Průvodce "Hanušovice"

Průvodce "Hanušovice"

Králický Sněžník Vrchol

GPS poloha: 50°12'18.05"N 16°50'53.30"E

Tato hora s nadmořskou výškou 1424 m leží na hranici Čech a Polska a je dominantou krajiny. Z horského masívu odtékají řeky do třech evropských moří - Morava přes Dunaj do Černého Moře, Lipka přes Tichou Orlici a Labe do Severního moře a na polské straně Nysa Klodzka do Baltského moře. Tato státní přírodní rezervace patří mezi ekologicky nejzachovalejší části České republiky. Proto se zde vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naučná turistická stezka dlouhá 9 km seznamuje na 13-ti zastávkách návstěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi masívu. Pro výstup Na Králický Sněžník doporučujeme výstup po žluté značce, který lze začít na konečné autobusu v Dolní Moravě. Pěší návrat až do Králíků lze uskutečnit po červené značce (asi 22 km) a návrat do Starého Města po modré značce (10 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicky-sneznik

Křížová hora u Červené Vody Rozhledna

GPS poloha: 50°2'16.73"N 16°45'26.14"E

Rozhledna na Křížové hoře

První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Hanušovice" stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudována i chata pro návštěvníky a poutníky. Poutě se konaly 26. června a 6. srpna. Po odsunu německého obyvatelstva po r. 1945 došlo k pomalému úpadku místa, prostor za Křížovou horou byla vyhlášen armádním cvičištěm, od r. 1969 do r. 1990 pak sloužil sovětské armádě. Došlo tak k úplné devastaci místa. Po listopadových změnách došlo pomalu ke snaze tuto lokalitu zase povznést a využít k turistickému ruchu. R. 2006 bylo započato s výstavbou rozhledny podle architekta Mádlíka. Rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m má betonové jádro a dřevěné opláštění. Součást rozhledny je dřevěný přístřešek pro návštěvníky. V jeho výseči je vyznačen kameny půdorys bývalého kostelíka. Součástí půdorysu je jednoduchý kamenný oltářní stůl. V blízkosti vrcholu je i obnovený kříž a část obnovené Křížové cesty. Rozhledna byla otevřena návštěvníkům v červnu 2007 (16. 6. ). Nejbližší přístup od Červené Vody je po žlutém turistickém okruhu, od centra obce cca 2 km, mírnější výstup je od Šanova po stejné žluté značce asi 3 km. Určitou zajímavostí že z Křížové hory můžeme vidět 4 jiné rozhledny. Zhruba na jihozápadě Lázek, severozápadně Suchý vrch, a severně rozhlednu na Klepém a nedaleký Val u Králík. Samozřejmě je nádherný výhled Na Králický Sněžník, ale tam už rozhledna dávno nestojí...

Rozhledna je otevřena od dubna do října, v listopadu až březnu pouze na vyžádání. IV, X – so, ne 13-15 hod, V, VI, IX so, ne 10-17 hod, VII, VIII denně 10-17 hod

v případě zájmu nad 5 osob lze domluvit individuální vstup Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizova-hora-u-cervene-vody

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník Rezervace

GPS poloha: 50°12'10.35"N 16°50'49.41"E

Velkoplošná Národní přírodní rezervace Králický Sněžník (1694, 67 ha) leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1423, 7 m. K zamezení rušivých vlivů z okolí bylo pro rezervaci vymezeno ochranné pásmo o rozloze dalších 1371,24 ha. Posláním rezervace je ochrana přirozených montánních a subalpínských biotopů, na které jsou vázána unikátní rostlinná a živočišná společenstva. Tyto biotopy se zachovaly roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Jsou to zejména zbytky rašelinišť, pramenišť a arktoalpinských trávníků v nejvyšších vrcholových částech, přirozených horských smrčin, bučin, suťových javořin. Území je zajímavé i po stránce geomorfologické. Králický Sněžník je kerné pohoří vzniklé tektonickými zdvihy v mladších třetihorách. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulami a svory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápence a dolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice. Ve čtvrtohorách bylo území modelováno ledovcem, vznikl charakteristický amfiteátr řeky Moravy, mrazové sruby, kamenná moře a jiné periglaciální jevy. V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami. Z jeskyní jsou nejznámější Tvarožné díry s podzemním tokem a Patzeltova jeskyně s jezírkem. Zájimavá jsou balvanitá koryta Moravy, Prudkého potoka a dalších vodních toků. V chráněném území se vyskytují některé vzácné druhy rostlin např. oměj šalamounek, kamzičník rakouský, ovsíř dvouřízný, zvonek vousatý a další. K nejbohatším lokalitám Králického Sněžníku patří lavinová dráha pod pramenem Moravy. Dochází zde k prolínání vysokohorských druhů s druhy lesními (např. pižmovka mošusová, křivatec žlutý, plicník tmavý, růže převislá. Králický Sněžník je jedna z nejvýznamnějších zoologických lokalit regionu - subalpinské druhy hmyzu na loukách nad hranicí lesa, v horských lesích 53 druhů kovaříkovitých brouků, na vrchovišti žije entomofauna, u rašelinných jezírek se Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Hanušovice" vyskytuje vzácná vážka lesklice horská. Z chráněných druhů živočichů žijí v rezervaci např. myšivka horská, jeřábek lesní a linduška horská. V jeskyních zimují netopýři. Nepůvodní je zde kamzík horský, který se zde rozšířil z Hrubého Jeseníku, kde byl vysazen. Rezervací lze projít po značených turistických trasách. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-kralicky-sneznik

