Průvodce "Horní Lideč"
Pulčínské skály Skalní útvar
GPS poloha: 49°13'39.63"N 18°4'47.68"E
Chráněný přírodní útvar Pulčínské skály se nachází poblíž obce Pulčín, jižně od Vsetína. Jsou součástí NPR Pulčín- Hradisko. Není bez zajímavosti, že skály byly útočištěm člověka již v prním tisíciletí před naším letopočtem. Pokud by jste někdy zatoužili vydat se po krásách našich chráněných přírodních památek, určitě navštivte tento přírodní útvar. Oblast Pulčínských skal o rozloze 73 ha byla 19.1.1989 prohlášena za Národní přírodní rezervaci. Jejím posláním je ochrana význačných skalních útvarů a lesních společenstev přirozené druhové skladby. Území rezervace je situováno v jihozápadní části horského pásma Javorníků v blízkosti průlomového údolí řeky Senice, zvaného též Lomensko (Čertovy skály), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů. Součástí rezervace je i archeologická památka - sídliště lidu popelnicových polí s nálezy z doby bronzové, kultury lužické, laténské a slovanské. Autor článku: Dan Sojka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pulcinske-skaly
Čertovy skály Skalní útvar
GPS poloha: 49°12'7.41"N 18°3'5.69"E
Máte-li rádi přírodu a vše, co k ní patří, pak vám doporučujeme navštívit pískovcové skály, kterým se začalo říkat Čertovy podle pověsti o sázce chytrého valašského mlynáře s čertem. Jedná se o skalní stěnu charakteru schodovité zdi z odolných paleogenních pískovců, vypreparovanou z okolní horniny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Horní Lideč" Naleznete je nedaleko obce Lidečko a jste- li horolezci, byť amatéři, nezapomeňte si s sebou vzít výstroj. Jsou zde totiž skvělé cvičné lezecké terény. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovy-skaly
Čertovy skály - přírodní památka Skalní útvar
GPS poloha: 49°13'2.25"N 18°2'53.64"E
Přírodní památku Čertovy skály (0,15 ha) najdeme na zádním okraji Vizovických vrchů, v Komonecké hornatině, na severním okraji obce Lidečko, asi 100 m od státní silnice a 150 m od železniční trati Vsetín - Horní Lideč, na levém údolním svahu říčky Senice v nadmořské výšce 450-490 m, na úpatí jihozápadního svahu kóty Kopce. Chrání výrazný skalní hřeben - skalní výchoz tvořený blokem odolnějších pískovců magurského flyše vypreparovaný erozně denudační činností vody, výrazný krajinný prvek. Geomorfologicky se jedná o skalní hradbu z odolnějších třetihorních pískovců, které byly vypreparovány z okolního podloží. Hřeben Čertových skal je zvýrazněn hlavně čtyřmi markantně vystupujícími vrcholky. Jsou to Hladká, Čertova stěna, Plochá a nahoře na konci masivu nejvýše položená Kolébka. Povrch pískovcových stěn pokrývají výrazné pseudoškrapy, voštiny, skalní výklenky a dutiny typu tafoni. Tvarovou pestrost doplňují drobné rozsedliny a skalní věž typu palice v jihozápadní části hradby. Lokalita dokumentuje strmé uložení paleogenních křemitých pískovců. Čertovy skály jsou bezpochyby nejpopulárnějšími (pro svou dostupnost) a nejnavštěvovanějšími skalami na Valašsku. Skalní hradba je intenzívně využívaná horolezci jako cvičné skály s množstvím vytýčených tras (okolo sta výstupových linií). Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovy-skaly-prirodni-pamatka-
NPR Pulčín - Hradisko Národní park
GPS poloha: 49°13'50.67"N 18°4'46.38"E
