Naučte své dítě čerpat informace z knih. Objevte radost ze společného čtení a učení. S touto encyklopedií bude děti čtení bavit – v každé kapitole je pro ně kromě základního jednoduchého textu připraveno množství přitažlivých barevných ilustrací, tematických úkolů, námětů k přemýšlení a hravých obrázkových rébusů. rébusů
Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail:
[email protected]
www.grada.cz
Obálka První encyklopedie.indd 1
ISBN 978-80-247-4853-5
Z. Pospíšilová / E. Rémišová
Více než 200 hesel a barevných ilustrací je uspořádáno do dvaceti tematických kapitol, ve kterých se děti dozvědí základní informace o věcech, lidech, zvířatech a rostlinách, zkrátka o světě živém i neživém, který nás bezprostředně obklopuje.
PRVNÍ ENCYKLOPEDIE
Malý Sebastián objevuje svět a vy se můžete za poznáním vydat spolu s ním v této nádherné barevné knize, kterou pro nejmenší děti a jejich rodiče napsala oblíbená autorka Zuzana Pospíšilová a atraktivními ilustracemi doprovodila Eva Rémišová.
Zuzana Pospíšilov vá, ilustrace Eva Ré émišová
První encyklopedie Pro děti od 2 let
9 788024 748535
26. 5. 2014 16:44:41
Zuzana Pospíšilová, ilustrace Eva Rémišová
První encyklopedie Pro děti od 2 let
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Mgr. Zuzana Pospíšilová
PRVNÍ ENCYKLOPEDIE
Pro děti od 2 let TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:
Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5543. publikaci Ilustrace Eva Rémišová Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh obálky Eva Rémišová Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 152 Vydání 1., 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a. s., 2014 Cover Illustration © Eva Rémišová ISBN 978-80-247-4853-5 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:
ISBN 978-80-247-9265-1 (ve formátu PDF)
Obsah Rodina ����������������������������������������������������������������������� 7 Doma ������������������������������������������������������������������������ 14 Moje tělo ���������������������������������������������������������������� 21 Oblečení ������������������������������������������������������������������ 29 Stroje a přístroje ����������������������������������������������� 36 Na ulici �������������������������������������������������������������������� 43 Na dvoře ����������������������������������������������������������������� 50 Na zahradě ������������������������������������������������������������ 57 V lese ������������������������������������������������������������������������ 64 Ve školce ����������������������������������������������������������������� 71 Na stavbě ���������������������������������������������������������������� 79 U lékaře ������������������������������������������������������������������ 87 V obchodě �������������������������������������������������������������� 95 V restauraci ������������������������������������������������������� 103 V ZOO ���������������������������������������������������������������������� 109 V knihovně ���������������������������������������������������������� 117 Na koupališti ����������������������������������������������������� 125 Na pouti ��������������������������������������������������������������� 132 V cirkusu �������������������������������������������������������������� 139 Na svatbě ������������������������������������������������������������� 146
5
Rodina
• • • •
Kdo je nejstarší a kdo nejmladší? Jak se říká tatínkovi od tatínka? Najdi všechny ženy a dívky. Najdi všechny muže a chlapce. Vyber si jakéhokoliv člověka na obrázku a popiš, jak vypadá, jak je oblečený apod.
7
Já jsem prostě já. Jmenuji se Sebastián. Podle maminky a táty jsem prý ještě malý, ale já myslím, že už jsem dost velký, abych věcem rozuměl. Chodím sice teprve do školky, ale skoro na všechno už umím odpovědět, protože si rád prohlížím knížky. Schválně se mě zkuste na něco zeptat! Anebo víte co? Ani se nemusíte ptát, já vám hezky postupně povím všechno, co vím. Jestli taky chodíte do školky, tak se vám to bude hodit. Aspoň vám nikdo nebude říkat, že jste malí a hloupí!
Maminka
1 Maminka se o mě stará. Vždycky mi poradí a se vším pomůže. Někdy je na mě i přísná, ale já se na ni nezlobím. Chce, abych se všechno dobře naučil. Maminku mám moc rád. Umí výborně vařit a peče skvělé buchty.
Tatínek
2 Tatínka mám taky rád. Chodí do práce a vydělává penízky, abychom si mohli koupit jídlo, oblečení, abychom zaplatili účty za bydlení a mohli jezdit na výlety. S tatínkem je legrace. Hraje si s námi a taky skoro všechno ví.
