Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2014
Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2014
Ing. Alena Pospíšilová Bc. Radka Opočenská
Zlín 2014
2
Prováděcí plán podpory památek ve Zlínském kraji v roce 2014 Prováděcí plán podpory památek ve Zlínském kraji se pravidelně zpracovává od roku 2005 a navazuje na schválenou Koncepci, Dlouhodobý a Střednědobý plán podpory. Je koncepčním dokumentem, ze kterého vychází i samotná realizace obnovy památek v rámci Fondu kultury ZK. Fond kultury ZK na obnovu kulturních památek ve ZK pro rok 2014 je grantový program na obnovu nemovitých kulturních památek (zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR) a památek místního významu (památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), ležících na území Zlínského kraje, bez rozdílu formy vlastnictví. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení na základě žádosti o poskytnutí dotace na zachování a obnovu kulturní památky z Fondu obnovy pro daný kalendářní rok na předepsaném formuláři a po předložení požadovaných povinných dokladů. Z Fondu kultury jsou tímto způsobem památky pravidelně financovány od roku 2003.
3
Komentář a poznámky k plánovaným akcím památkové obnovy v roce 2014
V rámci schválené Koncepce podpory památek ve Zlínském kraji přistoupil Zlínský kraj jako jeden z prvních krajů k zavedení dotačního programu v oblasti obnovy památek. Byl vytvořen Fond kultury ZK, který v sobě zahrnuje kromě podpory kulturních aktivit i obnovu a restaurování kulturních památek a památek místního významu. V průběhu let 2003 - 2013 bylo vynaloženo z tohoto fondu na obnovu památek bezmála 91 mil. Kč na více než 920 akcí. Přes skutečnost, že tyto finanční prostředky měly v minulých letech neustále stoupající tendenci a v roce 2009 dosáhly téměř 14 mil. Kč, jejich výše byla, s ohledem na celkový stavebně technický stav památkového fondu, stále nedostačující. Od roku 2010 pak dochází k postupnému snižování prostředků, které nedosahují ani 30% finančních prostředků v r. 2009. Tento stav se nemohl neprojevit i v rozdělení a přiznání finančních prostředků na 4
jednotlivé akce stavební obnovy a restaurování, neboť počet žádostí je v průběhu let v podstatě konstantní. Z tohoto důvodu byly upřednostněny akce nadregionálního významu, víceleté památkové obnovy – finální etapy stavebních a restaurátorských akcí. Dále byly řešeny stavy záchranného charakteru, statické zabezpečení staveb a opravy střech, památky lidového stavitelství, které patří k nejohroženější části památkového fondu. V potaz byly brány i další možnosti spolufinancování a podpory jednotlivých akcí z dalších dotačních titulů, zejména pak MK ČR a také objekty, kde vlastník památky dlouhodobě přispívá významnou měrou z vlastních prostředků na obnovu a následně i prezentaci a kulturně společenské využití památky v rámci ČR. Tak jako v minulých letech byla upřednostňována obnova církevních památek, na jejichž stavebně technickém stavu se podepsala léta před rokem 1989 a drobná sakrální architektura. Podpořeny, alespoň částečně, byly i některé objekty měšťanských domů, kde jednotliví vlastníci dlouhodobě provádějí náročnou památkovou obnovu z velké většiny pouze z vlastních finančních zdrojů. Samozřejmě kontinuálně jsou vkládány nemalé finanční prostředky do obnovy celé řady památek ve vlastnictví kraje. V předchozích letech byly vynaloženy z rozpočtu Zlínského kraje na památkovou obnovu nemalé částky, ovšem vzhledem k množství a stavebně technickému stavu památek v regionu, musíme neustále hledat další možnosti získávání prostředků, zejména pak z evropských fondů. To se podařilo v roce 2006 např. u NKP Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě, kdy