Příloha k Příkazu ústředního ředitele ČSSZ č. 3/2016
Protikorupční program ČSSZ Čl. I. Cíl Protikorupčního programu ČSSZ Cílem Protikorupčního programu ČSSZ je odstranit a v maximální možné míře omezit předpoklady pro vznik korupčního jednání v rámci ČSSZ. Protikorupční strategie ČSSZ je chápána jako souhrn nástrojů a procesů, které minimalizují výskyt a rozsah případného korupčního jednání zaměstnanců. Přijatá protikorupční opatření jsou realizována zejména na základě provedené analýzy rizik. Čl. II. Definice a indikátory korupce 1)
Obecná definice korupce Jedná se o zneužití pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Znamená to takové jednání zaměstnanců veřejného sektoru, jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny. Korupcí se tedy rozumí takové jednání, kterým osoba v určitém kvalifikovaném postavení (zaměstnanec veřejného sektoru) zneužívá tohoto postavení k osobnímu obohacení nebo obohacení třetích osob, přičemž z tohoto jednání mohou mít přímý užitek osoby, které korupční jednání vyvolaly, a vždy vzniká škoda určité skupině fyzických nebo právnických osob. Existují různé typy korupčního jednání, které se liší především stupněm společenské nebezpečnosti. Ve veřejné správě lze rozeznávat dva základní typy: a) Malá administrativní korupce: 1. podplácení zaměstnanců veřejného sektoru; 2. záměrně nepřehledná regulace, zatemňování pravidel, úmyslně špatná organizace; 3. zneužívání pravomocí vyplývajících z dozorové (kontrolní) činnosti veřejné správy.
b) Zneužívání veřejných zdrojů: 1. zpronevěra veřejných zdrojů (např. skryté bonusy k platům); 2. nehospodárné využívání veřejných zdrojů; 3. zneužívání úřední moci při udělování veřejných zakázek; 4. nepotismus (prosazování příbuzných, oblíbenců apod.); 5. klientelismus (upřednostňování přátel a spřízněných skupin); 6. tzv. prodej míst (rozšiřování vlivu významného jedince prostřednictvím placeného protěžování;
tento jedinec je v postavení, které mu umožňuje rozhodovat o personálních otázkách; pracovní anebo služební místa, o nichž rozhoduje, pak obsazuje na základě úplatků, které získává od jednotlivých zájemců o tyto pozice);
7. zneužívání úřední moci využíváním citlivých údajů k jiným než pracovním účelům.
-1-
2) Indikátory korupce: Úspěšnost identifikace korupčního jednání úzce mezi které v oblasti veřejného sektoru zejména patří: a)
souvisí
se
znalostí
indikátorů
korupce,
rychlá rozhodnutí za situace, kdy úřad obvykle rozhoduje v delších lhůtách a naopak průtahy v řízení za situace, kdy v jiných případech úřad rozhoduje v kratších lhůtách,
b) šikanózní výkon úředních pravomocí, c)
bránění přístupu veřejnosti k informacím, které lze podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout,
d) sdělování důvěrných zvýhodňujících informací třetím osobám, e)
svévolné změny nebo ztráty úředních dokumentů,
f)
neobvyklý rozptyl v rozhodování či jednotlivá rozhodnutí, která jsou evidentně v rozporu s vnímaným veřejným zájmem,
g) porušování pravidel, která vylučují rozhodování úředního orgánu v daném případě pro jeho podjatost, h) nadstandardně časté styky zaměstnanců úřadu s účastníky příslušného řízení, i)
zaměstnanec veřejného sektoru na určité pozici má tzv. nadstandardní životní úroveň, ostentativně dává najevo své bohatství,
j)
získání veřejných prostředků osobou, která na ně zcela zjevně nemá nárok,
k)
získání omezeného veřejného statku, nebo služby, nebo získání majetkového prospěchu na úkor státu,
l)
nákup zboží a služeb za zjevně nevýhodných podmínek pro odběratele,
m) stanovení diskriminujících podmínek při veřejné zakázce, které zvýhodňují jednoho dodavatele, n)
neexistence vnitřních předpisů upravujících povinnosti a oprávnění interního auditu a kontroly.
Čl. III. Popis, hodnocení a řízení korupčních rizik V rámci systému řízení rizik v ČSSZ je jedna jeho část zaměřena také na snižování rizik souvisejících s možností případného korupčního jednání zaměstnanců, např.: a) neplnění povinnosti vedoucího zaměstnance zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat rizika podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů; b) riziko neplnění oznamovací povinnosti o činnostech, např. oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, osobami uvedenými v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů; c) riziko podjatosti při vyřizování klientských záležitostí rodinných příslušníků zaměstnance, apod. Tato vybraná nejdůležitější opatření organizačního charakteru přispívají k minimalizaci rizika výskytu korupčního jednání.
