Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2009
Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2009
PhDr. Jana Spathová Mgr. Eva Lidáková
Zlín 2009
2
Fond kultury ZK na obnovu kulturních památek ve ZK pro rok 2009 je grantový program na obnovu nemovitých a movitých kulturních památek (zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), památek místního významu (památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), předprojektovou a projektovou dokumentaci památek, ležících na území Zlínského kraje, bez rozdílu formy vlastnictví. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení na základě žádosti o poskytnutí dotace na zachování a obnovu kulturní památky z Fondu obnovy pro daný kalendářní
rok
na
předepsaném
formulář
a
po
předložení
požadovaných povinných dokladů. Z Fondu kultury jsou tímto způsobem památky financovány od roku 2003.
3
Komentář a poznámky k tabulce plánovaných akcí památkové obnovy v roce 2009
Zlínský kraj přistoupil jako jeden z prvních krajů k zavedení dotačního programu v oblasti obnovy památek. Byl vytvořen Fond kultury ZK, který v sobě zahrnuje kromě podpory kulturních aktivit i obnovu a restaurování kulturních památek a památek místního významu. V průběhu let 2003 – 2008 bylo vynaloženo z tohoto fondu na obnovu památek bezmála 50 mil. Kč na více než 650 akcí. Přes skutečnost, že tyto finanční prostředky mají neustále stoupající tendenci (v letošním roce je ale stejná výše prostředků jako v loňském roce), jejich výše je, s ohledem na celkový stav památkového fondu, stále nedostačující. Samozřejmě kontinuálně jsou vkládány nemalé finanční prostředky do obnovy celé řady památek 4
ve vlastnictví kraje. V letech 2002 – 2008 bylo celkově vynaloženo z rozpočtu Zlínského kraje na památkovou obnovu cca 750 akcí na 200 mil. Kč. Rozhodně to nejsou malé částky, ovšem vzhledem k množství a stavebně technickému stavu památek v regionu, musíme hledat další možnosti získávání prostředků, zejména pak z evropských fondů. V roce 2007 dosáhly dotace na obnovu památek z Fondu kultury na obnovu památek, z Programového fondu, z příspěvků ZK kulturním zařízením zřizovaným ZK a z Dotačních titulů MK ČR cca 40 mil. Kč. Oproti loňskému roku došlo v letošním roce k výraznému ponížení některých dotačních titulů MK ČR. Např. u Programu záchrany architektonického dědictví došlo ke snížení o částky 12 mil. 350 tis. Kč na 5,5 mil. Kč, u Havarijního program MK ČR zůstala částka na 3,3 mil. Kč. Posílením pro památkový fond Zlínského kraje se stal i v letošním roce dotační titul MK ČR, který funguje od roku 2008 a jedná se o Program podpory kulturních památek prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (na obnovu kulturních památek mimo plošně chráněná území) jehož celková výše činí cca 9 mil. Kč. OBNOVA PAMÁTEK NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU – (profánních a sakrálních, nemovitých i movitých), které svým významem architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným přesahují hranice regionu a náleží v oblasti kulturního dědictví k tomu nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout.
5
Zámek v Holešově – město Holešov se v březnu roku 2005 stalo vlastníkem objektu zámku a zahrady s oborou a již od roku 2006 zahájilo projekční a následně vlastní stavební práce na zprovoznění areálu, který byl již několik let nevyužíván. Finanční zajištění obnovy si žádá sdružení prostředků z více zdrojů (EU, Program záchrany architektonického dědictví MKČR, Programy ministerstva životního prostředí, Fond kultury ZK na obnovu památek, Programový fond aj., celkové náklady na obnovu objektu zámku se pohybují kolem cca 350 mil. Kč, cca 250 mil. Kč pak na obnovu chráněného parku). V letošním roce byl opětovně přiznán příspěvek z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR ve výši 2,8 mil. Kč. V rámci programů plánovacího období EU předpokládá město financování obnovy i z této oblasti, především „následné” zprovoznění objektu. Město Holešov předpokládá i využití dalších zdrojů při obnově a zprovoznění památky – příspěvky z krajského rozpočtu, soukromých zdrojů – sbírky, aktivity občanského sdružení Castellum Holešov, které vyvíjí činnost a jeho snahou je pomoci městu ve zprovoznění památky. Z Fondu kultury ZK na obnovu památek pro rok 2009 je žádáno na památkovou obnovu ohradních zdí. Město Holešov s okolím náleží k významným oblastem v rámci CR. V rámci komplexní památkové obnovy sídla je přispíváno i na obnovu a restaurátorské práce v kostele Nanebevzetí Panny Marie a na stavební obnovu objektů, které jsou součástí vyhlášené MPZ.