Rozhledna Suchý vrch Rozhledna

GPS poloha: 50°3'7.42"N 16°41'23.42"E

Jihozápadním směrem od města Králíky se rozprostírá Bukovohorská pahorkatina a její nejvyšší hora je Suchý vrch ( 995 m. n.m.). Na nižším vrcholu Suchého vrchu ve výšce 975 metrů byla postavena stejnojmenná rozhledna. Rozhledna byla původně stavěna jako vodárenská věž, je betonová, její tvar připomíná hřib a její výška je 33 metrů. Rozhledna je přístupná v letní sezoně a vyhlídková plošina je ve výšce 22 metrů. Při dobré viditelnosti můžeme z rozhledny vidět Šerlich, kralický sněžník, Praděd, panorama Hrubého Jeseníku a případně i Sněžku. Přímo k rozhledně můžeme dojet autem. Z města Králíky se vydáme jihozápadním směrem po silnici číslo 11 směrem do Jablonného nad Orlicí. Dojedeme do Červenovodského sedla a tady odbočíme doprava podle ukazatele k rozhledně. Případně můžeme nechat v sedle auto a pokračovat pěšky po zelené turistické značce. Z města Králíky vede k rozhledně červená turistická značka. Kramářova chata na Suchém vrchu na pomezí Orlických hor a Jeseníků je příjemným místem pro strávení romantického víkendu ve dvou i rodinné dovolené. Chata se nachází uprostřed lesů ve výšce téměř 1000 metrech n.m. Nabízí ideální podmínky pro různorodé volnočasové aktivity. V létě je vhodným výchozím bodem pro cyklistické výlety, pěší túry i výlety za poznáním. Oblíbená je například dělostřelecká tvrz Bouda či Kralická pevnostní oblast. Nabídku výletů doplňuje i skutečnost, že Kramářova chata se nachází poblíž polských hranic. Nadšence zimních sportů potěší tři okolní ski centra či výběr ze 60- 80 km pravidelně upravovaných tratí. Po celý rok si mohou turisté užívat krásnou a zachovalou přírodu. Před chatou je malá obora s chovem Jelena evropského, která jistě potěší nejen nejmladší návštěvníky. Na své si zde přijdou i ti, kteří vyhledávají gastronomický zážitek. Restaurace Kramářovy chaty se zaměřuje na speciality i tradiční jídla české gastronomie. Z venkovních aktivit se nabízí výlety a procházky po okolí či aktivnější nordic walking. Turistické hůlky jsou k zapůjčení přímo v chatě. Překrásné výhledy do okolí, horský vzduch a klid přírody je balzámem na duši. Vydat se můžete poznávat nejenom krásy orlické přírody, ale také historii. Necelé 4 kilometry od Kramářovy chaty najdete jednu z nejzachovalejších dělostřeleckých pevností v okolí. V létě je okolí Suchého vrchu ideální pro cykloturistiku. Orlické hory jsou poklidnější destinací, se zástupy turistů se zde nesetkáte. Za to se vám nabídne jedinečný zážitek na přírodu i zdejší život. Zimní nebo letní dovolená v Orlických horách V zimě můžete vybírat hned ze tří blízkých lyžařských středisek. Nejblíže se nachází Čenkovice, pouhých 6 kilometrů. Lyžování v Červené Vodě je vzdálené 12 kilometrů a Dolní Morava 22 km. Máte raději běžky? V okolí Kramářovy chaty vedou tři pravidelně udržované běžecké stopy. Nasát můžete nejen čerstvý vzduch, ale i atmosféru okolní lesnaté přírody. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-suchy-vrch

Rozhledna Val u Králík Rozhledna

GPS poloha: 50°4'19.47"N 16°47'31.30"E

Část dovolené 2009 jsme strávili v Jeseníkách , ze kterých jsme si odskočili do Východních Čech. Při naší návštěvě kláštera na hoře Matky Boží jsme si také prohlédli volně přístupnou rozhlednu Val. Vznikla v roce 2003 jako telekomunikační věž mobilního operátora Vodafone. Celková výška věže je 34, 5 metrů. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 22 metrů nad zemí, vede 102 schodů. Byla otevřena 16.června 2003 a je identická s věží na Ruprechtickém Špičáku v broumovském výběžku. Při stavbě se použil již stojící vodojem, který jednoduchá neopláštěná kovová rozhledna obkročila. Výstup nahoru sice není nejpohodlnější , ale určitě sem zajeďte nebo zajděte. 102 schodů není moc. Razítko jsme dostali v pokladně kláštera. K rozhledně se dostanete, když ze silnice č. 43 z Červené Vody do Králík odbočíte v Dolní Orlici vpravo na Horní Orlici. V obci Dolní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Hanušovice" Hedeč odbočíte na křižovatce vpravo a po cca 0,4 km dojedete pod rozhlednu. Od kláštera je to asi jen 1 km po pohodlné cestě. Vstupné se neplatí. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-val-u-kralik

Šerák Hřeben

GPS poloha: 50°11'12.64"N 17°6'24.07"E

Hora Šerák v Jesenikách Autor článku: Martina Kusýnová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak

Šumperk z věže stoleté radnice Vyhlídka

GPS poloha: 49°57'55.19"N 16°58'13.76"E

Na počátku 20. století si tehdejší šumperští radní usmysleli, že Stará radnice, jež měla gotické jádro a četné renesanční, barokní i klasicistní přestavby, není už tolik reprezentativní, jak by si přáli a rozhodli se, že postaví radniční budovu novou a takovou, která by více vyjadřovala německý styl. V r. 1907 byl ustanoven výbor pro výstavbu nové radnice, který předložil po několika jednáních požadavky na parametry nové budovy. O dva roky později se již začalo s bouráním Staré radnice. Do vypsaného výběrového řízení se přihlásilo 33 soutežních návrhů, výběrová komise je všechny posoudila a vybrala tři vítězné návrhy, z kterých si mělo zastupitelstvo vybrat, ale to by nesměli již od začátku preferovat návrh na pátém místě od dobrého známého Georga Bergera. Jeho projekt, na kterém spolupracoval i architekt Ludwig Schöne, byl nakonec realizován. Základní kámen byl položen v lednu 1910, hrubá stavba byla dokončena již květnu téhož roku a slavnostní otevření nové budovy radnice se uskutečnilo 9. září 1911. Na výstavbě se podílely přední šumperské a vídeňské firmy. Okolo radnice se psaly dějiny města Šumperka: nejdříve vedení města neuznalo vunik Československa a v den příjezdu T. G. Masaryka do Prahy (21. prosince 1918) se před radnicí uskutečnila česká manifestace, zastupitelstvo bylo rozpuštěno již 16. prosince a vedení města se ujal vládní komisař. 8. října o dvacet let později převzal symbolický klíč k městu generál wehrmachtu Hans von Obsfelder a město do konce druhé světové války převzali nacisté. V 80. letech podkorví radnice zachvátil požár a polistopadová doba se nesla ve znamení rekonstrukcí a přestaveb radniční budovy. Při příležitosti konání Dnů evropského dědictví v září 2011 si radnice připomněla své 100. výročí výstavou, přednáškami historika a prohlídkami kanceláří a obřadní síně. Obdobná výstava je k vidění ve Vlastivědném muzeu v Šumperku do 15. ledna 2012. Na radnici můžete zavítat i tak, nejlépe pokud se vydáte na radniční věž, odkud je jedinečný pohled na město z ptačí perspektivy z bezprostřední vzdálenosti. Za dobrého počasí lez vidět i masiv Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Moravy Pradědem (1 491 m n. m.), horní nádrží PVe Dlouhé Stráně a hlavním hřebenem Jeseníků. Výstupy na radniční věž začínají vždy na stanovišti průvodců každou půlhodinu v rámci provozní doby. Provozní doba: červen, září | po-ne | 9.00-15.00 hod. ||| červenec, září | po-ne | 9. 00-12.00, 13.00-17.00 hod ||| mimo uvedené období se lze objednat k prohlídce (min. 14 dní předem) Kontakt: Šumperská radnice (MěÚ Šumperk), nám. Míru 1, 787 93 Šumperk, tel. : 583 388 610, e- mail: [email protected], www.sumperk.cz Autor článku: Bohuslav Vondruška Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumperk-z-veze-stolete-radnice--2

