Název projektu: Regionální a místní orgány veřejné správy spolupracující na plánování udržitelného využívání energie prostřednictvím účinných modelů víceúrovňového řízení Zkratka: Coopenergy Číslo grantové smlouvy: IEE/12/703/
Výstupy
První vydání Průvodce víceúrovňovým řízením
Související PB
Modely víceúrovňového řízení a Komunikace
Související úkoly
Úkol 2.4
Termín
První vydání
Datum vydání
V6.0 – 30. května 2014
Autor
Rhônalpénergie-Environnement
Zúčastnění partneři
Všichni partneři (RAEE a KCC jako koordinátoři)
Úroveň šíření
Veřejná správa
1
© Evropská společenství, 2013 Informace a názory uvedené v této publikaci jsou názory autora či autorů a nemusí nutně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropských společenství. Orgány a instituce Evropské unie ani jakákoliv osoba jednající jejich jménem nenesou za případné použití v ní uvedených informací žádnou odpovědnost.
2
OBSAH 1.
Úvod ............................................................................................................................................. 4
2.
Seznam kapitol a podkapitol ........................................................................................................ 5
3.
Cíle ................................................................................................................................................ 6
3
ÚVOD: Tento dokument se týká výstupů D2.3 a D6.6 projektu COOPENERGY v souvislosti s návrhem Průvodce víceúrovňovým řízením (MLG – Multi-level governance). Účelem tohoto dokumentu je definovat obsah prvního vydání on-line verze tohoto průvodce. První
vydání
je
k
dispozici
on-line
na
webových
stránkách
projektu
Coopenergy
(www.coopenergy.eu/cs) a na stránkách EAZK (www.eazk.cz). Vydání poskytuje podporu pro partnery projektu a orgány veřejné správy k zavádění modelů víceúrovňového řízení v rámci svého regionu a rozšíření projektu do dalších regionů. První vydání koordinuje RAEE v souladu s úkolem 2.4 přílohy I s podporou KCC a dodavatele v oblasti komunikace. Regionální partneři projektu příručku přeložili do národních jazyků a přizpůsobili místnímu kontextu (příklady osvědčených postupů, citace, smlouvy a odkazy atd.) podle svých vlastních potřeb. Toto první vydání bude na konci projektu na základě zkušeností partnerů projektu aktualizováno a v posledním vydání průvodce v PB6 konsolidováno.
4
SEZNAM KAPITOL A PODKAPITOL: PRŮVODCE VÍCEÚROVŇOVÝM ŘÍZENÍM COOPENERGY PROČ ZAVÁDĚT VÍCEÚROVŇOVÉ ŘÍZENÍ? Evropská perspektiva Výhody Konkrétní příklady JSTE REGIONÁLNÍ ORGÁN? Výhody na regionální úrovni Modely nejlepších případů Platforma pro spolupráci Pokyny pro zavádění do praxe JSTE MÍSTNÍ ORGÁN? Výhody na místní úrovni Modely nejlepších případů Platforma pro spolupráci Pokyny pro zavádění do praxe VYBRANÉ PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE POKYNY PRO ZAVÁDĚNÍ DO PRAXE Řízení pro energetické plánování Zavádění plánů spolupráce Zahájení procesu spolupráce – KROK 1 Vytvoření modelu víceúrovňového řízení – KROK 2 Implementace modelu víceúrovňového řízení – KROK 3 VZORY DOTAZNÍKŮ PRO ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY Dotazník pro kraj Dotazník pro obce PŘENOS DO JINÝCH REGIONŮ ODKAZY A KONTAKTY GLOSÁŘ DOTAZNÍK – ZPĚTNÁ VAZBA
5
CÍLE Průvodce víceúrovňovým řízením má tyto cíle: Zaměstnanci regionálních a místních orgánů, včetně: -
Osob s rozhodovací pravomocí
-
Technických pracovníků pracujících na energetickém plánování a strategickém plánování
Regionální zprostředkovatelé podílející se na plánování udržitelného využití energie, jako jsou energetické agentury a klastry
6
VÍTEJTE V PRŮVODCI VÍCEÚROVŇOVÝM ŘÍZENÍM! Průvodce víceúrovňovým řízením pro projekt COOPENERGY je založen na zkušenostech z devíti evropských regionů obnovitelných zdrojů energie a klade si za cíl poskytnout veškeré informace potřebné k zavedení procesů a nástrojů společného plánování udržitelného využití energie mezi regionální a místní úrovní, které vám pomohou:
Rozhodnout, kde začít a jaká další opatření učinit při vypracování regionálního udržitelného energetického akčního plánu (SEAP – Sustainable Energy Action Plan) a nástrojů plánování, které jsou v souladu s potřebami obcí a komunit v rámci vašeho regionu
Zapojit regionální a místní zúčastněné strany ve fázi přípravy s cílem zajistit jejich závazek a podporu a získat dlouhodobé výhody pro svůj region, jeho zúčastněné subjekty a občany
Společně realizovat akční plán SEAP, zabránit zdvojování, snížit neefektivnost a efektivně sdílet zdroje energie s cílem pomoci obyvatelům a komunitám při přechodu na nízkouhlíkovou společnost a ekonomiku
Zjistit, kde lze získat další informace, podporu a financování „Víceúrovňové řízení souvisí s efektivní interakcí
mezi různými politickými úrovněmi pro zlepšení koordinace a soudržnosti mezi místní, regionální, národní a evropskou úrovní politik“
Tento Průvodce víceúrovňovým řízením obsahuje příklady dalších činností, které lze replikovat a zajistit tak, aby se váš region stal průkopníkem v dosahování těchto přínosů. Partneři projektu COOPENERGY vám v průběhu projektu rovněž poskytnou postřehy a zkušenosti ze svého úsilí o realizaci společného plánování udržitelného využívání energie.
Po přečtení tohoto Průvodce víceúrovňovým řízením budete umět pro svůj region vytvořit udržitelný energetický akční plán na základě spolupráce. Seznámíte se také s mnoha konkrétními příklady víceúrovňového řízení v oblasti plánování udržitelného využívání energie, které lze replikovat a které by vám mohly pomoci uskutečnit vizi pro váš region.
7
Tento průvodce pomáhá orgánům veřejné správy při spolupráci na plánech udržitelné energie, a jeho součástí jsou:
Případové studie o tom, jak regionální a místní orgány veřejné správy z celé Evropy realizovaly úspěšnou spolupráci v oblasti plánování udržitelného využívání energie Pokyny, jak provádět společné plánování a proces víceúrovňového řízení Svědectví osob s rozhodovacími pravomocemi zapojených do projektu Odkazy na informace, které orgánům veřejné správy pomohou v procesu plánování
_______________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
8
O COOPENERGY COOPENERGY je tříletý evropský projekt (spolufinancovaný v rámci programu „Intelligent Energy Europe Programme“), jehož cílem je pomoci regionálním a místním orgánům veřejné správy vytvořit společné akční plány prostřednictvím dohod o víceúrovňovém řízení, které mohou mít podobu od neformálních setkání po dlouhodobější partnerství a memoranda o porozumění a které zajistí co nejefektivnější spolupráci regionálních a místních orgánů veřejné správy s cílem dosáhnout cílů EU 20/20/20. Představitelé
veřejné
správy
mohou
společným
rozvojem
a
zaváděním
udržitelných
energetických akčních plánů (SEAP) zabránit duplicitám, zvýšit efektivitu a efektivněji sdílet zdroje s cílem pomoci svým obyvatelům přejít na nízkouhlíkovou společnost a ekonomiku. Hlavním cílem projektu je přispět k dosažení cílů strategie EU 2020 v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Projekt má tyto konkrétní cíle:
Identifikace a učení se z osvědčených postupů jiných subjektů, které úspěšně spolupracovaly na plánování udržitelného využívání energie. Bude vytvořena interaktivní databáze osvědčených postupů s příklady z celé Evropy.
Tvorba a testování místních dohod o víceúrovňovém řízení s cílem ukázat, jak mohou orgány veřejné správy spolupracovat tak, aby dosáhly výsledků
Provádění a vyhodnocování společných akcí a řešení s cílem demonstrovat úspěch
Sdílení úspěchu či zkušeností a jejich přenos v rámci partnerství a po celé Evropě
Podpora klíčových evropských politik a iniciativ (jako je Pakt starostů a primátorů), které mohou pomoci orgánům veřejné správy plánovat společné projekty a akce k využití udržitelné energie
_______________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
9
PROČ ZAVÁDĚT VÍCEÚROVŇOVÉ ŘÍZENÍ? Evropská perspektiva Za posledních třicet let si místní a regionální orgány uvědomily dopad svých rozhodnutí na energetickou závislost a emise skleníkových plynů a zavedly politiky ke snížení spotřeby energie a k rozvoji obnovitelných zdrojů energie. V rámci souboru opatření v oblasti klimatu a energie přijala v roce 2008 Evropská komise tzv. cíle „20-20-20“. Jedná se o tři klíčové cíle pro rok 2020: - Zvýšit podíl spotřeby energie v EU z obnovitelných zdrojů na 20 % - Snížit emise skleníkových plynů o 20 % - Zvýšit energetickou účinnost o 20 % V návaznosti na přijetí opatření v oblasti klimatu a energetiky začaly místní a regionální orgány, které chtěly přispět k dosažení těchto cílů, jednat. Od roku 2008 se skutečně více než 5 000 místních nebo regionálních orgánů zavázalo k přijetí udržitelných energetických akčních plánů (SEAP) podpisem Paktu starostů a primátorů, zatímco další vytvořily buď dobrovolné, nebo povinné energetické politiky nebo akční plány SEAP. Zjistěte více Pakt starostů a primátorů je hlavní evropskou iniciativou sdružující místní a regionální orgány, které se dobrovolně zavázaly ke zlepšení energetické účinnosti a zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů energie na svém území. Signatáři Paktu se zavazují k dosažení nebo překročení cílů EU snížit emise CO2 o 20 % do roku 2020. Pakt starostů a primátorů podrobněji rozvádí své zásady a metodiku na svých stránkách.
S rostoucím počtem přístupů na různých úrovních správy vznikl problém celkové soudržnosti. - Jak přispívají místní iniciativy k regionálním a národním cílům? - Jak zohlednit potřeby místních orgánů při vytváření regionálních akčních plánů SEAP? - Jak zajistit rovnoměrné rozložení zdrojů? - Jak konzistentně předávat informace všem zúčastněným stranám? Regionální plánování udržitelného využití energie, tj. politika ke zmírnění změny klimatu, kromě toho vyžaduje opatření, jejichž realizace je často složitá a kontroverzní (zejména změny využití území, sdílení zdrojů a řízení sporů o zdroje, nedostatek finančních prostředků atd.) a závisí
10
na účasti několika různých zúčastněných stran na různých úrovních: hospodářských subjektů, výzkumných ústavů a vysokých škol, neziskových organizací, občanů apod.
Výhody Množství zúčastněných stran a potřeba spolupráce veřejných orgánů ukazuje na význam společného víceúrovňového procesu s účastí orgánů na všech úrovních a všech příslušných zúčastněných stran: proces víceúrovňového řízení pro regionální a místní plánování udržitelného využívání energie.
Regionální orgány hrají v tomto procesu klíčovou roli. Mohou úzce spolupracovat s národními orgány, jsou schopny poskytovat technickou nebo finanční podporu a často hrají roli iniciátora a koordinátora dohod o víceúrovňovém řízení pro regionální plánování udržitelného využívání energie.
Tento proces má řadu výhod pro regionální a místní orgány, jakož i všechny zúčastněné strany. Proces spolupráce zajišťuje soudržnost mezi místními a regionálními plány, přičemž umožňuje účinně integrovat různé udržitelné energetické akční plány na regionální i místní úrovni. Přínosy: Uspokojení místních i regionálních potřeb: do procesu plánování jsou zapojeny všechny zúčastněné strany a je věnována náležitá pozornost místním podmínkám a cílům, to vše s ohledem na strategické potřeby. Vytvoření jasné a konzistentní vize: spolupráce usnadňuje obousměrný přenos informací mezi různými orgány i jejich úrovněmi, přičemž umožňuje rozvoj ambiciózních vizí a konzistentních cílů na místní i regionální úrovni. Podpora investic: podpora ze strany regionálního orgánu vytváří bezpečnější a stabilnější investiční podmínky pro usnadnění činností v rámci udržitelného energetického akčního plánu.