6
Hrad Lukov – je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků, kteří přijíždějí do regionu. Jedná se o rozlehlý areál gotického hradu s pozdně románským jádrem z druhé poloviny 13. století. Komplex torzální architektury je soustavnou údržbou a konzervační stavební činností postupně upravován pro kultivovanou prezentaci kulturní památky pro odbornou i laickou veřejnost. Hrad Lukov je zříceninou, na které již více než 20 let probíhají systematické záchranné práce a archeologický průzkum. Záchranné práce jsou organizovány ve spolupráci se Spolkem přátel hradu Lukova za pomoci dalších neziskových organizací. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov je do budoucna pokračovat v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny. Cílem není pouhá stavební a archeologická záchrana významné kulturní památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeologického výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentrum, vybudování lapidária, zřízení výstavky ve vstupní věži, projekt „Hrad patří dětem“, cyklostezka aj.). V posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a ZK. V roce 2008 i v letošním roce byl rovněž poskytnut příspěvek z Havarijního programu MK ČR. V roce 2009 pak činí tento příspěvek 140 000,- Kč. Dotace v letošním roce je požadována na: 1) interiér západního paláce – nivelace podlahy západní místnosti v suterénu,
7
položení dlažby včetně přemístění kamenů a přípravy pro expozici; 2) východní palác – snížení úrovně terénu východní místnosti, vybudování terénního schodiště v průchodu jižní zdi paláce, dozdění koruny zdiva jižní zdi. Významná akce regionu v rámci torzální architektury i v rámci cestovního ruchu.
Barokní hřbitov ve Střílkách – Střílecký hřbitov, založený mezi léty 1730 – 1743 Antonínem Amandem Petřvaldským, majitelem tamního zámku a panství, je unikátním typem barokního architektonizovaného hřbitova – sepulkrálního areálu s vlastnickou pohřební kaplí. Převýšené hřbitovní pole na půdoryse obdélníku s konkávně vykrojenými rohy hmotově uzavírá dvoupatrová kaple. Za autora řešení, spojujícího prvky české barokní architektury a vídeňské hildebrandtovské inspirace, je možno považovat biskupského architekta J. I. Cyraniho z Bolleshausu, pro nějž je spojení zmíněných stylových východisek příznačné. Zcela originální stavební řešení dotváří i sochařská složka výzdoby, která je druhotnou kompozicí poměrně širokého časového rozsahu a lze ji bezpečně připsat G. Fritschovi a jeho dílenskému okruhu. Architektura hřbitova tak patří nesporně k nejvýznamnějším realizacím klasicizujícího baroka na Moravě. Intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích kanálů, kanalizace, práce na kryptě, práce kamenické a restaurátorské – plastická výzdoba, kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod. Na akci bylo proinvestováno již 17 000 000,- Kč (z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, Havarijního programu MK ČR, OkÚ Kroměříž, Fondu kultury 8
Zlínského kraje na obnovu památek, z prostředků vlastníka – Obce Střílky a v neposlední řadě i z prostředků, které se podařilo zajistit Občanskému sdružení za záchranu barokního hřbitova ve Střílkách. Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova zbývá ještě cca 8 000 000,- Kč. V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnut pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ovšem nemohly se rozvinout v rozsahu, jaký by byl třeba. V roce 2007 byl přiznán z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši 1 500 000,- Kč, v roce 2008 pak byla přiznána částka 1 550 000,- Kč. V letošním roce však příspěvek klesl na pouhých 500 000,- Kč. Z Fondu kultury na obnovu památek ve ZK pro rok 2009 je dotace požadována na restaurování severního nároží vč. vnějšího a vnitřního balustru a podstavců a balustru vnitřní strany jižní hřbitovní zdi. V roce 2008 bylo provedeno restaurování kamenného balustru vnitřní části hřbitova a zahájeno restaurování interiéru kaple z Programového fondu ZK a z prostředků Sdružení na záchranu barokního hřbitova ve Střílkách. Hřbitov je navržen na prohlášení za národní kulturní památku.