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Hanušovice" Kramářova chata Chata

GPS poloha: 50°3'7.31"N 16°41'23.89"E

V brzké době asi řada turistů bude mile překvapena opětovným otevřením obnovené chaty na Suchém vrchu v Orlických horách. Původní chata na Suchém vrchu byla postavena v letech 1926-28, slavnostní otevření proběhlo 6.7.1928 právě za účasti dr. Karla Kramáře, jehož jméno nese. Stavbu financoval Klub českých turistů a sama výstavba se měla stát demonstrací české síly v jinak silně německém pohraničí. Mimo jiné se na chatě stavil v r. 1937 se svým doprovodem i prezident Beneš při inspekční cestě po pohraničním opevnění. Ostatně Dělostřelecká tvrz Bouda je skoro za rohem. Po zabrání pohraničí chata střídala majitele, zabral ji i Wehrmacht, který zde zřídil rehabilitační ústav pro raněné letce. Po válce ji užívala i čs. armáda, ostatně na Suchém vrchu má armáda dodnes nějaké objekty, i některé vysílače kolem vrcholu měly vojenský účel. Do užívání turistické veřejnosti se vrátila v r. 1961, v 80. letech 20. století došlo i k přestavbě přilehlé rozhledny (s vodojemem), otevřený ochoz byl překryt střechou ve tvaru seříznutého kužele. I po revoluci r. 1989 chata dále sloužila veřejnosti, ale po nepovedené privatizaci došlo po nějaké době k jejímu uzavření. Zkáza pak byla dovršena 16. 7.2003 (paradoxně nedávno po 75. výročí otevření), kdy chata záhadně vyhořela. Tedy zcela záhadně ne, vyšetřování objevilo nějaké chemické látky i pravděpodobné ohnisko požáru. Čili celkem obvyklý scénář, ostatně ne dlouho před tím hořelo i v nedalekých Jeseníkách (Alfrédka, Traťovka, částečně i Rabštejn). Naštěstí od zmíněné Alfrédky chata nebyla celá dřevěná, pod obložením se skrývala zděná konstrukce. Díky zásahu hasičů tedy chata nepadla celá. Dlouho dobu pak u rozhledny stály tedy trosky velké chaty. Rozhledna naštěstí vydržela a její přízemí dosud slouží nejen jako pokladna , ale i jako občerstvení pro návštěvníky Suchého vrchu. Vždyť vedle je parkoviště pro návštěvníky dělostřelecké tvrze Bouda a místo je hojně navštěvováno i dalšími turisty, cyklisty a lyžaři. V roce 2009 chatu získala firma CVS Žamberk a brzy se začalo pracovat na rekonstrukci. Nakonec další informace, snímky či historii je možno najít na pěkném webu firmy. I podle dalších informací by se měl areál na Suchém vrchu dál rozšiřovat. Spoustu návštěvníků sem určitě dorazí díky nedaleké lanovce na Bukovou horu z Červené Vody (nakonec i z Čenkovic, kde letos otevřou novou sedačku), možná i od Dolní Moravy, kam to není zas tak daleko. Do budoucna je snad plánovaná sjezdovka a vlek nebo dokonce lanovka i na samotný Suchý vrch, takže se můžeme chystat na další novinky. Kramářova chata ožívá: Rekonstrukce Kramářovy chaty na Suchém vrchu v Orlických horách, která probíhá od loňského léta, je v plném proudu. Společnost CVS Žamberk připravila projekt, který se soustředí na maximální obnovu původního vzhledu budovy. Nová Kramářova chata se má slavnostně otevřít 5. července 2012. „Znovuobnovená Kramářova chata na Suchém vrchu má stejně jako původní objekt poskytovat ubytovací a gastronomické služby. Naším plánem je zaměřit se na kvalitu a příjemnou atmosféru,“ říká Stanislav Havel, zástupce investora a dodává, že již nyní přijímají rezervace. „Chceme, aby se stal Suchý vrch opět vyhledávaným nejen výletním místem, kde se dobře vaří a je vybudované kvalitní zázemí pro sport, ale také místem pro významné oslavy jako jsou například kulaté narozeniny, svatby, setkání se spolužáky nebo firemní výjezdní zasedání.“ Nová Kramářova chata má splňovat současné trendy pro sport i relaxaci. Kromě útulných apartmánů bude nabízet také zážitkovou gastronomii nebo wellness aktivity. „Chceme se zaměřit na tradiční českou kuchyni,“ zmiňuje Havel a dodává, že již nyní jsou dohodnuti se šéfkuchařem, který posledních několik let sbíral zkušenosti ve vyhlášených pražských i zahraničních restauracích. „Česká jídla jsou v poslední době mnohdy opomíjena. Chceme ukázat, že mohou být připravována a podávána velmi vkusně a chutně,“ vysvětluje Stanislav Havel. Podle jeho mínění se Kramářova chata opět stane tradičním výletním místem. „A to je další z důvodů, proč jsme do rekonstrukce šli. Chtěli bychom opět zpřístupnit Suchý vrch veřejnosti,“ dodává Havel. Jedinečné přírodní podmínky, nadmořská výška a dokonce i omezená přístupnost budou z Kramářovy chaty činit výjimečnou lokalitu. Slavnostní otevření proběhne v červenci Příběh Kramářovy chaty přitom sahá do dvacátých let minulého století. Během rozvoje turistických spolků byla turistická chata na Suchém vrchu postavena podle plánů architekta Jaroslava Stejskala. „Vlastní výstavba objektu se stala demonstrací síly českého turistického hnutí, které stále více pronikalo i do tehdejšího německého pohraničí,“ vysvětluje detaily Stanislav Havel. Své jméno nese budova dle prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Nicméně to není jediné významné jméno, se kterým se chata pojí. „Během léta v roce 1937 zde poobědval tehdejší prezident Dr. Edvard Beneš, když vykonával inspekční cestu po pohraničním opevnění,“ dodává Havel a říká, že ve třicátých letech byla chata rozšířena o rozhlednu. Z věže je rozhled na Orlické hory, kralický sněžník, Hrubý Jeseník nebo Žamberecko. „Při dobré Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Hanušovice" viditelnosti je pěkný rozhled například i do polské Kladské kotliny. Svým typickým tvarem jechata poznávacím znamením Suchého vrchu,“ upozorňuje Stanislav Havel. Více informací o Suchém vrchu: Plochý hřeben Suchého vrchu a Bukové hory nabízí ideální podmínky pro běžecké lyžování: strojově upravované tratě, nedotčená příroda a překrásné výhledy. Suchý vrch je dvouvrcholový protáhlý masiv, nejvyšší bod Bukovohorské hornatiny (995 m.n.m.). Po Suchém vrchu dříve probíhala zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Ta byla totožná s průběhem vodního rozvodí Labe a Dunaje. V 60. letech minulého století se však zemská hranice posunula více na východ. Základní kámen Kramářovy chaty byl položen 22. srpna 1926 a její výstavba byla spíše demonstrací přítomnosti českého národa oproti početné německé menšině obývající pohraničí. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kramarova-chata

Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Rezervace

GPS poloha: 50°10'9.72"N 17°6'43.92"E

Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí 850 - 1422, 8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby.Ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Rezervace je soustředěna v okolí severní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ve vrcholové části Keprnické hornatiny - tvoří ji vrcholy Šerák (1350,8 m n.m.), Keprník (1422,8 m n. m.) a Vozka (1377,1 m n.m. ). Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce 1989. Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na vrcholu Keprníku se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. V rezervaci se vyskytují vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Z flóry je významný výskyt následujících rostlin. Jedná se především o silně ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata), ohrožený oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), silně ohrožený neoendemit Hrubého Jeseníku zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), kriticky ohrožený hořec tečkovaný (Gentiana punctata), ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago), kriticky ohrožený jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), silně ohroženou violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silně ohroženou šichu oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum) a ohroženou plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Rozsáhlá vrchoviště jsou známá výskytem kriticky ohroženého bradáčka srdčitého (Listera cordata), ohrožené ostřice chudokvěté (Carex pauciflora), silně ohrožené ostřice bažinné (Carex pulicaris), dále klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus) a dalších druhů. Hole na vrcholech Vozky a Keprníku hostí např. kriticky ohroženou řeřišnici rýtolistou (Cardamine resedifolia), silně ohroženou sítinu trojklanou (Juncus trifidus) a rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum). Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu je zde stálá populace rysa ostrovida. Územím prochází spolu s červenou tur. zn. stejnojmenná Naučná stezka a několik jiných značených turistických stezek. Na Šerák vede sedačková lanovka z Ramzové. Na Šeráku je turistická Jiřího chata, má zde vyrůst nová meteorologická stanice. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-serak-keprnik

Severomoravská chata Chata

GPS poloha: 50°3'47.39"N 16°50'56.65"E

Chata se nachází na vrcholu Pohořelec. Nabízí 100 ubytovacích míst. Poblíž chaty se nachází lyžařský vlek a množství běžeckých a turistických tras. Chata je vhodná pro rodinnou rekreaci, lyžařské kurzy, školy v přírodě a regenerační a vzdělávací kurzy. Je zde i spoustu sportovního vyžití hřiště na volejbal, hřiště na kroket, stolní tenis, půjčovna lyží a kol... Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Hanušovice" Autor článku: Martina Tůmová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/severomoravska-chata

Údolí Divoké Desné Řeka

GPS poloha: 50°3'50.00"N 17°11'59.21"E

Údolí Divoké Desné

Divoká Desná pramenící v tzv. pramenné míse na temeni Vysoké hole vytváří nejdelší horské údolí v Hrubém Jeseníku. Odvádí tedy vody z Pradědské hornatiny, nejvyšší části Hrubého Jeseníku. Pod vytěženým vrchem Zámčisko (kámen z něj byl použit při stavbě PVE a zbyla z něj malá skalka) se stýká s potoky z Medvědího žlebu pod Velkým Májem a ze žlebu Velkého Děda. Odtud je již Divoká Desná poměrně svižná říčka. Hluboké údolí má téměř vysokohorský ráz a některými znalci bývalo považováno za nekrásnější údolí Jeseníků. To platí zejména pro jeho závěrečnou část zhruba za rozcestníkem Pod Zámčiskem ke zmiňovanému Zámčisku. Dále údolím již prochází široká asfaltka směřují na vrchol Dlouhých Strání k horní nádrži PVE. Další část údolí je zaplavena dolní nádrží vodního díla, ve které divoký tok řeky mizí. U rozcestníku U Kamenné chaty je odbočka do Divokého dolu a na Praděd. Nad pravou stranou údolí se tyčí skalnatý vrch Divoký kámen a špičatý Medvědí hřbet. Protější levý svah téměř jednolitě svírá svah hřebenu Malé a Velké Jezerné, až za přehradou výrazně vybíhá Tupý vrch. Pod Medvědím hřbetem probíhá Česnekový důl, který směřuje ke Švýcárně. Za serpentinami pod dolní přehradou se údolí trošku rozšiřuje, aby se vzápětí sevřelo ve skalní soutěsce, kde je místo pouze na skalnaté koryto řeky a silnici. To už je řeka pod svahem Hřbetů, po jejichž úbočí se sjíždí od Petrovky (pravý břeh) a na levém břehu pod výraznou Medvědí horou přitéká Borový potok, se soustavou vodopádů. Zde již končí nejprudší část toku, aby volněji dorazila k mostu pod stoupáním na Červenohorské sedlo a pod chatovou osadou v Koutech dotekla k soutoku se svou jmenovkyní Hučivou Desnou, kde ztratí svůj přídomek Divoká. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-divoke-desne