11
Sdílení
odborných
znalostí,
dovedností
a
vědomostí: mezi místní a regionální úrovní lze sdílet znalosti, čímž se v rámci procesu plánování odstraní významné nedostatky v dovednostech a usnadní
se
šíření
osvědčených
postupů
a
inovativních činností. Slučování zdrojů, dovedností a technik: díky společnému postupu lze využít různé dovednosti, plánovací techniky a finanční metody zúčastněných stran k účinnějšímu plnění plánů. Lze dohromady využívat zaměstnance a peníze s cílem zvýšit efektivitu omezených zdrojů nebo využívat úspor z rozsahu například společným zadáváním zakázek nebo přístupem k určitým nástrojům plánování udržitelného využití energie. To může ušetřit čas a zmírnit pracovní zátěž díky tomu, že se na realizaci podílí jak regionální, tak místní orgány. Jasné rozdělení rolí a vztahů: vztahy mezi různými zúčastněnými stranami jsou jasně definovány. Existuje dohoda o odpovědnosti za akce a plány a různé povinnosti, což usnadňuje efektivní plnění. Srozumitelná komunikace: Společné definování cílů umožňuje srozumitelnou komunikaci mezi různými zúčastněnými stranami zapojenými do provádění plánů SEAP. To umožní vzájemně sladit informace a omezit nedorozumění. Identifikace místních energetických řešení: usnadňuje rozvoj místních a decentralizovaných řešení v oblasti udržitelného využití energie a pomáhá zmírňovat spory o přírodní zdroje. Propojení mezi procesy a postupy: spolupráce usnadňuje propojení mezi procesy územního plánování a plánování udržitelného využití energie a podporuje tvorbu procesů územního plánování šetrných ke klimatu. Vytvoření konzistentního systému sledování a vykazování: regionální úroveň zajišťuje konzistenci sledování nebo provádění akčních plánů tím, že poskytuje technické nástroje s cílem usnadnit rozhodovací proces či sledovat emise skleníkových plynů, nebo tím, že poskytuje finanční nástroje.
12
Konkrétní příklady společných akcí
Osvědčené postupy Společná regionální strategie udržitelného využití energie: 3 okresy v Německu (Hohenlohekreis, Neckar-Odenwald-Kreis, Main-Tauber-Kreis) spolupracovaly na vytvoření společnosti Bioenergie-Region H-O-T, jejíž cílem je snížit emise skleníkových plynů v regionu na nulu. Za tímto účelem využívá obrovský energetický potenciál dřeva, který toto území poskytuje. [http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Německo-–-Bioenergie-regionuHohenlohe-Odenwald-Tauber.pdf]
Společné zadávání zakázek: Ve Španělsku spolupracovalo Valencijské společenství s 99 obcemi na vytvoření společného postupu zadávání veřejných zakázek na LED žárovky pro veřejné osvětlení. Po tomto úspěchu na regionální úrovni je tato iniciativa ve Španělsku realizována na národní úrovni. [http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Španělsko-Zlepšeníenergetické-náročnosti-v-semaforech.pdf]
Společné územní plánování a plánování udržitelného využití energie: Ve Francii vytvořil region Provence-Alpy-Azurové pobřeží příručku pro místní orgány, která jim pomůže začlenit udržitelný rozvoj, zejména v oblasti energie a klimatických problémů, do plánů rozvoje měst (PLU). Tato příručka obsahuje nástroje a celou řadu konkrétních příkladů plánů rozvoje měst šetrných ke klimatu. [http://www.eazk.cz/wpcontent/gallery/Francie-–-Program-AGIR+.pdf]
Další osvědčené postupy naleznete zde: http://www.eazk.cz/pp/
____________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
13
JSTE REGIONÁLNÍ ORGÁN? Kompetence a povinnosti orgánů veřejné správy ve vztahu k energii a klimatu se v Evropě velmi liší. Podmínky jsou opravdu v každé zemi velmi rozdílné: regionální orgány hrají více rolí v závislosti na své správní úrovni, přičemž tyto role se dělí do 5 funkcí: - Odběratel energie: Regionální orgány spravují svůj majetek (budovy, které orgán využívá, vozový park), veřejné budovy a infrastrukturu, např. gymnázia, střední školy, základní školy, nemocnice atd. Regionální orgán je vlastníkem projektu u jakéhokoliv díla realizovaného na jeho majetku. - Výrobce energie: Regionální orgány někdy produkují energii pro své vlastní budovy nebo na dodávky elektřiny, plynu nebo tepla (solární ohřívače vody pro bazény, kotle na dřevo, fotovoltaické panely atd.). - Distributor energie: V závislosti na svých pravomocích mohou místní orgány spravovat distribuční sítě pro rozvod elektřiny, plynu nebo tepla. Mohou hrát roli při připojování obnovitelných zdrojů energie do rozvodné sítě. - Energetický plánovač: Regionální orgány mohou být zodpovědné za dopravu (příprava plánů jako jsou PDU, organizace nebo řízení dopravy nebo některých druhů dopravy – šetrné dopravy, vozidel, železniční dopravy atd.). Mají kompetence v oblasti rozvoje měst a územního plánování. Vypracovávají akční plány s cílem vytvořit nebo rekonstruovat energeticky úsporné sociální bydlení. - Iniciátor a zprostředkovatel udržitelného využití energie: Regionální orgány pomáhají zvýšit povědomí a informovat občany o energetických a klimatických tématech. Hrají roli iniciátora, a to prostřednictvím svých politik a dotací na obnovitelné zdroje energie nebo energeticky úsporné bydlení a mobilitu. Regionální orgán může být vlastníkem projektu, jeho manažerem, iniciátorem, tím, kdo projekt ovlivňuje, a dokonce i zákonodárcem v případě regionálních orgánů v Německu.
V mnoha případech bude regionální plánování udržitelného využití energie vyžadovat spolupráci s místními orgány (na jejich území), jakož i zapojení širokého spektra národních,
14
regionálních a místních zúčastněných stran, a to v závislosti na roli a pravomocích regionálního orgánu. Zavedou se takové modely víceúrovňového řízení, které budou vhodné pro jejich konkrétní situaci. Tato příručka poskytuje poznatky o rozmanitých modelech víceúrovňového řízení a doporučení pro jejich implementaci v oblasti plánování udržitelného využívání energie.
Zjistěte více Kompetence a opatření francouzských regionů v oblasti energie a klimatu Ve Francii se regiony podílejí na vypracovávání rámcových dokumentů, které jim umožní připravovat a koordinovat opatření ke zmírnění změny klimatu. Nejdůležitější z těchto programů a plánů je SRCAE (Strategický regionální energetický rámec), protože určuje cíle a stanovuje pravidla pro snižování emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a zlepšení kvality ovzduší na regionální úrovni. Pro akční plány v oblasti energetiky a klimatu, tzv. „PCET“, jsou tyto pokyny závazné. Do kompetencí regionů patří správa nemovitostí, stavebnictví a provoz a údržba středních škol. Jsou také odpovědné za regionální dopravu.
Více informací o programu SRCAE naleznete zde
Výhody na regionální úrovni Regionální orgán vytváří strategickou vizi a je zodpovědný za regionální energetické plánování. Proto hraje důležitou roli při vytváření modelů víceúrovňového řízení pro regionální plánování udržitelného využití energie. Jedná se o nejvhodnější administrativní úroveň pro iniciování a koordinaci procesu spolupráce. Regionální orgán může uvolnit finanční prostředky, poskytnout technické a finanční nástroje, spolupracovat s národními a místními orgány a má potřebné prostředky k zajištění úspěchu tohoto procesu. Aby bylo možné proces spolupráce úspěšně koordinovat, regionální orgán se obecně opírá o organizace s odbornými znalostmi v oblasti regionálního energetického plánování. Na řadě dohod o řízení se tedy podílí regionální energetické agentury. Do tohoto procesu je rovněž zapojeno mnoho různých zúčastněných stran (hospodářské subjekty, neziskové organizace, vysoké školy, instituce atd.).
15
Osvědčené postupy Pakt starostů a primátorů: Víceúrovňové opatření pro udržitelnou energii. Tato příručka popisuje různé zúčastněné strany zapojené do víceúrovňového společného opatření k regionálnímu energetickému plánování, jakož i jejich role. Poskytuje také konkrétní příklady stávajících přístupů. Příručka je k dispozici zde. Existuje mnoho důvodů, proč se regionální orgán může podílet na procesu spolupráce:
Národní závazek, jako je vypracování dokumentu pro regionální plánování energie
Rozhodnutí vypracovat strategický regionální akční plán, například: o
Vypracování nebo revize koherentního regionálního akčního plánu SEAP ve spolupráci s místními orgány
o
Plánování regionální infrastruktury (distribuce energie, doprava)
o
Prosazování a podpora inovativních regionálních iniciativ na ochranu klimatu, jako je iniciativa „Positive Energy Territories“
o
Důkladná a společná analýza nákladů na energetickou změnu nebo hodnocení dopadu akčního plánu SEAP na místní rozvoj, zaměstnanost atd.
o
Vytvoření regionální nebo národní sítě signatářů Paktu starostů a primátorů
o
Participativní hodnocení regionálního akčního plánu SEAP
Rozhodnutí společně vytvořit nástroje k usnadnění provádění regionálních a místních akčních plánů SEAP: o
Mechanismy financování (např. mobilizace zdrojů pro místní i regionální orgány)
o
Modelovací, plánovací a monitorovací nástroje jako základ pro rozhodování (např. nástroje pro monitorování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů s cílem zjistit účinky přijímaných opatření)
o
Vzdělávání a zapojení zúčastněných stran (například nástroje k propagaci a podpoře iniciativ místních komunit, nástroje pro usnadnění zapojení zúčastněných stran do rozhodovacího procesu)
16
Modely nejlepších případů
Osvědčené postupy Společný akční plán v oblasti energetiky a klimatu ve Štýrsku: Rakouská spolková země Štýrsko vypracovala akční plán na snížení emisí skleníkových plynů k dosažení cílů v rámci souboru opatření v oblasti klimatu a energetiky. Místní orgány byly do procesu také intenzivně zapojeny, spolu s velkým počtem zúčastněných stran: experty, volenými zástupci, zástupci zemědělských a hospodářských odvětví, neziskovými organizacemi a občany. Všechny zúčastněné strany se podílejí na provádění akčního plánu. Regionální orgán je odpovědný za koordinaci a hodnocení. [http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Rakousko-Kolektivní-definiceŠtýrského-plánu-Regionální-ochrany-klimatu.pdf]
Regionální finanční nástroj: SEM Energie Posit'if: Francouzský region Ile-de-France a patnáct dalších partnerů vytvořili projekt SEM Energie Posit'if, který umožňuje zvýšení energetické účinnosti objektů ve společném vlastnictví a sociálního bydlení. S kapitálem ve výši 5,3 mil. EUR také může sloužit jako externí zdroj financování pro energeticky efektivní renovace. [http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Francie-–-Poloveřejná-společnost-„EnergiePOSIT’IF“.pdf]
Další osvědčené postupy naleznete zde: http://www.eazk.cz/pp/ Obecně lze říci, že víceúrovňový společný přístup k regionálnímu energetickému plánování má řadu výhod. Umožňuje regionálním orgánům:
Spolupracovat s místními orgány na vypracování realistické, koherentní a společné vize s cílem usnadnit mobilizaci na místní úrovni a dosažení cílů
Mobilizovat zúčastněné subjekty poskytováním jasných informací zaměřených na společnou vizi (nedochází tak k nedorozuměním)
Zajistit soudržnost mezi regionálními a místními politikami pro vyšší efektivitu
Zavést mechanismy financování nebo investiční podmínky, které jsou příznivější pro projekty v oblasti udržitelné energie
Poskytovat technické odborné znalosti nebo metodické nástroje, které zajistí soudržnost při provádění a sledování akčních plánů SEAP
Lépe zvládat spory o přírodní zdroje
To vede k opatřením, která jsou více viditelná, efektivní, koherentní a méně nákladná.
17
Platforma pro spolupráci Tato platforma pro spolupráci je navržena tak, aby regionálním orgánům veřejné správy v celé Evropě pomohla sdílet znalosti a zajistit přístup ke zdrojům, které jim a jejich místním partnerům pomohou rozvíjet modely víceúrovňového řízení v oblasti plánování udržitelného využívání energie. Účast na platformě pro spolupráci vám umožní:
Sdílet znalosti a diskutovat na diskusním fóru o plánování udržitelného využívání energie s jinými regionálními orgány a radami
Získat přístup k případovým studiím osvědčených postupů, nástrojům a jiným zdrojům na podporu společného plánovacího procesu při: o Společném vypracovávání regionálních strategických plánů v oblasti udržitelného využívání energie o Společném zavádění operačních nástrojů k energetickému plánování se zaměřením na:
Finanční nástroje
Modelovací, plánovací a monitorovací nástroje pro rozhodování
Nástroje pro zvyšování povědomí a zapojení zúčastněných stran
Přístup k nejnovějším informačním bulletinům COOPENERGY
Přístup k publikacím o společném plánování udržitelného využívání energie
Registrace Přihlásit se – pokud jste již členem
Pokyny pro zavádění do praxe Pokyny pro implementaci modelu víceúrovňového řízení byly vytvořeny v průběhu projektu a poskytují metodický nástroj pro implementaci efektivního víceúrovňového procesu spolupráce mezi regionálními a místními orgány. Pokyny pro implementaci zobrazíte kliknutím na tento odkaz.
________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
18
JSTE MÍSTNÍ ORGÁN? Rostoucí počet místních orgánů si je vědom dopadu svých rozhodnutí na zdroje energie a změny klimatu a vyvíjí snahu přispět k ochraně klimatu a udržitelných energetických cílů. Proto tyto orgány
dobrovolně
ambiciózní
politiky
a
vypracovávají plány
v
oblasti
udržitelné energie šetrné ke klimatu (např. v rámci Paktu starostů a primátorů) nebo jsou k tomu pověřovány (například: PCET ve Francii). V celé Evropě mají místní orgány celou řadu různých
kompetencí.