Areál kláštera na Velehradě s bazilikou – přesahuje svým významem hranice našeho státu. Dne 1. července 2008 nabylo účinnosti vládní nařízení o prohlášení areálu kláštera s bazilikou za národní kulturní památku. Úpravy kláštera v padesátých letech byly jednoznačně přizpůsobeny pro účely užívání ústavu sociální péče bez akceptování 9
aspektů historických, uměleckých a architektonických. Postupná degradace střešní krytiny způsobila masivní zatékání, kde došlo ke značnému poškození půdních i níže položených podlaží, takže památka byla ohrožena ve své podstatě. Na klášteře probíhala od roku 2002 intenzivní památková obnova. Část kláštera byla již v roce 2004 stavebně dokončena a vzniklo zde církevní gymnázium. Práce dále pokračovaly i na části, kde je zbytek ústavu sociální péče a stavební práce jsou i zde z velké části dokončeny. Práce na památkové obnově kláštera probíhaly i v roce 2008 – zejména náročné restaurátorské práce na Slovanském sále. Tyto práce byly dokončeny. Celý areál má nadregionální a nadnárodní působnost a je symbolem duchovní blízkosti, podstaty a integrity středoevropských kultur. Je úzce spojen s cyrilometodějskou tradicí. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou společně se svatým Benediktem nazýváni spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo, přesahujícím svým nadnárodním významem hranice našeho státu. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších střeoevropských poutních míst a velmi významné centrum cestovního ruchu. Ve spádové oblasti se nachází taky několik významných cílů, které spadají do oblasti poznávací a odpočinkové turistiky. Za všechny jmenujme např. Slovácké muzeum, Galerii Slováckého muzea, Památník Velké Moravy ve Starém městě, Archeoskanzen v Modré. Na nejvyšším kopci Chřibů – Brdu – byla vystavěna snadno dostupná kamenná rozhledna. Velehrad a region Buchlov je protkán také sítí cyklostezek, cyklotras a pěších chodníků, které lákají k aktivní turistice. V letošním roce je dotace žádána na zahájení restaurátorských prací na kazatelně, která je součástí vybavení refektáře, který dnes náleží do komplexu, který je využívaný gymnáziem.
10
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje – na objektu neproběhla od 40. let 20. století významnější rekonstrukce (pouze dílčí opravy a restaurátorské práce). Tak např. v 70. letech 20. století výměna střešní krytiny (byla zcela dožilá a do objektu zatékalo), v 90. letech 20. století pak oprava sanktusové věže, restaurování vitrážových oken, restaurování chórových lavic, v letech 2003 – 2008 postupné restaurování obrazů v Královské kapli a obrazů v jednotlivých bočních kaplích. V roce 2005 proběhla oprava věží, v roce 2006 byla zahájena oprava střech (dokončena část nad presbytářem a transept, v roce 2007 pokračovaly práce nad lodí a v roce 2008 byly práce dokončeny (poskytnut příspěvek z rozpočtové rezervy státu ve výši přes 35 000 000,- Kč a z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR 3,5 mil. Kč). Je zpracovávána stavební dokumentace a scénář na památkovou obnovu lapidária a následně na jeho znovuzprovoznění (velký problém zejména s vlhkostí, předběžný odhad nákladů činí cca 40 mil. Kč). V roce 2007 byla dokončena II. etapa prací na restaurování jedné z bočních kaplí – 1. pol. 18. stol. (financováno z Fondu kultury obnovy památek). Zpracován komplexní pasport interiéru, který mimo jiné odhalil, že fresky jsou narušeny statickými prasklinami, podkladní omítky jsou vzduté od zdiva, dřívější restaurátorské zásahy, resp. přemalby, postupně ztrácí přilnavost a dochází k úbytku pigmentů. Povrch freskové výzdoby je pokryt vrstvou prachových nečistot. Výtvarné zpracování přemaleb je mnohdy velmi problematické. Část přemaleb se 11
odlupuje a odpadává. Rovněž zlacení, které je bohatě zastoupeno jak ve freskové, tak i ve štukové výzdobě, se odlupuje od podkladu, resp. vlivem změny teplot a vlhkosti dochází k jiné roztažnosti použitých materiálů a popraskání, či vzdutí plátkového zlacení. Výsledkem jsou silně krakelované plochy a postupná ztráta originálu. V přístupných částech trpí zlacení mechanickým namáháním. U štukových prvků je zásadním problémem přemalba, kdy byla potlačena a úplně zakryta leštěná běl. Plocha je pouze barevně zvýrazněna, ale modelačně potlačena. Ve spodních partiích je rovněž výrazné množství mechanických defektů. Kámen a umělý mramor je rovněž nejvýrazněji poškozen provozem, kdy jsou na mnoha místech zřejmé praskliny a mechanická poškození. V místech zatékání, či zvýšené vlhkosti, jsou tyto prvky výrazněji zasoleny a působením vodorozpustných solí dochází k další devastaci materiálu. Stav materiálů použitých pro výzdobu interiéru takto významné památky lze označit jako téměř dožilý a jejich komplexní restaurátorská obnova je nanejvýš nutná. Další dlouhodobější absence odborné opravy by vedla k neúměrné ztrátě originálních částí. Farnosti byla přiznána dotace z Finančního mechanismu Norska ve výši 406 000,- euro na restaurátorské práce v presbytáři, transeptu a s tím souvisejících bočních kaplích. Tyto práce byly zahájeny ve 2. polovině roku 2008 (z Programového fondu ZK uvolněna částka 2,8 mil. Kč). Součástí areálu kláštera a baziliky je i tzv. kaple Cyrilka, kde by měla do budoucna proběhnout v rámci Integrovaného operačního programu oprava střechy, statické zajištění objektu, oprava fasády, restaurování zvonů, oprava a restaurování interiéru. Závěrem by měla proběhnout oprava ohradní zdi kláštera a kaple sv. Vendelína. Celkové náklady na obnovu celého areálu, které by měly být hrazeny z IOP (včetně Stojanova nádvoří, plochy při severní zdi lodi baziliky, poutního domu Stojanova, bývalého statku – koníren a objektu fary) činí cca 250 - 350 mil. Kč. Nedořešeno prozatím finančně restaurování lodi baziliky, bočních kaplí a fasády. V letošním roce by mělo být dokončeno z prostředků fondu restaurování obrazu z hlavního oltáře.