Území NPR tvoří Pulčínské skály na vrcholu Hradisko (773 m) včetně jeho prudkých svahů a dalších v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků v Pulčínské hornatině v blízkosti průlomového údolí řeky Senice, kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů. Nachází se v nadmořské výšce 510- 773 m, asi 0, 5 km severně od obce Pulčín. Katastrální území Pulčín (Francova Lhota), okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 19. ledna 1989. Celková výměra: 72,73 ha. Motiv ochrany Posláním rezervace je ochrana význačných skalních útvarů - největšího skalního města v pískovcích moravské části Karpat, které je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, bloky, kamenným mořem, sutěmi a dalšími pseudokrasovými jevy. V části lesních porostů je zachována přirozená druhová skladba. Geologie, půdní poměry Ojedinělé výchozy třetihorních (paleogenních) hrubě zrnitých pískovců a drobnozrných slepenců svrchních soláňských vrstev magurského flyše, vypreparovaných kvartérní denudací (vodní a větrná eroze). Pískovce tu leží ve velmi hrubých lavicích zrnotoků až turbiditů o mocnosti mnoha metrů. Na území národní přírodní rezervace se nachází několik větších seskupení pískovcových skal, Zámčisko na jižním okraji, Pět kostelů na západě a skalní město Izby v centrální části na vrcholu Hradisko. Skalní útvary v Pulčínských skalách Skalní město Izby (19.10.2003) Vrcholová část Hradiska (773 m) je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Ta je členěna puklinami, jejichž rozšiřováním vznikají protažené deprese, závrtové sníženiny a izolované skalní věže. Plošina je omezena mrazovými sruby a denudačními svahy. Nejnápadnější jsou dvě vypreparované rovnoběžně k jihozápadu vybíhající lavice, tvořící až 20 m vysokou skalní stěnu. U paty jsou zakončeny výraznými skalami, známými jako Zkamenělý kostel a Ludmilina skála. Lavice vystupují v délce asi 250 m a asi uprostřed svahu Hradiska jsou ukončeny větší skalní skupinou Zámčisko, kde je vyhlídka s vrcholovou knihou. Mezi oběma lavicemi se táhne žleb, dnes částečně zanesený sutí a splachovým materiálem, kterým vede modrá turistická značka k vyhlídkce na Zámčisku a dále na vrchol Hradiska. Obdobný charakter má také solitérní hřbítek na severozápadě. Vlastní vrchol Hradiska je obklopen věncem skal ve tvaru koruny. Jižně od vrcholu se nalézá ?skalní město? Izby. Bloky značných rozměrů se sunou svahem dolů a vytvářejí nakupeniny bizarních tvarů, na trhlinách a puklinách s pseudokrasovými jeskyněmi. Níže po svazích jsou roztroušeny jednotlivé bloky značných rozměrů. Ve vodorovných vrstvách jsou vyvinuty jedinečné ?suché kaňony? (až 10 m hluboké pukliny). Svým rozsahem a tvarovou rozmanitostí představuje tato oblast největší skalní město v moravských flyšových Karpatech. Skalní stěny mrazových Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Horní Lideč" srubů i strukturních svahů jsou až 30 m vysoké, vyskytují se zde hřibovité skalní věže, nepravá Skalní okna, převisy, pseudojeskyně, pseudozávrty a jiné tvary, vzniklé nakupením bloků přes sebe. Povrch skal je pokryt výklenky, římsami, odtokovými pseudoškrapy i skalními mísami. Největší skalní mísa dosahuje rozměrů 120 x 80 cm a je hluboká 80 cm. Podobné, avšak daleko rozsáhlejší nakupeniny skalních bloků charakteru skalního města se nacházejí na severních svazích Hradiska. Zde jsou i největší pseudokrasové jeskyně v rezervaci, kde zimují netopýři. V NPR Pulčín-Hradisko se vyskytuje úplný soubor podzemních i povrchových pseudokrasových tvarů vysoké přírodovědné hodnoty, dosud jsou zdokumentovány čtyři větší jeskyně. Největší je rozssedlinová jeskyně Velryba (Pod Kazatelnou I), která je dlouhá 42 metrů. V její blízkosti je 15 m dlouhá jeskyně Pod Kazatelnou II. Nad skaliskem Pět kostelů se nachází asi 25 m dlouhá jeskyně Hliněná a pod skalním útvarem zvaným Ancona se nachází jeskyně Lízinka dlouhá 6 metrů. Na celé lokalitě se nachází řada dalších drobných jeskyněk suťového i rozsedlinového charakteru. Převládají mezotrofní hnědé lesní půdy. Autor článku: Romana Chalupová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/npr-pulcin-hradisko
