Průvodce "Průvodce Brno"

Průvodce "Průvodce Brno"

Lednice Zámek

GPS poloha: 48°48'0.56"N 16°48'19.39"E

Zámek Lednice je národní kulturní památkou a byl také zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek stojí na pravém břehu řeky Dyje, uprostřed romantické krajiny. Zámek se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Zámek Lednice patří k našim nejkrásnějších a nejnavštěvovanějším památkám. Návštěvníci mohou zhlédnout zrekonstruovanou zámeckou knihovnu i knížecí apartmány. V uplynulých letech byl otevřen rekonstruovaný zámecký skleník. V rozlehlém Zámeckém parku se nachází malebné romantické stavby, z nichž návštěvnicky nejvyhledávanější je Minaret. V průběhu sezóny se v areálu zámku konají promenádní koncerty, vystoupení šermířských skupin, ukázky výcviku dravců a další akce. Vstupné: I.okruh (přízemí – reprezentační sály)Dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Zámek II.okruh (1.patro – knížecí apartmány)Dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Otevírací doba: I.okruh (přízemí - reprezentační sály) duben a říjen: 9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle), ve všední dny pouze na objednávkuzářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Brno" srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) Zámek II.okruh (1.patro - knížecí apartmány) duben a říjen: 9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) duben a říjen:9:00 - 16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00 - 16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00 - 17:00(polední přestávka: 12:00 - 13:00) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednice--1

Pernštejn Hrad

GPS poloha: 49°27'3.42"N 16°19'6.46"E

Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Hrad je možné navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září každý den, návštěvníci si mohou vybrat ze 4 prohlídkových tras. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě je rozsáhlý systém hradeb s mohutnou předsunutou čtyřhrannou věží propojenou visutou chodbou s palácem a dalšími baštami. Návštěvníci mají možnost si na hradě prohlédnout nově zrestaurované nástěnné malby v místnostech hradního paláce a zrestaurovaný nábytek z doby, kdy hrad vlastnil rod Mitrovských. Pernštejn lákal filmaře odjakživa, natočilo se zde více než 30 filmů. V pohádce Václava Vorlíčka Jak se budí princezny z r. 1977 sleduje princezna Růženka ( Marie Horáková ) průvod přicházející ke hradu s princi Jaroslavem a Jiřím ( Janem Hrušínským a Janem Krausem). Tudy se pak princ Jaroslav prosekává hustými keři, aby Růženku zachránil. V komedii Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže přichází za soumraku na Pernštejn Faust ( Miroslav Horníček ) a Mefistofela ( Jana Hlaváčová ). V další Vorlíčkově pohádce Pták Ohnivák, kterou natočil v r. 1997, posloužila Černá brána u pátého nádvoří jako maštal pro Zlatohříváka, v seriálu Dobrodružství kriminalistiky, v díle nazvaném Písmo, vyjíždí z Černé brány kočár. V pohádce Ludvíka Ráži Sen o zlaté panně natočené v r. 1995 bylo na pátém nádvoří tržiště, v pohádkovém seriálu O ztracené lásce režiséra Viktora Polesného z r. 2001 se objevuje rovněž páté nádvoří a Tyrolský dvorek. Další z nových pohádek zastupuje též Čert ví proč. Nejtarším zde natáčeným dílem se stal rodinný dobrodružný film z r. 1937 Ztratila se Bílá paní režiséra M. Wassebauera. Slovenská verze Sůl nad zlato z r. 1982. Seriál Návštěvníci je zde Adam Bernau na výletě. Báthory. Mnoho záběrů z Pernštejna se objevuje ve fantasy hororu Van Helsing, paláci věže byly však počítačovímí úpravami změněny skoro k nepoznání. V pohádkovém příběhu Princezna Fantagiro stála na nádvoří kovárna. A na posledy film Wanted 2008. Více o pohádkách na hradě najdete na http:// www.cestysvamberakem. estranky.cz/clanky/pernstejn-filmari.html, odkud jsme text čerpali. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pernstejn

Macocha Propast

GPS poloha: 49°22'24.56"N 16°43'52.28"E

Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla propadnutím stropu jeskynního dómu. Protéká zde ponorná řeka Punkva. Ve stěnách propasti se nacházejí různé jeskynní vchody a dva vyhlídkové můstky umožňují návštěvníkům lepší pohled do hloubi propasti. Doplnění popisu Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybudovaný můstek se zábradlím, muselo se po břiše plazit až ke kamennému okraji. Naštěstí pro turisty jsou od roku 1933 zpřístupněny Punkevní jeskyně, jejichž podzemní systém vede na dno propasti. Můžeme tak monstrózní přírodní dílo obdivovat svrchu i zespod. S badatelskou historií punkevních jeskyní a Macochy je neodmyslitelně spjat profesor Karel Absolon. Významný český jeskyňář na začátku 20. století zpřístupnil veřejnosti celý dnešní prohlídkový okruh. Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími podzemními prostorami u nás. Není divu, mají cestovatelům co nabídnout! Pomineme-li skalní stěny Macochy, pak je tu fakt, že je jejich prohlídka skutečný ?kroužek?. Člověk vleze do skály jen pár metrů od místa, kde se z ní vynoří zpět na denní světlo. Asi v polovině trasy se dostanete na dno Macochy, dál se budete plavit po podzemním toku na lodičkách. Punkevním jeskyním dala jméno právě říčka Punkva, která je před sty tisíci lety vyhloubila. Samotné ?srdce? Moravského krasu, v němž se jeskyně s propastí nachází, je opředeno barvitou historií ? skutečnou i smyšlenou. Skoro pravdivá báchorka o maceše, podle které dostala Macocha jméno, je už notoricky známá Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Brno" nejen mezi Moraváky. Legendární nevlastní matka dobrosrdečného Janíčka zahájila kdysi éru sebevrahů Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/macocha