Podobně
jako
u
regionálních orgánů se kompetence a povinnosti místních orgánů veřejné správy ve vztahu k energii a klimatu v Evropě velmi liší. Podmínky jsou opravdu v každé zemi či regionu velmi rozdílné: místní orgány hrají více rolí v závislosti na své správní úrovni, přičemž tyto role se dělí do 5 funkcí:
Odběratel energie: Místní orgány spravují svůj majetek (budovy, které orgán využívá, vozový park), veřejné budovy a infrastrukturu, např. střední školy, základní školy, nemocnice atd. Místní úřad je vlastníkem projektu u jakéhokoliv díla realizovaného na jeho majetku.
Výrobce energie: Regionální orgány někdy produkují energii pro své vlastní budovy nebo na dodávky elektřiny, plynu nebo tepla (solární ohřívače vody pro bazény, kotle na dřevo, fotovoltaické panely atd.).
Distributor energie: V závislosti na svých pravomocích mohou místní orgány spravovat distribuční sítě pro rozvod elektřiny, plynu nebo tepla. Mohou hrát roli při připojování obnovitelných zdrojů energie do rozvodné sítě.
Energetický plánovač: Místní orgány mohou být zodpovědné za dopravu (příprava plánů jako jsou PDU, organizace nebo řízení dopravy nebo některých druhů dopravy – šetrné dopravy, vozidel atd.). Mají kompetence v oblasti rozvoje měst a územního plánování. Vypracovávají akční plány s cílem vytvořit nebo rekonstruovat energeticky úsporné sociální bydlení.
Iniciátor a zprostředkovatel: Místní orgány pomáhají zvýšit povědomí a informovat občany o energetických a klimatických tématech. Hrají roli iniciátora, a to prostřednictvím svých politik a dotací na obnovitelné zdroje energie nebo energeticky úsporné bydlení a mobilitu.
19
Místní úřad může být vlastníkem projektu, jeho manažerem, iniciátorem nebo tím, kdo projekt ovlivňuje. I přes širokou škálu kompetencí čelí místní orgány při snaze rozvíjet politiku v oblasti energie a klimatu nebo udržitelný energetický akční plán řadě nejistot:
Kdo může o těchto tématech poskytnout odborné znalosti?
Kde mohu získat přesné místní údaje o energii a emisích skleníkových plynů?
Jaké metody bychom měli použít pro diagnostiku, vytvoření akčního plánu a monitorování?
Jaké finanční prostředky jsou k dispozici a jak je můžeme mobilizovat k financování ambiciózních akčních plánů?
Kdo může poskytnout potřebné odborné znalosti a zajistit, aby procesy územního plánování byly v souladu se závazky v oblasti energie a klimatu?
Jak můžeme lépe dosahovat úspor z rozsahu?
Jak můžeme provádět osvětové kampaně s cílem změnit chování?
Jak můžeme mobilizovat zdroje na sousedním území a na regionální úrovni? Jak můžeme podporovat solidaritu mezi územími?
Je akční plán v souladu s okolními územími a vyššími správními úrovněmi?
Přes různorodost správních systémů vyžaduje místní plánování udržitelného využití energie ve většině případů spolupráci s regionálními a dalšími sousedními místními orgány, jakož i zapojení širokého spektra regionálních a místních zúčastněných stran.
Zavedou se takové modely víceúrovňového řízení, které budou vhodné pro jejich konkrétní situaci. Tato příručka poskytuje poznatky o rozmanitých modelech víceúrovňového řízení a doporučení pro jejich implementaci v oblasti plánování udržitelného využívání energie.
20
Výhody na místní úrovni Účast místních úřadů v regionálním procesu energetického plánování je příležitostí pro výměnu a vzájemné obohacování. Dává orgánům možnost vysvětlit svá očekávání, komunikovat své potíže na vyšší správní úrovni a tím získat zpětnou vazbu přizpůsobenou jejich potřebám. Jaké výhody nabízí tento proces místním orgánům?
Přístup k metodické podpoře pro rozvoj akčních plánů SEAP
Přístup k finančním nástrojům na regionální úrovni nebo rozvoj synergií s ostatními orgány k vytvoření úspor z rozsahu
Přístup k rozhodovacím nástrojům na regionální úrovni
Výměna zkušeností s ostatními místními orgány, což usnadňuje a urychluje šíření osvědčených postupů
Mechanismy solidarity mezi územími a sdílení zdrojů lze organizovat snadněji
Tvorba postupů na místní úrovni je snadnější
Modely nejlepších případů
Osvědčené postupy Implementace společného finančního mechanismu: Místní orgány v celém Východním a Západním Sussexu (Velká Británie) spolupracují v rámci partnerství „Sussex Energy Saving Partnership“ na podpoře opatření na úsporu energie pro domácnosti a podniky. Opatření podporují programy rad hrabství a vlády „Green Deal“ a „Energy Company Obligation“.[http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Anglie-–-Energeticky-úspornéspolečenství.pdf]
Nástroj pro sdílení znalostí v oblasti energetického plánování malých obcí: 16 místních orgánů v regionu Värmland (Švédsko) společně vytvořilo snadno použitelnou platformu ke sdílení zkušeností s opatřeními v oblasti energetické účinnosti ve veřejném sektoru. Díky tomuto nástroji obce zvýšily své odborné znalosti v oblasti energetické účinnosti a zavedly systematický přístup k hospodaření s energií. [http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/ŠvédskoSystematické-provádění-energetické-účinnosti.pdf]
Další osvědčené postupy naleznete zde: http://www.eazk.cz/pp/
21
Platforma pro spolupráci Tato platforma pro spolupráci je navržena tak, aby orgánům veřejné správy v celé Evropě pomohla sdílet znalosti a zajistit přístup ke zdrojům, které jim a jejich místním partnerům pomohou rozvíjet modely víceúrovňového řízení v oblasti plánování udržitelného využívání energie. Účast na platformě pro spolupráci vám umožní:
Sdílet znalosti a diskutovat na diskusním fóru o plánování udržitelného využívání energie s jinými regionálními orgány a radami
Získat přístup k případovým studiím osvědčených postupů, nástrojům a jiným zdrojům na podporu společného plánovacího procesu při: o Společném vypracovávání regionálních strategických plánů v oblasti udržitelného využívání energie o Společném zavádění operačních nástrojů k energetickému plánování se zaměřením na:
Finanční nástroje
Modelovací, plánovací a monitorovací nástroje pro rozhodování
Nástroje pro zvyšování povědomí a zapojení zúčastněných stran
Přístup k nejnovějším informačním bulletinům COOPENERGY
Přístup k publikacím o společném plánování udržitelného využívání energie
Registrace Přihlásit se – pokud jste již členem
Pokyny pro zavádění do praxe Pokyny pro implementaci modelu víceúrovňového řízení byly vytvořeny v průběhu projektu a poskytují metodický nástroj pro implementaci efektivního víceúrovňového procesu spolupráce mezi regionálními a místními orgány.
Pokyny pro implementaci zobrazíte kliknutím na tento odkaz.
_________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
22
VYBRANÉ PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE Více než 50 víceúrovňových modelů spolupráce v oblasti plánování udržitelného využívání energie z celé Evropy naleznete on-line na adrese: http://www.coopenergy.eu/good-practice-resources Tyto modely byly identifikovány během evropského průzkumu provedeného v roce 2013 ve více než 150 regionech v rámci EU28. Jsou klasifikovány podle několika kritérií, jako je stát, administrativní úroveň, téma spolupráce, faktor úspěchu, a dále v souladu s níže uvedenými cíli modelu řízení. - Vypracování společného strategického energetického akčního plánu: o Regionální akční plán SEAP ve spolupráci s místními orgány o Společné vyhodnocení dopadu SEAP na místní hospodářský rozvoj a zaměstnanost - Společná tvorba regionálních nástrojů plánování s cílem usnadnit provádění akčních plánů SEAP:
•
Finanční mechanismy: o
Regionální fond udržitelné energie
o
Regionální investiční fond občanů
o
Společné pořizování ekologicky šetrných výrobků
o
Regionální EKO úvěry
Modelovací, plánovací a monitorovací nástroje pro rozhodování o
Regionální observatoř energie a emisí skleníkových plynů
o
Využívání půdy a územní plánování s ohledem na udržitelné využívání energie
•
Nástroje pro zvyšování povědomí a zapojení zúčastněných stran: o
Společné vytvoření agentury pro udržitelnou mobilitu
o
Fórum pro účast veřejnosti v oblasti udržitelné energie
o
Partnerská síť
o
Regionální komunikační kampaň
23
o
Participativní hodnotící proces
Osvědčené postupy Vytvoření strategického akčního plánu v metropolitním regionu Rýn-Neckar (Německo): Region využil proces spolupráce zahrnující všechny příslušné zúčastněné strany k vypracování, monitorování a vyhodnocení svého akčního plánu pro energetiku a klima. Region si stanovil kvantitativní cíle a identifikoval opatření k jejich dosažení.[http://www.eazk.cz/wpcontent/gallery/Německo-–-Regionální-energetická-strategie.pdf]
Provinční nástroj k monitorování energie – ENERCLOUD: V Itálii v provincii Turín byla vytvořena internetová platforma s názvem ENERCLOUD, která sbírá a zpracovává údaje o energii na místní i regionální úrovni.[http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Itálie-–-SoftwareENERCLOUD.pdf]
Projekt SABRE: V Anglii, hrabství Suffolk, byl zaveden systém poskytování podpory a poradenství s cílem pomoci malým a středním podnikům rozvinout jejich potenciál k vytváření energie z obnovitelných zdrojů a informovat je o stávajících možnostech financování.[http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Anglie-–-Podpora-a-poradenství-propodniky-kolem-obnovitelných-zdrojů-SABRE.pdf]
Regionální nástroj pro zapojení zúčastněných stran: Bioplynová síť South-East ve Švédsku: Tato regionální síť umožňuje spolupráci mezi různými subjekty a rozvíjí výrobu, distribuci a využití bioplynu. Tento společný přístup umožňuje úspěšně uskutečňovat projekty. [http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Švédsko-Jihovýchodní-síť-bioplynu.pdf]
Další osvědčené postupy naleznete zde: http://www.eazk.cz/pp/
_________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
24
POKYNY PRO ZAVÁDĚNÍ DO PRAXE Pokyny pro implementaci modelu víceúrovňového řízení byly vytvořeny v průběhu projektu a poskytují metodický nástroj pro implementaci efektivního víceúrovňového procesu spolupráce mezi regionálními a místními orgány.
Pokyny zdůrazňují podmínky pro úspěšnou spolupráci mezi různými stupni řízení a kladou důraz na principy dobré víceúrovňové správy: transparentnost, účast, odpovědnost, účinnost, soudržnost.
Jsou v nich uvedeny metodologické kroky k úspěšné realizaci a monitorování modelů spolupráce v energetickém plánování (např. identifikovat potřeby, zúčastněné strany, rozsah akce a úroveň otevřenosti, očekávané výsledky, nástroje pro sledování) a jednotlivé kroky jsou doplněny o modely osvědčených postupů a doporučené nástroje.
Tyto pokyny byly sestaveny na základě prvních zkušeností partnerů projektu, z nichž někteří jsou sami orgány veřejné správy a někteří se účastnili předchozích evropských projektů (www.ClimactRegions.eu), jakož i na výsledcích Evropského průzkumu provedeného v roce 2013 a zahrnujícího více než 150 regionálních orgánů veřejné správy z celé Evropy. Budou se dále rozpracovávat na základě zpětné vazby od partnerů projektu v průběhu fází demonstrace a replikace nebo projektu COOPENERGY.
25
Během průzkumu bylo zjištěno 6 faktorů úspěchu pro společné územní plánování udržitelného využívání energie.
Faktory úspěchu 1. Společná vize: Existuje společná vize a politický závazek. Místní a regionální orgány mají společné cíle a učinili politický závazek. Osoby s rozhodovací pravomocí jsou odhodlány spolupracovat. Politický závazek je nejdůležitější podmínkou, protože jej označilo za rozhodující faktor více než 42 % dotázaných orgánů veřejné správy. 2. Partnerská spolupráce: Regionální a místní orgány veřejné správy úzce spolupracují. Toto je zejména účinné pro techniky z místních a regionálních orgánů, protože komunikační mechanismy, jako jsou řídící výbory, jsou již vytvořeny. 3. Zapojení zúčastněných stran: Iniciativy se účastní hlavní zúčastněné strany. Hlavní zúčastněné strany se k přístupu zavázaly (včetně různých veřejných a hospodářských subjektů atd.). Je třeba zohlednit myšlenky, vize, zkušenosti a očekávání regionálních a místních zúčastněných stran. 4. Dostupnost financování: Finanční prostředky jsou dostupné a používají se k financování schválených akcí. K dispozici jsou dotace, spolupráce veřejného a soukromého sektoru a místní veřejné nebo poloveřejné společnosti s cílem zajistit financování opatření na zmírnění změny klimatu. 5. Odborné znalosti v oblasti energetického plánování: Orgány veřejné správy alespoň na regionální úrovni mají přístup k odborným znalostem o plánování udržitelného využívání energie v technických, regulačních a finančních oblastech. Tyto znalosti mohou také pocházet od subjektů, jako jsou energetické agentury. Místní orgány mají různou míru odborných znalostí v závislosti na jejich velikosti. 6. Procesy nebo struktury pro usnadnění víceúrovňového řízení: Organizační struktury a procesy, které usnadňují vytvoření dohod o víceúrovňovém řízení, jsou již funkční. Tyto struktury nebo procesy umožňují nastavit přístupy založené na spolupráci a provádět dohody o víceúrovňovém řízení mezi místními a regionálními orgány. Například: energetické agentury, regionální řídící výbory, regionální programy udržitelného rozvoje atd.
