Průvodce "Okolí Horního Slavkova"

Průvodce "Okolí Horního Slavkova"

Město Horní Slavkov se nachází v okrese Sokolov a počátkem roku 2012 zde žilo 5 623 obyvatel. Historické jádro města bylo v 50. letech 20. století vyhlášeno městskou památkovou rezervací, přesto podléhalo těžké devastaci. V roce 1974 je zřízena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les a od 90. let jsou postupně podnikány jednotlivé kroky vedoucí k záchraně cenného historického jádra města. Nyní jsou přetrvavší památky chráněny aspoň formou městské památkové zóny. V české historii se zde Dobývalo stříbro, cín, wolfram a v neposlední řadě i uran. V letech 1951 až 1960 je vybudováno pro pracovníky dolů nové sídliště, které je unikátní ukázkou socialistického realismu. Město Horní Slavkov leží přímo v centru Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Ta patří mezi nejhodnotnější krajinné celky u nás. Z hlediska přírodních krás toho Slavkovský les nabízí skutečně velmi mnoho. Počínaje skalním masivem Svatošských skal, přes rašeliniště nebo orchidejové louky až po lokality s výskytem endemitických rostlin, které nenajdete na žádném jiném místě u nás. Za svoji současnou, podobu, vděčí oblast, člověku. Ten vrcholové partie původních lesů v 16. století doslova zdevastoval natolik, že je z velké části proměnil doslova v holiny. Obrovská poptávka po dřevu byla příčinou pro masivní kácení porostů. Nakonec byly na původních bučinách vysázeny lesy s převládajícími smrkovými monokulturami. Rozvoj hornictví měl ale i další vlivy na krajinotvorbu. Pro potřeby dolů se z vrcholových rašelinišť začala svádět voda pomocí umělých kanálů do nižších poloh, kde se nacházely buď samotné doly, nebo rudné mlýny. Voda totiž byla jedinou efektivní hnací silou pro tyto výrobní celky. Zároveň v okolí Horního Slavkova a Krásna vznikla celá řada umělých rybníků různé velikosti, které zadržovaly vodu opět ke stejnému účelu.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Loket Hrad

GPS poloha: 50°11'11.00"N 12°45'14.29"E

Gotický hrad Loket se vypíná na skále nad řekou Ohří. Pod hradem leží malé Město Loket. Hrad se nachází v Karlovarském kraji. Turisté mohou hrad navštívit po celý rok. Nejstarší částí dnešního hradu, pocházející ze začátku jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Ostatní stavby kolem nádvoří ? brány, markrabský dům při vstupní cestě a čtverhranná hradní věž ? pocházejí až z doby za Václava IV. Hrad nabízí stálou expozici zbraní a také dokumentaci svého vývoje. Dodnes se na hradě zachovaly podzemní kobky, které se využily ke zřízení unikátní výstavy vězeňství a útrpného práva. Více informací na www.hrad-loket.cz. Historie První přímá zpráva o hradu pochází z roku 1239, v této době se hrad stal správním střediskem pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. K vojenskému zajištění celého kraje ustanovil Přemysl Otakar II. tzv. manské zřízení, kterému stál v čele královský purkrabí. Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský i Karel IV., který jej zařadil mezi tzv. nezcizitelné královské hrady. Za Václava IV. byl hrad přestavěn do podoby, kterou si ve svém celku zachoval dodnes. Za Lucemburků se hrad stal dějištěm důležitých mezistátních jednání. Na konci 16. století nastal úpadek hradu. Od roku 1889 sloužil hrad jako vězení. V 1. polovině 19. století proběhly na hradě zjednodušující úpravy, kterým podlehla velká část kamenické výzdoby. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/loket

Bečov nad Teplou Zámek

GPS poloha: 50°5'1.53"N 12°50'12.80"E

Bečovský zámek se nachází v zalesněném údolí říčky Teplé, v Karlovarském kraji. Zámek lze navštívit v březnu, dubnu a listopadu pouze o víkendech a svátcích a od května do října denně kromě pondělí. Největší zajímavostí bečovského zámku je bezesporu románský relikviář svatého Maura, který nalezl pod podlahou zámecké kaple v roce 1985 kriminální tým vedený Františkem Maryškou. Relikviář je jednou z nejcennějších a nejvíce střežených památek u nás. Zchátralý relikviář byl zrekonstruován a od roku 2001 je na zámku v Bečově nad Teplou vystaven ve speciální trezorové místnosti. Relikviář je jedním ze dvou možných okruhů na zámku, druhým okruhem je exkurze do zámeckých komnat. Historie Počátkem 14. století nechali páni z Oseku vybudovat hrad. Na přelomu 15. a 16. století je za Pluhů z Rabštejna provedena rozsáhlá přestavba hradu. V průběhu třicetileté války dobyli hrad Švédové. Hrad začíná pustnout a již se nestane panským sídlem. V polovině 18. století je za Questenberků bašta v podhradí přestavěna a vtělena do nově vybudovaného barokního zámeckého objektu. Počátkem 19. století, kdy panství získal rod Beaufort- Spontini, byl Starý hrad značně upraven a přestavěn a pak propojen se zámkem v jediný celek. Z let 1860 ? 1870 se datuje několik plánů na přestavbu. Renovačních prací se zúčastnili J. Mocker a J. Zítek, celý projekt však nebyl realizován, stavební úpravy se dotkly pouze hlavní věže, kaple a interiérů. V roce 1945 se Bečov stal majetkem státu a zůstal jím až do současnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/becov-nad-teplou

