Průvodce "Jindřichohradecko"

Průvodce "Jindřichohradecko"

Třeboň (zámek) Zámek

GPS poloha: 49°0'31.07"N 14°45'24.56"E

Malebný zámek je obdivovanou dominantou města Třeboně, které je centrem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Třeboňský zámek se nachází v Jihočeském kraji. Zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Na zámecký objekt navazují renesanční hospodářské a správní budovy, které obklopují vnější nádvoří. Fasády většiny objektů zdobí sgrafita, proti zámecké věži je barokní kašna z roku 1712. Zámek má asi 120 místností, v části z nich je umístěn slavný třeboňský archív, který je jedním z nejvýznamnějších archívů u nás. Na zámku jsou k vidění rožmberské renesanční interiéry a soukromá schwarzenberská apartmá z konce 19. století. V zámecké galerii se konají příležitostné výstavy. Nově, od roku 2004, je na zámku otevřena trvalá expozice ?Třeboňsko ? krajina a lidé?. Zámek obklopuje anglický park. Asi 1 kilometr od zámku stojí novogotická Schwarzenberská hrobka z 2. poloviny 19. století. Historie Původní raně gotickou tvrz přestavěli ve 2. polovině 14. století Rožmberkové na gotický hrádek, který byl koncem 15. století a počátkem 16. století upraven a rozšířen pozdně goticky. Po požáru v roce 1562 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Rožmberkové také nechali vybudovat nová zámecká křídla, upravit nádvoří, zřídit knihovnu a obrazárnu a založit zámecký park. V roce 1611 na třeboňském zámku zemřel poslední mužský potomek rodu Rožmberků Petr Vok. Za stavovského povstání Třeboň dlouho odolávala, v roce 1622 byla však dobyta a poté město i zámek vydrancoval generál Marradas. V roce 1660 získali panství Schwarzenberkové, kteří na zámku provedli jen drobné stavební úpravy a vlastnili ho až do poloviny 20. století.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Jindřichohradecko" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-zamek

Landštejn (hrad) Zřícenina

GPS poloha: 49°1'26.52"N 15°13'49.36"E

Landštejn je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných hradních zřícenin u nás. Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí ? Čech, Moravy a Rakouska. Landštejn se nachází na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Přístupová cesta od severu prochází první renesanční bránou ze 16. století, chránící vstup do předhradí s hospodářskými budovami. Za druhou bránou je ve svahu nové pozdně gotické předhradí, chráněné hradbou se třemi půlkruhovými baštami. V sousedství třetí brány je zbytek brány původního románského hradu, na nádvoří jsou zbytky zdí pozdně gotického krajířovského paláce a jádro nejstaršího románského objektu se dvěma věžemi. V severní věži se vzácně dochovala románská hradní kaple s apsidou a tribunou. Z vrcholu vyšší ? jižní věže se nabízí krásný výhled do širokého okolí. V jednom z objektů na předhradí je malá expozice o archeologickém výzkumu, v patrech velké věže jsou umístěny informační panely o historii hradu. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci. Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km). Historie Landštejn byl vybudován jako románský hrad na počátku 13. století, pravděpodobně z iniciativy krále Přemysla Otakara I. Hrad vznikl jako význačná vojenská opora panovníka na neklidné česko-rakouské hranici. Ve 2. polovině 13. století hrad získali Vítkovci z třeboňské větve, kteří se pak psali z Landštejna. V roce 1381 získal hrad od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, původem ze Štýrska, a jeho rod tu pak sídlil téměř dvě století. Krajířové z Krajku nechali Landštejn přestavět a rozšířit jeho opevnění. Konrádův syn Lipolt byl úhlavním nepřítelem husitů. V roce 1420 neúspěšně obléhal Tábor, Jan Žižka se mu pak pomstil tím, že náhlým výpadem dobyl a vypálil Landštejn a zajal Lipoltavu manželku a děti. Ve 2. polovině 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn, byl postaven nový palác, opevněný hradbou s věžemi. Opevnění bylo průběžně zdokonalováno až do poloviny 16. století. V roce 1618 se hrad marně snažilo dobýt císařské vojsko hraběte Dampiera. Podařilo se to až o rok později hraběti Buquoyovi, který donutil vyhladovělou stavovskou posádku složit zbraně. V letech 1685 ? 1816 vlastnili Landštejn Herbersteinové. To již však sláva kdysi významné pomezní pevnosti dohasínala. V roce 1771 tu po zásahu blesku vypukl požár, hrad vyhořel, zůstal neobýván a měnil se ve zříceninu. V 70. a 80. letech minulého století byl Landštejn důkladně rekonstruován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-hrad