____________________________________________________________________ Řízení v energetickém plánování Zmírňování změn klimatu často zahrnuje komplexní a kontroverzní řešení (změny ve využití území, sdílené využívání zdrojů a přístup k nim, přístup k financování atd.), která vyžadují zapojení více subjektů na různých úrovních. Odhalují nedostatky týkající se tradičních institucí veřejné správy a oblastí intervence veřejných politik. Řídicí procesy jsou navrženy tak, aby poskytovaly podporu, odborné znalosti a prosazování v oblasti rozvoje a společného provádění energetických politik. Nabízejí možné zapojení různých
26
aktérů na různých úrovních, včetně možnosti pomáhat při vymezování a provádění kolektivního projektu prostřednictvím otevřeného procesu interakce a spolupráce. Přístupy k plánování udržitelného využívání energie zahrnující víceúrovňové řízení mohou být úspěšné tehdy, dodržují-li 5 zásad „řádné správy“: otevřenost, účast, odpovědnost, účinnost a soudržnost. Metodika tohoto průvodce podporuje používání těchto 5 zásad v oblasti plánování udržitelného využívání energie:
Zjistěte více V Bílé knize o evropské správě věcí veřejných stanovila Evropská komise 5 zásad „řádné správy“: - Otevřenost, transparentnost: Sdělovat informace a zlepšovat jejich dostupnost a srozumitelnost všem zúčastněným stranám a široké veřejnosti. - Účast: Zajistit širokou účast všech zúčastněných stran v celém procesu, od návrhu až po realizaci politik. - Odpovědnost: Objasnit úlohu a cíle každého subjektu. - Účinnost: Jasně identifikovat cíle a očekávané výsledky a vyhodnotit jejich dopad. - Soudržnost: Zajistit soudržnost mezi jednotlivými činnostmi (zejména další správní procesy).
Pro více informací o Bílé knize o správě věcí veřejných klikněte zde
27
Rady a tipy JINÝMI SLOVY: Chcete-li uplatňovat zásady řízení: -
Začněte budovat systém spolupráce pouze v případě, že je skutečně potřeba nebo existuje-li společná vize. Buďte otevření a podporujte přístupy zdola nahoru, naslouchejte svým klíčovým zúčastněným stranám a zjistěte, co opravdu potřebují.
-
Zapojte lidi a instituce s rozhodovací pravomocí nebo subjekty, které mohou proces ovlivnit, a získejte jejich jasnou a účinnou podporu.
-
Často pracujete s časově vytíženými osobami. Zapojí se, jen pokud uvidí jasný osobní prospěch. Usnadněte jim jejich pracovní život. Pomozte jim ušetřit čas nebo peníze v jejich pracovní oblasti. Chvalte je za jejich úsilí, a to mnohem víc, než by se vám mohlo zdát nutné. Poskytujte jim osobní zkušenosti, z nichž mohou mít prospěch nebo které jim pomohou rozvíjet kariéru (mentorství, školení atd.).
-
Pokud existuje neochota ke spolupráci, např. když je ochota spolupracovat jen na regionální úrovni nebo naopak, je třeba dát druhé straně jasnou motivaci.
-
Spolupráce trvá – a musí trvat – dlouho. Pro každý krok si naplánujte více času, než považujete za nutné.
-
Nechcete-li ztratit dynamiku, musíte dosáhnout prvního, byť malého úspěchu velmi rychle, krátce poté druhého atd.
-
Důvěra mezi lidmi / institucemi / zúčastněnými stranami: spolupráce je klíčem.
-
Hodně komunikujte a udržujte tempo procesu. Snažte se dosáhnout alespoň nějakých hmatatelných výsledků.
-
Sdělujte výsledky a mluvte o nich častěji, jasněji a jednodušeji, než považujete za nezbytné!
-
Oslavte úspěchy se všemi, kteří se na nich podíleli.
-
Přemýšlejte o tom, jak mohou politici těžit z procesu, zajistěte jejich angažovanost s dostatečným předstihem.
-
Nezapomeňte na načasování: například, kdy jsou další volby a co to znamená pro váš projekt?
__________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
Provádění společného plánování Metodika uvedená v tomto průvodci je založena na různých typech přístupů spolupráce, které byly studovány v rámci projektu COOPENERGY.
28
Tuto metodiku lze také přizpůsobit společným postupům pro tvorbu strategických regionálních plánů (regionální SEAP), jakož i vytváření regionálních nástrojů s cílem usnadnit provádění plánů na udržitelné využívání energie na místní úrovni. Například pro vytvoření nebo revizi regionálních plánů SEAP je tato metoda zcela v souladu s tvorbou plánu SEAP a zaměřuje se na aspekty související s řízením, zejména komunikaci se zúčastněnými stranami a úsilí o jejich zapojení, vytvoření dohod o řízení (struktura, odpovědnosti atd.) a participační metody hodnocení.
Zjistěte více Metodika pro vypracování regionálního plánu SEAP Proces tvorby regionálního plánu SEAP má 4 fáze: - Zahájení: Definování společné vize pro region, což vyžaduje intenzivní interakci se zúčastněnými stranami. - Plánování: Vytvoření cestovní mapy a výběr potřebných nástrojů k dosažení této vize. V této fázi je také nutná úzká spolupráce se všemi zúčastněnými stranami s cílem zajistit proveditelnost, soudržnost a zapojení, které umožní implementaci. - Implementace - A monitorování Interakce se zúčastněnými stranami bude pokračovat v průběhu fází implementace a monitorování s cílem umožnit sdílení osvědčených postupů, pravidelné hodnocení pokroku při plnění cílů a identifikaci překážek za účelem přijetí nápravných opatření.
Více informací o procesu tvorby regionálních plánů SEAP naleznete zde. Postup vytváření procesu víceúrovňového řízení lze rozdělit do 3 kroků. Krok 1: Zahájení procesu spolupráce: Tato předběžná fáze slouží k identifikaci zúčastněných stran a jejich zapojení do procesu s cílem vytvořit společnou vizi, společné cíle a očekávané výsledky. Krok 2: Vytvoření modelu víceúrovňového řízení: Během této fáze bude provedena podrobnější analýza zapojení zúčastněných stran a mechanismů řízení, a to společným způsobem tak, aby bylo možné definovat vhodné a účinné: - struktury řízení, jakož i povinnosti a zapojení zúčastněných stran - rozhodovací procesy - provozní metody
29
Krok 3: Implementace modelu víceúrovňového řízení: V této fázi musí být vytvořen systém řízení, který vyžaduje dobrou komunikaci a aktivní zapojení všech zúčastněných stran v průběhu celého procesu. Je realizováno participativní hodnocení a neustálé zlepšování procesu. V závislosti na potřebách orgánu se metodika přizpůsobí místním podmínkám. Například v závislosti na rozsahu projektu, časové osy a rozpočtu může regionální orgán rozhodnout, že provede některé činnosti souběžně, například kroky 1 a 2.
Zahájení procesu spolupráce – KROK 1 Identifikujte potřeby regionálního orgánu Identifikujte klíčové zúčastněné strany a míru jejich účasti Vytvořte společnou vizi a cíle
Vytvoření modelu víceúrovňového řízení – KROK 2
Definujte procesy koordinace a řízení Vypracujte strategii zapojení Definujte odpovědnosti a rozhodovací proces Definujte proces hodnocení
Implementace modelu víceúrovňového řízení – KROK 3
Mobilizujte zúčastněné strany a formalizujte jejich závazek Zapojte zúčastněné strany v průběhu celého procesu Vyhodnoťte a vylepšete model víceúrovňového řízení
___________________________________________________________________
30
Zahájení procesu spolupráce – Krok 1 V této fázi dochází k zahájení procesu řízení na úrovni regionálního orgánu a se všemi zúčastněnými stranami v rámci území. Jednání mezi hlavními zúčastněnými stranami (alespoň regionální a místní orgány v rámci stejného území) by mělo určit jejich požadavky a vytvořit společnou vizi cílů a očekávaných výsledků. Tento krok má za cíl stanovit základní prvky pro vytvoření solidního základu pro víceúrovňovou spolupráci napříč funkcemi. Její součástí je identifikace potřeb na regionální úrovni, identifikace klíčových zúčastněných stran, jejich očekávání, jejich oblast působnosti a začátek jejich zapojování do vytváření společné vize a cílů.
„V moderním rozhodování je zapojení zúčastněných stran a občanů základní povinností a právem“
Společná vize bude založena na motivačních faktorech pro implementaci společného přístupu k plánování udržitelného využívání energie, například: -
Provádění soudržných a účinných udržitelných energetických politik na regionální a místní úrovni
-
Vytvoření a implementace nástrojů na regionální úrovni (finanční, plánovací, zapojení zúčastněných stran), jež umožní provádění místních plánů SEAP v rámci území
-
Umožnění spolupráce mezi regionálními a místními organizacemi, které mohou mít vliv na rozvoj udržitelné energie
-
Podpora zapojení zúčastněných stran a občanů
-
Zlepšení účinnosti, přijetí a legitimity vašeho plánu SEAP
Společné cíle mohou souviset s přípravou nebo revizí regionálního plánu SEAP, jakož i se zaváděním regionálních nástrojů plánování udržitelného využívání energie. Například: - Společně posoudit provádění stávajícího regionálního plánu SEAP a diskutovat o oblastech, kde je třeba dosáhnout zlepšení, revidovat cíle pro roky 2020 a 2050. - Vypracovat regionální finanční plán
31
1/ Identifikace potřeb regionálního orgánu Struktura řízení závisí na kontextu a na cílové veřejné politice.
Definování
regionálního
plánu
rámce
řízení
SEAP
nebo
pro pro
vypracování implementaci
společných nástrojů plánování je spojeno se společnou vizí a cíli regionální organizace, která proces zahajuje.
Zavedení víceúrovňové spolupráce v oblasti udržitelného energetického plánování na regionální úrovni může skutečně přispět k dosažení dalších cílů, jako jsou: o Dohoda o ambicióznějších cílech ochrany klimatu o Komunikace projektu, což slouží k posílení jeho legitimity o Měření přijatelnosti udržitelné energetické politiky o Prosazování politické podpory pro specifické cílové skupiny o Podpora zapojení zúčastněných stran a občanů o Podpora sdílení zkušeností a znalostí o
Získávání nápadů a odborných znalostí, které organizaci pomohou definovat její plán
Ve většině případů zahajuje proces odbor energetiky nebo životního prostředí regionálního orgánu. Aby bylo možné využít meziodvětvové vazby v rámci regionálního orgánu, odbor úzce spolupracuje s ostatními odbory, kterých se přístup dotýká, jako jsou: Památková péče, územní plánování, doprava, nakládání s odpady, zemědělství, ekonomický rozvoj atd. Cíle a očekávání by měly být vypracovány společně. V této fázi je třeba identifikovat interní pracovní postupy a řízení procesu (odpovědnost jednotlivých útvarů, mechanismy schvalování politik). Při definování cílů si lze položit na tyto otázky:
Vytváříme strategický plán nebo provádíme jeho revizi?
Chceme vytvářet nástroje (finanční, technické, komunikační) s cílem usnadnit implementaci plánu SEAP?
Chceme pracovat na konkrétních bodech, kde lze těžit ze společného přístupu: řízení sporů o využití zdrojů atd.?
32
Jedná se o experimentální nebo všeobecný přístup?
Jaká jsou naše očekávání od tohoto přístupu?
Užitečný nástroj Některé nástroje mohou být použity pro mobilizaci vnitřních zdrojů v závislosti na cílech a struktuře regionálního orgánu: Interní pracovní skupina napříč funkcemi Interní informační kampaně (propojení s dalšími klíčovými regionálními cíli) Vytvoření interní sítě poradců či pozorovatelů (poskytnutí podpory pracovní skupině)
Rady a tipy Vypracování regionálního plánu SEAP – jakmile dojde ke spuštění zahajovací fáze, zřídí regionální orgán interní pracovní skupinu sdružující všechny odbory, jejichž činnost má vliv na spotřebu energie a emise skleníkových plynů. Ta bude diskutovat o vizi regionu pro rok 2020 (a 2050), jakož i o klíčových opatřeních k dosažení stanovených cílů.
2/ Identifikace klíčových zúčastněných stran při vytváření společné vize a cílů Zapojení klíčových zúčastněných stran a jejich mobilizace a informování v průběhu celého procesu je jedním z klíčů k úspěchu procesu spolupráce. Identifikace aktérů, kteří by měli být zapojeni, je klíčová, protože určuje stupeň otevřenosti a také určuje proces řízení. V průzkumu mnozí respondenti zdůraznili, že je důležité propojení těch „správných“ lidí, kteří dle účelu struktury řízení mohou vytvářet skutečnou přidanou hodnotu (prostřednictvím svých odborných znalostí, zkušeností atd.). Aby bylo možné struktury i jednotlivce zapojit vhodným způsobem a včas, je třeba je jasně identifikovat.
