Provozní řád DKV Plzeň PP Tábor, příloha č. 4 - účinnost od Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod

Provozní řád DKV Plzeň PP Tábor, příloha č. 4 - účinnost od 30.9.2013

Provozní řád DKV Plzeň PP Tábor

Příloha č.4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod

-1-


České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Provozní pracoviště Tábor Zpracoval: Milan Janda – ekolog DKV Plzeň Datum: 9. září 2011 Číslo jednací: T/229/11-Ja

PLÁN

HAVARIJNÍCH OPATŘENÍ

Depa kolejových vozidel Plzeň

Provozní pracoviště TÁBOR Vypracovaný ve smyslu § 39 odst. 2 Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dále v souladu s vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Pracoviště Provozního pracoviště Tábor nespadá do kategorie objektů „A“ nebo „B“ zákona č. 59/2006 Sb. O prevenci závažných havárií.

Schválil:

Vrchní přednosta DKV Plzeň Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ

-2-


Obsah 1.

Organizace českých drah, a.s. ……………..

3

2.

Základní ustanovení …………………………

3

3.

Geologické a hydrogeologické poměry ……

6

4.

Náležitosti havarijního plánu ……………….

10

5.

Seznam závadných látek ……………………

10

6.

Seznam a popis zařízení ……………………

14

7.

Výčet a popis cest odtoku ………………….

18

8.

Plán vyrozumění ……………………………..

18

9.

Zneškodnění havárie a jejích následků …...

21

10.

Zásady ochrany a bezpečnosti práce ……..

25

11.

Seznam prostředků pro likvidaci havárie ….

25

12.

Popis objektů a zařízení ……………………..

26

13.

Školení …………………………………………

28

14.

Umístění plánu havarijních opatření ………..

28

15.

Záznam o havárii ……………………………...

29

16.

Přílohy – situační plánky

-3-


1. Organizace Českých drah, a.s. Organizace:

České dráhy, a.s. Nábřeží L. Svobody 1222 110 15 PRAHA 1 IČ: 70994226 DIČ: CZ70994226 Zapsané v obchodním rejstříku Městský soud Praha oddíl B, vložka 8039

Organizační složka:

České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Plzeň Na Sklárně 1 301 52 PLZEŇ

Pracoviště:

Provozní pracoviště Tábor Kamenická 550 390 02 TÁBOR

Podřízenost pracoviště Provozní pracoviště Tábor je podřízeno Provozní jednotce České Budějovice, tato pak Depu kolejových vozidel Plzeň. Vedoucí provozního pracoviště je podřízen přednostovi PJ České Budějovice a ten je podřízen vrchnímu přednostovi Depa kolejových vozidel Plzeň.

2. Základní ustanovení Tento Havarijní plán stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tím jsou splněny podmínky dané § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.

Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území.

Havárií je (Zákon č. 254/2001 Sb., § 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s. K odbornému prošetření havárie musí být přizvána Česká inspekce životního prostředí – Oblastní inspektorát České Budějovice , případně správce povodí Vltavy a Městský úřad Tábor – odbor životního prostředí.

-4-


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, organofosforové sloučeniny, organocínové sloučeniny, látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, rtuť a její sloučeniny, kadmium a jeho sloučeniny, persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout.

Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo

6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan

11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran

16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu § 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech – nádobách a skladovacích nádrží. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby (množstvím závadné látky). Skladovací nádrže motorové nafty jsou opatřeny signalizací maximální hladiny a systémem zabraňujícím přeplnění. Sklad olejů je vybaven „nouzovou signalizací úniku olejů“.

Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které musí být vždy součástí zásilky jako příloha. Seznam pravidelně používaných závadných látek je uveden v tomto Havarijnímu plánu. Soubor bezpečnostních listů je k dispozici u zásobovače MTZ Tábor a u ekologa DKV Plzeň. Rovněž jsou tyto listy k dispozici na serveru DKV Plzeň v odkazu X:\Dokumenty\ISO\07 - Ekonomika a zásobování\Bezpečnostní listy.

-5-


Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 (Směrnice ČD a.s., k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j. 62485/2004 s účinností od 1.1.2005), která je nedílnou součástí „Plánu havarijních opatření“ a u tohoto plánu je na pracovišti uložena.

V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Plzeň – PP Tábor tímto Plánem havarijních opatření. (dále jen HP).

Ucelené provozní území Pro účely tohoto havarijního plánu je uceleným územím Provozní pracoviště Tábor - Depa kolejových vozidel Plzeň. Ucelené území je vyznačeno v situačním plánu v příloze. V situačním plánku jsou zákresy kolejiště včetně jeho zařízení, budovy, technologická zařízení, infrastruktura, kanalizace a kanalizační šachty, přípojky a dále pak i odvodňovací příkopy kolejiště, drenážní šachty a příkopy a všechny inženýrské sítě (voda, plyn). Dále jsou v plánku vyznačeny místa shromažďování nebezpečných odpadů, skladování závadných látek a umístění havarijních prostředků pro prvotní zásah likvidace havárie. Příjezd do Provozního pracoviště Tábor je z ulice Zavadilská do ulice Hlinická, Sedláčkova a Kamenická k vjezdové bráně PP – kód na klávesnici 5555. POZN: Odjezd z PP ulicí „ U Cihelny“ (jednosměrný provoz). Dále tento havarijní plán platí pro únik ropných látek z hnacího kolejového vozidla při provozu na železničních tratí v obvodu PP Tábor.

3. Geologické a hydrogeologické poměry, vodohospodářské využití území Obvod Provozního pracoviště Tábor leží jihojihovýchodně přibližně 400 m od železniční stanice Tábor.

budovy

GPS měření: krajní body areálu: Sever: 49°24´51,865“N ( severní roh 14°40´39,999“E budovy STP) Východ: 49°24´44,36“N (oplocení nádrží PH) 14°40´54,391E Jih:

49°24´39,873N (vstupní schody) 14°40´53,626E

Západ:

49°24´46,302N (krajní kolej PP) 14°40´47,335E

Stanovení hydrogeoloických rizik pro ujasnění podmínek při havarijním úniku vyplývá z petrografického složení prostředí: Kvarter – celý areál se nachází na vrstvě navážky (škvára, štěrk, drť), které dosahují do mocnosti až 5 metrů.

-6-


Kristalikum - na tuto výše uvedenou navážku navazují kamenitohlinité, písčité a jílovitopísčité hlíny a jíly. Oblast Tábora leží rozhraní votické a milevské Dunajské struktury moldanubika a mají typické obloukovité uspořádání. Horniny moldanubika řadíme do spodního protezoika a vrásové struktury dunajské orogeneze.