Čubův kopec Rozhledna
GPS poloha: 49°11'41.87"N 18°7'56.49"E
Na Čubově kopci, 2 km východně od Francovy Lhoty, na vrcholku vysokém 720 m. n. m. stojí 16 m vysoká rozhledna s vyhlídkou do širokého okolí. Severním a západním směrem do kotliny mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy, na jihu jsou vidět Bílé Karpaty a na východě Lyský průsmyk i stěny Súlovských skal. Rozhledna je krytá stříškou a nabízí návštěvníkům nejen krásné výhledy, ale i ochranu před nepřízní počasí. V roce 1991 ji postavilo zemědělské družstvo z Francovy Lhoty. Rozhledna na Čubovém kopci je vzdálena 200 metrů od hranice se Slovenskem. Pro špatný technicky stav byla rozhledna v červnu 2004 zbourána a postavena nová. Autor článku: Jana Onderková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cubuv-kopec
Výstup na Pulčínské skály Skalní útvar
GPS poloha: 49°13'17.08"N 18°4'48.22"E
Jedno z nekrásnějších skalních měst někdy zkráceně nazýváno také Pulčiny, schované pod Vsetínskými vrchy, je rok od roku více v zájmu turistů. Přitom tradice pěší turistiky a "vandrování" má zde hluboké kořeny. Trampové dali těmto místům už hodně dávno přívlastek "Valašské Alpy". Nakonec o legendách a historkách trampů a "čundráků" se určitě dozvíme ve veřejném tábořišti nedaleko skal. Pulčínské skály s nejvýznačnějšími částmi zvanými Zámčisko, Pět kostelů a Izby ve vrcholové části vrcholu Hradisko, jsou tvořeny třetihorními pískovci a slepenci magurského flyše, které byly vypreparovány denudací. Nejvýraznější skalní útvary dostaly svá jména - Zkamenělý kostel, Ludmilina skála, Trtol aj. Na Zámčisku se dnes nachází schránka s vrcholovou knihou a otevírá se odsud nádherný výhled do okolní krajiny. V minulosti tady stával dřevěný skalní hrádek, jenž dnes připomínají jen zátesy a schody vytesané do skály. Délka pískovcové desky činí asi 250 m, ve vrcholové části Hradiska pak asi 150 m při šířce okolo 80. Příjezd je možný do nejvýše položené moravské obce Pulčín a odtud je to cca 2km pěšky. Výlet spojtě bezesporu také s návštěvou Čertovy stěny u obce Lidečsko. Posláním rezervace Pulčínské skály je ochrana významných skalních tvarů a na ně vázaných rostlinných a živočišných společenstev. Celé skalní město je porostlé lesem s přirozenou druhovou skladbou. Celé toto území má neobyčejnou přírodovědnou hodnotu. Nehledě na to, že v blízkosti přírodní rezervace archeologové odkryli stopy po sídlišti lidu popelnicové kultur. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vystup-na-pulcinske-skaly
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Horní Lideč" Klášťov Vrchol
GPS poloha: 49°12'17.43"N 17°56'39.66"E
Nejvyšší bod hřebene Vizovických vrchů ve východní části hřebene. Na vrcholu skalisko Čertův kámen. V místě zbytky rozsáhlého hradiště. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klastov
Pulčín - zbytky hradu Zřícenina
GPS poloha: 49°13'50.97"N 18°4'59.26"E
Zbytky skalního hradu Pulčín se nacházejí v areálu přírodní rezervace Pulčínské skály na Vsetínsku ve Zlínském kraji. Hrad dnes připomínají pouze tři schody vytesané do skalního podloží, několik prohlubní po dřevěných stavbách a asi půl metru vysoký kus zdiva. Hradní pozůstatky jsou volně přístupné. Historie Kdy přesně hrad vznikl, není známo. V polovině 15. století jej vlastnil obávaný loupeživý rytíř Miroslav z Cimburka. Hrad byl zničen za česko-uherských válek v roce 1470. Jako pustý se Pulčín uvádí v roce 1517. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pulcin-zbytky-hradu
