Kunský J. (1941): Soptící krápníky. – Naší přírodou, 1940/1941, 4: 790-793. Praha. Kunský J. (1957): Thermomineral karst and caves of Zbrašov, Northern Moravia. - Sbor. Čs. Spol. Zeměpis., 62, 4: 306-351. Praha. Michal E. (1941): O teplicovém krasovění v devonských vápencích u Hranic nad Bečvou. - Příroda, XXXIV, 5/ 141-150. Brno. O´Neil J.R., Clayton R. N., Mayeda T. K. (1969): Oxygen isotope fractination on divalent metal carbonates. - J. Chem. Phys.; 51/ 5547-5558. Panoš V. (1952): Stalagmitová jezírka. - Čs. kras, 5/ 87-89. Brno. Panoš V. (1961): Teplicový kras Budínského pohoří, jeho problémy a zvláštní tvary (Thermomineraler Karst des Budaer Gebirges, seine Probleme und eigenartige Formen.) - Práce Brněnské základny ČSAV, XXXIII, 7, 420/ 277-336. Brno. Slobodník M. (1996): Rozlišování karbonátů barvením. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1995. Brno.
Summary
Geyser stalagmites in the Hranice Karst – a new theory on their genesis
ves (the Hranice Karst, northern Moravia). The highest of them, „Crocodile“, has 185 cm in height, the smallest, „Morel“, just 11,5 cm. Geysermites from Zbrašov aragonite caves were first noted in literature in 1913. Since now, all theories on genesis of these stalagmites expect deposition of mineral spring mound in close vicinity of geysermite exhalation of mineral water. On September 2, 1978, these stalagmites were discovered originating recently in the Hranice chasm. In view of new research, geysermites occurring in the Hranice Karst are subaqueous accumulations of flowstone crust fragments, occurring on water level of cave lakes of carbonated mineral water. Opportune central channel is just prolonged eguttation pit. In polarised light, geysermites are of breccia texture. Mineralogically, the only mineral occurring is calcite, always reaching very high chemical purity. Based on analysis of isotopic oxygen fractionation, the genesis temperature about 14 °C was determined. Due to newly discovered genesis mechanism authors suggest new Czech term ”sypané stalagmity“ (”spilled stalagmites“).
Geysermite stalagmites (geysermites) are slim, cone-like sinter objects, usually 30–70 cm high, described from the Zbrašov aragonite ca-
Jeskynní systém Humpleu Zdeněk Motyčka (ZO 6-25 Pustý žleb)
P
rvní týden v červenci patří v naší skupině již tradičnímu výjezdu do Rumunska. Po několikaměsíčním korespondování se nám podařilo domluvit návštěvu druhé nejdelší jeskyně Rumunska – více než 37 km dlouhého systému Humpleu. Lokalita se nachází v s. části pohoří Bihor a dříve byla známější pod synonymem Pestera Mare din Valea Firei. Hlavní vchod do systému se nachází v pravé straně údolí Firei v 1 165 m n.m., hlavní vývěr vod z jeskyně v 1 080 m n.m. nedaleko od hlavního vchodu a nejvyšší, Avenul Poienita leží na stejnojmenné krasové planině v 1 400 m n.m. Hlavní charakteristikou jeskyně jsou obrovské rozměry chodeb a dómů, délka podzemní řeky, bohatství a různorodost výplní, které zdobí prostory a galerie jeskyně. Pozoruhodné jsou skalenoedrické megakrystaly kalcitu (největší na světě v podzemí), jejichž parametry dosahují 80 cm délky a více než 30 kg váhy (Onac 1992). Jeskyně je chráněná a uzavřená, jejím správcem je speleologický klub Emila Racovity z Cluj-Napoca. Hlavní směry jeskyně jsou vytvořeny na linii směru SV–JZ, která sleduje tektonickou predispozici celého masivu Humpleu. Podzemní tok objevující se v jeskyni, má jako hlavní zdroj vody pocházející z krasové deprese Groapa Larga a další přítoky, pocházející z četných menších toků na krasové planině. Jeskyně je vytvořena ve třech hlavních úrovních - aktivní, subfosilní a fosilní. Aktivní, nejnižší úroveň se skládá z the Main Aktive Gallery (4 900 m), the Affluent Gallery (780 m), the Dixies Gallery (245 m), a úseku podzemní řeky (150 m), objevující se v tzv. Vodní jeskyni, která leží nedaleko vývěru a funguje jako povodňový vývěr vod ze systému. Subfosilní úroveň sestává z Subway Gallery (657 m), False Lakes Gallery (260 m), Labyrinth Gallery (305 m), Suspended Room (108x42x12 m), Marvels Room (97x31x13 m). Fosilní úroveň tvoří seskupení tří prostor v přední části jeskyně: Entrance Room, Order Room, Falle Dome Room, jejichž délka je dohromady 365 m a šířka mezi 70–26 m se střední výškou 15 m. Pokračuje Dance Room (214x77x55 m), Pocket Room (55x78x10 m), Club Room (100x54x22 m), Dan Coman Room (242x73x23 m), Gabor Halasi Room (310x103x35 m), Charonte Rooms, Grenoble Rooms, Giants Room (537x111x35 m), Terminal Siphon Rooms ´89. Dosud bylo objeveno 22 obrovských dómů, z nichž první 4 jsou také největší v Rumunsku: (1) Giants Room s objemem více než 2 000000 m3, (2) Gabor Halasi Room s objemem více než 1 100 000 m3, (3) Dance Room s objemem 410 000 m3 a (4) Dan Coman Room s objemem 406 000 m3.
