je připraveno speciální dětské menu. Relaxaci a nádherný výhled na lázně a Jeseníky lze vychutnat na letní terase s pergolou nebo si dát osvěžující občerstvení v letním kiosku. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1:25 000 Jeseníky jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-losiny-termalni-park

Slůně na Králickém Sněžníku Socha

GPS poloha: 50°12'13.46"N 16°51'5.33"E

Slůně na Králickém Sněžníku je zřejmě nejbizarnějším symbolem, který můžeme na našich horách najít. Nicméně tato půvabná soška si za dobu své existence získala přízeň snad všech návštěvníků této magické hory a dnes bychom si snad ani Kraličák bez slona nedokázali představit. Nicméně je otázkou jak se slon na Sněžník dostal. Skazku, že Hanibal šel do Říma ne přes Alpy ale přes Sněžník můžeme rychle zamítnout. Ve 20. a 30. letech 20. století se na bohužel již neexistující Liechtenštejnově chatě pod Králickým sněžníkem scházela skupina mladých umělců všeho druhu. Na chatě byl tehdy hoteliérem svérázný sudetský Němec Oskar Gutwinski, původem z Osoblahy. Byl vystudovaným zubařem, ale během 1. sv. války působil mj. v Alpách a hory mu učarovaly. Po válce tedy přesídlil do Šumperka, aby měl k nějakým horám blíž. Nakonec zanechal i zubařské praxe a stal se hoteliérem na Sněžníku. Pro jeho svéráznost si časem získal i přátele právě mezi mladými umělci, kteří na chatu zavítali. Skupina kumštýřů prý měla v oblibě píseň „V ještědském údolí kvete šeřík“, podle níž svou skupinu pojmenovali Jescher, jejich symbolem pak byl šeřík. Na ten je však na Sněžníku moc zima. Pak si někdo prý všiml, že když kýchá slon, zní to jako „ješ“, proto svůj symbol změnili. Při desátém výročí vzniku skupiny pak u chaty postavili svůj symbol, zároveň i jako hold Oskaru Gutwinskemu. Ten bohužel právě toho roku zemřel 13. srpna na infarkt, takže si slona už moc neužil. V časech poválečných pak chata chátrala, nakonec byla r. 1971 stržena, takže slůně je dnes už jedinou připomínkou slavné turistické éry kralického sněžníku. Za zmínku stojí, že skupina Jescher byla mezinárodní, členy byli jak Němci, tak Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Češi, kteří se pokoušeli kulturně sblížit vedle sebe žijící národy. Bohužel další vývoj jim v jejich úsilí moc nepřál... Návrh sochy vypracovala Amei Hallegerová, manželka šumperského malíře Kurta Hallegera, dílo pak zpracoval kameník Förster ze Zlatých Hor. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slune-na-kralickem-snezniku

Králická Pevnostní Oblast Technická památka

GPS poloha: 50°5'12.80"N 16°45'56.95"E

Králická Pevnostní Oblast - je území v České republice v Pardubickém kraji kde je největší hustota pozůstatků čs. pevnostního systému z let 1935-1938. Byl to nejsilněji opevněný systém ochrany státní hranice pře II.sv. válkou. Intenzivní prací se zde podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, pro pevnostní jednotky zde armáda nechala postavit moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě. V současnosti se s těmito kdysi přísně tajemnými pevnostními stavbami seznámit prostřednictvím muzeí ve zpřístupněných pevnostních objektech. Protože jsme po dojití trasy měli ještě dostatek času, tak jsme navštívili Vojenské muzeum v Králikách ( TZ č. 327 )(kousek za městem) a Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ ( TZ č.1639 )(hned vedle muzea). Pěšky se sem dostanete z náměstí po červené turistické značce směr Prostřední Lipka. Je to jen 1km. My jsme si prohlédli muzeum, ale do pěchotního srubu jsme došli v době kdy nebyla prohlídka. Tak jsme si prohlédli tuto stavbu zvenčí a vydali se zpět do města. Další objekty tohoto obranného systému, kde je nějaká expozice např. jsou: Muzeum čs. opevnění — dělostřelecká tvrz Bouda ( TZ č.326 ) Dělostřelecká tvrz Hůrka ( TZ č.1636 ) Pěchotní srub K — S 5 „U potoka“ ( TZ č.1108 ) Pěchotní srub K — S 8 „U nádraží“ Dělostřelecká pozorovatelna K — S 12b „Utržený“ Muzeum Vysoký Kámen je tvořeno pěchotním srubem K — S 25 „Na sedle“, a třemi lehkými objekty vz. 37 (č. 59, 60, 260). Vojenské muzeum Lichkov ( TZ č.1639 )— tvoří sruby K — S 31 „U besídky“ a K — S 32 „Na růžku“ Dále se pracuje na rekonstrukci dalších objektů : Pěchotní srub K — S 37 „Na rozhledně“, Pěchotní srub K — S 38 „U křížku“, Pěchotní srub K — S 46 „V zátiší“) lehké objekty vz. 37 č.35 a36 Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicka-pevnostni-oblast

