Průvodce "Průvodce Bezděz"
Bezděz Hrad
GPS poloha: 50°32'25.76"N 14°43'19.52"E
Hrad Bezděz, který je národní kulturní památkou, stojí na 604 metrů vysokém kopci Velký Bezděz. Hrad se nachází na Českolipsku v Libereckém kraji. Hrad Bezděz je jedním z našich nejcennějších hradů. Nejvzácnější částí hradu je raně gotická kaple ve východním traktu hradního paláce. Charakteristickou dominantou hradu jsou dvě mohutné věže. Velká věž, nabízející jedinečný výhled na široké okolí, je vysoká 40 metrů a Čertova věž měří přes 20 metrů. Přístupovou cestu lemují kapličky Křížové cesty. Bezděz v minulosti také lákal mnoho umělců. např. Karla Hynka Máchu, Josefa Mánese, Bezděz je částečně i dějištěm opery Tajemství od Bedřicha Smetany. Otevírací doba dubensoboty, neděle a svátky10:00 - 16:30květen - zářídenně mimo pondělí9:00 - 16:30říjensoboty, neděle a svátky9:00 - 15:30 S průvodcem trvá prohlídka 50 minut, samostatně je doba pobytu na hradě neomezena. Mimo otevírací dobu je prohlídka možná pouze po předchozí dohodě se správou objektu a za příplatek k základnímu vstupnému. Vstupné plné vstupné 50 Kčsnížené vstupnésenioři nad 65let, studenti od 15 - 26let, ZTP30 Kčrodinné vstupné2 rodiče + tři děti do 15 let140 Kčděti od 3 do 6 letv doprovodu rodičů5 Kč zaměstnanci NPÚ a děti do 3 let Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Bezděz" zdarmapes na vodítku s náhubkem 10 Kč Kontakt adresa: Národní památkový ústav, Správa státního hradu Bezděz, 471 61 Okna telefon: +420 487 873 131 e-mail:
[email protected],
[email protected] Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bezdez
Výstup na horu Ralsko Zřícenina
GPS poloha: 50°39'7.45"N 14°43'37.81"E
Ralsko zalesněný vrch je dominantou kraje. Většina lidí má s tímto názvem spojený pouze gotický hrad na vrcholku, ale tento pojem skrývá i název pro přírodní rezervaci a dokonce i vojenský prostor. Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není. Existují záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zůčastnil rytíř Teodor z Ralska, také že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska z rodu Markvarticů, ale oba záznamy se týkají možná usedlostí (dvora) na úpatí kopce. Další výklad doložený archeology uvádí kolem roku 1380 mocný rod Vartenberků, který vystavěl kamenný hrad místo původního dřevěného a včlenil jej do soustavy hradů k ochraně a kontrole obchodních cest. V nedaleké Mimoni si vybudovali i celní stanici. V roce 1426 hrad dobývali marně husité, ale o rok později už na hradě husitská posádka sídlila. To proto, že tehdejší vlastník panství Jan Chudoba z Vartenberka patřil k jejich příznivcům. Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele a roku 1468 byl dobyt žitavským vojskem z Lužice. Po nějakou dobu zde působili i loupeživí rytíři a nacházela se zde podloudná mincovna. Od roku 1505 panství koupila rodina Bíbrštejnů a o hrad se přestali starat. O sto let později byl popisován jako pustý. Byl často terčem hledačů pokladů, kteří v něm nadělali četné díry. Hora s okolím byla v letech 1969-1990 nepřístupná pro veřejnost kvůli sovětskému vojenskému prostoru. V době jejich působení shořela vyhlídková věž. Hrad Ralsko je nejvýše položená zřícenina v Čechách a je volně přístupná všem návštěvníkům. Po trošce námahy a stoupání do závratné nadmořské výšky 696m se před Vámi otevře krásný pohled do kraje. K hradu a kopci se váží dvě zajímavé pověsti. Podle té první je údajně na hradě ukryt poklad, který hlídá velký zlý pes. Druhá pověst vypráví příběh o bájném vojsku podobnému tomu v Blaníku, které prý povstane, až bude národu nejhůře. Více zde: http://www.letni-byt.cz/zajimavosti-kraje/pamatky/ Autor článku: Kamila Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vystup-na-horu-ralsko
Kokořínsko CHKO
GPS poloha: 50°26'30.08"N 14°34'20.87"E
Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínský důl, údolí Liběchovky, erozí vzniklé útvary jako např. Pokličky, Obří hlava, skalní brány a mnoho jeskyní, zajímavé dochované lidové stavby, jejichž zrod sahá do 18. a 19. století (Nosálov, Olešno, Nové Osinalice a další), velký počet skalních obydlí a v neposlední řadě také plastiky V. Levého , vytesané do skal z pískovce. No prostě, pokud ještě tato místa neznáte, je nejvyšší čas poznat jedny z posledních přírodních krás naší vlasti. Autor článku: Jaroslav Zdrchaný Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kokorinsko
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Bezděz" Houska Zámek
GPS poloha: 50°29'24.83"N 14°37'26.49"E
Zámek Houska stojí na Zámeckém vrchu uprostřed lesnaté krajiny. Zámek Houska leží v jižní části Českolipska v Libereckém kraji. Masivní zámecký objekt má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Cenná je Zelená světnice s malbami ze 16. století, rytířský salonek, obdivovaná je hradní kaple s restaurovanými malbami. V areálu se uskutečňuje řada sezónních akcí, v letních měsících se konají noční prohlídky. Historie Hrad pravděpodobně založil na začátku své vlády Přemysl Otakar II. V roce 1316 je hrad uváděn jako majetek Hynka z Dubé. Hrad byl přirozeně chráněn kolmými skalami, opevněna byla jen jižní strana. V roce 1432 koupil panství s hradem Houskou Jan ze Smiřic, hrad náležel i jeho potomkům. Kolem roku 1590 byl hrad přestavěn na renesanční zámek a později za Kouniců byl v roce 1823 upraven. V roce 1930 byl areál restaurován. Po dlouhých letech, kdy byl zámek nepřístupný, je nyní soukromým majetkem a byl zpřístupněn veřejnosti Kudy do pekla? Asi čtyřicet kilometrů severně od Prahy se na skále mezi stromy ukrývá nevelký, nevýrazný hrad/ zámek (či úplně nejpřesněji ?renesanční zámek s prvky gotického hradu?) Houska. S oblíbeným pečivem to nemá co dělat; stavba získala jméno podle jistého Houseky, kterému toto někdejší hradiště věnoval otec ? vévoda Pšovanů. Historie Housky sahá do 9. století, kdy zde stávala dřevěná konstrukce, později přeměněná v kamenné hradiště. V druhé polovině 13. století byla Houska přestavěna na nedobytný hrad, který v dalších staletích prošel mnoha stavebními úpravami, čímž získal prvky gotické i renesanční. Nicméně Houska nikdy nenabyla vážnějšího významu. Hrad není velký ani příliš krásný, neměli tu rozsáhlý park ani úchvatnou zahradu. Přesto se o něj významné osobnosti vždy zajímaly a dnes jeho dějiny vrtají hlavou nejednomu historikovi. Málokterá památka se totiž může chlubit tolika záhadami jako právě Houska. S čerty nejsou žerty Na Housce se prý nachází brána do pekel. To se ?ví?. Nicméně o tom, kde přesně tato brána je, se vedou spory. Jedni se domnívají, že jako vstup do podsvětí slouží hradní studna. Na Housce je totiž odnepaměti nouze o vodu, což má podle pověsti na svědomí čert, sedící na jejím dně. Podle jiné teorie je brána do pekla v kapli. Svatostánek se atypicky nachází uprostřed hradního areálu, hospodářské budovy jsou kolem. Není divu, že laici i odborníci spekulují o tom, že je to kvůli ?něčemu?, co se z hradu nesmí dostat ven. Jedna z bájí tvrdí, že průrva, vedoucí do pekla, byla na místě hradní kaple objevena už před jejím postavením. Obyvatelé Housky prý do jejích útrob spustili odsouzence na smrt. Po pár minutách se z hlubin země ozval děsivý řev, a když nebožáka vytáhli, byl o deset let starší. Po pár dnech zemřel šílenstvím. Místní se pak údajně pokoušeli jámu zasypat, ale marně. I postavili nad ní Boží kapli, aby zlým mocnostem zabránili v šíření. Kaple na Housce je vskutku záhadná. Její vlhké stěny porůstá lišejník, zatímco okolní zdi jsou naprosto suché. Keltský ornament, záhadný pokoj a ?stroj času? Pekelná brána však není zdaleka to jediné, co milovníky tajemství na Housku láká. Nevysvětlitelný je rovněž keltský ornament, nacházející se na hradě. Co má znamenat? Vždyť majitelé a obyvatelé Housky byli vždy křesťané. A k čemu sloužila a kdy vznikla tajná místnost, objevená při rekonstrukci hradu? V plánech o ní není ani zmínky. K Housce se vztahuje mnoho pověstí a podivných příběhů. Více než ?podivný? je rovněž zážitek, který si odsud odnesl Karel Hynek Mácha a později se s ním svěřil svému příteli Eduardovi. Když básník na hradě nocoval, zjevila se mu prý mladá dívka s ?kouzelnou krabičkou s pohyblivými obrázky (zřejmě kamerou), ukazujícími okolí hradu v roce 2006.? Pár turistických informací závěrem? Hrad Houska byl veřejnosti zpřístupněn až v roce 1999 a stále zde probíhá rekonstrukce. Prohlídkový okruh tedy není nijak zvlášť dlouhý; ovšem to budou jistě mnozí vnímat jako pozitivum. Celým hradem jakoby prorůstá skála, na které je budova vystavěna. Kámen spatříte nejen na vstupním nádvoří, ale i v loveckém sálu. Těžko říct, zda na tomto nevelkém hradě vydržíte celý den. Dřív sem lidé chodili řešit záhady s peklem a hledat bájné poklady. Pokud vám tyto činnosti připadají bezpředmětné, udělejte si výlet na některou z blízkých památek. Na hrad Bezděz či Kokořín se dostanete pěšky. A pokud do zdejších luhů a hájů zavítáte v létě, nezapomeňte s sebou kolo. Máchovo jezero je od Housky vzdáleno něco málo přes deset kilometrů a dovedou vás k němu značené cyklostezky. text: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/houska--1