Svatošské skály Skalní útvar

GPS poloha: 50°11'44.41"N 12°48'13.54"E

Svatošsaké Skály se nacházejí na levém břehu řeky v blízkosti Karlových Varů, u obce Doubí. Dostanete se k nim buď z Doubí směrem k areálu Pionýrská nebo z Lokte po proudu řeky. Jedná se o skupinu mohutných žulových skal, která byla vyhlášena chráněnou rezervací již v roce 1933 jako Jan Svatoš. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem granitových bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Desítky vypreparovaných skalních pilířů a sloupů vytvářejí romantický areál opředený mnoha pověstmi. Podle jedné představuje zkamenělý svatební průvod - zhrzená víla proklela svého lidského milence, který ji zradil a oženil se s jinou. Toto místo také inspirovalo řadu umělců (J. W. Goethe, V. Mrštík). Svatošské skály jsou velmi lákavou lokalitou především pro horolezce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svatosske-skaly


str. 2

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Krásenská rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 50°6'6.12"N 12°47'17.63"E

Krásenská rozhledna V letech 1933- 1935 byla na Krásenském vrchu postavena rozhledna, která je zajímavá zejména vnějším spirálovitým schodištěm. Rozhledna měří 25 metrů a za pěkného počasí je z ní velmi pěkný pohled. Na vrcholu je připevněno několik porcelánových destiček s kresbou krajiny, kterou by jste měli z rozhledny vidět. Jestli rádi táboříte doporučuji si vzít sebou něco na oheň, pod rozhlednou je obrovské ohniště. Pod Krásenským vrchem se vine zajímavá technická památka - umělý vodní příkop Dlouhá stoka. Místo je dobře dostupné, vybavené informačními cedulemi a místem na zaparkování. Mohu doporučit i cyklistům a motorkářům. Autor článku: Novotna Martina Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krasenska-rozhledna

Karlovy Vary - Pramen Vřídlo Minerální pramen

GPS poloha: 50°13'22.48"N 12°53'1.39"E

Pramen vyvěrá v podobě gejzíru tryskajícího až do 12- ti metrů (po regulaci tlaku) ve Vřídelní kolonádě. Část zdroje je ochlazována a pro pitné kůry teče z pramenních váz ve třech teplotách 72°C, 50°C a 30°C. Teplota pramene je 73,4°C a průtok 2000 l/min. Voda z pramene obsahuje 400mg/l CO2. Kromě Vřídelní kolonády je minerální voda rozváděna i do léčeben, sanatorií a plníren. Všechny karlovarské lázeňské prameny mají obdobné složení, což ukazuje na jejich společný původ v hloubkách podkrušnohorských zlomů. Prameny se liší významěji svojí teplotou, obsahem oxidu uhličitého a radioaktivitou. Vřídelní kolonáda má omezené otevírací hodiny od 6:00 do 19:00. V podzemí nedaleko vstupu do vřídelní kolonády se pořádají exkurze, na kterých se návštěvník, může podívat i do části technického zázemí pramene a dozví se zajímavé informace i o historii pramene a Karlových Varů jako lázní obecně. Zajímavé informace na http://www.rlplz.cz/kvprameny.htm. Další karlovarské prameny: Karlovy Vary - Pramen 2. Karla IV. (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-2-karla-iv) Karlovy Vary - Pramen 3. Zámecký dolní (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-3-zamecky-dolni) Karlovy Vary - Pramen 4. Zámecký horní (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-4-zamecky-horni) Karlovy Vary - Pramen 5. Tržní (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-5-trzni) Karlovy Vary - Pramen 6. Mlýnský (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-6-mlynsky) Karlovy Vary - Pramen 7. Rusalka (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-7-rusalka) Karlovy Vary - Pramen 8. Kníže Václav I. (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-8-knize-vaclav-i) Karlovy Vary - Pramen 8. Kníže Václav II. (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-8-knize-vaclav-ii) Karlovy Vary - Pramen 9. Libuše (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-9-libuse) Karlovy Vary - Pramen 10. Skalní (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-10-skalni) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Karlovy Vary - Pramen 11. Svobody (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-11-svoboda) Karlovy Vary - Pramen 12. Sadový (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-12-sadovy) Karlovy Vary - Pramen 13. Dorotka (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-13-dorotka) Karlovy Vary - Pramen 14. Štěpánka (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-14-stepanka) Karlovy Vary - Pramen 15. Hadí (viz http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-15-hadi) Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-pramen-vridlo

