Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů

Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů Prosinec 2010

Obsah 1 1 2

Předmluva Kontext Definice občanského dialogu

2

I. Osvědčená praxe občanského dialogu o stárnutí

3 7 8

8

9

12

II. Zapojení organizací seniorů do občanského dialogu Jaké jsou přínosy účasti na občanském dialogu?

12 13 15

16 16 18

20

Občanský dialog s účastí seniorů a jejich organizací Občanský dialog podporující sociální začlenění v seniorském věku Další iniciativy podněcující občanský dialog, podporované organizacemi třetího sektoru Obecná právní ustanovení na podporu občanské společnosti a občanského dialogu Občanský dialog napříč všemi úrovněmi veřejné správy

Jaké jsou její překážky a problémy? Jaké jsou faktory úspěšné účasti?

III. Doporučení pro posílení občanského dialogu Úkoly pro organizace seniorů

Úkoly pro orgány veřejné správy

Závěry

Předmluva

Kontext

Tento „Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů“ (dále „Průvodce“), je výsledkem spolupráce organizací seniorů v Bulharsku, České republice, Finsku, Itálii, Německu, Polsku a Slovensku a členů organizace AGE Platform Europe v rámci projektu INCLUSage.

Je obecně známo, že stále více občanů se cítí být vyloučeno z hlavního proudu politických a společenských debat, a že zastupitelská demokracie opomíjí problémy a starosti občanů a neuspokojuje jejich potřeby. Zároveň se stále rozvíjí občanská společnost, a dnes je široce zastoupena v nevládních organizacích a komunitních uskupeních. Tito různí představitelé občanské společnosti tvoří novou a podstatnou část demokratického uspořádání: umožňují občanům vyjadřovat své názory na společenské problémy a ovlivňovat rozhodování na všech úrovních.

Průvodce uvádí příklady osvědčených postupů při rozvíjení občanského dialogu o otázkách stárnutí, včetně těch, které napomáhají sociálnímu začlenění občanů seniorského věku. Obsahuje i návrhy, jak nejlépe tento dialog realizovat a zapojit do něj všechny úrovně tvorby národní politiky, od ústředních po regionální a místní strategie a iniciativy, jejichž cílem je zlepšit kvalitu každodenního života seniorů. Předkládá také některá konkrétní doporučení. Zaprvé – jak mohou organizace seniorů umožnit starším občanům aktivně a úspěšně se zapojit do debat o politických opatřeních, která se jich dotýkají, a mít slovo při její tvorbě („zplnomocnit je“), a zadruhé – jak by měly orgány veřejné správy podporovat seniory a jejich organizace s cílem nastolit trvale udržitelný dialog, který bude brát ohled na problémy stárnutí a stáří. Doufáme, že Průvodce budou používat jak organizace seniorů, tak orgány veřejné správy na všech úrovních, s cílem usnadnit širokou diskusi mezi všemi zainteresovanými subjekty. Jeho konečným cílem je pozvednout celostátní debaty o podpoře a zajištění tělesné i duševní pohody seniorů a jejich důstojnosti na vyšší úroveň.

Organizace, které zastupují seniory, hájí jejich práva a učí je, jak je mohou sami hájit, se také obvykle účastní tvorby politiky s cílem upozorňovat na problémy starších občanů a otázky ovlivňující jejich život. Dnes, kdy se zrychluje stárnutí obyvatelstva a v důsledku krize se zhoršuje celkový sociální kontext, je více než kdy jindy nutné, aby byl slyšet hlas řadových občanů. Široký sociální dialog mezi občany všech věkových kategorií, veřejnými institucemi a subjekty, jejichž rozhodování má dopad na každodenní život lidí, je zásadně důležitý, pokud máme účinně čelit demografickým změnám.

“Doufáme, že Průvodce budou používat jak organizace seniorů, tak orgány veřejné správy na všech úrovních, s cílem usnadnit širokou diskusi mezi všemi zainteresovanými subjekty.”

“Dnes, kdy se zrychluje stárnutí obyvatelstva a v důsledku krize se zhoršuje celkový sociální kontext, je více než kdy jindy nutné, aby byl slyšet hlas řadových občanů.”

Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů

1

„Občanský dialog je generickým pojmem a týká se veřejné politiky obecně, zatímco sociální dialog se odehrává ve specifickém makroekonomickém prostředí, jeho strukturu určují jasné cíle a vedou ho standardní aktéři – instituce veřejné správy, zaměstnavatelé a zaměstnanci.“


2

Definice občanského dialogu

Žádná obecná definice občanského dialogu neexistuje. Není ani paralelou, ani doplňkem sociálního dialogu. Občanský dialog je generickým pojmem a týká se veřejné politiky obecně, zatímco sociální dialog se odehrává ve specifickém makroekonomickém prostředí, jeho strukturu určují jasné cíle a vedou ho standardní aktéři – instituce veřejné správy, zaměstnavatelé a zaměstnanci. Občanský dialog je rozmanitější, má více účastníků, avšak méně jasnou strukturu. Dialog ve vztazích mezi orgány veřejné správy a občanskou společností může probíhat po mnoha liniích, z iniciativy obou stran, například prostřednictvím dvoustranných kontaktů, setkání, diskusí, konferencí, písemných konzultací atd. Struktury občanského dialogu vznikají a rozvíjejí se hlavně v kontextu Evropské unie, jakožto způsob, jak překlenout propast mezi Unií, jejími institucemi a občany. Občanský dialog je formální diskusí, v níž dvě nebo více stran vyjadřují své protikladné názory a pak hledají shodu, která může uspokojit všechny její účastníky. Občanský dialog proto může být popsán jako - interakce mezi veřejnými institucemi a organizacemi občanské společnosti – spíš než jednostranné vyjadřování názorů;

- různé formy zapojení občanské společnosti – od jednoduchého šíření informací po konzultační procesy a aktivní účast na rozhodování; - proces probíhající paralelně s tvorbou politiky; vytváření rámce, definice cílů politiky, její implementaci, monitorování, vyhodnocování a následné kroky.

I. Osvědčená praxe občanského dialogu o stárnutí Rozmanitost politického, ekonomického, institucionálního, právního a kulturního kontextu v sedmi sledovaných zemích EU vysvětluje různost přístupů k organizaci, rozvoji a implementaci občanského dialogu o stárnutí a sociálním vyloučení seniorů. Následující příklady nejsou ani vyčerpávající, ani dostatečně nevystihují, jak je nebo by měl být občanský dialog organizován, rozvíjen a podporován. Poskytují nicméně představu o různých iniciativách v sedmi partnerských zemích, jejichž cílem je zajistit, aby se řadovým starším občanům dostalo sluchu a/nebo jim byla usnadněna účast na rozhodování a tvorbě politiky. Příklady z jednotlivých zemí zapojených do projektu INCLUSage – jak ze západoevropských států se silným sektorem občanské společnosti, tak

z bývalých zemí východního bloku, které dosud procházejí fází konsolidace svých politických, institucionálních a občanských struktur – však velmi ztěžují, pokud zcela neznemožňují mezinárodní srovnání. Sledované země navíc vykazují různé způsoby politické organizace, včetně centralizovaných a federálních struktur. Naše analýza nicméně dospěla k jednomu klíčovému závěru: totiž že bez ohledu na národní kontext je občanský dialog ve všech těchto zemích poměrně neurčitým pojmem, a tvůrci politiky na všech úrovních se většinou vzpírají účasti řadových občanů a jejich zástupců na rozhodování. Není tak žádným překvapením, že tím obtížnější je zapojení do debaty o politice sociálního začlenění – například pokud jde o zajištění dobré kvality života a důstojnosti starších občanů – pro seniorské organizace. Příklady ze sedmi partnerských zemí představují různé stávající nebo plánované formy spolupráce v rámci občanského dialogu na celostátní, regionální a místní úrovni. Zahrnují jak právní, tak neformální iniciativy, které se týkají buď obecného rozhodovacího procesu, nebo se zaměřují na specifické problémy stárnutí a starších občanů. Uvádíme také několik příkladů toho, jak samy organizace seniorů podporují dialog se zainteresovanými institucemi a zapojují do něj starší občany. Takovéto iniciativy „zdola nahoru“ ukazují, jak při absenci formálních struktur pro občanský dialog mohou organizace seniorů mobilizovat své vlastní zdroje, využívat své vlastní znalosti a zkušenosti, účastnit se tvorby politiky a přispívat k ní konkrétními návrhy. Sebeurčení mnoha organizací seniorů opravdu může suplovat nedostatek trvalých struktur pro občanský dialog, tak jak ho navrhují národní vlády a orgány místní samosprávy.

Občanský dialog s účastí seniorů a jejich organizací Celostátní úroveň Rada vlády pro seniory a stárnutí populace – Česká republika Vláda České republiky v roce 2006 zřídila stálý poradní orgán, sestávající z 28 zástupců různých organizací seniorů a státních úředníků z různých ministerstev, kteří se pravidelně scházejí k diskusi o otázkách souvisících se stárnutím obyvatelstva. Obecným cílem této Rady je vytvářet prostředí, které přispívá ke zdravému, aktivnímu a důstojnému životu ve starším věku. Kromě toho Rada podporuje aktivní zapojení seniorů do tvorby hospodářské a sociální politiky, formulované v kontextu stárnutí populace. Zasedá nejméně třikrát ročně a v případě potřeby se schází ad hoc. Má pravomoc přímo prošetřovat stížnosti občanů. Organizační, technické a administrativní práce, včetně informování občanů o jejích rozhodnutích a opatřeních, vykonává její sekretariát, jehož fungování zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rada má čtyři pracovní skupiny pro: 1) zdravotní a sociální politiku, zdravotní a sociální služby, 2) trh práce, celoživotní učení a hmotné zabezpečení, 3) podporu informovanosti, společenské participace a odstraňování diskriminace starších lidí, a 4) bydlení a residenční sociální služby.