Průrva Ploučnice Říčka
GPS poloha: 50°41'30.84"N 14°45'3.14"E
Průrva Ploučnice, kdysi zvaná též Pekelný jícen, Hromová rána či čertova díra. Ploučnice se blíží od Stráže ke vsi Noviny na úpatí Ralska nejdříve asi 50 m mezi vysokými pískovcovými stěnami, pak se náhle tok obrací v pravém úhlu a teče asi 13 m v pískovci vytesaném tunelu, který má šíři asi 3, 5 m. Pak následuje cesta vody opět asi 10 m otevřenou roklí, dostává se do 41 m dlouhé skalní chodby stejné šířky a výšky 4 m. Obě chodby jsou zhotoveny ve skále krumpáčem a je též zřejmé, že zastavení vody bylo dosaženo pěti jezy, které byly zapuštěny do sklaních stěn. Celé toto zařízení bylo uděláno před staletími a sloužilo provozu jednoho hamru, který se kdysi nacházel u východu ze skalní rokle. Tehdy tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. Když se před ní v čase tání sněhu nebo za velké vody nasbíralo velké množství vody, drala se tato s hromovým hlukem a pěnivým šumem širokým tunelem, aby se na konci rokle vrhla do mnoha metrů hluboké prohlubně, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Bezděz" a to poskytovalo divákům zvláštní podívanou, která se vyplatila za návštěvu. V okolí průrvy pod skalami je ještě dnes možno nalézt železnou strusku. Průrva Ploučnice byla k 17. prosinci 1997 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prurva-ploucnice
Bezděz Výletní místo
GPS poloha: 50°32'19.86"N 14°43'8.76"E
Hrad Bezděz zaparkujeme v obci Bezděz (30 Kč/ osobní auto/den) a vyrážíme podle ukazatelů vzhůru na přilehlý kopec. Nejprve jdeme po dláždené cestičce, později po lesní stezce a poslední úsek je tvořen poměrně velkými kameny a větším stoupáním. terén tedy není úplně vhodný pro rodiny s kočárky a malými dětmi. odměnou za cestu je nám nádherná zřícenina hradu Bezděz a přenádherný výhled do krajiny. Samotná prohlídka je možná ve variantě s průvodcem a bez průvodce. Dospělí 60,- Kč Senioři nad 65 let 40,- Kč Rodina (dva dospělí + dvě až tři děti do 15 let) 160,- Kč Pejsci 20,- Kč Autor článku: Hana Truhlářová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bezdez--1
Zámek Zákupy Zámek
GPS poloha: 50°41'5.32"N 14°38'43.08"E
Zámek Zákupy
A jsme tady! Náš věrný škodovácký dopravce „Feďa“ spokojeně odpočívá na parkovišti, zatímco my znovu míříme za poznáním, za poučením. Jsme v severních Čechách, 8 km východně od České Lípy, po několika dnech úmorných veder se konečně ochladilo a nad námi se vypíná mohutná stavba zdejší poněkud opomíjené císařské rezidence, která společně s Ploskovicemi v letním období hostívala jeho veličenstvo Ferdinanda I. Letmý pohled stačí k tomu, abychom se shodli na jednom – „Ferda Dobrotivý“ se tu neměl špatně. Ale hezky po pořádku. Dříve než tu mohl vyrůst výstavný renesanční zámek, musela zde stát již ve 14. století gotická tvrz. Znáte to. Peníze jsou peníze a stavět na „louce zelené“ je něco jiného než přestavovat. Historici se do toho člověku ve 14. století nemíchali a tak se mohlo stavět „dosyta“. Ještě si musíme objasnit majitele. Údajně snad nejdřív rytíři ze Smojna byli prvními držiteli zdejší tvrze, ale opravdu historicky doložení jsou až v roce 1365 páni z Vartemberka, za jejichž držení byla existence zdejší tvrze úředně zaznamenána. Na sklonku 15. století drželi Zákupy Berkové z Dubé. Z nich se především Zdislav na zdejším sídle docela pěkně „zabydlel“. Peněz na přestavbu, jako nejvyšší sudí a posléze i hofmistr království Českého, měl docela dost a tak se do toho pustil s vervou. Nad údolní nivou vyrostl velký palác o rozměrech 15 x 55 metrů s dvojicí vyrovnávacích podlaží. Po smrti Zdislava stačil ještě Zbyněk zámek po ničivém požáru v roce 1573 obnovit, aby ten mohl roku 1612 přejít do rukou Novohradských z Kolovrat. Zřejmě jim vděčí zámek za vybudování kaple. Pak se tu usadila dobře situovaná vdovička Anna Magdaléna z Lobkovic, která si však se zámkem v zádech našla rychle nového ženicha. Jindřich julius, vévoda Sasko- Launberský taky žádný chudák nebyl. Ostrov nad Ohří dostal za vojenské zásluhy, pak mu k tomu přibylo ještě bohaté věno,…... Inu, nežil si špatně. Snad jen to, že byl zámek v r. 1632 vypleněn Švédy, ho mohlo trochu mrzet.. Nicméně jeho rekonstrukci nechal až na svého syna Julia Františka. Ani tomu to však nešlo příliš od ruky, byť měl k ruce italského stavitele Julia Broggiho a tak dokončení celé akce připadlo až na dceru Julia Františka, Annu Marii Františku. Ale výsledek stál zato. Čtyřkřídlý zámek s Kamenným mostem a opravdu krásnou voliérou doplněný o téměř kompletně přestavěné předzámčí, nově vybudovanou trasovou zahradu a hospodářský dvůr, však jako kdyby nestačil. A tak bylo při zdejším panském sídle Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Bezděz" ještě zřízeno Závodiště pro koně, Bažantnice, obora i rybník. Dcera zámecké paní z prvního manželství – Anna Marie Karolína tedy přebírala v roce 1741 zámek a jeho okolí v opravdu dobré „formě“. Pak to šlo však s tou parádou poněkud „z kopce“ a když souhrou událostí připadá v roce 1770 panství vévodovi zweibrückenskému, začínají Zákupy upadat. Ruší se obora i bažantnice a v předzámčí se usidluje Leitenbergerova přádelna. S rokem 1805 přichází čas Habsburků, přesněji řečeno jejich toskánské větve. A zamotaný v tom byl Napoleonův syn Orlík, v jehož prospěch se měl vzdát toskánský velkovévoda svých statků v Čechách. To vše však mělo být realizováno až po smrti Orlíkově matky, které patřila italská Lucca a kterou měl dostat již zmiňovaný toskánský velkovévoda, jako odstupné za jeho české statky. Svou měrou přispěl do té mely i Orlíkův dědeček – císař František I, jenž povýšil Zákupy na vévodství, čímž by dopomohl Orlíkovi k titulu vévody. No děly se to, vážení, tehdy věci! A teď si představte, že Orlík nakonec do Zákup nikdy nepřijel, protože ve svých 21 letech zemřel na TBC! A co teď s majetkem? Řeknu Vám, nezávidím jim ty starosti! Zákupy nakonec shrábnul Ferdinand I a spolu s Ploskovicemi je učinil svými letními sídly. A zase přestavovalo. Poničené barokní fresky byly přemalovány, papírové tapety přelepeny, interiéry vybaveny kachlovými kamny. Inu sice letní sídlo, ale tepla není nikdy dost, že. Stylově tu zavládlo druhé rokoko a dohled nad vším si vzal dvorní dekoratér Josef Veselý a malíř Josef Navrátil. Po smrti Ferdinanda I. v roce 1875 utichá na Zákupech skutečný panský život a snad jen 1. červenec 1900, kdy byli ve zdejší kapli oddáni František Ferdinand d´Este a Žofie Chotková, dal vzpomenout na staré dobré časy. Zámek byl navštěvován jen příležitostně a poslední návštěvy císařské rodiny se dočkal v roce 1904, kdy sem zavítala Alžběta Marie Rakouská s jejím manželem Ottou Windischgrätzem. Pak už se za panskou minulostí Zákup definitivně zavřela opona a objekt přešel v roce 1918 do vlastnictví československého státu. V nelehké době I. světové války tu sídlila záložní nemocnice, v době meziválečné pak v předzámčí česká škola a české loutkové divadlo, zatímco přízemí zámku zabíraly kanceláře státních lesů a statků. V prostorách zámku během 2. světové války pobývali různí uprchlíci a teprve v roce 1951 se jeho 3 nádvoří a některé ze 188 místností otevřely veřejnosti. Ještě jednou zavřel zámek své brány mezi lety 1977 – 1985, kdy na zámku probíhala rozsáhlá rekonstrukce, aby byl celý objekt v lednu roku 2002 prohlášen za Národní kulturní památku. Pojďme se však teď seznámit se zámkem v jeho dnešní podobě. Prohlídka začíná v předkaplí, která Vás uvede do jednoho z klenotů zákupského sídla - již zmiňované zámecké kaple, ve které si řekl své ano pro náš národ tak osudový manželský pár. Druhé rokoko – to je styl ve kterém je zařízeno na dvacet zámeckých místností, jimiž během prohlídky projdete. Naleznete je v té podobě, v jaké byly adaptovány pro pobyt Ferdinanda I., tedy včetně původních tapet, lustrů, nábytku, …. Postupně se seznámíte s jídelnou, ložnicí, hernou, … a i s dětským pokojem. Možná trochu paradoxní, vezmeme- li v potaz, že císařský pár byl bezdětný. Ale pojďme dále. Výzdoba veškerých zámeckých prostor je dílem architekta J. Bělského, malíře Josefa Navrátila a V. Kandlera, sochaře Václava Levého a štukatéra J. Effenbergera. Určitě velmi zajímavý je osobní výtah, zbudovaný firmou Ringhoffer v roce 1870. Zatímco srdce zámku je zrekonstruované, zbytek zámku působí dojmem, jakoby by bývalá císařská rezidence byla poněkud na okraji zájmu i v dnešních dnech. Už jen fakt, že zámkem projde za celý rok pouhých 20 000 návštěvníků, to dobře dokumentuje a projdete- li se okolím zámku, jen Vás to v tomto názoru utvrdí. Velký výběh pro medvědy je sice zrekonstruovaný a obývaný medvědem Medouškem, nicméně sousední zdobná voliéra už dlouho zeje prázdnotou. I komplex hospodářských budov je opuštěný, zatímco zámecké křídlo u anglické zahrady se nachází v doslova v havarijním stavu. Pro návštěvníky se objekt otvírá každoročně od dubna do října v čase od 9 do 15 resp. 16 hodin, přičemž zavíracím dnem je pondělí. Nicméně třeba svatbu tu můžete uspořádat kdykoliv během roku. Dospělí za seznámení s historií zdejší císařské rezidence zaplatí 80,- Kč, studenti, držitelé průkazu ZTP, děti, senioři a držitelé průkazu Klubu českých turistů pak 60,- Kč. Na rodinu tu čeká zvláštní vstupné ve výši 240 Kč. Pomalu se loučíme s tímto tak trochu zapomenutým, ale o to kouzelnějším koutem naší malé, ale tolik krásné země v srdci Evropy. Už teď ale víme, že sem zase brzy vrátíme. Třeba do zdejších zahrad, které sice pomalu, ale přesto rozkvétají do své původní krásy. Ale o tom zase někdy příště. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-zakupy