Horní vchod do systému – Avenul Poienita můžeme rozdělit do několika částí. Do hloubky 70 m je jeskyně tvořena sérií po sobě následujících šachet, oddělených úzkými meandry. Šachty však mají obrovské rozměry a zvonovitý charakter. Objevuje se zde i drobný tok. Mezi -70 m a -160 m jsou prostory úzké a členité, bez větších šachet. Mezi -160 m a -258 m opět následuje jedna šachta za druhou, s velkými rozměry. Následuje velmi úzká, horizontální galerie, dlouhá asi 150 m, kde se již objevují významnější vodní přítoky. Jedna z teorií vzniku jeskyně předpokládá, že fosilní části byly vytvořeny mohutným proudem podzemní řeky, pocházející z krasové planiny a postupně se zahlubující, až do stádia poklesu říční báze v údolí Firei a nedalekém údolí Ponorului. Tato skutečnost vedla ke změnám v odvodňování krasových planin a nynější fosilní části byly vodami opuštěny. Partie prošly intenzivním konkretizačním procesem, který vyústil v konečné podoby výzdoby a pozoruhodnou morfologickou různorodost. Aktivní úroveň byla vytvořena následně, současnými toky. Výzdoba je tvořena četnými galeriemi s množstvím stalagmitů, stalaktitů, heliktitů, koralitů a shluky aragonitu. Obrovské plochy stěn jsou pokryty vrstvou nickamínku, někde následně překrytou blátěným filmem. V jeskyni byly objeveny stopy jeskynního medvěda a zbytky kostí, které byly nalezeny v prostorách vstupní části, blízko centrálního bloku, v Rol Gallery a Coman Room. Usazeniny ve vstupní zóně jsou patrně výsledkem výskytu jeskynního medvěda v jeho přirozeném prostředí. Jeskyně byla objevena v roce 1984, když na podzim toho roku objevil Angelo Bulboaca, člen ERSC z Cluje na úpatí masivu Humpleu malý otvor se silným průvanem. První průzkumy přinesly objevy první části obrovských fosilních dómů, v polovině roku 1985 i vstupu do aktivní úrovně. V srpnu téhož roku byl prokopán současný vchod umístěný asi 10 m níže pod původním a starý vchod byl uzavřen. V říjnu roku 1985 byla již délka jeskyně 12 400 m. V roce 1987 začala série vědeckých výzkumů založených na pozorování v oblasti biospeleologie, klimatologie, mineralogie, tektoniky atd. V létě 1987 byl překonán koncový sifon v aktivní části a objeveno dalších 1 000 m aktivu až k dalšímu sifonu. V roce 1989 dosáhla jeskyně délky 15 400 m. V roce 1990 a 1991 se na průzkumu podíleli francouzští jeskyňáři z GSM Fontaine Grenoble, kteří vylezli některé mohutné komíny na aktivním toku a objevili další významná pokračování fosilních částí. Další mezinárodní spolupráce, tentokráte
S P E L E O F Ó R U M
2 0 0 2
| 69
s belgickými speleology, přinesla detailní průzkum dolního části aktivního toku a objevy velkých trvale zaplavených prostor. Mezitím v letech 1988 a 1989 byla prohloubena již dříve známá propast Avenul Poienita a v hloubce 258 m propojena se známými prostorami systému. Téhož roku se při pokusu o průstup novým vchodem stala tragická nehod, při níž zahynul rumunský jeskyňář I. Ciolomic. Následné průzkumy vedly k objevu pokračování fosilních částí s mnoha velkými dómy, v čele s největší podzemní prostorou Rumunska – Obřího dómu s rozměry 530x111x25 m. Současná délka všech prostor činí 37 600 m, při denivelaci -320 m, což činí z Humpleu druhou nejdelší a čtvrtou nejhlubší jeskyni Rumunska. Další průzkum a výzkum