12
Zříceniny hradu Cimburku – Cimburk se řadí k nejvýznamnějším objektům lucemburské hradní architektury u nás. Dokládá to množství zachovalých architektonických detailů, jako i celková berkfritová dispozice hradu. V současné době existují již jen zříceniny hradu se zachovalými stěnovými konstrukcemi do výšky 16 m. Relativně dobře dochovaná zřícenina hradu Cimburka u Koryčan je díky dispozici a mnohým in situ uchovaným architektonickým článkům uměleckohistoricky a památkově natolik cenná, že její hodnoty přesahují nadregionální úroveň a má proto celorepublikový význam. Současný stav je možno přičíst na vrub negativnímu působení klimatických podmínek. Proces chátrání se pak urychluje zejména v posledních desetiletích, kdy srážkové vody obsahují větší množství kyselin. Z toho přirozeně vyplývá zodpovědnost, s níž je zapotřebí k její ochraně a údržbě přistupovat. Z hlediska současného využití nabízí Cimburk seznámení se s jeho architektonickým a historickým vývojem v podobě prohlídek po bezpečných částech hradu určených pro širokou veřejnost. Stejně tak je dějištěm nejrůznějších kulturních akcí. Hrad je součástí rozsáhlého ekosystému chřibského přírodního parku, kde se uplatňuje
13
jako zajímavá krajinná dominanta. I přes probíhající sanační práce jsou části hradních substrukcí v havarijním stavu. V roce 2007 bylo provedeno zejména dokončení sanace šíjové hradby. V letošním roce je objekt zapojen do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR a obdržel příspěvek ve výši 750 000,- Kč. V minulých letech byla záchrana zříceniny financována zejména z prostředků vlastníka a z rozpočtu ZK. Současní vlastníci objektu – Obec Koryčany a Občanské sdružení POLYPEJE do budoucna plánují naplnění vize o funkci hradu jako regionálního centra kultury, jež zapadne do celkového kontextu historického a přírodního prostředí. Pokud jde o vztah Cimburka jakožto turistického produktu vzhledem k cestovnímu ruchu a prosperitě regionu, již nyní je možno spatřovat první výsledky. Za zmínku stojí i dočasné expozice pořádané u příležitosti kulturních akcí (hudební produkce, divadelní a šermířská vystoupení, sochařské symposia aj.). Cimburku jsou věnovány také obsáhlé internetové stránky. Návštěvnost hradu každoročně narůstá, což si uvědomují i místní podnikatelé, zejména v oborech pohostinství a stravování. Objekt byl v minulých letech zapojen také do Programu CULTURA 2000. Od roku 1997 zde probíhá realizace prací na základě projektu statického zajištění. Přes některé úspěchy – statické zajištění polygonální bašty, zajištění SV bašty, strážné věže a části jižní kaple včetně pozůstatků arkýřové kaple, východní palácové zdi zůstává stále několik částí nadzemních konstrukcí v havarijním stavu. Hrozí destrukce části hradního paláce, původního schodiště do paláce i vnějšího opevnění. V havarijním stavu se nacházejí i kamenné články původních portálů a oken a také zbytky dochovaných omítek. Dotace je požadována na statické zajištění skalního podloží ve sklepení a severní obvodové hradby paláce. Akce víceleté památkové obnovy. Na obnovné práce je každoročně poskytován příspěvek z Fondu kultury ZK a z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Jedná se o významnou památku regionu a o mimořádně dochovanou památku torzální architektury
14
OBNOVA SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK – v převážné většině se jedná o vesnické kostely, kde možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) bývá často velmi problematická (celá řada kostelů a kaplí je pouze památkou místního významu). Navíc prostředky těchto vlastníků jsou zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při havarijních stavech objektů nebo rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech je již sedmým rokem významně přispíváno (kromě finančních prostředků vlastníka) z rozpočtu ZK a na chráněné objekty i z Havarijního programu MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb – statické zajištění). Z Fondu ZK Je přispíváno i na zpracování řádné předprojektové (stavebně historické