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Jelení studánka Zajímavost

GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka

Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel

GPS poloha: 50°13'48.00"N 17°24'1.66"E

Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně. 22. 2. 1993 bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj:http://mariahilf.hyperlink.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-kostel-pany-marie-pomocne

Karlova Studánka - hudební pavilon Dům, budova

GPS poloha: 50°4'22.66"N 17°18'22.36"E

Tato unikátní dřevěná stavba byla postavena dle projektu architekta Antonína Onderky v letech 1836 37 jako tzv. Lázeňský salón. Budova, která od prvopočátku sloužila jako hudební a divadelní sál, je dochována v téměř původním stavu. Vstupní, zaoblená, část je doplněna Bílými toskánskými sloupy. Dochován je i jeden ze tří dřevěných lustrů, které navrhl Erich Hurden z vídeňské Akademie umění Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-hudebni-pavilon--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Galerie Děda Praděda Zajímavost

GPS poloha: 49°50'53.41"N 17°16'36.08"E

Pradědova galerie U Halouzků Tři kiklometry na sever od hradu Sovinec, v malé obci Jiříkov, čeká pro návštěvníka překvapení v podobě obřích soch. Areálu vévodí 11 metrů vysoká socha Děda Praděda, na volném prostranství najdedeme řadu zvířat i pohádkových bytostí a také třeba kolotoč pro dopělé. Pod střechou pak největší Betlém v Evropě v životní velikosti,vyřezávaný monumentální obraz z dějin Čech a Moravy a také dračí sluj. Podle počasí cca hodinová prohlídka je za padesát korun a na závěr je možné ochutnat dobrou zelňačku - půl litru za 27 kaček. Autor článku: Jiří Makoň Ing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/galerie-deda-pradeda

Zlaté Hory - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 50°15'51.08"N 17°23'51.61"E

Trojlodní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie patří svoji rozlohou k dominantám města Zlaté Hory. Historie kostela spadá zřejmě již do poloviny 13. století, následné zmínky jsou z let 1339 a 1377. Již tehdy byl kostel vybudován jako gotická trojlodní stavba, která byla v dalších letech upravována. Zásadní byl pro kostel požár 17.7.1699, kdy shořela střecha, varhany a 5 oltářů, i zvon byl roztaven. Při následné, sto let trvající opravě byl kostel barokně upraven, dokončen a vysvěcen byl v roce 1708. Další úpravy a přestavby pokračovaly v dalších letech, v r. 1740 byla na severní straně presbytáře vystavěna nová sakristie s oratoří, v roce 1780 byla postavena v jižní straně boční lodi kruhová kaple sv. Josefa. V roce 1900 byl kostel vyzdoben nástěnnými malbami malířů Franze Templera a Emila Brendela ze Zlatých Hor. Generální oprava kostela byla provedena v letech 1974 - 76. Poslední významné opravy se začaly uskutečňovat v roce 2001, např. byla vyměněna kopletní báň východní věže. Prostor před schodištěm doplňuje Socha sv. Jana Nepomuckého. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlate-hory-kostel-nanebevzeti-panny-marie--1

Dělostřelecká tvrz Hůrka Tvrz

GPS poloha: 50°5'19.01"N 16°46'11.27"E

Tvrz představuje nejdokončenější stavbu svého druhu na území ČR přístupnou veřejnosti dělostřeleckou tvrz z let 1935- 1938. Je tvořena pěti mohutnými bojovými objekty a rozsáhlým podzemním systémem chodeb a sálů hluboko ve skalním masivu. Zpřístupněna veřejnosti byla 22.9. 2008. Najdete ji u silnice z Králík na Hanušovice. Autor článku: Aleš Pasker Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/delostrelecka-tvrz-hurka

Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna

Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E

Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti

turistické rozcestí - Praděd, vrchol Rozcestí

GPS poloha: 50°4'58.69"N 17°13'53.83"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrcholu Pradědu ukazuje turistům cestu po značce modré ve směru Praděd (vrchol) - Divoký Důl, U Kamenné chaty, Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou. Nejen pro dětské turisty je zde umístěna informační tabule Naučné stezky Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-praded-vrchol

Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E

Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail: [email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum

Chata Barborka Rozcestí

GPS poloha: 50°4'31.07"N 17°13'48.03"E

Významná křižovatka turistických tras, křižují se tu modrá, červená a zelená turistická trasa. Tato lokalita je vyhledávanou turistickou oblastí a to nejenom v letním období, ale také v zimních měsících. Výchozí místo pro výstup na nejvyšší vrchol Jeseníků, Na Praděd ( 1491 m. n.m. ). V blízkosti rozcestí je turistická chata Barborka, ve které najdeme občertvení a rovněž poskytuje ubytování. V blízkosti chaty je lyžařský areál Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-barborka

Obří skály rozcestník Rozcestí

GPS poloha: 50°11'48.99"N 17°6'12.48"E

Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-skaly-rozcestnik

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12