systému Humpleu neustále pokračuje a věřím, že i naše působení v budoucích letech přispěje k objasnění dalších problémů. Na závěr našeho pobytu jsme se přesunuli do severní části pohoří Padurea Craiului a navštívili zde nejdelší rumunskou jeskyni Pestera Vintului. Prostory jeskyně přesahující délku 50 km jsou vytvořeny ve čtyřech úrovních, z nich nejnižší je protékána aktivním tokem. Jeskyně je zajímavá především morfologií chodeb, ve vyšších partiích místy částečně zasedimentovaných a výrazně poznamenaných řícením.Další zajímavostí jsou sádrovcové útvary nazývané „Racovita Meanders”. Na klasickou sintrovou výzdobu je jeskyně velmi chudá. Poděkování: naše návštěva obou jeskyní se uskutečnila díky místnímu speleologickému klubu Omega, jmenovitě díky jejím členům Felixi Papiovi a Adrianu Popentiu, kteří se nám také celou dobu věnovali.
Literatura: Domsa M., Popa C. (1988): Noi resturi de urside descoperite in pesterile Romanei. - Buletin CSER Cluj-Pestera, 2. Cluj – Napoca. Chergari L., Marza I., Bodolea A., Sschiau S. (1992): Observations cristallographiques e genetiques sur les megascalenoedres de calcite de la grotte de Valea Firei (Monts de Bihor, Roumamie). - Karstologia, 20. Cluj – Napoca.
Ghergari L., Onac B., Santamarian A. (1994): Mineralogy of the moonmilk from some Romanian and Norvegian caves. - Trav.Inst.Spéol. „E. Racovita”, XXXIII. Bucuresti. Guerin T. (1991): Roumanie ´91. - Scialet, 20, Grenoble, Franta. London J.C. (1993): Continent 7 en Roumanie. - Regards, 12. Liége. Mantea G.H. (1985): Geological studies in the upper basin of the Somesul Cald Valley and the Valea Seaca region (Bihor-Vladeasa Mountains). Marza I., Seliscan D. (1987): Phénoménes déboulements massifs dans la Grotte de Valea Firei (Bassin du Sumesul Cald), dus a la néotectonique épisodiquement réactivée. - Studia Univerzitatii Babes Bolyai, XXXII. ClujNapoca. Onac B. (1986): Die grosse Hohle vom Fadental. - Reflektor, 4. Onac B. (1992): Mineralogy of the Apuseni Mountains Caves. - Theoretical and Applied Karstology, 5. Bucuresti. Onac B., Ghergari L. (1993): Moonmilk mineralogy in some Romanian and Norvegian caves. - Cave Science, 20, 3: 107-111. Orasanu I., Gaspar E., Pop I., Tanase T. (1991): Tracers experiments in the karst area of Bihor Mountains (Roumanie). - Theoretical and Applied Karstology, 4. Bucuresti. Papiu F. (1988): Nota asupra Ponorului din Valea Ponoruui. - Buletin CSER Cluj-Pestera, 2. Cluj- Napoca. Papiu F., Seliscan D., London J.C. (1993): La Pestera Mare din Valea Firei. Regards, 12. Liége. Popa A.C. (1990): Pestera Mare din Valea Firei (nota preliminara). - Buletin CSER Cluj-Pestera, 1, supliment. Cluj-Napoca.
Summary
The Humpleu system The Humpleu Cave with over 37 km of galleries and a total altitude difference of about 320 m represents the second longest cave of Romania. There is 5 km long underground stream with more than 30 sumps. The cave consists of large spaces with voluminous caverns (up to 2,000,000 cubic meters in The Giants Room - 537x111x35 m). Speleothem decoration is also very rich (almost all types of calcitic and aragonitic speleothems). Scalenohedric megacrystals of calcite reaching 30-80 cm in length and over 30-50 kg in weight are remarkable. There are traces of the cave bear.