Rožmberk (rybník) Rybník

GPS poloha: 49°2'40.45"N 14°46'26.02"E

Největší jihočeský - a také český - rybník vybudoval v letech 1584 - 1590 na řece Lužnici asi 6 km severně od Třeboně známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt Vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky. Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13, 5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2, 4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice. Katastrální výměra Rožmberka je 677 ha, vodní hladina má plochu 489 ha. (Někdy bývá v literatuře uváděna výměra 721 ha - zde je ovšem k Rožmberku započítána i plocha sousedního rybníka Vítek u osady Nová Hlína, který je od Rožmberka oddělen hrází jako samostatný rybník). Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozmberk-rybnik

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Jindřichohradecko" Českomoravská vrchovina Pohoří

GPS poloha: 49°17'52.56"N 15°9'6.33"E

Českomoravská vrchovina je nejrozsáhlejší horopisnou oblastí ČR (11.750 km čtverečních). Typickým reliéfem jsou zde mírně zvlněné terény. Nadmořská výška té části Českomoravské vrchoviny, která zasahuje do popisovaného území, se pohybuje v průměru mezi 500 - 600 m. Ojediněle se z ní zvedají vyšší vrcholy, jejichž výšky dosahují přes 700 m a zcela ojediněle i přes 800 m. Českomoravská vrchovina zasahuje do popisovaného území v jeho východní části a je zde zastoupena několika podcelky. Především je to západní část Křemešnické vrchoviny (Křemešník, 765 m), která do oblasti zasahuje jihovýchodně od Pelhřimova. Severozápadně od Telče se rozprostírá Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem Javořice (837 m). Do okolí Pacova zasahuje Českomoravská vrchovina Pacovskou pahorkatinou (Strážiště, 744 m). Novobystřická vrchovina vyplňuje území mezi Kunžakem a Landštejnem a její nejvyšší vrchol Vysoký Kámen dosahuje výšky 738 m. Do prostoru v okolí Želiva a Humpolce zasahuje Českomoravská vrchovina Želivskou pahorkatinou a Humpoleckou vrchovinou, jejichž nejvyšší vrcholy leží mimo popisovanou oblast. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceskomoravska-vrchovina

Třeboňsko (CHKO) CHKO

GPS poloha: 49°3'42.41"N 14°48'31.74"E

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla vyhlášena v listopadu roku 1979. Pro významné přírodní hodnoty bylo její území zařazeno již v roce 1977, tedy ještě před vyhlášením za CHKO, do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. CHKO zaujímá jihovýchodní část České republiky při státní hranici s Rakouskem na části okresů Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. Prostírá se na ploše 700 km čtverečních a je prvním velkoplošným územím u nás, které bylo umístěno do ploché, rovinaté krajiny. Z přírodovědného hlediska je Třeboňsko pozoruhodné především svou bohatostí rostlinstva. Velkým bohatstvím jsou rozsáhlé jehličnaté a smíšené lesy. Na zamokřených pozemcích jsou rozšířeny vzácné vlhkomilné rostliny, které se jinde v ČR nevyskytují. Na Třeboňsku je i několik lokalit ve střední Evropě již vzácných rozmanitých luk s řadou rostlin z řádu vstavačovitých. Zvláště proslulá je tato oblast bohatostí druhů květeny stojatých i tekoucích vod, k jejichž studiu bylo v Třeboni založeno hydrobiologické oddělení Botanického ústavu České akademie věd. Třeboňsko je bohaté i řadou rozmanitých živočišných druhů. Mezi nimi vyniká především velké množství vodních ptáků. K jejich pozorování byla zřízena světoznámá ornitologická rezervace Velký a Malý Tisý poblíž Třeboně. Bohatá a pestrá příroda Třeboňska, zvláště její mimořádně cenné a unikátní části, je chráněná v maloplošných chráněných územích. Z dvaceti osmi těchto území v CHKO má pět statut národní přírodní rezervace (NPR) - Velký a Malý Tisý u Lomnice nad Lužnicí, přirozený meandrující tok Lužnice se zbytky lužních lesů v NPR Stará řeka nedaleko Třeboně, rašeliniště s NPR Ruda na jižním břehu Horusického rybníka, zachovalá rašeliniště Červené blato a Žofínka. Vedle národních přírodních rezervací jsou v CHKO Třeboňsko zřízeny i přírodní rezervace (PR). Mezi ně patří například PR Bukové kopce nedaleko Chlumu u Třeboně, PR Horní Lužnice na horním toku Lužnice u Dvorů nad Lužnicí, PR Písečný přesyp u Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí nebo PR Záblatské louky nedaleko Záblatí u Ponědraže. Na Třeboňsku je pro poučení návštěvníků zřízeno i několik naučných stezek. V národní přírodní rezervaci Červené blato je stezka, seznamující návštěvníky se zajímavostmi tohoto rašeliniště. Naučná stezka Cesta kolem Světa okolo rybníka Světa je určena pro pěší turisty. Na trase dlouhé 12 km je umístěno 16 zastavení, z nichž u některých jsou informační panely, jiná se vztahují k odpočinkovým místům. Zastavení seznamují s význačnými rostlinnými společenstvy a charakteristickými druhy živočichů Třeboňska. Stezka založená v roce 1985 byla obnovena v letech 1995 - 1997. Stezka Okolo Třeboně je určena pro cyklisty. Začíná na hrázi rybníka Svět a měří 39 km. Na její trase je umístěno 22 zastavení. Informační panely se věnují rostlinným společenstvům a charakteristickým živočišným druhům Třeboňska a historii i současnosti oblasti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebonsko-chko