Votické pásmo je opěrné pro všechna okolní pásma a převládají v něm migmatické ruly a při jeho okraji jsou skupiny pararul s amfibolity, kvarcity a mramory. Blanická brázda (31) je regionální zlomové pásmo s mylonity, protíná celé moldanubikum ve směru SSV – JJZ . Tento zlom zasahuje až k Táboru a mladé stáří zlomu dokládají relikty permských sedimentů. Směr proudění podzemní vody v lokalitě je v jihozápadním směru k nivě toku řeky Lužnice. Hydrologické číslo povodí 1-07-04. Řeky Lužnice, povodí Vltavy. Morfologicky se jedná o mírně zvlněné území. Ustálená hladina podzemní vody je 8 metrů.

4. Náležitosti havarijního plánu dle § 5 Vyhlášky a)

Vymezení uceleného provozního prostoru – viz. adresa místa nakládání, přiložené situační plánky a popis uceleného provozního území. b) Adresa místa nakládání se závadnými látkami: České dráhy, a.s., Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Tábor, Kamenická 550 IČ : 709 94 226 c) Autor Havarijního plánu: Milan JANDA, Rodinná 40, 312 00 Plzeň Ekolog DKV Plzeň Dosažené vzdělání: Střední průmyslová škola dopravní Energetický institut CZ vodní hospodářství Odpadový hospodář Telefonní spojení: 725 745 800 d) Statutární zástupce uživatele závadných látek: Ing. Květuše SKŘIVANOVÁ - vrchní přednosta DKV Plzeň Mobilní telefon: 602 418 280 Miloš ŠIMEK – vedoucí PP Tábor Mobilní telefon: 602 263 936 Ostatní osoby určené vedoucím PP Tábor k nakládání se závadnými látkami k zajištění plnění úkolů podle tohoto Havarijního plánu.

5. Seznam závadných látek 1a. Sklad PHM (nafty): Nadzemní nádrže 2 x 750 hl na náspu na východě areálu PP – číslo 1 a 2 Skladované látky a jejich max. skladované množství Pol.

Název výrobku

Skladované množství Průměr

1.

Nafta motorová

600 hl

Poznámka

Maximum 1500 hl

Nádrž 1 a 4 „Xn“

1b. Sklad PHM (nafta) Nadzemní nádrže 2 x 750 hl na náspu na východě areálu PP nádrž č. 2 a 3 – mimo provoz

-7-


Pol.

Název výrobku


1.

Prázdná nádrž – mimo provoz

Poznámka

Maximum 1500 hl

Nádrž 2 a 3

2.Sklad olejů a maziv – olejárna . Skladované látky a jejich max. skladované množství. Pol.

Název výrobku


3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Olej strojní OD 4 Olej emulzní Olej ložiskový OTH – P 3 Kompresorový K 2 Shel Telus Plast. Mazivo LV 2 - 3 Tersilube O Upotřebený olej Prázdné sudy 200 litrů

400 kg 400 kg 400 kg 400 kg 400 kg 150 kg 120 kg 150 kg 9 000 l 20 ks

Poznámka

Maximum 600 kg 600 kg 600 kg 600 kg 600 kg 300 kg 240 kg 200 kg 18 000 l 40 ks

Pův. obaly -„-„-„-„-„-„-„Zvláštní nádrž

3. Sklad olejů a maziv – ohrada vedle strojovny čerpání PHM: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1. 2. 3. 4. 5.

Název výrobku

Skladované množství

Plastické mazivo N000 Plastické mazivo LPK 00 Olej převodový PP 90 Olej motorový M 7 ADS V Prázdné obaly (sudy 200 litrů)

Průměr

Maximum

200 kg 200 kg 200 l 200 l

400 kg 400 kg 400 l 400 l 10 ks

Poznámka Sudy -„-„-„-

4. Sklad olejů – ohrada u 12. koleje v rotundě: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Název výrobku

Skladované množství

Olej motorový M 7 ADS V Olej převodový PP 90 Olej OD 3 Olej Paramo tmavý Olej motorový Trysk Top Tir Olej hydraulický OTHP 3 Plastické mazivo N000

Průměr

Maximum

2000 l 200 l 200 l 200 l 200 l 200 l 200 kg

3000 l 400 l 400 l 400 l 400 l 400 l 400 kg

Poznámka Nádrž Sudy -„-„-„-„-„-

5. Sklad technického benzinu vedle reží čety: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol.

Název výrobku


1.

Technický benzín

200 l

-8-

Poznámka

Maximum 200 l

Sudy „Xn, F“


6. Sklad čistících prostředků v admin. Budově jižní křídlo přízemí: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol.

Název výrobku


1. 2. 3.

Čistící prostředky – dráždivé Xi Čistící prostředky – zdr. škodlivé Xn Čistící prostředky – žíravé C

150 l 20 l 20 l

Poznámka

Maximum 200 l 50 l 50 l

Xi Xn C

7. Sklad barev – za RG četou: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol.

Název výrobku


1. 2. 3.

Barvy acetonové, fermežové Ředidla Barvy vodou ředitelné

5 kg 5 kg 100 kg

Poznámka

Maximum 10 kg 10 kg 200 kg

„Xn, F“ „Xn, F“

8. Sklad technických plynů - nádvoří: Skladované látky a jejich max. Pol.

Název výrobku


1. 2.

Gorgon CO 2 potravinářský

1 lahev 1 lahev

Poznámka

Maximum 1 lahev 1 láhev

9. Sklad technických plynů - rotunda: Skladované látky a jejich max. Pol.

Název výrobku


1. 2.

Acetylen Kyslík

2 lahve 2 lahve

Poznámka

Maximum 2 lahve 2 láhve

10. Shromaždiště nebezpečných odpadů: Skladované látky a jejich max. skladované množství: Pol.

Název výrobku


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Čistící tkaniny, absorpční činidla, olejové filtry – kód odpadu 150202 Znečistěné obaly – kód odpadu 150110 Kaly z odlučovačů oleje – kód odpadu 130502 Znečistěná pryž – kód odpadu 080409 Elektro odpad se zbytky škodlivin – kód odpadu 160213 Lednice a chladící zařízení – kód odpadu 160211 Kaly z čistění průmyslových odpadních vod – kód odpadu 190813

-9-

Poznámka

Maximum

300 kg

500 kg

N kontejner

150 kg 200 kg 50 kg 300 kg

300 kg 400 kg 100 kg 500 kg

N kontejner N kontejner N kontejner N kontejner

50 kg

100 kg

N kontejner

1000 kg

2000 kg

N Jímka v 7. kol. rotundy


OCXi k.k. NT+ -

oxidující žíravé dráždivé karcinogení nebezpečné pro životní prostředí vysoce toxické

Xn F+ FR 10 T-

zdraví škodlivé extrémně hořlavé vysoce hořlavé hořlavé toxické

Mimo uskladněných olejů a nafty v nádržích jsou ostatní látky skladovány v původních obalech většinou sudech po 200 kg a plastových, či plechových kanistrech. Uvedená maximální množství jednotlivých látek se ve skladech najednou nevyskytují. Vlastnosti skladovaných látek jsou uvedeny v bezpečnostních listech, které jsou k dispozici na pracovišti MTZ v PP Tábor a celá sbírka je uložena rovněž u ekologa DKV Plzeň. Rovněž jsou tyto listy k dispozici na serveru DKV Plzeň v odkazu X:\Dokumenty\ISO\07 Ekonomika a zásobování\Bezpečnostní listy. Nebezpečné vlastnosti a ostatní údaje o výše uvedených látkách jsou rovněž k dispozici v programovém produktu ALARM, kterým disponuje JPO HZS SŽDC České Budějovice, který je příjemcem ohlašovací povinnosti při havarijním úniku nebezpečné látky.