33
Proč zapojovat zúčastněné strany? Zapojení zúčastněných stran do rozhodování přináší celou řadu výhod: - Zlepšuje kvalitu rozhodnutí, protože zúčastněné strany se na něm podílejí od samého začátku. - Pomáhá identifikovat kontroverzní témata a problémy, které mohou nastat před přijetím rozhodnutí. - Zapojuje zúčastněné strany s řadou různých názorů a může pomoci různým stranám najít shodu, čímž se snižuje riziko opozice v pozdějších fázích, které by zpomalilo proces rozhodování. - Snižuje zpoždění a náklady ve fázi implementace. - Zúčastněné strany jsou lépe informovány o cílech a aktuálních problémech. - Široká účast na rozhodování vede k lepší akceptaci přijímaných rozhodnutí a opatření. - Veřejnost získává větší důvěru v osoby s rozhodovacími pravomocemi. - Vytváří se příležitosti pro zúčastněné strany a osoby s rozhodovací pravomocí za účelem výměny zkušeností a informací, čímž dochází k vzájemnému obohacení.
Před zahájením participativní fáze je důležité identifikovat typy zúčastněných stran a představit si roli, kterou mohou hrát ve fázi navrhování a implementace projektu, jehož úspěch bude zaručen díky společnému přístupu. To je založeno na: - Jejich cílech - Jejich očekáváních - Pokroku, kterého dosáhly ve vztahu k otázkám regionálního plánování udržitelného využívání energie - Zdrojích, které mají k dispozici - Jejich ochotě zapojit se do procesu Je proto velmi důležité identifikovat všechny možné zúčastněné strany. Regionální orgán může o pomoc při identifikaci zúčastněných stran požádat partnery, s nimiž pravidelně spolupracuje v otázkách energetiky a klimatu, jako jsou regionální energetické agentury nebo institucionální subjekty.
34
Zjistěte více Kategorie zúčastněných stran: 3 typy zúčastněných stran, jak je navrhuje CIVITAS VANGUARD: Hlavní zúčastněné strany – ty, které jsou (pozitivně nebo negativně) ovlivněny problematikou Klíčoví aktéři – ti, kteří mají pravomoc nebo odborné znalosti Zprostředkovatelé – ti, kteří mají vliv na provádění rozhodnutí nebo jsou v dané oblasti zainteresováni
Zúčastněnými stranami zapojenými do efektivních partnerství pro regionální plánování udržitelného využívání energie jsou nejčastěji: - Místní orgány veřejné správy účastnící se energetického plánování v rámci území - Regionální zástupci ústřední vlády - Energetické agentury na regionální a místní úrovni - Institucionální orgány - Univerzity a výzkumné organizace - Hospodářské subjekty, zejména zástupci společností nebo odvětví - Provozovatelé sítí a výrobci energie - Nevládní organizace působící v oblasti energetiky a životního prostředí - Občané a jejich sdružení
Rady a tipy Stanovení společné vize a cílů pro vytvoření či revizi regionálního plánu SEAP bude přinejmenším vyžadovat účast zástupců správních orgánů z národní, regionální a místní úrovně. Další zúčastněné strany budou zapojeny během kroku 2.
Místní orgány veřejné správy hrají v této fázi klíčovou roli, protože některé z nich již zavedly energetické politiky nebo vypracovaly svůj vlastní místní plán SEAP. Díky svým kompetencím a blízkosti k občanům a dalším místním zúčastněným stranám se jedná o důležité přispěvatele do následujících fází, zejména fáze plánování a realizace. Je proto důležité důkladně
35
pochopit očekávání a plány místních orgánů a pomoci jim vybudovat vlastnictví procesu prostřednictvím společného úsilí k dosažení očekávaných výsledků.
Rady a tipy Identifikace vazeb mezi oblastmi kompetencí na různých správních úrovních umožňuje orgánům lépe pochopit jejich funkci a roli, kterou budou hrát v různých fázích procesu spolupráce.
3/ Definování úrovně zapojení klíčových zúčastněných stran a míra otevřenosti. Určení rozsahu působnosti a úrovně otevřenosti je klíčové. V průběhu procesu lze rozlišit různé úrovně zapojení a různé zúčastněné skupiny. Lidé musí být zapojeni ve správný čas, tedy v okamžiku, kdy jsou schopni vytvořit přidanou hodnotu. Aby bylo možné určit rozsah působnosti a úroveň otevřenosti, musí regionální orgán provést důkladnou analýzu úrovně vlivu, pozice, ochoty zapojit se, dostupnosti, perspektivy a očekávání různých zúčastněných stran. Tato analýza může zahrnovat následující aspekty: • role a poslání organizace; • její status (veřejná/soukromá, sdružení, společnosti, think-tanky atd.); • stávající vztahy s regionálními orgány; • iniciativy realizované organizací, které by mohly podpořit projekt; • jejich schopnost vytvořit přidanou hodnotu (technické odborné znalosti, finanční kapacity, komunikace mezi cílovými skupinami, podpora cílovým skupinám); • jejich schopnost ovlivňovat své prostředí (subjekty ovlivňující veřejné mínění) a prosazovat podporu pro celé sdružení aktérů (organizace, sociální skupiny atd.); • jejich očekávání či požadavky týkající se projektu.
36
Užitečný nástroj V závislosti na kontextu a na počtu a typech zúčastněných stran lze využít několik nástrojů k identifikaci potřeb a očekávání klíčových zúčastněných stran, jako jsou setkání mezi čtyřma očima, semináře, besedy, průzkumy či internetové konzultace, například: - On-line dotazník pro občany - Pořádání dnů pro občany s panelovými diskusemi - Pracovní skupiny pro konzultace s hospodářskými subjekty a místními orgány - Semináře Následující tabulka představuje srovnávací analýzu tří typů konzultací: Výhody
Průzkum
Schůzky mezi 4 očima
Konzultace s několika zúčastněnými stranami
Rozsah vstupů
X
X
X
Zvýšená spokojenost zúčastněných stran s konečným rozhodnutím
X
X
X
X
X
Příležitost pro skutečný dialog Příležitost k budování konsensu
X
Příležitost k budování vlastnictví projektu a jeho cílů
X
Příležitost pro účastníky s různými názory spolu mluvit a učit se jeden od druhého
X X
Efektivní využití času
X
Finanční nenáročnost (pokud není třeba cestovat)
X
X
Vychází z příručky CIVITAS „Zapojování zúčastněných stran: sada nástrojů k pořádání úspěšných konzultací“
Zjistěte více Vypracování regionálního plánu SEAP: Interakce mezi zúčastněnými stranami Zúčastněné strany na centrálním trhu s energií (spotřebitelé, výrobci, distributoři) jsou ovlivněny místními politikami, kroky energetických agentur a informacemi o problematice. Samy jsou závislé na stávající vládě, opozici a politických stranách, jejichž SAM: pozice jsou zase ovlivňovány lobbisty a nevládními http://www.regions202020.eu/cms/inspiration/inspiration organizacemi. Každý typ zúčastněných stran by měl být -guide/phase-2-planning/step-4/ informován o zahájení projektu a být přizván k účasti.
Více informací naleznete zde
37
Lze identifikovat 4 úrovně účasti na tvorbě společné vize a cílů modelu na bázi spolupráce, z nichž bude třeba zvolit v závislosti na výsledcích analýzy potřeb zúčastněných stran: - Informace a zvyšování povědomí: Veřejný orgán informuje občany, sociálně-ekonomické hráče nebo území o projektu, aniž by očekával odpověď. Tyto informace lze poskytnout v různých fázích projektu. I když je zde úroveň účasti nejnižší, jedná se o důležitou složku dalších kroků. - Konzultace: Orgán provádí konzultace s veřejností o projektu nebo rozhodnutí s cílem získat od veřejnosti příslušný vstup. Konzultace mohou být buď dobrovolné (referendum nebo průzkum), nebo se může jednat o součást povinného postupu (veřejná šetření). Veřejná konzultace nutně neznamená, že orgán tento vstup zohlední nebo na něj bude jakkoli reagovat. - Dialog: Orgán představí konkrétní projekt veřejnosti (občané a socioekonomičtí aktéři). Vyžádá si vstupy s cílem provést v projektu změny, je-li to nutné. Může vysvětlit a odůvodnit jakékoli rozhodnutí, které nezohledňuje návrhy veřejnosti. To zúčastněným stranám pomáhá projekt akceptovat. - Společná tvorba projektu: Orgán vyzve veřejnost k účasti na společné tvorbě projektu, počínaje společnou analýzou problému. Musí se pečlivě a systematicky vytvořit participativní prostor tak, aby vydržel po celou dobu trvání procesu. Budou potřeba pedagogické nástroje k zajištění toho, aby všichni účastníci (volení zástupci, techničtí experti, občané atd.) mohli aktivně přispívat.
4/ Vytvoření společné vize a cílů Hlavní zúčastněné strany budou muset být informovány o procesu spolupráce zahájeného regionálním orgánem. V závislosti na profilu klíčových zúčastněných stran a jejich očekávání provádí fázi konzultace nejčastěji regionální orgán, přičemž tato fáze zahrnuje ostatní správní úrovně, např. národní (pokud je to možné) a místní orgány v rámci jejich území.
Užitečný nástroj Ke komunikaci o zahájení procesu spolupráce lze využít řadu informačních nástrojů: - Informace na internetových stránkách regionálního orgánu nebo partnerských stránkách nebo vytvoření specializovaných stránek - Tiskové zprávy zaslané místním a regionálním médiím - Sdílení informací o přístupu na akcích - Poštovní korespondence, on-line videa, sociální média - Zapojení partnerů regionálního orgánu - Oficiální zahájení během speciální akce
38
Vzhledem k tomu, že informace o zahájení procesu by měly poskytnout kontext, který umožní zúčastněným stranám pochopit a převzít vlastnictví dané problematiky, je nesmírně důležité používat jasný a jednoduchý jazyk. Cílem je inspirovat lidi k účasti a získat si je. Přístup by měl být pozitivní a uklidňující a měl by se zaměřit na realistické možnosti k přijetí opatření na místní úrovni a ne jen předkládat zneklidňující informace o změně klimatu.
Poté, co dojde k informování klíčových zúčastněných stran o procesu spolupráce, uspořádá regionální orgán několik konzultačních činností a dokončí tak společnou vizi a cíle. Některých z těchto činností se budou účastnit techničtí odborníci v oblasti energetického plánování, aby bylo možné posoudit existující informace na regionální a místní úrovni pro rozhodování (ukazatele o energii a emisích skleníkových plynů na regionální úrovni, vývoj a analýzy jednotlivých scénářů).
Následovat budou konzultace s hlavními zúčastněnými stranami s cílem dokončit společnou vizi a hlavní cíle pro proces spolupráce. Tato fáze může mít řadu různých forem v závislosti na zúčastněných stranách a místním kontextu. Musí však umožnit vytvoření vize a cílů pro region a také identifikovat druh podpory, který je třeba k dosažení těchto cílů. Během této fáze začíná společná práce s místními úřady.
Rady a tipy Pořádání konzultací s několika aktéry během této fáze usnadňuje vytvoření společné vize a odhaluje témata, která mohou být kontroverzní. V tomto bodě je možné a dokonce žádoucí vytvořit operační řídící výbor se zástupci místních či institucionálních orgánů a klíčových aktérů z různých skupin, které byly identifikovány. Tito zástupci by měli být vybráni na základě jejich disponibility a ochoty zapojit se. Tento operační řídící výbor bude analyzovat cíle zúčastněných stran, aby bylo možné jasněji definovat proces spolupráce zodpovězením následujících otázek: - Jaké jsou cíle společného přístupu? - Jaké jsou očekávané výsledky? - Jaký druh podpory je zapotřebí k dosažení cílů?
39
Užitečný nástroj K definování cílů se často využívá metoda „SMART“: - S jako specifické (specific) - M jako měřitelné (measurable) - A jako dostupné (accessible) - R jako realistické (realistic) - T jako časové (time-related) (krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé cíle)
V tomto okamžiku je nezbytný politický souhlas se společnou vizí a cíli. Toto politické prohlášení bude široce komunikováno na regionální a místní úrovni a bude zdůrazňovat společnou tvorbu společné vize a cílů.