se jednalo o tzv. Norské fondy, ze kterých byly hrazeny restaurátorské práce presbytáře a transeptu lodi. V roce 2008 získala tato NKP i prostředky z IOP ve výši bezmála 400 mil. Kč na obnovu lodi baziliky, na II. etapu prací v lapidáriu, realizaci nové expozice, kapli zvěstování Páně, ploch kolem baziliky včetně kaplí národů a kláštera – části fary a na obnovu bývalých koníren. Z IOP je realizován i projekt NCZK památky UNESCO AZZ Kroměříž. Z Norských fondů se podařilo v minulých letech také obnovit Památník Velké Moravy ve Starém Městě. Z ROPu se podařila např. rehabilitace a revitalizace zámku v Lešné u Valašského Meziříčí a zámku Nový Světlov v Bojkovicích. Ve srovnání s loňským rokem, kdy došlo k výraznému ponížení některých dotačních titulů MK ČR, se výše dotací opět zvýšila. Např. u Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR činí částka na památkové objekty ve ZK 3,1 mil. Kč (u právnických a fyzických osob), což je zhruba o polovinu více než v loňském roce. U Havarijního programu MK ČR částka také mírně vzrostla z 1,8 mil. Kč na 2 mil. Kč. Posílením pro památkový fond Zlínského 5
kraje se stal i v letošním roce dotační titul MK ČR, který funguje od roku 2008. Jedná se o Program podpory kulturních památek prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jehož celková výše činí cca mezi 6 - 8 mil. Kč v jednotlivých letech. V letošním roce je to částka ve výši necelých 5,4 mil. Kč. Tento program lze využít na obnovu kulturních památek, které se nacházejí mimo plošně chráněná území. Výše částky Programu regenerace MPR a MPZ činí pro letošní rok více než 7 mil. Kč. Tento program od letošního roku již neadministruje ZK.
OBNOVA PAMÁTEK NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU – (profánních a sakrálních), které svým významem architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným přesahují
hranice
regionu
a
náleží
v oblasti
kulturního
dědictví
k tomu
nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout. Jedná se zejména o národní kulturní památky, ale i památky středověké architektury, které se
6
nám v mnoha případech zachovaly v torzální podobě. A právě péče o tyto památky patří k těm nejnáročnějším.
Hrad Lukov – je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků, kteří přijíždějí do regionu. Jedná se o rozlehlý areál gotického hradu s pozdně románským jádrem z druhé poloviny 13. století. Komplex torzální architektury je soustavnou údržbou a konzervační stavební činností postupně upravován pro kultivovanou prezentaci kulturní památky pro odbornou i laickou veřejnost. Hrad Lukov je zříceninou, na které již více než 20 let probíhají systematické záchranné práce a archeologický průzkum. Záchranné práce jsou organizovány ve spolupráci se Spolkem přátel hradu Lukova za pomoci dalších neziskových organizací. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov je do budoucna pokračovat v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny. Cílem není pouhá stavební a archeologická 7
záchrana významné kulturní památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeol. výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentrum, vybudování lapidária, zřízení výstavky ve vstupní věži, projekt „Hrad patří dětem“, cyklostezka aj.). V posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a Fondu kultury ZK na obnovu památek. V minulých letech byl rovněž poskytnut příspěvek z Havarijního programu MK ČR. V letošním roce je dotace z Fondu kultury požadována na stavební zajištění úseku Hrad sever – dolní úsek (horní část). Jedná se o úsek severní hradby v prostoru západně od tzv. Vlčkovské brány. Významná akce regionu v rámci torzální architektury i v rámci cestovního ruchu.