Slovinsko 2001 aneb Plániváci v jeskyních řeky Sedmi jmen Tomáš Roth, Petr Polák (ZO 6-19 Plánivy)
N
a konci července jsme se rozhodli, že podnikneme výpravu do tajemných míst kolem vesničky Laze, ležící v srdci Slovinska. Z Brna jsme vyjeli v pátek 27.7.2001 odpoledne dvěma plně naloženými auty a obtěžkáni nezbytnou jeskyňářskou výbavou (čluny, lana, karabiny, „škopky v plechu” atd.). Po deseti hodinách sjíždíme z dálnice od Ljubljany k městečku Logatec a od něj již hledáme v mlhavém oparu noční tmy místo na přenocování. Našli jsme si pěknou lesní cestu, ulehli poblíž mechu a kapradí a oddali se nerušenému spánku. Po pár minutách jsme byli seznámeni s tím, že lesní cesta je hojně využívána zdejšími automobilisty jako výborná zkratka k návratu z hospody. Po raním probuzení vysekáváme zmrzlého Jindru ze spacáku a zanedlouho již míříme do Laze, vesničky na ostrůvku uprostřed dlouhého polje. Toto je na jaře zaplavováno a následně odvodňováno studnami, které nechal vylámat ve skále do trativodů moravský rodák William Putick. Míjíme klasickou vesnickou „palušu” a blížíme se k výše položenému jeskyňářskému kempu (www.speleocamp.com). Vítají nás rozvěšené overaly a helmy belgických kolegů. Ano, tady jsme doma! S majitelem kempu, Francim (Franc Facija
[email protected]), jsme prostřednictvím e-mailu koordinovali naši návštěvu. Stavíme stany do stínu stromů a vyrážíme do první jeskyně - Mačkovice. Našim průvodcem nám byla malá knížka od Iana Bishopa, která popisuje vět-
70 |
S P E L E O F Ó R U M
2 0 0 2
šinu jeskyní klasického krasu Slovinska, včetně mapek a lokalizací. Nápadný, prostorný vchod do Mačkovice leží asi 100 metrů za vesnicí. Jeskyně má délku 620 m, je poměrně prostorná a končí, jako většina zdejších jeskyní, v hlinitých profilech nebo sifony. Po dvou hodinách vycházíme zpět na povrch, jdeme se osprchovat a plánovat další akční dny. V neděli Džery, Sejr a Číra odjíždí do Julských alp a naše „SRT” družstvo vyráží zdolat místní mohutnou propast Gradišnicu (-227 m). Přirovnal bych jí k menší Macoše s obrovskou chodbou na dně, která ústí balkónem do „megadómu” s desetisekundovou ozvěnou. Dóm bývá za jarních tání zaplavován až po strop vodou, a proto je téměř celý pokryt hlinitými sedimenty. Po sestupu k přítokovému sifonu jsme zde na vlastní oči spatřili macaráta jeskyního, který nám byl odměnou za chůzi v nánosech sedimentů. Z jeskyně vystupujeme do horkého letního dne a přejíždíme zpět do Laze, kde se ptáme domorodých obyvatel na cestu k jeskyni Logarček. Tato, víc jak dva kilometry dlouhá jeskyně, do které se dostaneme komínem, prolomeným z vyššího patra, nás zcela uchvátila. Ohromné chodby, krátké průkopy se silným průvanem a opět mohutné chodby nás dodnes nenechávají v noci klidně spát. Je zde spousta neprozkoumaných komínů a sifonů, které zdejší jeskyňáři zatím nechávají bez povšimnutí. Kdo by měl na to objevování pořád čas! Že? Vycházíme po
Humpleu
1z6
http://www.geocities.com/speleomega/humpleuen.html?20068
[Dârnini] [Humpleu] [Tausoare] [StanuFoncii] THE HUMPLEU SYSTEM Synonyms: The Great Cave from Co-ordinating: X-22o 49'14" long.E The Firei Valley. Y-46 o40'08" lat.N Catalogue number: 3416/16. Z-1165 m Situation marking: marked. Relative altitude: 85 m Localization: The Bihor Mountains, Development: 35.600 m The Humpleu Hill. Deepness: 320 m Valley: The Firei Valley, right side. Extension: 3.500 m Village: Mãrgãu. District: Cluj. The Humpleu System includes: The Great Cave from Firei Valley (3416/14), The Poieniþa Pothole (3415/5), The Cave with Water from Firei Valley (3416/5). The main characteristics of the cave are the wide dimensions of the cavern (the length and extension of the system, the length of the underground river, the volume of the rooms), the richness and the variety of the speleothems which decorates the rooms and the galleries of the cave; remarkably are the scalenoedric megacrystals of calcite (the biggest around the world in the underground) of which dimensions reach 80 cm length and over 30 kg weight (Onac 1992). The main entrance in the Humpleu System is The Great Cave from Firei Valley, which is situated in the right side of the valley, at an altitude of 1165 m and 85 m of the valley's thalweg. The Cave with Water from The Firei Valley is situated at 1085 m altitude, in the zone of the springs which represented the outlet of the underground river, and The Poieniþa Pothole (the entrance with the elevation 0 m) is situated at 1400 m altitude, in the plateau upon The Humpleu Hill, into a little