Špilberk Hrad

GPS poloha: 49°11'38.29"N 16°36'6.57"E

Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. Hradní věž byla nedávno rekonstruována a upravena jako rozhledna. Kasematy a rozhledna jsou otevřeny celoročně kromě pondělí, v červenci a srpnu každý den. Muzejní expozice jsou otevřeny každý den kromě pondělí a v listopadu až březnu denně kromě pondělí a úterý. Hrad Špilberk bývá také dějištěm významných kulturních akcí. Historie Původní přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vybudovaný moravským markrabětem a později i českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší Hradiště, o kterém je první zmínka z roku 1091 a které bylo sídlem brněnské větve Přemyslovců. Toto Hradiště zřejmě stávalo na vrchu Petrov naproti Špilberku, nebo možná v místech kláštera na Starém Brně. V roce 1283 Špilberk získal Václav II. a po něm Václav III. Na Špilberku pobýval i budoucí král Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Za lucemburských markrabat Jana Jindřicha, Jošta a Prokopa, kteří hrad užívali jako své hlavní sídlo, byl Špilberk stavebně upraven. Po husitských válkách vykoupil Špilberk z majetku města Brna Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři a drželi ho až do smrti krále Matyáše. Později hrad vlastnil Ferdinand I., který ho prodal moravským stavům. V roce 1578 hrad vyhořel, ale díky hrozícímu nebezpečí z tureckého vpádu byl znovu obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem v roce 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a věznil zde přední moravské účastníky protihabsburského stavovského povstání. Důležitou roli hrad sehrál ve třicetileté válce, v letech 1639 ? 1645 bylo vybudováno nové opevnění, což přispělo k úspěšné obraně při obléhání Švédy v letech 1643 a 1645. Pevnost jako jediná na Moravě odolala pruskému vpádu v roce 1642. V letech 1642 ? 1645 došlo k dalšímu opevňování. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, které byly původně určeny pro úkryt posádky. Od roku 1673 se Špilberk stal trvale vězením. Špilberk odolal i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdal bez boje. Napoleon pak nechal část pevnosti pobořit, nadále zde zůstalo zachováno už jen vězení, které bylo přeměněno na civilní věznici, ve které byli kromě těžkých zločinců vězněni také političtí provinilci. Za 2. světové války zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které ho spravuje. V roce 1962 byl Špilberk vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spilberk

Veveří Hrad

GPS poloha: 49°15'25.03"N 16°27'40.55"E

Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Veveří se nachází na Brněnsku v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás. Vlastní hrad, oddělený od předhradí hlubokým příkopem s Kamenným mostem, se rozkládá kolem dvou nádvoří. Na jihovýchodní straně je nevelké nádvoří s hranolovou věží, což je nejstarší část hradu. Obě nádvoří odděluje patrová budova. Návštěvníci mají nyní možnost vidět část původního mobiliáře a mohou si prohlédnout několik obnovených místností. Pro návštěvníky je také připraven doprovodný kulturní program, který se koná v tzv. přihrádku Historie Předchůdcem hradu Veveří bylo hradiště údělných moravských knížat založené zřejmě již v polovině 11. století. Výstavba hradu byla zahájena ve 13. století, postupně byla postavena mohutná hranolová obytná věž, velká okrouhlá věž a palác. Hradní areál byl později ještě rozšiřován o další stavby ? kapli, velký palác, parkán aj. V roce 1424 Veveří neúspěšně obléhali husité. V roce 1468 obsadilo hrad vojsko Matyáše Korvína. Ve 2. polovině 15. století bylo založeno velmi rozsáhlé a mohutně opevnění přehradí, jehož čelní hradbu nad příkopem zpevňovaly dvě hranolové a dvě válcové věže. Opevnění zadního hradu zesílila nová štíhlá věž a byla přistavěna obytná budova. Stavební práce pokračovaly i v 16. a 17. století za dalších majitelů hradu ? pánů z Lipé, Černohorských z Boskovic a Tiefenbachů. V roce 1645 odolal hrad útoku Švédů, poté byly poškozené objekty barokně upraveny, do parkánu bylo přistavěno nové křídlo a v nádvoří vybudovány dvoupatrové arkády, přibyly budovy mezi předním a zadním hradem i na předhradí. Posledními majiteli hradu byli v letech 1881 ? 1925 Hirsch-Gereuthové. V roce 1925 přešel hrad do majetkem státu. V roce 1945 byl hrad značně poškozen. Ve 2. polovině 20. století sloužil hrad jako internátní učiliště, po jeho odchodu zůstal areál opuštěný a chátral. V současné době ještě probíhá postupná rekonstrukce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Brno" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/veveri