8
Barokní hřbitov ve Střílkách – Střílecký hřbitov, založený mezi léty 1730 – 1743 Antonínem Amandem Petřvaldským, majitelem tamního zámku a panství, je unikátním typem barokního architektonizovaného hřbitova – sepulkrálního areálu s vlastnickou pohřební kaplí. Převýšené hřbitovní pole na půdoryse obdélníku s konkávně vykrojenými rohy hmotově uzavírá dvoupatrová kaple. Za autora řešení, spojujícího prvky české barokní architektury a vídeňské hildebrandtovské inspirace, je možno považovat biskupského architekta J. I. Cyraniho z Bolleshausu, pro nějž je spojení zmíněných stylových východisek příznačné. Zcela originální stavební řešení dotváří i sochařská složka výzdoby, která je druhotnou kompozicí poměrně širokého časového rozsahu a lze ji bezpečně připsat G. Fritschovi a jeho dílenskému okruhu. Architektura hřbitova tak patří nesporně k nejvýznamnějším realizacím klasicizujícího 9
baroka na Moravě. Intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích
kanálů,
kanalizace,
práce
na
kryptě,
práce
kamenické
a
restaurátorské – plastická výzdoba, kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod. Na akci bylo proinvestováno již 20 000 000,- Kč z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, Havarijního programu MK ČR, Fondu kultury Zlínského kraje na obnovu památek, z prostředků vlastníka – Obce Střílky a v neposlední řadě i z prostředků, které se podařilo zajistit Občanskému sdružení za záchranu barokního hřbitova ve Střílkách. Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova zbývá ještě cca 10 000 000,- Kč (oprava a restaurování vlastního tělesa kaple, restaurování interiéru kaple, schodiště do krypty a úpravy krypty, zabezpečovací zařízení a úprava přístupových komunikací v rámci hřbitova). V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnut pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ovšem nemohly se rozvinout v rozsahu, jaký by byl třeba. V roce 2007 byl přiznán z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši 1 500 000,- Kč, v roce 2008 pak byla přiznána částka 1 550 000,- Kč, v roce 2009 však příspěvek klesl na pouhých 500 000,- Kč. V roce 2010 činil 700 000,- Kč a v roce 2011 154 tis. Kč na dokončení části vnitřního balustru. V roce 2011 byl poskytnut příspěvek z Fondu kultury ZK na obnovu památek na zpracování PD na dokončení veškerých prací v rámci hřbitova. Z Fondu kultury na obnovu památek ve ZK pro rok 2012 byla dotace poskytnuta na 1. etapu obnovy kvádrového zdiva pod kaplí, konkrétně vnějšího pláště předsíně krypty a vnějšího pláště dvou vřetenových schodišť v části pod druhou kordonovou římsou včetně opravy dřevěných oken v tomto zdivu. V letošním roce je dotace požadována na další
etapu
opravy
kvádrového
zdiva
pod
kaplí.
Z Programu
záchrany
architektonického dědictví MK ČR byla přiznána pro rok 2014 částka 800 tis. Kč na další etapu této stavební obnovy. V roce 2010 byl hřbitov prohlášen nařízením vlády za národní kulturní památku.
10
OBNOVA SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK – v převážné většině se jedná o vesnické kostely, kde možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) bývá často velmi problematická (celá řada kostelů a kaplí je pouze památkou místního významu). Navíc prostředky těchto vlastníků jsou zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při havarijních stavech objektů nebo rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech je již devátým rokem významně přispíváno (kromě finančních prostředků vlastníka) z rozpočtu ZK na obnovu památek a na chráněné objekty i z Havarijního programu MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb – statické zajištění). Z Fondu ZK bylo do roku 2012 přispíváno i na zpracování řádné předprojektové (stavebně historické průzkumy, sondy, stratigrafie, restaurátorské průzkumy, mykologické průzkumy aj.) a projektové 11
přípravy např. na sanace krovů, odvlhčení objektů, statické zabezpečení apod., ale v posledních letech je to omezené právě z důvodu snižování finančních prostředků. Řadu objektů se podařilo v minulých letech stavebně dokončit, další akce byly v letošním roce zahájeny, jiné průběžně pokračují (např. Jalubí – II. etapa restaurování oltáře v kostele sv. Jana Křtitele, Hradčovice – restaurování kříže, Štípa – restaurování kartuše z balustrády, Litenčice – oprava krovu a střešní krytiny, Uh. Brod – výmalba interiéru kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Loučka - Lázy – stavební obnova zvonice, Pozlovice – restaurování vitrážových oken v kostele sv. Martina). U objektů v městských památkových rezervacích a zónách je využíván i Program regenerace MPR a MPZ MK ČR. V loňském roce a v letošním roce je na sakrální objekty, které jsou chráněné a nenachází se v plošně chráněném území využíván i Program podpory kulturních památek MK ČR prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků na řadě akcí probíhá víceletá památková obnova, která je rozdělena na jednotlivé etapy a dle finančních prostředků se ta která etapa ještě upravuje a poté realizuje. Příkladem může být památková obnova kostela ve Střílkách, Jalubí, Fryštáku, atp. V případech havarijních stavů je využíván rovněž již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel ve Zdounkách). Naléhavé z hlediska obnovy jsou zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb a dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést kostel ve Zborovicích (střecha), Morkovicích (střecha), Litenčicích (střecha), atd.
