Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník"

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník"

Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Rešovské vodopády Přírodní památka

GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E

Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady

Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace

GPS poloha: 50°3'47.00"N 17°14'23.85"E

Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r. 1991 spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-praded

Křížová hora u Červené Vody Rozhledna

GPS poloha: 50°2'16.73"N 16°45'26.14"E

Rozhledna na Křížové hoře

První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudována i chata pro návštěvníky a poutníky. Poutě se konaly 26. června a 6. srpna. Po odsunu německého obyvatelstva po r. 1945 došlo k pomalému úpadku místa, prostor za Křížovou horou byla vyhlášen armádním cvičištěm, od r. 1969 do r. 1990 pak sloužil sovětské armádě. Došlo tak k úplné devastaci místa. Po listopadových změnách došlo pomalu ke snaze tuto lokalitu zase povznést a využít k turistickému ruchu. R. 2006 bylo započato s výstavbou rozhledny podle architekta Mádlíka. Rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m má betonové jádro a dřevěné opláštění. Součást rozhledny je dřevěný přístřešek pro návštěvníky. V jeho výseči je vyznačen kameny půdorys bývalého kostelíka. Součástí půdorysu je jednoduchý kamenný oltářní stůl. V blízkosti vrcholu je i obnovený kříž a část obnovené Křížové cesty. Rozhledna byla otevřena návštěvníkům v červnu 2007 (16. 6. ). Nejbližší přístup od Červené Vody je po žlutém turistickém okruhu, od centra obce cca 2 km, mírnější výstup je od Šanova po stejné žluté značce asi 3 km. Určitou zajímavostí že z Křížové hory můžeme vidět 4 jiné rozhledny. Zhruba na jihozápadě Lázek, severozápadně Suchý vrch, a severně rozhlednu na Klepém a nedaleký Val u Králík. Samozřejmě je nádherný výhled Na Králický Sněžník, ale tam už rozhledna dávno nestojí...

Rozhledna je otevřena od dubna do října, v listopadu až březnu pouze na vyžádání. IV, X – so, ne 13-15 hod, V, VI, IX so, ne 10-17 hod, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" VII, VIII denně 10-17 hod

v případě zájmu nad 5 osob lze domluvit individuální vstup Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizova-hora-u-cervene-vody

Ovčárna Chata

GPS poloha: 50°4'15.37"N 17°14'26.38"E

Ovčárna je známé turistické středisko v Jeseníkách. Je zde křižovatka turistických tras vedoucí na nejvyšší vrchol Jeseníků na Praděd ( 1491 m.n.m.). V okolí chaty je vybudován vyhledávaný lyžařský areál jak pro sjezdové lyže tak pro běžky. V zimních měsících jsou zde ideální podmínky pro lyžování. Stejnojmenná chata Ovčárna nabízí možnosti ubytování i stravování v letních i zimních měsících. Jihozápadním směrem se nad turistickou chatou zvedá známý sklaní útvar a to Petrovy kameny. Turistická chata byla na tomto místě postavená v roce 1863 a to v místech kde dříve stával seník, který při nepříznivém počasí poskytoval útočiště. V sousedství nově postavené chaty byla vybudovaná v roce 1864 salaš, která byla v roce 1919 zničena požárem. V roce 1920 byla salaš zrekonstruovaná a v roce 1932 prodělala přestavbu na horský hotel Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ovcarna

Rabštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°56'57.99"N 17°9'1.80"E