Zámek Červená Lhota Zámek

GPS poloha: 49°11'4.09"N 14°51'3.64"E

Červená Lhota Kdykoliv se ocitnu v malebném údolí jehož dominantu tvoří neméně malebný barokní zámeček, musím si vzpomenout na svá mladická léta. A to hned dvakrát. První vzpomínka patří bezstarostnému období školních zájezdů a s nimi související euforické atmosféře blížících se prázdnin. Dodnes pamatuji ty sluncem prozářené dny , kdy se zámek shlížel v hladině místního rybníka a odlesky slunečního světla si hrály na honěnou na zámeckých zdech. Ta druhá vzpomínka pak v sobě skýtá trochu tajemna. Stokrát nám mohli učitelé vykládat, že rybník Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Jindřichohradecko" tu vznikl přehrazením údolím a ta skála tu stála odedávna, a jen po vzniku rybníka byla částečně zalita zadrženými vodami. Přesto jsme coby žáčkové radostně dráždily svou fantazii představami obrů a jiných tajemných sil, které tu vykouzlily nádherný zámek. Nakonec. Nebyli jsme v tom sami, čehož důkazem je hned několik filmových štábů, kteří tu natáčeli povětšinou romantické pohádky. Ještě dříve, než na severním okraji dominia Pánů z Hradce vyrostla tvrz, následně přestavěná na barokní zámeček, stála zde v polovině 13. století ves, zvaná prostě Lhota. První zmínka o tvrzi v těchto místech pochází z roku 1465, ale pro nás je zajímavý až rok 1530, kdy tvrz i ves kupuje rytířská rodina Kábů z Rybňan. Za jejich vlády došlo hned k několika zásadním krokům. Tvrz byla renesančně přestavěna, v roce 1555 se poprvé objevil název Nová Lhota a vznikla zámecká kaple Nejsvětejší Trojice. Přejmenování na červenou, se ves dočkala v roce 1602, přičemž změna názvu i přes různé pověsti souvisela pouze se změnou barvy omítek na tehdejší tvrzi. Po držení v rukách rodu Rutů a přechodném vlastnictví Zemskou královskou komorou, se na scéně objevuje známé jméno – nejvyšší kancléř Království Českého, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Ještě dříve, než Slavatové vymřeli po meči, stačili přestavět Červenou Lhotu na barokní zámeček. Ten v roce 1693 vyženili Windigschrätzové, po nichž se tu v roli zámeckých pánů vystřídalo hned několik rakouských a německých šlechticů. Zapamatujme si rok 1835. Tehdy sem totiž přichází rod německých říšských knížat Schönburgů – Hartensteinů, který se patrně nejvýrazněji zapsal do historie zdejšího sídla. Právě tento rod se postaral o neogotickou a později i neorenesanční přestavbu objektu, na návrší nad rybníkem zbudoval anglický park a ještě před svým nuceným odchodem po skončení 2. světové války, tu v roce 1934 vystavěl rodinnou hrobku. Zámecké pokoje v roce 1946 nakrátko ožily dětskými hlasy pacientů zdejší ozdravovny, brzy však byl celý objekt převzat do správy Národní kulturní komise a o dva roky později se otevřel prvním návštěvníkům. Návštěva interiérů zámku Červená Lhota přinese návštěvníkovi ledaccos zajímavého. Už pouhé přecházení mezi jednotlivými pokoji si vyžaduje stálou pozornost, Všude tu jsou záludné schůdky, které vyrovnávají výškové rozdíly mezi kdysi oddělenými budovami, které si při dostavbě zámku vynutily výše zmíněné úpravy. Vybavení místností Vás zavede do roku 1910 a seznámí se životem knížat Schönburg-Hartensteinů. Prozradí na ně nejen jejich loveckou vášeň, ale i diplomatické schopnosti, kterými nejvíce oplýval Johann Schönburg, který ve své kariéře dosáhl až na místo rakousko uherského velvyslance ve Vatikánu. Při procházce