Lednický park Park

GPS poloha: 48°48'29.09"N 16°48'32.69"E

Jedná se bezpochyby o nejznámější a nejnavštěvovanější park České republiky (prameny uvádějí kolem jednoho milionu návštěvníků ročně). Hovoří se o něm jenom v superlativech a bývá nazýván i "srdcem" Lednicko-valtického areálu, vyhlášeného v roce 1995 za národní kulturní památku. Koncem roku 1996 pak zapsaného i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zámecký park obklopuje zdejší zámek jak ze severu, tak i z jihu objektu. Má celkovou rozlohu 170 hektarů a nachází se v nadmořské výšce okolo 172 m. Původní zdejší zámecká zahrada podléhala dobovým módním trendům samozřejmě také a byla několikrát přebudována. Nejstarší renesanční zahradu z poloviny 16. století, která byla upravena do šesti velkých čtverců s terasami a vodotrysky, vystřídala při přestavbě barokní zahrada s francouzskou úpravou a terasou se sochařskou výzdobou. Poslední nejnovější část parku byla vytvořena za zámkem v severní části, tedy v místech, kde byla původně jen mokrá louka v nivě řeky Dyje. Postupně zde vznikl rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu, který je proťat několika působivými průhledy. Tuto poslední úpravu vyprojektoval architekt Fanti se zahradníkem van der Schottem. Traduje se, že v této době bylo z Ameriky přivezeno pro nový park na 36 tisíc sazenic, mimo jiné liliovníky, vejmutovky a platany. Dnešní zámecký park je vlastně velkou dendrologickou zahradou. Uvádí se, že je zde na 130 druhů jehličnatých stromů a 356 druhů listnatých. Některé z nich patří k nejstarším a nejstatnějším exemplářům svého druhu u nás. Parkem prochází okružní vycházková trasa, která je dlouhá necelé čtyři kilometry. Obchází tzv. Zámecký rybník, na kterém bylo vybudováno 15 umělých ostrovů s řadou průhledů na okolní porosty. Nejznámějším a určitě nejfotografovanějším průhledem je pohled na zdejší dominantu - zámeček a rozhlednu Minaret. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednicky-park

Dívčí hrady Zřícenina

GPS poloha: 48°52'20.59"N 16°39'40.63"E

Zřícenina hradu Děvičky, nazývaného také Maidburk, Maidenburg, Dívčí hrady či Děvín, stojí na strmém návrší na severovýchodním okraji Pavlovských vrchů nad obcemi Dolní Věstonice a Pavlov. Zřícenina hradu Děvičky se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Hradní jádro mělo tvar protáhlého obdélníku se zaobleným západním čelem, při delší jižní straně stál palác. Dochovaly se mohutné zříceniny plášťové zdi, část zdiva paláce, předhradí a renesanční dělová bašta se střílnami. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad vznikl počátkem 13. století a byl královským majetkem. Zřejmě na konci 13. století byl původní z větší části dřevěný hrad přestavěn na zděný gotický hrad, který byl typem hradu s plášťovou zdí. V roce 1334 udělil král Jan Lucemburský hrad v léno Lichtenštejnům. V 1. polovině 16. století byl hrad v souvislosti s tureckým vpádem do Podunají opraven a nově opevněn. Po roce 1572 získal Děvičky Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. V roce 1645 obsadili hrad Švédové a před svým odchodem jej vydrancovali a vypálili. Poté zde sídlili již jen hlídač a hlásný. Kolem roku 1750 byl však zpustlý hradní areál definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divci-hrady

Punkevní jeskyně Jeskyně

GPS poloha: 49°22'24.57"N 16°43'52.28"E

Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybudovaný můstek se zábradlím, muselo se po břiše plazit až ke kamennému okraji. Naštěstí pro turisty jsou od roku 1933 zpřístupněny Punkevní jeskyně, jejichž podzemní systém vede na dno propasti. Můžeme tak monstrózní přírodní dílo obdivovat svrchu i zespod. S badatelskou historií punkevních jeskyní a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Brno" Macochy je neodmyslitelně spjat profesor Karel Absolon. Významný český jeskyňář na začátku 20. století zpřístupnil veřejnosti celý dnešní prohlídkový okruh. Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími podzemními prostorami u nás. Není divu, mají cestovatelům co nabídnout! Pomineme-li skalní stěny Macochy, pak je tu fakt, že je jejich prohlídka skutečný ?kroužek?. Člověk vleze do skály jen pár metrů od místa, kde se z ní vynoří zpět na denní světlo. Asi v polovině trasy se dostanete na dno Macochy, dál se budete plavit po podzemním toku na lodičkách. Punkevním jeskyním dala jméno právě říčka Punkva, která je před sty tisíci lety vyhloubila. Samotné ?srdce? Moravského krasu, v němž se jeskyně s propastí nachází, je opředeno barvitou historií ? skutečnou i smyšlenou. Skoro pravdivá báchorka o maceše, podle které dostala Macocha jméno, je už notoricky známá nejen mezi Moraváky. Legendární nevlastní matka dobrosrdečného Janíčka zahájila kdysi éru sebevrahů Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/punkevni-jeskyne

Pálava CHKO

GPS poloha: 48°50'32.43"N 16°40'14.38"E

CHKO Pálava byla vyhlášena v roce 1976 na území o ploše 83 km2. CHKO zahrnuje území Pavlovských vrchů, komplex Milovického lesa a sníženu táhnoucí se k rakouským hranicím. Nejcennějšími biotopy Pálavy jsou drnové, luční a skalní stepi, lesostepi a suťové doubravy. Biotopy jsou úzce vázány na vápencové bradlo, které tvoří druhohorní ernstbrunské vápence. V roce 1986 byla na území CHKO vyhlášena organizací UNESCO také biosférická rezervace, chránící světově unikátní ekosystémy. Sídlo Správy CHKO a BR Pálava je v Mikulově, Náměstí 32, internetová adresa: www. palava. cz. CHKO Pálava je oblíbeným cílem turistů z celého území republiky i ze zahraničí, kteří sem přicházejí obdivovat neobvykle krásnou krajinu, přírodu, historické i architekonické památky i využívat pohostinnost místního obyvatelstva. Nejnavštěvovanějším místem je NPR Děvín, která se vyznačuje neobyčejně rozmanitou přírodou. Návštěvníkům ji přibližuje Naučná stezka. Z několika míst se nabízí pohled na velkou část jižní Moravy, přilehlé oblasti Dolních Rakous a slovenské Malé Karpaty. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/palava

