Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever"

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever"

Kozel Zámek

GPS poloha: 49°40'18.60"N 13°31'44.82"E

Klasicistní lovecký Zámek Kozel je v posledních letech nejnavštěvovanější památkou na Plzeňsku. Zámek stojí na svahu nad řekou Úslavou, 2 kilometry východním směrem od Šťáhlav. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu jen o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. V interiérech zámku je k vidění původní mobiliář, který je jedinečnou ukázkou umění a řemesel z období rokoka a klasicismu. Výzdoba interiéru zámku je dílem malíře a dekoratéra Antonína Tuvory, který vyzdobil stěny většiny místností, a použil při tom metodu al secco ? malbu na suché vápenné omítce. Antonín Tuvora maloval nenáročné dekorace, převážně květinové motivy, ale také rozsáhlé krajinné malby. V bývalé stáji je rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Na zámku je také uložena stadionská knihovna s téměř 8 000 exemplářů. U zámku je anglický park, který v 70. letech 19. století upravil zahradník F. X. Franc a vysadil zde více než 6 000 stromů. V parku jsou také skleníky a dětský srub se zahrádkou. Do areálu zámku i parku je bezbariérový přístup. Historie Zámek vznikl na konci 18. století. Postavit ho nechal Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého, jako reprezentační lovecké sídlo, na které se na hony sjížděla šlechta z celých Čech. V letech 1784 ? 1789 byla postavena pod vedením stavitele Václava Haberditze hlavní zámecká budova. O několik let později byla přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna podle návrhu Ignáce Palliardiho. V letech 1816 ? 1945 byl zámek majetkem Valdštejnů. Zámek byl vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozel

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Buben Zřícenina

GPS poloha: 49°46'44.88"N 13°11'25.71"E

Zřícenina hradu Buben stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže na Plzeňsku. Dispozice hradu byla dvojdílná. Hradní jádro obíhal parkán s obdélnou baštou. Obytná věž zanikla. Z hradu se dochoval zbytek brány a věžovitého stavení. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Nevelký hrad založili po roce 1333 příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic. Vystřídalo se tady několik šlechtických majitelů. V polovině 16. století hrad zpustl, postupně se měnil ve zříceninu a již nikdy nebyl obnoven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buben

Berounka Řeka

GPS poloha: 49°46'2.02"N 13°25'10.64"E

Berounka vzniká na severním okraji Plzně spojením čtyř řek odvodňujících Plzeňskou kotlinu ? Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, přičemž za bod, od něhož řeka nese jméno Berounka, je označován soutok Mže a Radbuzy. Od Plzně teče Berounka zprvu na severovýchod, od Roztok u Křivoklátu se prudkým obloukem stáčí k jihovýchodu, u Řevnic mění svůj směr opět k severovýchodu a u Modřan se na ř. km 63,4 vlévá do Vltavy jako její nejvodnatější přítok. Povodí Berounky se rozkládá na 8 860 km2 a délka toku od soutoku Mže a Radbuzy činí 138, 9 km. Řeka zprvu teče širokým údolím plzeňské kotliny, ale již nedaleko od západočeské metropole se zařezává do romantického hlubokého zalesněného údolí s četnými strmými skalními ostrohy a malebnými loukami. Tento horní, vodáky nejvyhledávanější úsek je až do Roztok řídce osídlen a tím i ušetřen negativních civilizačních vlivů, i když pod Plzní je řeka značně znečištěna. Mezi Roztokem a Zadní Třebání se údolí poněkud rozestupuje, osídlení je hustší, přibývá chatová zástavba a pod Berounem střídají pobřežní skaliska vápencové stěny Českého krasu. V dolním úseku Berounky se v širokém údolí střídá lesní porost s hustou rekreační zástavbou. Po celé délce toku je Berounka klidnou pomalou řekou s dlouhými úseky bez proudu před častými jezy bez propustí nebo s propustmi trvale zavřenými. Ústí: do Vltavy v Praze 5 - Lahovicích (největší levostranný přítok Vltavy) Délka: 139 km (245 s Mží) Plocha povodí: 8 861 km2 Průtok u ústí: 36m3/ s Přítoky zprava: Úslava, Klabava, Litavka Přítoky zleva: Střela, Loděnice Autor článku: Vanda Martínková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/berounka

Radyně Zřícenina

GPS poloha: 49°40'50.88"N 13°27'53.38"E

Výrazná zřícenina královského hradu Radyně je významnou dominantou Plzeňského kraje. Radyně je otevřena v dubnu a květnu o víkendech a svátcích, v červnu až srpnu kromě pondělí a v září a říjnu o víkendech a svátcích. Na Radyni je k vidění výstava erbů a znaků všech majitelů hradu, která je umístěna ve zbrojnici tzv. Hrubé věže. Tmavá silueta Radyně byla v minulosti spojována s řadou hrůzostrašných pověstí, jejichž hlavním hrdinou byl mytický zakladatel hradu Radouš. Historie Hrad nechal ve 14. století vybudovat Karel IV. Hrad měl do dějin vstoupit pod názvem Karlskrone ? Karlova Koruna, tento název se však neujal, a proto se začal používat název podle kopce, na kterém byl hrad postaven. Hrad spravovali královští purkrabí za pomoci hradní posádky. Již koncem 15. století přestává být hrad udržován. V 16. století hrad vyhořel a postupně byl zcela opuštěn. Současným vlastníkem a správcem Radyně je město Starý Plzenec. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radyne