Nevelké zříceniny hradu Rabštejn se ukrývají v lesích nad obcí Bedřichov na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládal z Předhradí a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky hradeb a hradní brány, část základového zdiva bašty na západní skále a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil ve 2. polovině 13. století Hrabiš ze Švábenic. První písemná zmínka o Rabštejnu pochází z roku 1318, kdy se hradu zmocnil olomoucký biskup Konrád I. a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Poté se zde střídali různí zástavní držitelé. Hrad byl dobře zajištěn ? hradby spojily skalní bloky, mezi skalami byly postaveny obytné budovy, postupně bylo vybudováno i Předhradí s několika baštami. V 70. letech 15. století byl hrad poškozen vojskem Matyáše Korvína. Na počátku 16. století získali hrad Žerotínové, kterým však hrad nevyhovoval, a proto si vybudovali nové centrum panství ? zámek v Janovicích. Poté již na Rabštejně bydleli pouze někteří panští úředníci, bylo zde i vězení. Za třicetileté války v roce 1645 dobyli hrad Švédové. Ve 2. polovině 17. století byl hrad definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rabstejn

vyhlídka na Petrovy kameny Vyhlídka

GPS poloha: 50°4'32.70"N 17°13'34.03"E

Místo, ze kterého se nabízí výhled na Petrovy kameny se nachází u odbočky ke Kurzovní (hotel, restaurace). K místu se dostaneme cca po 50 metrech od asfaltové silnice ve směru Praděd Ovčárna. Umístěna je zde informační tabule NS Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-na-petrovy-kameny

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Červenohorské sedlo Sedlo

GPS poloha: 50°7'29.86"N 17°9'19.97"E

Významné místo na hřebenové trase Hrubého Jeseníku. Sedlo odděluje Pradědskou a Keprnickou hornatinu. Již v 19. století tady stál zájezdní hostinec, který nejdříve sloužil formanům a později turistům. Německý turistický spolek na začátku 19. století proměnil objekt ve významné centrum turistiky a zimních sportů. V zimě je zde k dispozici vyhlášený areál sjezdového lyžování. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervenohorske-sedlo

vyhlídka na Praděd, Červenohorské sedlo a Dlouhé Stráně Vyhlídka

GPS poloha: 50°7'56.53"N 17°9'2.74"E

K vyhlídce na Praděd, Červenohorské sedlo a Dlouhé Stráně se dostaneme po červené značce ve směru z Červenohorského sedla na Keprník. K vyhlídce je to z Červenohorského sedla cca 1 km stále mírně vzhůru. V místě je umístěna informační tabule NS S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami popisující historii života a formanství v Červenohorském sedle. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-na-praded-cervenohorske-sedlo-a-dlouhe-strane

Ztracené kameny Skalní útvar

GPS poloha: 50°0'58.25"N 17°10'28.81"E

Zajímavý kvarcitový skalní výchoz s balvanovými proudy v jihozápadním úbočí hory Pecný (Pec). Skála je tvořena devonským kvarcitem, pokrytým šupinkami chloritoidu. Skála je přístupná po zelené turistické značce od sedla Skřítek (asi 3km). Výstup je středně náročný jak turisticky, tak časově (převýšení 380m) - proto jsou Ztracené kameny oblíbeným výletním místem. Z vrcholu skály je nádherný rozhled na Hraběšickou vrchovinu, Šumpersko a Králický Sněžník. Lokalita leží od r.2008 v přírodní rezervaci Břidličná. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ztracene-kameny

Velké Losiny - lázeňský park Park

GPS poloha: 50°2'4.52"N 17°2'14.89"E

Byl postupně budován kolem lázeňských objektů. Původně francouzský park byl od roku 1851 cíleně upravován v přírodně krajinářském duchu. Dnes je osázen často i více jak staletým vzácnými dřevinami dovezenými sem z celého světa. Je protkán několika rozlehlými palouky s průhledy. Pro oživení zde byly zbudovány dva Rybníčky a bazének s vodotryskem. V podrostu dnešního lesoparku zde roste i velké množství okrasných keřovin. Pro krásu a množství rododendronů a azalek, které zde kvetou koncem května, bývá park často nazýván "druhé Průhonice". V tomto přírodním parku byl v nedávné době dokončen jedinečný relaxační termální park s vnitřními i vekovními bazény a dalčími atraktivitami. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1:25 000 Jeseníky jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-losiny-lazensky-park