6. Seznam a popis zařízení 1a. Sklad PHM (nafty) Je zde skladována pouze motorová nafta. Nafta je směs ropných uhlovodíků, málo rozpustných ve vodách, lehčí než voda. 3

3 Hustota: 0,80 - 0,85 g/cm (průměr 0,84 g/cm )

Teplota vzplanutí: 45 - 53 oC Teplota vznícení: 220 oC Toxicita LC50: 15,7 mg/l Jako sklad slouží dvě samostatné nadzemní jednoplášťové ležaté nádrže o objemu 2 x 75 3 3 m . Jsou uloženy v betonové nepropustné záchytné vaně 20 x 15 x 1,5m (záchytný objem 450m ). Záchytná vana je opatřena nátěrem, odolným působení ropných látek. Nádrže mají měřenou výšku hladin, minimální a maximální stav hladiny v nádržích je signalizován světelně, proti přeplnění jsou jištěny automaticky vypnutím motorů čerpadel. Stav přeplnění je signalizován akusticky na strojovně PHM i dálkově na pracoviště strojmistra. Vedle nádrží je umístěna v samostatném objektu strojovna, která slouží pro stáčení nafty ze železničních cisteren a zároveň pro výdej do železničních kolejových vozidel. Stáčení nafty je prováděno na koleji č. 14 PP Tábor vybavené betonovou nepropustnou záchytnou vanou o 3 3 rozměrech 13 x 10 x 0,25 m (záchytný objem 32 m ) + 2 m záchytná bezodtoká jímka. Při stáčení musí být trvale přítomen 1 zaměstnanec PP, neboť operace stáčení není vybavena signalizací úniků. Celé plato je zastřešeno. Dešťová voda ze střechy je svedena mimo prostor stáčecí stanice a zaústěna do dešťové kanalizace. Propojovací potrubí mezi nádržemi, strojovnou, stáčecím a výdejním zařízením je provedeno jako dvouplášťové se signalizací porušení meziplášťového prostoru. Výdej nafty je prováděn na koleji č. 12. PP Tábor. Výdejní místo je zastřešeno a vybaveno 3 betonovou nepropustnou záchytnou vanou o rozměrech 12 x 7 x 0,25 m (záchytný objem 21 m ) . Při výdeji musí být trvale přítomen 1 zaměstnanec PP, neboť operace výdeje není vybavena signalizací úniků. Celé plato je zastřešeno. Dešťová voda ze střechy je svedena mimo prostor výdejní stanice a zaústěna do dešťové kanalizace.

- 10 -


1b. Sklad PHM (nafta) 3

Součástí skladu nafty jsou další dvě nádrže 2 x 75 m , uložených ve společné záchytné vaně. Tyto dvě nádrže jsou vyčerpány, zakonzervovány a odstaveny mimo provoz.

2. Sklad olejů a maziv Pro skladování olejů a plastických maziv slouží prostor olejny v samostatné, pro tento účel vybavené budově, stojící pod náspem na jihovýchodním cípu areálu PP. Veškeré oleje a plastická maziva jsou skladovány v původních obalech. Výdej olejů je přímo ze sudů do příručních konví přímo v olejně. Případně jsou celé sudy s olejem převáženy do olejny v rotundě u 12. koleje (viz příruční sklad olejů bod 4 HP). 3

Dále je součástí olejny kvádrová jednoplášťová ocelová nádrž o obsahu 18 m pro skladování upotřebených olejů. Nádrž je vybavena signalizací maximální a havarijní výšky hladiny. Vypouštěný upotřebený olej z kolejových vozidel je sléván (vypouštěn) gravitačně do podpovrchové jímky o objemu 1100 l umístěné v záchytné jímce, tvořené prostorem mezi stěnami prohlídkových jam kolejových paprsků 11 a 12 (jímka je vybavena signalizací přeplnění). Z této jímky je pak přečerpáván 3 do 18 m nádrže ve skladu olejů. Při vypouštění upotřebených olejů musí být vždy přítomen odpovědný zaměstnanec PP. Při vypouštění do jímky 1100 l je nutno, před započetím prací zkontrolovat stav signalizace množství oleje v jímce. Svítí – li přeplnění musí se olej z jímky přečerpat 3 do nádrže 18 m ve skladu olejů. Potrubí mezi skladem a rotundou je dvouplášťové. Podlaha všech prostor olejny je betonová, proti havarijnímu úniku oleje chráněná zvýšeným prahem. V nejnižším místě olejny je plovákový signalizační systém pro případ úniku oleje z nádrže. Skladované oleje a plastická maziva v původních obalech jsou uloženy ještě v plechových 8 cm vysokých záchytných vanách s roštem. Skladované oleje: chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: modrozelená o bod vzplanutí: 210 až 220 C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV 3 . Sklad olejů a maziv - ohrada Pro skladování sudů s oleji slouží samostatný sklad. Jedná se o uzamčenou, zastřešenou, pletivem oplocenou ohradu o velikosti 12 x 6,5 metru s betonovou nepropustnou podlahou, která slouží jako havarijní jímka. Sklad je umístěn mezi stáčecím platem nafty a strojovnou stáčecího zařízení. Oleje a maziva jsou skladovány v původních přepravních obalech (sudech) a výdej je prováděn buď přímo v prostoru skladu, nebo po přesunu sudu do skladu olejů u 12. koleje v rotundě. Dále jsou ve skladu uloženy prázdné 200-tě litrové sudy k případnému dalšímu použití. Skladované oleje:

používány pouze oleje minerální chem. charakteristika: směs kapalných uhlovodíků barva: modrozelená o bod vzplanutí: 210 až 220 C ve vodě nerozpustný, třída nebezpečnosti - IV olej řady OD je ze zákona o chemických látkách toxický