1
2
8
3
4
Bratr
3 Velký bratr nebo malý bratříček je sourozenec. Někdy je mladší, jindy starší. To záleží na tom, kdy se narodí. Někdy nás může zlobit, ale většinou je s ním zábava. Já sice bratra nemám, ale s Honzovým bráchou je legrace. Někdy ho Honzovi závidím, protože si spolu hrají hry a nikdy se nenudí, když jsou dva.
Sestra
4 Sestra nebo sestřička je taky sourozenec, ale holčičí. Holky se pa rádí, nosí různé účesy a skoro nikdy si neušpiní šaty. Někdy může být se sestrou i legrace. Já mám taky sestru. Jmenuje se Jana a rád ji učím hrát fotbal. Moc jí to ale nejde. Se svou sestrou se o všechno dělím. Ona se mnou taky, tak je to vlastně prima.
Babička
5 Babičky mám dvě. Jedna je od maminky a druhá od tatínka. Nejdřív to byly jejich maminky, ale když jsem se narodil já, staly se z nich babičky. Každá je jiná. Tatínkova maminka je starší, často nosí šátek a pracovní zástěru. Maminčina maminka chodí moderně oblečená a ráda jezdí na výlety.
9
5
6
Dědeček
6 Dědeček je tatínek rodičů. Dědu Ondru neznám a už nikdy nepo znám, protože umřel dříve, než jsem se narodil. Maminčin tatínek je moc fajn. Má rád legrácky a s babičkou pořád něco podnikají. Někdy k nim jezdíme na návštěvu a v létě jsem u nich dokonce dvě noci spal. Úplně sám, bez rodičů.
Prababička
7 Prababička je maminčina nebo tatínkova babička. Bývá většinou hodně stará.
Pradědeček
8 Pradědeček je dědeček tatínka nebo maminky. Já žádného pradě dečka ani prababičku nemám. Škoda. Pradědečka si představuju jako stařečka s dlouhými vousy a tlustými brýlemi.
Strýc
9 Strýc je buď maminčin, nebo tatínkův bratr. Může to být také manžel maminčiny nebo tatínkovy sestry. Já mám strejdy dva a každý je jiný.
10
7
8
9
10
11
12
11
Teta
10 Teta je buď maminčina, nebo tatínkova sestra. Může to také být manželka tatínkovy nebo maminčiny sestry. Tety mám tři. Ta jedna se ještě nevdala. Až se vdá, přibude mi k ní ještě jeden strejda.
Sestřenice
11
Sestřenice je dcera tety a strýce.
Bratranec
12
Bratranec je syn tety a strýce.
Rodokmen
13 Rodokmen je jednoduchá a přehledná tabulka, která znázorňuje, jaké jsme měli předky.
13
12
Dokážeš přečíst obrázkové rébusy?
SES +
+ ČKA
ST +
+ EK
BA +
+ KA
Námět k přemýšlení Zkus s pomocí rodičů nakreslit váš rodokmen.
13
Doma
• Maminka tě volá k večeři. Ukaž na obrázku, kudy se dostaneš z pokojíčku do kuchyně. Nezapomeň si cestou umýt ruce! • Který pokoj je největší? Který naopak nejmenší? • Spočítej všechny pokoje na obrázku a potom všechny pokoje ve svém bytě. • Zkus popsat některý pokoj u vás doma.
14
Doma je to ze všeho nejlepší, protože tam to dobře znám a mám tam svoje věci. I tatínkovi se doma líbí. Když se vrátíme v létě z do volené, pokaždé prohlásí: „Všude dobře, doma nejlépe!“ Doma máme hodně pokojů. Dětský pokoj, kde si hraju, ložnici, ve které spí tatínek s maminkou, nebo obývák, kde se všichni scházíme s návštěvami. Potom máme kuchyň s jídelním stolem, kde maminka vaří a kde jíme. Máme ještě koupelnu s vanou a umyvadlem a taky místnost, které se říká WC, záchod nebo toaleta. Určitě vám ne musím vysvětlovat, co se tam dělá.
Postel
1 Postel je nábytek. Má čtyři nohy, ale nikdy nikam nechodí. Stojí v pokojíčku nebo v ložnici. Je na ní prostěradlo, peřina a polštář. Na polštář si lehnu a peřinou se přikrývám, aby mi nebyla zima, když spím. Každý máme svou postel.