Hromnické jezírko Přírodní památka

GPS poloha: 49°51'4.15"N 13°26'48.57"E

Hromnické jezírko se vyznačuje neobvykle načernalou barvou, jelikož voda v jezírku obsahuje vysokou koncentraci kyseliny sírové. Jezírko najdeme severním směrem od města Plzeň u severního okraje obce Hromnice, která se rozkládá ne levém břehu říčky Třemošná. Kyselina sírová byla známá již ve středověku a získávala se ze síry a pomocí kyseliny dusičné. V Hromnicích na Plzeňsku získávali tuto surovinu zcela jiným způsobem. V lomu nedaleko obce byla odstřelována břidlice, která se poté navršila na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" haldy. Haldy byly navrstveny na nepropustný jílový podklad a na povrch hald byla přiváděná voda dřevěným potrubím z nedalekého Třebelského lesa. Výluh byl zachycen do kádí, ze kterých se později odpařoval a pálil v hutích. Na konci 16. století se těžila břidlice s velkým podílem kamenců, což byly podvojné sírany kovů, zejména sodíku, draslíku, hliníku a železa. Z této břidlice byla rovněž výše popsaným způsobem získána dýmavá kyselina sírová, známá pod názvem vitriol. V letech 1828 až 1898 se začalo upouštět od podzemní těžby, a ta byla nahrazena povrchovým lomem. V současné době má bývalý lom tvar jámy, jehož hloubka k hladině jezírka dosahuje 60 metrů. Jezírko zaplavilo vytěžené místo a je včetně okolních hald od roku 1975 chráněno jako přírodní památka a zaujímá plochu 12, 2 hektarů. Voda v jezírku má vysoký obsah rozpuštěných síranů, které se vyluhovaly z břidlic, což zcela vylučuje jakýkoliv život v blízkém okolí jezírka. K Hromnickému jezírku vede několik značených turistických tras. Z Městečka Horní Bříza se vydáme východním směrem přes osadu Býkov, kde můžeme navštívit místní zámek a dále půjdeme kolem vrcholku kopce Kosina ( 456 m.n. m.) k Hromnickému jezírku. Také z města třemošná se můžeme vydat k jezírku. Z města budeme směřovat severovýchodním směrem podél toku říčky Třemošná do obce Žichlice. Z rozcestí v této obci půjdeme severozápadním směrem do Hromnice k jezírku. Dalším výchozím bodem k návštěvě jezírka je konečná městské hromadné dopravy v Plzni ? Doubravce. Odtud budeme dále pokračovat severovýchodním směrem podél toku řeky Berounky do Dolanského mlýny a dále půjdeme přes obec Dolany severním směrem k jezírku. K Hromnickému jezírku můžeme rovněž dojít z města Chrást a to západním směrem do obce Dolany a odtud dále jak je uvedeno výše. K Hromnickému jezírku ani k blízkému okolí nevede značena cyklistická trasa. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hromnicke-jezirko

Rozhledna Chlum u Plzně Rozhledna

GPS poloha: 49°46'3.07"N 13°25'48.22"E

Rozhledna na kraji Plzně. Rozhledna vznikla jako Památník a po celorepublikové sbírce, kdy se vybralo 120. 000 Kč byla postavena pouze chata. Pro nedostatek peněz byla postavena pouze třetina rozhledny. Ke slavnostnímu otevření roku 1926 se i tak sjelo kolem tří tisíc lidí, aby věděli do čeho přispěli. Plzeňský stavitel Tomášek rozhlednu dokončil v roce 1929 a v červnu téhož roku vítala první návštěvníky.

Otevírací doba: So - Ne + státní svátky 10 h. - 16 h. (19. března - 31. března) So - Ne + státní svátky 10 h. - 18 h. (od 1. dubna)

Při silné nepřízni počasí zavřeno. Autor článku: Jabbqua Ouiuar Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-chlum-u-plzne

