Proteiny krevní plazmy SFST - 194

Plazmatické proteiny • zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny

Proteiny krevní plazmy SFST - 194 Vladimíra Kvasnicová

protein

Distribuce v tělních tekutinách

• kontinuální přechod z cév do intersticia • průchod pinocytózou i meziendotel. spoji • kapilární bazální membrána ∼ molekulární síto průchod závisí na velikosti molekuly

Mr

intravaskulárně

(x 103) albumin

66

(%) 42

transferin

80

32

haptoglobin 1-1

85

50

IgG

144

44

IgA

160

41

haptoglobin 2-2

160

75

α2-makroglobulin

720

92

IgM

971

77

(převzato z knihy: Clinical Laboratory Diagnostics / Lothar Thomas)

Proteiny v intersticiu

Plazmatické proteiny

• podkoží: depozita albuminu • lymfa: méně proteinů než plazma

• většinou jde o glykoproteiny

• likvor: 200x méně než v plazmě

• některé skupiny proteinů se klasifikují zvlášť (enzymy, proteohormony)

• patologicky: transsudát < 30 g/l exsudát > 30 g/l

• „celkový protein“ ~ více než 300 proteinů

Zastoupení jednotlivých proteinů v plazmě • chovají se jako amfolyty -COOH

-COO- + H+

-NH2 + H+

-NH3+

při fyziologickém pH převažuje v proteinech záporný náboj

ANIONTY Obrázek je převzat z http://www.beckmancoulter.com/products/instrument/protein/proteomelab_igy_dcr.asp (únor 2007)

Klasifikace proteinů plazmy

Společné funkce • pufrují tělní tekutiny

• podle elektroforetické pohyblivosti

• udržují onkotický tlak krve

prealbuminy

• některé transportní proteiny mají antioxidační funkci

albumin alfa, beta a gamaglobuliny fibrinogen

Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2

Hlavní proteiny jednotlivých frakcí

imunoglobuliny: IgG, IgA, IgM

α2-makroglobulin haptoglobin


α1-antitrypsin

transferin

orozomukoid

C3-komplement

• podle specifické funkce Umístění lipoproteinů při elektroforéze

transportní proteiny proteiny imunitní odpovědi systém proteáz a antiproteáz proteiny aktivní při hemokoagulaci signální proteiny enzymy


• podle klinického využití kardiomarkery tumormarkery reaktanty akutní fáze buněčné enzymy hormony cytokiny

buněčné proteiny

Faktory ovlivňující koncentraci celkový protein: 64 – 83 g/l • rychlost syntézy a odbourávání • distribuce v tělních tekutinách • ztráty do třetího prostoru • eliminace z organismu • hydratace organismu

ale také

Následky abnormálních koncentrací

• zakoncentrování před odběrem krve • změna rychlosti sedimentace erytrocytů vliv polohy těla stažení paže

• otoky • polyurie

• skladování biologického materiálu

• zvýšená citlivost k infekcím

Fyziologická variabilita • vyšší koncentrace

v plazmě než v séru (fibrinogen) poloha ve stoje (o 10-15 %) zvýšená svalová aktivita (o 12 %) dehydratace

• nižší koncentrace děti, těhotné ženy po delším lačnění (albumin, transferin, C3)

Lokalizace syntézy • játra většina plazmatických proteinů • plazmocyty imunoglobuliny • ostatní buňky

např. β2-mikroglobulin

Denně je syntetizováno a sekretováno 25 g

Regulace syntézy ZVÝŠENÍ

SNÍŽENÍ

zánět hypertyroidismus hyperkotizolismus nadprodukce růst.h. deficit železa ztráty proteinů klonální produkce Ig

jaterní onemocnění se ↓ parench. tkáně nutriční deficit hypotyroidismus diabetes mellitus alkoholismus

Biologický poločas • závisí na funkci proteinu nejdelší: strukturní proteiny nejkratší: regulační proteiny

• je ovlivněn distribucí

rychlostí katabolismu a eliminace

VYUŽITÍ V DIAGNOSTICE

Katabolismus proteinů lokalizace játra ledviny endotelie ostatní buňky

průběh desializace glykoproteinů pinocytóza hydrolýza v lyzozómech využití AMK

Eliminace z organismu • filtrace v ledvinách vyloučení močí fyziolog. ztráty: do 150 mg/den

• difúze do gastrointestinálního traktu hydrolýza nebo vyloučení stolicí • ztráty kůží

Využití elektroforézy proteinů k diagnostice nemocí

ZNALOST vlastností proteinů

metabolismu a funkce

distribuce a poločasu

• rozdělení proteinů do frakcí je za fyziologických podmínek konstantní (poloha, intenzita) • zastoupení proteinů v plazmě se při různých onemocněních mění (vzájemný poměr)

laboratorní stanovení

využití v diagnostice

správná interpretace

Hlavní proteiny jednotlivých frakcí

specifický vzhled elektroferogramu (rozložení frakcí nebo píků)

Výsledek ELFO proteinů séra na agarózovém gelu – 6 frakcí

hypergamaglobulinémie imunoglobuliny: IgG, IgA, IgM

α2-makroglobulin haptoglobin

normální nález α1-antitrypsin

transferin

orozomukoid

C3-komplement Obrázek převzat z http://www.sebia-usa.com/products/proteinControl.html (únor 2007)

Výsledek ELFO proteinů séra na agarózovém gelu – 5 frakcí

Denzitometrický záznam elektroforézy

A. fyziologický nález B. akutní onemocnění C. výskyt paraproteinu D. frakce fibrinogenu při analýze plazmy 60% 3% 9% 12% 16%

Obrázky převzaty z http://www.sebia-usa.com/products/hyrys2.html a z http://erl.pathology.iupui.edu/LABMED/GENER27.HTM (únor 2007)



Obrázek převzat z http://www.sebia-usa.com/products/reagents.html (únor 2007)

IMUNOFIXACE - určování typu paraproteinu (monoklonálního Ig)



Detekované paraproteiny (monoklonální protilátky /myelom )

Obrázek převzat z http://users.rcn.com/jkimball.ma.ultranet/BiologyPages/B/Blood.html#lipids (duben 2007)

Proteiny krevní plazmy SFST - 194

Recommend Documents