Židle a stůl
2 Židle jsou od toho, abychom si na ně mohli sednout, když nás bolí nohy. Často bývají u stolu. Sedíme na nich při práci nebo při jídle. Stůl je o trochu vyšší než židle a taky má čtyři nohy. Může být velký nebo malý, kulatý nebo hranatý. My máme stůl rozkládací. Když jsme jenom čtyři, tak vypadá jako čtverec, ale když přijde návštěva, zvětšíme ho na obdélník.
Psací stůl
3 Psací stůl vypadá jako jídelní stůl, ale má navíc šuplíky a přihrádky na uložení sešitů a všelijakých papírů nebo psacích potřeb. Doma mám svůj psací stůl, i když ještě nechodím do školy. Můžu si tam malovat nebo hrát s plastelínou. Jednou jsem si tam postavil i ma lou autodráhu, aby na zemi nepřekážela.
15
1
2
3
4
Skříň
4 Skříní máme doma několik. Většinou jsou dřevěné a mají dvířka. Do skříní se ukládají různé věci, ale hlavně oblečení, tedy to, co si na sebe oblékáme. Maminka tvrdí, že skříně máme od toho, aby se na věci neprášilo. Já si ale myslím, že skříň může být i skvělá skrýš. Nejen při hře na schovávanou, ale taky pro rychlý úklid. Když se skříň zavře, není do ní vidět. Malá skříň je skříňka.
16
Obraz
5 Obraz je dílo, které vytvořil malíř. Taková vzácnost se dá zarámo vat do hezkého rámu a pověsí se na stěnu. Obraz musí být dobře vidět. Každý, kdo kolem něj projde, ho potom obdivuje. Říkám vám to hlavně proto, že v pokojíčku na stěně visí i moje obrazy. A to znamená co? Že i já jsem malíř!
Křeslo a pohovka
6 Křeslo je něco jako taková veliká pohodlná měkká židle. V obývacím pokoji máme dvě křesla a taky pohovku. Tomu všemu dohromady říkáme sedací souprava, i když se na ní jen nesedí. Tatínek i já tam někdy u televize ležíme.
Knihovna
7 Knihovna v mém pokoji, to jsou police a na nich je mnoho knih. Pak je ještě jiná, mnohem větší knihovna, která je pro všechny, ale o té vám budu vyprávět později.
5
6
17
*
7
8
9
10
Pokojové květiny
8 V květináčích máme zasazené květiny, které mají rády pokojovou teplotu. Nemohou být venku, pouze doma. Pravidelně je musíme zalévat malou konvičkou. Nejčastěji to dělá maminka, ale někdy jí při tom pomáhám. Vždycky mi říká, kolik která květina potřebuje vody.
18
Botník
9 Botník je police na odkládání bot. Bývá v předsíni, blízko u dveří. Někdo mívá botník otevřený, někdo zavřený jako skříňku s dvířky. Na botníku leží obouvací lžíce. Pomocí ní se boty obouvají snad něji. Používá ji hlavně babička, protože se jí špatně ohýbá. Nesmí chybět ani krém na boty a kartáč, kterým se boty dobře vyčistí a naleští.
Kuchyňská linka
10 Kuchyňská linka je pochopitelně v kuchyni. Jsou to skříňky, které jsou spojeny pracovní deskou s dřezem. Dřez slouží k mytí nádobí. Má odtok, aby mohla voda dobře odtékat, a taky vodovodní baterii, kterou se voda do dřezu napouští. Když se nádobí umyje, musí se do sucha utřít utěrkou. V kuchyňské lince je uloženo nádobí – talíře, misky, hrnky, sklenice, hrnce a příbory.
Dokážeš přečíst obrázkové rébusy?
+ AZ + LEK
19
+ NÍ
P+
+A
+ JOVÉ
Námět k přemýšlení Z jakého materiálu může být vyroben nábytek?
20
+ INY
Moje tělo
• Nějaký vtipálek nakreslil lidské tělo úplně popleteně. Dokážeš na prázdném obrázku určit, co kam ve skutečnosti patří? • Co všechno je na našem těle dvakrát? • Kolik prstů máme na ruce? • Kolik prstů je na rukou i na nohou dohromady?