-2-
Čl. IV. Vytváření a posilování protikorupčního klimatu 1) Obecná organizační a technická opatření a) Při jednání s klienty ve složitých a odůvodněných případech, vyžaduje-li to podstata věci, a jestliže je to účelné, se dodržuje zásada přítomnosti dalšího zaměstnance. b) Při přidělování a zpracovávání podkladů (spisů z jednotlivých agend) se v závislosti na technologických, provozních a organizačních podmínkách dbá především na to, aby při těchto činnostech nedocházelo ke střetu zájmů. c) Žádosti klientů se posuzují v závislosti na konkrétních podmínkách metodou „čtyř očí“ nebo komisionelně; to zejména v případech, kdy se má rozhodnout o věci bez právního nároku pro klienta, např. o odstranění tvrdosti zákona podle § 5, písm. a) bodu 5; § 6 odst. 4 písm. a) bodu 9., resp. promíjení penále podle § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. d) Při vyhotovování potvrzení či dokladů pro klienty (pokud se nejedná o výstup z počítačového zpracování), se důsledně dodržuje metoda „čtyř očí“, dokument schvaluje a podepisuje jiný zaměstnanec, než ten, který připravil podklady. e) Na webových stránkách ČSSZ je zveřejněn Etický kodex zaměstnance ČSSZ. f)
V Etickém kodexu zaměstnance ČSSZ jsou zařazeny zásady protikorupčního jednání zaměstnanců. Kodex je pravidelnou součástí systému vzdělávání všech zaměstnanců.
g) V každé organizační jednotce ČSSZ je na veřejně přístupném místě uvedena informace o možnosti oznámit podezření na korupční jednání zaměstnanců. h) Zaměstnanci jsou poučeni o povinnosti hlásit případný střet zájmů. i)
Standardním prvkem manažerských kontrol a pracovních porad je problematika dodržování Protikorupčního programu ČSSZ.
j)
Využívá se moderních informačních technologií pro zjednodušení, transparentnost, bezpečnost a kontrolu provádění jednotlivých činností.
k) Jsou zpracovány tzv. indikátory korupce (signály, které by mohly identifikovat korupční jednání). l)
Je monitorována a kontrolována oblast zadávání a realizace všech veřejných zakázek včetně posouzení zásad její funkčnosti, účinnosti a transparentnosti.
m) Je vedena „Centrální evidence smluv“ uzavíraných jménem ČSSZ a smlouvy jsou dle podmínek zákona č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, zveřejňovány. n) Je zabezpečena průběžná aktualizace vnitřních organizačních směrnic a postupů v souladu se změnami obecně závazných právních předpisů. o) Nastavený systém oběhu dokladů a používání individuálních přístupových hesel jednotlivými zaměstnanci vylučuje, aby jakékoliv podání bylo vyřizováno jiným, než standardním způsobem. p) Při aplikaci právních předpisů a tvorbě vnitřních organizačních směrnic je předcházeno vzniku možného korupčního prostředí. q) ČSSZ, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, informuje občany o podmínkách svobodného přístupu k informacím a v souladu se zákonem je poskytuje.
-3-
2) Opatření v rámci vnitřního kontrolního systému a) Vedoucí zaměstnanci průběžně kontrolují chování zaměstnanců při jednání s klientem. b) Provádí se namátková kontrola vyřizovaných žádostí a vydávaných rozhodnutí a jejich porovnání s podklady správního spisu. c) Provádí se pravidelná obměna členů hodnotících komisí pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, a to při dodržení principu požadované odbornosti členů komisí. d) Byla formou služebního předpisu vydána směrnice ústředního ředitele ČSSZ Oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebních úřadech České správy sociálního zabezpečení. e) Na odboru interního auditu a kontroly (01) jsou evidovány spisy z interního šetření podezření na korupční a protiprávní jednání. f) Na základě podkladů předaných jednotlivými organizačními útvary ČSSZ se vypracovává pravidelná Zpráva o vyhodnocení rizik ČSSZ. g) Součástí Programu provedení interního auditu je kontrola průběhu příslušných rozhodovacích procesů. h) Jsou prováděny interní audity zaměřené na ověřování funkčnosti a účinnosti jednotlivých částí vnitřního kontrolního systému a na ověřování plnění přijatých protikorupčních opatření. i) Pravidelně je vyhodnocován a případně aktualizován Protikorupční program ČSSZ. j) Konkrétní úkoly k zabezpečení plnění Protikorupčního programu ČSSZ jsou vydávány formou vnitřní organizační směrnice – příkaz ústředního ředitele ČSSZ. k) Jsou prošetřována všechna doručená podání včetně anonymních, pokud se týkají věcí v působnosti ČSSZ a obsahují údaje, které korupčnímu jednání nasvědčují. l) Klientské záležitosti rodinných příslušníků zaměstnance (včetně problematiky posouzení zdravotního stavu) zpracovává vždy jiný zaměstnanec než ten, o jehož rodinného příslušníka se jedná.