“Naše analýza nicméně dospěla k jednomu klíčovému závěru: totiž že bez ohledu na národní kontext je občanský dialog ve všech těchto zemích poměrně neurčitým pojmem, a tvůrci politiky na všech úrovních se většinou vzpírají účasti řadových občanů a jejich zástupců na rozhodování.”

“... při absenci formálních struktur pro občanský dialog mohou organizace seniorů mobilizovat své vlastní zdroje, využívat své vlastní znalosti a zkušenosti, účastnit se tvorby politiky a přispívat k ní konkrétními návrhy.”

Ombudsman pro seniory – Finsko Finské organizace seniorů se v parlamentu zasazují o zřízení úřadu ombudsmana pro seniory (Äldreombudsman). Jeho úloha by měla spočívat v tom, že zajistí stálý kontakt mezi organizacemi zastupujícími starší občany a finskou vládou, s cílem přimět ji, aby se zabývala problémy seniorů, a bude fungovat jako prostředník v případech porušování jejich práv. Hlavním principem úřadu ombudsmana pro seniory by mělo být zapojení organizací seniorů do jeho diskusí. Je třeba využít znalostí a zkušeností starších občanů při politickém rozhodování – nejen v otázkách přímo souvisících se stářím, ale i v širších souvislostech, například v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti. služeb veřejného zájmu atd.


3

Parlamentní pracovní skupina pro seniory – Polsko

“Cílem níže uvedených organizací s účastí seniorů na regionální a místní úrovni je nejen informovat instituce veřejné správy a radit jim v otázkách souvisících se stárnutím obyvatelstva, ale také iniciovat aktivity ve prospěch a v zájmu seniorských komunit.”

Parlamentní pracovní skupina pro seniory byla zřízena roku 2008 z iniciativy polského senátu. Jejím cílem je zmobilizovat poslance, aby zformulovali dlouhodobá politická opatření týkající se seniorů a promítli problém stárnutí obyvatelstva do všech příslušných strategií – zvláště aby předkládali legislativní návrhy. S účelem zajistit, že celostátní a lokální strategie budou brát ohled na potřeby starších občanů, tato pracovní skupina propaguje a podporuje zásadu účasti organizací seniorů na debatách o těchto strategiích, například tím, že do svých diskusí zapojuje Forum 50+, národní koordinační síť pro organizace seniorů. Členové Fóra 50+ mají k dispozici pracovní program skupiny a jsou pravidelně zváni na její schůze. Pracovní skupina také slouží jako užitečný kanál pro informování politiků a široké veřejnosti o potřebách starších občanů. V poslední době pracuje na návrhu novely zákona o obecní samosprávě, která ukládá samosprávným orgánům povinnost konzultovat občany při tvorbě své politiky.

Regionální a místní úroveň


4

Cílem níže uvedených organizací s účastí seniorů na regionální a místní úrovni je nejen informovat instituce veřejné správy a radit jim v otázkách souvisících se stárnutím obyvatelstva, ale také iniciovat aktivity ve prospěch a v zájmu seniorských komunit. Seniorské parlamenty, rady, centra atd. také hrají roli „hlídacích psů“ – monitorují implementaci strategií, které mají přímý dopad na starší občany. Jejich iniciativy mohou mít různou podobu – od organizování společenských a kulturních akcí pro seniory, pořádání tématických debat v obcích (např. o mezigenerační solidaritě) po aktivní účast na tvorbě politiky a rozhodnutích týkajících se seniorů (např. o stanovení pevných cen energie, přidělování příspěvků na bydlení těm nejpotřebnějším občanům, přizpůsobení dopravní infrastruktury potřebám lidí s postižením, zdravotní a sociální péči nebo důchodové reformě). Ve většině sledovaných zemí ale

není zřizování seniorských rad a parlamentů povinné, což omezuje účinnost jejich role a skutečný vliv na tvorbu politiky. V Bulharsku existuje jen velmi málo participativních organizací, jejichž hlavní cílovou skupinou jsou starší občané. Ve stávajících veřejných radách se scházejí občané ze všech oblastí života společnosti, aby vytvářeli dynamické a pozitivní prostředí, které jim usnadní zapojit se do tvorby politiky. Zřizování těchto veřejných rad je dobrovolné, jsou nezávislé a fungují na celostátní, regionální, místní a obecní úrovni. V současné době je registrováno kolem 60 veřejných rad s celostátní působností, 40 regionálních a přes 50 místních rad. Rady působící na obecní úrovni realizují velmi širokou škálu občanských iniciativ, které reagují na specifické problémy určitých skupin obyvatelstva, například seniorů, a podporují aktivní účast občanů na tvorbě a implementaci obecních plánů, strategií a projektů. Například poradní rada v sofijské čtvrti Lozentz, v níž zasedají zástupci 10 občanských organizací, poskytuje odborné poradenství při tvorbě obecních projektů a strategií, podněcuje účast občanů a posiluje dialog mezi institucemi veřejné správy a občany. Kromě dalších akcí každý rok organizuje Evropský den mezigenerační solidarity. Dalším příkladem je Veřejná rada pro seniory v obci Russe. Předsedá jí starosta Russe a na její půdě se scházejí zástupci různých organizací, které pracují se seniory a v jejich prospěch, k diskusím o možných akcích. V České republice organizace seniorů organizují účast starších občanů na politických debatách prostřednictvím neformálních ad hoc skupin s podporou orgánů místní samosprávy, například v Praze. Na jejich schůzích mohou občané adresovat své dotazy a požadavky přímo pozvaným úředníkům nebo třeba poskytovatelům sociálních služeb. Tyto malé participativní skupiny mohou také být účinným prostředkem, jak povzbudit seniory, aby vyjádřili své mínění například při zvláštních příležitostech, kupříkladu před místním referendem. I některé další obce

a města v různých částech země aktivně zapojují své starší občany do diskusí o komunitním plánování sociálních služeb, které jsou jim určeny. Příkladem jsou Ústí nad Labem a Roudnice nad Labem, kde také fungují pracovní skupiny, které se zabývají problémy péče o starší a zdravotně postižené občany. V Ústí nad Labem byla navíc ustavena Rada seniorů, aby pomohla zapojit zástupce starších občanů jako poradce do práce zdravotní komise městského úřadu. Ani ve Finsku není zřizování rad seniorů na obecní úrovni povinné. Kolem 92 procent finských občanů starších než 65 let však žije v obcích, kde taková rada je. Členy těchto rad jsou i zástupci organizací seniorů. Každá obec se může rozhodnout, jak budou tyto rady organizovány. Rady seniorů se aktivně účastní debat o obecních strategiích. Vyjadřují se také k různých problémům, které se dotýkají starších občanů a měl by na ně být brán ohled při územním plánování, například k dostupnosti infrastruktury, zdravotní péče nebo možností rekreace. Rady ale nehrají při rozhodování žádnou formální úlohu. Kdyby byly obce povinny je zřizovat, byla by posílena jejich role jakožto poradních orgánů. V Německu je účast seniorů na rozhodování o veřejných záležitostech organizována na regionální i místní úrovni. Participativní iniciativy na různých úrovních veřejné správy jsou spolu pevně propojeny, aby se zvýšila efektivita mechanismů zapojení občanů do tvorby politiky. Uvádíme příklady, jak tato mnohaúrovňová struktura pro občanský dialog o stárnutí funguje.

Memorandum pro zapojení seniorů do tvorby politiky a rozhodování na místní úrovni Memorandum nazvané „Účast na utváření politiky a rozhodování: senioři ve své obci“ bylo vydáno na spolkové úrovni roku 2008. Jeho cílem je vytvářet pozitivní image aktivního stárnutí a podpořit větší účast starších občanů na tvorbě politiky. Bylo zformulováno pod

vedením sdružení organizací seniorů (Bundesarbeitsgemeinschaft der SeniorenOrganisationen, BAGSO), ve spolupráci s dalšími organizacemi seniorů a třetího sektoru, ústředními orgány veřejné správy, církvemi, poskytovali služeb, skupinami poskytujícími sociální pomoc atd. Nabízí vodítka pro tvorbu programů reagujících na problémy stárnutí na spolkové úrovni a místní samosprávě pomáhá vytvářet struktury pro trvalé zapojení seniorů do života a záležitostí jejich obcí. V letech 2008 až 2010 víc než 150 obcí dostalo prostředky (každá 10 000 EUR) na „rozjezd“ akcí, jejichž účelem je zmapovat – například pomocí diskusí na místních fórech s účastí seniorských organizací – potřeby, názory a požadavky starších občanů na základní úrovni. Výsledkem této společné reflexe byly konkrétní návrhy obecních projektů, které pak byly implementovány ve spolupráci se seniory. Vybrané projekty financovalo, monitorovalo a vyhodnotilo spolkové výzkumné středisko pro rozvoj občanské společnosti.

Regionální legislativa upravující účast seniorů na tvorbě politiky Zákon o účasti seniorů na správě a rozhodování o věcech veřejných (Seniorenmitwirkungsgesetz) vznikl ve spolupráci Ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví s regionální Radou seniorů spolkové země Meklenburska-Předního Pomořanska (LSB MV) a byl přijat roku 2010. Jeho účelem je usnadnit starším občanům účast na plánování politiky, a definuje úlohu LSB MV jakožto řídící agentury. Legislativa na podporu rad seniorů existuje i v jiných spolkových zemích; v regionu hlavního města Berlína funguje od roku 2006, a jinde, například v Durynsku, se připravuje. Cílem všech těchto regionální rad je rozvíjet kulturu zapojení starších občanů a jejich organizací do správy věcí veřejných a vytvořit formální rámce pro jejich aktivní účast na tvorbě obecní politiky.