21
Každý máme svoje tělo. To, jaké máme tělo, znamená, jakou máme postavu. Někdo je slabý, jiný silnější. Někdo je hubený (říká se také štíhlý) a někdo je zas tlustý (říká se obézní). Někdo je vysoký, jiný menší. Zkrátka je každý jiný. Lidské tělo se skládá z mnoha částí. Některé jsou vidět, ale jiné jsou schované uvnitř našeho těla. I když nejsou vidět, jsou pro nás důležité. Bez nich bychom nemohli žít.
Hlava
1 Hlava je ze všeho nejdůležitější, protože vymýšlí různé nápady. Uvnitř je schovaný mozek, který řídí celé naše tělo. Má na starosti usínání a probouzení, i to, že dýcháme a polykáme, mluvíme, smě jeme se nebo pláčeme. Protože je mozek tak důležitý, je umístěn v tvrdé schránce. To je lebka. Když si prstem zaťukáš na hlavu, určitě lebku ucítíš. Hlava bývá pokrytá vlasy. Ty mohou být různě barevné, řídké nebo husté. Kdo vlasy nemá, ten má lysinu neboli pleš. Třeba náš děda.
Trup
2 To, co je uprostřed našeho těla – mezi hlavou a končetinami – se nazývá trup. Patří tam břicho, hrudník, záda a zadeček. Zadečku
1
2
22
se prý správně říká hýždě. Ale když děti zlobí, nikdy jim dospělí nechtějí naplácat na hýždě. Vždycky dostanou na zadek. Já se sna žím nezlobit, ale zadeček mě někdy taky bolí, když dlouho sedím.
Nohy
3 Každý člověk má dvě nohy. Bývají obě stejně dlouhé. Nohy vyrůsta jí z trupu. Dole jsou trochu zahnuté do tvaru chodidla, po kterém chodíme. Chodidlo má pět malých prstů v jedné řadě. Aby se nám dobře chodilo, musí mít nohy klouby, kterými nohy ohýbáme. Nahoře je kyčel, uprostřed koleno a dole kotník. O nohy se musí me dobře starat, proto na ně nazouváme ponožky a boty. Když se podrážky na botách ošoupou, boty vyhodíme a koupíme si nové. S nohama to tak jednoduché není.
Ruce
4 Ruce jsou velmi důležité, protože nám pomáhají při kreslení, psa ní, při jídle, při hraní a v mnoha dalších činnostech. Ruce máme dvě. K tělu je ruka upevněna kloubem. To je rameno. Uprostřed ji taky ohýbá kloub – loket a dole se pohybuje díky zápěstí. Na úplném konci je ruka zakončena pěti prsty. Dokážu je už všechny
3
4
23
5
6
vyjmenovat. Jsou to: palec, ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček. Prsty vyrůstají z dlaně.
Kostra
5 Kostra je soubor kostí a měkčích chrupavek, které se nacházejí uvnitř našeho těla. Člověk má asi 206 kostí a kůstek. Důležitá sou část kostry je naše páteř, která tvoří osu těla. Páteř je složena ze 34 obratlů. Krčních obratlů je sedm, hrudních obratlů je dvanáct, bederních je pět, křížových je pět a kostrčních obratlů máme vět šinou také pět. Na kostru se upínají svaly. Na povrchu je naše tělo chráněno kůží.
Obličej
6 Obličej, to jsou části hlavy kromě vlasů. Máme dvě oči s řasami a nad nimi je obočí. Nos je jen jeden a je umístěn uprostřed obliče je. Pusu máme hned pod nosem, lemují ji červené rty. Pod pusou, které se správně říká ústa, je brada. Někteří muži mívají vousy. Vousům na bradě se říká bradka, vousy pod nosem se nazývají knír. Po stranách obličeje jsou dvě uši. Obličej má každý jiný. Podle výrazu v obličeji dokážeme říct, že je někdo veselý nebo smutný.
24
7
8
Smysly
7 Lidé mají pět základních smyslů – zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Orgánem zraku je oko, díky kterému vidíme. Kdo špatně vidí, musí nosit brýle. Všiml jsem si, že skoro každý z rodiny má jinou barvu očí. Maminka mi vysvětlila, že ta barevná část oka je duhovka. Orgánem sluchu je ucho, díky kterému slyšíme. Dědeček už špatně slyší, a tak má naslouchátko. To mu zvuky zesiluje, aby slyšel lépe. Orgánem čichu je nos, díky kterému cítíme. Orgánem chutě je jazyk, díky kterému poznáme, jak které jídlo chutná. Jazyk dokáže rozpoznat chutě sladké, slané, kyselé a hořké. Orgánem hmatu je kůže.