průzkumy, sondy, stratigrafie, restaurátorské průzkumy, mykologické průzkumy aj.) a projektové přípravy např. na sanace krovů, odvlhčení objektů, statické zabezpečení apod. Řadu objektů se podařilo v minulých letech stavebně dokončit, řada akcí byla zahájena a průběžně pokračuje (např. kostel v Dolním Němčí – oprava střechy – dokončeno, Huštěnovicích – oprava fasády – dokončeno, Jasenné – oprava fasády a restaurování – dokončeno, Sadech – oprava střechy – dokončeno, Střílkách – oprava střechy – pokračuje, Rajnochovicích – oprava fasády – pokračuje, Polešovice – oprava fasády – pokračuje, restaurování, Kunovice – výmalba – dokončeno, Pitín – statické zajištění a oprava
15
fasády – pokračuje, Vizovice – fara – oprava střechy – dokončeno, Štípa – oprava fasád kláštera, Brumov – oprava střechy – dokončeno, Litenčice – oprava střechy – pokračuje, Počenice – oprava střechy – dokončeno, Uherské Hradiště – oprava střechy kostela sv. Františka Xaverského, Rožnov pod Radhoštěm – oprava věže – dokončeno, Malenovice kostel – oprava střechy, Velký Ořechov – oprava střechy – dokončeno, Strání – oprava střechy, fasád – dokončeno). U některých staveb v letošním roce obnovné práce pokračují, nebo jsou nově zahajovány a to (např. v Chvalnově, Bánově, Buchlovicích, Uherském Brodě, Liptále, Vidči, Pozděchově, Vsetíně, Újezdu u Valašských Klobouk). U kostelů v městských památkových rezervacích a zónách je využíván i Program regenerace MPR a MPZ MK ČR. V loňském roce a v letošním roce je na sakrální objekty, které jsou chráněné a nenachází se v plošně chráněném území využíván i Program podpory kulturních památek MK ČR prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků na řadě akcí probíhá víceletá památková obnova, která je rozdělena na jednotlivé etapy a dle finančních prostředků se ta která etapa ještě upravuje a poté realizuje. Příkladem může být památková obnova kostela v Huštěnovicích (2000) kde proběhla oprava střechy, výměna výplní otvorů a restaurování dochované výmalby interiéru z 19. století, odvlhčení a fasáda (2007), Jasenné, Kunovicích (1997 – 2007), kde proběhla oprava střechy, fasády, Pitíně, Polešovicích (1996 – trvá), kde proběhlo statické zajištění objektu, oprava střechy, k dokončení zbývá fasáda a restaurátorské práce, Střílkách (1998 – trvá, 14. etapa), kde probíhá oprava střechy, Uherském Hradišti – kostel sv. Františka Xaverského, kde probíhají postupné obnovné práce prakticky od povodní v roce 1997 – trvá atp. V případech havarijních stavů je využíván rovněž již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel ve Střílkách). Naléhavé z hlediska obnovy jsou zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb a dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést opět kostel ve Střílkách (střecha), kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti (střecha) atd.
16
OBNOVA PROFÁNNÍCH PAMÁTEK – velmi významný okruh památek zde tvoří tvrze (Hluk, Kurovice) a zámky (v Litenčicích, Dřínově, Holešově, Uhřicích). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů pak v havarijním stavu. Některé z nich jsou pak na seznamu ohrožených památek ČR (Dřínov). Vlastník zámku v Litenčicích (objekt navrácen v restituci) převzal objekt v havarijním stavu. V posledních letech probíhala na objektu oprava střech (statické zajištění již bylo provedeno v předchozích letech), která byla dokončena v loňském roce. Celkové náklady na obnovu se pohybují řádově kolem 70 mil. Kč. V letošním roce by mělo být přistoupeno k výměně dožilých výplní otvorů. Opravy střech probíhají i na zámku v Dřínově. Zde probíhá i postupná záchrana fresky v barokní kapli a postupná výměna dožilých výplní otvorů. I zde se celkové náklady na obnovu pohybují kolem 80 mil. Kč. Na zámku v Uhřicích probíhají dílčí stavební úpravy – výměna dožilých výplní otvorů, restaurátorské práce, v letošním roce by měla být zpracována předprojektová dokumentace – stavebně historický průzkum a stratigrafie. Rovněž na tvrzi v Kurovicích, která náleží k ohroženým památkám pokračují záchranné a záchovné práce.