reprezentačními, společenskými, soukromými i hostinskými prostorami zámku, tu na Vás dýchá příjemná, domácká atmosféra. Člověk tu jaksi nenachází přehnanou zdobnost a prostorovou marnotratnost, tolik typickou pro řadu panských sídel. Návštěvník si tu připadá tak nějak mile a domácky a chápe rozhodnutí dřívějších majitelů, proč se usadit právě zde. Výhled na uklidňující vodní plochu rybníka, rozlévajícího se kolem zámku Červená Lhota, jsou spolu s malebností přiléhající vesničky těmi hlavními devizami, kterými Červená Lhota disponuje. Při vší úctě k zajímavostem zámeckého interiéru však k lidské oko tíhne k oknům a k nádherné scenérii za nimi. Jako kdyby se ta zvláštní romanticko- tajemná krása tohoto místa promítala i do jeho historie. Hned několik krásných zámeckých paní se vystřídalo na zdejším zámku, ne všechny však potkal příznivý osud. Nedaleko od zámku našla při lovu smrt pod svým koněm manželka Heinricha Eduarda Schönburga Pro většinu z nás smutného osudu se dočkala i manželka posledního pána z rodu Slavatů který, pamětliv svého slibu, vstoupil do řádu a zbytek svého života strávil ve službě bohu. Žena, se kterou měl vstoupit ve stav manželský, jej musela vskutku milovat, protože jej následovala do lůna náboženství a stala se jeptiškou. No a historka o vzniku názvu Červená Lhota je také podobného ražení. I v ní účinkuje náboženství. Hlavními postavami jsou rytíř Kába a především jeho manželka, snad trochu „veselejší“, což bývalo v dřívějších dobách s oblibou prezentováno jako posedlost ďáblem. Její údajné, historicky však nepodložené spolčení s ďáblem, mělo nakonec skončit tím, že si ji pekelník odnesl do svého „království“. To by však byl zřejmě děj dost fádní, že! Zřejmě proto tato pověst opepřila závěrečnou scénu krví nešťastné dámy rozstříknutou po zdech panského sídla, kterou samozřejmě nešlo smýt ani přetřít bílou barvou. A tak teprve omítka červené barvy přinesla do těchto míst znovu klid a mír. Tedy, alespoň pověst tak praví! Nezbývá než doufat, že Vám tuto pohodu nepokazí ani pohled na portrét vskutku dost ošklivé vévodkyně Markéty Pyskaté (Maultasch). Pikantní na jejím životě není fakt, že si dokázala najít manžela, ale spíše skutečnost, že se s ním nakonec rozešla, údajně kvůli jeho neschopnosti zplodit s ní potomky. Inu, děly se to někdy věci! O tom, jaká je Červená Lhota dnes, se přijeďte přesvědčit sami. My jsme tu našli všechno – romantiku, klid, nádhernou podzimní přírodu, i ty lodičky s romanticky vrzajícími vesly. Nevřeštěl tu žádný duch zámecké paní, nestrašila Markéta Pyskatá a ani po maličkém ostrůvku s miniaturním letohrádkem, který je k vidění na starých katastrálních mapách, tu už nezbylo ani stopy. Inu, stará dobrá, přesto však svým způsobem nová a současná Červená Lhota. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-cervena-lhota

Vysoký kámen Kopec

GPS poloha: 49°5'14.05"N 15°11'9.15"E

Vrch (738 m) leží asi 5 km jižně od Kunžaku a asi 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Hora byla v minulých dobách místem, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Na jejím vrcholu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Jindřichohradecko" byl hraniční mezník. Její německý název Markstein zřejmě připomíná, že hora byla Trojmezím a v překladu znamená tolik co "Hraniční kámen". Na vrcholku jsou mohutné skalní masivy, které stojí za zhlédnutí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoky-kamen--1