5

Regionální Rada seniorů Meklenburska-Předního Pomořanska Regionální Rada seniorů MeklenburskaPředního Pomořanska (LSB MV) podporuje širší účast starších občanů ve všech okresech, obcích a městech této stále rychleji stárnoucí spolkové země na politickém rozhodování. Organizuje pravidelná diskusní fóra, jejichž prostřednictvím zapojuje seniory do komunitního plánování. Kromě toho iniciuje a podporuje další formy politické participace starších občanů, jako jsou seniorské parlamenty, kde je možné předkládat požadavky v podobě návrhů adresovaných tvůrcům politiky. Tak například 6. seniorský parlament, svolaný z iniciativy LSB MV v červnu roku 2010, přijal návrh „Opatření pro zamezení chudoby ve stáří a důchodové zabezpečení“. Rada také nedávno zveřejnila závěry o boji proti chudobě ve stáří na všech úrovních tvorby politiky. Účast seniorů na obecní samosprávě je organizována prostřednictvím místních rad seniorů – v současné době jich je více než 1 200. Tyto participativní uskupení pracují na základě principu ex-ante, neboli vyjadřují se k legislativním návrhům předtím, než jsou projednávány v regionálních parlamentech. Místní rady seniorů také usnadňují propojení mezi staršími občany, politiky a institucemi veřejné správy, například tím, že rozhodovacím orgánům předávají ověřené informace „z terénu“. Dobře znají sociální situaci v místě své působnosti, seniorům poskytují možnost podílet se na řešení různých problémů, které se týkají nejen přímo jich, ale také příslušníků jiných generací, čímž přispívají k posílení celkové společenské soudržnosti.


6

a profesionální poradenské organizace. Další novátorské počiny, například program Bertelsmannovy nadace NAIS (Nové podoby stárnutí městského obyvatelstva), jsou příkladem nových opatření, jejichž účelem je podpořit účast seniorů na utváření obecní politiky. V Itálii existuje kolem 10 000 seniorských center, v nichž probíhají různé vzdělávací, kulturní a volnočasové aktivity, které podporují vzájemné kontakty seniorů a poskytuji jim možnost zapojit se do obecního života. Tato místní centra jsou také pro starší občany hlavním místem, kde je nasloucháno jejich názorům a problémům. Centra provozují sami senioři a jejich organizace, fungují ale podle běžných pravidel definovaných ve spolupráci s orgány obecní samosprávy v jejich každoročních programech – jinými slovy, jsou financována z obecních rozpočtů. Jejich vliv na tvorbu politiky je ale vzhledem k nezávaznosti konzultačního procesu omezený. Zajistit, že hlas starších občanů bude vyslyšen, může spíš vstřícnost jednotlivých úředníků obecní samosprávy.

Meziodvětvová koordinace řešení problémů stárnutí

V Polsku byl v souvislosti s institucionálními reformami po roce 1989 přijat zákon o obecní samosprávě, jehož cílem je revitalizace samosprávného uspořádání. Obecním úřadům ukládá povinnost spolupracovat s nevládními organizacemi (NGO). V posledních letech bylo zřízeno několik obecních rad seniorů, v souladu se zásadou široké občanské účasti, již zmíněný zákon podporuje. Ve vztahu k místním a regionálním orgánům mají tyto rady poradní funkci. Jejich členy se mohou stát občané starší než 60 let, představitelé občanské společnosti, úředníci obecní samosprávy a tvůrci obecní politiky.

V Německu také sílí trend vytváření struktur pro nepřetržitou spolupráci mezi různými sektory na obecní úrovni při řešení problémů stárnutí. Organizace „Budoucnost pro seniory“ v Arnsbergu například napojuje stávající struktury pro dobrovolnickou práci a zapojení seniorů (seniorských rad, agentur nebo lektorů pracující se seniory) do veřejného dění na nové asociační sítě

Na Slovensku zapojení seniorů do politické diskuse značnou měrou závisí na iniciativě jednotlivých starších občanů samých. Na místní a regionální úrovni se jí mohou účastnit prostřednictvím svých organizací. Fórum pre pomoc starším, „sebeobranná“ organizace seniorů s celostátní působností, například pořádá pravidelná setkání skupin,

které se zasazují o aktivní účast seniorů na veřejném životě. Jejich účastníci diskutují o problémech starších občanů a sledují, jak jsou v jejich obci naplňovány jejich potřeby. Tato práce „v terénu“ (na základní úrovni) zahrnuje i sběr dat (pomocí osobních nebo telefonických rozhovorů, průzkumů a dotazníků) o problémech jako zneužívaní seniorů, jejich sociální vyloučení, izolace atp. Aby byl hlas starších občanů lépe slyšet, Fórum pre pomoc starším roku 2008 založilo svůj vlastní seniorský parlament. Tím, že mobilizuje starší občany na místní, regionální a celostátní úrovni a poskytuje jim možnost oslovit tvůrce politiky na všech úrovních, snaží se seniorský parlament přispívat k rozsáhlé shodě názorů na to, jak nejlépe reagovat na potřeby seniorů a ovlivňovat příslušné národní strategie. Seniorský parlament nedávno spolupracoval na tvorbě legislativy, která se dotýká seniorů, například zákona o sociálních službách a novele zákona o minimálním příjmu.

Občanský dialog podporující sociální začlenění v seniorském věku Síť nevládních organizací pracujících se seniory a v jejich prospěch - Bulharsko Představitelé více než 20 občanských organizací z celé země, které pracují se staršími občany a v jejich prospěch, vytvořili neformální síť posilující sociální začlenění občanů ve starším věku. Tato síť je otevřeným fórem pro reflexi a debaty o podpoře kvality života starších občanů, jejich tělesné i duševní pohody. Funguje také jako katalyzátor formulace a propagace společných postojů a akcí jménem seniorů. Důležitou součástí její činnosti je podpora účasti starších občanů na tvorbě politiky. Do této sítě se může zapojit každá organizace seniorů, která má zájem vyměňovat si informace a spolupracovat s organizacemi stejného zaměření ve všech částech Bulharska. Cílem je posílit občanský dialog o sociálním začlenění v seniorském věku a podnítit efektivní a pravidelný proces konzultací se

staršími občany a jejich organizacemi. Síť „zplnomocňuje“ své členy aktivně lobovat u tvůrců politiky – prosazovat své postoje u ústředních a místních orgánů a institucí.

Program sociálního začlenění na místní úrovni ( „Integrující město“) – Německo Tento celostátní program, zahájený roku 1999, je novátorskou iniciativou menšího rozsahu, která se zasazuje o účast občanů na rozhodování o rozvoji měst. Snaží se aktivizovat lidi ohrožené chudobou a sociálním vyloučením a organizace, které je zastupují, tím, že jim umožňuje přímo se podílet na rozhodování. Podporuje také spolupráci mezi všemi zainteresovanými subjekty na místní úrovni. Nedávno byly například z rozpočtu tohoto programu financovány projekty, které zdůrazňují význam pomoci komunitám starších migrantů. Tito lidé si zvláště přejí začlenit se do společnosti zahrnující i jiné věkové kategorie a skupiny obyvatel. V reakci na tento požadavek se program „integrujícího města“ zaměřuje na podporu sociální soudržnosti v obecním kontextu a snaží se uspokojit velmi specifické potřeby starších migrantů v rámci širšího občanského společenství.

Strategie úřadu ombudsmana pro boj proti chudobě – Polsko Úřad ombudsmana v Polsku zastupuje zájmy veřejnosti tím, že zkoumá a řeší stížnosti vznášené jednotlivými občany. Hraje také důležitou roli při zvyšování povědomí o právech seniorů a jejich obraně. Organizace seniorů obvykle mají poradní hlas při přípravě těchto iniciativ. Úřad ombudsmana se sice přímo neúčastní tvorby národní politiky sociálního začlenění, vytváří ale svou vlastní strategii pro boj proti chudobě v Polsku. Od roku 2008 do ní promítá i problém chudoby starších občanů. Spolupracuje přitom s hlavními polskými organizacemi seniorů – každý rok v říjnu pořádá jednodenní konferenci věnovanou analýze rizika chudoby. Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů

7

Další iniciativy podněcující občanský dialog, podporované organizacemi třetího sektoru Fórum občanské participace – Bulharsko Fórum občanské participace je nezávislou a neformální platformou pro nevládní organizace, které se snaží ovlivňovat vládní politiku. Každodenní činnost Fóra, které sdružuje více než 80 organizací, se odehrává v různých pracovních skupinách a na Valném shromáždění. Členové Fóra spojují své síly a schopnosti k podpoře stálé a pravidelné účasti občanů na rozhodovacích procesech na místní, regionální a celostátní úrovni. Fórum také funguje jako „hlídací pes“ a vyvíjí tlak na úřady veřejné správy, s cílem přimět je, aby zapojili občany do tvorby a implementace svých strategií. V tomto ohledu členové Fóra lobují za jasnou právní úpravu účasti občanů na rozhodování o veřejných záležitostech. Navazují také partnerství a spolupráci s institucemi veřejné správy, které respektují a používají mechanismy pro zodpovědnou a transparentní tvorbu politiky, včetně dialogu s občany.

Platformy pro tématické diskuse – Finsko


8

Finské celostátní organizace zastupující seniory tvoří národní informační síť, známou pod zkratkou EETU/PIO. Ta svým členům umožňuje pořádat diskuse na různá témata souvisící se stárnutím. Výsledky těchto společných reflexí sahají od předkládání návrhů, zveřejňování reakcí na současnou politiku, připomínkování opatření dotýkajících se seniorů, po formulaci společných postojů ke konkrétním problémům a předkládání požadavků na změnu legislativy. V plánu je také vytvořit rámec pro nepřetržitou spolupráci mezi nevládními organizacemi napříč všemi sektory a ministerstvy, parlamentem a orgány obecní samosprávy, která usnadní konzultační procesy. Záměrem je vytvořit model pro lepší zapojení starších občanů do dialogu s občanskou společností již v nejranějším stádiu tvorby politiky.