Čertovo břemeno Skalní útvar

GPS poloha: 49°33'56.65"N 13°27'15.21"E

Jedná se o starohorní skalní buližníkový hřbet. Byly zde objeveny předměty z rozhraní střední a mladší doby bronzové a také zde byly objeveny slovanské hroby z 9. a 10. století. Na jihozápadním konci hřbetu nalezname pěkně udržovanou cihlovou kapličku zasvěcenou P. Marii. Na skále, pod kterou se kaplička nalézá, se údajně v 19. století hostinskému z Libákovic zjevila Panna Marie, když se pozdě v noci vracel domů a ten také tuto kapličku nechal vystavět. Jak už název napovídá k místu se také váže jedna typicky česká čertovská pověst. Tato pověst vypráví o poustevníkovi, který se usadil u léčivého pramene v místě dnešních Lázní Letiny a o čertech, kteří ho pokoušeli. Poustevník jim slíbil duši za to, že na místě pramene za jednu noc, dřív než budou ráno kohouti kokrhat, postaví mohutnou kapli z pořádného kamene, který přetrvá na věky. Když letěli s kamením kolem Libákovic, tak tam právě vypukl mohutný požár obyvatelé šli hasit a tento ruch probudil všechny Libákovické kohouty a ty se rozkokrhali a tak čerti veškeré kamení upustili do míst, kde dnes stojí Čertovo břemeno. Přístup: V obci Libákovice odbočíte z červené značky (pokud přicházíte do Libákovic od Netunic tak vlevo, pokud od Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Letin tak vpravo). Projdete kolem fotbalového plácku a za ním na výrazné křižovatce rovně (pokud byste šli vlevo došli byste k rozhledně Kožich, o kterou můžete případný výlet rozšířit). Po té minete první odbočku vpravo a na další křižovatce již vpravo odbočíte na sotva patrnou polní cestu k lesu, kde se zní stane výrazná lesní cesta a po ní přímo dojdete k již zmiňované kapličcce P. Marie. Zde se můžete po téměř a místy i úplně neznatelné pěšině vydat vlevo podél lomu a dalších skalních útvarů, které tvoří Čertovo břemeno, až dojdete k asfaltce a k informační tabuli naučné stezky. (Částečně vás povedou staré žluté puntíky - pozůstatek nějaké turistické akce.) Autor článku: Tomáš Glaser Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovo-bremeno--1

Hromnické jazero Jezero

GPS poloha: 49°51'1.32"N 13°26'40.89"E

Prírodná pamiatka Hromnické jazero sa rozprestiera na Plzeňsku v katastrálnej oblasti Hromnice na ľavom brehu Býkovského potoka. Rozloha jazera je 12, 20ha. Jazero vzniklo po ťažbe Kamenných bridlíc.Najhlbšie miesto dosahuje hĺbku 60 metrov.Hromnické jazero sa niekedy nazýva aj Červené jazero, vďaka svojej červenastej farbe vody. Farva vzniká uvoľnením síranu železitého, lebo jazero vzniklo zatopením lomu, v ktorom sa ťažila žila vitriolová bridlice, ktorá se využívala k výrobe kyseliny sírovej, tzv. vitriol.K jazeru sa dostaneme po turisticky označenom chodníku z obce Hromnice,ale len k okraju.Priamo k jazeru je verejnosti vstup zakázaný. Autor článku: Daniel Bartal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hromnicke-jazero

ZOO Plzeň ZOO

GPS poloha: 49°45'29.34"N 13°21'23.11"E

ZOO s Botanickou zahradou, skleníkem se sukulenty, dětským koutkem, novou expozicí vesnického hospodářství. Na 21,5 ha svého areálu chová v současné době více než 2500 jedinců od 550 druhů obratlovců a na 150 druhů bezobratlých živočichů. K ZOO patří i akva/terárium v centru města. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-plzen

DinoPark Plzeň ZOO

GPS poloha: 49°45'37.62"N 13°21'31.61"E

DinoPark - Unikátní Výprava do druhohor. Jedinečný zábavní park, součást ZOO Plzeň, druhohorní zvířata v životních veliksotech v přirozeném prostředí. Zábavní i vzdělávací funkce, naučná stezka, dětské paleontologické hřiště, ozvučené a pohyblivé modely. Autor článku: Jiri Machalek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dinopark-plzen