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Lesní bar Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°13'34.62"N 17°3'2.45"E

Když se vydáte cestou z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora v Jeseníkách), rozprostře se před vaším turistickým okem cosi, co se na první pohled bude zdát jako pouhý přelud vyprahlého poutníka. Lesní bar. Dřevěný stůl, dřevěné lavice, dřevěná koryta, ve kterých proudí čistá voda. A jak tak proudí, chladí přitom nápoje, které jsou v korytech, případně sudech, umístěny. Pivo, ledový čaj, dětské pití, energetický drink, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Hanušovice" cola, slivovice, svařák... co je libo. A to tam - vlesích - stojí po celé dny obsluha?, říkáte si možná. Nikoliv. Lesní bar je samoobsluhou. Vezmete si nápoj, sušenku a do kasičky umístěné na dřevěném stolku hodíte dvacetikorunu. Lesní bar, který vznikl proto, aby zpříjemnil turistům a cyklistům výšlapy do kopců, je živý jen z nadšení pánů provozovatelů a z důvěry v lidské pokolení. Napůl přírodní a napůl lidmi vytvořený úkaz je jedním z nejzajímavějších turistických cílů, které jsem za svůj dosavadní život měla možnost spatřit. Autor článku: Gabriela Sedláčková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-bar

Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál

GPS poloha: 50°6'3.92"N 17°7'14.34"E

Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1.2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku)

Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč.

Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-kouty-nad-desnou

Skiareál Buková hora, lyžařské středisko Čenkovice Ski areál

GPS poloha: 50°0'46.12"N 16°41'28.87"E

Skiareál Buková hora - lyžařské a rekreační středisko Čenkovice se nachází na rozhraní Orlických hor a Jeseníků v Bukovohorské hornatině v nadmořské výšce 750-958 m. Je snadno dostupné z hlavních silničních tahů "Praha - Hradec Králové - Šumperk - Ostrava" silnice č. 11, "Brno - Letovice - Svitavy Lanškroun" silnice č. 43. Ski centrum Čenkovice nabízí 7 sjezdovek (5 lehkých a 2 střední náročnosti), 8 vleků /5 vleků s JOS/ 4 sjezdovky (3, 5, 6, 7) - technické zasněžování, 2 sjezdovky (6, 7) s možností nočního lyžování. Nugget Snowpark Čenkovice - Snowpark je zařazen do střední náročnosti s vlastním vlekem a osvětlením. Vlyžařském areálu je i snowtubing: 1 vlek, dětská lyžařská školka: 1 vlek. Sjezdové tratě na severních svazích umožňují lyžování ivjarních měsících. Pro milovníky bílé stopy má Skiareál Buková hora a okolí k dispozici několik desítek kilometrů perfektně udržovaných běžeckých tratí ahřebenová cesta zBukové hory na Suchý Vrch dále na Vysoký kámen nad Mladkovem láká spoustu vyznavačů klasického lyžování. Skiareál s okolím pro Vás upravuje až 75 km běžeckých tratí. Nabídka služeb: profesionální snowboardová škola, lyžařská škola a školka, půjčovny lyží asnowboardů, restaurace, rychlé občerstvení, ubytování v soukromí, chatách a apartmánech, penziony, rekreační zařízení, ubytovny, kontakty na odtahovou aasistenční službu, autoservis, pneuservis, sportovní potřeby, umělá horolezecká stěna Lanškroun, krytý plavecký bazén Česká Třebová, online webová kamera Čenkovice, předpověď počasí pro Čenkovice, aktuální počasí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Hanušovice" nad ČR, radarová mapa ČR a další informace Autor článku: Pavel Šlesingr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-bukova-hora-lyzarske-stredisko-cenkovice

ski areál Čenkovice Ski areál

GPS poloha: 50°0'50.18"N 16°41'43.12"E

Hledáte ideální místo pro strávení vaší zimní dovolené, prázdnin nebo víkendu?

Skiareál Čenkovice přináší spoustu zážitků pro každého. Díky široké nabídce přepravních zařízení a sjezdovek různých obtížností si zde na své přijdou pokročilí lyžaři a snowboardisté, ale i rodiny s dětmi nebo vyznavači klidnější jízdy na pravidelně upravovaných svazích.

Čenkovice patří k největším lyžařským střediskům Orlických hor. Sjezdové tratě v celkové délce 4 450 metrů vybavené systémem technického zasněžování spolu s dvousedačkovou lanovkou a šesti vleky jsou zárukou plynulého provozu střediska a lyžování bez dlouhého čekání. V nabídce služeb nechybí ani večerní lyžování. Milovníkům klasického lyžování je v areálu k dispozici 70 km upravovaných běžeckých tras. Jedná se zejména o běžecké okruhy na úpatí Bukové hory a dále hřebenovou cestu na Suchý Vrch a do Mladkova s napojením na další trasy Orlických hor.

Skiareál Čenkovice nabízí komplexní služby pro lyžaře a snowboardisty:

• dvousedačková lanovka a šest vleků • 4 450 metrů sjezdových stratí • lyžařská škola a školička pro nejmenší • skiservis a půjčovna lyžařského vybavení • široká nabídka ubytovacích zařízení • restaurace a občerstvovací služby • centrální pokladna s možností platby kartou • velkokapacitní parkoviště zdarma • věrnostní program pro stálé zákazníky • 70 km upravovaných běžeckých tratí Informace o cenách a slevách Držitelům karet ISIC je v zimní sezóně 2011/2012 poskytována sleva ve výši 10%! Výhodné ceny pro rodiny s dětmi, mládež a seniory. Jak k nám

Skiareál Čenkovice je ideálně dostupný z hlavních silničních tahů: Brno – Svitavy – Lanškroun Hradec Králové – Žamberk – Jablonné nad Orlicí Olomouc – Zábřeh – Štíty Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Hanušovice" Ostrava – Bruntál – Šumperk - Štíty Litomyšl – Česká Třebová - Lanškroun centrální parkoviště skiareálu – GPS 50°0'44"N 16°41'25"E K dopravě do Čenkovic můžete využít také pravidelné linky skibusů. Kontaktní údaje web: www.skiarealcenkovice.cz Ubytování, lanovka, vleky Voda a sport Svitavy tel.: +420 731 412 015, e-mail: [email protected] Ski klub Česká Třebová tel.: +420 602 876 964, e-mail: [email protected] TJ Čenkovice tel.: +420 732 746 094, e-mail: [email protected]