Břehyňský rybník Rybník
GPS poloha: 50°34'38.28"N 14°42'0.50"E
Břehyňský rybník se nachází asi 3km severovýchodně od známého rekreačního letoviska Doks, leží v blízkosti silnice č.270 spojující Doksy s Mimoní. Od Doks, nebo od Starých Splavů k Břehyňskému rybníku vede žlutě značená turistická cesta, přičemž k Máchovu jezeru je to necelé 2km. Doba založení rybníka se dá těžko přesně doložit, ale předpokládá se, že vznikl někdy mezi roky 1366 až 1460. Podle některých pramenů vznikl ještě dřívě, je uváděn i rok 1287. Pravdou je, že podle nedávného archeologického výzkumu se našly na dně současného rybníka zbytky původního pralesa se známkami těžby dřeva (pařezy), z poloviny 13. století. Rybník patřil k soustavě Dokských rybníků, je svou rozlohou 94 ha, hned druhý za Velkým rybníkem( Máchovo jezero), i Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Bezděz" když téměř 40ha tvoří pobřežní vegetace. Rybník je poměrně mělký, málokde přesahuje hloubka 2metry, ale vzdutí rybníka od hráze dosahuje déměř 2km. Odhaduje se, že má objem okolo 1milionu krychlových metrů vody. Sypaná hráz je dlouhá 140 metrů. Rybník napájí několik přítoků a pramenů, za nejdůležitější se počítá Břehyňský potok, někdy je chybně uváděn jako Robečský potok. Odtok je veden úzkou průrvou vytesanou do pískovcové skály a spojuje tento rybník s Máchovým jezerem. Břehyňský rybník je z velké části obklopen Rákosinami, rašeliništi a mokřadami typickými pro dokeskou oblast. Je součástí Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala. Celé území je chráněno již od roku 1933, od roku 1967 je zapsána do seznamu Národních přírodních rezervací, tudiž patří mezi ty nejstarší. Rezervace má rozlohu 903 ha a tvoří jí Břehyňský rybník s přilehlými porosty a pískovcová plošina Pecopala. Biologicky pestré území je bohaté na chráněné druhy rostlinstva a živočichů. Je domovem mnoha druhů vodního ptactva, z těch nejvzácnějších lze jmenovat bukače velkého, jeřába popelavého, nebo orla mořského. Dále se zde nachází asi 60 druhů vzácných a ohrožených rostlin. Z hráze rybníka je úchvatný, romantický pohled na dominantní siluety Malého a Velkého Bezdězu a pohoří Dokeské pahorkatiny. Je to asi právě blízkost Máchova jezera, vyhlášeného centra turistického ruchu,která zavinila, že Břehyňský rybník je neprávem opomíjeným místem návštěv milovníků krásné přírody. Samozřejmě, že tu chybí pláže s vyhřátým pískem, bohatě zásobené stánky, ale je tu něco, co u Máchova jezera určitě nenajdete. Klid, téměř nedotčenou přírodu a kouzelné pohledy přes rozlehlou hladinu ztichlého rybníka k romantické siueltě Bezdězu. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brehynsky-rybnik
Mnichovo Hradiště Zámek
GPS poloha: 50°31'28.69"N 14°58'26.04"E
Barokní zámek v Mnichově Hradišti se nachází na Mladoboleslavsku ve Středočeském kraji. Zámek lze navštívit v dubnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září každý den kromě pondělí. Návštěvníci mají možnost vybrat si podle toho co je nejvíce zajímá ze tří prohlídkových okruhů. Zámecké interiéry zahrnují prohlídku místností s původním vybavením např. obrazárnu nebo knihovnu obsahující více než 20 000 svazků. Mimořádně cenný je zdejší soubor delfské fajánse a vídeňského a míšenského porcelánu. Návštěvníci mohou také shlédnout klasicistní zámecké divadlo, které bylo slavnostně otevřeno teprve v roce 1999 anebo mohou zavítat do kaple sv. Anny, kde jsou uloženy ostatky Albrechta z Valdštejna, přestože slavný vojevůdce na zámku nikdy nepobýval. U zámku je volně přístupný francouzský a anglický park. Historie Václav Budovec z Budova, vůdce české stavovské a protestantské opozice, nechal v roce 1606 na místě dosavadní tvrze postavit renesanční zámek. Po Budovcově popravě získal zámek Albrecht z Valdštejna, který jej věnoval svému synovci Maxmiliánovi. Zámek, který měl půdorys tvaru písmene L, byl v letech 1697 ? 1703 barokně přestavěn podle projektu architekta Marca Antonia Canevalleho. Před zámkum byl vytvořen francouzský park, kterému od roku 1711 vévodí zahradní pavilon ? salla terrena. V roce 1835 se na zámku konala schůzka Františka I., cara Mikuláše I. a pruského prince Bedřicha Viléma. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mnichovo-hradiste--1
Kokořín Hrad
GPS poloha: 50°26'20.43"N 14°34'37.18"E
Romantický hrad Kokořín se tyčí na pískovcové skále nad Kokořínským dolem. Hrad Kokořín se nachází na Mělnicku ve Středočeském kraji. Hrad má 2 dominanty ? mohutnou válcovou 38 metrů vysokou věž s kuželovitou helmou, která byla upravena na vyhlídku, a hradní palác. Po hradební zdi vede vyhlídkový ochoz. V hradním paláci mohou návštěvníci vidět romanticky laděné ukázky středověkého bydlení s dobovými sbírkami. Historie Hrad nechal v 1. polovině 14. století postavit Hynek Berka z Dubé. Za husitských válek byl hrad dobyt a poničen. Potom se majitelé hradu poměrně často střídali. Od počátku 16. století se zde již trvale nebydlelo a neudržovaný hrad postupně chátral. Později byl hrad částečně opraven. V roce 1610 se hrad nakrátko dostal do rukou rodu, který ho založil. Mezi dalšími majiteli byl i Albrecht z Valdštejna. Na konci třicetileté války byl Kokořín na základě císařského nařízení zařazen mezi hrady, které se nesměly opravovat, aby se nestaly opěrnými body nepřítele. Kokořín se tak postupně změnil v romantickou zříceninu, která inspirovala řadu umělců, např. Karla Hynka Máchu. V roce 1894 koupil hradní ruiny Václav Špaček a jeho syn Jan nechal v letech 1911 ? 1918 Kokořín restaurovat a upravit do dnešní podoby. Doplnění popisu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Bezděz" Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se sezónu co sezónu stává vyhledávaným turistickým cílem. Region, jemuž dominuje majestátní hrad Kokořín, je protkaný turistickými trasami a cyklostezkami. Zdejší skalní útvary si už dávno zamilovali horolezci a opojnou atmosféru přírody zde nasávají nejen pěší a cykloturisti, ale rovněž ti, kdož se při cestování řídí heslem, že ?nejkrásnější pohled na svět je z koňského sedla?. Základy hradu Kokořín byly vytesány do pískovcové skály v místě, kde se kdysi rozlévalo mělké druhohorní moře. Usazeniny štěrků, písků a jílů zpevněné a vytvarované do prapodivných skalních útvarů a jeskyní bývaly útočištěm loupeživých zlotřilců i českých bratří pronásledovaných po bitvě na Bílé hoře. Ještě dnes můžete v krajině najít skalní byty a zbytky středověkých skalních tvrzí (např. Staráky). Patrně nejzajímavější jsou skalní útvary, přezdívané Pokličky. Za pozornost stojí také nedaleké Nedamy a Klemperka. Historie Kokořína je dlouhá a místy zahalená tajemstvím. Hrad byl pravděpodobně vystavěn ve 14. století, prošel rukama řady majitelů, aby byl nakonec romanticky upraven, zestátněn a opět navrácen soukromým majitelům. Rodina Špačkových vlastní Kokořín dodnes. Hrad je po rekonstrukci a v sezóně je otevřen pro veřejnost otevírací doba, vstupné, kontakt. Prohlídka Kokořína je jednou z nejpříjemnějších věcí, co můžete v CHKO Kokořínsko dělat. Užijte si ji! Hrad Kokořín se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (severní Čechy, ). Nejbližší větší obcí je Mšeno, dobře přístupné z měst Mělník či Mladá Boleslav. Přímo pod hradem je možné zaparkovat auto. autor: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kokorin
hrad Houska Hrad
GPS poloha: 50°29'26.38"N 14°37'49.51"E