ZOO + DINO Plzeň ZOO

GPS poloha: 49°45'32.94"N 13°21'23.40"E

Jsme z Ústí nad Labem, takže jsme výlet pojali formou celodenního bloudění. Jde o spojení Zoologické zahrady, Botanické zahrady a navíc i DINOparku, dle mne asi nejzajímavějšího, který jsme z nabídky mohli vybrat. Při shlédnutí internetových stránek ZOO jsme sice nabyli dojmu, že je zahrada poněkud menší, než bychom čekali, ale jakmile se dostanete dovnitř, polije vás horko, jak celou trasu do zavíračky projít. ZOO je rozděleno na více částí. Při vstupu jsme dostali plánek a v něm nalezli dokonce tři základní trasy poznání. Naivně jsme koukli na čas nejdelší trasy vypočítaný na dobu tří až čtyř hodin. Jenže to nepočítají s couraly, co si i rádi čtou každý popisek, a těch je v zahradě opravdu dostatek. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Chtěli jsme poznat konečně jinou zahradu, než jakou známe z našeho města. Doposud mi nebylo jasné, co může být v jiné ZOO nového, ale po tom, co jsme vstoupili branou, mi došlo, že prostředí. Najednou jsme se ocitli v záplavě opravdového parku upravených uliček, udržovaných rostlin (přeci jen jde o spojení s botanickou zahradou) a zvířat, u nichž jsme doufali, že nás svým řevem, pískáním či dováděním, vítají. Tedy nádherný vstup. ZOO se nachází v krajní části města, tedy není vsazena do přímého, mnohdy až nepříjemného, pachu aut, které se zahradou nemají zhola nic společného. Je postavena na kopcovitém terénu, ale bylo možné potkat i návštěvníky na vozíčku či s kočásky, tedy přístupná i bezbariérově. Cesty minimálně asfaltované, spíše v tom přírodním pojetí, což dělalo zahradu příjemnější, hlavně z chůze tolik nebolejí nohy. Pavilony udržované s reálným pachem i zvuky daného kontinentu a zvířat. ZOO ani není přehnaně přeplněná prodejními stánky, ale v mírném duchu doplněna místy k nabrání energie či zchlazení. V horní části zahrady jsme se setkali i s historickou částí, kde jsme měli možnost vyzkoušet mletí mouky pomocí kamenů, otestovat pevnost hliněných staveb domků nebo tvorbu nádob. Statek nabídnul shlédnutí Kovářských prací a historických náčiní na pole, ale nejen to.

DINOpark jsme na druhou stranu čekali poněkud větší, po reklamách z televize. Ale i zde jsme byli spokojení. Hned na vstupu nás přivítal strašný řev dinosaurů a pohled na tatínky, kteří jakoby omládli do let jejich synů. Popravdě, nebyl jsem v tu chvíli jiný, jak ten svět dokázal pohltit. Dinosauři jsou vyrobeni opravdu důvěryhodně a mnohdy i při bližším pohledu z nich vycházel strach. Někteří jsou ozvučeni, jiní zpohyblivěni, zbytek zůstal statickými, leč na kráse i hrůze jim to neubralo, mimoto se u nich dalo bezpečně fotit. Jako první jsme dostali doporučení navštívit 3D kino, které je v ceně vstupenky, aby děti měli možnost poznat roli a postavení dinosaurů. Vlastně to bylo pro ně takovým odlehčením, po jeho shlédnutí již neměli takový strach a dá se říct, že si z nich udělali i domácí mazlíčky. Dále je v objektu i hřiště, kde je možné vžít se do role paleontologů, tedy sami si "vykopat" kostru dinosaura, dále se svézt na laně nebo si užít prolézačky. Ve spodní části jsme našli i vyhlídku s i krásným výhledem a horizontem vzdálenější Plzně. Při východu jsme neopomněli využít návštěvy DINOshopu, kde jsme mohli nakoupit dárky pro celou rodinu a hned vedle ukrytého, zcela neškodného, DINOtetování.

Návštěvu hodnotíme velmi pozitivně a ještě dodnes máme o zážitky postaráno. Autor článku: Michal Fiala Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-dino-plzen--1

Pivovar Plzeňský Prazdroj Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°44'47.04"N 13°23'10.68"E

Turistický cíl, adresa: U Prazdroje 7, Plzeň Telefon: +420377062888, e-mail: [email protected] Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Každá země má své symboly a legendy. Mezi ty české patří plzeňský ležák – Pilsner Urquell, pivo, které inspirovalo více než dvě třetiny všech světových piv s označením pils, pilsner či pilsener. Přijďte se na vlastní oči podívat, jak vzniká legenda.


str. 5

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-plzensky-prazdroj--1

Hotel Bayer Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°44'22.92"N 13°22'12.72"E

Ubytování, adresa: Borská 7, Plzeň Telefon: +420377423681, e-mail: [email protected] Kapacita: 50 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet Hodnocení: Příjemný tříhvězdičkový hotel v centru Plzně. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-bayer

Hotel Purkmistr Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°41'55.68"N 13°24'50.04"E

Ubytování, adresa: Selská náves 21/2, Plzeň Telefon: +420377994311,+420377994363, e-mail: [email protected] Kapacita: 60 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Pivovarský hotel nabízí 32 komfortně vybavených certifikovaných pokojů. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-purkmistr

Plzeňský pivovar Muzeum

GPS poloha: 49°44'49.31"N 13°23'16.55"E

Právě v plzeňském pivovaru se v polovině 19. století odehrála revoluce v pivovarnictví. Poprvé v historii lidstva bylo vyrobeno pivo, jak je známe dnes - správně hořký nápoj zlaté barvy, se sněhobílou pěnou. Dnes je pivovar živým a dynamickým místem, kde se prolíná tradiční výrobní postup piva Pilsner Urquell s nejmodernějšími technologiemi pivovarnictví. Rozvíjí se tak unikátní industriální památka, která láká nejen všechny znalce a milovníky dobrého piva. • Návštěvnické centrum - krátký film o historii piva Pilsner Urquell • Moderní stáčírna - nejmodernější stáčírna v ČR s kapacitou 60 000lahví/hodina • Nová expozice Pilsner Urquell - film o výrobě piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině s otočným hledištěm, smyslová expozice surovin, historická varna z poč. 20. století Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" • Varna - jedinečný výrobní postup piva Pilsner Urquell • Síň slávy - nejvýznamnější památky pivovaru • Sklepy - ochutnávka filtrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell přímo ze sudu (pro osoby starší 18 let)

Prohlídky pivovaru jsou v českém, anglickém, německém, ruském, francouzském, polském, španělském a italském.