Fórum třetího sektoru – Itálie V Itálii organizace občanské společnosti usilují o možnost účastnit se debat na celostátní a místní úrovni veřejné správy. Aby posílily svoji roli, vytvořily stálé Fórum třetího sektoru (Forum Permanente del Terzo Settore). Působí na celostátní a místní úrovni a sdružuje mnoho organizací seniorů. Jeho úlohou je vést strukturovaný dialog s obecními i ústředními orgány a diskutovat o technických (například finančních a daňových) aspektech fungování nevládních organizacích.

Obecná právní ustanovení na podporu občanské společnosti a občanského dialogu Ve většině sledovaných zemí existují generické zákony nebo právní rámce podporující zakládání a fungování organizací občanské společnosti, včetně těch, které zastupují starší občany.

Standardy pro veřejné konzultace – Bulharsko Od října 2010 je vláda povinna při přípravě normativních a politických dokumentů prosazovat národní standardy pro veřejné konzultace. Přijala je Rada pro reformu státní správy – pod vedením místopředsedy vlády – a jsou založeny na doporučeních bulharských organizací občanské společnosti. Jejich autoři se také inspirovali praktikami, které se osvědčily při propagaci zapojení občanské společnosti do tvorby politiky v různých členských státech EU. Konzultační proces začíná umístěním podkladových materiálů na webovém portálu pro veřejné dokumenty (www.strategy.bg), kde musí být k dispozici nejméně 30 dnů, během nichž mohou občané a organizace občanské společnosti předkládat svá doporučení a návrhy změn. Tato lhůta může být případně prodloužena – záleží na tom, jak složitá je záležitost, k níž se občané vyjadřují. Od orgánů veřejné správy se pak očekává, že do vyjednávání zapojí všechny zainteresované subjekty. Tyto národní standardy pro

veřejné konzultace jsou prvním krokem k zajištění transparentního rozhodování a zodpovědné správy věcí veřejných.

Národní fórum pro aktivní občanství a participaci – Německo V Německu podporuje posilování občanské společnosti spolková vláda, která k tomuto účelu využívá právní ustanovení zpracovaná ministerstvem pro záležitosti rodiny, seniorů, žen a mládeže. Jejich cílem je zlepšit institucionální rámec a podmínky pro širokou účast občanů – prosazují například standardy participace podobné těm, které obsahuje spolkový zákon o poskytovatelích dobrovolnických služeb. Aktivnímu občanství se tak dostává nového stimulu z ústřední úrovně, a organizacím občanské společnosti přímé podpory na základní (obecní) úrovni. Činnost Národního fóra pro aktivní občanství a participaci (BBE – Bundesnetzwerk Bürgerschafliches Engagement) koordinuje německá Národní síť pro občanskou společnost, která propojuje spolkovou vládu, parlament, vlády spolkových zemí, orgány místní samosprávy, zastřešující organizace a místní agentury občanské společnosti, církve, představitele průmyslu a výzkumných institucí. Tohoto procesu se účastní několik organizací seniorů.

Národní observatoře pro sociální a dobrovolnickou práci – Itálie V Itálii je spolupráce mezi občanskou společností a orgány veřejné správy upravena zákony a regionální legislativou, občanský dialog v pravém slova smyslu ale není ani definován, ani nijak strukturován. Zákony celostátního dosahu se týkají různých oblastí činnosti občanské společnosti, například sociálních strategií, dobrovolnické práce a poskytování sociálních služeb. Zákony o sdružování, sociální a dobrovolnické práci připravily půdu pro zřízení tzv. národních observatoří („Osservatorio Nazionale dell’Associazionismo“ a „Osservatorio Nazionale del Volontariato“), v nichž pracují organizace občanské společnosti. Obě pomáhají ústřední vládě nejenom podporovat iniciativy občanů, ale také připravovat a monitorovat proces tvorby politiky. Zákon o poskytování sociálních

služeb také počítá s tím, že orgány veřejné správy zapojí do plánování, organizování a implementace národních a místních strategií v oblasti sociálních služeb představitele třetího sektoru.

Zákon o veřejné (veřejně prospěšné) službě a dobrovolnické práci – Polsko Zákon o veřejné službě a dobrovolnické práci (Ustawa o Pozytku Publicznym), který vstoupil v platnost roku 2003 a v roce 2010 byl novelizován, upravuje různé stránky spolupráce mezi orgány veřejné správy a nevládními organizacemi. Stanoví, že kdykoliv nevládní organizace v souladu se zákonem plní určité úkoly ve veřejném zájmu (ku prospěchu veřejnosti), správní orgány jsou povinny je podpořit. Orgánům veřejné správy navíc ukládá, aby delegovaly výkon úkolů veřejného zájmu na nevládní organizace. Na základě téhož zákona byla založena Rada pro veřejnou službu (Rada Pozytku Publicznego). Je poradním orgánem ministra sociálních věcí a je v ní zastoupen jak nevládní sektor, tak ústřední vláda a místní samospráva. I když se zákon vztahuje na všechny organizace občanské společnosti, je významných nástrojem usnadňujícím i zapojení organizací seniorů do tvorby politiky. Vyzývá orgány místní samosprávy, aby vytvářely rámce pro veřejné konzultace při přípravě legislativních návrhů na místní úrovni. Nevládní organizace jsou jedním ze zainteresovaných subjektů, které by měly být k těmto konzultacím přizvány.

Občanský dialog napříč všemi úrovněmi veřejné správy Podpora kvality života, tělesné a duchovní pohody starších lidí závisí nejen na existenci rámců pro strukturovaný a transparentní občanský dialog, ale stejnou měrou na schopnosti zainteresovaných subjektů na všech úrovních, včetně občanské společnosti, spolupracovat a koordinovat svou práci při tvorbě příslušných strategií.


9

“Podpora kvality života, tělesné a duchovní pohody starších lidí závisí nejen na existenci rámců pro strukturovaný a transparentní občanský dialog, ale stejnou měrou na schopnosti zainteresovaných subjektů na všech úrovních, včetně občanské společnosti, spolupracovat a koordinovat svou práci při tvorbě příslušných strategií.”

“Participativní struktury, například občanské rady, mohou místním občanům snáze zprostředkovat kontakt s tvůrci politiky a navrhovat řešení, která nejlépe vyhovují jejich potřebách a jsou aplikovatelná v prostředí, v němž žijí.


10

Proto je nutné, aby zlepšovaly své znalosti, zvyšovaly svou odbornost a vyvíjely iniciativu – jen tak bude započatý dialog efektivní a povede k hmatatelným změnám v životě seniorů. Stárnutí obyvatelstva bude mít dopad na celou společnost a všechny věkové skupiny. Proto jsou organizace seniorů oprávněny požadovat, aby se starším občanům dostalo slova v politických debatách. Rozhodování na místní, regionální, národní a evropské úrovni musí být koordinované a propojené, aby mohlo přiměřeně podpořit politická opatření týkající se stárnutí.

Tvorba politiky, která není odtržena od reality života občanů Přístup, který organizace třetího sektoru zaujímají k ovlivňování tvorby politiky, se různí podle úrovně, na níž působí. Pro organizace s místní působností, které jsou v těsném kontaktu s řadovými občany a místními orgány s rozhodovací pravomocí, je snazší iniciovat debatu, předkládat návrhy nebo reagovat na konkrétní politická opatření. Občanský dialog na místní úrovni těsně souvisí s každodenními záležitostmi občanů. Participativní struktury, například občanské rady, mohou místním občanům snáze zprostředkovat kontakt s tvůrci politiky a navrhovat řešení, která nejlépe vyhovují jejich potřebách a jsou aplikovatelná v prostředí, v němž žijí. Na místní úrovni je také snazší využívat konzultační nástroje, například místní průzkumy, referenda, osobních setkání atp. Mohou být používány častěji, protože občany, jejich zastupitele a veřejné instituce tu nedělí velká zeměpisná vzdálenost. Malá zeměpisná vzdálenost mezi místními zainteresovanými subjekty může usnadnit občanský dialog a umožnit místní komunitě dohodnout se na nejvhodnějším, nejprospěšnějším postupu. Občanský dialog na nejnižší úrovni je nedílnou součástí participativní demokracie, v níž jednotliví občané, jejich zástupci, zájmové skupiny a politikové společně utvářejí a realizují příslušné strategie. Implementace takto propojeného občanského dialogu však naráží na mnohé

překážky. Přiměřené reakci orgánů veřejné správy na problémy občanů, včetně seniorů, mohou bránit následující strukturální, organizační a psychologické bariéry.

Omezené možnosti účastnit se tvorby celostátní politiky a ovlivňovat ji Tvorba politiky je složitý, technický a pracný proces, zvláště na ústřední úrovni, kde se tvoří, implementují, monitorují, vyhodnocují, nově formulují nebo novelizují národní strategie a zákony. Většina úředníků s rozhodovací pravomocí a tvůrců politiky však podceňuje schopnost občanské společnosti aktivně přispívat k utváření strategií na této úrovni, a má sklon v tomto procesu odsouvat základní občanské organizace na vedlejší kolej. Třetí sektor tak musí bojovat o účast na politických debatách a aktivní roli při tvorbě národních strategií. I pokud jde o možnost ovlivňovat výsledky této politiky, existují rozdíly mezi občanskými organizacemi samými. Ty, které jsou etablované a působí v hlavních městech a/ nebo metropolitních oblastech, mají lepší přístup k nezbytným informacím, mohou přímo kontaktovat úředníky s rozhodovací pravomocí, sbírat podkladové materiály a získávat podporu, kterou potřebují při předkládání návrhů nebo stanovisek, atd. Naproti tomu pro organizace občanské společnosti v oblastech vzdálenějších od centra tvorby politiky, je kontakt s ústředními úřady veřejné správy a účast na politické debatě těžší.