17
Samostatnou část tvoří měšťanské domy v MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program regenerace MPR a MPZ MK ČR) a objekty v MPZ Luhačovice, Holešov, Uherský Brod a Uherské Hradiště. Opravy měšťanských domů probíhají ale i v Kelči, Vsetíně a Valašském Meziříčí.
18
DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA – zahrnuje sochy, boží muka, kříže, zvoničky, kaple, které dodnes patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí, či umístěné ve volné krajině. U těchto památek lze rozlišit dvě roviny. Jednak rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí i na laika, který nemusí být vybaven odbornými znalostmi, a přesto pociťuje požitek nebo spokojení z existence kříže, sochy v městských zákoutích, na návsi, na venkovském můstku, v krajině. Pro laika je to zmalebňující prvek, oživující prostředí, krátce hezká věc, na níž může oko s libostí spočinout. Je třeba připomenout, že boží muka, ale především sochy na venkově, a zejména v krajině jsou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem české krajiny. Přejdeme-li k druhé rovině, uměleckohistorické a památkářské, ukazuje bohatý výskyt soch vysokou kulturní vyspělost českých zemí, schopnost nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. Jeden z okruhů těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 – 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší, a v památkové péči velmi upřednostňovaný, systém údržby u památek tohoto tipu – prevence. Prakticky vzorově mají tento systém vypracovaný na území MPR Kroměříž a MPZ Uherské Hradiště a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku a Vsetínsku, v Rožnově pod Radhoštěm. Široký je okruh také venkovních kamenných plastik – nejrůznější sochy svatých a také neopominutelných kaplí a božích muk.
19
OBNOVA PAMÁTEK LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ – památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytné a hospodářské stavby, dále provozní a technické stavby. Na území Zlínského kraje se zachovala celá řada obytných, hospodářských, provozních a technických staveb. Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a poněvadž často dnešním potřebám plně nevyhovují, majitelé je znehodnocují buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním a stavby se dostávají do tak dezolátního stavu, že nezbývá než jejich demolice. S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženějšímu, je třeba přihlížet k záchraně těchto objektů prioritně.
20
Nezbytné je brat v potaz i ten fakt, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů v důchodovém věku), které nejsou schopny vložit potřebné množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby, kterou je třeba zvláště v případech památek lidového stavitelství vést velmi citlivě, se znalostí řemesla a s ohledem na zachované konstrukce a materiály. Jsme neustále svědky, jak mizí lidové stavby i chráněné památky lidového stavitelství před našima očima a jsou nahrazovány nepřiměřeně řešenými novostavbami, situovanými bez přímé vazby na původní urbanistickou strukturu. U nechráněných lidových staveb navíc neexistuje žádný mechanismus, který by tyto kulturní statky ochránil a zachoval pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje pouze na objekty, které jsou za památky prohlášeny, ale ani ty se častokrát nedaří ochránit před neodbornými úpravami či dokonce před jejich demolicí. Většina staveb však nemá oficiální statut ochrany a tudíž neexistuje ani prostředek, který by zabránil jejich likvidaci. Je jen otázkou času, kdy zcela zmizí sušírny ovoce, stodoly, seníky, kdy budou přestavěny nebo zbourány chlévy, kůlny a ostatní hospodářské stavby, aby ustoupily vymoženostem současného životního stylu. Řada krásných a cenných památek lidového stavitelství byla zachráněna a slouží již celou řadu let veřejnosti. Mnoho obcí si uvědomilo, že památky lidového stavitelství jsou často jediným historickým bohatstvím obce, jejichž ztrátu už nebude
21
možno nahradit. Tato myšlenka pak byla realizována v desítkách drobných muzeí s expozicí lidové kultury, historie místa a jeho osobností. Rovněž pro činnost folklorních souborů a skupin, setkávání jejich členů, ukládání krojů, pro zkoušky hudby i pro setkávání s veřejností se ukázal fond lidového stavitelství jako neobyčejně vhodný.
22
OBNOVA PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU – zahrnují památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny aj. Tyto objekty mohou mít srovnatelnou hodnotu s věcmi již prohlášenými, jednak jsou velmi důležité místně a podporují druhovou rozmanitost a úplnost památkového fondu v širším slova smyslu. Zde je možné zahrnout kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy, ale i movité vybavení sakrálních staveb – oltáře, obrazy, skulptury, varhany. Jak již bylo výše řečeno, jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, nicméně historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria k posuzování, došlo k posunu uměleckohistorického poznání, doslova k objevení památky, o které se v odborných kruzích léta nevědělo. Takže i v současné době se ještě i z tohoto poměrně rozsáhlého fondu vybírají a navrhují památky k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek, zejména pak v oblasti lidového stavitelství a movitých věcí. Těchto drobných památek je v naší krajině naštěstí ještě celá řada a ve většině případů je o ně, zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, vzorně pečováno. Prostředky vlastníků a obcí však často, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nestačí a v tom případě se osvědčila v minulých letech podpora právě těchto akcí z rozpočtu ZK. Většinou se nejedná o velké finanční příspěvky, ale v průběhu 6 let se podařilo s touto podporou zachránit na 200 těchto památek.