Informační centrum Čenkovice tel.: +420 465 391 039, e-mail: [email protected] Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-cenkovice

Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Hanušovice" Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna

Bouda Muzeum

GPS poloha: 50°4'17.58"N 16°40'41.53"E

Dělostřelecká tvrz Bouda je součástí pevnostního systému budovaného před II. světovou válkou. Od roku 1990 probíhají rozsáhlé rekonstrukce, které umožnili zpřístupnění veřejnosti. Pevnost je největším muzeem československého stálého opevnění u nás. Více informací na http://www.bunkry.cz/ bouda Bouda vstupné : dosp. 50 Kč , stud. a důch 40 Kč , děti od 6 l. 30 Kč prohlídka : květen,červen, září, - 11h , 13h, 15h denně červenec, srpen - 11 h - 16h denně , vždy v celou hodinu říjen 11h, 13h,15h, SO, NE a Sv Podrobnější info na www.bunkry.cz/bouda/ Možnosti dopravy najdete na www.odjezdy.cz Autor článku: Stanislav Říha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda--2

Knížecí cesta Technická památka

GPS poloha: 50°6'14.58"N 17°6'5.04"E

Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizeci-cesta

Králická Pevnostní Oblast Technická památka

GPS poloha: 50°5'12.80"N 16°45'56.95"E

Králická Pevnostní Oblast - je území v České republice v Pardubickém kraji kde je největší hustota pozůstatků čs. pevnostního systému z let 1935-1938. Byl to nejsilněji opevněný systém ochrany státní hranice pře II.sv. válkou. Intenzivní prací se zde podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, pro pevnostní jednotky zde armáda nechala postavit moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě. V současnosti se s těmito kdysi přísně tajemnými pevnostními stavbami seznámit prostřednictvím muzeí ve zpřístupněných pevnostních objektech. Protože jsme po dojití trasy měli ještě dostatek času, tak jsme navštívili Vojenské muzeum v Králikách ( TZ č. 327 )(kousek za městem) a Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ ( TZ č.1639 )(hned vedle muzea). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Hanušovice" Pěšky se sem dostanete z náměstí po červené turistické značce směr Prostřední Lipka. Je to jen 1km. My jsme si prohlédli muzeum, ale do pěchotního srubu jsme došli v době kdy nebyla prohlídka. Tak jsme si prohlédli tuto stavbu zvenčí a vydali se zpět do města. Další objekty tohoto obranného systému, kde je nějaká expozice např. jsou: Muzeum čs. opevnění — dělostřelecká tvrz Bouda ( TZ č.326 ) Dělostřelecká tvrz Hůrka ( TZ č.1636 ) Pěchotní srub K — S 5 „U potoka“ ( TZ č.1108 ) Pěchotní srub K — S 8 „U nádraží“ Dělostřelecká pozorovatelna K — S 12b „Utržený“ Muzeum Vysoký Kámen je tvořeno pěchotním srubem K — S 25 „Na sedle“, a třemi lehkými objekty vz. 37 (č. 59, 60, 260). Vojenské muzeum Lichkov ( TZ č.1639 )— tvoří sruby K — S 31 „U besídky“ a K — S 32 „Na růžku“ Dále se pracuje na rekonstrukci dalších objektů : Pěchotní srub K — S 37 „Na rozhledně“, Pěchotní srub K — S 38 „U křížku“, Pěchotní srub K — S 46 „V zátiší“) lehké objekty vz. 37 č.35 a36 Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicka-pevnostni-oblast

Lesní železnice v Koutech Technická památka

GPS poloha: 50°6'31.18"N 17°5'1.14"E

Na konci 19. století byly ve svazích Černé stráně vybudovány soustavy lanovek a úzkorozchodných železnic k likvidování následků větrné kalamity, která poškodila lesní porosty na tomto masivu. Dodnes můžeme na jižních svazích hory najít nějaké zbytky drážních těles a lanovek, na kterých byly položeny základy dopravních zařízení. Další železnice pak vedla do prostoru Černé Stráně a Vozky od severu, dodnes můžeme vidět zbytky železnice např. V Branné u Banjaluky, či Josefové. Železnice na jižním svahu se rozkládaly v prostoru nad Kouty a Přemyslovem. Železnice měly být postaveny v patrech ve vrstevnicích zhruba od 700m do 1000m ve vzdálenostech 100m výšky. Nejnižší patro mělo začínat zhruba v nejvyšším bodu tzv. Knížecí cesty, což je cca 700m n.m.. Spojení mezi patry pak zajišťovaly pozemní lanovky. Některá patra dráhy jsou již zcela zarostlá nebo zničená, nicméně něco se dá pořád najít. V překvapivě dobrém stavu je nejvyšší 4. patro ve výšce kolem 1000m, v podsatě jsem na ně narazi lpři sestupu lesem od skal na Kazatelně. Základy železnice byly totiž stavěny z kamení na sucho, ale zřejmě dostatečně bytelně, aby se nerozpadly. Téměř v jižním bodě svahu Černé stráně pak na těleso dráhy navazuje násep po kterém byla asi vedena jedna z lanovek. Dráha pak směřuje dál k severu kde mizí nebo končí v mlází. Naštestí porost není příliš hustý a brzy se dá narazit na průsek k silnici po úbočí Černé stráně, po cca 300m pak dorazí k silnici s červenou cykloznačkou od Přemyslova. Zhruba podobnou trasu bych doporučil k zájemcům o průzkum této zajímavé technické památky. Většina částí železnic je bohužel dostupná s obtížemi, je možná škoda, že alespoň k některým částem není upraven nějaký smysluplněnší přístup, přece jen se jedná o dílo, které ve své době představovalo zajímavou ukázku důmyslu lesníků a dřevorubců. Ostatně dodnes se najdou v Koutech pamětníci, kteří tvrdí, jak v mládí někde v lese jezdili na vozíčcích. Poměrně zajímavě je popsána železnice na stránkách obce Loučná, viz. níže, ovšem kolejnice či pražce dnes asi v lese už nenajdeme. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Hanušovice"

http://www.loucna-nad-desnou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=8708&id=31753&p1=3034 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-zeleznice-v-koutech