Vítejte na hradě Houska Tajemný, magický, prokletý či pekelný. Všechny tyto přívlastky má hrad jménem Houska, který byl zpřístupněn široké veřejnosti teprve roku 1999. Přestože nepatří mezi největší či nejkrásnější hrady, nepyšní se obrovským parkem nebo nejstarší kaplí, stal se oblíbeným cílem mnoha výletníků a dobrodruhů. Každého jistě napadne otázka, co tak zvláštního a lákavého může nabídnout? Odpověď je Prostá, má v sobě něco, co jiné hrady nemají. Při prohlídce máte pocit, že ukrývá něco tajemného, ať už je to brána do pekla či stroj času, který zde prý kdysi nalezl Mácha. Další zvláštností je skála, která prostupuje celým hradem. Její části můžete spatřit jak venku na nádvoří, tak i uvnitř, například v loveckém sálu. Celé nádvoří je obdařeno úžasnou akustikou, díky níž se Houska stala vyhledávaným místem pro pořádání různých koncertů. V okolí Housky je k vidění nádherná příroda, která láká k projížďkám na kole či k pěším procházkám. Nedaleko můžete navštívit mnoho zajímavých hradů a zámků. Za všechny jmenujme třeba Bezděz, Ralsko, Kokořín a Zkamenělý zámek. Návštěvu zdejšího kraje můžete ukončit osvěžením v Máchově jezeře. K hradu a jeho okolí se váže mnoho pověstí. Nejoblíbenější je ta o pekle, jehož vchod prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje. O tom, kde se brána do jiného světa nachází, se ale vedou již mnoho let spory. Někdo ji hledá v místní kapli, jiný v hradní studni. Pravdu se asi nikdy nedozvíme. Další zajímavou postavou je nocí bloumající černokněžník, který kdysi vedl ve zdejším kraji Švédy. Poddaní, které vojsko velice sužovalo, se domluvili a čaroděje zastřelili speciálně odlitou kulí. Ten od té doby nenalezl pokoje a stále obchází po hradě. Ať už na Housce peklo bylo či nikoliv, při vaší návštěvě možná na pár čertů narazíte. Hrad se stal místem kostýmů, rejů, jarmarků, šermířů, tance a řemesel. Houska ukrývá ještě další překvapení. Nedávno byla objevena tajná místnost, o které nikde nebyla zmínka. Možná i proto, že hrad dokáže neustále překvapovat a zaujímat jak laickou, tak i odbornou veřejnost, se na něj návštěvníci se zvláštním pocitem v srdci neustále a rádi vracejí. --------------------------------------------------------------------------------------Záhady Kaple Hradní kaple stojí přímo uprostřed hradu, zatímco hospodářské budovy jsou umístěny mimo areál. Tento fakt vzbuzuje otázku, proč tomu tak je. Mnoho historiků se domnívalo, že je zde ukryto něco, co se nesmí dostat ven. Po celá staletí se Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Bezděz" na téměř bezvýznamný hrad, který ležel mimo všechny obchodní stezky, sjížděli významní čeští páni. Tajuplnost kaple ještě podporuje fakt, že její zdi jsou neustále vlhké a porostlé lišejníkem, ale okolní stěny jsou naprosto suché. Fotografie Další záhada se vztahuje k fotografování. Fotky z Housky prý nikdy dobře nevyjdou. Buď fotografovaná osoba nehledí do aparátu, nebo se snímek nezdaří vůbec. Většina lidí tuto skutečnost potvrzuje. Pokud jim nevěříte, vyzkoušejte to na hradě sami, třeba se vám snímek vydaří. Tajemná keltská malba Keltský ornament nacházející se na hradě je starší než sám hrad. Nikdo neví, kdo jej namaloval, nebo kde se vzal. Jisté je jen to, že Housku vždy vlastnili křesťané, kteří neměli důvod zdobit stěny vzorem podobným keltskému slunečnímu kultu. Máchův stroj času Jednu noc Mácha na hradě přenocoval a přihodila se mu velice zvláštní věc, kterou později popsal v dopise svému příteli Eduardovi. O půlnoci se mu zjevila dívka jménem Dído a ukázala mu kouzelnou krabičku s pohyblivými obrázky (zřejmě kamera). Mácha se zeptal co zobrazují a ona odpověděla, že okolí Housky roce 2006. Básník spatřil davy lidí proudící na hrad, které vozily příšery se svítícíma očima. Zřejmě měl na mysli návštěvníky přijíždějící autobusy a auty. Tajná místnost Při rekonstrukcích probíhajících v přízemí objektu byla objevena zasypaná místnost s oknem ve skále. V plánech není zanesena a ani pisatelé knih se o ni nezmiňují. Nikdo tedy neví, k čemu sloužila a kdy vznikla. Na záhadě již pracuje tým historiků a archeologů, ti se ale nemohou stále shodnout. Autor článku: Lucík a Ruda Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-houska--2
kokořínský důl Údolí
GPS poloha: 50°25'39.67"N 14°34'48.28"E
KOKOŘÍNSKÝ DŮL přírodní lokalita mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim, Kokořín a Lhotka Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2 Hlučov - zbytky mlýna a lidová architektura mlýn Mlčeň Pokličky údolí a rokle pískovcové skalní výchozy historické památky Vlastní popis objektu ve stručné formě Prvotní ochrana území byla vyhlášena přírodní rezervací vroce 1953. CHKO Kokořínsko, která byla vyhlášena roku 19. 3. 1976, se nachází mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim, Kokořín a Lhotka u Mělníka. Kokořínský Důl se táhne podél silnice od Lhotky do Ráje. Celkem se v CHKO nachází 31 obcí a celkem 72 jednotlivých katastru. Lokalita zasahovala na 4 bývalé okresy, kterými byly ponejvíce Mělník, Česká Lípa a dále Mladá Boleslav a Litoměřice. Nejvyšším bodem oblasti je hora Vlhošť se 614 m výšky nad mořem. Naopak nejnižším bodem je tok Liběchovky u Želíz, kde bylo naměřeno pouze 175 m.n.m. V této oblasti se vyskytuje několik druhů chráněných rostlin a vzácných exemplářů živočichů. Někteří zástupci flory i fauny byly zapsány do červené knihy ohrožených forem života. Malebné údolí, které v průběhu tisíciletí vykotlal potok Pšovka a erozivní síly v pískovcových usazeninách, které jsou místy protknuty čedičovými suky. Nejedná se pouze o jedno údolí, ale o soustavu kaňonů, údolíček a výšin. Nejznámější Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Bezděz" přírodovědnou lokalitou je útvar zvaný Pokličky, které se skládají z několika vrstev pískovcových usazenin. Spodní část "nohy" tvoří usazeniny s křemičitým tmelem, střední část "nohy" je tvořena nánosy spojených hlinitým tmelem a vrchní nejodolnější část - "poklička" jsou usazené částečky pospojované železitým tmelem a tak erozí je nejvíce postižena střední část, která nejméně odolává povětrnostním vlivům. K patě pokliček vede od parkoviště celkem 225 schodů a dalších 100 schodů stoupá až nad zmiňovaný útvar. Kolem Pokliček se dostaneme po modré TZN až na tzv. Cinibulkovu stezku, která je značená jako naučná a je provázena velkým množstvím informačních tabulí. Mezi nejzajímavější části této stezka patří mimo jiné i skalní útvary Žába a Obří hlava, Dědek, Slon. Pozoruhodností této stezky je i tzv. Skalní bludiště, které je doslova nabito pseudokrasovými jevy vzniklými zvětráváním, sem patří takové úkazy jako skalní brány, mísy, okna, jeskyně, voštiny a podobné. Cinibulkova stezka obsahuje také historické pamětihodnosti z nichž uveďme např. Švédský val - násep 4 m vysoký v místě, kde tábořilo švédské vojsko dále Průsečná skála - jedná se o skalní masiv prosekaný lidskou rukou na šířku vozové techniky a vozů švédského vojska. V jeho spodní části jsou dobře patrná místa, kde vozy "dřely" o skálu. A kdo vlastně J. B. Cinibulk byl? V 19. století se stal ředitelem školy ve Mšeně a nadšeně propagoval turistiku v okolí Mšena. Později, roku 1906 vydal společně s Okrašlovacím spolkem pro Mšeno i "Průvodce Kokořínským a Mšenským Švýcarskem. Vraťme se teď zpět do Kokořínského dolu. Lokalita je v současnosti vyhledávána k rekreačním účelům a k horolezectví. Je zde nesčetné množství popsaných skalních výstupů z nichž nejznámější je Faraón, který je klasifikován obtížností VII. V Kokořínském dole nalezneme i mnoho stop po starověkých lidských činnostech jako je např. sídliště Nedamy, které bylo osídleno již v pravěku a teprve později rozšířeno, jedná se o do skály tesané místnůstky. Součástí lokality je i hrad Kokořín a hradiště Harasov. Starý název Polomené hory zachycuje i K. H. Mácha ve svém románu „Cikáni". V okolí jmenovaných lokalit nalezneme i další méně známé a někdy jen pro zasvěcené osoby přístupné převisy a skalní byty, z nichž některé byly obývány ještě počátkem 20. století. Tyto skalní prostory nalezneme např. u Šemanovic, Jestřebic, Kruhu a Harasova, včetně několika dalších míst. Tato místa vznikala především za 30-ti leté války, kdy obyvatelstvo se ve skalních zákoutích skrývalo před vojsky. Stejně byly skalní byty využívány i v pozdějších válečných časech. Pro přístup je možné zvolit např. žlutou, zelenou, modrou a červenou TZN od Mšena. Červenou TZN od Lhotky, žlutou TZN od Chloumku, modrou TZN z Chudolaz, modrou a červenou TZN od Housky a velké množství dalších turistických značení, z nich valná většina vede do velmi zajímavých zákoutí tohoto koutu České republiky, který je dodnes vyhledávaným místem k turistice a rekreaci. Nelze však si představovati, že pro turistu to znamená neustále potkávat další turisty. Jedná se jen o výběr zajímavých míst z nichž některá jsou obtížněji přístupná. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kokorinsky-dul