Plastická maziva v původních málo objemových obalech se skladují v olejně, maziva dodávaná v originálních sudech tj. N000 (delimon) a LKP 00 (nápravové převody) jsou skladována v těchto obalech (sudech), ze kterých jsou vydávány k přímé spotřebě. 4 . Příruční sklad olejů – ohrada u 12. koleje v rotundě Pro skladování nejčastěji používaných olejů a plastických maziv slouží sklad olejů u 12. koleje v rotundě. Sklad tvoří oplocená část rotundy o rozměrech 3 x 11 metrů. V přední části skladu je 3 ocelová kvádrová nádrž o objemu 3 m . Nádrž je dvouplášťová s trvalou signalizací porušení meziplášťového prostoru. V nádrži je skladován motorový olej M 7 ADS V. Dále jsou v olejně skladovány oleje v původních 200-tě litrových sudech. Výdej ze sudů je pomocí hydraulických čerpadel přímo do příručních konví ve výdejní stolici. Sudy jsou umístěny na záchytné havarijním platu

- 11 -


o velikosti 1 x 7 metru a výšce 0,1 m. Dále jsou zde umístěny plastická maziva k původních kbelících o obsahu 10 až 25 kg určené k přímé spotřebě. 5. Sklad technického benzinu Pro skladování technického benzinu slouží samostatná zděná nevytápěná, větraná budova vedle budovy RG čety. Velikost 5 x 4 metry s betonovou nepropustnou podlahou, vybavenou záchytným prahem sloužícím jako havarijní jímka. Technický benzin je skladován v původních přepravních obalech (sudy) a výdej je prováděn přímo v prostoru skladu do příručních konví. Maximální množství 200 l průměr 100 l.

6. Sklad čistících prostředků

Je umístěn ve skladu DHIM v jižním průčelí administrativní budovy. Ve skladu je vyčleněna část plochy pro skladování běžných čistících prostředků pro vnitřní a vnější čistění železničních kolejových vozidel. Přípravky jsou skladovány v původních přepravních obalech (sudy, kanistry) a výdej je prováděn přímo v prostoru skladu předáním prostředku v originálním obalu. Tyto čistící prostředky mají nebezpečné vlastnosti podle zákona o chemických látkách a přípravcích. Jedná se o vlastnosti: zdraví škodlivé

Xn

dráždivé

Xi

žíravé

C

7. Sklad barev Pro skladování slouží samostatná zděná místnost velikosti 4 x 3 metry s betonovou nepropustnou podlahou. Místnost se nachází v prostoru budovy RG čety. Barvy a ředidla jsou skladovány v původních přepravních obalech a výdej opět v originálních obalech je prováděn přímo v prostoru skladu.

8. Sklad technických plynů - nádvoří Pro skladování technických plynů slouží samostatný větraný plechový sklad na nádvoří velikosti 4 x 3 metry s dřevěnou podlahou. Sklad je dělen na kóje plné / prázdné, avšak v současnosti jsou v něm uloženy jen náhradní láhve na inertní „Corgon“ a potravinářský CO2. Lahve s O2 a acetylenem jsou pouze ve svářecích soupravách. 9. Sklad technických plynů - rotunda Pro skladování technických plynů (kyslík, plyn) pro svařovací soupravu slouží samostatný větraný plechový sklad o velikosti 3 x 4 metry v rotundě u 18. koleje. Lahve jsou uloženy přímo ve svařovacích soupravách. 10. Shromaždiště nebezpečných odpadů Pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě slouží pět plechových „ISO“ kontejnerů. Velikost každého kontejneru je 1,2 x 1,2 metru. Kontejnery mají plechovou podlahu se zvýšeným prahem. Podlaha slouží jako záchytná havarijní vana. Kontejnery jsou umístěny na nádvoří mezi garáží a dílnou oprav spalovacích motorů. Odpady jsou v kontejnerech ukládány v igelitových pytlích, sudech, případně velkých celků volně. Ropné kaly z vyvložkovaných kanálů paprsků č. 8, 9 a 10 v rotundě jsou propojené a přečerpávány do jímky v paprsku č. 7. Tato jímka slouží jako shromaždiště ropných kalů. Při naplnění jsou odtuk ropné kaly čerpány přímo sacím vozem odborné firmy k převzetí těchto odpadů. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny.

- 12 -


Kontroly skladů Sklady závadných látek jsou podle § 39, odst. 4, písmeno c, zákona 254/2001 Sb. O vodách pravidelně kontrolovány. Nejméně 1 x za 6 měsíců pracovníky DKV Plzeň se zaznamenáním do protokolu a nejméně 1 x za 5 let odbornou firmou dle ČSN 65 02 01, 75 34 15. 1 x za rok jsou prováděny prohlídky protiexplozivních pojistek. Protokoly s výsledky všech zkoušek a prohlídek jsou uloženy u ekologa DKV Plzeň. Kontrola pracovníky DKV Plzeň je zaměřena zejména na celkový stav skladů, je provedena kontrola těsnosti všech armatur, havarijních jímek, stavu výdejního zařízení, čistotu atd. Z kontroly je proveden protokolární záznam, který je uložen u ekologa DKV.

Provozní řády pro obsluhu jednotlivých zařízení jsou vypracovány samostatně a uloženy na jednotlivých pracovištích a v provozním řádu celého Provozního pracoviště Tábor. Manuály pro obsluhu jsou i v jednotlivých skladech.

7. Výčet

a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek:

♦

Kanalizační šachty dešťové vody.

♦

Kanalizační šachty odtoku zaolejovaných vod na vlastní ČOV.

♦

Kanalizační šachty odtoku sociálních vod.

♦

Drenážní příkopy a odvodnění kolejiště.

♦

Přirozené vsakování na základě popisu horninového prostředí.

V situačních pláncích jsou vyznačeny všechna možná místa odtoku závadných látek. Zejména pak trasy kabelů, vodovodů a kanalizací. Žádný sklad závadných látek není přímo napojen na kanalizaci. Odtok závadné látky kanalizací je možný pouze při hasebním zásahu a odtoku hasební vody. Výčet stavebních, technologických a organizačních opatření je uveden v popisu jednotlivých skladů. Výčet technických prostředků využitelných při odstraňování havarijního stavu je uveden v popisu havarijních prostředků.

8. Plán vyrozumění v případě havárie (havarijního úniku) Osoba, která zjistí nebo zaviní havarijní únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně ji ohlásí. Havárii (havarijní únik) hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí a to neprodleně Hasičskému záchrannému sboru SŽDC tel. 44444 nebo 150 a dále nejvhodnějším způsobem podle místních poměrů (např. osobně, telefonicky, rad. spojením apod.) vedoucímu směny, kterým je v DKV -Provozní pracoviště Tábor strojmistr ve službě. Služba strojmistra je nepřetržitá.