Slabiny koordinace napříč různými úrovněmi Znásobení procesů tvorby politiky na celostátní úrovni může způsobit, že budou vznikat strategie, které neodpovídají realitě, neřeší komplexně situaci na místní úrovni, nebo neuspokojují specifické potřeby určitých skupin místního obyvatelstva. Mají-li národní strategie nebo akční plány přinést pozitivní změnu v životě občanů, musí brát patřičný ohled na místní sociální, ekonomický nebo kulturní kontext. Proto je nezbytné koordinovat tvorbu politiky na všech úrovních veřejné správy. Pak bude

snazší přizpůsobit celostátní politiku a strategie konkrétní místní situaci. Totéž platí pro organizace třetího sektoru, které se snaží ovlivňovat tvorbu celostátní politiky. Může se jim to dařit pouze pokud spolupracují se svými místními pobočkami, obcemi a jednotlivci, kteří přesněji znají problémy a potřeby daného regionu, města nebo venkovské oblasti. Toho lze dosáhnout jen pomocí širokého a koordinovaného občanského dialogu za účasti všech zainteresovaných jednotlivců a organizací.

Národní občanský dialog doplňuje občanský dialog na úrovni EU Mechanismy občanského dialogu, vytvořené na místní, regionální a celostátní úrovni, nejen posilují procesy tvorby politiky obecně, ale také úlohu občanské společnosti na úrovni EU. Ačkoliv tvorba sociální politiky zůstává v kompetenci jednotlivých členských států, dalšího pokroku lze dosáhnout vzájemnou výměnou myšlenek, zkušeností, standardů kvality a poznatků. Otevřené metoda koordinace v sociální oblasti (Social OMC, součást Lisabonské strategie pro období 2000-2010) usnadnila účast občanských organizací sociálního zaměření na tvorbě sociální politiky a strategií na národní a evropské úrovni. Jedním z jejích klíčových cílů je dobré řízení, transparentnost a zapojení různých zainteresovaných subjektů do vytváření, implementace a monitorování strategií týkajících se důchodového zabezpečení, sociálního začlenění, zdravotní a dlouhodobé sociální péče. Účelem kroků podniknutých na úrovni EU bylo zajistit, že strategie sociálního začlenění budou dobře koordinovány a budou se na nich podílet všechny relevantní subjekty. Do tohoto procesu byli aktivně zapojeni lidé postižení chudobou a sociálním vyloučením. Tato metoda umožnila organizacím seniorů, jakožto mluvčím starších občanů, kteří žijí v chudobě, účastnit se politických debat na národní i evropské úrovni.

Otevřená metoda koordinace v sociální oblasti byla vtělena do evropské strategie pro období do roku 2020 (Europe 2020 Strategy) a dnes je součástí hlavní evropské iniciativy pro zmírnění chudoby a sociálního vyloučení. Podle Evropské komise by v průběhu roku 2011 mělo být jasně stanoveno, jaké bude místo toho kterého subjektu v tomto novém evropském rámci. Organizace občanské společnosti doufají, že zásada účasti občanské společnosti a jejích organizací na koordinaci sociálních strategií v různých zemích EU nejenom zůstane v platnosti, ale bude též zlepšeno její uplatňování. V mnoha členských státech EU se požadavek, aby občanská společnost měla slovo při přípravě evropských strategií, skutečně stal účinným nástrojem ovlivňování národní politiky. Občanský dialog je také uveden jako první mezi principy veřejné správy v Lisabonské smlouvě (článku 11). Podle tohoto článku může participativní demokracie, založená na účasti všech zainteresovaných subjektů, snížit tak zvaný demokratický deficit Evropské unie. Článek 11 poskytuje právní základ pro občanský dialog, který – jak se v článku uvádí – není totéž, co sociální dialog, a zodpovídají za něj všechny instituce EU. Podle této logiky by se aktivní participace všech občanů a jejich zástupců měla stát zásadou dobré veřejné správy, a v konečném efektu doplňovat zastupitelskou demokracii. Občanský dialog se tak stane jedním z hlavních nástrojů tvorby politiky a rozhodování v kontextu EU. Od institucí EU se vyžaduje, aby vedly „otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností“. Podle článku 11 nesou instituce EU mají společnou zodpovědnost za to, že organizovaná občanská společnost, která ztělesňuje zájmy, přání a cíle občanů EU, je aktivně zapojena do formulace evropských strategií a procesů. Proto je zásadně důležité, aby všechny instituce EU vedly s organizovanou občanskou společností opravdový, trvalý a strukturovaný dialog na evropské úrovni.

“Většina úředníků s rozhodovací pravomocí a tvůrců politiky však podceňuje schopnost občanské společnosti aktivně přispívat k utváření strategií na této úrovni...”

“Naproti tomu pro organizace občanské společnosti v oblastech vzdálenějších od centra tvorby politiky, je kontakt s ústředními úřady veřejné správy a účast na politické debatě těžší.“


11

II. Zapojení organizací seniorů do občanského dialogu “... instituce EU mají společnou zodpovědnost za to, že organizovaná občanská společnost, která ztělesňuje zájmy, přání a cíle občanů EU, je aktivně zapojena do formulace evropských strategií a procesů.”

“... je třeba vytvořit příslušný právní rámec pro občanský dialog, jasně stanovit jeho pravidla a cíle.”

Aktivní účast řadových občanů na tvorbě politiky prostřednictvím konzultací, diskusí u kulatého stolu, veřejných debat, konferencí, jejichž účelem je dosáhnout shody, neformálních setkání atd. posiluje participativní demokracii tím, že napomáhá partnerské spolupráci všech zainteresovaných subjektů při organizaci a správě společnosti. Má-li ale být zajištěno, že bude skutečným dialogem mezi občany a představiteli orgánů s rozhodovacími pravomocemi a dalších relevantních subjektů – nikoliv prostou výměnou informací – je třeba vytvořit příslušný právní rámec pro občanský dialog, jasně stanovit jeho pravidla a cíle. Strukturovaný občanský dialog musí spočívat na vzájemném porozumění: jeho účastníci musí zná nejen svá vlastní, ale také partnerova práva, povinnosti a očekávání.

Jaké jsou přínosy účasti na občanském dialogu? Pro seniory


12

Občanský dialog poskytuje příležitost ovlivňovat procesy, při nichž obecné politické cíle nabývají podoby konkrétních opatření, a sledovat, jak jsou tato opatření uplatňována. Starší občané (s nemnohými výjimkami) v podstatě nevědí, jak ovlivňovat tvorbu politiky. Účast seniorů ohrožených chudobou a/nebo sociálním vyloučením na debatách o společenských problémech je ještě nižší. Aktivní zapojení starších občanů do tvorby a implementace veřejné politiky jim dává naději, že jim bude nasloucháno a jejich názory budou vzaty v úvahu. Přizvání k účasti na občanském dialogu je pro seniory příležitostí vyjádřit se k různým otázkám, ale také důkazem, že jsou v těchto debatách považováni za rovnocenné partnery.

Aktivní a pravidelná účast seniorů na občanském dialogu pomáhá zvláště - posilovat jejich sebevědomí a zvyšovat jejich sebeúctu, - informovat je a zvyšovat jejich povědomí o ekonomických, sociálních, institucionálních nebo společenských otázkách, - lépe artikulovat a vyjadřovat jejich potřeby a požadavky, které pak lépe pochopí externí aktéři, - zvyšovat povědomí veřejnosti o potřebách seniorů, zvláště těch nejzranitelnějších, jejichž pohled na politiku sociálního začlenění je často při její tvorbě opomíjen, - zlepšovat obecné postoje společnosti k seniorům, vytvářet a upevňovat jejich kontakty a spojenectví s jinými věkovými skupinami, - vytvářet a posilovat solidaritu všech skupin obyvatelstva, podporovat mezigenerační kontakty a spolupráci.

Pro organizace seniorů Snaha organizací seniorů zaujmout aktivní roli v občanském dialogu odráží nejen jejich přání ovlivňovat tvorbu politiky; je pro ně také prostředkem, jak zlepšovat pochopení fenoménu stárnutí ve společnosti. Organizace seniorů chtějí být rovnocennými partnery v politických debatách, aby mohly upozorňovat na problémy a požadavky starších voličů, které zastupují. Svým členům mohou také poskytovat zpětnou vazbu o politických opatřeních, která se jich dotýkají. Pomáhají jim tak lépe těmto opatřením porozumět, a povzbuzují je, aby na ně patřičně reagovali. Mechanismy pro konzultace a participaci organizací seniorů pomáhají - zviditelnit problém stárnutí populace a posílit hlas starších občanů, které tyto organizace zastupují; - informovat o přáních a požadavcích seniorů, přispívat k jejich lepšímu pochopení ze strany společnosti, a promítat je do všech procesů tvorby politiky; - potvrdit status těchto organizací

jakožto zástupců starších občanů; -d efinovat jejich roli jakožto rovnocenného partnera při tvorbě politiky; - přesvědčit více starších lidí, aby se stali členy těchto organizací a sami hájili svá práva; - přesvědčit více organizací seniorů, aby se účastnily tvorby politiky a byly mluvčími starších občanů v tomto procesu.

Pro subjekty s rozhodovací pravomocí Otevřenost a transparentnost celého procesu tvorby politiky – od jeho naplánování, schválení a implementace po jeho monitorování, hodnocení a případnou úpravu – nejenom usnadňuje tvorbu nové legislativy, implementaci politických opatření nebo zlepšení jejich kvality: posiluje také demokratický systém. Konečným cílem subjektů s rozhodovací pravomocí by mělo být přijímat taková opatření, jež nejlépe slouží potřebám všech obyvatel, včetně skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny v „hlavním proudu“ politických a/nebo společenských procesů. Nepřetržité zapojení občanské společnosti do všech stádií rozhodování a tvorby politiky je předpokladem participativní demokracie. Je-li organizacím seniorů umožněno účastnit se a přispívat k tvorbě politiky, a dostává-li se jim v tomto ohledu stálé podpory, tvůrci politiky snáze mohou - přizpůsobovat politiku a strategie na všech úrovních potřebám seniorů, zvláště těch, kteří jsou nejčastěji vyloučeni z politických debat a musí bojovat o svá práva; - budovat široký konsensus různých skupin obyvatelstva ve prospěch navrhovaných politických opatření a získávat jejich podporu pro dlouhodobé reformy, např. v oblasti sociální ochrany; - lépe chápat potřeby starších občanů a podporovat je prostřednictvím politických opatření, takže je akceptuje a podpoří i široká veřejnost; - využívat znalosti, zkušenosti

a potenciál seniorů a jejich organizací ku prospěchu společnosti jako celku.