Nežárka - řeka Řeka

GPS poloha: 49°11'12.96"N 15°3'57.30"E

Řeka Nežárka je největším přítokem řeky Lužnice, do níž se vlévá zprava ve Veselí nad Lužnicí. Vzniká spojením říček Kamenice a Žirovnice u Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od Jindřichova Hradce. Krátce za soutokem obou pramenných větví protéká Nežárka městem Jindřichův Hradec a pokračuje jihozápadním směrem otevřeným údolím ke Stráži nad Nežárkou. Zde se její tok zvolna stáčí k severozápadu. Poblíž Jemčiny přibírá zleva Novou řeku, kanál vybudovaný k regulaci průtoku Lužnice rybniční oblastí na Třeboňsku. Od Stráže nad Nežárkou pokračuje řeka k Veselí nad Lužnicí, kde končí svůj tok ústím do Lužnice. Nežárka je typická nížinná řeka s pomalým proudem, zadržovaným na svém toku četnými jezy. Je oblíbená mezi vodáky, sjízdná je zejména na středním a dolním toku. Vyniká velkou čistotou vody, a proto je velmi často vyhledávána k rekreaci a koupání. Od pramene až k soutoku s Lužnicí měří její tok 56 km. Odvodňuje území o rozloze 1. 007 km čtverečních. Část toku od Jindřichova Hradce do Stráže nad Nežárkou zpřístupňuje trasa žluté turistické značky. Mezi Stráží nad Nežárkou a Jemčinou sleduje tok řeky červená značka, od Jemčiny k osadě Hamr vede kolem Nežárky zeleně značená stezka. Kolem zbývající částí toku až k soutoku s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí turisty provází modrá značka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nezarka-reka

Vajgar Rybník

GPS poloha: 49°8'37.16"N 15°0'41.65"E

Městský rybník v Jindřichově Hradci dodává městu nezbytný kolorit. Byl založen na Hamerském potoce v místech někdejších bažin. Svou rozlohou 36 ha nepatří mezi mimořádně Velké rybníky, je však zajímavý tím, že podobně jako Jordán v Táboře i Vajgar leží na území města. Na rybníce je uměle vytvořený ostrov z roku 1860. Na nábřeží se dochovaly zbytky hradebních zdí a bašt z pozdně gotického opevnění města. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vajgar

Javořice (vrchol) Vrchol

GPS poloha: 49°13'14.56"N 15°20'21.51"E

Nejvyšší vrchol Javořické vrchoviny (837 m) a současně celé Českomoravské vrchoviny leží asi 10 km severozápadně od Telče a přibližně stejně daleko severovýchodně od Studené. Vrcholek je ukryt v rozlehlém komplexu jehličnatých lesů, z něhož ční stožár televizního vysílače. Na jižním svahu, necelý l km pod vrcholkem, je výhledová plošina s výhledy k Telči. Asi 500 m pod vrcholem Javořice je na severozápadním svahu odpočinkové místo s pramenem známé jako Studánka Páně. Přístup k vrcholku umožňuje trasa žluté a zelené značky od Studené (asi 7 km) nebo zelené a modré značky od Telče (asi 18 km). Motorizovaní návštěvníci mohou využít silnici z Telče až k Velkému pařezitému rybníku (asi 7 km severozápadně od Telče). Odtud vede k vrcholu zelená značka (asi 3 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javorice-vrchol

Rybník Dvořiště Rybník

GPS poloha: 49°3'37.18"N 14°39'51.74"E

Nedaleko Lomnice nad Lužnicí leží rozlohou čtvrtý největší rybník jižních Čech. Rozprostírá se při západní hranici CHKO Třeboňsko asi 10 km severozápadně od Třeboně a asi 4 km jihozápadně od Lomnice nad Lužnicí při silnici spojující Lomnici s Českými Budějovicemi. Je označován za druhý nejstarší jihočeský rybník - vznikl v roce 1367 (jako nejstarší je označován rybník Bošilecký nedaleko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Jindřichohradecko" Veselí nad Lužnicí, jenž byl vybudován již roku 1355). Rybník Dvořiště vznikl přehrazením Miletínského potoka. Jeho 10 m vysoká a 550 m dlouhá sypaná hráz zadržuje 6,65 mil. m krychlových vody. Největší hloubka vody v rybníce, který má výměru 337 ha, dosahuje na několika místech 4,5 m. Nádrž je využívána k chovu ryb i k rekreaci. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rybnik-dvoriste