- 13 -


V obvodu DKV- Provozního pracoviště Tábor dodržuje vedoucí směny (strojmistr) následující postup:

Po nahlášení provozní havárie s únikem závadné látky nebo nebezpečné chemické látky a přípravku, oznámí tuto skutečnost telefonicky: - JPO HZS SŽDC České Budějovice. - Vedoucímu PP Tábor, ekologovi DKV, nebo pověřenému zástupci (nehodová pohotovost), vrchnímu přednostovi DKV Plzeň.

V telefonickém hlášení na operační středisko HZS SŽDC Č. Budějovice je nutné uvést pokud možno všechny následující údaje: Způsob a rozsah hlášení havárie - jméno a příjmení hlásící osoby, - místo a označení původce havárie, je-li znám, - datum a čas vzniku (zpozorování) havárie, - místo zasažení havárie (např. vodní tok, lokalita, kanalizace, pozemek, kilometrická poloha trati a.p.), - druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky (jsou – li známy) - příčinu havárie ( je-li známa) a jejího původce, - bezprostředně provedená opatření, která již byla učiněna, - vlastní telefonní číslo (telekomunikační spojení) pro ověření správnosti informace.

VZOR HLÁŠENÍ PRO HZS Zde strojmistr DKV Plzeň, Provozní pracoviště Tábor. Na ČD a.s. v prostoru …… (určit lokalitu) došlo v ……hodin k úniku nebezpečné látky (druh ) z ……… v množství ……….. kg, litrů. Telefonní číslo pro zpětný dotaz je ………. Jméno ohlašujícího:…………

Telefonní spojení pro oznámení úniku závadné látky vedoucí provozní jednotky .…………... tel.dr.: 972 552 870 mob: 602 263 936 strojmistr Tábor ………………………… tel.dr.: 972 552 882 (nepř. služba) mob: 721 572 644 strojmistr Plzeň...................................... tel.dr.: 972 522 334 (nepř. služba) útvar HZS SŽDC Č.Budějovice….......... tel.dr.: 972 544 444, 150, 112 mob. 606 722 068 (nepř. služba) neh.poh.DKV Plzeň............................... tel.st.: 602 385 523 vrchní před. DKV Plzeň......................... tel.dr.: 972 524 222 tel.st.: 602 418 280 ekolog DKV Plzeň.............................…. tel.st.: 725 745 800

- 14 -


pověřený ekolog GŘ Praha................... tel.dr.: 725 079 796 Městský úřad Tábor, OŽP………...…..… tel.st.: 381 486 495, 381 486 480 mob.: 723 432 988 Policie ČR.............................................. tel.st.: 158 HZS Tábor …..…………………………... tel.st.: 150, 112, 950 221 012 Zdravotnická záchranná služba ………. tel.st.: 155 ČOV – ČEVAK Tábor………..………… tel.st.: 800 900 991 mob.: 606 632 819 PŘI MASIVNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÝCH LÁTEK VOLAT ČOV JAKO PRVNÍ ČIŽP OI Č.Budějovice.........................….mob.: 723 432 988 (havarijní) Povodí Vltavy České Budějovice Vodohospodářský dispečink ….. tel.st.: 387203609, fax 387203606 387683110 (mimo prac. dobu) Havarijní technik ………………… tel.st.: 724192154 Provozní středisko Lužnice ……. tel.st.: 381581126 Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor životního prostředí ……………... tel.st.: 386 720 744 Krajská hygienická stanice Územní pracoviště Tábor………………. tel.st.: 387 712 410, 387 712 413

Obsluhy lapolů: Kortus Vladimír , Třebelice 8 39175 Malšice, …………….. tel.: 725 810 240

Důležité adresy: Městský úřad Tábor, Odbor životního prostředí, Husovo náměstí 2938, 390 02 Tábor Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Zavadilská 2485, 390 02 Tábor Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát, Oddělení ochrany vod, Dr. Stejskala 6, 370 21 České Budějovice Krajský úřad jihočeského kraje, Odbor životního prostředí, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice ČEVAK a.s., Provozní středisko Tábor Kosova 2894, 390 02 Tábor Povodí Vltavy, státní podnik, závod Horní Vltava Litvínovická silnice 5, 371 21 České Budějovice Krajská hygienická stanice jihočeského kraje, Územní pracoviště Tábor Palackého 350, 390 01Tábor

9. Zneškodňování havárie a odstraňování jejích následků a) Havarijní komise a sanace následků ekologické havárie Osoba, která zjistí únik pokud možno zabrání dalšímu úniku závadné látky a neprodleně havárii ohlásí strojmistrovi ve směně.

- 15 -


Zneškodňování havárií provádí v rámci Českých drah Hasičský záchranný sbor Správy železniční dopravní cesty Č.Budějovice - činnost po dobu zásahu řídí velitel zásahové jednotky HZS. Dle potřeby jsou další sanační práce zadávány odborným firmám.

a) b) c) d) e) f)

V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zasahujícího útvaru HZS SŽDC o ustavení HAVARIJNÍ KOMISE. Tuto komisi tvoří: velitel zásahového útvaru HZS SŽDC – je vedoucím komise při lokalizaci úniku, pověřený ekolog GŘ odboru kolejových vozidel ekolog DKV Plzeň vrchní přednosta DKV Plzeň zástupce vodoprávního orgánu zástupce odborné firmy, která bude provádět případné sanační práce.

Členové havarijní komise se scházejí na požádání vedoucího komise a zajišťují potřebné doklady, technické prostředky, operativně zajišťují a řídí sled prací k odstranění následků havárie a další práce podle požadavků orgánů státní správy a uložených nápravných opatření Za odstraňování následků ekologické havárie po ukončení prvotního zásahu odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog ČD. Pověření ekologové jsou pracovníci odboru kolejových vozidel GŘ Praha. Ukončení činnosti na likvidaci ekologické havárie po odborné stránce vyhodnocuje a uzavírá pověřený ekolog nebo odborná akreditovaná firma ve spolupráci s vodoprávním úřadem a OI ČIŽP.

b) Výčet možných druhů havárií - únik ropných látek ze zařízení, které je určeno pro jejich skladování a zachycování - únik ropných látek při proražení sudu při manipulaci - únik ropných látek z hnacího vozidla - únik ropných látek z cisterny při stáčení, posunu a pod.