23
24
25
OBNOVA MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK – rovněž movité kulturní památky (ač to na první pohled tak nevypadá) náleží k části památkového fondu, který je vedle památek lidového stavitelství, nejohroženější. A právě často movité památky – obrazy, sochy, oltáře, kazatelny, lavice apod. mají větší umělecko historickou hodnotu než samotná stavba, ve které jsou uloženy. Je samozřejmé, že prvotně je důležitý dobrý stavebně technický stav stavby, ve které je movitá památka uložena. Bylo by nesmyslné, kdyby se movitá památka opravila, ale do stavby by nám zatékalo. Na druhé straně se ale může stát, a máme nemálo takových případů, že stavební obnova se táhne léta, a mezi tím dojde k úplnému zničení movité památky. Ze strany vlastníků je také často např. po provedené stavební rekonstrukci již neochota (zejména z důvodů finanční vyčerpanosti při stavební obnově) dále pokračovat v tak potřebném restaurování interiéru, protože se jim prostě zdá, že je to zbytečné, že to prostě počká. Do stavby neteče, nebortí se, tak k čemu restaurovat obraz, oltář, když vypadá na první pohled docela dobrý. Tady se naskýtá i velké nebezpečí neodborných zásahů a oprav, které jsou sice levnější, než restaurování odborníkem, ale často mohou památku nenávratně zničit (nemluvě o tom, že je porušován zákon). Náprava těchto zásahů je pak velmi složitá, finančně nákladná a někdy už nejde provést vůbec. Počet movitých kulturních památek (nejen jednotlivostí, ale i celých souborů) v sakrálních objektech byl v posledních letech také velmi drastickým způsobem ztenčen, a to nejen pozvolným zánikem v důsledku špatného stavu objektů, v nichž byl deponován, ale především četnými krádežemi a je provázejícím vandalismem. Zlínský kraj se významně finančně podílí již od roku 2003 i na restaurování sakrálního umění ve svém správním území. Do roku 2008 bylo přispěno na více než 70 akcí restaurování sakrálního umění částkou bezmála přes 6 mil. Kč. Jako příklad úspěšně zahájeného restaurování movitého fondu je možné uvést baziliku na Velehradě, kde bylo v minulých letech nákladem cca 5 mil. Kč (v převážné většině z rozpočtu OkÚ Uh. Hradiště a MK ČR) provedeno restaurování unikátních chórových lavic, které byly v havarijním stavu a vitrážových oken. Taktéž byly od roku 2003 zrestaurovány obrazy z Královské kaple a postupně je pokračováno v restaurování obrazů v jednotlivých bočních kaplích a restaurování bočních kaplí. Toto restaurování probíhá jednak z finančních prostředků vlastníka, jednak z rozpočtu ZK a z Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou – restaurováním movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými
26
pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely).
27
K velkým počinům v záchraně těchto památek náleží rovněž postupné restaurování velmi hodnotné výmalby z 19. stol. v kostele v Ratajích, zahájení restaurátorských prací v kostele v Holešově, provedení pasportizace a vyhodnocení nejvýznačnějších movitých fondů ve ZK (Velehrad, zámek Kroměříž, Kvasice, Holešov), restaurování Piety z fary v Napajedlích z 1. pol. 17. stol. severoitalské provenience, barokních zpovědnic v Jalubí, barokních soch sv. Markéty a Immaculaty z fary v Uherském Brodě, barokních obrazů z Proboštství sv. Mořice v Kroměříži, obrazů v Kvasicích apod. Akcí víceleté památkové obnovy byl i Slovanský sál v areálu kláštera na Velehradě. Jednalo se o restaurování nástěnných a nástropní maleb provedených počátkem 20. stol. malíři F. Svobodou a L. Žurkem. Ornamentální a vegetabilní dekor rámuje na stropě erbovní štíty a na stěnách veduty měst. Secesní úprava interiéru souvisí s buditelskými aktivitami a sjezdy slovanských teologů konaných na Velehradě na přelomu 19. a 20. stol.