Kladská - rašeliniště Rašeliniště

GPS poloha: 50°1'32.38"N 12°40'4.62"E

Kladskou najdete v CHKO Slavkovský les nedaleko Mariánských Lázní. Nachází se zde naučná stezka rašeliništěm - Tajgou. Na informačních tabulích se dočtete o zdejší fauně i flóře. Po dřevěných chodníčcích se projdete po cca 2km dlouhé trase . Nedávno byla NS prosloužena až k parkovišti. Dominantou Kladské je lovecký zámeček. Okolí Kladské bylo dlouho neobydleno. S výstavbou začal až kníže Schonburg - Waldenburg, který měl velmi vřelý vztah k přírodě (nedaleko v lesích najdeme jeho hrobku) . Nechal zde vystavit například pilu, fořtovnu, sruby pro úřednictvo nebo třeba hostinec U tokajícího tetřeva. Na koncem 19. století byly přistaveny zbývající sruby švýcarsko - tyrolskéhotypu. Dnes slouží jako hotel . Dostupnost je celoroční a za každého počasí je to tu úchvatné Autor článku: Petra Košťálka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kladska-raseliniste

Andělská Hora Zřícenina

GPS poloha: 50°12'10.67"N 12°58'2.38"E

Z daleka viditelná zřícenina hradu Andělská hora stojí na strmé skále vysoko nad stejnojmenným městečkem na Karlovarsku. Hrad měl dvojdílnou dispozici. Zachovaly se dvě vstupní brány, dvě rozlehlá nádvoří, zříceniny obytného paláce i další obytné budovy horního hradu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl zřejmě založen koncem 14. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1402. Za husitských válek zde sídlil Jakoubek z Vřesovic, který podnikal loupeživé výpady a svou kořist ukrýval na hradě. Po roce 1437 se tady usadili Šlikové, kteří nechali hrad důkladně přestavět. Od nich hrad vykoupil král Jiří z Poděbrad, v roce 1466 se Andělské hory zmocnili páni z Plavna. Královské vojsko sice hrad dobylo, ale páni z Plavna jej brzy získali zpět a založili pod ním městečko. V době stavovského povstání se majitelem hradu stal Linhart Colona z Felsu. Po porážce stavů získal hrad Heřman Černín z Chudenic, který ale na hradě nesídlil. V roce 1635 zpustošili hrad Švédové, poté byl částečně opraven, v roce 1718 však zcela vyhořel a poté byl definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/andelska-hora

Krásenský vrch Vrchol

GPS poloha: 50°6'8.32"N 12°47'10.13"E

Vrch nad Krásnem nedaleko Horního Slavkova, na kterém stojí 25 metrů vysoká kamenná rozhledna se spirálovým vnějším schodištěm. Byla postavena nezaměstnanými v letech 1933 - 34. Do stavby se zapojilo celé město, které darovalo pozemek a dřevo a ti, co vlastnili povozy, přiváželi bezplatně cement a písek. Otevřena byla 23. června 1935. U věže stávala Restaurace, ale ta již neexistuje. Na rozhlednu vede 120 schodů. Z věže je pěkný výhled, jsou zde informační keramické tabulky, které nás seznámí s vyhlídkou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krasensky-vrch

Sokolov - kamenné srdce v parku. Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°10'43.75"N 12°38'27.49"E

V létě 2010 se konalo v Sokolově sochařské sympozium a v jednom kameni se objevilo krásné srdce. Postupně byly sochy z tohoto sympozia umístěny na různá místa v Sokolově. Letos v létě došlo i na „novomanželskou lavičku“, která je v parku před zámkem, kousek od obřadní síně. Byla sem přemístěna z kláštera, kde byla vytvořena. Socha je to pěkná a i posezení na ní jde uskutečnit. Znalci možná u fotografií pořízených svatebčany použijí citát z povídky „Moje první šaty“ od Šimka a Grossmanna „přezdívky Kamenné srdce, Nedobytný Toník, Hrdopýšek a Idiot“ K dostupnosti bych doplnil, že je kousek od cyklostezky a i městskou dopravou se k ní dá dostat. Autor článku: Vladimír a Alena Štěrbovi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sokolov-kamenne-srdce-v-parku

Dalovice, zámecký park Zahrada

GPS poloha: 50°14'51.78"N 12°53'36.28"E

Tento Zámecký park se vyznačuje velmi starými a cennými stromy, dříve to byly především prastaré duby. Jeden z nich, tzv Körnerův je starý až 1000 let. Ještě počátkem minulého století tu stáli tři takoví velikáni, které básník Theodor Körner (1791- 1813) opěvoval ve své básni ?Duby?. Básník byl roku 1811 na léčení v nedalekých Karlových Varech, r. 1813 zde pobýval podruhé. Pobývá na Dalovickém zámku a léčí se zde z válečného zranění, jako 22 letý však svému zranění podléhá. Majitelka zámku baronka Mathilde Riedl Von Riedenstein dala v blízkosti Körnerova dubu a tzv. Nového zámku básníkovi postavit cenný pomník k uctění jeho zásluh v boji proti Napoleonovi. Pomník byl odhalen krátce před vypuknutím 1. Světové války. Baronka se i jinak ve velké míře zasloužila o rozkvět Dalovic. Tzv. Nový zámek byl postaven v letech 1874- 1875Friedrichem Von Riedensteinem. Rodina Riedlů z Riedensteinu kupuje statek Dalovice roku 1861 a dřží ho až do konfiskace r. 1945. Tzv. Starý zámek (u silnice) r. 1899 vyhořel, byl však v pozměněné podobě r. 1900 znovu vystavěn. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dalovice-zamecky-park