c) Postup při zdolávání jednotlivých druhů havárií: Při provádění opatření na likvidaci havárie a při odstraňování jejich škodlivých následků se původce řídí schváleným Plánem havarijních opatření a je povinen spolupracovat a řídit se pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Původce je povinen havárii neprodleně ohlásit Hasičskému záchrannému sboru SŽDC a Policii ČR, případně správci povodí. Havárie se hlásí podle vodního zákona, § 41 všemi dostupnými spojovacími prostředky, především telefonem, telefaxem, elektronickou poštou nebo osobně. Zneškodnění havárie a rozsah provedených opatření je závislý na celkové úrovni znečištění zemin, příp. podzemní vody, dále na výši rizika migrace polutantu a výsledcích průzkumných prací. Při drobných a vodohospodářsky nevýznamných havárií s únikem do 10-ti litrů závadné látky je vždy snaha havarijní únik zvládnout vlastními prostředky. Tímto není dotčena povinnost ohlášení havárie vodoprávním úřadům. V případě velkých havárií s vodohospodářskými riziky nebo pokud to v rámci nápravných opatření vyžaduje vodoprávní úřad nebo ČIŽP, je vždy povolána odborná akreditovaná firma, která řídí zneškodňování havárie podle § 10 Vyhlášky a odstraňování následků havárií podle § 11 Vyhlášky ve spolupráci s pověřeným ekologem GŘ a ekologem DKV Plzeň. Při zneškodňování je vždy dána přednost možnosti odtěžení kontaminované zeminy s jejím následným uložením jako nebezpečný odpad na dekontaminační ploše odborné firmy. Při havarijním úniku RL je vždy nutno odebrat mimo kontaminovaný prostor tzv. referenční vzorek, dle kterého se určuje znečištění pozadí (staré zátěže) a který je vodítkem pro stanovení cílových hodnot sanace. Současně probíhá odstranění závadných látek ze zpevněných ploch, zaslepených kanalizačních výpustí, záchytných jímek, příp. norných stěn. Následuje likvidace použitých sorbčních prostředků a jejich společný odvoz s kontaminovanou zeminou jako nebezpečný odpad.

- 16 -


Pokud odtěžení kontaminované zeminy není účelné, nebo není možné z provozních důvodů, je možné použít některou z biodegradačních metod (aplikace bakterií nebo enzymů). Tyto metody je možno použít pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. Totéž platí pro použití emulgačních a čistících prostředků, kdy je vždy nutno stanovit jejich ekotoxicitu a posoudit zda jejich aplikací nedojde ke zhoršení následků havárie. Podkladem pro ukončení prací při odstraňování následků havárie jsou vždy nápravná opatření, výsledky šetření ČIŽP a vodoprávního úřadu. d) Prvotní opatření při zasažení závadnou látkou: - utěsnit zdroje úniku závadné látky (např. vražením dřevěného klínu do otvoru v nádrži), uzavření ventilů, šoupat, či jiných uzavíracích armatur - zabránit roztékání závadné látky po terénu navršením hrázek, vyhloubením shromažďovat a jímat

zářezů, uniklou látku

- pokrýt terén ve směru roztékání závadné látky fólií ze sorpčního materiálu, vystlat prohlubeň fólií a odtud odčerpávat závadnou látku. Pro odčerpávání závadné látky při úniku z kolejové cisterny je pro prvotní zásah možné využít havarijní jímku u stáčecího plata nádrží PHM. - utěsnit vpustě, příp. šachty speciální ucpávkou nebo dřevěnými klíny a sorpčním materiálem. - za deště je nutno látku co nejrychleji soustředit na co nejmenší plochu, překrýt nepropustnou fólií a pomocí zářezů zabránit přístupu dešťové vody - neodčerpaný zbytek závadné látky musí být posypán vhodným sorbentem, např. vapexem aj. 3

- pro přečerpávání uniklé látky lze využít nepoužívané nádrže 2 x 75 m ve skladu PHM (nafty).

Únik závadné látky (nafta, motorový olej) z hnacího kolejového vozidla při jeho provozu. Zjistí-li strojvedoucí během provozu hnacího vozidla únik závadné látky, provede ihned stopnutí vozidla a zjistí rozsah úniku. Pokud je závadná látka v EKO-vaně nebo motorovém prostoru v nebezpečném množství použije pro prvotní zásah EKO-pytel (resp. fibroil v něm uložený), kterým je každé vozidlo vybaveno a neuvádí hnací vozidlo do pohybu. Nehodovou událost oznámí služebním mobilním telefonem HZS SŽDC na číslo 972544444 a vyrozumí strojmistra o nehodové události. Uvádět hnací vozidlo do dalšího pohybu je možné až po konzultaci s velitelem zásahu HZS SŽDC. Strojmistr dále postupuje podle ohlašovací povinnosti ropné havárie. Ošetření kontaminovaného úseku tratě se provádí na základě rozhodnutí ekologa DKV za součinnosti orgánů státní správy. Po provedení bezprostředních opatření k odstranění příčin havárie, následují alternativně dle povahy, rozsahu a šíření kontaminace a podle uložených nápravných opatření vodoprávním úřadem a ostatními orgány státní správy - tyto úkony : ♦ Zjištění rozsahu kontaminace. ♦ Zjištění hloubky saturované zóny. ♦ Zjištění směru proudění podzemní vody a její rychlost. ♦ Zjistit veškeré inženýrské sítě v zájmovém území, kde se předpokládá odtěžování kontaminované zeminy, hloubkový odběr vzorků a tvorba drenážního příkopu. Sítě nechat protokolárně potvrdit, jako součást místního šetření do situačního plánku. Jedná se zejména o vedení plynu, vody, kanalizaci, drenáže, silové, osvětlovací, sdělovací a zabezpečovací kabely, dále produktovody a ostatní podzemní zařízení. ♦ Po směru předpokládaného hydraulického spádu (většinou směrem k recipientu, vodoteči ve směru terénního spádu, vytvořit hydraulickou bariéru ve formě drenážního příkopu nebo několik vrtů tak, aby hydraulická clona byla pokud možno kompaktní a bránila dalšímu průniku. ♦ Přednostně, pokud je to provozně uskutečnitelné a technicky možné, provést komplexní odtěžení kontaminované zeminy s průběžným senzorickým posuzováním úrovně kontaminace a následným odběrem a vyhodnocením vzorků ze dna a boků jámy. ♦ Kontaminovanou zeminu předat jako nebezpečný odpad odborné firmě k zneškodnění na dekontaminační ploše nebo jiným schváleným způsobem (spalovna, solidifikace a pod). ♦ Pokud dojde k proniknutí závadné látky až na hladinu podzemní vody, zajistit její odčerpávání s nashromážděnou volnou fází až do úplného vyčištění a odvoz odčerpané vody odbornou firmou jako nebezpečný odpad.

- 17 -


♦ ♦

Pokud je senzoricky odtěžený prostor čistý, zajistit provedení odběru kontrolních vzorků zeminy ze dna jámy a jejich boků a zajistit provedení rozboru na přítomnost závadné látky. Pokud dochází k průniku do vodoteče nebo jiného recipientu, zajistit položení norných stěn se zásypem hydrofobního sorbentu. Po nasorbování jeho stažení z vodní plochy, shromažďování do nepropustných obalů či kontejnerů a další nakládání s ním jako s nebezpečným odpadem ve smyslu zákona o odpadech.