V průběhu 7 let byly za přispění Zlínského kraje zpracovány i komplexní pasporty řady interiérů významných sakrálních staveb (v převážné většině prováděné restaurátorkou akad. mal. Radanou Hamsíkovou, M. Dočekalovou a L. Zálešákovou), ale i obrazárny arcibiskupského zámku v Kroměříži (restaurátorka akad. mal. Radana Hamsíková, restaurátorka akad. mal. M. Dočekalová). Tyto práce byly prováděny jednak jako součást prevence a péče o tuto část památkového fondu, ale rovněž i z důvodu poznání a stanovení priorit a míry ohrožení jednotlivých děl, která se zde nacházejí. Pasport interiéru byl zpracován pro baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově (soubor oltářů, kazatelna, křtitelnice), kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích (oltářní obrazy, obrazy z depozitáře, grafické listy, náhrobní kámen) a rovněž kostel sv. 28
Jana Křtitele v Kroměříži (pasportizace obrazové a sochařské výzdoby interiéru i předmětů deponovaných na oratořích). Vzhledem ke skutečnosti, že systematické restaurování těchto unikátních interiérů neprobíhalo několik desetiletí, bylo naprosto nezbytné provedení této pasportizace, uskutečnění podrobné prohlídky obrazové a sochařské výzdoby včetně dalšího vybavení po restaurátorské stránce, popisu stavu uměleckých děl, vyhotovení fotografické dokumentace, vyhodnocení stavu, ohrožení a stanovení priorit pro budoucí restaurátorské zásahy včetně zpracování návrhů na restaurování a předběžných finančních odhadů na restaurátorské práce. Na základě takto zpracovaných podkladů pak bylo zahájeno postupné restaurování a záchrana toho nejohroženějšího (např. restaurování obrazů z královské kaple v bazilice na Velehradě, restaurování obrazů z kostela v Kvasicích). Rovněž v obrazové sbírce arcibiskupského zámku v Kroměříži byla provedena pasportizace sbírkových předmětů z expozic i depozitáře (gotika, renesance, baroko a mladší díla). Celkový stav sbírky obrazů byl vyhodnocen jako velmi nejednotný od stavu velmi dobrého až po stav vysloveně havarijní.
29
30
Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje na stavební obnovu – restaurování kulturních památek (i nezapsaných v ÚSKP ČR) ve Zlínském kraji pro rok 2009 – rekapitulace
Celkem 170 žádostí o dotaci z Fondu kultury Celkové náklady 49 646 059,30 Kč Požadované náklady 30 797 543,- Kč Finanční částka určená pro rozdělení 13 758 000,- Kč Z předložených 170 žádostí je navrženo poskytnutí finančního příspěvku na 126 akcí památkové obnovy Stavební obnova Celkem 66 žádostí Celkové náklady 29 743 002,80 Kč Požadované náklady 18 916 187,- Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 7 609 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 52 akcí památkové obnovy Restaurování Celkem 91 žádostí Celkové náklady 15 229 516,50 Kč Požadované náklady 9 353 038,- Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 4 827 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 64 akcí památkové obnovy Lidové stavitelství Celkem 13 žádostí Celkové náklady 4 673 540,- Kč Požadované náklady 2 528 318,- Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 1 322 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 10 akcí památkové obnovy
31
Okres Kroměříž Celkem žádostí 48 Celkové náklady 14 285 931,- Kč Požadované náklady 8 488 315,50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 3 818 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 16 akcí stavební obnovy 2 165 000, - Kč, 20 akcí restaurování 1 653 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 36 akcí památkové obnovy Okres Uherské Hradiště Celkem žádostí 46 Celkové náklady 14 340 018,50 Kč Požadované náklady 9 320 398,00 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 2 770 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 10 akcí stavební obnovy 1 380 000, - Kč, 16 akcí restaurování 1 080 000, - Kč, 4 akce lidového stavitelství 310 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 30 akcí památkové obnovy Okres Vsetín Celkem žádostí 36 Celkové náklady 10 068 405,60 Kč Požadované náklady 5 584 689,50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 2 910 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 9 akcí stavební obnovy 1 004 000, - Kč, 13 akcí restaurování 1 064 000, - Kč, 4 akce lidového stavitelství 842 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 26 akcí památkové obnovy Okres Zlín Celkem žádostí 40 Celkové náklady 10 951 704,20 Kč Požadované náklady 7 404 140,00 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 4 260 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 17 akcí stavební obnovy 3 060 000, - Kč, 15 akcí restaurování 1 030 000, - Kč, 2 akce lidového stavitelství 170 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 34 akcí památkové obnovy Poznámky: KP= kulturní památka CR= cestovní ruch PZAD= Program záchrany architektonického dědictví MKČR= Ministerstvo kultury České Republiky ÚSKP ČR= Ústřední seznam kulturních památek České republiky
32