Nejvýše na Moravě Vyhlídka

GPS poloha: 50°2'28.56"N 17°11'56.75"E

Tento název článku jsem převzal z informační tabule, na kterou narazíte po výstupu nebo vyjetí na Praděd. Viz. fotogalerie. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Letos potřetí jsem vyjel z místa bydliště na Praděd (110 km) a ten den zpět, tentokrát sám ne ve dvojici jako v předchozích letech. Výlet na Praděd a zpět na kole je záležitostí celodenního výletu v délce trvání 13 hodin, z toho 12 hodin v sedle kola. Výjezd na Praděd má své kouzlo a po cestě je stále co pozorovat a fotit, zvláště, když přezbrojíte a pořídíte si nový fotoaparát. Nejprve mne zaujalo stádo pasoucích se anglických plnokrevníků na pastvinách před Uničovem, následovalo stádo hovězího skotu na pastvině za Rýmařovem a pak rázovité chalupy s kostelíkem v Dolní Moravici. Po příjezdu na Hvězdu jsem fotil cyklistické značení při pohledu z cesty od Pradědu. Při stoupání na Ovčárnu jsem na chvíli zastavil a fotil smrkové porosty ve stráních nad potokem Bílé Opavy. Další fotky jsem pořídil na Ovčárně, kde jsem si dopřál krátký oddech před závěrečným 2 km stoupáním na Praděd. Na Pradědu jsem pořídil fotografie nejbližšího i vzdálenějšího okolí (Petrovy kameny, Dlouhé stráně, Medvědí hora atd.) Posvačil jsem, navlékl větrovku, nasedl na kolo a frčel z kopce dolů. K článku přikládám fotografie v chronologickém sledu, tak jak je popisuji. Viz fotogalerie. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nejvyse-na-morave

Pecný Vrchol

GPS poloha: 50°1'19.49"N 17°10'55.01"E

Vrchol Pecný ( 1334 m.n.m. ) je součástí pohoří Hrubý Jeseník a zvedá se severovýchodním směrem od motorestu Skřítek. Severním směrem od Pecného je Břidličná hora ( 1358 m. n. m. ) a jižním směrem vrchol Pec ( 1311 m.n.m.). Vrchol Pecný je dobře rozeznatelný od ostatních vrcholků neboť se tu nachází nevelký skalní útvar. Na stráních vrcholku roste ve vrcholové části kosodřevina střídaná borůvčím. Tento porost přerušejí malá kamenná políčka. Z vrcholku je nádherný výhled na panorama Jeseníků. Přes vrchol prochází zeleně značená hřebenová trasa. Po zelené značce dojdeme na tento vrchol z rozcestí u motorestu Skřítek a po zelené můžeme pokračovat k Jelení studánce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pecny--1

Chata Alfrédka Chata

GPS poloha: 50°1'13.11"N 17°12'48.37"E

Lokalita Alfrédka se nachází ve středu Jeseníků, nedaleko Pradědu, v národní přírodní rezervaci Pod Jelení studánkou v nadmořské výšce 1082 m n.m. V místě se nacházela horská chata Alfrédka. Byla situována v nádherném, klidném prostředí uprostřed lesů. Bohužel dnes, po posledním požáru, můžeme na místě nalézt jen zbytky základů. Alfrédova chata patřila k nejstarším známým loveckým chatám v Jeseníkách. Základy původního stavení byly položeny v roce 1856 hrabětem Alfrédem Harrachem vlastníkem Janovického panství. V roce 1900 byla rozšířena do současné velikosti jako lovecký zámeček. Již od počátku své existence se chata vryla do podvědomí obyvatel Jesenických hor i mnoha návštěvníků. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-alfredka