Muzeum silnic Vikýřovice - Šumperk Muzeum

GPS poloha: 49°58'2.75"N 16°59'59.28"E

Koncem října (27.10.2010) bylo ve Vikýřovicích otevřeno nové muzeum silnic. Sbírkový fond obsahuje předměty a exponáty převážně z oblasti severní a střední Moravy. S vytvářením sbírky bylo započato v r. 1995, samotné muzeum vzniklo r. 2005. Muzeum je umístěno v prostorách bývalého hospodářského dvora ve vikýřovické části Krenišov. Prozatím je otevřena část budovy s klenbami v přízemí, do budoucna se počítá s oddělením mostů (ze silnice od Šumperka je vidět na dvůr s železnými konstrukcemi bývalých mostů a lávek) a oddělení věnované železárnám bratří Kleinů z Loučné a Sobotína, významných železničních i silničních stavitelů. Před vstupem do muzea je řada historických patníků, k nejzajímavějším exponátům zatím patří železný kololis na zpevňování kol formanských vozů, najdeme tu historické vozy, kočár, saně, dámské kolo či různé nářadí, tabulky, směrovky, závodní kroniky, odznaky či vyznamenání apod. Měly by tu být vystaveny i archeologické nálezy ze staveb silnic, najdeme tu mapu Československa z r. 1937 se zakreslenou dálnicí podle návrhu J. A. Bati. Na velkoplošné obrazovce může návštěvník shlédnou filmy a fotografie o stavbách silnic. Muzeum vzniklo z velké části díky podpoře tzv. Norských fondů a Olomouckého kraje, iniciátorem myšlenky je především ředitel Okresní správy silnic Šumperk Roman Bednář. Zajímavé jsou plány na další dostavbu muzea. Silnice I/11 by do budoucna měla být přemostěna bývalou lávkou ze šumperského nádraží, v arálu má vzniknout vyhlídková věž, v bývalých objektech pak budou depozitáře. Muzeum je snadno dostupné od silnice č. 11/44 Šumperk – Jeseník od odbočky směr Hraběšice, Krásné (k penzionu U Jirsáka). Otevření muzea je i významným počinem v roce, kdy se Vikýřovice staly vesnicí roku Olomouckého kraje.

Otevřeno by mělo být Út-Pá 10-16hod, So 9-16, vstupné 30,- Kč dospělí, 10,- děti, 50,- Kč rodinné vstupné Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-silnic-vikyrovice-sumperk

K-S 5 U potoka Památník

GPS poloha: 50°6'30.36"N 16°48'24.88"E

V překrásné krajině pod Králickým Sněžníkem se nachází Muzeum československého opevnění z let 1935-38 tzv. Pěchotní srub K- S 5 U potoka. Expozice pojednává o opevnění v prostoru králického udolí, v málo navštěvovaném unikátním prostoru Sušiny, Podbělky a v okolí Starého Města pod Sněžníkem. Vítaná zastávka při výletě Na Králický Sněžník. Bližší informace na http:/// www.sweb.cz/ k5. Přístup ke srubu je možný vlakem do zastávky Červený Potok (trať 024, směr Hanušovice-Ústí nad Orlicí), odtud pěšky směrem na Dolní Moravu, na začátku vesnice (u zastávky ČAD) je již možno spatřit ukazatele (tato pěší část volnou chůzí trvá necelých 45 minut) nebo autem, parkování možné dále v obci Dolní Morava asi 800 metrů od objektu. Bližší informace na http:///www.sweb.cz/k5. Autor článku: Jiri Vanecek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/k-s-5-u-potoka

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Hanušovice" Obří skály rozcestník Rozcestí

GPS poloha: 50°11'48.99"N 17°6'12.48"E

Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-skaly-rozcestnik

Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E

Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti

Kamzík Rozcestí

GPS poloha: 50°6'15.21"N 17°11'22.99"E

Rozcestí modré a zelené turistické značky. Nachází se asi 2 kilometry západně od chaty Švýcárna. Modrá značka zde dále pokračuje až na Červenohorské sedlo. Po zelené značce se dostanete až do vesnice Kouty nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamzik

Vřesová studánka Studánka

GPS poloha: 50°8'43.55"N 17°8'3.16"E

V dávných dobách kdy byly ještě Jeseníky plné nepropustných hvozdů, ve kterých nacházela ukryt nejrůznější zvířena, vydal se pod Červenou horu lovec. Prodíraje se porostem uzřel statného jelena i sejmul kuši a jediným výstřelem jej skolil. Jelen však ve smrtelné křeči upadl do pramene vyvěrajícího v tomto místě. Sotva se však stačila z rány kanoucí krev smíchat s vodou studánky, vyskočil jelen na běhy a zmizel ve hvozdu. Udivený lovec již ten den nic neulovila a tak se vrátil domů. Proteklo mnoho vody v Hučivé Desné, až jednoho dne lovce skolila těžká nemoc. Rozpamatoval se on na příhodu s jelenem, i vydal se stoupat na místo, kde jelen zázračně obživ. Z posledních sil došel ke studánce, ze které se napil. Tělem mu prostoupila zázračná uzdravující síla a zdráv se vrátil domů. Z vděčnosti pak pověsil na sloup obraz a studánka se stala poutním místem. Tolik o vzniku studánky praví pověst. Nevím kolik je na ní pravdy, pravdou však je, že místo Vřesové studánky je vskutku krásné, dýchne na vás klidem, pohodou a blažeností v duši. Možná proto tady směřuje množství návštěvníku. Prošli jsme Jeseníky křížem krážem, ne o všech místech píši na svém webu ibaset.cz, nebo na turistika.cz, ale na tohle místo se často vracíme. Je snadno dostupné z Červenohorského sedla po červené Tz. Přímo nad studánkou najdete několik malých skalních útvarů, ke kterým vede dobře viditelná pěšina. Nabízejí pohled do Sněžné kotliny a údolí s městem Jeseník. Zde máme na skále místečko s hezkým výhledem, kde dlouze čerpáme energii. Historická fakta tvrdí, že kníže Lichtenštejn nechal pramen upravit a postavit kapli, ve které byl umístěn známí obraz „Pět ran Krista pána“. Léta páně 1850 byla dřevěná kaplička nahrazena kaplí kamennou. Další přestavbu zažila v roce 1927, kdy se změnila v kostelík. Ten však za necelých 20 let (v roce 1946) vyhořel. Požár způsobil úder blesku. V blízkosti kostelíka stávala chata, která sloužila potřebám turistů. Kdy byla vybudována, se přesně neví, snad počátkem 19-tého Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Hanušovice" století. Zbourána byla v roce 1988 pro havarijní stav. Dneska jsou již patrny jen základy bývalého kostelíka. Autor článku: Ivan Gelatka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vresova-studanka--1

Velké Losiny - Informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°1'55.52"N 17°2'22.99"E

Nachází se v centu obce na rohu nábřeží a Lázeňské ulice v přízemí Lázeňského domu. Lázeňská ulice je hlavní přístupová cesta k lázním.