Novozámecký rybník v ohrožení Rybník
GPS poloha: 50°37'43.97"N 14°32'33.50"E
Novozámecký rybník je,- dnes ale musíme užít slůvka "byla"-, nepřehlédnutelná vodní plocha, která upoutala každého, kdo jel po silnici č.9 z České Lípy směrem na Litoměřice, nebo na Jestřebí a dále. Na okraji obce Zahrádky, před vjezdem na křižovatku jsme se mohli obdivovat rozsáhlému rybníku, jehož vodní plocha dosahoval rozměrů přes 42ha. Původně měl tento rybník daleko větší rozměry. V době založení císařem Karlem IV. v druhé polovině 14.století byla jeho velikost téměř srovnatelná s Velkým rybníkem u Doks, dnes známým jako Máchovo Jezero. Jeho hladina dosahovala až k Jestřebí a prakticky všude, kde se dnes rozkládají rozsáhlé rákosové porosty, býval původní rybník. Českolipsko samé bylo v historií uznávanou rybníkářskou oblastí s mnoholetou tradicí. Hned po jihočeské oblasti zaujímaly českolipské rybníky důležité místo v zásobování českého trhu rybami. Zdejší rybníky měly svůj nezastupitelný význam v celém ekosystému a vodním hospodařstvím. Regulovaly přirozenou cestou tok mnoha vodních zdrojů, na jejich březích nacházelo úkryt a možnost hnízdění velké množství vodního ptactva a dalších živočichů. Není divu, že Novozámecký rybník, byl v roce 1933 bylo místo chráněno jako ornitologická rezervace a od roku 1991 je území rybníka zapsáno do seznamu mezinárodně významných mokřadů v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Na území chráněné ptačí rezervace o rozloze více než 300ha, hnízdilo na 200 významných chráněných a vážně ohrožených ptačích druhů. Jedná se hlavně o bukače velkého, nebo o orla mořského. Není to tak dávno, kdy zde hnízdily velké kolonie racka chechtavého. Rybník je unikátní i z hlediska historicko- technického. Málokde se zachovala ukázka původního rybníkářství. Jelikož se rybník nalézá v oblasti skalnatého podloží, bylo třeba vést výpusť i přívod hlubokými a dlouhými skalními průrvami. Voda do rybníka tak byla přiváděna z Bobřího potoka Mnichovickou průrvou, pojmenované po zaniklé vsi Mnichov a veden Novozámeckou průrvou dlouhou 175metrů a hlubokou okolo 15 metrů do Robečského potoka. Voda rybníka je vedena přes důmyslný systém stavidel, která byla v nedávné době zrekonstruována dle původních plánů. Pohroma pro Novozámecký rybník započala silnými povodněmi v roce 2010. Při následném částečném vypuštění Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Bezděz" rybníka při pravidelném výlovu se zjistilo vážné narušení sypané hráze v délce 110 metrů. Kdyby došlo k její protržení, následek by byl katastrofální pro zdejší nejlidnatější část Zahrádek. Rybník byl ihned zcela vypuštěn a začalo se s opravami. Ale jak bývá při podobných akcí zvykem, do nekonečna se protahovaly dohady s investory a s ekologickými institucemi. Je paradoxem, že největší škody v tomto směru dopadají právě na konto Agentury pro ochranu přírody a krajiny. Svým laxním přístupem a neustalými šarvátkami s investory, je rybník více než rok bez vody na což doplatily tisíce chráněných škeblí rybničních, které jaksi nikdo neměl zájem převést do jiného blízkého napuštěného rybníka. A to nemluvím o škodě způsobené tím, že tisíce ptáků zvyklých zde hnízdit odlétlo jinam a bude trvat léta, než se opět navrátí k svým původním hnízdištím. Hráz je dnes opravena, provedly se úspěšně i tlakové zkoušky, ale kdy bude rybník opět napuštěn dnes nikdo ještě s jistotou neví. Na jaře se na dně vypuštěného rybníka, údajně zahnízdili ptáci z rodu bahňáků a tak se kvůli ním nemohl rybník napustit. Jaký důvod se nalezne příště? Jak dlouho ještě bude člověk,- pán všeho tvorstva, neustále ve své pýše a namyšlenosti ohrožovat přírodu ? Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novozamecky-rybnik-v-ohrozeni
Peklo - Národní přírodní památka Přírodní památka
GPS poloha: 50°39'11.59"N 14°30'48.74"E
Leckomu se při vyslovení názvu "Peklo" ihned vyjeví neutěšené, silně negativní místo, plné nepříjemně působících podnětů ,někde v podzemí zamořeném čadícími ohni s pachem síry, akusticky doplněném zoufalým sténáním hříšníků a potutelným chechtotem hrůzu nahánějících čertů. Těžko říci, čím si Národní Přírodní památka Peklo, nacházející se asi 3km jižně od okresního města Česká Lípa, zasloužila svůj nepříliš honosný název. Názory se v tomto směru rozcházejí. Hovoří se o tom, že samotný název vznikl od ponuře působích skalních převisů, tmavých stěn a mnohých úžlabinách a úzkých strží, které se ztrácejí v labyrintu vysokých skal. Faktem ale bezesporu zůstává, že toto hluboké a poměrně úzké kaňovité údolí, dlouhé asi 4km, je velice atraktivním turistickým cílem už po více než století. V historických dobách sloužila tato strmá a těžko prostupná rokle, kterou v druhohorních hrubozrnných pískovcích vyhloubil Robečský potok, jako spolehlivý úkryt obyvatelům okolních vesnic před nepřáteli jak za třicetileté, tak i později za rakousko - pruské války. Azyl zde nacházeli i protestanští a luteránští náboženští vyznávači, pronásledování katolickou církvi, kteří si zde vytvořili i skalní svatyně, stejně jako mládenci, ukrývající se zde před verbíři. Údajně se zde i skrývaly loupežnické tlupy, jako třeba známí Petrovští, či arcilotr Babinský. Z České Lípy vede do Pekla červeně značená turistická stezka, vedoucí přes průmyslovou zónu Dubici, okolo Dubických a Pekelských rybníků, okolo zlověstné a tajemné Skautské skály, kde vstoupíme do Pekla, abychom posléze vyšli u malebné osady Karba a opět podél břehů Robečského potoka došli až k zámku Zahrádky, poznamenaného požárem z ledna 2003. Červená značka nás může dovést až do známého letoviska Staré Splavy a nebo můžeme v Zahrádkách vlakového či autobusového spojení. Na začátku 19.století se rozhodl majitel zahrádeckého panství, hrabě Vincent Karel Kounic, velký milovník přírodních památek, upravit romantické údolí Pekla v zajímavý krajinný útvar, dovedně přitom využívajíc spleti skalních strží, pohádkově malebných zákoutí a strmých skalních věží. Tok Robečského potoka se stal splavným až do Dubice a plavba na vyzdobených pramicích od Zahrádeckého zámku, se brzo stal vyhledávanou kratochvílí okolní šlechty i panského úřednictva. Peklo bylo vážně ohroženo stavbou liberecko- teplické železnice, ale společnýma silama majitelé panství, přírodovědných spolků a milovníků přírody se nakonec zdařilo pohromu odvrátit a byla zvolená náhradní alernativa dopravy, překlenutím údolí železničním viaduktem, který můžeme spatřit, než dojdeme k zámku v Zahrádkách. Území Pekla bylo chráněno jako soukromá rezervace již od roku 1895 a v roce 1967 se dočkalo oficiálního jmenování Národní přírodní památkou. na rozsáhlé potoční nivě se nachází množství chráněných rostliných druhů, na jaře je údolí plné rozkvetlých bledulí jarních, blatouchů bahenních, či prvosenek vyšších, z těch vzácnějších lze jmenovat kosatec žlutý, áron plamatý, stulík žlutý, mokrýš střídavolistý či kokořík přeslenitý. Ze zástupců fauny lze namátkou vyjmenovat množství mlžů a plžů, objevuje se tu výr velký, ledňáček říční, byla zde spatřena i vydra. V současné době prochází Peklem také Naučná stezka s několika informačními tabulemi seznamující návštěvníky s místní faunou i flórou, ale také se zajímavými skalními útvary v podobě voštin, škrabů,převisů a jeskyň. Stezka vede částečně po povalových dřevěných chodnících, několik lávek nás postupně převádí z jednoho břehu na druhý. Cesta může být uzavřená při jarních záplavách, také je zakázána jízda na kolech. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Bezděz" Národní Přírodní památka Peklo je oblíbeným cílem turistů a nabízí jim množství romanticky atraktivních míst a nevšedních zážitků. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/peklo-narodni-prirodni-pamatka
Zvířetice Zřícenina
GPS poloha: 50°27'58.14"N 14°54'57.97"E