Divoký důl Rezervace

GPS poloha: 50°4'40.25"N 17°12'17.06"E

SPR Divoký důl (138, 40 ha, od roku 1955) má za úkol chránit porosty přirozených svahových, suťových a roklinových lesů. Nachází se ve stejnojmenném ostře zaříznutém dole západně od Pradědu. Je to hluboce zaříznuté soutěskovité údolí (budované krystalickými břidlicemi) pravostranného přítoku Divoké Desné, pramenícího na severozápadním svahu Praděda. Potok překonává velký spád, proto má nevyrovnanou spádovou křivku s četnými kaskádami a peřejemi. V údolí se nacházejí balvanové haldy, balvanové proudy a rulové skály - Divák a Čert. Skalnaté srázy jsou zde porostlé autochtonním lesním porostem s převahou smrku a s příměsí klenu, buku a javoru. V horní části se nacházejí četné lesní světliny a horské Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" louky s významnou květenou. Dnes je tato rezervace součástí SPR Praděd. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divoky-dul--1

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Velké Losiny - termální park Aquapark

GPS poloha: 50°2'9.64"N 17°2'10.50"E

Aktualizace: únor 2016 Historie lázeňství ve Velkých Losinách sahá až do 16. století a zdejší lázeňští hosté vždy vyhledávali v termálních lázních jedinečné léčebné účinky sirných minerálních vod 36, 8 °C teplých. V nedávné době bylo zdejší termální koupaliště zrušeno a místo něho zde v krásném prostředí lázeňského parku postaven unikátní termální park, který je prozatím jediný svého druhu v České republice. Základem jeho filozofie je souznění člověka s přírodou. Využívá se zde přírodních léčivých zdrojů z lázní Velké Losiny a jejich uzdravující síly. Pro dosažení harmonie těla a mysli jsou zde poskytovány relaxační zdroje všeho druhu a proto záleží jen na vás, jaký koktejl si z nich namícháte. Zdejší termální park nabízí: • 9 termálních bazénů - naplněných výhradně léčivou termální vodou • sauny – finská, solná, parní, aromatická, ledová komora * masáže - odborné, relaxační, sportovní a nadstandardní • cvičení v bazénu, aqua aerobic, aqua meditace • zázemí pro rodiče s dětmi • vnitřní samoobslužná restaurace a rychlé letní venkovní občerstvení • bezbariérový přístup • celoroční provoz Zdejší termální bazény povznáší i uklidňují, poskytují úlevu, tiší bolest, přináší radost a zábavu. Vnitřních bazénů je zde celkem pět a to aktivní, relaxační s průplavem, léčivý bazén, dětské brouzdaliště a panoramatický. Venkovní jsou pak čtyři - aktivní, 2 relaxační a dětský. Zdejší sauny jsou světem plným protikladů. Dokáží uvolnit smysl a nalézt duševní rovnováhu. K dispozici jsou zde sauny finská, aromatická, parní, solná, ledová komora, 2 tepidária, relaxační místnost. Odborné masáže umí zmírnit bolest nebo uvolnit nahromaděné emoce. Jsou hřejivé a uklidňující. Uvolní svalové napětí při masáži, nechá působit teplo na unavené svaly a klouby. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Zde provozované pohybové aktivity udržují tělo v kondici, jsou povzbuzující a zábavné, dodávají vitalitu, ale zároveň poskytují i uvolnění. Rozhýbají tělo při pohybových aktivitách ve vodě a to jak při skupinovém cvičení v bazénu nebo i individuálním plavání v bazénu. V termálním parku lze využít relaxaci s celou rodinou. Co může být lepšího než místo, kde se se dá nejenon dobře pobavit, ale dá se udělat i něco pro zdraví celé rodiny. K dispozici jsou zde denní partmány. Z vodních atrakcí jsou zde 2 tobogány, divoká řeka, jeskyně, chrliče, skluzavky. Pro děti je k dispozici dětský koutek a další animační programy. V termálním parku lze doplnit energii a posílit své tělo v samoobslužné restauraci s letní terasou. Je zde nepřeberná nabídka pokrmů mezinárodní kuchyně, zeleninových a ovocných salátů a českých a moravských specialit. Pro děti je připraveno speciální dětské menu. Relaxaci a nádherný výhled na lázně a Jeseníky lze vychutnat na letní terase s pergolou nebo si dát osvěžující občerstvení v letním kiosku. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1:25 000 Jeseníky jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-losiny-termalni-park