12
OBNOVA PROFÁNNÍCH PAMÁTEK – velmi významný okruh památek zde tvoří zámky (v Dřínově, Litenčicích, Žeranovicích). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů pak v havarijním stavu. Některé z nich jsou pak na seznamu ohrožených památek ČR (Dřínov). Samostatnou část tvoří měšťanské domy ve Vsetíně, MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program regenerace MPR a MPZ MK ČR) a objekty v MPZ Uherské Hradiště. Z Fondu kultury je v roce 2014 podpořeno restaurování sgrafitové výzdoby měšťanského domu č.p. 166 ve Vsetíně. DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA – zahrnuje sochy, boží muka, kříže, zvoničky, kaple, které dodnes patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí, či umístěné ve volné krajině. 13
U těchto památek lze rozlišit dvě roviny. Jednak rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí i na laika, který nemusí být vybaven odbornými znalostmi, a přesto pociťuje požitek nebo spokojení z existence kříže, sochy v městských zákoutích, na návsi, na venkovském můstku, v krajině. Pro laika je to zmalebňující prvek, oživující prostředí, krátce hezká věc, na níž může oko s libostí spočinout. Je třeba připomenout, že boží muka, ale především sochy na venkově, a zejména v krajině jsou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem české krajiny. Přejdeme-li k druhé rovině, uměleckohistorické a památkářské, ukazuje bohatý výskyt soch vysokou kulturní vyspělost českých zemí, schopnost nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. 14
Jeden z okruhů těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 – 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší, a v památkové péči velmi upřednostňovaný, systém údržby u památek tohoto tipu - prevence. Prakticky vzorově mají tento systém vypracovaný na území MPR Kroměříž a MPZ Uherské Hradiště a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku a Vsetínsku, v Rožnově pod Radhoštěm, Valašskomeziříčsku. Široký je okruh také venkovních kamenných plastik – nejrůznější sochy svatých a také neopominutelných kaplí a božích muk.
OBNOVA PAMÁTEK LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ – památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytné a hospodářské stavby, dále provozní a technické stavby. Na území Zlínského kraje se zachovala celá řada obytných, hospodářských, provozních a technických staveb. Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a poněvadž často dnešním potřebám plně nevyhovují, majitelé je znehodnocují buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním a stavby se dostávají do tak dezolátního stavu, že nezbývá než jejich demolice. S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženějšímu, je třeba přihlížet k záchraně těchto objektů prioritně. Nezbytné je brát v potaz i ten fakt, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů v důchodovém věku), které nejsou schopny vložit potřebné množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby, kterou je třeba zvláště v případech památek lidového stavitelství vést velmi citlivě, se znalostí řemesla a s ohledem na zachované konstrukce a materiály. Jsme neustále svědky, jak mizí lidové stavby i chráněné památky lidového stavitelství před našima očima a jsou nahrazovány nepřiměřeně řešenými novostavbami, situovanými bez přímé vazby na původní urbanistickou strukturu.