Mohutné a rozsáhlé zříceniny gotického Hradu Zvířetice stojí na ostrohu nad pravým břehem řeky Jizery nedaleko nádraží v Bakově nad Jizerou na Mladoboleslavsku ve Středočeském kraji. Hrad ze tří stran chránily strmé svahy, od nejsnáze přístupné západní strany jej odděloval hluboký a široký příkop. Čelní hradba nad příkopem byla na obou koncích zakončena dvěma nárožními okrouhlými věžemi. Při západní věži bývala brána, při renesančních úpravách přemístěná na druhou stranu k severní věži, která se také dochovala dodnes, i s dvoupatrovou renesanční nástavbou. Při nejlépe chráněné straně nad řekou stál velký gotický palác, v jehož spodní části dosud můžeme vidět valeně zaklenuté místnosti. V pozdní gotice byla přestavěna brána, k níž byl na západě připojen druhý palác. Třetí, značně rozměrná palácová budova, vznikla až při renesančních úpravách, během nichž byla také výrazně snížena západní věž. Z hradu se dochovaly mohutné zříceniny s řadou oken s kamenným renesančním ostěním, jimž vévodí severní věž, která byla upravena na vyhlídku. Před příkopem na přístupové straně bývalo Předhradí, které bylo v renesanci zastavěno řadou budov, většina z nich však zanikla, zůstal pouze zajímavý objekt spilky bývalého hradního pivovaru. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil na začátku 14. století Zdislav z rodu Markvarticů, jeho potomci se pak po hradu psali. Od roku 1528 patřil hrad Vartemberkům, kteří jej nechali renesančně přestavět. V roce 1623 získali objekt Valdštejnové, kteří jej barokně upravili a v roce 1653 připojili ke svému mnichovohradišťskému panství. V té době přestaly být Zvířetice definitivně obývány vrchností, bylo tu pouze sídlo úřadů a byty úředníků. Po požáru v roce 1693 byl objekt opraven, když tu však v roce 1720 vypukl po úderu blesku další požár, zůstal již kdysi významný hrad ve zříceninách. V posledních desetiletích byly zbytky hradního zdiva částečně konzervovány při dobrovolných akcích mládežnického hnutí Brontosaurus. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zviretice
Zahrádky - Železniční viadukt Most
GPS poloha: 50°38'16.73"N 14°31'33.85"E
Obec Zahrádky se nachází asi 7km jižně od okresního města České Lípy, většinou se rozkládá podél silnice směrem na Litoměřice. V blízkosti Zahrádek se nachází Národní přírodní památka Peklo, což je kaňonovitá průrva mezi pískovcovými stěnami v délce asi 4km. Dnem rokle protéká Robečský potok. Projdeme- li Peklem po červené turistické značce směrem od České Lípy nebo Sosnové, nemůžeme si za malebnou osadou Karbou nepovšimnout mohutného železničního mostu, překlenujícího údolí Robečského potoka, dříve než dojdeme k Zámeckému parku v Zahrádkách. Koncem osmedesátých let 19. století se započalo se stavbou železnice, která měla spojovat severočeská průmyslová města Liberec a Českou Lípu s Hnědouhelnou pánví v okolí Teplic. Podle prvotního plánu měla železnice vést právě Peklem, což by samozřejmě de facto zničení této pozoruhodné přírodní památky. Peklo nebylo jen středem zájmu tehdejších turistů, ale plavba pramicemi po tehdy udržovaném a pečlivě čistěném toku Robečského potoka, patřila k oblíbeným kratochvílím panstva na Zahrádeckým zámku. Splavný byl celý úsek od zámku až po Dubické rybníky. Nebylo tedy divu, že majitel panství hrabě Vincenc Kounic za podpory českolipského vlastivědného spolku Excursions - Clubu, vehementně prosazoval změnu v plánu a záchranu Pekla dokonce až u samotného císaře Františka Josefa. Ten se dokonce osobně přijel na Peklo podívat, i on absolvoval plavbu po Robečském potoce a místo samé na něho tak zapůsobilo, že dal příkaz ke změně projektu a vedení železnice jinudy. Tvůrci tratě nakonec našli řešení překlenutím údolí před Zahrádkami železničním mostem na tu dobu nebývalých rozměrů. 209 metrů dlouhý most a skoro 25 metrů vysoký, ocelová mostní konstrukce podpíraná třemi kamennými pilíři. Most byl uveden do provozu za velké slávy v roce 1898 a prakticky mimo nějaké pravidelné opravy, bez problému slouží vlakové dopravě až do dnešní doby. Je právem vyhlášen technickou památkou.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Průvodce Bezděz" Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zahradky-zeleznicni-viadukt
Archeologické nálezy v Mladé Boleslavi Zajímavost
GPS poloha: 50°24'35.10"N 14°54'8.32"E
Na místě někdejšího městského domovního bloku zaniklého na sklonku druhé světové války na dnešním Staroměstkém náměstí v centru Mladé Boleslavi byly v létě tohoto roku v místech, kde město Mladá Boleslav zamýšlí v rámci revitalizace náměstí vybudovat podzemní garáže, položeny sondy zjišťovacího archeologického výzkumu. Tyto sondy potvrdily vysokou archeologickou hodnotu tohoto prostoru, a proto hned v září na zjišťovací výzkum navázal výzkum předstihový, jehož úkolem bylo zdokumentovat archeologické situace ohrožené plánovanou výstavbou a zachránit archeologické nálezy. Tento výzkum, který je financován městem Mladá Boleslav a provádí jej sdružení Archaia ve spolupráci s obecně prospěšnými společnostmi Archaia Praha o.p.s. a Archeo Pro o.p.s , bude ukončen v příštích dnech - na sklonku měsíce listopadu. Předstihový archeologický výzkum doposud zachytil četné nálezy z 11., 12. a 13. století, z doby před vysazením středověkého města, zahloubené objekty z 15. století, kdy v místě již patrně stály měšťanské domy a pozůstatky sedmi různě starých kamenných domů, z nichž alespoň jeden je pravděpodobně pozdně středověkého původu. Ze čtyř vydřevených odpadních jímek a tří studen byl získán unikátní soubor dřevěných předmětů, které se zachovaly jen díky uložení v mokrém prostředí bez přístupu vzduchu. K nim patří i například kuchyňská vařečka z 15. století. Nejpřekvapivější byl ovšem nález rozsáhlých sklepů a podzemních prostor, které byly jenom z části zasypané. Všechny sklepy jsou vícepodlažní a jejich spodní patra jsou vyhloubena v pískovci. Sklepení, jejichž komplex vytváří až dojem labyrintu, by mohla pocházet ze 17. století, ale jejich datování archeologickými metodami není možné. V každém případě, alespoň některé z nich byly používány ještě těsně předtím, než domovní blok byl na sklonku druhé světové války poničen náletem a následně zbourán. K pozoruhodným nálezům náleží stříbrný korál z nejstaršího sídelního horizontu 11. - 12. století, dvě keramické madonky s ježíškem z 15. století, množství renesančního skla včetně picích pohárů a samozřejmě četné numismatické nálezy. K netradičním výsledkům archeologického výzkumu náleží i přesná lokalizace místa dopadu letecké bomby z roku 1945. Vedení mladoboleslavské radnice nyní zvažuje, jak s archeologickými vykopávkami Na starém městě dále naložit „Byl bych osobně velmi rád, kdyby tyto vykopávky zůstaly přístupny veřejnosti, protože si myslím, že to je zajímavost, která by mohla přispět k oživění této lokality,“ řekl v pátek na tiskové konferenci primátor města Raduan Nwelati s tím, že se nyní hledá s odborníky a architekty vhodná varianta, jak situaci vyřešit. Archeologické vykopávky ale byly nalezeny na místě, kde město plánuje výstavbu parkovacího domu. Je nyní tedy na zvážení odborníků i vedení města, jaký ideální kompromis zvolit. Vykopávky byly o minulém víkendu zpřístupněny veřejnosti za přítomnosti archeologů. Tato příležitost je sice už minulost, ale na vykopávkách se stále ještě pracuje a máte tak stále možnost vidět je alespoň přes plot.... a stojí to opravdu za to. Dát svůj hlas pro zachování této památky můžete zde : http://www.mb-net.cz/?page=cz,turistika Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/archeologicke-nalezy-v-mlade-boleslavi
Králův stolec Zajímavost
GPS poloha: 50°34'32.84"N 14°41'33.18"E
Jde o skalní útvar, na kterém údajně podle pověsti obědval Karel IV. Najdeme ho uprostřed lesa na odbočce žluté značky mezi Doksy a Břehyní. Pod tímto skalním blokem je menší převis, kde dřive býval i malý sroubek (při poslední návštěvě tohoto místa byl bohužel zbourán a pravděpodobně spálen). Z Králova stolce se lze vydat na JV po neznačených cestách směrem na Bezděz. Doporučujeme mapu (občas se hodí i kompas). Cestou lze vylézt na zajímavý kopec Slatinné vrchy. Vyhlídka ze samotného Králova stolce zde díky vysokým stromům prakticky není. Jdeme-li ovšem po žluté značce od Doks, tak asi po 0,5 km cesty lesem lze zabočit doprava na cestu do mírného kopce, která nás zavede na menší skalku, z níž je nádherný výhled na Máchovo Jezero, Břehyni a okolní vrcholy.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Průvodce Bezděz" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kraluv-stolec
Restaurace a motorest Letadlo Technická památka
GPS poloha: 50°27'55.87"N 14°56'32.24"E
Motorest s občerstvením z vyřazeného letadla se nachází u Bakova nad Jizerou, na odpočívadle u rychlostní komunikace R10 – sjezd pouze ve směru na Turnov mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou. Přímo v letadle / Iljušin Il-18D /je provozována kavárna a prodejna upomínkových předmětů. Letadlo je volně přístupné v době otevření kavárny a je možné si prohlédnout i kabinu pilotů Restaurace Letadlo dostala po dlouhé době nový nátěr a musíme uznat že letadlu sluší.Posuďte sami… Více tipů na výlet na www.navylet.net Autor článku: Michal,Kateřina a Pavlínka Maškovi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-a-motorest-letadlo
Barokní kostel sv.Jakuba v Mnichově Hradišti Kostel
GPS poloha: 50°31'51.20"N 14°57'58.07"E
Barokní kostel sv.Jakuba v Mnichově Hradišti.