Jelení studánka Zajímavost

GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka

Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna

K-S 5 U potoka Památník

GPS poloha: 50°6'30.36"N 16°48'24.88"E

V překrásné krajině pod Králickým Sněžníkem se nachází Muzeum československého opevnění z let 1935-38 tzv. Pěchotní srub K- S 5 U potoka. Expozice pojednává o opevnění v prostoru králického udolí, v málo navštěvovaném unikátním prostoru Sušiny, Podbělky a v okolí Starého Města pod Sněžníkem. Vítaná zastávka při výletě Na Králický Sněžník. Bližší informace na http:/// www.sweb.cz/ k5. Přístup ke srubu je možný vlakem do zastávky Červený Potok (trať 024, směr Hanušovice-Ústí nad Orlicí), odtud pěšky směrem na Dolní Moravu, na začátku vesnice (u zastávky ČAD) je již možno spatřit ukazatele (tato pěší část volnou chůzí trvá necelých 45 minut) nebo autem, parkování možné dále v obci Dolní Morava asi 800 metrů od objektu. Bližší informace na http:///www.sweb.cz/k5. Autor článku: Jiri Vanecek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/k-s-5-u-potoka

Šestisedačka v Koutech Lanovka

GPS poloha: 50°5'11.29"N 17°8'20.40"E

Největší chloubou lyžařského areálu v Koutech nad Desnou je kromě úžasné červené sjezdovky, která nese název Medvědí, lanová dráha vybavená odpojitelnými šestimístnými sedačkami. Samotné parametry lanové dráhy jsou úctyhodné. Pohonný systém zajišťuje elektromotor na horní stanici o výkonu 632 kW (tj. Asi 860koní), lanovka má 17 podpěr, celkem 3 nosnotlačné, 1 tlačná. Šikmá délka lanovky je 1933 m, délka vodorovná (tj. Půdorysná) 1854 m, nadmořská výška dolní stanice je 609 m n.m., horní je ve výšce 1094 m n. m. Převýšení je tedy 485 m. Dolní stanice nese název Liščí potok, podle potůčku který skutečně nedaleko teče, zčásti i přímo pod dráhou lanovky. Horní stanice je pojmenována jako Medvědí – podle nedalekého vrcholu Medvědí hory. Ta je výběžkem Mravenečníku, proto je označení, že lanovka vede Na Dlouhé Stráně (jak se můžeme občas někde dočíst) poněkud nepřesné. Výrobcem lanovky je firma Doppelmayer (označení 6-CLD) a lanovka byla zcela nová, ne jako některé repasované, jak se můžeme v okolí občas setkat. Původně bylo záměrem vybudovat depo na odpojitelné sedačky, ale to by muselo být vybudováno i depo na horní stanici, což nepovolila správa CHKO. I díky tomu je lanovka bez ochranné bubliny, s kterou se původně počítalo. Do provozu byla lanovka uvedena 4. prosince 2010 (zkušebně, od 18.12.2010 slavnostně). Čas jízdy je necelých 7min, slušný sjezdař může za hodinu stihnout cca 4-5 jízd spíše na rychlejší červené sjezdovce. Celkově lanovka vyveze k horní stanici 3200 turistů za hodinu, to je ale spíš teoretický stav, ne vždy je plně obsazeno. Lanovka je v provozu celoročně, v zimním období neustále pro potřeby lyžařů, v letním období většinou po půl hodině (a zájmu). Vyhledávaná je nejen turisty, ale i bikery, kteří využívají sjezdovky a okolí k adrenalinovým sjezdům, ale i k výletům do okolí horní nádrže Dlohých Strání i dál kolem Mravenečníku. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sestisedacka-v-koutech