Propast Macocha Propast

GPS poloha: 49°22'23.66"N 16°43'47.68"E

Mohutná propast na Macošské náhorní plošině, do roku 1835 i nejhlubší propast světa. K hladině Dolního jezírka dosahuje hloubky 137,8 m. Nedávné výzkumy speleopotápěčů pod hladinou jezírka zjistily, že je hluboké 48,9 m. Proto současná celková hloubka Macochy činí 187,6 m. Obvod propasti oválného tvaru dosahuje úctyhodných 440 m. Vznikla propadnutím stropu velké podzemní prostory. Na dně, které je významnou botanickou lokalitou, se pod mohutným suťovým kuželem objevuje podzemní říčka Punkva. Až do roku 1941 vyvěrala z Horního jezírka (hloubka 12 m) do Dolního jezírka. Tehdy po velké povodni došlo k ucpání přívodu. Nyní vyvěrá z Červíkových jeskyní, tzv. Jalovým korytem teče po dnu propasti do Dolního jezírka a odtud dále Punkevními jeskyněmi (Čtyřicítka, Pohádková jezera). Ve stěnách propasti jsou vchody do několika jeskyní (Červíkovy, Erichovy, Pasovského, Větrné, Podmůstkové) a propastí. Do Macochy poprvé sestoupil roku 1723 brněnský minorita P. Lazarus Schopper z míst dnešního dolního můstku. V druhé polovině 19. století je na dno propasti podniknuto několik výprav s již odborným zaměření. Velmi popularizované byly sestupy Karla Absolona v prvních letech 20. století. Od roku 1911 je dno propasti již přístupno ze dna Pustého žlebu přes nově objevené Punkevní jeskyně. Horní část propasti je zpřístupněna vybudováním dvou vyhlídkových můstků (Horní - 138 m nade dnem a Dolní - 95 m nade dnem) zbudovaných zde koncem 19. století. Přístup na vlastní dno propasti je dnes součástí prohlídky Punkevních jeskyní. Kolem Macochy vede okružní naučná stezka, která začíná v letovisku Skalní Mlýn. Propast je opředena řadou pověstí, z nichž nejznámější je o maceše, která z nenávisti do ní svrhla nevlastního syna. Ten se však při pádu zachytil o strom a pak byl zachráněn. Rozezlení vesničané zato svrhli do propasti zlou macechu. Při pohledu na turistický směrovník u propasti máte pocit, že snad všechny cesty v Moravském krasu vedou na Macochu. Prochází zde červená, modrá zelená i žlutá značka. K tomu se ještě přidává okružní naučná stezka. Souřadnice: 49°22'23.482"N; 16°43'47.994"E (dno propasti) Propast Macocha i rozlehlé území CHKO Moravský kras je zobrazeno i na podrobné turistické mapě 1:25 000 Moravský Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Brno" kras, poslední vydání duben 2014. Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/propast-macocha

Brněnská přehrada - lodní doprava Přehrada

GPS poloha: 49°14'8.23"N 16°30'43.74"E

Poslední aktualizace: duben 2016 Lodní doprava na Brněnské přehradě je provozována od 5. května 1946. Tehdy zde poprvé vypluly lodě Brno, Morava a malý člun Svratka. Po roční odmlce dne 8. května 2010 byl opět zahájen provoz na Brněnské přehradě. Trasa lodní dopravy je dlouhá 9,3 km a má 11 zastávek (Brno-Bystrc, Kozí Horka, Sokolské koupaliště, U Kotvy, Osada, Rokle, Cyklistická, Hrad Veveří, Mečkov, Skály a Veverská Bítýška). První plavba se zde uskutečnila v roce 1946. Zdejší lodní park čítá celkem šest lodí (Dallas, Praha, Bratislava, Brno, Veveří a nejnovější Lipsko). Nejvyšší návštěvnost byla v roce 2007, kdy zde lodě brněnské flotily svezly 230 000 turistů. Nejatraktivnější zastávkou je bezesporu Hrad Veveří, z níž lze pěším chodníkem po krásném dřevěném mostě dojít až na hrad, který je přístupný veřejnosti. Poslední novinkou je rekonstrukce přístaviště na druhé zastávce a to Kozí horce, kde byl zbudován pohodlný a bezbariérový přístup až k molu. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/E2, GOL 1:25 000 Okolí Brna-Tišnovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brnenska-prehrada-lodni-doprava

Dinopark Vyškov a ZOO PARK ZOO

GPS poloha: 49°16'29.53"N 16°59'46.79"E

Menší zoologická zahrada nedaleko centra města je zaměřena především na chov primitivních i exotických druhů domácích a hospodářských zvířat z celého světa. Mezi nejoblíbenější patří stále Dvoreček naší babičky s atmosférou starého selského dvora, kde návštěvníci přicházejí do přímého kontaktu s chovanými zvířaty i jejich mláďaty. Od června 2011 je v areálu ZOO PARKU v provozu nové centrum environmentální výchovy Hanácký statek. Slouží jak běžným návštěvníkům, tak ke vzdělávání žáků, pedagogů a odborníků. Je otevřeno celoročně. K zooparku dnes už neodmyslitelně patří také Dinopark Vyškov. Unikátní zábavní park pro celou rodinu. Na ploše 4 ha jsou umístěny ozvučené modely prehistorických zvířat ve skutečných velikostech, přičemž některé jsou i pohyblivé. Největším modelem je 9m vysoký Brachiosaurus. Do DinoParku je návštěvník převezen ze ZOOPARKU speciálním DinoExpresem. DinoPark ve Vyškově je největším ze tří existujících DinoParků /Vyškov, Plzeň, Bratislava/ u nás. Specialitou je 3D kino, Dětské paleontologické hřiště, naučná stezka a další zajímavosti. ZOO PARK a Dinopark Vyškov, Cukrovarská 424/9 tel: +420 517 346 356, +420 608 771 016 e-mail: [email protected], [email protected] Autor článku: Radomil Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dinopark-vyskov-a-zoo-park