Jaké jsou překážky a problémy účasti na občanském dialogu? Přetrvávající překážky a problémy, které brání dynamickému občanskému dialogu, jsou jak „vnější“, tak „vnitřní“ povahy. Za vnější překážky lze označit „nepřátelské“ institucionální prostředí a právní zábrany. Obecně lze říci, že chybí participativní kultura, která by pozvedla občanský dialog na vyšší úroveň a plně a trvale zapojila občanskou společnost do diskuse o tvorbě politiky. Za vnitřní překážky si ale občanská společnost tak řečeno může sama: patří k nim nedostatečné organizační schopnosti, nízké „zplnomocnění“ občanů, absence společného zájmu atd. Představitelům občanské společnosti se také nemusí dařit ovlivňovat tvorbu politiky proto, že občanská společnost sama se staví k demokratickým strukturám a mechanismům lhostejně.

Vnější překážky Přístup k informacím Z pohledu seniorů je hlavním vnějším problémem, jenž jim brání v účasti na politických debatách, nedostatečný přístup k informacím. A když už jsou k takovým debatám přizváni, není brán ohled na to, že pro řadové občany staršího věku a jejich organizace není snadné opatřit si k tématu diskuse nezbytné informace typu „kdy, kde a jak“. Ještě složitější pak pro ně je orientovat se a vybírat si ze záplavy zpráv a informací, jímž se vyznačuje dnešní doba, to, co potřebují vědět. Orgány veřejné správy jsou povinny zaručit všem občanům přístup k informacím, včetně informací o stávajících kanálech a/nebo platformách pro komunikaci a spolurozhodování při tvorbě politiky.

“Snaha organizací seniorů zaujmout aktivní roli v občanském dialogu odráží nejen jejich přání ovlivňovat tvorbu politiky; je pro ně také prostředkem, jak zlepšovat pochopení fenoménu stárnutí ve společnosti. “

“Konečným cílem subjektů s rozhodovací pravomocí by mělo být přijímat taková opatření, jež nejlépe slouží potřebám všech obyvatel, včetně skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny v „hlavním proudu“ politických a/nebo společenských procesů.”


13

Neadekvátní právní prostředí

“Tvůrci politiky často nechtějí dát občanské společnosti větší „moc“, a dokonce ani nejsou ochotni alespoň formálně uznat její roli a vliv.”

“Existuje také tendence vyhýbat se konzultacím na ožehavá témata a raději se soustřeďovat na otázky zvláštního zájmu pro ty, kteří o nich rozhodují.”

Obecně chybí právní ustanovení podporující trvalou účast občanů v debatách na institucionální, sociální, ekonomická a další relevantní témata. Rámců pro občanský dialog o problematice stárnutí, kvality života, tělesné a duševní pohody ve starších věku je ještě méně. Například jen málo stávajících rad seniorů na obecní úrovni se přímo zaměřuje na otázky stárnutí, i když v jejich obcích starší občané tvoří stále vyšší procento obyvatel. Zvlášť omezený je prostor, který tyto participativní iniciativy poskytují pro diskusi o specifických problémech seniorů, jako je nedostatek služeb dlouhodobé sociální péče, zdravotní postižení nebo sociální vyloučení.

Neochota dělit se o moc s občanskou společností V myšlení tvůrců politiky,včetně úředníků veřejné správy, přetrvávají psychologické a kulturní bariéry, které jim brání sdílet své rozhodovací pravomoci s „laiky“ (neinstitucionálními subjekty), zejména s představiteli občanské společnosti. Tvůrci politiky často nechtějí dát občanské společnosti větší „moc“, a dokonce ani nejsou ochotni alespoň formálně uznat její roli a vliv. Navíc i tam, kde existují rámce pro občanský dialog, musí organizace seniorů bojovat o své právo na to, aby měly poradní hlas a mohly přispívat k tvorbě politiky. Když politikové mluví o participaci, obvykle mají na mysli spíš prosté poskytování jednoduchých informací poté, co rozhodnutí již byla učiněna, než pravidelnou a efektivní diskusi v průběhu rozhodování.

Malý zájem o zranitelné skupiny


14

Tvůrci politiky obvykle špatně chápou pojem participace obecně, a tím méně je zajímá participace nejzranitelnějších a nejméně viditelných sociálních skupin. Pokud se pokoušejí o dialog, pak obvykle se skupinami a jednotlivci již nějakým způsobem začleněnými do většinové společnosti. Nejvíce znevýhodnění senioři – ať již žijí v chudobě a sociálním vyloučení či nikoliv – jsou zřídkakdy cílovou skupinou iniciativ podněcujících sociální participaci nebo občanský dialog. Existuje také tendence vyhýbat se konzultacím na ožehavá témata a raději se soustřeďovat

na otázky zvláštního zájmu pro ty, kteří o nich rozhodují. Například debaty o aktivním stárnutí se zaměřují hlavně na profesionální aktivizaci starších pracovníků, s nimiž se snáze vede dialog, jenž může mít konkrétními přínosy. Takovýto předpojatý přístup podrývá celý princip občanského dialogu.

Vnitřní překážky Nedostatek sebedůvěry Nedostatečná sebedůvěra starších občanů jim brání vyvíjet individuální nebo kolektivní iniciativu a vyjadřovat své potřeby a problémy. Příčinou často bývá přílišná složitost politických procesů nebo konzultačních postupů, která seniory odrazuje od aktivní účasti na tvorbě politiky. Mnoho starších občanů nevěří, že umějí a jsou schopni se zúčastnit organizované diskuse, nejsou zvyklí mluvit k početnějšímu posluchačstvu, vyjadřovat své starosti a obavy nebo formulovat doporučení. Také toho málo vědí o stávajících participativních procesech, což je další důvod, proč nevyvíjejí iniciativu.

Nedůvěra občanů v politiku a demokracii Stále hlubší propast mezi politikou na jedné straně a realitou každodenního života na straně druhé snižuje zájem občanů o politické dění a odrazuje je od využívání demokratických mechanismů účasti na něm. Některé seniory prostě politika nezajímá, mnozí se ale neúčastní občanského dialogu proto, že nevidí jeho smysl a jsou přesvědčeni, že jejich hlas bude mít jen malý, pokud vůbec nějaký, vliv na konečné rozhodování a jeho výsledky.

Nedostatek financí Nevládní organizace se často potýkají s nedostatkem finančních zdrojů, a pokud jsou subvencovány, pak často buď formou ad hoc nebo krátkodobých grantů, které jim neumožňují dělat víc než jen pokračovat ve své běžné, každodenní činnosti. Nedostatek financí a výsledné riziko pozastavení běžných aktivit podrývá schopnost občanské společnosti vést trvalý dialog o tvorbě politiky a strategií. Procesy tvorby politiky jsou cyklické a vyžadují

pravidelnou účast všech zainteresovaných subjektů na všech jejích stádiích, od plánování, implementace a monitorování po vyhodnocení a případnou úpravu. Bez pravidelné finanční podpory ze strany institucí veřejné správy organizace občanské společnosti nemohou hrát roli, která se od nich očekává. Jejich příspěvek k tvorbě politiky tak může být jen částečný a proto je často neadekvátní.

Zastoupení seniorů Organizace občanské společnosti byly vždy v popředí iniciativ vyzývajících vlády, aby vytvořily a zavedly demokratičtější standardy, včetně participativních mechanismů jako je občanský dialog. Přesto některé nevládní organizace samy neuplatňují takové standardy při své práci. Způsob, jímž volí své vedoucí představitele, jejich vnitřní pracovní postupy a procesy tvorby politiky, způsob, jímž koordinují činnost svých poboček atd. leckdy nesplňují demokratické standardy. Potíž také je, že v podstatě žádná politická strana nezastupuje seniory na celostátní úrovni. Pokud by starší občané měli takovéto zastoupení, mohli by lobovat u svých národních vlád a vyvíjet na ně tlak, aby se zabývaly jejich problémy.

Jaké jsou faktory úspěšné účasti na občanském dialogu? Zapojení seniorů a organizací, které je zastupují v procesu tvorby politiky, mohou zvýšit následující vnitřní faktory: - povědomí o právech a povinnostech – pravidelné instruktáže a dobrá informovanost starších občanů zvyšují jejich sebedůvěru a pomáhají jim porozumět institucionálnímu prostředí; - povědomí o aktuálním dění – nepřetržitá dvousměrná komunikace se seniory a poskytování zpětné vazby - informování seniorů o iniciativách, které podnikají jejich organizace s cílem ovlivnit rozhodovací procesy; - zapojení nejzranitelnějších seniorů – je třeba, aby organizace seniorů vyhledávaly starší občany, kteří nejsou schopni hájit

svá práva (nečekali, že se jim přihlásí sami), informovaly je, pomáhaly jim a povzbuzovaly je; - motivace jednat jménem starších občanů – stárnoucí obyvatelstvo potřebuje mít vůdce a odborníky, kteří je budou zastupovat ve vztahu k externím subjektům a budou ochotni iniciovat různé akce v jejich prospěch; - komunikační dovednosti – „zplnomocnění“ starších občanů. Seniory je třeba učit, jak mluvit na veřejnosti a/ nebo přímo s úředníky a politiky, aby působili sebevědoměji a dostalo se jim sluchu, když hovoří sami za sebe; - vnitřní koordinace při řešení problémů stárnutí – je třeba zajistit, aby byla stanoviska k politickým opatřením týkajícím se stárnutí formulována kolektivně v místech působnosti organizací seniorů a založena na široké shodě, tj. názoru na daný problém, který sdílí všichni členové na všech úrovních; - podpora neformálních sítí a spojenectví – formální i neformální propojení všech stávajících iniciativ, hnutí nebo organizací, které pracují se seniory a v jejich prospěch; - spolupráce uvnitř občanské společnosti - hledání témat společného zájmu, společná argumentace a stanoviska organizací občanské společnosti zastupujících jiné skupiny obyvatelstva, např. děti, mladé lidi nebo ženy; - externí spolupráce občanské společnosti (vytváření sítí) – je třeba spojit síly s dalšími zainteresovanými subjekty, např. poskytovateli služeb, obecní (městskou) policií, představiteli průmyslu, podnikateli, vzdělávacími institucemi atp. s cílem získat jejich podporu a zvýšit tak účinnost lobování za zájmy seniorů. Zapojení seniorů a organizací, jež je zastupují v občanském dialogu, mohou usnadnit také následující vnější faktory, které závisí na práci orgánů veřejné správy: - vstřícnost a dostupnost – starší občané a organizace, které je zastupují, musí mít přístup k úředníkům veřejné správy a tvůrcům politiky na všech úrovních, aby s nimi mohli diskutovat a přispět svým dílem k utváření politiky a strategií, jež se jich dotýkají;

“Některé seniory prostě politika nezajímá, mnozí se ale neúčastní občanského dialogu proto, že nevidí jeho smysl.”