_________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
Vytvoření modelu víceúrovňového řízení – Krok 2 Jakmile bude vypracován koncept procesu spolupráce (společná vize, cíle, nástroje podpory, očekávané výsledky), bude třeba přijmout několik opatření s cílem vytvořit nejvhodnější a efektivní model víceúrovňového řízení. Při této příležitosti budou vytvořeny řídicí mechanismy a procesy, které umožní úspěšnou implementaci modelu spolupráce. Tyto mechanismy budou muset být přizpůsobeny místním podmínkám na základě: rozsahu modelu spolupráce (např. vypracování regionálního plánu SEAP, vytvoření společných nástrojů energetického plánování atd.) a velikosti projektu společné vize a cílů, jak jsou definovány v KROKU 1 profilu a očekávání zúčastněných stran
Strategie zapojení zúčastněných stran je klíčovým mechanismem, který bude třeba v průběhu této fáze vypracovat. Další zúčastněné strany, kromě těch, které se již zapojily v KROKU 1 (pro vytvoření společné vize a cílů), budou vyzvány k účasti na společném přístupu a dalšímu zapojení do provádění souvisejících činností. Tyto další zúčastněné strany by mohly zahrnovat širší škálu regionálních a místních aktérů, jako jsou například:
40
Další místní orgány veřejné správy
Hospodářské subjekty, jako jsou finanční organizace nebo oborová sdružení
Další interní odbory regionálního orgánu
Cílové občanské skupiny
Poskytovatelé údajů o energii (RTO, DSO, ESCO)
Územní plánovači a urbanisté
„Zapojení zúčastněných stran zlepšuje kvalitu udržitelných energetických opatření a je stále více uznáváno jako důležitá součást každého rozhodovacího procesu“
Zajištění efektivního zapojení zúčastněných stran vyžaduje pečlivou přípravu a plánování všech fází, které předchází rozhodování. Zúčastněné strany musí být zapojeny v každém z těchto kroků: v průběhu vytváření a plánování modelu a pak v průběhu implementace a hodnocení.
Rady a tipy Pokud již struktury řízení nebo procesy energetického plánování existují, lze je využít nebo přizpůsobit tak, aby se zabránilo duplicitě a využilo stávající dynamiky. Místní nebo regionální energetické agentury, stávající řídící výbory nebo sítě orgánů mohou být také užitečné. Existence těchto struktur nebo procesů skutečně představuje faktor úspěchu, protože ukazuje, že mezi místními a regionálními orgány již existují partnerství v oblasti energie a klimatu.
1/ Definice procesů koordinace a řízení Mechanismy pro koordinaci a regulaci jsou nezbytné, protože víceúrovňová spolupráce není samoregulační; různí aktéři se neúčastní na stejné úrovni. Jejich účast závisí na jejich schopnostech, schopnosti ovlivňovat své prostředí, jejich zákonných povinnostech a očekáváních. V tomto ohledu se řízení liší od vládnutí.
41
Je nutné jasné vymezení povahy a mezí přínosů zúčastněných stran a identifikace vazeb mezi procesy řízení a vedením. Regionální vlády mají důležitou úlohu, aby mohly: • umožnit a organizovat implementaci operačních mechanismů koordinace mezi horizontální a vertikální úrovní: informovat, navrhovat metodiku práce atd.; • vytvořit a zajistit odpovědnost (úředníci z regionu a osoby s rozhodovacími pravomocemi) v rámci procesu řízení, rozhodování a přijatých opatření; • zajistit obecnou soudržnost a monitorování souladu s obecnými cíli.
Procesy spolupráce, které byly studovány, měly řadu různých podob, od jednoduchých až po složité. Ve většině případů jeden subjekt koordinuje proces: řídící výbor či jiná specifická skupina. V rámci několika procesů spolupráce se pouze konala zasedání. Jiné vyžadovaly složitější organizační strukturu včetně řídícího výboru, specializovaného projektového výboru a zasedání pracovních skupin. Během této fáze musí orgán nebo operační řídící výbor určit nejvhodnější organizační strukturu pro efektivní řízení a definovat jednotlivé kroky procesu. Dohled nad celým procesem a jeho koordinaci lze buď svěřit operačnímu řídícímu výboru, pokud byl vytvořen, nebo specializované agentuře nebo útvaru. Lze vytvořit politický řídící výbor s cílem zapojit v průběhu celého procesu volené úředníky, což umožní provádění rozhodnutí. Další možností je vytvoření tematických a územních pracovních skupin. Zúčastněné strany se mohou zapojit do výše uvedených skupin nebo prostřednictvím konkrétních akcí, jako jsou například:
Informační setkání
Konzultace
Výstavy
Fóra
Akce zaměřené na konkrétní téma, např. Dny energie
Nebo jiné techniky přizpůsobené danému typu zúčastněné strany
42
Techniky konzultací musí být přizpůsobeny typu zúčastněné strany, protože mobilizace některých zúčastněných stran je složitější. Například malé a střední podniky občas váhají, zda se do tohoto typu procesu zapojí, protože nemusí mít potřebné zdroje (čas, prostředky atd.). Mohla by se konat setkání konkrétních diskusních skupin, které se přizpůsobily těmto omezením (například schůzky v době snídaně či oběda).
Rady a tipy Vytvoření efektivního modelu víceúrovňového řízení závisí na zohlednění těchto 2 pravidel: - Omezte počet výborů a diskusních skupin, aby se příliš mnoho času zbytečně netrávilo koordinací veškerých jejich činností. - Jasně identifikujte funkce, složení a vztahy mezi jednotlivými úrovněmi systému řízení.
Operační metody musí být také jasně definovány a poté vysvětleny zúčastněným stranám: - Časová osa projektu (datum zahájení, klíčové kroky atd.) a cíle - Typ diskusních fór (pracovní schůzky, síť, formalizovaná partnerství atd.) - Doba trvání a četnost setkání (mohou být předloženy orientační časové osy, i když v nich budou v průběhu času prováděny změny) - Zdroje, které jsou k dispozici: informace, pracovní a jiné dokumenty, pracovní metoda plánovaná pro účastníky - Očekávané výsledky
Zjistěte více Koordinace činností zúčastněných stran k vytvoření nebo revizi regionálního plánu SEAP: Fáze plánování regionálního plánu SEAP má 3 kroky, během nichž je třeba koordinovat činnost zúčastněných stran: - Analýza současné situace v zásobování energií, jakož i tržní potenciál - Identifikace různých scénářů k dosažení cílů - Identifikace finančních a administrativních nástrojů s cílem usnadnit provádění zvoleného scénáře
Pro další informace: různé způsoby mobilizace a koordinace zúčastněných stran jsou popsány v kapitole „Interakce“ v Příručce pro vytváření plánů SEAP.
43
Úzká spolupráce s místními orgány je nutná v průběhu
celého
procesu,
zejména
při
výběru
scénáře, a to s cílem pomoci jim vybudovat vlastnictví a zajistit, aby byly schopny realizovat příslušná opatření. Měla by však také existovat snaha spolupracovat s orgány, které mají o dané problematice nižší povědomí nebo se zdráhají přijmout
opatření.
Například
by
na
základě
dobrovolné účasti mohla být vytvořena pracovní skupina „orgánů“, zatímco ostatní orgány by mohly být podrobně informovány o dosaženém pokroku a jejich zpětná vazba by se mohla shromažďovat prostřednictvím dotazníků.
2/ Vypracování strategie zapojení Strategie zapojení zúčastněných stran poskytne odpovědi na následující otázky: - Kdo by se měl zapojit a proč? - Kdy by se měli zapojit? - Jaká bude míra zapojení jednotlivých skupin zúčastněných stran? - Jak lze zúčastněné strany mobilizovat v průběhu fáze jejich zapojení? - Jaké budou role a odpovědnosti každé skupiny v průběhu celého procesu? - Jak zúčastněné strany přispějí k hodnocení a zlepšení procesu? - Jak bude vypadat harmonogram a rozpočet?
Strategie zapojení zúčastněných stran se bude řídit selektivním přístupem a bude využívat různé formáty a techniky. To závisí na vaší společné vizi a cílech, očekáváních a profilech zúčastněných stran, které zapojíte, jakož i na prostředcích, které máte k dispozici.
44
Užitečný nástroj Doporučuje se určit klastry zúčastněných stran s podobnými zájmy, kapacitami nebo relevancí pro danou problematiku. To vám může poskytnout lepší zhodnocení potenciálních konfliktů a také ukázat případné mezery ve výběru zúčastněných stran. Užitečným nástrojem pro mapování zúčastněných stran je matice vlivu a zájmu, která zúčastněné strany rozděluje podle jejich podílu na oblasti plánování udržitelného využívání energie, jakož i jejich vlivu. Nejdůležitější je zapojit co nejvíce zúčastněných stran, které mají vysoký stupeň vlivu a vysoký podíl, zatímco zúčastněné strany s nízkou úrovní vlivu a nízkým podílem jsou méně důležité.
Zúčastněné strany je třeba zapojit v pravou chvíli, tedy v okamžiku, kdy jejich názor poskytne přidanou hodnotu a kdy jej lze zohlednit. I když existují jasné výhody zapojení zúčastněných stran, zúčastněné strany se nemusí účastnit všech rozhodovacích procesů. Úroveň zapojení zúčastněných stran bude do značné míry záviset na: - Jejich roli - Jejich schopnosti ovlivnit projekt - Jejich disponibilitě - Míře legitimity jejich účasti - A jejich přístupu k nástrojům či zdrojům (finančním, institucionálním, politickým, technickým atd.)
„Dobré pochopení toho, co zúčastněné strany mohou ze spolupráce získat, vám pomůže přesvědčit je o výhodách tohoto procesu.“
45
4 úrovně účasti se obvykle považují za vysvětlené v KROKU 1: informace a zvyšování povědomí, konzultace, dialog, společná tvorba projektu.
Rady a tipy Při tvorbě strategie zapojení byste měli: - zajistit odpovídající identifikaci všech příslušných zúčastněných stran a zapojit je do různých fází procesu; - brát v úvahu různé zájmy, zdroje a kapacity zúčastněných stran; - poskytnout dostatečně transparentní informace s cílem umožnit zapojení dostatečně informovaných zúčastněných stran a zabránit negativnímu vnímání (např. utajení nebo korporativismus); - zavést navazující mechanismus, který zajistí, že požadavky zúčastněných stran budou zohledněny, a díky němuž lze plánovat vrácení výsledků jednotlivých účastnických postupů zpět do rozhodovacího procesu; - plánovat časový rámec a rozpočet; - zvážit různé nástroje a techniky zapojení a vybrat tu nejvhodnější pro váš místní kontext.
Použijí se různé techniky zapojení (nebo kombinace různých metod), např. jak jsou uvedeny v nástroji GUIDEMAPS, aby co nejlépe odpovídaly vaší strategii zapojení.
46
Užitečný nástroj V tabulce GUIDEMAPS jsou uvedeny příklady podávání informací a sběru vstupů a nastíněny problémy, které je třeba zohlednit při výběru vhodné techniky pro zapojení zúčastněných stran. Kromě toho na stránkách pro komunitní plánování (www.communityplanning.net) naleznete řadu kreativních a příjemných způsobů sběru nápadů a názorů. CIVITAS VANGUARD rovněž doporučuje další techniky pro zapojení zúčastněných stran, jako jsou návštěvy na místě, semináře, veřejná setkání, občanské poroty atd.
47
3/ Definice odpovědností a rozhodovacího procesu Tento krok spočívá ve specifickém vymezení odpovědností každého účastníka, jakož i rozhodovacího procesu: - Jak se přijímá rozhodnutí? - Kdo učiní konečné rozhodnutí? Regionální orgán je odpovědný za poskytování snadno srozumitelných informací o projektu a smlouvě o řízení. Pro odpovědnosti jednotlivých zúčastněných stran a jejich úroveň účasti v rozhodovacím
procesu
musí
být
definována
konkrétní pravidla. Odpovědnost je klíčovým aspektem pro budování důvěry a podpory v procesu řízení. Odpovědnost lze definovat jako potřebu mít volené zástupce nebo úředníky, kteří jsou odpovědní za veřejné služby, za své kroky, činnosti a rozhodnutí. Účinný výkon odpovědnosti zahrnuje: • Transparentnost informací • Jasně uvedená pravidla týkající se vztahů mezi různými skupinami aktérů (zejména mezi veřejností, politiky a podniky – poskytovateli služeb atd.), jejich oborů a povinností • Nezávislý přezkum výsledků, a nejsou-li, pak potřebu kontroly
Rady a tipy Zúčastněné strany mohou podepsat chartu účastníka nebo dohodu o účasti (kterými se stanoví pravidla či práva a povinnosti každého partnera). To usnadňuje správné fungování procesu spolupráce a nabízí možnost použití na další případy ze sousedních regionů.
Více informací o platformě pro spolupráci.
Zajištění transparentnosti v rozhodovacím procesu Procesy řízení mají často za cíl rozvoj politik a rozhodování prostřednictvím myšlenek, pohledů a odborných znalostí. S cílem zabránit zklamání a nedůvěře v procesu řízení je důležité jasně stanovit, kdy práce konzultačních skupin končí, a identifikovat osoby s rozhodovací pravomocí a odpovědné osoby. To je podmínkou pro efektivní řízení.
48
Toto je třeba vyjasnit na začátku; například tím, že se definuje obecný rámec řízení a struktury podávání zpráv (hierarchie) mezi různými skupinami, které se účastní procesu, a tím, že se účastníci a široká veřejnost informuje o různých krocích vedoucích k rozhodnutí.