Koupaliště Michal v Sokolově Koupaliště

GPS poloha: 50°9'58.47"N 12°40'56.17"E

Koupaliště Michal je umělá vodní plocha, která vznikla rekultivací hnědouhelného dolu o vellikosti 26 ha. Najdete zde přírodní Koupaliště s čistou vodou a mnoha atrakcemi. Nachází se zde skluzavka a nejdelší tobogán v ČR o délce 190 m. Koupaliště se nachází cca 500m od Sokolova a pravidelně sem jezdí MHD. Koupaliště je vybavené placeným parkovištěm, dále záchody, občerstvením, pítky, sprchami, šatnami a jsou zde služby plavčíků. Protilehlý břeh je travnatý a nevybavený. Ceník 2009: Celosezónní permanentka stojí 700 Kč/os. základní vstupné 60,studenti 50,děti do 120 cm 40,ZTP důchodce 70+ 0,Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-michal-v-sokolove

Koupaliště Rolava Koupaliště

GPS poloha: 50°13'41.02"N 12°51'21.14"E

Koupaliště. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-rolava

Smetanovy sady Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°14'14.82"N 12°51'28.71"E

Nejsevernější část lázeňského centra Karlových Varů. balneoterapeutický ústav lázně V. v pseudobarokním slohu.

Smetanovým

sadům

dominuje

Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/smetanovy-sady

Malé Versailles Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°14'0.40"N 12°52'29.41"E

Objekt bývalé cihelny byl na sklonku 18. století přestavěn na hostinský sál se zahradním altánem a jde o jednu z nejstarších karlovarských hospod. Roku 1820 se zde německý básník J. W. Goethe zúčastnil měšťanské svatby. Na podzim r. 1996 byla znovuotevřena věrná replika původní výletní Restaurace. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/male-versailles

Moto muzeum Cyklisté vítáni

GPS poloha: 50°5'6.00"N 12°50'21.48"E

Turistický cíl, adresa: nám. 5. května 2, Bečov nad Teplou Telefon: +420606737041, e-mail: [email protected] Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Cizojazyčné informační materiály, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: V Bečově spojily své síly zástupci města, Státního hradu a zámku a místního Muzea motocyklů a kol s cílem vytvořit kvalitní podmínky pro cyklisty navštěvující město. Tímto spojením by mělo být umožněno cyklistickým návstěvníkům města pohodlné odstavení kol do cyklistických stojanů, zapůjčka nářadí v muzeu a mnoho další... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moto-muzeum

Japonská zahrada Hany Bälz - Karlovy Vary Zahrada

GPS poloha: 50°13'0.08"N 12°53'26.84"E

Japonská zahrada Hany Bälz byla založena ke 150.výročí narození dr. Erwina von Bälz (1849-1913). Tento významný německý internista byl v roce 1876 pozván japonským císařem, aby pomohl v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Japonsku položit základy moderní medicíny. Jako balneolog seznámil japonce i s Karlovými Vary. Zahrada je pojmenována podle jeho japonské manželky, která mu byla vždy oporou. Právě zahradníci z jejího rodiště (Kusatsu) tuto zahradu podle návrhu Kanji Nomury v roce 1998 vytvořili. Tato meditační Zen-zahrada se nachází nedaleko hotelu Richmond v parku, který se rozkládá v zákrutu řeky Teplé. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/japonska-zahrada-hany-balz-karlovy-vary

Jan Becher - Muzeum, Karlovy vary Muzeum

GPS poloha: 50°13'49.91"N 12°52'1.44"E

Becherovka je zde už více než dvě století a přibližně dvě třetiny z této úctyhodné doby proudila do světa z továrny na Steinberkách, kterou dal roku 1867 vystavět Jan Becher (původně psáno Johann). Dnes je zde Jan Becher Muzeum a každoročně láká tisíce těch, kteří podlehli kouzlu Becherovky a chtějí nahlédnout do jejího pestrého života, přivonět k její historii a poodhalit tajemství, která ji obestírají. Od dob svého zakladatele prošla budova postupně několika úpravami, výroba modernizací a voňavý likér se „rozlil“ široko pod okolní domy. Becherovod, který jednotlivá sklepení spojoval, Kamenné klenby jejich stropů, prastaré sudy s pestrým zdobením, skleněné křivky starých lahví i zažloutlý papír jejich etiket… to vše můžete spatřit i vy. Kromě expozice historických exponátů spjatých s Becherovkou navštívíte během prohlídky některé z původních výrobních a sklepních prostor, zhlédnete unikátní film natočený pro Becherovku bratry Cabanovými a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. Na závěr můžete navštívit muzejní prodejnu a zakoupit si Becherovku za zvýhodněnou cenu, případně jinou lahev z širokého sortimentu firmy, a mnoho dalšího. Některé suvenýry s Becherovkou spjaté – např. výpravná kniha „Tajemství třináctého pramene“ exkluzivně vydaná k jejímu dvoustému jubileu – jsou k dostání pouze tam. Muzeum je pro veřejnost otevřeno denně, od 9, 00 do 17, 00 hod, rezervace na tel. + 420 359 578 142, mailu: [email protected] nebo prostřednictvím formuláře níže. Výklad je možný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Jan Becher Muzeum se nachází nedaleko na severním konci zlaté žíly v centru Karlových Varů a jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží, v ulici T.G. Masaryka 57. otevírací doba : denně od 9 do 18.00 hod prodejna denně od 9 do 17.00 hod muzeum