Brněnská přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°14'19.62"N 16°30'3.12"E

Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na severozápadě města a dnes zabírá území městských částí Bystrc a Kníničky. Byla vybudována v letech 1936- 40 na řece Svratce, kdy byla citlivě vsunuta do zdejší lesnaté a skalnaté krajiny. Dříve byla známá pod názvem Kníničská přehrada - o své původní domovy zde totiž přišli obyvatelé starých Kníniček, jejichž trosky určitě ještě Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Brno" dnes leží na dně přehrady. Vznikla především z důvodu regulace vodního stavu v řece Svratce pod přehradou (zábrana povodním, zajištění minimálního průtoku). V dnešní době je určitě nepostradatelný především její rekreační význam. Povodí přehrady měří asi 1575 km2, přehradní nádrž při maximálním vzdutí dosahuje délky 9, 5 km. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brnenska-prehrada

Dalešická přehrada - lodní doprava Přehrada

GPS poloha: 49°7'29.71"N 16°7'19.70"E

Dalešická přehrada se nachází na středním toku řeky Jihlavy. Délka vzdutí je 22 km, zatopená plocha 480 ha. Hráz u Kramolína má v koruně délku 380 m a výšku 99, 5 m. Od 1. července 2007 je na Dalešické přehradě provozována lodní doprava lodí Vysočina (kapacita 150 cestujících). Od sezóny 2008 má 5 zastávek (Kramolín, Dalešice, Hartvíkovice, Třesov, Koněšín). V červenci a srpnu jezdí pravidelná lodní doprava denně, mimo sezónu březen- červen a září- říjen o víkendech a svátcích. Jedna jízda přes přehradu trvá cca 75 minut. O velikonocích v roce 2008 proběhl také křest i podrobné turistické mapy celé přehrady v měřítku 1:15 000. Je k dostání na lodi Vysočina a turistických informačních centrech v Třebíči, Budišově a Koněšíně a hartvíkovickém kempu Wilsonka. Turistická mapy: KČT 1:50 000 č.80 Třebíčsko a č.83 Okolí Brna-Ivančicko, GOL 1:25 000 Pojihlaví a Pooslaví Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dalesicka-prehrada-lodni-doprava

Vírská přehrada Přehrada

GPS poloha: 49°33'51.48"N 16°18'33.77"E

Vírskou přehradu jsem navštívila několikrát. Letošní návštěva byla neplánovaná, ale o to zajímavější. Letos jsem tam totiž byla v době kdy nádrž přetékala přes okraj. Tzn. spodní výpust nezvládala a vody bylo tolik, že prostě tekla vrchem. Podívejte se na fotky, je to velice zajímavé.

A teď něco málo k historii a faktům: Vírská nádrž leží na řece Svratce. Z přehrad je pitnou vodou zásobováno Bystřicko, Ždársko, Novoměstsko a Brno. V okolí přehrady platí I. pásmo ochrany, takže není možné využívat přehradu pro rekreaci. Kolem přehrady vede cyklostezka a také Naučná stezka. Přehrada se vlastně skládá ze dvou nádrží. Větší je Vír I., menší Vír II. Součástí přehrady je i hydroelektrárna.

Stavba přehrady začala v roce 1947. Nicméně již dříve se o nutnosti postavit přehradu mluvilo. Již od roku 1911 byla otázka nutnosti postavit přehradu otevřena. Důvodem bylo kolísání toku řeka a povodně. První návrh na stavbu je z roku 1928. Bohužel kvůli válce se se stavbou začalo až později. Stavební povolení bylo vydáno v roce 1946 a o rok později stavba začala. K dokončení a předání stavby došlo 9.11.1957 Pokud při procházení po hrázi dostanete hlad doproučuji navštívit blízkou vesničku Hluboké kde se nachází úžasná restaurace Pohádka. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/virska-prehrada

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Brno" Brno - Aquapark Kohoutovice Aquapark

GPS poloha: 49°11'35.59"N 16°32'27.42"E

Zdejší aquapark je první stavbou svého druhu v Brně. Provoz byl zde zahájen 14. dubna 2010. Aquapark se nachází v brněnské městské části Kohoutovice v těsné blízkosti areálu základní školy na Chalabalově ulici. Příjezd z centra Brna od Mendlova náměstí je trolejbusem č. 37 po Libušině třídě. Je zapotřebí vystoupit na Zastávce Stamicova. Pod zajímavě řešenou střechou se nachází plavecký bazén 25 x 12,5 m, hloubka vody 1,8 – 2,0 m (6 drah), rekreační bazén (perličkové rošty, chrliče vody, vodní trysky). Dále zde je tobogán 90 m, divoká řeka, whirpool (výřivka), dětské brouzdaliště s vodním hřibem, parní lázeň, sauna, klimatizovaná posilovna, mokrý bar a masáže. Za horkých letních dnů lze na střeše objektu využít „vyhlídkové“ terasy s venkovním bazénem 12 x 8 m a prostorem pro slunění (pěkně je vidět na satelitním snímku). Provozní doba: pondělí - pátek 06.00 – 22.00, sobota, neděle, svátek 08.00 – 22.00 hodin. Kontakt: Aquapark Kohoutovice, Chalabalova 2, Brno Více na: http://www.aquapark-kohoutovice.cz/ Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brno-aquapark-kohoutovice