4/ Definice procesu hodnocení Přijetí opatření k boji proti změně klimatu obecně vyžaduje mobilizaci a odbornost řady zúčastněných stran. Mění „tradiční“ vztahy mezi institucemi, osobami s rozhodovacími pravomocemi, hospodářskými subjekty a občany. Vyžaduje vytvoření nových modelů a k dosažení úspěchu je nutné zapojení všech subjektů. Model víceúrovňového řízení by měl být zhodnocen za účelem ověření, že splňuje cíle, jež byly stanoveny, a učinění veškerých nezbytných zlepšení, aby bylo zajištěno, že zcela plní svou úlohu. Jedná se o kolaborativní zhodnocení, které umožňuje neustálé zlepšování procesu a mělo by zahrnovat zúčastněné strany, zejména ty hlavní. Rovněž je třeba definovat četnost a harmonogram hodnocení, například jednou za rok. Hodnocení dohody o řízení by se mělo zaměřit na proces řízení a jeho výsledky. Tyto výsledky by měly být porovnány s cíli a očekávanými výsledky, které byly definovány v prvním kroku. Vzhledem k tomu, že úplné hodnocení by bylo nákladné a trvalo by dlouho, měla by tato fáze vymezit určité aspekty, jež mají být hodnoceny. V této fázi by měl být vypracován seznam ukazatelů, aby byly v průběhu celého procesu shromážděny nezbytné informace.
Hodnocení může zahrnovat následující aspekty: - Srovnání dohody o řízení se stávajícími modely nebo tradiční spoluprací - Schopnost dosáhnout cílů a očekávaných výsledků - Účinnost s ohledem na přidělené prostředky a zdroje (rozpočet, odbornost atd.) - Jak dobře dochází k externí i interní akceptaci - Jak dobře to funguje v dlouhodobém horizontu
Rady a tipy Zvláštní pozornost je třeba věnovat výběru ukazatelů, protože jsou především prostředkem komunikace mezi všemi subjekty zapojenými do procesu. Pomáhají shrnout a zjednodušit složité myšlenky tak, aby je bylo možné prezentovat veřejnosti. Indikátory jsou užitečné pro poskytování informací, ale také usnadňují rozhodování.
49
Ukazatele mohou pomoci vyhodnotit proces víceúrovňového řízení, jeho výsledky a dopady.
Užitečný nástroj Příklady ukazatelů a monitorovacích metod: Vyhodnocení procesu víceúrovňového řízení: Kolik lidí se zúčastnilo procesu a jakým způsobem (informace, konzultace, dialog, spolupráce na tvorbě)? - Metoda: Zjistit počet účastníků Jak jednotlivé zúčastněné strany vnímají svou účast v procesu a pokrok, kterého bylo dosaženo? - Metoda: dotazníky, rozhovory Vliv procesu víceúrovňového řízení (schopnost ovlivňovat rozhodování): Jak jsou zúčastněné strany spokojeny s výsledky projektu? - Metoda: dotazníky Chtějí být zúčastněné strany i nadále zapojeny do procesu? - Metoda: dotazníky Jaké jsou účinky procesu řízení? - Metoda: rozhovory Zvýšil proces řízení veřejnou podporu? - Metoda: rozhovory Rovněž lze použít jiné techničtější ukazatele týkající se cílů a očekávaných výsledků (například energie z obnovitelných zdrojů jako procento spotřeby energie, prostředky uvolněné pro energeticky úspornou renovaci budov atd.).
_________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
50
Implementace modelu víceúrovňového řízení – Krok 3 V této fázi projektu již byl proces spolupráce zahájen. Hlavní zúčastněné strany, včetně místních orgánů veřejné správy, se již podílely na rozvoji společné vize a cílů (KROK 1) společného projektu (např. společná tvorba nebo revize regionálního plánu SEAP, společná tvorba nástrojů plánování udržitelného využívání energie na podporu místních plánů SEAP). Společná vize je podporována politickým rozhodnutím na regionální úrovni. Identifikovali jste další klíčové regionální a místní zúčastněné strany a spolupracovali s nimi na jejich zapojení do projektu. Na základě spolupráce jste vyvinuli nejvhodnější mechanismy a procesy víceúrovňového řízení (KROK 2). Nyní začnete tyto procesy zavádět v této poslední fázi projektu, která se soustředí na implementaci a hodnocení (KROK 3). V této fázi lze použít standardní činnosti projektového řízení, zejména výrobní a výkonné činnosti. Zaměříme se na následující aspekty: mobilizaci a zapojení klíčových zúčastněných stran, hodnocení a zlepšování procesu řízení.
1/ Mobilizace a zapojení zúčastněných stran Některé klíčové zúčastněné strany již byly zapojeny do fáze návrhu společné vize, cílů a
procesů
víceúrovňového
řízení.
Při
zahájení implementační fáze je třeba, aby měly nové zúčastněné subjekty, tj. nové organizace
nebo
noví
zástupci,
stejné
výchozí podmínky, aby byl kladen důraz na kolaborativní přístup a aby bylo dosaženo jejich závazku vůči projektu a tento závazek byl formalizován. Zúčastněné strany budou informovány o plánované struktuře řízení a podmínkách jejich účasti. Zúčastněné strany budou mít také možnost vyjádřit se k cílům, které byly stanoveny, a učinit návrhy vedoucí k dosažení očekávaných výsledků. V zájmu zajištění transparentnosti modelu řízení a zaručení širokého zapojení zúčastněných stran – dva z pilířů „dobrého řízení“ – je nutno všem zúčastněným stranám vysvětlit tyto aspekty:
Cíle, které byly definovány
Očekávané výsledky
51
Jak funguje a je organizována dohoda (časová osa, četnost setkání, typy diskusních fór atd.)
Odpovědnost účastníků
Způsoby, jakými jsou zohledněny příspěvky při rozhodovacím procesu
A metody hodnocení
Všechny informace o modelu řízení by měly být shrnuty v jednom dokumentu, který bude sloužit jako reference pro všechny zúčastněné strany.
Užitečný nástroj V závislosti na cílech a zapojených zúčastněných stranách lze informace o tom, jak funguje model řízení, podávat v průběhu semináře, po němž zúčastněné strany budou mít možnost stvrdit svým podpisem závazek vůči projektu. Informace lze také podávat prostřednictvím tradičních kanálů: - internetové stránky orgánu a partnerů - místní a regionální média - prezentace na akcích v celé oblasti - informační bulletiny - televizní nebo rozhlasové spoty - sociální sítě
Ve většině zkoumaných procesů spolupráce bylo zapojení zúčastněných stran nějakým způsobem formalizováno, např. prohlášením, vícestrannou smlouvou, chartou o účasti atd. Dokument formalizující závazek zúčastněných stran by mohl být například podepsán po informativní schůzce o procesu. Závazek všech zúčastněných stran zapojených do procesu je rozhodující, protože byl identifikován jako hlavní faktor úspěchu. K tomu, aby všechny zúčastněné strany přispěly k procesu spolupráce, může být nutná „fáze učení“. Zúčastněné strany musí plně pochopit kontext procesu, problematiku a již vykonanou práci. Orgán by mohl také prezentovat podobné akce v jiných regionech. V některých případech mohou být užitečná školení. Mohou být dokonce nezbytná, pokud jsou požadovány specifické dovednosti nebo znalosti k pochopení dané problematiky.
52
Osvědčené postupy Školicí program pro místní orgány: V Itálii, regionu Ligurie, byl pro volené úředníky a techniky z místních úřadů vytvořen vzdělávací program týkající se otázek energetiky a klimatu. Tento program byl doplněn o technickou pomoc pro přípravu projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. [http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/Itálie-–-Školení-atechnická-pomoc-obcím-na-European-Enegry-Award®.pdf]
Další osvědčené postupy naleznete zde: http://www.eazk.cz/pp/
Zúčastněné strany mohou být motivovány k zapojení do procesu spolupráce z různých důvodů. Orgány však mohou zvýšit mobilizaci zúčastněných stran pomocí konkrétních sdělení pro každou skupinu zúčastněných stran, v nichž poukáží na výhody jejich zapojení. Například v průběhu přípravy regionálního plánu SEAP by mohly zúčastněné stavební firmy vyjádřit své potřeby v oblasti vzdělávání, což by mohlo vést k nabídce nových školicích programů. Pro zajištění efektivní účasti na celém procesu je důležité sdílet informace o projektu a jeho průběhu a zohledňovat příspěvky zúčastněných stran. Zúčastněné strany musí být pravidelně informovány o tom, jak byly zohledněny jejich názory, obavy nebo návrhy, jakož i o pokroku, kterého bylo od začátku dosaženo. Zápisy z jednání a zprávy z různých akcí by se měly sdílet s účastníky.
Rady a tipy Lze pořádat řadu různých akcí s cílem mobilizovat zúčastněné strany při přípravě regionálních plánů SEAP. Ve fázi učení lze využít různé nástroje podle zúčastněných stran: zpřístupnění technických specifikací on-line, distribuce technické dokumentace, provádění prohlídek na místě, pořádání akcí na daném území a poskytování příležitostí pro sdílení zkušeností prostřednictvím různých sítí (firmy, úřady, neziskové organizace atd.). Příprava plánů SEAP poskytuje místním orgánům příležitost, aby mohly nejen mluvit o svých zkušenostech, ale také zlepšit své znalosti a zkušenosti z oblasti energetiky a klimatu. V závislosti na potřebách jednotlivých orgánů lze pořádat školení v oblasti konkrétních témat, jako je energetická účinnost, řízení sítí, dokumenty územního plánování pro otázky energetiky a klimatu atd. Úřadům lze střídavě poskytovat příležitosti k účasti na rozhodovacím procesu a nabízet informace a možnosti školení, což je pomůže udržet angažované v průběhu celého procesu a usnadní jim přijímání opatření ve fázi realizace.
53
2/ Hodnocení a vylepšení procesu řízení Hodnocení rámce řízení může být užitečné – zejména proto, že ukazatele (například počet účastníků setkání, počet distribuovaných publikací, učiněná či neučiněná rozhodnutí atd.) mohou být nedostatečné pro posouzení řízení. Procesy řízení musí být přezkoumány jako celky a musí být otevřené a sofistikované. Může se jednat o externí hodnocení, vzájemné hodnocení nebo sebehodnocení. Hodnocení rámce řízení by mělo obsahovat tyto prvky: • Ponaučení • Význam rámce řízení (ve srovnání s jinými procesy víceúrovňového řízení nebo standardními postupy) • Strategická pozice • Jeho účelnost: předpokládané výstupy z hlediska očekávání a cílů • Jeho účinnost s ohledem na vyhrazené zdroje a prostředky (vztah mezi výsledky a finančními zdroji, odbornost, organizace atd.) • Jeho externí a interní přijetí • Identifikace průběhu akcí
Hodnocení může přidat hodnotu budoucímu řízení akcí v oblasti změny klimatu a řízení veřejných akcí v širším slova smyslu. Změna klimatu je často oblastí veřejné politiky, kde jsou prováděny experimenty (prostřednictvím zapojení zúčastněných stran, pořádání diskusí, dlouhodobé konzultace integrující multidimenzionální aspekty a vytváření nových partnerství). Na hodnocení však může být také pohlíženo restriktivně jako na hodnocení výkonnosti. Je proto důležité jasně sdělit cíle hodnocení a zajistit, aby byli hodnotitelé schopni vykonávat svou analýzu na všech úrovních organizace (včetně managementu a politických úrovní) i mimo ni (bylo by zajímavé prodiskutovat to s klíčovými zúčastněnými stranami). Vyhodnocení procesu musí být kontinuální a participativní. Během procesu řízení je třeba provádět sběr dat k měření ukazatelů. Sběr dat pro ukazatele týkající se procesu řízení a mobilizace zúčastněných stran bude obecně probíhat na konci projektu nebo po skončení akcí, a to pomocí dotazníků nebo rozhovorů s klíčovými zúčastněnými stranami. Důkladná definice procesu hodnocení v kroku 2 zajistí sběr všech potřebných dat.
54
V závislosti na četnosti hodnocení budou ukazatele hodnoceny a analyzovány tak, aby v případě potřeby zlepšily model řízení. Hodnotící komise složená ze skupiny zúčastněných stran by mohla provést analýzu a navrhnout změny. Orgán by mohl každý rok provést hodnocení a výsledky prezentovat na konferenci, jak je uvedeno v kroku 2. Pracovní skupiny, které byly vytvořeny ve fázi přípravy plánu SEAP, mohou vyhodnotit smlouvu o řízení a přezkoumat proces spolupráce a akční plán. Každá pracovní skupina bude samostatně odpovědná za hodnocení pokroku ve své oblasti. Poté může navrhnout potřebné změny na základě vnějších událostí a nových kontextových prvků. Monitorovací výbor pak navrhované změny dá dohromady a zajistí, aby byly koherentní.