Čas prohlídek pro individuální návštěvníky bez předběžného objednání naleznete zde. Kontakt Plzeňský Prazdroj, a. s. - Návštěvnické centrum U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň Tel.: +420 377 062 888, Fax: +420 377 062 715 Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzensky-pivovar--1

Chrám Sv. Bartoloměje Chrám

GPS poloha: 49°44'51.41"N 13°22'40.07"E

Stavba Chrámu sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Velké síňové trojlodí nadané značnou vertikalitou, s jedinou vysokou, štíhlou věží při severní straně západního průčelí a nižším kněžištěm na východě, k jehož jižnímu boku a zároveň k východnímu čelu boční lodi je přistavěna ještě nižší Šterberská kaple; na severní straně kněžiště s ní souměrně umístěna sakristie a nad ní klenotnice. Vnitřek dělí 3 páry válc. pilířů na 3 stejně vysoké lodi zaklenuté síťovými klenbami. Vysoká okna trojlodí mají vyžlabená ostění a složité plaménkové kružby. Na hlavním oltáři opuková socha plzeňská madona z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. ?krásného stylu? českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Sakristie je na severní straně kněžiště sklenuta hvězdicovitě. Šternberská kaple na jižní straně je čtverc. půdorysu s okos. nárožím. Má hvězdicovou klenbu s visutým svorníkem, ukonč. šternberským znakem. Jemná hrušková žebra, bohatě profil. vbíhají do stěny. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje--2

Plzeňské historické podzemí Pevnost, opevnění

GPS poloha: 49°44'55.79"N 13°22'50.23"E

Objevte život pod městem Navštivte Plzeňské historické podzemí, labyrint chodeb, sklepů a studní, který byl pod městem Plzní budován již od 14. století a který je neoddělitelně spojen s historií i současností města. Poznejte život pod městem a odhalte tajemství autentických nálezů a zákoutí, které podzemí skrývá. Součástí prohlídky je ochutnávka piva Master (pro starší 18 let). Potěšte sebe i své blízké suvenýrem z Dárkové prodejny. Vstup najdete v budově Pivovarského muzea, Veleslavínova 6. Otevírací doba: leden – otevřeno pouze pro předem objednané skupiny únor – březen: denně 10:00 – 17:00 hod. duben – prosinec: denně 10:00 – 18:00 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Aktuální časy prohlídek zjistíte uvedených kontaktech. Z bezpečnostních důvodů není povolen vstup dětem do 3 let. Plzeňské historické podzemí a Dárková prodejna Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň, Česká republika Tel.: +420 377 235 574, +420 377 224 955 E-mail: [email protected] Více informací o prohlídkách se dozvíte na stránkách www.plzenskepodzemi.cz Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzenske-historicke-podzemi

Pivovar Plzeňský Prazdroj Muzeum

GPS poloha: 49°44'48.16"N 13°23'9.92"E

Každá země má své symboly a legendy. Mezi ty české patří plzeňský ležák – Pilsner Urquell, pivo, které inspirovalo více než dvě třetiny všech světových piv s označením pils, pilsner či pilsener. Přijďte se na vlastní oči podívat, jak vzniká legenda. Seznámíte se s historií a tajemstvím výroby výjimečného ležáku Pilsner Urquell a prohlédnete si autentická místa pivovaru, kde se pivo vaří již od roku 1842. Navštívíte srdce pivovaru - historickou a současnou varnu, prohlédnete si moderní stáčírnu s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Provedeme Vás unikátní expozicí surovin, navštívíte panoramatické kino či síň slávy. Neodmyslitelným završením prohlídky jsou historické pivovarské sklepy, kde ochutnáte nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell čepované přímo z dubových ležáckých sudů (pouze pro starší 18ti let). Potěšte sebe či své blízké originálním pivním dárkem, který můžete zakoupit v dárkové prodejně přímo na nádvoří pivovaru. Návštěvu pivovaru doporučujeme završit posezením v Restauraci Na Spilce, která je s kapacitou 550 míst největší pivnicí v Čechách a nabízí tradiční českou Kuchyni a výborně ošetřené pivo Pilsner Urquell. PIVOVAR PLZEŇSKÝ PRAZDROJ U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň, Česká republika Návštěvnické centrum Prohlídky pivovaru Tel: +420 377 062 888, E-mail: [email protected] Otevírací doba: duben – září: denně 8:00 – 18:00 hodin říjen – březen: denně 8:00 – 17:00 hodin Aktuální časy prohlídek zjistíte na uvedených kontaktech. Dárková prodejna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Tel: +420 377 062 438, E-mail: [email protected], E-shop: http://eshop.prazdroj.cz Restaurace Na Spilce U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň, Tel: +420 377 062 755, E-mail: [email protected], www.naspilce.com Více informací o prohlídkách se dozvíte na stránkách www.prazdrojvisit.cz Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-plzensky-prazdroj