15
U nechráněných lidových staveb navíc neexistuje žádný mechanismus, který by tyto kulturní statky ochránil a zachoval pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje pouze na objekty, které jsou za památky prohlášeny, ale ani ty se častokrát nedaří ochránit před neodbornými úpravami či dokonce před jejich demolicí. Většina staveb však nemá oficiální statut ochrany, a tudíž neexistuje ani prostředek, který by zabránil jejich likvidaci. Je jen otázkou času, kdy zcela zmizí sušírny ovoce, stodoly, seníky, kdy budou přestavěny nebo zbourány chlévy, kůlny a ostatní hospodářské stavby, aby ustoupily vymoženostem současného životního stylu. Řada krásných a cenných památek lidového stavitelství byla zachráněna a slouží již celou řadu let veřejnosti. Mnoho obcí si uvědomilo, že památky lidového stavitelství jsou často jediným historickým bohatstvím obce, jejichž ztrátu už nebude možno nahradit. Tato myšlenka pak byla realizována v desítkách drobných muzeí s expozicí lidové kultury, historie místa a jeho osobností. Rovněž pro činnost folklorních souborů a skupin, setkávání jejich členů, ukládání krojů, pro zkoušky hudby i pro setkávání s veřejností se ukázal fond lidového stavitelství jako neobyčejně vhodný.
16
OBNOVA PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU – zahrnují památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny aj. Tyto objekty mohou mít srovnatelnou hodnotu s věcmi již prohlášenými, protože jsou velmi důležité místně a podporují druhovou rozmanitost a úplnost památkového fondu v širším slova smyslu. Zde je možné zahrnout kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy, ale i movité vybavení sakrálních staveb – oltáře, obrazy, skulptury, varhany. Jak již bylo výše řečeno, jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, nicméně historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria k posuzování, došlo k posunu uměleckohistorického poznání, doslova k objevení památky, o které se v odborných kruzích léta nevědělo. Takže i v současné době se ještě i z tohoto poměrně rozsáhlého fondu vybírají a navrhují památky k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek, zejména pak v oblasti lidového stavitelství a movitých věcí.
17
Těchto drobných památek je v naší krajině naštěstí ještě celá řada a ve většině případů je o ně, zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, vzorně pečováno. Prostředky vlastníků a obcí však často, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nestačí a v tom případě se osvědčila v minulých letech podpora právě těchto akcí z rozpočtu ZK. Většinou se nejedná o velké finanční příspěvky, ale v průběhu 10 let se podařilo s touto podporou zachránit na 400 těchto památek.
18
OBNOVA MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK – rovněž movité kulturní památky (ač to na první pohled tak nevypadá) náleží k části památkového fondu, který je vedle památek lidového stavitelství, nejohroženější. A právě často movité památky – obrazy, sochy, oltáře, kazatelny, lavice apod. mají větší umělecko-historickou hodnotu než samotná stavba, ve které jsou uloženy. Je samozřejmé, že prvotně je důležitý dobrý stavebně technický stav stavby, ve které je movitá památka uložena. Bylo by nesmyslné, kdyby se movitá památka opravila, ale do stavby by nám zatékalo. Na druhé straně se ale může stát, a máme nemálo takových případů, že stavební obnova se táhne léta, a mezi tím dojde k úplnému zničení movité památky. Ze strany vlastníků je také často např. po provedené stavební rekonstrukci již neochota (zejména z důvodů finanční vyčerpanosti při stavební obnově) dále pokračovat v tak potřebném restaurování interiéru, protože se jim prostě zdá, že je to zbytečné, že to prostě počká. Do stavby neteče, nebortí se, tak k čemu restaurovat obraz, oltář, když vypadá na první pohled docela dobrý. Tady se naskýtá i velké 19
nebezpečí neodborných zásahů a oprav, které jsou sice levnější, než restaurování odborníkem, ale často mohou památku nenávratně zničit (nemluvě o tom, že je porušován zákon). Náprava těchto zásahů je pak velmi složitá, finančně nákladná a někdy už nejde provést vůbec. Počet movitých kulturních památek (nejen jednotlivostí, ale i celých souborů) v sakrálních objektech byl v posledních letech také velmi drastickým způsobem ztenčen, a to nejen pozvolným zánikem v důsledku špatného stavu objektů, v nichž byl deponován, ale především četnými krádežemi a je provázejícím vandalismem.
Zlínský kraj se významně finančně podílí již od roku 2003 i na restaurování sakrálního umění ve svém správním území. K velkým počinům v záchraně těchto památek náleží zahájení restaurátorských prací oltáře v kostele v Jalubí nebo vitrážových oken v kostele v Pozlovicích.