____________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
55
VZORY DOTAZNÍKŮ PRO ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY Dotazník pro kraj. Tento dotazník slouží jako vodítko pro vytvoření procesu spolupráce. Některé body lze také použít k vyhodnocení již zavedeného procesu, přičemž musíte mít na paměti, že bude třeba definovat participativní proces hodnocení. Kontrolní dotazník je ke stažení na adrese: http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/KDR.docx
Krok 1: Zahájení procesu spolupráce 1/ Které odbory regionálního orgánu jsou zapojeny do procesu spolupráce a jakým způsobem? - Energetika - Životní prostředí - Památková péče - Plánování rozvoje města - Doprava - Nakládání s odpady - Udržitelný rozvoj - Zemědělství - Voda - Územní plánování - Ekonomický rozvoj - Komunikace - Jiné 2/ Jaká je společná vize, cíle a potřeby regionálního orgánu ve vztahu k tomuto procesu spolupráce vzhledem k současné situaci? - Společná vize: - Cíle: - Potřeby: 3/ Jaké klíčové zájmové skupiny jsou zapojeny do procesu? Jak se podílely na definování společné vize a cílů? Při identifikaci zúčastněných stran se nabízejí tyto skupiny: - Místní orgány zapojené do energetického plánování - Energetické agentury, místní či regionální sdružení - Institucionální orgány - Univerzity, výzkumné a školicí organizace - Hospodářské subjekty, zejména zástupci společností nebo odvětví - Provozovatelé sítí a výrobci energie - Nevládní organizace
56
- Občané 4/ Na stupnici od 1 do 5 označte, do jaké míry byly zúčastněné strany zapojeny do tvorby společné vize? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně 5/ Na stupnici od 1 do 5 označte, do jaké míry byly místní orgány veřejné správy zapojeny do tvorby společné vize? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně 6/ Jaké jsou cíle a očekávané výsledky procesu spolupráce? - Cíle: - Očekávané výsledky: 7/ Na stupnici od 1 do 5 označte, jak využívají metodu SMART? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi
5: maximálně
8/ Na stupnici od 1 do 5 označte, do jaké míry zohledňují cíle a očekávání zúčastněných stran? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně 9/ Provedl místní orgán politické ověření spuštění procesu a jeho cílů? Ano – Ne Jak?
Krok 2: Tvorba modelu víceúrovňového řízení 1/ Existují na regionální úrovni nějaké stávající řídicí struktury nebo procesy? Ano – Ne Pokud ano, které to jsou? - Energetické agentury - Řídící výbory místních orgánů zapojené do lokálních plánů SEAP - Tematické pracovní skupiny, například podle sektorů: dřevo, solární energie, bioplyn - Pracovní skupiny pro určitou skupinu zúčastněných stran: malé a střední podniky, řemeslníci atd. - Jiné: Jaké struktury lze použít k formálnímu zavedení modelu víceúrovňového řízení (šíření informací, společná tvorba a konzultace atd.)? Vytvořená partnerství mohou mít podobu od neformálních setkání po dlouhodobější dohody o partnerství a memoranda o spoluprácí. Pokud již existuje akční plán pro udržitelnou energii (SEAP), byl model víceúrovňového řízení zpětně hodnocen za cílem zlepšení procesu revize SEAP? Ano – Ne
57
2/ Jaké prvky má model víceúrovňového řízení? Popište strukturu řízení: - Řídící výbor - Tematické pracovní skupiny - Informační setkání - Setkání za účelem rozhovoru - ... 3/ Existuje dokument, který popisuje úlohy a povinnosti všech účastníků modelu víceúrovňového řízení? Ano – Ne 4/ Jak je proces vyhodnocen? Kdo je odpovědný za sledování hodnocení? ….................................... Jak často se hodnocení provádí? ….............................. Jak jsou účastníci informováni o výsledcích? ............................... 5/ Jaké ukazatele byly vybrány a za jakým účelem? Ukazatele pro hodnocení procesu: Ukazatel 1: Ukazatel 2: Ukazatele pro hodnocení dopadů procesu: Ukazatel 1: Ukazatel 2: Ukazatele pro hodnocení výsledků procesu ve vztahu k cílům a očekávaným výsledkům: Ukazatel 1: Ukazatel 2: … Na stupnici od 1 do 5 označte, jak dobře tyto ukazatele měří cíle a očekávané výsledky procesu? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně
Krok 3: Implementace modelu víceúrovňového řízení 1/ Jak byly zúčastněné strany informovány o jejich roli v modelu víceúrovňového řízení? - Seminář - První setkání pracovní skupiny - Informace na internetových stránkách - informační bulletiny - Článek v místním a regionálním tisku - Poštou - Jinak: …..................... 2/ Jsou zúčastněné strany oficiálně zavázány k procesu? Ano – Ne Jak?
58
3/ Na stupnici od 1 do 5 označte, pomohly nástroje a informační materiály jednotlivým zúčastněným stranám pochopit problémy? 1: vůbec ne 2: málo 3: do jisté míry 4: velmi 5: maximálně 4/ Na stupnici od 1 do 5 označte, jak jsou zúčastněné strany spokojeny, že byl jejich vstup vyslechnut a zohledněn? 1: vůbec ne 2: málo 3: do jisté míry 4: velmi 5: maximálně 5/ Na stupnici od 1 do 5 označte, jak dobře byly informace o průběhu, výsledcích a hodnocení sděleny účastníkům? 1: vůbec ne 2: málo 3: do jisté míry 4: velmi 5: maximálně 6/ Na stupnici od 1 do 5 označte, jak dobře proces hodnocení umožnil průběžné hodnocení víceúrovňového procesu řízení? 1: vůbec ne 2: málo 3: do jisté míry 4: velmi 5: maximálně
___________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
59
Dotazník pro obce. Tento dotazník byl vytvořen proto, aby místním orgánům usnadnil zapojení do modelu regionálního víceúrovňového řízení a umožnil jim navrhnout jeho vylepšení. Kontrolní dotazník je ke stažení na adrese: http://www.eazk.cz/wp-content/gallery/KDMO.docx
1/ Určil místní orgán všechny vnitřní odbory, které budou zapojeny do procesu? Ano – Ne Které to jsou? 2/ Co si místní orgán od tohoto procesu slibuje? Cíle: například patřit do oblasti, která překračuje národní a evropské cíle v oblasti emisí skleníkových plynů, nebo patřit do oblasti, která připravuje příkladnou politiku na podporu bioplynu ….......................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ........................................................................................................................................................... Očekávání: například podílet se na rozvoji opatření k dosažení cílů, zohlednit omezení na úrovni území, vytvořit vhodné nástroje k překonání těchto omezení ….......................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................ Potřeba podpory: například metodické nebo finanční nástroje ….......................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ........................................................................................................................................................... Zdroje: Jaké zdroje hodlá orgán zapojit do procesu? Dostupnost, schopnost cestovat atd. ….......................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. Jak se chce úřad zapojit: získávat informace, účastnit se pracovních skupin, sdílet zkušenosti, komunikovat s ostatními orgány... ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ...........................................................................................................................................................
60
3/ Na stupnici od 1 do 5 označte, jaký má místní orgán pocit, že měl možnost sdělit své cíle a očekávání a tyto byly vzaty v úvahu při tvorbě společné vize? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně 4/ Na stupnici od 1 do 5 označte, zda byl místní orgán (město, obec) dostatečně informován o tom, jak funguje model víceúrovňového řízení, jaké jsou role a odpovědnosti místních orgánů? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně 5/ Učinil místní orgán politický závazek podílet se na procesu? Ano – Ne V jakém smyslu? ................................................... 6/ Je místní orgán spokojen se svou účastí v modelu víceúrovňového řízení? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně 7/ Jak se místní orgán hodlá zapojovat do budoucna? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi
5: maximálně
8/ Pomohl místní orgán při podpoře procesu na svém území? Ano – Ne Jak? .................................................... 9/ Účastnil se místní orgán hodnocení některé z aktivit modelu víceúrovňového řízení (například realizace a vyhodnocení aktivit, vycházejících z akčních plánů pro Zlínský kraj)? Ano – Ne Může navrhnout nějaká vylepšení? ….......................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ................................................ 10/ Do jaké míry umožnil model víceúrovňového řízení místnímu orgánu odpovídat za rozhodnutí, která mají usnadnit implementaci modelu v daném území? 1: vůbec ne 2: málo 3: průměrně 4: velmi 5: maximálně
________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
61
PŘENOS DO JINÝCH REGIONŮ Stejně jako v tomto Průvodci víceúrovňovým řízením se i v rámci projektu COOPENERGY bude provádět řada aktivit a produkovat celá řada zdrojů, jejichž cílem je podpora replikace v celé Evropě. COOPENERGY bude podporovat přenos znalostí a zavádění účinných modelů spolupráce s ostatními
evropskými
regiony.
Zkušenosti
z
projektu
COOPENERGY
budou
sdíleny
prostřednictvím dvoustranných výměn s regiony mimo oblast projektu a prostřednictvím platformy pro interaktivní spolupráci, kterou naleznete na adrese: http://www.coopenergy.eu/user/login 12 přijímajících regionů mimo konsorcium se bude účastnit dvoustranných aktivit souvisejících s přenosem znalostí a zaváže se k implementaci modelů spolupráce s místními úřady. Těchto 12 regionů bylo vybráno v rámci otevřené výzvy. Bilaterální výměnné aktivity budou realizovány od roku 2014 a publikovány v informačních bulletinech a na evropské konferenci v roce 2016.
_________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
62
ODKAZY A KONTAKTY Odkazy a kontakty Energetická agentura Zlínského kraje: http://www.eazk.cz/ Coopenergy:
http://www.coopenergy.eu/cs
Climact Regions: www.climactregions.eu Platforma Coopenergy pro spolupráci: http://www.coopenergy.eu/user/login
Odkazy Při přípravě tohoto průvodce byly použity tyto publikace a dokumenty. Pakt starostů a primátorů: CZ: http://www.paktstarostuaprimatoru.eu/index_cs.html http://www.pakt-starostu.cz EN: http://www.covenantofmayors.eu/index_en.html Projekt SRCAE FR: http://www.developpement-durable.gouv.fr/Schemas-regionaux-climatair,32879.html Příručka Paktů starostů a primátorů: EN: http://www.energy-cities.eu/IMG/pdf/com_thematic_leaflet_multilevel_cooperation_2013_en.pdf Bílá kniha o správě věcí veřejných: CZ: http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/regi/dv/cdr892009_/cdr89-2009_cs.pdf EN: http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/regi/dv/cdr892009_/cdr89-2009_en.pdf SEAP: CZ:
http://www.pakt-starostu.cz/files_special/dokumenty/04-Stasa_Akcni-planudrzitelneho-energetickeho-rozvoje.pdf
Autoři: Partneři konsorcia COOPENERGY S podporou Claire Morand (Alternativy et Développement – Francie)
Publikace: Tento průvodce je určen pro všechny, kteří se zajímají o modely víceúrovňového řízení v oblasti udržitelného energetického plánování. Finální verze této publikace bude k dispozici také ve formátu umožňujícím stažení z webových stránek COOPENERGY.
63
Právní upozornění: Výhradní odpovědnost za obsah tohoto průvodce mají autoři. Nemusí nutně odrážet stanovisko Evropské unie. EACI ani Evropská komise nenesou odpovědnost za použití obsažených informací k jakémukoli účelu.
Autorská práva Všechny články a obrázky v této publikaci mohou být reprodukovány. Musí však být uvedeno konsorcium COOPENERGY jako zdroj. Květen 2014.
_________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
64
GLOSÁŘ IZE:
Inventář základních emisí
PSP:
Pakt starostů a primátorů
PDS:
Provozovatel distribuční soustavy
EÚ:
Energetická účinnost
SP:
Skleníkové plyny
MLG: Víceúrovňové řízení OZE: Obnovitelné zdroje energie SEAP: Udržitelný energetický akční plán PPS:
Provozovatel přepravní soustavy
_________________________________________________________________ [Zpět na seznam kapitol]
65
DOTAZNÍK – ZPĚTNÁ VAZBA « Průvodce víceúrovňovým řízením » ANKETA PRO UŽIVATELE
Ukončit anketu >>
Děkujeme za váš čas a za to, že nám sdělíte svůj názor!
Aktuální verze Průvodce víceúrovňovým řízením je první verzí; očekáváme, že se bude doplňovat a vylepšovat. Vaše připomínky jsou pro nás v našem úsilí vytvořit plně použitelný produkt zásadní.
1. Jak moc je tento průvodce užitečný pro provádění společného plánování energie? 1. 1 – Není užitečný
o2
o3
o 4 – Velmi užitečný
2. Ohodnoťte tuto první verzi průvodce z těchto hledisek:
Rozhodně nesouhlasím
Rozhodně souhlasím
Obsah průvodce je relevantní pro vaše potřeby
o
o
o
o
Obsah je prezentován tak, že je snadné jej pochopit
o
o
o
o
Orientace v průvodci je snadná
o
o
o
o
Průvodce poskytuje užitečný seznam dalších zdrojů
o
o
o
o
3. Co se vám na průvodci zdálo nejužitečnější? Jak to pomohlo?
4. Existují nějaká další témata, která by bylo vhodné do průvodce doplnit?
66
5. Máte nějaké návrhy na odkazy na další zdroje nebo modely nejlepších případů?
6. Oceníme jakékoli vaše další připomínky nebo návrhy.
7. Prosím vyplňte své kontaktní údaje.
Jméno: E-mailová adresa: Telefonní číslo: Název firmy (nepovinné): Typ organizace: o Regionální orgán
o Místní orgán
o Energetická agentura
o Jiný: upřesněte ..................................
Stát: Další kontaktní údaje (nepovinné):
Děkujeme, že jste si udělali čas a pomohli nám zlepšit tohoto průvodce!
POKRAČOVAT >>
[Zpět na seznam kapitol]
67