Skalní Mlýn - letovisko Letovisko

GPS poloha: 49°21'49.43"N 16°42'28.22"E

Původně malá osada v údolí říčky Punkvy. První zmínka je z roku 1632, kdy je zde zmiňován mlýn, ale jeho historie bude daleko starší. Postupně zde vzniklo i několik dalších objektů. Jelikož Pustý a Suchý žleb byly v té době ještě neprůjezdné, končil zde svět. V 18. století zde Salmové budují malý Lovecký zámeček, později zvaný Salmovka. Skalní Mlýn se probouzí až začátkem 20. století objevem Punkevních jeskyní a turistického zájmu o ní. V Salmovce si pronajímá prostor i Karel Absolon, který si zde vytváří svou výzkumnou stanici pro svá bádání. Ve 20. letech minulého století zde vedle mlýna vyrůstá hotel a Skalní Mlýn je spojen s Blanskem silnicí. Později je silnice protažena až k Punkevním jeskyním a dále pak až do Sloupu. Obdobně je propojen silnicí i Suchý žleb, která spojuje s Blanskem obce na Ostrovsku a hlavně pak Skalní Mlýn s chatou na Macoše. Tato situace trvala s malými obměnami až do roku 1989. Po roce 1990 dochází k přebudování téměř dosluhujícího hotelu na reprezentativní podnik s řadou dalších služeb, v okolí se rozvíjejí další aktivity. Buduje se nové parkoviště, stánky, atraktivní mlýnské kolo, ekovláček k Punkevním jeskyním, informační centurm a rozrůstá se i síť turistických tras a cyklotras. Vše je řešeno s ohledem na ochranu přírody, neboť Skalní Mlýn se nachází uprostřed národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Dnes je nástupním centrem jak k Punkevním jeskyním, tak i k jeskyni Kateřinské. Začíná zde okružní trasa naučné stezky směřující na Macochu. Hlavní směrovník pěších tras je u budovy informačního centra a prochází kolem něho zelená značka z Blanska do Vilémovic, modrá Pustým žlebem k Punkevním jeskyním a na Macochu a žlutá hřebenem Chobot na Macochu. Vede tudy i hlavní cyklomagistrála č.5 - Jantarová stezka, směřující celou Moravou od severu k jihu. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna- Moravský kras (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalni-mlyn-letovisko

Nové Mlýny Přehrada

GPS poloha: 48°53'50.51"N 16°36'41.50"E

Rozsáhlé vodní dílo tvořené třemi nádržemi. Umístěné mezi Novými mýny, Pasohlávkami a Mušovem. Zadržují vodu Dyje, Jihlavy a Svratky. Slouží k závlahám, chovu ryb a rekreaci. Vznik tohoto vodního díla provázely tuhé spory o jeho smyslu a vlivu na životní prostředí.


str. 8

Průvodce "Průvodce Brno" Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-mlyny

Blansko - aquapark Aquapark

GPS poloha: 49°21'50.65"N 16°38'23.10"E

Nachází se na západním okraji města poblíž řeky Svitavy. Letní část ná rozlehlý relaxační bazén, plavecký bazén, 55 m dlouhý tobogan, skluzavku, divokou řeku, skokanský můstek, masážní lavice, chrliče vody, dětský bazének, písečnou pláž, volejbalové kurty a restauraci s vnitřním i venkovním posezením. Krytá část má kromě bazénu, saunu, finskou saunu, whirlpool, masáže, solarium i vodní rehabilitační zařízení. Na aquapark přímo navazuje areál zimního stadionu, kde si lze i v létě v plavkách zabruslit, led se udržuje celoročně. Více informací na: http://www.sluzby-blansko.cz/aquapark.html Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C1 (vydání 2012), GOL 1:25 000 Moravský kras (vydání 2014) Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blansko-aquapark

Zámecký park ve Slavkově u Brna Zahrada

GPS poloha: 49°9'16.56"N 16°52'11.21"E

Milovníci historických památek si do svých hlaviček už dávno vštípili fakt, že každé - (byť i takové průměrné) - šlechtické sídlo nesestávalo jen z hlavní obytné budovy, ale patřilo k němu také hospodářské zázemí a neodmyslitelný park. Čím významnější a majetnější rod - tím rozlehlejší a honosnější zámecká stavba... a s ní také sousedící a přírodu imitující areál. Nejinak je tomu samozřejmě i ve Slavkově u Brna. Významný rod Kouniců si zde nechal pro své pohodlné a reprezentativní bydlení vystavět skvostné barokní sídlo. Už brzy po odstartování předlouhých stavebních prací se v blízkosti západního traktu zámku začala rýsovat prapůvodní podoba parku, které za vzor posloužily slavné francouzské zahrady. (Z této původní barokní podoby se do dnešní doby dochoval jen maličký čínský pavilonek.) Na začátku 19.století už přestala být takováto podoba parků "IN," a tak se vše zjednodušovalo podle nové módní vlny, která podnikla na kontinent invazi z britských ostrovů. Tyto tzv. anglické prvky působily mnohem přírodnějším dojmem. Slavkovský park se v tomto duchu dočkal změny v pol.19.století. Kounické panstvo si u zámku zbudovalo přírodní oázu o rozloze téměř 16 ha! Areál sloužil nejen k regeneraci, ale také k reprezentaci. Kvůli velmi vysokému postavení Kouniců u dvora musel býti honosný... a aby přitom vyvalené oči poddaných zpoza plotu panstvo při zábavě nerušily, byla kolem celého rozsáhlého areálu parku vystavěna vysoká a předlouhá zeď! (Což jistě bylo taktéž dosti nákladnou finanční záležitostí.) Na představu, jak to zde snad kdysi vypadalo a v jakém že to prostředí se tehdejší panstvo pohybovalo, veselilo a bavilo - nám dává odpověď současná podoba parku, která pochází z jeho velké rekonstrukce ze 70. let minulého století. "Soudruzi" se tady opravdu vytáhli, neboť se pokusili vrátit parku jeho původní barokní nádech. Kromě nádherných a intimních přírodních zákoutí, přizdobených plastikami, nás asi nejvíce zaujmou dvě ohromné umělé vodní nádrže. Přes jejich - větrem občas rozčeřené vodní hladiny, se nabízí na komplex zámeckých budov vskutku neotřelý pohled. Hlavní část parku má podobu protáhlého obdélníku a z jeho nezalesněné střední části, probíhající po celé délce ve směru východ- západ, se se stupněm vzdálenosti mění perpektiva pohledů nejen na park, ale také na šlechtické sídlo. V předvánočním období - (v době výročí slavné bitvy) - vyrůstá v nejzápadnějším cípu zahrady stanový vojenský tábor. Na několik dnů v něm nacházejí přístřeší mužové, pohybující se po areálu oblečeni do historických vojenských stejnokrojů a pokoušející se každoročně o čím dál preciznější reprízu rekonstrukce vojenského střetu tří císařů a jejich armád. Slavkovský Zámecký park svým významem výrazně boduje v pomyslném žebříčku moravských šlechtických zahrad. Nutno ještě dodat, že se neskládá jen z ohraničené historické části, ale patří k němu i oddělená plocha, na které se nachází velké golfové hřiště. Další části slouží i ke kulturnímu využití. Přes letní sezónu zde probíhají četné, veřejnosti přístupné akce. V letošním roce -(2013) - se jednoznačně tím největším "tahákem" stává vystoupení jednoho slavného britského hardrockového bandu. Vážení příznivci bigbítu, nenechte proto ve svém kalendáři bez povšimnutí datum 4. srpna! V tento den pod hvězdným slavkovským nebem odehraje svůj koncert legenda všech legend - britská hardrocková skupina DEEP PURPLE!!!