vstupné 100,-Kč/ dosp. os. 50,-Kč/studenti,důchodci 25,-Kč/ děti do 18 let V ceně je zahrnuta prohlídka expozice,sklepů a na závěr film a degustace našich produktů. Prohlídka sprůvodcem trvá cca. 45 minut. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jan-becher-muzeum-karlovy-vary

Relikviář svatého Maura (Maurův relikviář) Drobné památky

GPS poloha: 50°5'6.36"N 12°50'22.06"E

Zajímavý, téměř detektivní, příběh opětovného zjevení se tohoto románského klenotu, a jedné z nejcennějších památek Čech a Moravy vůbec, je zřejmě každému notoricky známý. Proto ho připomenu jen v krátké - a nepatrně odlehčené - podobě. Hlavní postavou tohoto příběhu je člověk, který může připomínat takové „hrdiny světových dějin“ jako je komiksový a seriálový kapitán Hans Kloss nebo normalizační nebojsa a skoro jmenovec nastupujícího prezidenta - o hodnost výše Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" postavený Jan Zeman. Tímto titánem světové kriminalistiky se stal František Maryška, muž který zabránil odvozu této památky nevyčíslitelné hodnoty z území republiky do imperialistické ciziny. USA tím byl zasazen další smrtící úder a mandelinka bramborová v hrůze zalezla pod zem. Teď už ale vážně. Když v roce 1984 nabídl americký obchodník Danny Douglas ČSSR 250 tisíc dolarů za právo vyvézt do USA blíže nespecifikovaný předmět, mohla se část komunistických vládců zbláznit. Tak rádi by mu to prodali, ale nevěděli co a ani kde to najít. Během 14 měsíců „vytáhli“ naši rafinovaní kriminalisté z Douglase několik cenných indicií a díky tomu v listopadu roku 1985 – 2 dny poté kdy zjistili, co vlastně hledají – vykopali na hradě v Bečově nad Teplou tento poklad, který je od roku 2002 – po kompletní Restauraci v letech 1991-2002 – vystavován v místě svého nálezu. Jedná se o cennou románskou zlatnickou práci z první třetiny 13. století, která vznikla „na objednávku" benediktinského biskupa Gérarda de Rumigny (klášter Florennes na území dnešní Belgie) a která měla sloužit jako schrána na ostatky sv. Maura. Během Francouzské revoluce relikviář odkoupil šlechtic Alfred de Beaufort. Ten ho nechal v polovině 19. století poprvé restaurovat, a poté ho přivezl na svůj zámek v Bečově na Karlovarsku. A při svém útěku ze zámku po II. světové válce ho již stihli ukrýt v podlaze někdejší hradní kaple. Sám relikviář je výjimečnou památkou, svou hodnotou srovnatelný s korunovačními klenoty. Je jediným „domečkovým“ tumbovým relikviářem, který není využíván pro liturgické účely. Relikviář s obdélníkovým půdorysem (rozměry 140 x 42 cm) je 65 cm vysoký. Jeho ořechové jádro je bohatě zdobeno pozlaceným Stříbrem, drahými kameny, polodrahokamy, filigrány, antickými gemy (miniaturní díla umělců stará dvě tisíciletí) i emaily se starozákonními výjevy. Jedná se o dílo mimořádné výtvarné i řemeslné kvality, které se řadí k nejvýznamnějším středověkým památkám celé Evropy.. Kromě ostatků sv. Maura – podle odborných analýz – ukrývá také ostatky sv. Jana Křtitele i některé další relikvie. Výzdobě čelních stran relikviáře dominují postavy sv. Maura a Ježíše Krista. Relikviář však na první pohled upoutá zejména zpracováním „bočních“ sošek a reliéfů, které překvapí „nerománskou“ živostí a expresivitou výrazu apoštolů. Tlačené (tepané) sošky představují apoštoly s jejich atributy. Na jedné straně vidíme sv. Pavla s pilou, sv. Jakuba Menšího s knihou, sv. Bartoloměje s nožem, sv. Judu Tadeáše s holí, sv. Tomáše s knihou a sv. Matouše s knihou a brkem. Druhou stranu zdobí sošky sv. Ondřeje s křížem, sv. Jakuba Většího s měšcem na holi, sv. Matěje se sekerou, sv. Filipa s křížem, sv. Jana s kalichem a sv. Petra s klíčem a knihou. Všechny tyto sošky zřejmě nevznikaly současně. Rovněž tlačené (tepané) reliéfy v kulatých medailonech pak představují na jedné straně následující výjevy: Jan Křtitel kárá Heroda za to, že smilní se švagrovou, Uvěznění Jana Křtitele, Tanec Salome na hostině, Herodes nabádá Salome, Salome nese hlavu Jana Křtitele a Pohřeb Jana Křtitele. Na druhé straně se nachází tyto výjevy: sv. Timotej žehná sv. Maurovi, sv. Timotej káže v Remeši, sv. Maur křtí sv. Apolináře, sv. Petr žehná sv. Timotejovi, Lampadius odsuzuje sv. Timoteje k smrti a poprava sv. Timoteje a jeho družiny. Zájemcům o podrobnější informace o této jedinečné památce, zejména o jejím restaurování a o popis jednotlivých částí skříňky, vřele doporučuji navštívit stránky http://www.svatymaur. cz/ cs/jine/o-restauratorovi/ relikviar-svateho-maura.html. Současně také připouštím, že jsem k článku použil i ilustrační fotografie z publikací, které jsem zakoupil během návštěvy Pražského Hradu, kde byl Maurův relikviář vystavován v únoru roku 2011. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/relikviar-svateho-maura-mauruv-relikviar