Mimo kostela sv. Tří králů u zámku je také významnou architektonickou památkou i barokní kostel sv. Jakuba, který se nachází na vyvýšeném místě, odkud je zvlášť široký rozhled směrem k zámku. Na místě staršího kostelíka, který tu stával nechala okolo r. 1726 tento kostel postavit vdova po jednom hraběti z Valdštejnů – hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic. Jméno stavitele se nezachovalo. Vnitřek má kostel sloh barokní a rokokový. Sochy sv. Václava a Vojtěcha, které jsou na hlavním oltáři vysochal Martin Jelínek, jeden z členů sochařské rodiny, jejíž sochy jsou i v lapidáriu kaple sv.Anny u zámku. U kostela se nacházely náhrobky dřívější šlechty, ale ty jsou uloženy zatím v muzeu pro opravu kostela, nachází se tu jen jeden náhrobek ale pro zašlé písmo na něm lze dost špatně přečíst o koho se jedná…. V prostoru okolo kostela stával kdysi hřbitov, nyní tu lze nalézt jen u hřbitovní zdi starou hrobku, na níž jméno je již špatně čitelné….ale co mě velice zaujalo a sice to, že uprostřed prostoru starého hřbitova, kde je jen holá pláň jsou čtyři křížky – pomníčky rakouských vojáků, kteří padli v r. 1866 při bitvě ve Lhoticích – asi 3 km vzdálené od města Mnichova Hradiště. Popis a detaily této bitvy je na informační tabuli při vstupu nad schody ke kostelu. Naproti kostelu za vyhloubenou silnicí, taktéž na vyvýšeném místě stojí přilehlá budova Děkanství, která byla postavena v r.1701, zřejmě náležející kdysi k původnímu Kostelíku. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/barokni-kostel-sv-jakuba-v-mnichove-hradisti
Mnichovo Hradiště a jeho různé zajímavosti Dům, budova
GPS poloha: 50°31'35.47"N 14°58'37.60"E
Mnichovo Hradiště a jeho různé zajímavosti…
Město Mnichovo Hradiště, které leží nedaleko města Mladá Boleslav bylo založeno okolo r. 1250 mnichy z nedalekého kláštera Hradiště nad Jizerou, tudíž jeho vznik je velice úzce s tímto místem spjat. V r. 1145 zde byl založen v místech staroslovanského hradiště cisterciácký klášter. První zprávy o tomto městě jsou až o něco později a to z r. 1279. Město se původně nazývalo klášter Hradiště, později v polovině 19.století Hradiště Mnichové. V klášteře byl mnichy vybudován gotický chrám P.Marie, později v letech 1420 byl klášter vypálen orebity a zároveň s ním vzalo za své i celé přináležející Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Průvodce Bezděz" městečko. Klášterní majetek si rozebraly šlechtické rody a město měnily různí majitelé…. V r. 1448 bylo znovu vypáleno lužickými žoldnéry. Koncem 16. století městečko získal rod Budovců z Budova a nejvíce nastal jeho rozkvět za vlády Václava Budovce z Budova, jenž postavil i zámek. Později se celé panství dostalo do rukou Valdštejnů, jenž přebudovali zámek do barokní podoby. Valdštejnové přivedli do města kapucínské mnichy, kteří založili klášter a kostel Tří králů, který ale Josefinská reforma zase zrušila. Jednou ze zajímavostí bylo to, že se tu sešli na zámku rakouský císař František, ruský car Mikuláš a pruský korunní princ Bedřich Vilém. V l.polovině 20.století bylo město sídlem samosprávního okresu, byl zde soud, několik peněžních ústavů a také okresní hejtmanství. Bylo postaveno mnoho nových architektonicky zajímavých budov, jako novorenesanční radnice, spořitelna, nové budovy škol atd….., kterými se honosí ještě dnes….. a tak bylo centrum města díky zajímavým stavbám vyhlášeno jako městská památková zóna. Pár fotek jsem pořídila jako ukázku k nahlédnutí zajímavých míst tohoto města…….. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mnichovo-hradiste-a-jeho-ruzne-zajimavosti
Mšenské pokličky Zajímavost
GPS poloha: 50°27'18.21"N 14°35'33.49"E
Asi 3 km od hradu se nad kokořínským dolem nacházejí zajímavé geologické útvary: mšenské pokličky. Název dostaly podle nedalekého městečka Mšena. Každý čtenář je jistě zná, protože se často stávají námětem fotografů stolních či nástenných kalendářů. Tyto pozoruhodné útvary vznikly v místech, kde jsou vrstvy různě odolných pískovců. Ve spodní části se nacházejí vrstvy relativně pevných pískovců, které odolávají erozi. Nad nimi jsou vrstvy málo odolných pískovců, které podléhají erozi snadno a rychle. Zcela nahoře je vrstva velmi odolných pískovců, která odolává erozi nejvíce. Výsledkem je pak útvar ve tvaru pokličky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/msenske-poklicky
Vinec – kostel sv. Mikuláše, románská perla středních Čech Kostel
GPS poloha: 50°23'32.75"N 14°52'16.07"E
Středočeská obec Vinec se nachází v okrese Mladá Boleslav a poprvé je písemně zmiňována roku 1352. V obci žije necelých 300 obyvatel, což je přibližně polovina oproti roku 1932, kdy byly v obci například i dva hostince, tři obchody se smíšeným zbožím, dvě trafiky a výrobna kyslíku. V obci se nachází jedna velmi cenná historická památka, a to románský tribunový Kostel Svatého Mikuláše. Tento kostel patří ke skutečným skvostům českého románského stavitelství. Podle všeho byl postaven jako panský, tzn. že byl součástí panského sídla. Kdy byl Kostel sv. Mikuláše postaven, není přesně známo. Sochařská výzdoba pochází z období kolem roku 1240, ale stavba sama je zřejmě o něco starší. Kostel sv. Mikuláše upoutá nejen výraznou – ale pozdější – stanovou střechou s dřevěnou věžičkou, ale především nezvyklým tvarem a čistotou dochované románské architektury. Plochostropá čtvercová loď kostela je přístupná severním, bohatě zdobeným, románským ústupkovým portálem. Dominantou vstupního portálu je tympanon s motivem Ježíše Krista na kříži, u jehož nohou klečí – nebo spíše leží - dvě postavy, velmi pravděpodobně donátoři. I na portálu můžeme vidět bohatou románskou výzdobu, obloučkovým vlysem se zubořezem počínaje a palmetami, zvířecími maskami, ornamenty z geometrických a rostlinných motivů nebo hlavicemi s reliéfy orlů konče. Portál vede pod mohutnou emporu, která je od zbytku kostela oddělena metr širokou zdí. Ta je prolomena dvojicí sdružených románských oken a malým portálem. Empora, která je přístupná úzkým schodištěm v síle jižní a západní zdi, je nesena dvěma oblouky, sklenutými na mohutný středový pilíř. Podle masivnost zdiva empory můžeme usuzovat, že nad ní původně stála - nebo měla stát – chrámová věž v západním průčelí. Schodiště na emporu osvětluje malé okénko, nad římsou nad vstupem je čtyřlístkové okno, které osvětluje tribunu Pětiboký presbytář je od prostoru lodi oddělen vítězným obloukem. Výzdobu celkem jednoduchého presbytáře tvoří románské polosloupy s hlavicemi, profilovaná římsa a ostění tří oken. Na klenbě můžeme vidět novodobou freskovou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Průvodce Bezděz" výzdobu.. Kostel byl během své existence několikrát rekonstruován, naposledy – puristicky - v roce 1886. Navzdory veškerým úpravám si kostel zachoval svou původní a neobyčejnou slohovou čistotu i mnohé zdobné detaily. V interiéru například románské profilované římsy, ostění, sloupy s hlavicemi a sdružená okna, na venkovní fasádě zejména – již zmíněný – ústupkový portál s tympanonem a výrazný obloučkový vlys. Kostel sv. Mikuláše, patrona – mimo jiné – zajatců, námořníků a Ruska, stojí na místě starší sakrální stavby a předpokládá se, že na jeho podobě se patrně podílela huť působící při kostelu sv.Mikuláše v Chebu. Celková délka kostela dosahuje 14 metrů a šířka 9 metrů. Zdejší chrám je považován za jeden z nejpozoruhodnějších pozdně románských venkovských kostelů v celé České republice. Obec Vinec je přístupná autem nebo sporadicky i autobusem. Z vlakového nádraží v Mladé Boleslavi jsou to pěšky přibližně dva kilometry. Interiér kostela je přístupný v době bohoslužeb nebo je možno domluvit se ns prohlídce v místě. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vinec-kostel-sv-mikulase-romanska-perla-strednich-cech
ŠkodaAuto Muzeum - Mladá Boleslav Muzeum
GPS poloha: 50°25'7.65"N 14°54'50.05"E
Muzeum se nachází v Mladé Boleslavi u stanice ČD Mladá Boleslav - město naproti obchodnímu centru BONDY. Pro potřeby muzea byly zrekonstruovány budovy původní továrny, v nichž sídlila firma V. Klementa a V. Laurina, kteří zde započali výrobu jízdních kol zn. SLAVIA a položili tak základ pro pozdější výrobu automobilů v tomto středočeském městě. První jízdní kolo zde bylo vyrobeno roku 1895 a těsně před koncem 19. století zde spatřil světlo světa i první motocykl. Od roku 1905 v této továrně započala výroba automobilů pod značkou Laurin & Klement. Jméno Škoda továrna i automobily nesou od roku 1925, kdy došlo ke sloučení se Škodou Plzeň a od roku 1991 je Škoda součástí koncernu Volkswagen. Expozice samotná je členěna do tří částí. Expozice 100 let firmy prezentuje vývoj výroby automobilů od prvního automobilu Voiturette až po nejnovější modely. V expozici Sleeping beauty si prohlédnete vozy, které na renovaci teprve čekají a Galerie motorů vám potom představí vývoj motorů od počátků do současnosti. Otevírací doba : denně 9.00 - 17.00, 31.12. 9.00 - 14.00 a 24., 25., 26.12.,1.1. je zavřeno Vstupné : dospělí - 50,- Kč, děti, studenti, senioři nad 60 let - 25,- Kč, rodinné vstupné - 120,- Kč, ZTP a děti do 6-ti let zdarma, muzeum má bezbariérový přístup. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skodaauto-muzeum-mlada-boleslav
Mnichovo Hradiště - jeho sochy a sousoší Socha
GPS poloha: 50°31'41.77"N 14°58'22.76"E
Mnichovo Hradiště - jeho sochy a sousoší……