str. 9

Průvodce "Průvodce Brno" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecky-park-ve-slavkove-u-brna

Šiklův Mlýn Rekreační oblast

GPS poloha: 49°28'31.81"N 16°10'1.89"E

Nedaleko obce Zvole u Bystřice nad Pernštejnem se nachází velký přírodní park Westernového městečka Šiklův Mlýn. Návštěvníci se rázem ocitnou v Americe konce 19. století. Ke shlédnutí jsou stavby, postavené podle původních vzorů. Najdete zde velký Saloon, kavárny a herny, městské lázně, kostelík se hřbitovem, úřad šerifa i s vězením a muzeum železnice „UNION PACIFIC“ se svým nádražím. Pravidelně se zde koná velká westernová show s ukázkami jízdy na koni, včetně filmových, kaskadérských a pyrotechnických efektů, scének z pravého westernu, ukázek rýžování zlata, jízdy na elektrickém býkovi, soutěží a mnoho dalších zajímavostí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sikluv-mlyn

Klášter Porta Coeli Klášter

GPS poloha: 49°21'4.81"N 16°24'5.05"E

Klášter Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova založila v roce 1233 královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Klášterní kostel, vysvěcený v roce 1239, je trojlodní bazilikou s příčnou lodí a protáhlým presbytářem s pětibokým závěrem. V prostorách chrámu se nachází hodnotné barokní zařízení pořízené po roce 1764. Obraz na hlavním oltáři je dílem Franze A. Maulbertsche, autorem plastik byl Andreas Schweigl a dalších obrazů jezuitský malíř Ignác Raab. Z ostatních prostor kláštera vyniká křížová chodba s raně gotickými klenbami a hlavicemi zdobenými figurálními a ornamentálními motivy a velká kapitulní síň z let 1260 - 1270. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-porta-coeli

Lednice - zámecký skleník Technická památka

GPS poloha: 48°48'5.36"N 16°48'25.74"E

Začal se budovat v roce 1843 podle projektu Jiřího Wingelmüllera a dokončen byl v roce 1851. Se svou moderní železnou konstrukcí a zvláštní půlkruhovou formou byl v tehdejší době mimořádnou stavbou. Dnes patří mezi unikátní historické technické památky. Skleník je 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký. Střešní konstrukci nesou dvě řady litinových štíhlých sloupů ve tvaru bambusových stvolů. Objekt kryje skleněná střecha obloukovitého tvaru, složená z malých skleněných šindelů, které lomí světlo. Zpočátku sloužil k zimování teplomilných rostlin, kolem roku 1880 se začal využívat celoročně jako zimní zahrada, poskytující věrnou představu tropické krajiny. Po nákladné rekonstrukci v nedávné době, opět slouží tomuto účelu. Skleník se nachází hned vedle lednického zámku a je přístupný veřejnosti. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č. 88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednice-zamecky-sklenik

Dolní Kounice - klášter Rosa coeli Klášter

GPS poloha: 49°4'8.11"N 16°28'16.68"E

Jedná se o bývalý klášter, který se nachází na východním okraji města přímo pod místním zámkem. Patří mezi nejvýznamnější kulturní památky zdejšího regionu. Byl založen Vilémem z Pravlova roku 1181. Z rozlehlého kláštera se dochovalo pouze jeho torzo. Dnešní podoba odpovídá zhruba stavu po vrcholně gotické přestavbě ve 14. a 15. století. Zachovaly se obvodové zdi a vysoké průčelí kostela a věž se schodištěm. V křížové chodbě kláštera pak hrubě tesané kvádrové románské zdivo nejranější stavby. Areál Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Brno" kláštera je přístupný veřejnosti. K objektu od turistického směrovníku umístěného na náměstí sem vede odbočka červené značky. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko, GOL 1:25 000 Židlochovicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-kounice-klaster-rosa-coeli