Hornický dům v Sokolově Dům, budova

GPS poloha: 50°10'52.26"N 12°38'42.76"E

Hornický dům v Sokolově byl postaven v letech 1923 - 1924 na náměstí Budovatelů podle návrhu architekta Rudolfa Welse. Prostředky na stavbu byly získány zejména z tzv. uhelného fondu (10% podíl z čistého výtěžku dolu). Dne 4. října 1925 byl Krajský hornický dům slavnostně předán sociálnědemokratické Unii Horníků a hornictvu falknovsko- loketského revíru. Hornický dům se stal důležitým střediskem společenského, politického a kulturního života. V průčelí budovy je zasazen monumentální reliéf pojmenovaný "Jeden den ze života horníka" z roku 1923 od karlovarského sochaře Wilhelma Srba-Schlossbauera (1890 - 1962). V letech 1969 - 1970 byl objekt rozsáhle rekonstruován. Fasáda Hornického domu byla obložena bílými mramorovými deskami, byla vyměněna okna a střecha. V letech 2005 - 2006 byla Hornickému domu vrácena původní fasáda a barevnost, dosloužilá a netěsnící okna byla vyměněna za podobná původním a Hornický dům získal vzhled podobný Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" tomu, který navrhl architekt Rudolf Wels. Tomu rovněž byla na budově odhalena pamětní deska. V současné době je Hornický dům sídlem Městského domu kultury, divadla, kluboven a společenských sálů a Sokolovského informačního centra. Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hornicky-dum-v-sokolove

Thermal Dům, budova

GPS poloha: 50°13'41.90"N 12°52'37.07"E

Území dříve hustě zastavěné obytnými domy, penzióny, hotely (Pošta a Alice), domovy mládeže, školou, mateřskou školkou (dříve vila J. Mattoniho), domem armády, prádelnou, bylo vybráno pro výstavbu mezinárodního hotelu a kulturně společenského střediska. Z urbanisticko- architektonické soutěže vyšel vítězně návrh ing. arch. V. a V. Machoninových z Prahy. Po uvolnění staveniště ()19661967) se realizačního úkolu ujaly Pozemní stavby Karlovy Vary s řadou tuzemských i zahraničních dodavatelů (19681977). Několik měsíců před dokončením došlo ke změně investora z Interhotelů Čedok na Čs. Státní lázně. Celý areál obsahuje v lázeňské části na 530 pacientských lůžek, 570 míst u stolu v pacientských jídelnách, 180 míst ve veřejné restauraci a kavárně, denní bar, 4 salónky pro 250 hostů, vinárnu se 180 místy, recepci, směnárnu, holičství, kadeřnictví, prodejnu suvenýrů a květin. Druhou částí komplexu je thermální bazén s kapacitou 520 osob, jehož součástí je sauna, sprchy, grilbar, snackbar a vyhlídková kavárna pro 130 hostů. Třetí část tvoří kulturně společenský objekt, obsahující festivalový víceúčelový sál pro 1200 návštěvníků, kongresový sál s překladatelskými kabinami pro 300osob, malý sál pro komorní pořady s 240 místy, tři filmové předváděcí sály ? klubovny po 50 místech, tiskové středisko, foyer, výstavní prostory, bar. Parkoviště před sanatoriem doplňuje čtvrtá část areálu : podzemní parking pro 300 vozidel , autoservis a benzínové čerpadlo. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/thermal

Karlovarský pramen Vřídlo Zajímavost

GPS poloha: 50°13'49.38"N 12°52'0.48"E

Karlovy Vary jako město jistě každý Čech dobře zná, ale o jednotlivých jeho zajímavostech už se všeobecně moc neví. A karlovarský opramen Vřídlo je jednou ze zajímavostí, o které existují jisté nejasnosti. Mnoho lidí si totiž myslí, že tento pramen tryská tak vysoko díky nějakému elektrického pohonu, což samozřejmě není pravda. Pramen vyvěrá z hloubky až 3000 metrů a nad povrchem dosahuje výšky 12 metrů a smáčí tak kopuli Kolonády. Takže - milí návštěvníci - žádná čerpadla ani jiný nepřirozený pohon. Jen síla země a vody! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlovarsky-pramen-vridlo