Hadí vrch Rezervace

GPS poloha: 48°58'55.86"N 15°12'4.89"E

V prostoru ohraničeném silnicí spojující Novou Bystřici se Starým Městem pod Landštejnem a státní hranicí ČR s Rakouskem se nachází území známé jako Hadí vrch. V širší známost vešlo zejména díky záměru vybudovat zde, na území, které bylo kvůli pohraničnímu pásmu veřejnosti dlouho nepřístupné, rozsáhlý přírodní park s ubytovacími kapacitami pro náročné. Hlavním důvodem proti tomuto záměru je ochrana zdejší přírody a zejména stejnojmenné přírodní rezervace (13 ha). Ta leží v blízkosti státní hranice s Rakouskem a je tvořena porostem borovice s příměsemi smrku a břízy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hadi-vrch

Dobrá Voda - letovisko Letovisko

GPS poloha: 49°10'38.28"N 15°22'45.81"E

Je místní částí městyse Mrákotín. V minulosti zde byly lázně s radioaktivní vodou. Dnes je to známé letovisko s několika pensiony. Od 16. století se zde dobývaly drahé kovy. Na kopci u Dobré Vody byl v roce 1682 postaven hornický kostelík sv. Jáchyma. Je zdejší dominantou. Z návrší pěkné výhledy do okolí. Dobrou Vodou prochází modrá a žlutá značka. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobra-voda-letovisko

Řásná - letovisko Letovisko

GPS poloha: 49°13'11.53"N 15°23'40.78"E

Nachází se 6,5 km severozápadně od Telče. Je nejvýzmanějším letoviskem této části Jihlavských vrchů. Je vstupní branou do nejvyšší části pohoří, vcholové části Javořice (837m). Nachází se zde řada ubytovacích zařízení (pensiony, Turistická ubytovna, chatová osada i kemp). Nejznámějším je bezesporu kemp Velkopařezitý. Od něho vychází do rozlehlého lesního komplexu Javořice bezpočet pěších turistických cest (křižuje se zde červená, modrá i zelená značka). Je zde i několik vyznačených zimních běžeckých tras. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rasna-letovisko

Schwarzenberská hrobka Zajímavost

GPS poloha: 48°59'36.75"N 14°45'56.79"E

Do podvědomí návštěvníků památek vstoupili Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenberského rodu. Od roku 1784 byli příslušníci hlavní větve schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním Kostelíku sv. Jiljí. Ten však v duhé polovině 19. století byl již zaplněn a také nevyhovoval poměrně přísným hygienickým předpisům, které mimo jiné nařizovaly samostatné odvětrávání prostoru Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Jindřichohradecko" hrobky a balzamování těla před uložením do dvouplášťové rakve. Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníka Svět, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Se stavbou bylo započato 14.července 1874 pod vrchním vedením Deworetzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých. Dne 29. července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v roce 1789. Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a Hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/schwarzenberska-hrobka

Pevnostní areál Slavonice Muzeum

GPS poloha: 49°0'15.75"N 15°19'29.06"E

Přibližně dva kilometry od města Slavonice (popis na turistika. cz) po červené turistické značce se nalézá Pevnostní areál Slavonice. Tento areál slouží jako ukázka obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech 1935- 1938. Je tvořen jedenácti objekty zrekonstruovaných do původní podoby. Velmi podrobný popis všech objektů naleznete na stránkách turistického informačního centra Slavonice. Jeden z bunkrů je veřejnosti přístupný, včetně odborného výkladu, slouží jako muzeum. Jednou za čas se zde konají "Velké prohlídkové akce", kdy je možno shlédnout všechny bunkry s průvodcem v patřičných dobových uniformách. Každou první sobotu v srpnu je zde pravidelně pořádána bojová ukázka "Přepadení řopíků 1938". Otevírací doba muzea (je umístěno v jednom z bunkrů): květen, červen, září - jen o víkendech od 10 do 17ti hodin červenec - srpen - denně od 10 do 17ti hodin Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnostni-areal-slavonice

Úzkorozchodná žel. trať Zajímavost

GPS poloha: 49°8'37.36"N 15°0'10.47"E

Jindřichův Hradec - Nová Bystřice a Jindřichův Hradec - Obrataň - to je úzkorozchodná železniční trať, pro Hradec tolik známá. Výlet úzkokolejkou je netradiční a velice zajímavou a lákavou turistickou atrakcí. Trať vede lesnatou, divokou a řídce obydlenou krajinou, zvanou Česká Kanada, hojně vyhledávanou právě pro kouzelné přírodní prostředí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/uzkorozchodna-zel-trat