20
V průběhu 8 let byly za přispění Zlínského kraje zpracovány i komplexní pasporty řady interiérů významných sakrálních staveb (v převážné většině prováděné restaurátorkou akad. mal. Radanou Hamsíkovou, M. Dočekalovou a L. Zálešákovou), ale i obrazárny arcibiskupského zámku v Kroměříži (restaurátorka akad. mal. Radana Hamsíková, restaurátorka akad. mal. Marie Dočekalová). Tyto práce byly prováděny jednak jako součást prevence a péče o tuto část památkového fondu, ale rovněž i z důvodu poznání a stanovení priorit a míry ohrožení jednotlivých děl, která se zde nacházejí. Pasport interiéru byl zpracován pro baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově (soubor oltářů, kazatelna, křtitelnice), kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích (oltářní obrazy, obrazy z depozitáře, grafické listy, náhrobní kámen) a rovněž kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži (pasportizace obrazové a sochařské výzdoby interiéru i předmětů deponovaných na oratořích). Vzhledem ke skutečnosti, že systematické restaurování těchto unikátních interiérů neprobíhalo několik desetiletí, bylo naprosto nezbytné provedení této pasportizace, uskutečnění podrobné prohlídky obrazové a sochařské výzdoby včetně dalšího vybavení po restaurátorské stránce, popisu stavu uměleckých děl, vyhotovení fotografické dokumentace, vyhodnocení stavu, ohrožení a stanovení priorit pro budoucí restaurátorské zásahy včetně zpracování návrhů na restaurování a předběžných finančních odhadů na restaurátorské práce. Na základě takto zpracovaných podkladů pak bylo zahájeno postupné restaurování a záchrana toho nejohroženějšího (např. restaurování obrazů z královské kaple v bazilice ve Velehradě, restaurování obrazů z kostela v Kvasicích, restaurování barokních oltářů v Holešově). Rovněž v obrazové sbírce arcibiskupského zámku v Kroměříži byla provedena pasportizace sbírkových předmětů z expozic i depozitáře (gotika, renesance, baroko a mladší díla). Celkový stav sbírky obrazů byl vyhodnocen jako velmi nejednotný od stavu velmi dobrého až po stav vysloveně havarijní.
21
Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2014 Celkem 77 žádostí o dotaci z Fondu kultury Celkové náklady 29 126 428,86,- Kč Požadované náklady 10 676 800,-Kč Částka k rozdělení 6 115 520,-Kč Na poskytnutí dotace navrženo 49 akcí přehled za okres: Kroměříž Zlín Vsetín Uherské Hradiště součet
dle druhu obnovy: restaurování stavební obnova
navržená požadovaná celkové počet dotace dotace náklady žádostí 1 726 500 3 020 900 8 597 669 23 1 713 600 2 443 400 5 914 136 20 1 444 900 2 568 800 6 192 671,86 13 1 226 700 2 643 700 8 421 952 21 6 111 700
10 676 800 29 126 428,86
77
navržená požadovaná celkové počet dotace dotace náklady žádostí 3 058 800 3 521 300 7 872 535,5 39 21 253 3 052 900 7 155 500 893,36 38 6 111 700
10 676 800 29 126 428,86
Okres Kroměříž Příspěvek navržen na 13 akcí. Z toho na: 6 akcí na restaurování ve výši 606.000,-Kč. 7 akcí stavební obnovy ve výši 1.120.500,-Kč Okres Zlín Příspěvek navržen na 14 akcí. Z toho na: 7 akcí restaurování ve výši 657.000,-Kč. 7 akcí stavební obnovy ve výši 1.056.600,- Kč Okres Vsetín Příspěvek navržen na 9 akcí. Z toho na: 6 akcí restaurování ve výši 819.100,-Kč. 3 akce stavební obnovy ve výši 625.800,-,-Kč Okres Uherské Hradiště Příspěvek navržen na 13 akcí. Z toho na: 12 akcí restaurování ve výši 976.700,-Kč. 1 akci stavební obnovy ve výši 250.000,- Kč
22
77
počet podpořených žádostí 13 14 9 13 49
počet podpořených žádostí 31 18 49