depression of karstic catchment-Poieniþa. The access in zone can be done from Huedin through the village Rãchiþele, the Passage Prislop (1250 m) and the Firei Valley. The Great Cave from Firei Valley is protected and closed, being in the custody of the "OMEGA" Speleological Club from Cluj-Napoca. For its visit please contact the custodian of the cave: Felix Papiu (Cluj-Napoca, str. N. Iorga nr. 1/A, tel. 064/120492, fax 064/433409). The cavity is quartered in cretaceous inferior limestones (urgonian, and maybe bavemian). It is placed on a fault inscribed on a tectonical alignment controlled by a system of fractures with the general dirrection NE-SW. The undergroud river intercepted has as main origin the water losses from the karstic depression Groapa Largã, fact proved through the markings made by Orãºanu (1991). The debit of the underground course is affected less by the temporary and/or permanently water losses from The Vârtopului Glade, The Mãrului Glade, The Vãii Ponorului Swallet (Papiu, 1988), The Poieniþa Glade, The Gropa Largã Glade. The main outlet spring is situated in the Firei Valley, at 1080 m altitude and about 150 m downstream of The Cave with Water from Firei Valley. In the period of maximum pluvial near the main spring function another 6 springs, upstream of this, inclusively The Cave with Water. The characteristic type of the underground network is the one dendritic, having also labyrinthic parts (especially in the entrance zone). The cavity is disposed on three floors as it follows: the active floor, the subfossil and the fossil floors. The active is situated at the present base level known and it is composed of: The Main Active Gallery (4900 m), The Affluent Gallery (780 m), The Dixies Gallery (245 m), The underground river from The Cave
Humpleu
2z6
http://www.geocities.com/speleomega/humpleuen.html?20068
with Water from Firei Valley (150 m). The subfossil floor consists of: The Subway Gallery (657 m), The False Lakes Gallery (260 m), The Labyrinth Gallery (305 m), The Suspended Room (108/42/12 m), The Marvels Room (97/31/13 m). The fossil floor is formed of: a succession of 3 rooms in the begining part of the cave: The Entrance Room, The Ondine Room, The Faller Dome Room, which have together a length of 356 m and widths among 70-26 m and the medium height of 15 m. The fossil continues with The Dance Room (214/77/55 m), The Pocket Room (55/78/10 m), The Club Room (100/54/22 m), The Dan Coman Room (242/73/23 m), The Gabor Halasi Room (310/103/35 m), The Charonte Rooms, The Grenoble Rooms, The Giants Room (537/111/35 m), The Terminal Siphon Rooms '89. We notice that the principal characteristic of the cavity is the very big cavern. Till now were discovered 23 rooms, among which the first four are also the biggest of Romania: 1. The Giants Room (537/111/35 m), with a volume of over 2.000.000 m3 2. The Gabor Halasi Room (310/103/35 m), with a volume of 1.100.000 m3 3. The Dance Room (214/77/50 m), with a volume of 410.00 m3 4. The Dan Coman Room (242/77/23 m), with a volume of 406.000 m3 The Poieniþa Pothole can be divided in several distinct parts. Till the elevation of -70 m is a succession of pits separated by little creepings and meanders. The pits have big dimensions and an aspect of bell. Appears also a little river. Between -70 and -160 m it presents a sector of narrows and small falls, without any big pit. Between -160 and -258 m the pits succeed one after one, have big dimensions and are developed in bell from or on fractures. A very narrow gallery follows, approximate horizontal, of 150 m length, where appears a more important river as debit, which confluence with an affluent of the river from The Great Cave from Firei Valley. In The Cave with Water from The Firei Valley (which is a superabundance river of the underground system), after 40 m and crossing a siphon (length of 3 m and depth of 1,75 m) it get at an active gallery (crossed by the underground river of the system) which become siphon downstream and the water get out of in valley's springs, after an impenetrable way. The gallery finish upstream with a second siphon which comunicate with downstream siphon of underground river from The Great Cave from The Firei Valley. One of the theories about the cave's (and the most probably) is that the fossil zone (we remarked the big rooms that represent it) was digged by the waters of a huge undreground river, which had the swallet into The Vârtop Glacier (3415/3)(situated now the plateau) and