Židovský hřbitov u Kamenice nad Lipou Hřbitov

GPS poloha: 49°18'34.78"N 15°5'40.28"E

Židovský hřbitov u Kamenice nad Lipou byl obnoven v roce 1993. Je obehnaný kamennou zítkou, která je z části původní. U vstupu se nachází zbytek základů márnice. Uvnitř hřbitova jsou historické i novější náhrobky a deska věnovaná kamenickým obětem holokaustu. Díky vysoké poloze poskytuje krásný výhled do kraje. Hřbitov se nachází na západní straně Peleckého kopce naproti přes silnici u Zámečníkova lomu směrem z Kamenice nad Lipou na Částrov. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Jindřichohradecko" Autor článku: Ivos Polacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-kamenice-nad-lipou

Peníkov - vodní pila Technická památka

GPS poloha: 49°3'16.27"N 15°18'37.26"E

Pozoruhodně zachovalá pila s pohonem vodním kolem. K zlepšení průtoku a nadržení vody slouží rybníček nad objektem. Přístup do Peníkova je nejsnažší od Českého Rudolce směrem na Stálkov/ Staré Město p. Landštejnem. Podle záznamů pila určitě stála v r. 1865. Součástí vodního díla byl i mlýn, ten je přebudovaný na rekreační objekt a technologie se nedochovala. Mlýn byl využíván do konce 2.světové války, pila příležitostně i později, až do 70. let, od r. 1963 je prohlášena technickou památkou. Důkladné opravy se ale dočkala až v l. 2001-2005, k řezání slouží rámová pila s dřevěným rámem, kulatina se na vozík naváží z hráze rybníka, řezivo se odebírá ručně. Kromě rámové pily je k dispozici kotoučová pila na omítání dřeva (oříznutí oblin). Průměr hlavního kola je 3m, výkon se odhaduje na 3, 4kW. Většina parametrů viz web.

Ukázky práce květen a září: každou sobotu v 15 hod. červen až srpen: každou středu a sobotu v 15 hod. mimo tyto termíny po dohodě s průvodcem na tel. čísle 602 464 925. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penikov-vodni-pila

Třeboň-Schwarzenberská hrobka Kaple

GPS poloha: 48°59'38.05"N 14°45'56.10"E

Hrobka rodu Schwarzenberků se nachází poblíž Třeboně v Domaníně, v anglickém parku jihovýchodně od rybníka Svět. Původní Schwarzenberská hrobka ve hřbitovním kostelíku sv. Jiljí v Třeboni, již nevyhovovala hygienickým předpisům a tak Jan Adolf II. Schwarzenberg na podnět své manželky Eleonory Schwarzenberkové, založil novou rodinnou hrobku. Projektem hrobky byl pověřen Josef Schmidt a později knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Knížecí stavitel navrhl podle italského Campa Santa dvoupodlažní budovu ve tvaru pravidelného osmiúhelníku v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou a předsunutou věží. Pod vstupem do kaple se nachází vstup do hrobky. Stavbu řídil místní knížecí stavitel Karel Kühnel, kterému pomáhali tesařský mistr Jan Stifter a mladý stavitel Ludvík Kindermann. Cihly byly páleny ve zvláštní cihelně nedaleko na břehu Opatovického rybníka, při velkých teplotách, kdy docházelo k natavení pískových zrnek a cihla tak dostala zvláštní rudohnědou barvu a vysokou tvrdost. Ostění oken a dveří bylo zhotoveno z dovezeného mušlového vápence z Českého ráje a rakouských nalezišť. Kovové prvky byly vyrobeny v kovolijecké dílně Petra Steffense, zřízené z bývalého kláštera ve Zlaté Koruně. Stavba hrobky byla zahájena v r. 1874 a dokončena v r. 1877. Na makovici na věži je nápis se jmény hlavních dodavatelů stavby, sepsaný místním děkanem Františkem Touškem. Hrobku slavnostně vysvětil 29. července 1877 bratr knížete, pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Interiéru kaple dominuje hlavní oltář zasvěcený Božskému Vykupiteli, obrácený na přání Schwarzenberků na jih, směrem k Třeboni místo na východ, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. Na třech deskách jsou zde vyryty texty smutečních telegramů, které sem Schwarzenberkům poslal císař František Josef. V samotné hrobce pod kaplí se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v r. 1789. Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Průsaku vody písčitou půdou do hrobky, brání 60 cm široký a 2 m hluboký vzduchový kanál kolem hrobky, který odvádí vodu od hrobky. V hrobce bylo uloženo 26 rakví s těly Schwarzenberků, jejich srdce až na srdce dcery kněžny Eleonory se nacházejí ve zvláštních schránkách v Českém Krumlově. V r. 1888 byla v blízkosti hrobky postavena fara a okolí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Jindřichohradecko" upraveno na anglický park. V létě jsou v kapli pořádány večerní koncerty a pěvecká vystoupení. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-schwarzenberska-hrobka