Klášter Chotěšov Klášter

GPS poloha: 49°39'11.72"N 13°11'54.92"E

Kde ho najdete? Klášter se nachází v obci Chotěšov na silnici mezi Plzní a Stodem. Je v centru obce a snadno ho uvidíte již z dálky - klášterní budovy jsou značně rozsáhlé, i když v současnosti poničené vzhledem k faktu, že zde za komunistického režimu působila armáda. Historie kláštera Ženský premonstrátský klášter Chotěšov byl založen v letech 1205- 1210 Hroznatou Tepelským, zakladatelem kláštera v Teplé. Jeho historie není v některých hlediscích příliš šťastná - již ve 13. století byl klášter vypleněn (v roce 1278), za husitských válek byl obsazen a vypálen. Za krále Jiřího z Poděbrad byla velká část majetku kláštera zastavena, v 16. století došlo k úpadku kláštera (způsobeného faktem, že kláštery obecně v českých zemích upadaly), za třicetileté války byl klášter dále poničen a v roce 1782 byl klášter Josefem II. zrušen. Noví majitelé o klášter nepečovali, kostel byl uzavřen a zanedbáván tak dlouho, až byl jako nebezpečný zbourán. Po válečném období, kdy byl klášter využíván jako starobinec, přišel únorový převrat - a od roku 1950 až do roku 1973 zde sídlila armáda. Po jejím odchodu zůstal klášter neobydlený a dále chátral. Byl sice v roce 1991 vrácen řádovým sestrám, ale nebyl znovu uveden do provozu. Na druhou stranu potkaly klášter i dobré časy - rozkvět kláštera za Karla IV., kdy klášter držel až 56 vesnic a 3 města, výstavba nového kláštera po třicetileté válce, působení probošta Norberta Kastla v 2. polovině 17. století a jeho opravy kláštera a rozšíření panství kláštera. Nakonec i znovuosazení kláštera v roce 1878 a založení penzionátu pro výchovu dívek. Současnost Po sametové revoluci se objevily snahy klášter obnovit, ať už jako celek nebo jeho část. Nejde ani tak o obnovu konventu (řádové sestry darovaly klášter v roce 2002 obci Chotěšov), jako spíše o snahu přivést do kláštera život a opravit ho. Koná se zde řada kulturních akcí, z nichž zřejmě největší jsou Večery pro klášter Chotěšov. Klášter byl totiž zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa a cílem akcí v klášteře konaných je jeho záchrana. Turistické informace Klášter je přístupný každou neděli od května do září, kdy se prohlídky konají vždy ve 13:30, 15:00 a 16:30. Jinak je přístupný při příležitosti nejrůznějších akcí, určených především na záchranu kláštera. Ke klášteru se dostanete po modré turistické značce od chotěšovského nádraží nebo ze Stoda. U kláštera začíná Naučná stezka Příroda a lidé, kterou zřídilo Středisko ekologické výchovy Ametyst. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-chotesov