str. 8

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Nemile-tvrz Tvrz

GPS poloha: 49°52'28.51"N 16°50'40.73"E

Obec Nemile s v roce 1948 připojenou obcí Filipov a od roku 1960 také obcí Lupěné, byla do roku 1990 místní částí města Zábřeha, od kterého je západním směrem asi 2 km. Do obce se dostanete, když ze silnice na Ústí nad Orlicí odbočíte před koncem Zábřeha vlevo na Nemili. V Nemili odbočíte na druhé křižovatce vpravo a jedete na křižovatku tvaru „T", kde odbočíte vlevo a za druhou křižovatkou vlevo, uvidíte přízemní budovu bývalé tvrze. Obec Nemile již v minulosti sdílela své osudy s vedlejším Zábřehem, pod jehož panství patřila. V 15.stol. bylo zábřežské panství v rukou pánů Tunklů z Brníčka. Od Jindřicha Tunkla z Brníčka získal panství Mikuláš Trčka z Lípy, který dal panství v r.1513 zapsat do zemských desek Ladislavovi z Boskovic. Po něm zdědil panství v r. 1569 Jan z Boskovic na Zábřehu. Další dědic od r. 1589 Welen(Velen) ze Žerotína, byl za stavovského povstání zemským hejtmanem a po prohrané bitvě na Bílé hoře, musel utéci ze země a všechny jeho statky Ferdinand II. dal r. 1624 Karlu, knížeti z Lichtensteina. V r.1590 byl na dvoře v Nemili Jan Huberck z Belnsdorfu a v r. 1605 po jeho smrti syn vladyka a rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu. V r.1617 prodal Ladislav Welen(Velen) ze Žerotína ves Nemili se dvorem, sady a zahradami Kryštofu Herbercku z Belnsdorfu. Ten v r. 1618 Starý Dvůr, snad tvrz, přestavěl na renesanční tvrz. Jeho kamenný znak je dosud na štítu budovy bývalé tvrze.To, že renesanční tvrz vznikla přestavbou staršího panského sídla svědčí silné zdi a velká síň zdobená klenutím se zdobenými křížovými oblouky i mezerami mezi nimi. Zděděný statek v Nemili prodali Pruskové v r. 1667 s poplužním dvorem a pustým mlýnem Karlu Eusebiu, knížeti z Lichtensteina. Lichtensteinové postupně tvrz změnili v hospodářskou budovu a obydlí správce dvora tak, že v r.1773 tvrz sloužila jako selský statek, původní hmota tvrze byla však zachována a mohlo dojít tak později k vyhlášení bývalé tvrze jako kulturní památku. Jako obytný dům čp.54.(dříve č.p.1. ) slouží i dnes. Noví majitele na něm provádějí pečlivou rekonstrukci, jak říkají s hrdostí na to, že má starší minulost než zámek v Zábřehu. Pro zájemce uvádím odkaz na stránky Tvrz v Nemili u Zábřeha pana J.Schoffera, kde získáte další informace a fotky, ke kterým se sám těžko dostanu. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nemile-tvrz