Apollonův chrám Zámeček

GPS poloha: 48°46'57.32"N 16°49'27.01"E

Leží na břehu Mlýnského rybníka jižně od města Lednice. Apollonův chrám byl vystavěn v letech 181719. Před chrámovou zdí stojí osm (+ 2) dórských sloupů. Čelní zeď zdobí mytologické výjevy boha Apollona na slunečním voze, skupina Amoretů s Apollonovou lyrou a čtyři sochy múz. Místo je opravdu pozoruhodné a jeho návštěvu byste si neměli nechat ujít. Autor článku: Jaroslav Sojka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/apollonuv-chram

Mohyla míru Památník

GPS poloha: 49°7'34.40"N 16°45'43.77"E

Mohyla Míru byla postavena na Prackém kopci ( 324 m.n. m.), který se zvedá jižním směrem od obce Prace a a jihovýchodním směrem od města Šlapanice. Mohyla je památník věnovaný památce mrtvých, padlých v bitvě tří císařů u Slavkova. V letech 1902- 1912 tu byl byl postaven na popud brněnského kněze Aloise Slováka secesní památník. Postaven byl nadčasově, jako memento všem válkám podle návrhu architekta Josefa Fanty. Památník je postaven jako kamenná mohyla, zakončená křížem a dosahující výšky 24 metrů. U spodní části mohyly jsou sochy čtyř bohatýrů a v přízemí najdeme ossarium s ostatky padlých vojáků. Nad touto místností je kaple. V roce 1925 bylo v blízkosti Památníku postaveno muzeum a v něm instalována stálá expozice znázorňující průběh bitvy a tehdejší vojenskou techniku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mohyla-miru

Lednicko-Valtický areál Ostatní

GPS poloha: 48°46'22.87"N 16°46'55.27"E

Lednicko-Valtický areál byl zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pokud byste chtěli projít celý park, který je opravdovou chloubou naší republiky a zkrášluje celé okolí, pak vězte, že jeden den by vám na to nestačil. Největší zahradu Evropy můžete najít mezi dvěma významnými rodovými sídly Lichtenštejnů Lednicí a Valticemi. V překrásné, volně upravené krajině, stojí půvabné letohrádky z 19. století, které tomuto areálu dodávají romantiku. Můžete vidět Dianin chrám ve tvaru vítězného oblouku, půlkruhový Chrám Tří Grácií, empírový Apolonův chrám, Rybniční zámeček a ještě mnoho dalších. Proslulou stavbou zámeckého parku je minaret, vybudovaný v letech 1797- 1802 podle Josefa Hardtmutha. Minaret je vysoký téměř 60 metrů a na vrchní ochoz vedou schody, kterých je 302. Park je zdoben také záhony, které jsou uspořádány do určitých geometrických tvarů, a dále mnoha krásnými sochami a fontánami. V roce 1845 byl v tomto areálu postaven proslulý skleník, který je 92 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 10 metrů vysoký. Lednicko-Valtický areál můžete navštívit v dubnu a říjnu jen o sobotách a nedělích, od května do září pak denně kromě pondělí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednicko-valticky-areal

Minaret Ostatní

GPS poloha: 48°48'49.99"N 16°48'46.66"E

Minaret se nachází ve velkém areálu patřící lednickému zámku. Je to romantická orientalizující stavba, vybudovaná v maurském slohu. Pochází z let 1798-1802. Věž minaretu je vysoká 62 metrů a slouží jako rozhledna. Výhled z ní je opravdu velmi krásný a stojí zato dostat se až nahoru. Ve věži Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Brno" minaretu se nachází galerie, kterou si samozřejmě můžete také prohlédnout. Historie Romantický minaret též zvaný Turecká věž dal postavit kníže Alois Liechtenstein. Plány v maurském slohu zpracoval architekt Hardtmuth. Stavba probíhala v letech 1797 ? 1802. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o nejvyšší stavbu tohoto stylu v neislámské zemi. Protože se stavělo na močálovitém měkkém podloží, bylo nutno zajistit základy použitím roštů a pilotů z dubového dřeva. Celkovému vzhledu patrně dopomohli i umělci z arabských zemí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/minaret

Lednice - Minaret - lodní doprava Přístav

GPS poloha: 48°48'12.10"N 16°48'30.20"E

Lodní doprava v Lednici je provozována na tzv. Zámecké a Staré Dyji. Hlavní přístaviště je u vstupu do vlastního Lednického parku u objektu zvaného Turbína. Zde je technické zázemí, prodejna lodních lístků a občerstvení. Odtud jsou provozovány dvě trasy. Naše vede po Zámecké Dyji k Minaretu, je dlouhá 2 km a trvá asi 25 minut jedním směrem. Plavební řád: duben, říjen Út – Pá loď vyplouvá dle zájmu návštěvníků So - Ne lodě vyplouvají v obou směrech ve 30-ti minutových intervalech, (první k Minaretu v 10.30 hodin, poslední v 16.30 hodin) květen, červen, září Út - Pá lodě vyplouvají v obou směrech ve 30-ti minutových intervalech, (první plavba v 10 hodin, poslední k Minaretu v 17 hodin) So - Ne lodě vyplouvají v obou směrech ve 20-ti minutových intervalech, (první plavba v 10 hodin, poslední v 17.20 hodin) červenec, srpen Po - Ne lodě vyplouvají v obou směrech ve 30-ti minutových intervalech, (první plavba v 9. 40 hodin, poslední k Minaretu v 17.40 hodin Zpět se lze vrátit pěšky po vycházkovém chodníku kolem romantického Zámeckého rybníka. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Břeclavsko a 1:25 000 Zahrada Evropy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lednice-minaret-lodni-doprava


str. 12

Průvodce "Průvodce Brno"

Recommend Documents