Plzeň – katedrální kostel sv. Bartoloměje Chrám

GPS poloha: 49°44'25.66"N 13°22'23.20"E

Se stavbou tohoto kostela se započalo současně se založením města Plzně, tedy po roce 1295. Původně byl pouze filiálkou kostela Všech Svatých v dnešní Roudné. Od roku 1322 přechází kostel pod správu Řádu německých rytířů a stává se kostelem farním. V roce 1993 se pak stává sídelním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" kostelem plzeňského biskupa, tedy katedrálou. V současné době se kostel nachází na Náměstí Republiky a jeho nejstarší částí je presbytář, postavený ve stylu lucemburské gotiky. Oproti ostatním částem kostela působí až nepatřičně malým dojmem, protože se původně zřejmě nepočítalo s tak velkou stavbou, zejména z hlediska původně plánovaného dvouvěžového průčelí. Současné výšky stěn bylo dosaženo již před husitskými válkami a kostel byl používán již před svým dokončením. Po ukončení válek byla zahájena závěrečná dostavba. Mění se částečně původní plány; hranaté sloupy jsou nahrazeny kruhovými, které nesou síťovou klenbu. Autorem klenby je zřejmě Mistr Erhard Bauer z Eichstattu. Následně je dokončena stanová střecha a severní věž. Se stavbou té jižní se, v podstatě nikdy, nezapočalo. V roce 1507 kostel vyhořel, jeho oprava byla dokončena až roku 1528. Při této opravě získal kostel střechu v dnešní podobě. Následovalo několik století, kdy docházelo jen k obměně mobiliáře v interiéru chrámu. Až v roce 1835 pozdně gotická střecha shořela po zásahu bleskem a v roce 1837 byla nahrazena zjednodušenou kopií. Kostel dále víceméně „chátral“ a v roce 1870 došlo k pádu východního štítu, který silně poškodil presbytář i jeden z klenotů katedrály, tedy Šternberskou kapli. Následné opravy se ujal známý vídeňský architekt Josef Mocker, který má „na svědomí“ regotizaci mnohých českých kostelů. Při regotizaci kostela sv. Bartoloměje došlo, mimo jiné, k odstranění barokních oltářů (celkově asi 24 kusů, a to včetně hlavního) nebo renesančních štítů. V Mockerově díle pokračoval arch. Kamil Hilbert. Za dokončení oprav lze považovat rok 1995, kdy k 700. výročí založení Plzně dokončil arch. Šantavý práce na statickém zabezpečení stavby. Dnešní katedrála je 58 m dlouhá, 26 m široká a klenba lodí se nachází ve výši 25 m. Její dominantou je severní věž, která dosahuje výšky přes 100 m(různé materiály udávají hodnoty od 102, 26 po 103 m) a je tedy nejvyšší kostelní věží v ČR. Je nutno se rovněž zmínit o interiéru chrámu. Nejcennější je zřejmě opuková milostná plastika Plzeňské Madony z roku 1390. Je vysoká 1, 3 m a patří mezi nejzajímavější plastiky „krásných“ Madon u nás. Dnes se nachází ve výklenku novogotického hlavního oltáře, který vytvořil v roce 1883 – podle návrhu Josefa Mockera – vídeňský řezbář Josef Leimer. Dalším mimořádným dílem je sousoší Kalvárie z 60. let 15. století nebo obraz sv. Maří Magdalény od Tintoretta (1586) na pilíři pod kruchtou. Na kruchtě můžeme obdivovat monumentální varhany pražského varhanáře Emanuela Petra z r. 1894. Samotný chrám je trojlodím. Všechny tři lodě jsou stejně vysoké, zaklenuté hvězdicovitou klenbou. Boční lodě prosvětlují 4 velká hrotitá okna se zajímavou kružbou. Presbytář je užší a nižší, s klenbou žebrovou a se sedmi vysokými okny s jednoduchou kružbou. Kolem roku 1750 se v prostoru tohoto trojlodí údajně nacházelo celkem 33 oltářů. K jižnímu boku kněžiště přiléhá Krásná, pozdně gotická, Šternberská kaple z I. poloviny 16. století. Tato restaurovaná prostora byla původně rodinnou hrobkou a je sklenuta visutým svorníkem. Zdobí ji tzv. Český oltář, dílo secesního řezbáře Jana Kastnera. Za vstup do interiéru kostela se platí vstupné (v době mé návštěvy to bylo, tuším, 30,- Kč). Lze vystoupit i na Severní věž, zdoláním přibližně 300 schodů dosáhnete ochozu ve výšce 62,5 m. Bývá odsud vidět i 70 km vzdálená Šumava. Vedle kostela, přesněji severovýchodně od něj, se nachází mariánský Barokní morový sloup z r. 1681. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-katedralni-kostel-sv-bartolomeje

Plzeňská radnice Dům, budova

GPS poloha: 49°44'54.18"N 13°22'40.98"E

Historická radnice je renesančním klenotem nejen města Plzně. Monumentální řadový dům je situovaný v severní frontě náměstí. Hlavní průčelí je pětiosé a pravidelně komponované. Ve střední ose přízemí osový portál, po stranách dvojice oken v toskánských šambránách, jednoduchého typu s prostými plochými suprafenestrami. Významnou součástí řešení průčelí jsou novodobá sgrafita provedená při velké rekonstrukci v r.1910. Sgrafitová výzdoba je novorenesanční. Objekt radnice je dvoukřídlý, když k nápadně Hlubokému, na hloubkově obdélném půdorysu založenému křídlu čelnímu se připojuje vlevo poměrně dlouhé zadní křídlo. Pod hlavním Křídlem jsou velké sklepy gotického původu. Východní trakt sklepů je podstatně hlubší, širší a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" hlouběji založen než trakt západní. Rovněž menší sklepy západního domu zůstaly zachovány. Oba domy byly spojeny někdy ve 14. či na počátku 15.století a poté ještě přestavěny. velký objekt byl pro účely radnice koupen městem někdy před r. 1496. Někdy ve druhé čtvrti 16. století byl objekt pozdně goticky přestavěn, vzniklo dvorní křídlo a z této přestavby pochází i okna se záclonovými záklenky. V 1. 1554- 59 radnici radikálně přestavěl Giov. de Statia: člení mohutné křídlo s výjimkou rastů při nádvorní fasádě vystavěl v nadzemní části zcela nově a nově disponoval (půdorysně i úrovňově) křídlo nádvorní. (Hlavní křídlo již tehdy většinou třípatrové, dvorní jednopatrové). Barokní úpravy dvorního křídla. V 1.1849-50 provedena nástavba druhého patra dvorního křídla. V 1.1908-12 byla provedena novorenesanční rekonstrukce objektu dle projektu prof. J. Kouly, jejímž nejvýznamnějším novým dodatkem (vedle zajištění původního renesančního stavu většiny domu) bylo zřízení reprezentačního schodiště. Pozdější změny a adaptace pouze lokálního významu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzenska-radnice