V kostele sv.Tří králů a kaple sv.Anny, navazující na zámek bylo zřízeno v r. 1966 lapidárium, kde bylo uloženo asi 30 soch autorů I.Platzera, rod.Jelínků a barokního sochaře Matyáše Brauna ale ještě i dalších mistrů….. V parčíku před tímto kostelem se nachází barokní socha sv.Anny, jenž je patronkou tohoto města. Nechal ji zhotovit majitel mnichovohradišťského panství hrabě František Josef z Valdštejna r. 1714 jako poděkování, že se tomuto místu vyhnula morová epidemie. Konalo se tu procesí a to bylo takového rázu, že stávající kostel pro množství lidí nepostačoval a proto nechala po smrti Františka Josefa jeho vdova přistavit ke kostelu ještě kapli sv.Anny aby se mohlo procesí zúčastnit ještě více lidí. Postupně procesí zanikalo….. Dále se nachází u silnice před zámkem sousoší sv.Jana Nepomuckého, sv.Barbory a sv.Floriána, které zhotovil sochař Josef Jelínek, jeden z rodiny již výše uvedených tvůrců soch v lapidáriu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15
Průvodce "Průvodce Bezděz" Na Masarykově náměstí se nachází další dílo z rodiny Jelínků a sice Mariánský sloup, který byl zhotoven okolo r.1700. Při silnici k nádraží v parčíku se nachází památník obětem 1. a 2. světové války a taktéž obětí z r.1989. Možná,že má město Mnichovo Hradiště ještě i více soch, ale celé město jsem dopodrobna neprošla, tudíž jsem mohla nějaké opomenout…. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mnichovo-hradiste-jeho-sochy-a-sousosi
Mnichovo Hradiště – kostel Tří králu a kaple sv. Anny Kaple
GPS poloha: 50°31'45.26"N 14°58'24.20"E
Konventní kostel byl postaven v l. 1690- 93 za vedení pátera Jiřího z Mnichova. Kostel je opatřen oltářními malbami Klanění Tří Králů, sv. Antonína a sv. Františka od Jana Kryštofa Lišky. Kostel je tedy poměrně strohou stavbou, honosnější je vlastně barokní kaple z l. 1723-4. Přiléhá ke kostelu v areálu zámku. Stavitelem kaple páter Jan Vyškovský, člen zdejšího kapucínského konventu. Průčelí kaple je vyzdobeno sochami sv. Kláry, sv. Františka z Assisi, sv. Jana Křtitele, Archanděla Michaela aj. od Martina Jelínka a Josefa Jelínka. Oltářní obrazy sv. Anny, sv. Kláry a sv. Jana Nepomuckého od Jana Jiřího Hertla z Turnova. V kapli hrobka z pozůstatky Albrechta z Valdštejna a jeho první ženy Lukrécie. Do hrobky přenesené r. 1785. Dnes v kapli Lapidárium, mj. zde najdeme i sochy od Matyáše Brauna, Ignáce Platzera, rodiny Jelínků aj. Objekt je přístupný jako III. okruh zámku v Mnichově Hradišti, současné vstupné je 40,- Kč. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mnichovo-hradiste-kostel-tri-kralu-a-kaple-sv-anny
Klášter Hradiště nad Jizerou – portál opatského chrámu Klášter
GPS poloha: 50°31'29.24"N 14°56'50.78"E
Když jsem se se vstupním portálem bývalého opatského chrámu již neexistujícího cisterciáckého kláštera (fuj, hrozné slovní spojení) setkal poprvé, lámalo se milénium (myšleno, samozřejmě, obrazně, protože těsně před půlnocí na Silvestra roku 1999 jsem tam skutečně nebyl). V každém případě si pamatuji, že jsem tehdy ke Klášteru (i klášteru) kráčel – v rámci plánu dne a za doprovodu svého syna – pěšky z Mnichova Hradiště a z nepochopitelných důvodů mě najednou začaly strašně tlačit boty, takže na rodinné sraziště na pláži u řeky Jizery jsem asi za hodinku došel lehce zkrvaven. Již tehdy byl portál pod ochranou ostrahy vrátnice pivovaru a již tehdy mě nadchnul. Zaujala mě ovšem zejména informace, že se na portál jezdí (ne)pravidelně dívat Američané (Japonci, samozřejmě, také), protože portál je na jiných kontinentech součástí encyklopedií o perlách evropské gotiky. Z našich luhů a hájů se prý o tuto památku dlouho nikdo nezajímal a zřejmě jsme svou přítomností domorodce mile překvapili. V této souvislosti je potřeba zmínit, že v roce 1999 jsem ještě neměl internet ani doma ani v práci (to mě postihlo až v roce 2001), takže mnohé informace se sháněly tak nějak dobrodružněji. A již tehdy jsem si slíbil, že se sem jednou vrátím tak, abych měl více času a lepší fotoaparát. Obé se povedlo až téměř o deset let později, tedy v květnu roku 2009. Za nejdůležitější momenty existence cisterciáckého kláštera můžeme považovat rok 1145, kdy byl klášter pravděpodobně založen, rok 1184, kdy je klášter poprvé písemně zmiňován a rok 1420, kdy jej vypálili a zlikvidovali Orebité. Přitom velkolepý klášter, postavený ve stylu francouzské gotiky, tehdy patřil k nejvýznamnějším církevním objektům ve střední Evropě. Původní opatský chrám ze 13. století byl pravděpodobně 75 metrů dlouhý a 40 metrů široký. Jednalo se o trojlodní stavbu s hlavní chrámovou lodí vysokou 15 metrů a dvěmi bočními loděmi, vysokými asi 8 metrů. Po vypálení husity se z jeho původní architektury zachoval pouze velkolepý severní portál příčné lodi konventního kostela s bohatě zdobeným rostlinným dekorem. Raně gotický portál pocházející z dob největšího stavebního rozkvětu kláštera, tedy z období okolo roku 1260, v každém případě však po roce 1250. Překrásný ústupkový portál – doklad bohaté výzdoby chrámu - se dnes nalézá v areálu pivovaru v podobě městské vstupní brány a z dálky silně připomíná Vítězný oblouk. Když si uvědomíte, že tento portál byl vlastně jen bočním vchodem do příčné lodi, tak budete zřejmě souhlasit s názorem mnoha odborníků, že zdejší cisterciácký klášter patřil před svým zničením k nejvýstavnějším řádovým stavbám – nejen - u nás. Některé další nálezy pozůstatků klášterních Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 16
Průvodce "Průvodce Bezděz" budov jsou uloženy v Městském muzeu v Mnichově Hradišti, v Národním muzeu v Praze nebo v Severočeském muzeu v Liberci. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-hradiste-nad-jizerou-portal-opatskeho-chramu
Památník K.H. Máchy Doksy Muzeum
GPS poloha: 50°33'58.54"N 14°39'15.12"E
V Doksech pod centrálním náměstím směrem k Máchovu Jezeru stojí dřevěný patrový roubený dům bývalého špitálu. Je to nejstarší stavení, které bylo postaveno nadačním fondem hraběnky Marie Františky Heissenštejnské roku 1669 pro staré lidi a osiřelé děti. Špitál měl poskytnout přístřeší šesti starým osobám a třem osiřelým dětem, které zde zůstaly až do věku 13 let. Po 30 letech od založení domu došlo v navýšení nadačního fondu s takovým kapitálem, že z jeho úroků mohlo být zaopatřováno o tři osoby navíc. Současně byl zajištěn plat učitelovi za výuku čtyř špitálních dětí. Od roku 1723 měl špitálek nově zasvěcenou kapli a vlastního kaplana. Tak jako je tomu dnes, byla střecha na Hospitálku, jak je ještě dnes starousedlíky nazýván, šindelová. Díky neuvěřitelnému štěstí nepodlehl četným požárům v 18. a 19. století, kdy v roce 1842 lehla popelem téměř třetina Doks. Po II. světové válce zde byla modlitebna československé církve, v 60. letech pak knihovna. V současné době slouží jako výstavní prostory pro expozici věnovanou Karlu Hynku Máchovi, který zde pobýval nedaleko odtud u svého přítele Eduarda Hindla. Ten uvedl Máchu do bezdězské krajiny a zprostředkoval mu i poznání místních pověstí. Krajina kolem Doks je z větší části dějištěm Máchova vrcholného díla - básně "Máj". Současná expozice ukazuje návštěvníkům krásu dokské krajiny a Máchův život a dílo, vydávané v mnoha různých vydáních. To, že je i v současné době zájem o vydávání Máchova díla, ukazuje například zcela nový překlad Máje do esperanta, či bibliofilské vydání Máje, doprovázené 24 grafickými listy našich předních výtvarníků, kteří se nechali inspirovat Májem a jeho autorem. Díky Československé obchodní bance a.s., která nákup souboru v roce 1999 finančně podpořila, se podařilo toto ojedinělé dílo zakoupit a rozšířit tak stávající expozici v Památníku K. H. Máchy. Vstupné Památník K. H. Máchy (Doksy) plné vstupné osoby starší 15ti let 30,- Kč poloviční vstupné děti od 6ti do 15ti let 15,- Kč zvýhodněné vstupné důchodci, ZTP, studenti (na základě předloženého průkazu) 15,- Kč rodinné vstupné Otevírací doba Památník K. H. Máchy (Doksy) listopad - březen zavřeno duben sobota - neděle + státní svátky 9 - 12 a 14 - 17 květen září úterý - neděle 9 - 12 a 14 - 18 říjen sobota - neděle + státní svátky 9 - 12 a 14 - 17 průměrná doba prohlídky - 1 hod. http://www.muzeumcl.cz/pamatnik_k_h_machy_doksy.html http://www.doksy.com/o-meste/mestske-pamatky/muzeum-pamatnik-karla-hynka-machy/ Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pamatnik-k-h-machy-doksy
Pekelný jícen - Průrva Ploučnice Technická památka
GPS poloha: 50°41'16.37"N 14°45'45.94"E
Průrva Ploučnice, kdysi zvaná též Pekelný jícen, Hromová rána či čertova díra je umělým vodním tunelem, kterým protéká řeka Ploučnice. Nachází se mezi Stráží pod Ralskem a Novinami pod Ralskem. Ploučnice se blíží od Stráže ke vsi Noviny na úpatí Ralska nejdříve asi 50 m mezi vysokými pískovcovými stěnami, pak se náhle tok obrací v pravém úhlu a teče asi 13 m v pískovci vytesaném tunelu, který má šíři asi 3,5 m. Pak následuje cesta vody opět asi 10 m otevřenou roklí, dostává se do 41 m dlouhé skalní chodby stejné šířky a výšky 4 m. Obě chodby jsou zhotoveny ve skále krumpáčem a je též zřejmé, že zastavení vody bylo dosaženo pěti jezy, které byly zapuštěny do sklaních stěn. Celé toto zařízení bylo uděláno před staletími a sloužilo provozu jednoho hamru, který se kdysi nacházel u východu ze skalní rokle. Tehdy tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. Když se před ní v čase tání sněhu nebo za velké vody nasbíralo velké množství vody, drala se tato s hromovým hlukem a pěnivým šumem širokým tunelem, aby se na konci rokle vrhla do mnoha metrů Hluboké prohlubně, a to poskytovalo divákům zvláštní podívanou, která se vyplatila za návštěvu. V okolí průrvy Pod Skalami je ještě dnes možno nalézt železnou strusku. 17. prosince 1997 byla prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Průrvu občas projíždějí i vodáci, otužilci mohou průrvu projít (vody je zde maximálně do pasu) a na konci tunelu skočit do větší tůně kde se dá i plavat.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 17
Průvodce "Průvodce Bezděz" Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pekelny-jicen-prurva-ploucnice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 18