Radošov – sedlo Sedlo
GPS poloha: 49°14'34.52"N 18°4'55.68"E
Rozcestí „Radošov - sedlo" najdeme na západním okraji hlavního hřebene Javorníků, asi 1 km severně od vrcholu Hradiska v Pulčinských skalách a asi jen 0,5 km jižně od okraje obce Zděchov. Hlavní hřebenová červená tur. trasa zde prochází buď jižně k Pulčínským skalám, nebo severovýchodně k vrchu Šerklava. Oběma směry souběžně s naučnou stezkou „Javorníky - západ". Z rozcestí také odbočuje také modrá trasa do Zděchova a zelená k rozcestí „Pod Filkou" a dále na vrchol Filky. Rovněž zde procházejí cyklotrasy mezi Pulčínem a Zděchovem, nebo Valašskou Senicí a Leskovcem. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radosov-sedlo
Lačnov Rezervace
GPS poloha: 49°10'47.85"N 18°0'49.33"E
Přírodní rezervace s názvem Lačnov se rozprostírá západně od stejnojmenné obce. Jedná se o chráněnou je louku s výskytem šafránu bělokvetého. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lacnov--1
Kobzova lípa Památný strom
GPS poloha: 49°12'26.05"N 18°7'24.70"E
Památný strom Kobzova lípa roste nedaleko Francovy Lhoty na polosamotě zvané Pošle. V roce 1530 ji zasadil Tristram Franc z Háje na památku přejmenování Zbelohy Lhoty na Francovu Lhotu. Jedná se o nejmohutnější památný strom v CHKO Beskydy – lípu velkolistou, její výška je 24 m, obvod kmene 630 cm, památným stromem byla vyhlášena v roce 1972. Na východní straně je ve kmeni lípy vypálena velká dutina, která pochází z roku 1663 a příčinou jsou nájezdy Turků. Podle pověsti se do ní schovávali později v době nájezdu Kuruců z Uher místní obyvatelé. Ke Kobzově lípě dojdete po modré turistické značce z vrchu Makyta (923 m n. m. ) přes Mikolinův vrch směrem k Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Horní Lideč" rozhledně na Čubově Kopci. Vede k ní ne moc dobře značená odbočka z této cesty. Šipka na rozcestníku ukazuje přímo mezi nedaleké chalupy, mezi domy se ale nezanořujte, hned u prvního odbočte doleva a obejděte ho, dále vás již cesta navede. Mohutný strom uvidíte asi po půl kilometru chůze na konci vesnice. Je zde možnost odpočinku na lavičkách. Umístění stromu na vrchu také umožňuje pěkný výhled po okolních kopcích. Pokud se zamyslíte nad nejčastějším druhem památných stromů u nás, je to právě lípa. Zřejmě je to tím, že lípa je od obrozeneckých dob uctívána jako náš národní symbol. Její přirozené rozšiřování bylo omezováno lidskými zásahy z důvodu všestranného přínosu lípy pro člověka. Malé rostlinky spásal dobytek, lýko se využívalo na výrobu rohoží, provazů a střevíců, měkké dřevo je dobré pro řezbářství, ze semen se lisoval olej na svícení, květy se stále využívají na přípravu čaje a jako potrava včel. Lípy se také s oblibou vysazují jako krajinotvorný prvek v městských parcích, alejích či vesnických návsích. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kobzova-lipa
Krajčice Kopec
GPS poloha: 49°12'51.51"N 18°1'36.29"E
Krajčice je druhou nejvyšší horou Vizovických vrchů. Nejlépe je přístupná po modré značce z Lidečka. Tato značka vede pouze po její úbočí a vrchol těsně míjí. Samotný vrchol je bez výhledu a zalesněný, výhledy jsou však z několika průseků při cestě k vrcholu, kde celkem pěkně vidíme Javorníky nebo Hostýnské vrchy. Podél vrcholu se nachází několik zajímavých skalních útvarů. Východně od vrcholu je lesní tůň. Autor článku: Tomáš Janů Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krajcice