the outlet springs (now fossils) in the side of The Firei Valley, situated a little bit under the present entrance in The Great Cave from Firei Valley. in the same time with the descending of the river's base level, to the right The Ponorului Valley and to the left The Firei Valley, descended also the base level in the cave (in the mean time with a substantial debit's lowering), fact that leded to the digging of the present gallery of the underground river, the old gallery (now the fossil level) suffered an intense concretionary process, which generated finally speleothems of a remarkably morphological variety. So, this underground hollow lodges almost all the types of calcitic speleothems described in the specialized literature. I've mentioned already the scalenoedric megacrystals. These we consider that were formed in exogene conditions, from solutions loaded with Ca(HCO3)2 (Ghergari et al. 1991). The helictites, the coralites and the clusterites of aragonite, the plates (Onac, 1992) complete the variety of speleothems. We added to those huge quantities of moonmilk constituted mainly of calcite, which pseudomorphosed the monohydrocalcite (Onac, Ghergari, 1993). The presence of the numerous falls of stalagmites, stalactites, stalagmitic domes and of the great breaks of the room´s floors and galleries floors pleads for an intense neotectonical activity, episodical reactivated (Mârza, Seliºcan 1987). The age of this falls is inscribed into a very long interval of time, having a prove in the superposition of several concretionary generations (ulterior), of the stalagmitic fallen domes. The cave lodges traces of the cavern bear. Thus, the deposits of bones of Ursus spelaeus were found concentrated in the entrance zone near the central block, in The Rol Gallery and into a more profound zone-The Coman Room (which explains the existence of an entry "trap", in
Humpleu
3z6
http://www.geocities.com/speleomega/humpleuen.html?20068
the ceiling of the gallry). As concerning the deposits from the entrance zone we can affirm that they result from a cavern bear habitat. The pieces croped are medium and big as dimensions, fact that invalidates the theory of Jursack (1979) which affirm that the cavern bear size could be inversely proportional with the altitude. The Great Cave from Firei Valley, with the entrance at 1165 m altitude is considered cavity of relative big altitude. Unfortunately from the system's cave is missing the inventory of fauna. The taxonomie investigations about the Coleopteron from The Someºul Cald basin (Moldovan,1989) proved the presence of the same subspecies in the system's caves-Pholeuon (s.str.) argusticolle arpadi-mihoki. The karstic system is characterised by a one way thermo-circulation, the air current having a unique dirrection for the entire system but which changes the sens in function of the season. Thus in winter the air current gets into The Great Cave from Firei Valley, but also in The Poieniþa Pothole, and in summer the sense is inversed. This circulation of the air suppose the existence of at least one opening, superior as altitude to the caves known as parts of the system. The influence of the external temperatures (in winter season) is felt till about 600 m of the entrance (inthe so called meroclimate of perturbation), distance from which to the internal part of the cavity is reached the meroclimate of stability (Popa, 1987). History: 1984 In the autumn of this year Angelo Bulboacã, member of the E.R.S.C. from Cluj discovered in the side of the Humpleu Hill (to the Firei Valley) a small opening witha strong air current. In octomber A. Bulboacã, I. Pop and M. Almãºan after an unfilling penetrate to a 10 m vertical through logs in The great Cave from The Firei Valley, discovering The Ondine Room (of Entrance), The Fallen Dome Room, The Rol Gallery. In november the same team continues the exploration and discovers The False Lakes Gallery. 1985 In january were discovered The "Pits of Deadth" and was started the surveying of the zone discovered till then, M. Almãºan, I. Pop, I. Viehmann and B. Bocoº participated. In february at the old team joined ª.