“Bez pravidelné finanční podpory ze strany institucí veřejné správy organizace občanské společnosti nemohou hrát roli, která se od nich očekává.“


15

- spoluzodpovědnost a spolupráce – uznání role občanské společnosti a zvláště organizací seniorů jakožto rovnocenných partnerů při rozhodování, kteří mají právo přispívat k utváření institucionálního rámce a politiky; - pozitivní institucionální prostředí – právní rámce a organizační/finanční podpora, které umožňují zřizovat poradní orgány zastupující seniory, např. místní rady seniorů, stálá diskusní fóra, parlamentní komise a mezioborové skupiny zabývající se problematikou stárnutí; - transparentnost a jasné vymezení zodpovědnosti – ustavení standardních postupů a pravidel pro občanský dialog a participativní procesy na různých úrovních; tj. lepší možnost seniorů oslovovat přímo celostátní a místní instituce; - koordinace napříč všemi úrovněmi – posílení pojítek mezi evropskou, národní a místní úrovní tvorby politiky, s cílem usnadnit a zvýšit účast občanské společnosti na politických debatách.

“Dynamický občanský dialog o stárnutí pak bude moci probíhat díky seniorům, kteří chápou jeho smysl, jsou sebevědomí o ochotní hájit zájmy starších věkových skupin ve společnosti.”


16

III. Doporučení pro posílení občanského dialogu Aby byla zaručena efektivní účast starších občanů na rozhodovacích procesech, měly by organizace občanské společnosti a orgány veřejné správy nést společnou zodpovědnost za usnadnění a organizování této účasti. V následujícím oddíle jsou popsány jejich úkoly a povinnosti, které musí být splněny, má-li se občanský dialog o stárnutí stát realitou. Zaprvé předkládáme návrhy, jak „zplnomocnit“ seniory samé. To je úkol hlavně pro jejich organizace, které by jim měly poskytnout nezbytné informace, vyškolit je v příslušných dovednostech a vybavit je znalostmi potřebnými pro účast na tvorbě politiky. Dynamický občanský

dialog o stárnutí pak bude moci probíhat díky seniorům, kteří chápou jeho smysl, jsou sebevědomí o ochotní hájit zájmy starších věkových skupin ve společnosti. Zadruhé doporučujeme, jaké úkoly by měly plnit orgány veřejné správy na celostátní, regionální a místní úrovni, aby podpořily a pomohly implementovat strukturovaný a trvalý občanský dialog o stárnutí. Stejně důležitá je podpora na každé politické úrovni pro to, aby byl v každém stádiu tvorby politiky vyslyšen a zohledněn hlas starších občanů.

Úkoly pro organizace seniorů Jak „zplnomocnit“ starší občany Vzdělávat je a učit je novým dovednostem - Zvyšujte sebeúctu a sebedůvěru seniorů tím, že jim usnadníte přístup k celoživotnímu učení a vzdělávání, budete povzbuzovat jejich tvořivost a „zviditelňovat“ je. - Učte seniory praktickým dovednostem, které jim umožní aktivně se účastnit veřejných debat – např. jak mluvit na veřejnosti, sepsat petici, pracovat s internetem a jinými moderními technologiemi. - Pořádejte pro seniory školení, které jim pomůže lépe porozumět obecní a celostátní politice a strategiím. Takové znalosti jsou zásadně důležité, protože seniorům umožňují aktivně se zapojit do společenského dění a efektivně přispívat k občanskému dialogu. Informovat a zvyšovat povědomí o demokratických mechanismech - Informujte seniory o jejich právech a povinnostech s cílem zmobilizovat je k aktivní účasti na demokratických procesech jako jsou například komunální volby a referenda. - Zvyšujte povědomí seniorů o demokratických mechanismech a participativních procesech, tj. co to znamená být aktivním občanem, proč je důležité vyjadřovat své názory, čeho

lze dosáhnout pomocí aktivní občanské účasti. Zapojení do občanských hnutí na obecní úrovni - Umožněte starším občanům, aby se zapojili do každodenní práce organizací seniorů pomocí praktických opatření, která jim pomohou překonat překážky souvisící například s jejich mobilitou nebo zdravotním stavem: nabídněte jim bezplatnou dopravu na schůze těchto organizací, informujte a poskytujte zpětnou vazbu seniorům, kteří jsou nejvíce ohroženi sociálním vyloučením - telefonicky, při osobních setkáním a diskusích, nebo jim zasílejte zprávy o své činnosti. - Podněcujte seniory k účasti na veřejném dění, povzbuzujte je, aby mluvili sami za sebe a hájili svá práva. K tomuto účelu mohou využívat stávající občanské iniciativy, zvláště na místní úrovni – například rady seniorů, poradní výbory v rezidenčních zařízeních pro seniory, univerzity třetího věku, komunitní skupiny, místní sdružení atd. Rozhlédněte se kolem sebe - Vyhledávejte, kontaktujte a přizvěte ke spolupráci nejméně aktivní seniory: zaměřte se na ty nejzranitelnější, např. starší občany, kteří hmotně strádají, žijí sami a v izolaci, starší ženy, osoby s počínající demencí, starší příslušníky etnických menšin, seniory žijící v odlehlých oblastech. - Propagujte mezi seniory myšlenku vzájemné pomoci – podněcujte jejich smysl pro solidaritu, zvláště s těmi z jejich vrstevníků, kteří žijí v chudobě a na pokraji společnosti. Jinými slovy, každý starší člověk, který si přeje být členem zastupitelské organizace, musí mít možnost se jím stát. - Pořádejte pro seniory setkání, neformální nebo tématické diskuse s příslušníky jiných věkových kategorií a skupin obyvatelstva. Posílíte tak jejich pocit sounáležitostí se širší společností, založené na rozmanitosti a toleranci.

Jak se zapojit do občanského dialogu o stárnutí Shromažďujte podklady ze základní (obecní) úrovně - Pořádejte pravidelná setkání se seniory na místní úrovni před tím, než zformulujete svá stanoviska, reakce na veřejné konzultace atd. Na takovýchto setkáních musí zaznít hlas řadových starších občanů, a jsou prostředkem, jak zjistit jejich názory, potřeby a starosti. - Dbejte na to, aby byl zaznamenán a přesně tlumočen místům s rozhodovací pravomocí hlas těch nejzranitelnějších seniorů, např. těch, kteří žijí sami, starších žen a starších příslušníků etnických menšin. - Lépe informujte veřejnost o skutečné sociální situaci seniorů – vyprávějte jejich osobní příběhy, uvádějte konkrétní příklady diskriminace na základě věku, popisujte skutečné případy.

“Stejně důležitá je podpora na každé politické úrovni pro to, aby byl v každém stádiu tvorby politiky vyslyšen a zohledněn hlas starších občanů.“

Předjímejte a iniciujte debaty - Žádejte jménem seniorů, aby byli pravidelně zváni k účasti na stávajících strukturách občanského dialogu; jen tak budou dostupné kanály a mechanismy pro občanský dialog efektivně využívány. - Pravidelně předkládejte svá stanoviska, názory, doporučení atd. týkající se relevantních otázek, s cílem upozornit na problémy starších občanů. - Iniciujte výměnu názorů a debaty s dalšími zainteresovanými subjekty a širokou veřejností o otázkách, k nimž senioři musí mít možnost se vyjádřit, zvláště pak o problémech tak tabuizovaných jako je zneužívání seniorů, diskriminace různého druhu atd. Spolupracujte s dalšími zainteresovanými subjekty - Spolupracujte s dalšími organizacemi občanské společnosti zastupujícími různé skupiny obyvatelstva, např. děti, ženy, lidé se zdravotním postižením, etnické menšiny a občany ohrožené sociálním vyloučením, na lepším pochopení stanovisek seniorů a společných strategií pro řešení otázek společného zájmu


17

- Zapojte relevantní subjekty do debat na téma stárnutí, pomocí výzkumných projektů, průzkumů, akcí, jejichž účelem je zvýšit obecné povědomí o problémech stárnutí, a budujte sítě spolupráce na řešení konkrétních problémů, za podpory partnerů z různých oborů. - Využívejte dovednosti a znalosti odborníků na problémy stárnutí a/nebo strategie jejich řešení; mohou pro vás být přínosem a oporou při prosazování zájmů seniorů, např. při přípravě vašich stanovisek a prohlášení; - Vyjadřujte uznání známým a váženým osobnostem seniorského věku za jejich příspěvek a roli, kterou hrají osobně nebo z titulu svého postavení při podpoře sociálního začlenění starších občanů. Informujte o výsledcích své činnosti - Jednejte „politicky“ – sestavujte seznamy požadavků a před volbami je rozesílejte kandidátům na veřejné funkce. - Využívejte média, zvláště místní působnosti, k šíření informací o aktuálním dění a každodenních problémech seniorů. - Využívejte různé komunikační kanály, například tématické blogy o stárnutí a sociální sítě, k šíření informací o politických debatách, zvyšování povědomí o nich mezi staršími občany a širokou veřejností, a mobilizaci seniorů k účasti na politických procesech a iniciativách „zdola nahoru“. Poskytujte zpětnou vazbu a podnikejte následné kroky - Poskytujte seniorům pravidelnou zpětnou vazbu – zasílejte jim zápisy z jednání, shrnutí stanovisek, příspěvky přednesené na konzultačních setkáních a tématické bulletiny atd., nebo je informujte po telefonu. - Podnikejte následné kroky a zúčastňujte se všech následných stádií tvorby politiky. Bez stálého lobování stěží ovlivníte rozhodování.