Lačnovské skály Skalní útvar
GPS poloha: 49°12'32.42"N 18°0'24.56"E
Pískovcový skalní utvar na hřebeni Vizovických vrchů. Přístup nejlépe po žluté značce na jižní straně hřebene. Jde o dvě skupiny cvičných skal (Horní a Dolní). Nejvhodněji kombinovat s hřebenovkou Vizovických vrchů. Z Horní skal je rovněž pěkný výhled na Bílé Karpaty. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lacnovske-skaly
Vařákovy paseky Louka
GPS poloha: 49°12'32.16"N 17°59'19.81"E
Bývalá pasekářská osada vypálená fašisty 2.5. 1945. Tragickou událost připomíná malý pomníček s lípami. V současné době louka na hřebenu Vizovických vrchů, východním směrem od obce Lidečko. Místem prochází modrá turistická značka. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/varakovy-paseky
Pulčín – Hradisko (Národní přírodní rezervace) Rezervace
GPS poloha: 49°13'52.29"N 18°4'53.41"E
Národní přírodní rezervaci Pulčín - Hradisko (72,73 ha) najdeme v CHKO Beskydy, v jihozápadní části horského pásma Javorníků (podcelek Makytská hornatina, okrsek Pulčínská pahorkatina), , asi 0,5 km severně od obce Pulčín, vblízkosti průlomového údolí řeky Senice (Lomensko), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovické vrchoviny. Nachází se vnadmořské výšce 510 až 773m. Zaujímá území Pulčínských skal spolu s vrcholem Hradisko (773 m n. m.) včetně jeho prudkých svahů a dalších vlese ukrytých skalních útvarů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Horní Lideč" Chrání největší skalní město v pískovcích moravské části Karpat, které je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, bloky, kamenným mořem, sutěmi a dalšími pseudokrasovými jevy. Nachází se zde několik větších seskupení pískovcových skal, Zámčisko na jižním okraji, Pět kostelů na západě a skalní město Izby v centrální části na vrcholu Hradisko. Vrcholová část Hradiska (773m n.m.) je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Plošina je omezena mrazovými sruby a denudačními svahy. Nejnápadnější jsou dvě vypreparované rovnoběžně k jihozápadu vybíhající lavice, tvořící až 20 m vysokou skalní stěnu. U paty jsou zakončeny výraznými skalami, známými jako Zkamenělý (Zbojnický) kostel a Ludmilina skála. Najdeme zde také zajímavý pískovcový útvar Trtol (Žába) simpozantním skalním převisem nazývaným Nos. Obě lavice vystupují vdélce asi 250m, přibližně uprostřed svahu Hradiska jsou ukončeny větší skalní skupinou Zámčisko, kde je vyhlídka s vrcholovou knihou. Mezi oběma lavicemi se táhne žleb, dnes částečně zanesený sutí a splachovým materiálem, kterým vede modrá turistická značka k vyhlídce na Zámčisku a dále na vrchol Hradiska. Vlastní vrchol Hradiska je obklopen věncem skal ve tvaru koruny. Jižně od vrcholu se nalézá skalní město nazývané Izby. Bloky značných rozměrů se sunou svahem dolů a vytvářejí nakupeniny bizarních tvarů, na trhlinách a puklinách s pseudokrasovými jeskyněmi. Níže po svazích jsou roztroušeny jednotlivé bloky značných rozměrů. Ve vodorovných vrstvách jsou vyvinuty jedinečné „suché kaňony" (až 10 m hluboké pukliny), největší z nich se nazývá Ancona či Propadlý hrad. Podobné, avšak daleko rozsáhlejší nakupeniny skalních bloků charakteru skalního města jsou situovány poněkud níže na severních svazích Hradiska nad údolím Pulčínského potoka v lokalitě Pět kostelů (Pětikostelí). Nacházejí se zde impozantní skalní útvary s převisy dosahujícími výšky až 20m, nejznámější znich se nazývá Medvědice. Rezervace je veřejnosti přístupná pouze po značených turistických stezkách! Snadno dostupná je po červené turistické stezce přímo z Pulčína nebo od viaduktu v Lomensku po modře značené turistické stezce (3 km), která stoupá proti proudu Pulčínského potoka k Pěti kostelům a dále pokračuje přes Zámčisko na vrchol Hradiska. Návštěvníci a turisté mohou získat potřebné informace, propagační, informační a jiné materiály v Informačním centru Českého svazu ochránců přírody Pulčín, které se nachází v budově bývalé základní školy. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pulcin-hradisko-narodni-prirodni-rezervace