ªchiau, M. Someºan and M. Crãciun and was finished the surveying. May- The team Felix Papiu, Roli Patalita, Robi Schmeltz discovered The Labyrinth of The Dixies Gallery. May- F. Papiu, R. Patalita, M. Almãºan, I. Pop discovered The Subway Gallery and surveied the lasts galleries formed. June- F. Papiu, T. Abrudan discovered The Dance Room and the long searched underground river. July- a big camp took place, durring which were discovered and surveied The Active Gallery (till the first half-siphon), The Big Affluent Gallery, The Marvels Gallery, The Pocket Room The Club Room, at which had a special contribution: F. Papiu, R. Patalita, I. Pop, C. Vanea, ª. Nemeth, I. Budinciuc, D. Moldovan. August- I. Pop and F. Papiu unfilled about 5 m3 of rocks at the second entrance, situated with 10 m lower of the first, and the old one is blocked. F. Papiu, R. Patalita explored the underground river till the 6th half-siphon. ªocarici David (E.R.S.C.), Liviu Vãlenaº ("Z" Oradea), C. Babþan (Cepromin Cluj) continued the exploration of the active till the 14th half-siphon. L. Vãlenaº, C. Lascu (E.R.S.I.) reached at the terminal siphon "85". Till in october took place surveying and exploring trips that made the length to reach the value: 12400 m. November- T. Botezan through an escalade in The Marvels Room discovered The Coman Room and The Room with Falls. F. Papiu and D. ªocarici continued discoveries from The Suspended Room and found a new access way to The Marvels Room. L. Vãlenaº discovered the room on the other side The Halasi Room. T. Botezan, T. Dan tried
Humpleu
4z6
http://www.geocities.com/speleomega/humpleuen.html?20068
through escalade in The Halasi Room the overfullfillment of the terminal fossil but without results. C. Popa was named responsible with the surveying and at 29 december he started the resurvey of the entire cave with a higher class of precision. 1986 From the begining of the year till in may were resurveied the first parts of the cave. May-was discovered the passage that connects easier The Coman Room and The Pocket Room. June-I. Pop climbed again the final wall from The Halasi Room without finding a continuation. August-I. Pop, C. Popa surveied The Active Gallery till The "Terminal siphon 1985". November-was set a gate realised by D. ªocarici. December-were resurvwied The Subway Gallery, The Dixies Gallery, The Affluent Gallery. 1987 Trips of resurveying of the fossil took place. Started a series of scientific works based on observations of biospeleology, climatology, mineralogy, tectonics, etc. September-the old gate (which proved to be fragile) was changed with one made by F. Papiu. August-I. Pop, L. Vãlenaº ("Z" Oradea) passed of The "Terminal siphon 1985" and prolongged the active with 1000 m till a new siphon. 1989 Was finished the resurveiyng of the zones known. The cave reached a length of 15400 m. 1990 July-F. Papiu, C. Vodã (S.P.) in collaboration with French cavers from GSM Fontaine Grenoble discovered a succession of 3 rooms after a climbing over the third half-siphon. August-F. Papiu, V. Bocârnea, C. Vodã (S.P.) with the friends from GSM Fontaine Grenoble discovered upon The "Terminal siphon 1985" 2 rooms, without outrun the siphon. 1991 August-F. Papiu, C. Vodã in collaboration with the French cavers from Rouelle discovered a succession of 4 rooms through an escalade on the other side of the first-half siphon, subsequent was realised the junctionwith The Grenoble Rooms. A. Abrudan, V. Bocârnea discovered another 2 rooms on the other side of the 14th half-siphon. November-J.C. London ("Continent 7" Club Liege, Belgique) performed a dividing in the downstream siphon of the active, surveying.40.m. 1992 March-a Belgian team from "Continent 7" Club, Liege backed up by V. Bocârnea, F. Papiu performed divings in The "Terminal siphon" 1988, passing 20 m, the downstream siphon, surveying 60 m and in The Cave with Water from Firei, surveying 300m and discovering here a large room underwater August-a collaboration with S.C. "Focul Viu" Bucharest made possible the discovery of a series of laterals and intermediary levels on The Active Gallery. 1993 February-V. Bocârnea, G. Frãþilã (S.P.), Th. Guérrin(G.S.M. Fontaine Grenoble) resurveied The Active Gallery. November-F. Papiu, B. Onac, R. Schmeltz surveied the 2 rooms discovered by A. Abrudan in 1991. M. Ioana, G. Frãþilã, S. Dragomir (S.P.)surveied The Charante rooms. 1978 Was discovered and explored till the elevation -48 m by a team of The "Z" Club from Oradea. 1984-1987 The Speleological Club "Politehmica" performed unfilling actions at -48 m. 1988 July The team of The Speleological Club "Politehnica" formed of Barbu I., Ghiþulescu R., Munteanu A., Pop O., Pãtraº S. passed beyond the narrow from -48 m and continued the exploration till the elevation -150 m. August-Munteanu A. and Pop O. reached the elevation -258 m.