Povinnost posouzení možných následků úniků závadných látek do země hydrogeologem: Organizace provádějící hydrogeologické posouzení např.: - AGUATEST Stavební geologie Praha - Vodní zdroje GLS Praha - ELIOD servis s.r.o. Zruč-Senec, případně další Spolupráci s těmito organizacemi zajišťuje pověřený ekolog GŘ Praha. e) Druhy nebezpečných odpadů vzniklých při havarijním úniku a jeho likvidace 05 01 05 – Uniklé (rozlité) ropné látky 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 05 03 – Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 17 05 07 – Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky Odběratel vzniklých nebezpečných odpadů: Akreditovaná firma, dle platné smlouvy o odstranění odpadů, případně firma provádějící následnou sanaci zasaženého území. Se vzniklými odpady je nutné zacházet podle platného zákona o odpadech.

10. Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci: ♦ ♦ ♦

Při práci zásadně používat ochranné pomůcky a oděvy a řídit se pokyny velitele zásahu HZS SŽDC. Dodržovat zásady bezpečnosti práce v kolejišti, uvedené v předpise pro bezpečnost práce ČD OP 16 a jeho přílohách. Všichni zaměstnanci ČD a.s. jsou pravidelně proškolováni a přezkoušeni z pravidel a dodržování bezpečnosti práce a předpisu ČD Op 16. Při práci se řídit místními podmínkami pro bezpečnost práce, které jsou k dispozici na pracovišti PP Tábor. Tyto místní podmínky jsou rovněž pravidelně proškolovány.

11. Seznam prostředků a materiálů pro likvidaci havárie V případě úniku obecně známé nebezpečné látky (motorová nafta, motorové oleje, benzín, případně jiné deriváty ropy) jsou na pracovišti Provozního pracoviště Tábor uloženy prostředky pro provedení okamžitých prvých opatření, aby se zamezilo dalšímu úniku a šíření těchto látek. Je to především VAPEX nebo jiné sorbenty a prostředky, které absorbují ropné deriváty, vědra na zachycení úkapů a lopaty pro manipulaci s kontaminovanými materiály, prostředky pro vytvoření jednoduchých norných stěn, utěsnění kanalizačních vpustí apod. Rozpis havarijních prostředků v Provozním pracovišti Tábor

Hlavní sklad havarijních prostředků je v místnosti skladu olejů a maziv (2). Klíče od tohoto skladu jsou uloženy u zásobovače MTZ a

- 18 -


náhradní pak u strojmistra, který je na pracovišti přítomen v nepřetržité turnusové službě. Je zde uloženo 5 pytlů vapexu, 2 role sorpční tkaniny Fibroil, lopaty a smeták a minimálně 10 prázdných sudů. Ve skladu MTZ (ND) jsou uloženy 2 role sorpční tkaniny FIBROIL, a role nepropustné folie odolné RL. V přístřešku stanoviště dozorců depa jsou uloženy 2 pytle Vapexu, lopaty a krompáče Ve strojovně PHM je umístěn jeden pytel vapexu, lopata a 200 l havarijní sud. V dílně zámečníků STP je rovněž jeden pytel Vapexu , lopata a krompáč a havarijní sud 200 l. Ostatní havarijní sudy 200l jsou umístěny u 12. kolejového paprsku rotundy PP (min. 3 ks) U výdeje PHM (nafty) je umístěna speciální havarijní popelnice s plnou výbavou pro prvotní zásah v případě úniku závadné látky při výdeji do železničního kolejového vozidla. V případě havarijního úniku a požadavku vedoucího zásahu JPO HZS SŽDC Č. Budějovice, je možno poskytnout havarijní prostředky ze zásob Provozní jednotky České Budějovice, Plzeň, případně dalších pracovišť DKV Plzeň.

12. Popis objektů a zařízení sloužících k zacházení se závadnými látkami. Prohlídkové kanály rotundy – na paprscích 1-2-3-4-5-6 rotundy nejsou propojeny s kanalizací, nashromážděná voda s případnými úkapy ropných látek se podle potřeby přečerpává do jímky v 7. kolejovém paprsku rotundy. Jmenované kanály se však nesmějí používat pro opravy kolejových vozidel při kterých je manipulováno s celky obsahující ropné látky. Kanály paprsků 8-9-10 jsou vyvložkovány plastovou vystýlkou a voda s ropných látek z nich se přečerpává do jímky na 7. paprsku. Kanály 11. a 12. paprsku jsou napojeny na kanalizaci ústící do lapolu. Paprsky 14 a 15 jsou rovněž svedeny na lapol. Kanály paprsků 16-17-18 jsou bezodtoké, voda z nich je případ od případu přečerpávána do kanalizace ústící do lapolu . Rotunda i její prodloužená část je využívána pro opravy lokomotiv a motorových vozů, dále k ručnímu mytí skříní a oken železničních kolejových vozidel. Provozní podmínky jsou popsány v provozním řádu DKV-PP Tábor. Veškeré další dílenské prostory jsou napojeny na kanalizaci vedoucí na lapol. Sklad PHM – pracoviště pro stáčení a výdej provozních pohonných hmot (trakční nafty) sestává z několika objektů – objektu stáčení, objektu výdeje, skladovacích nadzemních nádrží a havarijních plat. Odpadní vody ze všech manipulačních ploch, které jsou zastřešené, jsou svedeny do bezodtokých jímek, která nejsou vybaveny signalizací přítomnosti ropných látek na hladině vody ani signalizací maximální a havarijní výšky hladiny. Jejich stav je nutno kontrolovat při každém stáčení a při prvním denním výdeji. Úložiště nádrží 75000 l není zastřešeno voda se zachycuje v havarijní jímce pod nádržemi a po dosažení hladiny 10 cm (měřeno u obvodových zdí jímky) se odčerpává do kanalizační větve vedené na lapol. Pro pracoviště je zpracován „Provozní a manipulační řád PHM“. Popis zařízení a podmínky pro provoz jsou uvedeny v provozním řádu DKV-PP Tábor. Sklad olejů a maziv – jsou vybaveny nepropustnou betonovou případně plechovou podlahou s nátěrem odolným proti ropným látkám a jsou vyspádovány do bezodtokových jímek. Pro pracoviště platí „Provozní řád olejárny“. Sklad technického benzinu – jedná se o samostatný zděný objekt vedle RG čety s betonovou nepropustnou podlahou, která slouží jako havarijní jímka. Technický benzin je skladován v původních přepravních obalech (sudy). Uložiště nebezpečných odpadů – jedná se o samostatný objekt pro shromažďování nebezpečných odpadů před jejich předáním k likvidaci odborné firmě. Shromažďiště tvoří pět plechových kontejnerů s nepropustnou plechovou podlahou o rozměrech 1,2 x 1,2 x 2,5m s výškou prahu 10 cm. Podlahy