18

Úkoly pro orgány veřejné správy Jak podporovat strukturovaný a trvale udržitelný občanský dialog „Zplnomocňujte“ organizace seniorů - Věnujte stejnou pozornost všech organizacím, které umožňují starším občanům účastnit se tvorby politiky, tj. zapojte všechny příslušné organizace bez ohledu na jejich znalosti a zkušenosti na tomto poli. Jen tak bude vyslyšen hlas všech subjektů občanské společnosti. - Pořádejte školení, jehož účelem je zlepšit znalosti a dovednosti organizací seniorů potřebné k tomu, aby se účastnily tvorby politiky; seznamujte je s právními aspekty a specifickými tématy týkajícími se stárnutí, jako jsou sociální služby nebo důchodové reformy a praktické stránky např. technik lobování. - Podporujte organizace seniorů finančně, aby mohly aktivně přispívat k tvorbě politiky. Můžete je podpořit v rámci mnohaletého operativního spolufinancování, v podobě krátkodobých grantů, tématických projektů a/nebo pomoci ad hoc při jejich běžné činnosti, např. tím, že uhradíte jejich cestovní náklady a náklady na ubytování, zajistíte jim přístup na internet atd. - Obhajujte zájmy seniorů při jmenování celostátních, regionálních nebo místních koordinátorů, kteří budou kontaktními osobami ve vztahu k občanské společnosti. Zviditelní a zdůrazní se tak problémy a potřeby stárnoucí populace. Vytvářejte náležité právní prostředí - Vytvářejte právní rámce pro občanský dialog s účastí seniorů a jejich zástupců. Poskytovat podmínky pro participativní iniciativy, jejichž prostřednictvím se starší občané mohou trvale účastnit politických procesů, musí zvláště ústřední orgány veřejné správy.

- Dohodněte se na společných standardech kvality pro občanský dialog a prosazujte je. Standardy by měly usnadňovat skutečný dialog s občanskou společností, zatímco právní rámce by měly zaručovat jeho transparentnost a jasně stanovovat zodpovědnost jeho účastníků. - Vypracujte celostátní vodítka pro strategickou účast starších občanů, ku prospěchu místní samosprávy a dalších subjektů, včetně organizací občanské společnosti. Zvyšujte transparentnost a jasně definujte zodpovědnost - Podporujte rámce a mechanismy občanského dialogu tím, že budete zveřejňovat a šířit informace o stávajících nebo plánovaných participativních nebo poradenských procesech na všech úrovních, tj. dbát na to, aby o nich věděla co nejširší veřejnost. - Zajistěte představitelům organizací seniorů přístup k informacím o programu politických jednání, výzkumným zprávám a dalším relevantním údajům před tím, než s nimi budete jednat, aby se na jednání mohli připravit. - Seznamujte úředníky a osoby s rozhodovací pravomocí s úlohou participativní veřejné správy. Je třeba, aby pochopili, proč a jak přerozdělit tyto pravomoci, tradičně svěřované politických institucím, a převést je na nové struktury a rámce občanské participace.

-Z vyšujte povědomí úředníků ústřední vlády a místní samosprávy o stávajících právních rámcích a/nebo standardech kvality pro občanský dialog a pomáhejte jim lépe jim porozumět, aby mohli plnit své povinnosti pokud jde o zapojení různých subjektů do tvorby politiky. -N apomáhejte zapojení občanů a dalších zainteresovaných subjektů v celé zemi, včetně obcí a malých měst nejvíce vzdálených od centra tvorby politiky, do občanského dialogu. -V ytvářejte a zlepšujte komunikační kanály sloužící diskusi mezi všemi stávajícími fóry pro občanský dialog, v zájmu sdílení dobrých, osvědčených praktik a formulace doporučení pro tvůrce politiky na ústřední úrovni.

Poskytujte zpětnou vazbu - Dbejte na to, aby organizace seniorů měly možnost reagovat na průběh a výsledky konzultačních procesů a přispívat k nim ve všech stádiích. - Napomáhejte zapojení skupin nejvíce ohrožených sociálním vyloučením do rozhodování. Míra jejich účasti a vlivu je obvykle nejistá a tudíž nedostatečná.


19

Závěry

“Výsledky pohovorů, vedených paralelně s projektem INCLUSage s účelem získat zpětnou vazbu, prokázaly, že starší občané jsou stále ochotnější aktivně se účastnit takovýchto politických debat.”

Hlavním záměrem občanského dialogu je umožnit výměnu názorů a debatu mezi tvůrci politiky a dalšími zainteresovanými subjekty, včetně občanské společnosti. Výsledky pohovorů, vedených paralelně s projektem INCLUSage s účelem získat zpětnou vazbu, prokázaly, že starší občané jsou stále ochotnější aktivně se účastnit takovýchto politických debat. Tvůrci politiky a úředníci veřejné správy však často nechtějí, aby organizace občanské společnosti vstupovaly do těchto diskusí, nebo nevědí, jak jejich účast podpořit. Naštěstí se mění jejich mentalita a postoje, takže vzniká jak řada neformálních iniciativ, tak právní rámce, které podporují aktivní občanský dialog.

Z pohledu seniorů hlavní přínos účasti na tvorbě politiky a ovlivňování její implementace spočívá ve zlepšení kvality života starších občanů obecně. Pomocí občanského dialogu mohou být navrhována politická opatření, která lépe reagují na problémy seniorů a uspokojují jejich potřeby. Vést občanský dialog znamená naslouchat názorům občanů, podněcovat a uznávat jejich příspěvek ku prospěchu jejich obcí. Účastníci projektu INCLUSage, doufají, že tento Průvodce pomůže zajistit, že senioři budou v tomto dialogu rovnocennými partnery a jejich hlas bude nejen vyslyšen, ale také ovlivní tvorbu politiky a strategií řešících problematiku stárnutí a sociální vyloučení. Aktivní občanství a kvalitní život jsou právem všech, bez ohledu na jejich věk.

“Vést občanský dialog znamená naslouchat názorům občanů, podněcovat a uznávat jejich příspěvek ku prospěchu jejich obcí.”


20

Projekt INCLUSage (včetně tohoto Průvodce) implementovaly následující partnerské organizace: • Bulharsko: Donka Paproikova Dobročinná Organizace a nadace Tulip Foundation • Česká republika: Život 90 • Itálie: Ancescao Lazio • Německo: BAGSO a Landesvereiningung für Gesundheit Niedersachsen • Polsko: Forum 50+ a nadace Fundacja Ja Kobieta • Slovensko: Fórum pre pomoc staršim Zvláště bychom rádi poděkovali za jejich příspěvky a podporu • seniorům ze sedmi partnerských zemí •G enerálnímu ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění •M ezioborové skupině Evropského parlamentu pro problémy stárnutí populace a mezigenerační solidaritu • Výboru regionů • a všem, kdo přispěli k úspěšné implementaci projektu INCLUSage.

V případě zájmu o další informace o tomto Průvodci a projektu INCLUSage prosím kontaktujte pana Macieje Kucharczyka [email protected] nebo se podívejte na naši webovou stránku http://www.age-platform.eu/en/action-name-02

2001-2011: Platformě AGE je 10 let! Organizace AGE Platform Europe je evropskou sítí organizací lidí starších než 50 let a zastupuje více než 28 milionů Evropanů. Jejím cílem je vyjadřovat a hájit zájmy 150 milionů občanů Evropské unie starších než 50 let a zvyšovat povědomí o problémech, které se jich nejvíce dotýkají.

111 rue Froissart B-1040 Brussels Tel.: +32 2 280 14 70 Fax: +32 2 280 15 22 www.age-platform.eu

European Commission

Tato publikace vychází v rámci programu Evropského společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu (PROGRESS) (2007–2003). Tento program řídí Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise. Jeho účelem je finančně podporovat plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, tak jak je stanoveno v sociální agendě, a přispívat tak k naplňování cílů Lisabonské strategie v uvedené oblasti. Tento sedmiletý program je zacílen na všechny zúčastněné strany, které mohou pomoci při vytváření vhodných a účinných právních předpisů a politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v celé EU-27, ESVO/EHP a v kandidátských zemích pro členství v EU a zemích usilujících o status kandidátské země. Cílem programu PROGRESS je posílit přínos EU při podpoře závazků a snah členských států vytvářet lepší pracovní místa a zvyšovat jejich počet a budovat soudržnější společnost. Pro dosažení tohoto cíle bude PROGRESS: • poskytovat analýzy a poradenství, pokud jde o politiky v oblastech jeho působnosti; • sledovat provádění právních předpisů a politik EU v oblastech své působnosti a informovat o něm; •p odporovat v oblastech příslušných politik výměnu zkušeností, vzájemné učení se a podporu mezi členskými státy, pokud jde o cíle a priority EU; a • obeznamovat se stanovisky zúčastněných stran a společnosti obecně. Více informací naleznete na stránce: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=327&langId=en Informace obsažené v této publikaci nezbytně nereflektují názory nebo stanoviska Evropské komise.

Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů

Recommend Documents