Západočeské muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°44'42.27"N 13°22'46.07"E

Monumentální trojkřídlá trojjpatrová budova, položená při jihovýchodní straně františkánského kláštera v ohybu hradeb. Budova muzea byla vyprojektována na konci devatenáctého století (1897 - 1900 ) architektem Josefem Škorpilem, tehdejším ředitelem uměleckoprůmyslového muzea, dle projektu ing. Eduarda Krona a arch. Otakara Volfa. Je postavena v novorenesančním slohu se secesními interiéry. Na vnitřní výzdobě se podílela řada předních umělců jako Celda Klouček, Augustin Němejc, Vojtěch Šaff. Stala se nejen významnou kulturní památkou, ale i jednou z dominant historického jádra města. Příjemné secesní prostředí knihovny a ostatních sálů bylo pro návštěvníky možné znovu otevřít v listopadu 1998, právě ke 120.výročí založení muzea. Vzácné tisky, rukopisy, ale i specificky odborné zaměření knihovny na vytváření sbírkových fondů je čtenářům k dispozici v prostorách studovny. Výstavní sál pro krátkodobé výstavy a přednáškový sál byly od Dubna 2000 rozšířeny o další výstavní prostory reprezentativního jubilejního sálu, který byl v minulosti věnován 50- ti letům vlády císaře a krále Františka Josefa I. a nyní nabízí ke shlédnutí krátkodobé expozice např. antického užitého umění. Nejvíce využíván, ať už pro vynikající akustiku či vhodné skloubení secese s moderní audiovizuální technikou, je přednáškový sál. Je místem nezapomenutelných setkání při koncertních příležitostech, při posezení s osobnostmi české kultury, ale i místem konferencí, seminářů a prezentací různých firem, kdy je využíváno dokonalé propojení projekční techniky ve formě vizualizéru (kamerového snímání předmětů), videa, DVD přehrávače a počítačové projekce včetně DVD ROMu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zapadoceske-muzeum

Pod Lopatou Rozcestí

GPS poloha: 49°39'45.40"N 13°33'13.09"E

Rozcestí žlutě,modře a zeleně značených cest se nachází 300m jihozápadně od zříceniny Lopata v Přírodním parku Kornatický potok v západní části Brd. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pod-lopatou

Rokycany předměstí - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°43'58.28"N 13°36'12.77"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rokycany-predmesti-zeleznicni-stanice


str. 11

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Plzeň hlavní nádraží - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°44'41.55"N 13°23'35.23"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • automat na jízdenky ČD • ČD centrum • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba platební kartou • platba v eurech • ČD Kurýr • interkurýr • čekárna pro cestující • úschovna zavazadel • úschovna Kol • samoobslužné úschovní skříňky • WC • zastávka MHD • zastávka linkových autobusů • veřejné parkoviště • bufet nebo rychlé občerstvení • bankomat • další obchody a služby • pošta • policie • mobilní zvedací plošina • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-hlavni-nadrazi-zeleznicni-stanice

Plzeň - centrální autobusové nádraží Ostatní

GPS poloha: 49°44'59.50"N 13°22'24.02"E

Nachází se ve střední části města u řeky Mže, na západním okraji historického jádra města (viz Digitální mapa). Jedná se o jedno z nejlépe vybavených autobusových nádraží v Česku. Informace: pondělí až pátek 8:00 - 18:00 , v sobotu info u dispečera, neděle 13:00 - 18:00 , telefon: 337 237 237 Provozní doba vybraných zařízení • hala s čekárnou a WC: 5:00 - 22:30 denně (v sobotu 5:00 - 20:00) • úschovna zavazadel: 6:00 - 20:00 denně • pokladny: 6:00 - 18:00 pondělí až pátek • občerstvení, jídelna a další služby: 6:00 - 18:00 pondělí až pátek (bufet i v sobotu) • pošta: pondělí až pátek 8:00 - 11:00, 13:00 - 17:00 Turistická mapa KČT 1:50 000 č.31 Plzeňsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-centralni-autobusove-nadrazi


str. 12

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever" Chrást u Plzně - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°47'12.26"N 13°29'47.19"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chrast-u-plzne-zeleznicni-stanice

Kozolupy - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°45'43.49"N 13°14'33.19"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozolupy-zeleznicni-stanice

Blatnice u Nýřan - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°43'23.04"N 13°9'34.35"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blatnice-u-nyran-zeleznicni-stanice

Dobřany - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°39'29.59"N 13°18'17.00"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba v eurech • čekárna pro cestující • WC • zastávka linkových autobusů • veřejné parkoviště • bufet nebo rychlé občerstvení • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobrany-zeleznicni-stanice


str. 13

Průvodce "Průvodce Hromnice, Plzeň-sever"

Recommend Documents