Humpleu
5z6
http://www.geocities.com/speleomega/humpleuen.html?20068
1989 January Was performed the survey of the pothole till the elevation -259 m (Pãtraº S., Frãþilã G., Babþan C. Babþan F., Vodã C., Mãlan L.) June-Into a trip of 57 h Frãþilã G. discovered (alone) The Bivouac Room and perform the junction with The Great Cave from Firei Valley. April-The team E.R.S.C. Cluj (Pop I., Bocîrnea V., Abrudan A., Ciolomic I.) performed an incursion in the pothole for confirming the junction, but the action had unfortunately a tragic end by the deadth of the friend Ciolomic I. August-An underground camp was set in The Bivouac Room and the explorations were continued upstream of the fossil of The Great Cave fron Firei Valley, the team S.C.P. from Cluj (Barbu I., Munteanu A., Pop O.) discovering The High Room (80/75/80 m), The Pagoda Room (50/40/20 m), The Helictites Room (75/50/22 m) and a system of galleries totalizing 3000 m development. A new bivouac of 6 days leads to the discovery of The Giants Room (530/111/25 m) and another 2000 m of new galleries. September-The Room with Windows (40/30/18 m) and The "89" Room (110/30/22 m) and another 1000 m of galleries were discovered. At the bivouac participated Baciu C., Pãtraº S., Frãþilã G. and Pop O. BIBLIOGRAPHY: 1.DOMªA M., POPA C.,(1988): Noi resturi de urside descoperite în peºterile României, Buletin CSER Cluj-Peºtera nr.2, Tipo Agronomia, Cluj-Napoca. 2.GHERGARI L., MARZA I., BODOLEA A., ªCHIAU ª.,(1992): Observations cristallographiques et genetiques sur les megascalenoedres de calcite de la grotte de Valea Firei (Monts de Bihor, Roumamie) . Karstologia nr.20, Cluj-Napoca. 3.GHERGARI L., ONAC B., SANTAMARIAN A.,(1994): Mineralogy of the moonmilk from some Romanian and Norvegian caves , Trav.Inst. Spéol. "E. Racoviþã", nr.XXXIII, Bucureºti. 4.GUERIN T.,(1991): Roumanie '91, Scialet 20, Grenoble, Franþa. 5.LONDON J.C.,(1993): Continent 7 en Roumanie , Regards nr.12, Buletin UBS, Liége, Belgia. 6.MANTEA GH.,(1985): Geological studies in the upper basin of the Somesul Cald Valley and the Valea Seacã region (Bihor-Vlãdeasa Mountains). 7.MARZA I., SELIªCAN D.,(1987): Phénomènes d'éboulements massifs dans la Grotte de Valea Firei (Bassin du Someºul Cald), dus a la néotectonique épisodiquement réactivée, Studia Universitãþii Babeº-Bolyai, nr.XXXII, Cluj-Napoca. 8.ONAC B.,(1986): Die grosse Hohle vom Fadental, Reflektor, nr.4. 9.ONAC B.,(1992): Mineralogy of the Apuseni Mountains Caves, Theoretical and Applied Karstology, nr.5, Inst. de Speologie "E. Racoviþã", Bucureºti. 10.ONAC B., GHERGARI L.,(1993): Moonmilk mineralogy in some Romanian and Norvegian caves , Cave Science vol. 20, 3, 107-111. 11.ORAªANU I., GAªPAR E., POP I., TANASE T.,(1991): Tracers experiments in the karst area of Bihor Mountains (Roumanie), Theoretical and Applied Karstology, nr.4, Inst. de Spelogie "E. Racoviþã", Bucureºti. 12.PAPIU F.,(1988): Notã asupra Ponorului din Valea Ponorului, Buletin CSER Cluj-Peºtera nr.2, Tipo Agronomia, Cluj-Napoca. 13.PAPIU F., LONDON J.C.,(1993): La Peºtera Mare din Valea Firei, Regards nr.12, Bulletin trimestrial L'Union Belge de Spéleologie, Liége, Belgia. 14.POPA C.,(1990): Peºtera Mare din Valea Firei (notã preliminarã), Buletin CSER Cluj-Peºtera nr.1, supliment, Tipo Agronomia, Cluj-Napoca. 15.POPA C.,( ): Studiu topoclimatic din Peºtera Mare din Valea Firei.