3) Opatření v oblasti nemocenského a důchodového pojištění a) Je zavedena vícestupňová kontrola připravených podkladů. b) Schvalování dávek k výplatě je striktně odděleno od výpočtu dávky. Prostřednictvím informačních technologií a pracovních postupů je zajištěn vícestupňový systém kontroly, schvalování a realizace výplat dávek. c) Namátkovými kontrolami se ověřuje funkčnost a účinnost nastavených kontrolních mechanizmů a pracovních postupů; současně je prováděna recenze spisů. d) Na oddělení OSVČ je dle personálních a provozních možností jednotlivých územních organizačních jednotek ČSSZ prováděno střídání referentů při správě klientského portfolia tak, aby byla maximálně eliminována rizika zejména při vyhodnocování vyměřovacích základů OSVČ. 4) Opatření v oblasti lékařské posudkové služby a) Na úseku LPS, v rámci protikorupčních opatření, probíhají na základě plánu kontrolní a metodické činnosti na odděleních LPS územních organizačních jednotek ČSSZ kontroly posuzování zdravotního stavu prováděné lékaři, a to i formou namátkových kontrol. b) Při jednání s klienty jsou vždy přítomni dva zaměstnanci oddělení LPS, s výjimkou vyšetření klienta, které smí provádět pouze lékař. c) Vnitřními organizačními směrnicemi jsou nastaveny metodické postupy při řešení námitek o podjatosti ve smyslu ustanovení § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
-4-
5) Opatření v oblasti vnější kontroly při kontrole odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a při plnění povinností v nemocenském a důchodovém pojištění a)
Provádí se pravidelná i namátková kontrola činnosti zaměstnanců pověřených vnější kontrolou, včetně následného ověřování protokolů po ukončení kontrolní akce (s platebním výměrem i bez něj).
b)
Je vypracován specifický systém pověřování zaměstnanců OSSZ k provádění vnější kontroly (zamezuje vytvoření úzké vazby klient – kontrolor).
6) Opatření v oblasti vymáhání pohledávek a) Vedoucí zaměstnanci důsledně monitorují rizika související s možnou ovlivnitelností zaměstnanců, kteří vymáhají a zajišťují pohledávky, a realizují potřebná opatření k minimalizaci těchto rizik. b) Vedoucí zaměstnanci opakovaně prověřují dodržování pracovních postupů a pravidel, kterými se řídí oblast vymáhání pohledávek.
Čl. V. Systém pro oznámení podezření na korupci a ochrana oznamovatelů
1) Oznámení o podezření na korupční jednání zaměstnanců se podává: a)
buď v listinné podobě na adresu ČSSZ, Odbor interního auditu a kontroly (01) (01), Křížová 25, PSČ 225 08, Praha 5; nebo
b) na adresu MPSV - e-mail:
[email protected]; 2) Ve všech případech lze oznámení o možném podezření na korupci zaslat buď s uvedením pisatele, nebo i anonymně. Oznámení mohou posílat jak zaměstnanci, tak i občané. Pokud oznamovatel uvede své jméno, ale vymíní si zachování anonymity, musí být jeho přání při šetření oznámení respektováno. 3) Postup pro oznámení podezření o korupčním jednání včetně ochrany oznamovatelů je vyvěšen na každé organizační jednotce ČSSZ na veřejně přístupném místě. 4) Nabídnutí či získání neoprávněné výhody 1) je zaměstnanec povinen (v souladu s Etickým kodexem zaměstnance ČSSZ) bezodkladně oznámit svému bezprostředně nadřízenému zaměstnanci.
1
Pozn.: dle ustanovení § 77 odst. 1 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, je za neoprávněný dar nebo výhodu považována hodnota přesahující částku 300,- Kč, byla – li přijata v souvislosti s výkonem služby (s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem).