- 19 -


slouží jako havarijní jímky Odpady jsou zde ukládány v nepropustných obalech (sudy, ekopytle, atd.) podle jednotlivých druhů odpadů. Jednotlivé nebezpečné vlastnosti jsou popsány v identifikačních listech, které jsou u shromažďovaných odpadů vyvěšeny. Pro pracoviště je zpracován samostatný „Provozní řád shromaždiště odpadů“. Odkalovač (lapol) - je typu GSOL 5/20 plastový s gravitačním i filtračním čištěním. Kontrolu a údržbu lapolu v intervalech uvedených v návodu k obsluze provádějí pracovníci RG čety. Pro snížení zátěže znečištění odpadních vod ropnými látkami je kanalizace v PP rozdělena na dvě větve. Větev s možným obsahem ropných látek je vedena na lapol, kde jsou zachycené ropné látky přečerpávány samostatným potrubím zpět do záchytné jímky na 7. kolejovém paprsku, odkud jsou podle potřeby odčerpávány sacím vozem firmou s oprávněním k převzetí nebezpečných odpadů. Úpravna a čistička vody ÚPFV 5 (KOPAR) - zařízení je umístěno ve staré rotundě PP (mezi 7. a 8. kolej paprskem rotundy), kde bylo vybudováno jako bezodtoková cirkulační čistička techologické vody používané v PP Tábor pro mytí kolejových vozidel před dílenskou opravou. Technologická část úpravny umístěná mezi 7. a 8. kolejí je napojena na zásobní nádrž, kterou tvoří vyvložkování 7. prohlížecí jámy rotundy. Do této nádrže je přečerpávána voda znečištěná při mytí vozidel i ze sousedících opět vyvložkovaných jam na 8., 9. a 10. paprsku rotundy. Po přečištění v technologické části zařízení je voda čerpána do akumulační nádrže, ze které jsou posléze napájeny mycí agregáty. Do akumulační nádrže je rovněž dopouštěna podle potřeby čistá voda sloužící k doplnění úbytků vzniklých při odkalování. Vlastní odkalování se provádí podle níže uvedeného postupu. Nashromážděné kaly se likvidují podle směrnic odpadového hospodářství PP. Dtto i při nutném čištění sedimentační nádrže na 7. koleji. POZN: V současné době je zařízení částečně mimo provoz, neboť ukončením soustředěných oprav v PP Tábor odpadla potřeba mytí součástek s použitím alkalických mycích prostředků, na které byla technologie čističky nastavena. Slouží pouze jako záchytná sedimentační a separační jímka (jímka je na 7. paprsku) pro zaolejované vody z prohlídkových jam 1 – 10 a RL přiváděných ze zpětného potrubí lapolu, Voda se ze všech jmenovaných míst do této jímky přečerpává. Po naplnění – viz bod lapol. Ekologické mycí stoly – jsou umístěny v nové hale, v motorárně a 14. koleji v rotundě. Pro zařízení je zpracován „Provozní řád EKO mycí stůl“. Kanalizace – celé pracoviště je odkanalizováno oddílnou kanalizací. Splašková větev kanalizace, sbírající vodu srážkovou a vodu z administrativní a sociální budovy, vede přímo do městské kanalizace mimo lapol. Voda ze všech odkanalizovaných správkárenských prostor a z jámy točny, tedy voda s obsahem ropných látek, je vedena druhou oddělenou větví kanalizace na lapol. Kanalizace je vyznačena v situaci v příloze.

Z hlediska havarijního plánování a možnosti rizika vzniku havárie jsou nejdůležitější tyto objekty. 1. Čerpací stanice PHM (nafty) 2. Sklad olejů a maziv – olejna 3. Sklad olejů a maziv – ohrada 4. Sklad olejů – ohrada u 12. koleje v rotundě 5. Sklad technického benzinu 10. Shromaždiště nebezpečných odpadů

13) Školení Pracovníci DKV Plzeň PP Tábor jsou pravidelně školeni 1 x ročně z havarijního plánu, předpisu M 32 a dalších opatření v ekologii v rámci DKV Plzeň. Aktualizace havarijního plánu je prováděna do jednoho měsíce po každé změně minimálně však 1 x ročně.

- 20 -


14) Umístění plánu havarijních opatření Plán havarijních opatření je umístěn: - kancelář vedoucího PP Tábor - kancelář skladu MTZ Tábor - kancelář strojmistra Tábor - vyvěšen ve strojovně skladu PHM (nafty) - stanoviště dozorce depa - ekolog DKV Plzeň Dále jeden výtisk plánu havarijních opatřeních zaslán HZS Správy železniční dopravní cesty v Českých Budějovicích a vodoprávnímu úřadu – Městský úřad Tábor.

15) Záznam o havárii Záznam o havarijním úniku závadné látky sepisuje pověřený ekolog GŘ Praha. Záznam o havarijním úniku závadné látky musí obsahovat : 1. místo úniku 2. časové údaje úniku 3. kdo únik zpozoroval, svědci 4. druh a množství uniklé látky 5. provozovatel nebo uživatel zařízení 6. odesilatel a příjemce závadné látky 7. příčina úniku 8. rozsah znečistění 9. popis a rozsah škod 10. popis zásahu 11. rozhodnutí o opatřeních 12. další rozhodnutí a úkoly dle specifičnosti jednotlivých případů Další činnost v oblasti nakládání s nebezpečnými látkami a likvidací havárií je v obvodu Českých drah uvedena v předpisu ČD M 32.

LEGENDA

Měřítko 1:1500

Hranice uceleného provozního území Oranžová čára Příjezdová komunikace Žlutá Výplň Červená výplň 1 – Čerpací stanice PHM (nádrže, stáčení, výdej) 2 – Sklad olejů a maziv – olejna 3 – Sklad olejů a maziv – ohrada 4 – Sklad olejů – ohrada u 12. koleje v rotundě 5 – Sklad technického benzinu 6 – Sklad čistících prostředků 7 – Sklad barev 8 – Sklad technických plynů nádvoří 9 – Sklad technických plynů rotunda

- 21 -


10 – Shromaždiště nebezpečných odpadů Zelená výplň 1 – Sklady havarijních prostředků 2 – Odlučovač olejů Splašková kanalizace Hnědá čára Technologická (zaolejovaná) kanalizace Modrá čára

- 22 -

Provozní řád DKV Plzeň PP Tábor, příloha č. 4 - účinnost od Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod

Recommend Documents