Muzeum papíru Velké Losiny Mlýn

GPS poloha: 50°1'50.45"N 17°3'57.20"E

Ve Velkých Losinách se nachází nejstarší dosud funkční evropská manufaktura na výrobu papíru. Byla založena v 16. století držitelem panství Janem mladším ze Žerotína. V roce 2002 byk komplex Ruční papírny prohlášen českým státem za Národní kulturní památku. Tradiční výroba ručního papíru se zde dochovala podnes. Ruční papír se zde vyrábí z bavlny a lnu. Ruční papír se používá ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, pro reoprezentační účely státu i firem, k tisku bibliofilií, v knihtisku, umělecké a restaurátorské práci. Zvědavým divákům nabízí Muzeum papíru prohlídky expozic i manufaktury za provozu, takže je možno nahlédnout zaměstnancům přímo pod ruce jak tento unikátní papír vyrábějí. Návštěvníci se seznámí s používanými materiály, které používali lidé před objevem výroby papíru, počátky výroby papíru v jihovýchodní Asii, v Japonsku - ukázka japonského papíru, papyrus, - evropská výrobní technika, používané papírenské stroje, suroviny, nástroje a zařízení, čerpací síta, filigrány a jejich výroba i užití, - seznámí se s historií papírny i čarodějnickými inkvizičními proceny v 17. století, jimiž jsou Velké Losiny proslulé - vidoprojekce výroby ručního papíru, a na závěr se seznámí s celým procesem výroby papíru přímo na pracovišti. V areálu je otevřená nová resturace LOSÍN, kde je možno zakoupit občestvení a obchůdek, kde je možno vybrat z velkého množství zajímavých suvenýrů.


str. 9

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Autor článku: Tiziana Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-papiru-velke-losiny

Šumperk - hlavní budova vlakového nádraží Dům, budova

GPS poloha: 49°57'43.88"N 16°58'58.40"E

Návštěvník Šumperku, který se do tohoto krásného města dopraví vlakem, může shlédnout jeho první barokní památku už při průchodu nádražím. Je jí členitá budova nádražní stanice, která od své rekonstrukce v roce 2007 vítá všchny příchozí svou oslnivou žlutobílou fasádou. V jejím interiéru se pak můžete pokochat pohledem na velmi zajímavý kazetový strop. Nádražní budova ale byla vystavena až na začátku minulého století, a tak její honosný barokní styl není slohem čistým, ale patří do kategorie budov s předponou "neo" nebo "novo," které tak rádi budovali naši předkové na přelomu 19. a 20.století... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumperk-hlavni-budova-vlakoveho-nadrazi

Kaple Nejsvětější Trojice v Malé Moravě Kaple

GPS poloha: 50°3'44.92"N 16°50'2.09"E

Krásná kamenná barokní kaple z pol. 18. st. v katastru Hrubého lesa na severovýchodním svahu Jeřábu. Křižovatka turistických cest. Příjezd autem od Vysokého Potoka - místní to části obce Malá Morava, která se nachází mezi Králíky a Hanušovicemi v býv. okrese Šumperk. Kaple se stala památkou na narození místního rodáka, otce skladatele Franze Schuberta. Kaple byla zrestaurována ze sbírky rakouských a německých sudetských obyvatel. Koná se zde každoroční pouť. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-nejsvetejsi-trojice-v-male-morave

Švýcárna, Jeseníky Bouda

GPS poloha: 50°5'44.92"N 17°13'5.20"E

Švýcárna je nejstarší horskou chatou v Jeseníkách ve výšce 1310 metrů. Salaš tady stála už v roce 1829. Ovčákem se na ní stal Švýcar Johann Aegerler. Odtud její název. Chatou pro turisty se stala roku 1844 a ubytovnou roku 1860. Později byla na jejím místě postavená nová budova (1887), ve 20. století dvakrát rekonstruovaná. Ani nespočítám, kolikrát jsem u Švýcárny byla, protože tudy vede hodně turistických tras, pro pěší i pro běžkaře v zimě. Autor článku: Iva Žánová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svycarna-jeseniky

Pomník obětem čarodějnických procesů Velké Losiny Pomník

GPS poloha: 50°1'59.74"N 17°2'15.11"E

Pomník obětem čarodějnických procesů ve Velkých Losinách stojí v Lázeňském parku přibližně v místech, kde v období od roku 1679 do roku 1686 bylo popraveno 36 odsouzených v čarodějnických procesech. Kniha umělecky popisující tyto skutečné události s názvem Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického se stala předlohou pro stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pomnik-obetem-carodejnickych-procesu-velke-losiny


str. 10

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Klášter Klášter

GPS poloha: 50°4'30.84"N 16°46'52.17"E

Klášter se nachází na Kopečku cca 2 km jihovýchodně od města Králíky. Vede zde žlutá a zelená tur. značka. Jde o církevní památku z roku 1898, v blízkosti nalezneme Poutní dům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster--1