-5-
Čl. VI. Postup ČSSZ v případech podezření na korupci 1) Při podezření na korupční jednání (přípravu korupčního jednání) musí být neprodleně a účinně reagováno na vzniklá podezření, a to jak vedoucími zaměstnanci, tak i ostatními zaměstnanci a tím minimalizována související rizika. Rychlost a důkladnost postupu je zásadní pro zamezení případných škod na majetku státu. 2) V případě, že oznamovatel podezřívá z korupčního jednání svého nadřízeného zaměstnance, sdělí toto své podezření přímo řediteli příslušné územní organizační jednotky nebo řediteli pracoviště nebo řediteli odboru interního auditu a kontroly (01). Uvedení vedoucí zaměstnanci neprodleně zabezpečí provedení interního šetření. V případě, že oznamovatel podezřívá z korupčního jednání uvedené vedoucí zaměstnance, sdělí toto své podezření přímo ústřednímu řediteli ČSSZ. 3) S prodlužující se dobou mezi podezřením a jeho řešením může dojít ke ztrátě dostupnosti nebo zkreslení informací, úmyslnému maření vyšetřování, ovlivňování osob, znehodnocování důkazních materiálů, pokračování v nežádoucím jednání a zvyšování vzniklé škody. 4) Základní povinnosti zaměstnanců: a) Zaměstnanec: 1. ohlásí korupční jednání nebo podezření na takové jednání bezprostředně po jeho zjištění nadřízenému zaměstnanci nebo řediteli odboru interního auditu a kontroly (01); 2. zajistí jemu dostupné podklady týkající se ohlášeného korupčního jednání; 3. spolupracuje na šetření; 4. řídí se pokyny nadřízeného zaměstnance; 5. zachová povinnost mlčenlivosti vůči nepovolaným osobám. b) Příslušný vedoucí zaměstnanec: 1. přijme oznámení od zaměstnance, pokud se jedná o ústní oznámení, pořídí o něm, pokud je to možné, zápis, jinak záznam; 2. dále se řídí postupem uvedeným v odstavci 5 až 10. 5) Všechny případy podezření na korupční jednání musí být prvotním příjemcem oznámení neprodleně hlášeny řediteli odboru interního auditu a kontroly (01) a řešeny ve spolupráci s tímto odborem při dodržení platných právních předpisů. Šetření musí vést k objektivnímu posouzení případu. 6) V počáteční fázi je provedeno posouzení relevantnosti oznámené informace. Pokud je oznámení vyhodnoceno tak, že se skutečně může jednat o korupční jednání, je v rámci vlastního šetření provedeno ověření získaných informací, důkazů a poznatků, které byly dále získány, a to s maximální možnou mírou diskrétnosti a opatrnosti. Pokud by byl předpoklad, že vlastní šetření by mohlo negativně ovlivnit podmínky pro následné šetření orgány činnými v trestním řízení, šetření se neprovede a bude rovnou podána písemná informace ústřednímu řediteli ČSSZ s návrhem, aby podnět na podezření z trestné činnosti byl postoupen orgánům činným v trestním řízení. 7) Při šetření musí být zachováván princip presumpce neviny a je dbáno na ochranu osobních údajů oznamovatelů i osob, proti nimž podezření směřuje. 8) Pokud závěr šetření provedený odborem interního auditu a kontroly (01) konstatuje, že neexistují žádná zjištění na podporu podezření z možné korupce, bude v této části šetření oznámení ukončeno.
-6-
9) Pokud závěr šetření přímo prokáže možnost korupce, nebo ji přímo neprokazuje, ale zjištění ve vzájemné souvislosti nasvědčují tomu, že ke spáchání trestné činnosti mohlo dojít, bude podána písemná informace ústřednímu řediteli ČSSZ s návrhem, aby podnět na podezření z trestné činnosti byl postoupen orgánům činným v trestním řízení. 10) Spis z interního šetření podezření na korupční jednání bude ukládán u odboru interního auditu a kontroly (01) (bude obsahovat zejména původní podání, dokumentaci a výstupy ze šetření) a bude v zákonné lhůtě skartován. Čl. VII. Opatření ke zjištěním při šetření podezření, respektive prokázání korupce 1) U každého šetřeného případu musí příslušný vedoucí zaměstnanec analyzovat příčiny možného vzniku korupčního jednání a preventivně minimalizovat rizika spojená s opakováním nežádoucího jednání. I ze šetření, které nepovede k prokázání korupčního jednání, je možné získat poznatky o nutnosti přijetí preventivních opatření k zabránění možného korupčního jednání. 2) Za porušení povinností uložených zákonem, eventuálně vnitřními organizačními směrnicemi, stanoví právní řád sankce: a) v oblasti trestněprávní; b) v oblasti pracovněprávní nebo služebněprávní; c)
v rámci zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů).
3) Odpovědnost za škodu, způsob a rozsah náhrady škody jsou (v souladu se zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů) řešeny zejména zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a právními předpisy souvisejícími a vnitřními organizačními směrnicemi upravujícími danou oblast.
-7-