Loket - sloup Nejsvětější Trojice Socha

GPS poloha: 50°11'9.73"N 12°45'14.73"E

Sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen na náměstí v roce 1719. Celá skulptura má trojúhelníkový půdorys, na trojúhelníkovém sloupu je sousoší Nejsvětější Trojice, podstavec je zdoben sochami Světců, na jeho bocích jsou texty modliteb s chronogramem data vzniku. Předpokládá se, že sloup byl zhotoven podle návrhu Jana Karla Stüpla. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/loket-sloup-nejsvetejsi-trojice


str. 9

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Morový sloup - Karlovy Vary Socha

GPS poloha: 50°13'23.20"N 12°52'57.90"E

Morový sloup se nachází nedaleko Vřídelní a Tržní kolonády, v místě, kde se ulice Tržiště rozšiřuje vzhůru do ulice Zámecký vrch. Byl postaven v roce 1716 v barokním stylu, a jeho stavbu financovala pražská hraběnka Marie Terezie z Vrtby, rozená ze Steinau. Ta do karlových Varů utekla z Prahy před morovou epidemií. Karlovým Varům se tehdy morová epidemie vyhnula, kdežto v Praze na nemoc zemřelo až 20 tisíc lidí. Stavitelem morového sloupu byl Jan Osvald Wenda ze Žlutic. Ten, místo klasického sloupu, zvolil motiv koule. Na vrcholu stojí Panna Marie, kterou korunují Bůh Otec a Bůh Syn. Zlaté paprsky zpodobňují Ducha svatého. Panna Marie stojí na hadovi a půlměsíci. Pravděpodobně jsou to symboly smrti a Turků, kteří v době stavby sužovaly východní Evropu. Na trojhranné části pod koulí stojí tři barokní andělíčci se symboly (víra- kříž, srdce-láska, naděje-kotva), pod nimi jsou znaky křižovníků s červenou hvězdou. Na ochozu nejspodnější části sloupu, zaujímají své místo tři svatí - Florián, Vojtěch a Augustin. Okolí sloupu bylo v posledních letech velmi pěkně upraveno a stalo se tak dalším místem oddychu lázeňských hostů i místních. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/morovy-sloup-karlovy-vary

Loket - kostel svatého Václava Kostel

GPS poloha: 50°11'12.46"N 12°45'13.65"E

Kostel svatého Václava v Lokti nad Ohří je poprvé zmiňován roku 1240. Kostel, jehož současná podoba vychází s poslední významné přestavby v letech 1725 až 1734, se nachází v Kostelní ulici v těsné blízkosti hradního obvodu. Autorem poslední přestavby je Wolfgang Braunbock, dokončil jí jeho syn Ondřej. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/loket-kostel-svateho-vaclava

Křížky u Nové Vsi Kříž

GPS poloha: 50°8'30.16"N 12°45'38.23"E

Tři kříže zvané též Křížky naleznete ve Slavkovském lese když pojedete z obce Prameny do Nové Vsi napravo od silnice.Postaveny jsou zde od roku 1849 jako díky za vyléčení tří bratří. Kříže stojí na skalnatém vršku obklopeném Upolínovou loukou s mnoha vzácnými rostlinami. Místo je také obestřeno různými tajemstvími a pověstmi. Místo okolo Křížků bylo kdysi zastavěno několika domy, které spadaly pod Prameny a říkalo se této části obce Větrný vršek.Po válce byly domy zbourány. Autor článku: Petr Karlíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizky-u-nove-vsi

Karlovy Vary-Drahovice - torzo smírčího kříže a jeho kopie Kříž

GPS poloha: 50°13'45.80"N 12°52'54.05"E

V Karlových Varech, u vrcholu pěšiny spojující ulici Na Vyhlídce a Hřbitovní v Drahovicích, můžete najít torzo původního kříže a jeho kopii. Původní kříž zde stál od roku 1624, na památku protireformace a odchodu karlovarských protestantů Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" do Johanngeorgenstadtu. Kříž byl v minulosti několikrát popsán a nakreslen historiky, takže poté, co byl v roce 1965 zničen vandaly, bylo možno z těchto údajů vyjít při vytvoření kříže nového, který se tak stal jeho věrnou kopií. Kopie byla vytvořena a umístěna do těsné blízkosti kříže původního v roce 2000. Autorem je Petr Lintemer. Na kříži je vytesán nápis "ALLHIER" a letopočet 1833. Z druhé strany je vyryt řecký kříž s Kristovým srdcem. Na kříži jsou vyryty i hvězda a maltézský kříž. Více se můžete dozvědět na http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/drahovice-u-slavie-smirci-kriz-a-kopie/. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-drahovice-torzo-smirciho-krize-a-jeho-kopie