Hradiště Klaštov Hradiště
GPS poloha: 49°12'22.57"N 17°56'38.37"E
Nejvýše položené relikty pravěkého a raně středověkého hradiska na Moravě se nacházejí v nadmořské výšce 753 m (vrcholové skalisko „Čertův kámen") na katastru obce Vysoké Pole (severní okraj hradiska vytváří katastrální hranici s obcí Bratřejov. Jedná se zároveň o nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny na území Zlínského kraje. První zprávy o této lokalitě se objevují až na konci 19.století, vůbec poprvé u J. Kučery . U I.L. Červinky (Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928,91), který lokalitu nakonec zařadil mezi velkomoravská útočištná hradiska (nalezl zde kamenné žernovy, uložené zřejmě v muzeu ve Val.Kloboukách). Později se pod vlivem E. Šimka přiklonil k názoru, že se mohlo jednat keltské hradisko a bohužel tento nesprávný názor se později objevil v řadě různých turistických příruček a dostal se i do podvědomí širší laické veřejnosti - v současné době ale neexistuje z Klášťova jediný nález, který by tuto domněnku podporoval. Odborný průzkum zde nebyl nikdy realizován (s výjimkou zmíněného pokusu I.L. Červinky v roce 1915), pouze v roce 1968 provedl V. Dohnal ze zlínského muzea situační náčrt lokality a provedl zde menší zjišťovací sondu, kde v hloubce 0, 5 m narazil na kulturní vrstvu, z níž získal deset keramických zlomků, z nichž jeden byl skutečně středohradištní a zbytek patřil slezskoplatěnické fázi kultur popelnicových polí z přechodu pozdní doby bronzové a nástupu starší doby železné halštatu (ca 900 -750 př.n.l.) V roce 1981 zde provedl povrchový průzkum J. Kohoutek, spojený s mikrosondážemi, a získal obdobný počet keramických zlomků, z nichž většina byla opět pravěkého halštatského stáří a několik bylo slovanských středohradištních. V roce 1982 zde J. Nekvasil z Archeologického ústavu ČSAV v Brně nalezl ve vývratu část nádoby, opět datovatelné do halštatského období kultur popelnicových polí. V roce 2005 byla z iniciativy p.J. Zichy, starosty obce Vysoké Pole, provedena menší výzkumná akce na ploše hradiska. Ve dnech 8. - 11.května bylo provedeno nové podrobné geodetické zaměření lokality pracovníky ÚAPP Brno a na něj navázalo ve dnech 23. - 27. května provedení několika zjišťovacích sond menšího rozsahu v jihovýchodním sektoru plochy hradiska (sondy A, B, C, D a X, Y). Zároveň byl proveden orientační průzkum na celé ploše hradiska za pomoci detektoru kovů v návaznosti na objev z roku 2003, který byl v průběhu zmiňované akce předán, a prozkoumáno zpětně místo nálezu (sondy Y). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Horní Lideč" Výsledky tohoto předběžného zjišťovacího výzkumu byly naprosto šokující. Onen nález depotu železných předmětů v sondě Y představuje zatím vůbec největší soubor železných předmětů v této oblasti jihovýchodní Moravy, který lze zařadit do období Velkomoravské říše (doba středohradištní - 9. století). Soubor obsahuje celou řadu unikátních předmětů (třmeny, tauzované stříbrem, koňská udidla, kosy, sekerovité hřivny - tehdejší platidla, radlice, ostruhy, pily, apod. - celkem zde bylo nalezeno 51 předmětů, překrytých