Srdce
8 Vím, že srdce máme uvnitř hrudníku, ale když jsem byl malý, mys lel jsem, že vypadá tak, jak se obvykle kreslí. Pak jsem ale uviděl srdce v encyklopedii a vypadalo spíš kulatě. Uvnitř srdce je to jako v bytě. Jsou tam čtyři komůrky – dvě síně a dvě komory. Přes ty protéká krev a pomocí cév, tepen, žil a žilek rozvádí krev do celé ho těla. V krvi je kyslík a všelijaké živiny, které jsou pro naše tělo důležité. Srdce bije v pravidelném rytmu, který můžeme cítit na všech tepnách.
25
Plíce
9 Plíce jsou dvě. Jednou jsem měl zápal plic, tak to dobře vím. Pan doktor mi vysvětlil, že vypadají jako dva podlouhlé balonky, které zajišťují dýchání. Vdechovaný vzduch prochází hrtanem, průdušnicí, průduškami a průdušinkami. Nejdůležitější práce plic je okysličovat všechny orgány. Při dýchání vdechneme kyslík, který se krví dostává do těla, a vydechujeme oxid uhličitý, který je pro naše tělo jedovatý.
Žaludek
10 Žaludek je uložen v břiše. Určitě už se vám stalo, že jste něco špat ného snědli a bolelo vás bříško trochu nad pupkem. Přesně tam je žaludek. Jeho hlavní funkcí je zpracovat potravu, kterou sníme. Pomocí trávicích šťáv se potrava rozloží na kaši. Důležité živiny, vitaminy a minerály se stěnou žaludku dostávají do krve a tím do celého těla. To, co zbude, putuje do střev, kde se kaše dále zpra covává. Když se nám pak chce na záchod, zanecháme tam to, co z jídla zbylo. 9
10
26
Dokážeš přečíst obrázkové rébusy?
Č+
+ LÁDA
POD +
PA +
+ ENÍČEK
+ VICE P+
+J 27
Náměty k přemýšlení • Co znamenají následující rčení? – Oko za oko, zub za zub. – Má zlaté ruce. – Jedním uchem tam, druhým ven. – Líná pusa, holé neštěstí. • Bez některých částí těla se žít nedá, bez jiných ano. Zkus si představit, že: – Nemáš nohy. – Nevidíš. – Nemůžeš hýbat rukama. – Neslyšíš. Co by pro tebe bylo těžké udělat?
28
Oblečení
• Pokus se co nejrychleji najít dvojice ponožek, které patří k sobě. • Najdi ponožky, které nejsou modré, ale mají puntíky. • Najdi ponožky, které jsou ze všech nejmenší, a potom ty ze všech největší. • Které další oblečení oblékáme na dolní polovinu těla?
29
Oblečení je to, co si oblékáme na sebe, aby nám bylo teplo a aby bylo naše tělo chráněno. Vím, že klukům je celkem jedno, co si obléknou, ale holky si na oblečení dávají záležet. Třeba naše Jana nosí každý den jiné oblečení a pokaždé je pěkně vyparáděná.
Spodní prádlo
1 Spodní prádlo je to, co nosíme přímo na těle. My kluci máme trenýrky nebo slipy a tílko. Holky mají kalhotky a košilku. Maminky pak nosí podprsenku. Jednou jsem to zahlédl u naší mamky a hned jsem se jí na to ptal. Zajímalo mě, proč to nenosíme i my, kluci, ale ona se jen usmála a řekla, že kluci podprsenku nepotřebují, protože nemají velká prsa.
Kalhoty a pásek
2 Kalhoty nosí hlavně kluci a pánové, ale také holky a paní. Nahoře jsou do pasu a dole mají dvě nohavice. Do každé nohavice patří jedna noha. V pase jsou kalhoty buď pružné na gumu, nebo jsou pevné a mají zip a knoflík. Někdy je potřeba do poutek v pase provléknout kožený pásek, aby kalhoty nepadaly.
1
2
30