Rozcestí Svatošské skály Rozcestí

GPS poloha: 50°11'33.83"N 12°48'48.85"E

Rozcestník najdeme na letitém smrku mezi restaurací a lávkou přes řeku Ohři. Svůj výchozí bod zde má žlutě značená turistická stezka, která odtud směřuje k železničnímu nádraží Cihelny. Mimo krásného okolí zarámovaného Svatošskými skalami je rozcestí navíc zajímavé tím, že jím prochází Evropská dálková cesta E3, Atlantický oceán - Černé moře, která je na českém území vyznačena symbolem E3 v hrotu všech směrovek trasy. Trasa na našem území vede z Pomezí nad Ohří do Hřenska a místní značení trasy E3 v modré barvě ukazuje směry proti proudu řeky Ohře na Loket a opačným směrem na Karlovy Vary. Jedna ze směrových šipek ještě navíc vybízí k možné cestě po neznačené trase k rozcestí Kozí hřbety. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-svatosske-skaly

Závodiště Ostatní

GPS poloha: 50°13'24.08"N 12°50'5.72"E

Na konci 19. století dosáhlo lázeňské město Karlovy Vary největšího rozkvětu. Právě v těchto romantických dobáchvzniklo dostihové závodiště, jež dodnes patří k nejvýznamějším areálům tohoto druhu v České republice. Pro milovníky koní zde pořádají klasické rovinové a překážkové dostihy a parkurové závody nejvyšší sportovní úrovně. Kromě toho se na závodišti konají i jiné kulturní a společenské akce ? v zimě je zde v provozu kluziště, v létě golfové hřiště. Celoročně restaurace ?U Šimla?. Od roku 1996 dostihový komplex spravuje Český jezdecký klub, který jej zušlechťuje a uchovává tím tento vyjímečný sportovní stánek pro další generace. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zavodiste

Rozcestí Pod Stolcem Rozcestí

GPS poloha: 50°7'24.31"N 12°41'40.09"E

Rozcestník umístěný u silnice číslo 210 na zelené turistické trase upozorňuje na směr odbočení značené trasy mimo silnici na lesní cestu, která v těchto místech tvoří hranici CHKO Slavkovský les. Zelené značení odtud míří po okraji CHKO Slavkovský les až k hradu Loket. Opačným, jižním směrem se po zelené značce dostaneme od rozcestí až do Mariánských Lázní. Rozcestí Pod Stolcem získalo svůj název podle vrchu Stolec (785 m. n. m.), který se rozkládá jižně od rozcestí. Nad rozcestím dříve stával hrádek Plickenstein. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-pod-stolcem


str. 11

Průvodce "Okolí Horního Slavkova" Sokolov - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 50°10'47.53"N 12°38'44.05"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: nám. Budovatelů 655, Sokolov tel. 359 808 714

Provozní doba: Pondělí - pátek: 08:00 - 17:00 Sobota: 09:00 - 12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sokolov-informacni-centrum

Letiště Ostatní

GPS poloha: 50°12'13.96"N 12°54'55.35"E

Letecký provoz letiště v Karlových Varech začal 15. května 1931. Kvůli vyšším nárokům letecké dopravy byla v roce 1952 postavena nová vzletová a přistávací dráha v délce 2150 metrů. Později byla rozšířena odbavovací plocha a postupně provedeny generální opravy letištních objektů a příjezdových komunikací. Po roce 1989 získalo Letiště Karlovy Vary mezinárodní statut. Od roku 1995 díky velkému zájmu lázeňských hostů, především ze zemí bývalého SSSR, byly zahájeny charterové lety na lince Moskva-Karlovy Vary, o tři roky později se tato linka díky Českým aeroliniím začala létat pravidelně. V roce 2000 zahájila sezonní charterorové lety společnost Travel Service na lince Tel Aviv ? Karlovy Vary ? Praha ? Tel Aviv. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste--1

Sokolovský pivovar Permon Ostatní

GPS poloha: 50°10'42.02"N 12°38'14.50"E

Město Sokolov leží v západních Čechách mezi městy Cheb a Karlovy Vary. Pivo Permon zde není žádnou novinkou. Po padesátileté pauze jej začal vařit minipivovar v Lomnici u Sokolova v roce 2006, zatímco se v Sokolově připravovaly prostory pro pivovar v areálu kapucínského kláštera. Receptura na Permona je vytvořena plzeňským sládkem Josefem Krýslem. V roce 2008 Permon již nabízel nefiltrované a nepasterizované pivo světlé, polotmavé a tmavé, 10°, 11°, 12°, 13° a příležitostně vznikl také Vánoční speciál 14° a Velikonoční speciál 12°. Zájem o Permona pomalu rostl a v září 2009 musel být otevřen další minipivovar, a sice v budově restaurace U Kláštera v Sokolově. Při výrobě Permona se používá žatecký chmel a hanácký slad. V roce 2010 se objevily další druhy Permona, borůvkové, višňové, canabis 12°, Hořký Pomeranč a tmavé 17° a 18°. 17. června 2011 při příležitosti pivních slavností byl v areálu Kapucínského kláštera v Sokolově otevřen pivovar Permon, kterému bylo starostou města uděleno právo várečné. Pivovar vyrábí již i piva filtrovaná a lahvová. Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sokolovsky-pivovar-permon


str. 12

Průvodce "Okolí Horního Slavkova"

Recommend Documents