žernovem). Z dalšího výzkumu - hlavně sonda A a prospekce v JV sektoru hradiska - bylo získáno dalších více jak 100 železných předmětů (misky slezského typu, součásti výbavy jezdecké bojovnické družiny - ostruhy, hroty šípů, sekery, apod., dále další doklady intenzivního osídlení v době velkomoravské (klíče, zlomky petlic, kování vědérek, závěsná kování, apod.) Podstatně méně bylo při průzkumu získáno keramického materiálu, ale i tak byly zjištěny fragmenty středohradištních hrnců, zdobených charakteristickou vlnicí, tak i zlomky halštatské keramiky (amfora, zdobená na tuhovaném povrchu charakteristickým žlábkováním). Byla objeveny také další velkomoravské kamenné žernovy - v sondě B celý exemplář, v sondě X jen fragmenty. Výsledky této krátké zjišťovací akce přinesly zcela nové a závažné poznatky o historii jižního Valašska v rámci širšího kontextu jihovýchodní Moravy. Potvrdilo se, že hradisko na Klášťově bylo poprvé zbudováno na přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné halštatu zhruba v rozmezí let 900 - 750 př.n.l. V té době byla hornatá oblast východní Moravy vlastně poprvé v dějinách intenzivněji osídlena, jak to dokládají i četná další naleziště v této oblasti, např. Vlachovice a nebo Sehradice. Za neméně významný přínos lze pokládat výrazné stopy antropogenní aktivity v tomto prostoru v době středohradištní (9. století našeho letopočtu), tedy rámcově v době existence velkomoravské říše. Po výzkumné sondáži v roce 2005 se předpokládalo, že se v případě Klášťova tedy konečně podařilo objevit centrální velkomoravské hradisko v oblasti jižního Valašska, když bylo výzkumem prokázáno, že se ani omylem nemohlo jednat o lokalitu Gradca u Slavičína. V důsledku překvapivých nálezových výsledků v roce 2005, byla v roce 2006 podniknuta větší zjišťovací archeologická sondáž v areálu klášťovského hradiska. K lokalitě vede značená odbočka modré, hřebenové, turistické trasy. V prostoru hradiště je umístěno několik informačních tabulí Naučné stezky. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradiste-klastov
Kazatelna v Pulčíně Zajímavost
GPS poloha: 49°13'14.97"N 18°4'45.70"E
Nacházíme se v národní přírodní rezervaci Pulčín- Hradisko, která se rozprostírá na Vsetínsku. Kazatelna je velmi bizarním útvarem a v dobách (temna) sloužila jako úkryt pro pronásledované věřící, kteří se hlásili k českobratrské církvi. Po několik staletí také patří horolezcům. Asi 20 metrů pod Kazatelnou se nacházejí skalní rozsedliny, které se místy mění v chodby, jež jsou přístupné pouze v délce cca 100 metrů. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kazatelna-v-pulcine
Farný kostol Povýšení svatého Kříže - Valašské Klobouky Kostel
GPS poloha: 49°8'31.88"N 18°1'32.94"E
Farný kostol Povýšení svatého Kříže - Valašské Klobouky - presný dátum postavenia pôvodného kostola nie je známy. Po tureckom vpáde r. 1663 kostol a fara vyhoreli. terajšia podoba je z roku 1771. - posledné úpravy na kostole boli prevedené v rokoch 2000 - 2003 pri generálnej oprave. Po výmene elektroinštalácie bol kostol znova vymalovaný. Bolo inštalované podlahové kúrenie a položená dlažba z gréckeho mramora. Interiel bol upravený podľa návrhu Václava Vrby z ostravy. - hlavný oltár je z roku 1894. Oltár v ľavej bočnej kapli je zasvätený sv. Krížu a v pravej kaply je oltár Panny Marie Hostýnské. Pri vchode je umiestnená kamemnná krstiteľnica z roku 1521. Varhany sú z roku 1803. Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/farny-kostol-povyseni-svateho-krize-valasske-klobouky--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