Barokní kostel s klášterem na Mariánském kopci v Králíkách Klášter

GPS poloha: 50°4'54.55"N 16°46'34.04"E

Přijíždíme- li k městu Králíky nebo stojíme například u pěchotního srubu "U lípy" zaujme nás nad městem alej vedoucí prudce do kopce ke klášteru. Lipovou alejí vede poutní křížová cesta s osmi šestibokými kapličkami ke klášternímu kostelu. Dominantou kláštera je barokní poutní kostel Nanebevstání Panny Marie z let 1696 – 1700. Jedná se o trojlodní baziliku s dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí s později přistavěným čtyřkřídlým ambitem. Místo na kopci 760m.n.m. s kostelem a klášterem bylo na přání zakladatele kostela Tobiáše Jana Beckera nazváno Horou Matky Boží. Vedle trojlodní baziliky je výraznou stavbou Klášterního Areálu kaple Svatých schodů. Viz. fotogalerie. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/barokni-kostel-s-klasterem-na-marianskem-kopci-v-kralikach

Kostelík Nejsvětější Trojice Kaple

GPS poloha: 50°3'30.10"N 16°50'16.25"E

Zděná kaple - poutní místo, ležící jihovýchodně od města Králíky, opředené pověstí o setkání hudebníka a lesní dravé zvěře a hudebníkovo zachránění a jeho poděkování. Poblíž (cca 250 m východním směrem) pramen s mírně radioaktivní vodou "Grábnerův". Východisko turistických cest: žlutá - Komňátka, Bohdíkov, rozhledna Háj, Šumperk. Autor článku: Zdeněk Čikl Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostelik-nejsvetejsi-trojice

turistické rozcestí - Praděd, vrchol Rozcestí

GPS poloha: 50°4'58.69"N 17°13'53.83"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrcholu Pradědu ukazuje turistům cestu po značce modré ve směru Praděd (vrchol) - Divoký Důl, U Kamenné chaty, Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou. Nejen pro dětské turisty je zde umístěna informační tabule Naučné stezky Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-praded-vrchol

Chata Barborka Rozcestí

GPS poloha: 50°4'31.07"N 17°13'48.03"E

Významná křižovatka turistických tras, křižují se tu modrá, červená a zelená turistická trasa. Tato lokalita je vyhledávanou turistickou oblastí a to nejenom v letním období, ale také v zimních měsících. Výchozí místo pro výstup na nejvyšší vrchol Jeseníků, Na Praděd ( 1491 m. n.m. ). V blízkosti rozcestí je turistická chata Barborka, ve které najdeme občertvení a rovněž poskytuje ubytování. V blízkosti chaty je lyžařský areál Ovčárna.


str. 11

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník" Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-barborka

Praděd - rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°5'1.37"N 17°13'22.17"E

Praděd - rozcestí je křižovatkou červené, zelené a modré turistické trasy a nachází se na západním úbočí vrcholku Praděd. Kromě turistických tras prochází rozcestím značená cyklostezka. Od rozcestníku je krásný výhled na vrchol Praděd a na okolní panorama vrcholků Jeseníků. Po zelené i červené značce dojdeme k tomuto rozcestí od turistické chaty Ovčárna a obě značky společně pokračují k turistické chatě Švýcárna, kde se jejich trasy rozdělí. Po zelené značce pokračujeme do obce Kouty nad Desnou a červená směřuje do Červenohorského sedla. Po modré značce východním směrem dojdeme k vrcholku Praděd ( 1491 m. n.m.) a západním směrem se po modré vydáme kolem vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do obce Kouty nad Desnou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-rozcesti


str. 12

Průvodce "Průvodce Hrubý Jeseník"

Recommend Documents