Kostel sv. Petra a Pavla Kostel

GPS poloha: 49°1'9.31"N 15°6'15.06"E

Farní kostel ze čtrnáctého století byl přestavován v letech 1420, poté 1651, 1697, 1774 a 1788, zejména kvůli požárům. Vnitřek kostela byl pokaždé opraven ve stylu té či oné doby. Nejprve zde stála trojlodní gotická loď z dřevěným trámovým stropem, který zřejmě shořel za husitských bojů. Nová klenba se však při pozdějším požáru také zřítila a byla nahrazena 1697 barokní valenou klenbou. V původním stavu zůstala zachována kaple sv. Barbory (kaple mrtvých, neboli sv. Kříže). Také východně položený presbytář se zachoval v gotickém stylu s dvěma žebrovými klenbami ze 14.-15. století a pětibokým závěrem. Roku 1937 byly při renovaci této části kostela odhaleny gotické fresky nad vchodem do sakristie z poloviny 14. století, představující zřejmě sedm apoštolů. Oltářní obraz Odevzdání klíčů maloval Jan Leopold Teussinger ze Slavonic (1766) a vidíme na něm Ježíše podávajícího sv.Petru klíče od nebeského království. V roce1929 byl hlavní oltář renovován a svatostánek pozlacen, o rok později byl již oltář osvícen šedesáti elektrickými žárovkami. V roce 1923 byla provedena oprava kostela, přitom bylo objeveno několik hrobů a hrobka pod nešporním oltářem byla překlenuta dvěmi kamennými deskami. Pro zajímavost můžeme uvést, že roku 1929 byla z Vídně objednána 14m dlouhá třídílná bambusová tyč kvůli odstraňování pavučin ze stropu kostela. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-petra-a-pavla--3

Rozvodí Zajímavost

GPS poloha: 48°59'13.36"N 14°50'56.64"E

Rozvodí ležící na Lužnici východně od Třeboně je místem, ve kterém je odkloněna část vody Lužnice umělým kanálem zvaným Nová řeka do Nežárky. Stavba byla vybudována již v 16. století na ochranu rybníka Rožmberka při velkých povodních. Místo a jeho okolí spolu se soustavou hrází je přímo stvořené k procházkám a projížďkám na kolech. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozvodi--3

Žirovnice - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°15'6.51"N 15°11'1.69"E

Informační centrum se nachází v přízemí I. nádvoří zdejšího zámku. Kontakt: Turistické informační centrum, Branka 1, 394 68 Žirovnice telefon: 565 494 095 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.77 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zirovnice-turisticke-informacni-centrum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Jindřichohradecko" Jindřichův Hradec - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°8'38.76"N 15°0'10.76"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Panská ul. 136/I, Jindřichův Hradec tel. 384 363 546

Provozní doba: září - červen : Po-Pá : 8.00 - 17.00 hod. So : 8.00 - 12.00 hod.

červenec, srpen : Po-Ne : 8.00 - 17.00 hod. Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jindrichuv-hradec-informacni-centrum

Kamenice nad Lipou - Informační středisko Infocentrum

GPS poloha: 49°18'9.29"N 15°4'43.75"E

Informační středisko se nachází v historickém jádru města v přízemí objektu místního zámku. Kontakt: Informační středisko, nám. Československé armády 1, 394 70 Kamenice nad Lipou telefon: 565 432 343 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.77 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko-jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenice-nad-lipou-informacni-stredisko

Veselí nad Lužnicí - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 49°11'3.70"N 14°41'50.35"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Jindřichohradecko" Náměstí T.G.Masaryka 25, Veselí nad Lužnicí tel. 381 548 180 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/veseli-nad-luznici-informacni-centrum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11