Kontakt: Informační centrum, Lázeňská 674, 778 18 Velké Losiny Telefon: 583 248 248 E-mail: [email protected] Web: www.losiny.cz Informační centrum poskytuje tyto služby: • informace o ubytování ve Velkých Losinách a okolí • informace o zajímavostech a památkách Velkých Losin a šumperského regionu • informace o turistichých trasách, cyklotraách, typy na výlet, • informace o kulturních pořadech ve Velkých Losinách a okolí, • informace o spojích ČD a ČSAD, • prodej jízdenek Veolia Transport, • prodej map, pohlednic, turistických známek a dalších různých upomínkových předmětů, • bezdrátový internet Provozní doba: Po-Pá 9.00 -17.00 hod, polední přestávka 12.00 - 13.00 hod. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1:25 000 Jeseníky jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-losiny-informacni-centrum

Bílý sloup Rozcestí

GPS poloha: 50°8'15.76"N 17°8'35.80"E

Rozcestí červené, žluté a zelené turistické značky. Nachází se asi 2 kilometry severozápadně od Červenohorského sedla. Červená značka zde pokračuje přes trojmezí, Keprník až na Šerák. Rozcestí je z dálky viditelné. Je umístěno na zpevnění lesní cestě. Po zelené značce je možno sejít až do osady Kouty nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bily-sloup

Pod Ztracenými kameny Rozcestí

GPS poloha: 50°0'32.49"N 17°10'6.83"E

Pod Ztracenými kameny je rozcestí žluté a zelené turistické trasy a nachází se na jižním úbočí vrcholku Ztracené kameny ( 1250 m.n.m.), který se zvedá severovýchodním směrem nad motorestem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 15

Průvodce "Hanušovice" Skřítek. Rozcestník je umístěn v oblasti lesa a u křižovatky lesních cest. K tomuto rozcestí dojdeme společně po žluté i zelené turistické trase od motorestu Skřítek. Žlutá dále pokračuje kolem vrcholku Zelené kameny ( 1178 m.n.m.) a kolem Alfrédky k Jelení studánce. Po zelené značce rovněž dojdeme k Jelení studánce, ale půjdeme přes vrcholky Ztracené kameny, Pec ( 1311 m.n.m. ), Pecný ( 1334 m.n.m. ) a kolem Břidličné hory ( 1358 m. n.m.). Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pod-ztracenymi-kameny

Šumperk - Studánky v Městském lese Studánka

GPS poloha: 49°59'2.65"N 16°58'46.13"E

Výletník, který vyrazí ze Šumperka na Tulinku (rozcestí turistických cest) někde od Reisovy ulice, tedy od Sanatorky má vlastně dvě možnosti. Buď využít cestu po asfaltce k Novým Domkům a odtud k Tulince uhnout, či přímější lesní pěšinu podél potůčku, který od Tulinky teče. Cesta sice není nijak značená, ale i místních poměrů neznalý turistža ji zřejmě snadno najde. Podél cesty pak narazí na několik (3) upravených studánek. Ty do dnešní podoby upravila firma Podniky města Šumperka tak, aby skýtaly příjemný odpočinek výletníkům do oblasti Městského lesa, čili na Kokeš a dál na Městské skály. Městský les má skýtat klidové a rekreační zázemí obyvatelům a návštěvníkům města. Součástí rekreační zóny mají být úpravy v Šumperském kotli, ten ovšem víceméně zarůstá plevelem. Studánky jsou tedy zatím jediným viditelnějším důkazem nějakých snah. Asi bych se z nich nenapil, přece jen sem chodí i dost pejskařů, čili bůhví co sem nateče, ovšem jako ozdoba lesa i k posezení jsou celkem vhodné. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumperk-studanky-v-mestskem-lese

Čertí brána Rozcestí

GPS poloha: 49°59'18.46"N 16°48'18.43"E

Když jsem objížděl uzavírku na silnici č. 11 mezi Bušínem a Kocandou přes Jakubovice, při nutné zastávce ve zdejší hospodě U Straků mě zaujal rozhovor místních obyvatel. Mladá paní chtěla po známém odvoz k Čertí bráně. Samozřejmě mě tento pojem zaujal. Vysvětlení bylo prozaické. Čertí brána je vlastně Hambálek nebo lépe řečeno křižovatka nesoucí toto označení. Jinak se Hambálek říká celému stoupání z Bušína na Kocandu. A Čertí brána to má být snad díky umístění mezi okolními kopci. Proč se lokalitě říká Hambálek můžeme hádat, snad proto, že v nedalekém Písařově žili pašeráci a zboží si schovávali za hambálkem. (Hambálek= součást určitého druhu krovu). Uzavírka na kopci byla kvůli závodům do vrchu, které se o víkendu 7.-8.7.2012 konaly. Nutno podotknout, že se jednalo o obnovení tradice, která přestal v polovině 80. let (po 28letech). Podle depa bylo obsazení závodů zajímavé, ovšem mizerná byla propagace, první plakát jsem viděl až v neděli odpoledne v hospodě v Mladkově, poblíž Bušína (či v okresním Šumperku) nic. Na Hambálku či Čertí bráně se závodníci otáčeli, samotná trať měřila údajně jen 2,5 km, start asi u první serpentiny za Bušínem, cíl po poslední serpentině před koncem stoupání na Hambálek. Tak jsem si aspoň pořídil pár fotek u rozcestníku, kdyby se náhodou za rok závody nekonaly... Pro úplnost, Hambálkem prochází červená turistická značka ze Štítů na Čečel a Svatou Trojici, případně cyklotrasa 6229 od Horních Studének k rozcestí Čečel-silnice. A k tomu samozřejmě silnice č. 11 a odbočka na Jakubovice. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certi-brana

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 16