Pravidelné novinky z oblasti protonové léčby
PROTON news 11/2015
PROSTATY
LISTOPAD JE MĚSÍC PREVENCE RAKOVINY PROSTATY JEDNOU ROČNĚ MU NĚKDO ŘÍKÁ MOVEMBER V PTC MÁME PROTONVEMBER NONSTOP KAŽDÝ DEN, KAŽDÝ MĚSÍC, KAŽDÝ ROK
PROTON
PROTONVEMBER STORY
news
JAK ZVÍTĚZIT NAD RAKOVINOU PROSTATY ANEB ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU
Marie seděla v čekárně mamografické vyšetřovny a trochu se nudila. Přemýšlela, co všechno musí ještě zařídit. V sobotu bude ten velký den - Pepan slaví šedesátku. Proviant je objednán, s vařením pomůžou dcery, Boženka, věrná kamarádka z dětství napeče, o pití se postarají zeťáci, jen pořád neví, co by Pepanovi měla dát. Když se zeptá, odpovědí je jen zavrčení a mávnutí rukou, obligátní montérky nebo nářadí se nehodí, zájezd, to by byl spíš dárek pro ní. Očima bloudí po stěnách čekárny, plakáty s informacemi o rakovině jí náladu zrovna nezvednou. Ale lepší nechat se vyšetřit než pak zjistit, že člověk něco zanedbal. Mezi plakáty o ženské prevenci ji přece jen jeden zaujme – na fotce je chlap a navíc připomíná Pepana. Informace je o rakovině prostaty. V Marii hrkne, popsané příznaky zná z domova, vstávání od televize, buzení v noci a šátrání po tmavé chodbě na záchod, zastavování při dlouhé cestě autem za vnoučaty. Čísla na plakátu jsou alarmující, ročně 9.000 nových případů rakoviny prostaty. A pro některé smrt. Ale nemuselo by to tak být, včasná diagnóza a správná léčba, můžou každého chlapa vrátit do života, jen je třeba se hlídat. Od padesátky, by každý rok měl jít mužský k urologovi. A Marie si je jistá, že Pepan tam nebyl ani jednou, na všechno má svou hlavu a prevence je prý pro měkkoty. Jak si tak prohlíží další plakáty, padne jí zrak na brožuru o moderní ozařovací klinice, Protonové centrum v Praze kromě úspěšné léčby nabízí i prevenci. V přívětivém prostředí nejmodernější kliniky je skvěle vybavená urologická ambulance. Brožura popisuje i metody léčby. Marie si vybavuje, že Vašek od vedle musel po operaci nosit pleny a s jeho potencí zmizel i smysl pro humor.
Protonová terapie ale taková rizika minimalizuje, léčivý paprsek dopadne jen tam kam má a tam odvede svou práci. S vlastním vyšetřením je Marie hotová, ale Pepanovy problémy jí vrtají v hlavě, tak změní plány a když už je v Praze, vydá se rovnou do Protonového centra. Usměvavá recepční ji vyslechne a sestřička okamžitě nabídne pro manžela termín urologického vyšetření. Vychází to na týden po rodinné oslavě. Marie už má plán hotový, preventivní prohlídku dá Pepanovi k narozeninám, to se nebude moct vztekat a aby jí udělal radost, určitě se nechá vyšetřit, a k tomu si ještě Prahu užijí, zajdou na večeři možná do kina... Plán vyšel a o týden později už Pepan sedí v recepci plné objednaných pacientů a poslouchá příběhy mužů s rakovinou prostaty. O pár minut později je jasné, že do té skupiny patří i on. Doktor mu sice sdělil diagnózu, kterou slyšet nechtěl, ale zároveň ho ujistil, že díky Marii se na to přišlo včas. Léčba v Protonovém centru tak bude trvat pouhých 5 dní a proběhne ambulantně, a Pepan se zase vrátí k úplně normálnímu životu se vším všudy. :) Počáteční šok vystřídala úleva, Pepanovi došlo, že dárek, za který Marii skoro vynadal, byl nakonec ten nejvzácnější - včasná diagnóza a protonová léčba mu totiž zachránily život.
Díky Maruško.
PROTON news
Představujeme vám: Mirka Čejková
„Protonová terapie je pro pacienta šetrnější“ říká Mirka Čejková Nadační fond pro protonovou terapii si klade za cíl informovat veřejnost o možnostech protonové léčby. Jeho ředitelka Mirka Čejková popsala jeho činnost, z nichž posledním úspěchem bylo vydání knihy Harolda Dawleyho Protonoví bojovníci.
Čím konkrétně se váš nadační fond zabývá? Hlavním cílem Nadačního fondu pro protonovou terapii - Proproton - je osvěta. Chceme, aby veřejnost měla informace o existenci a výhodách protonové terapie, o diagnózách, pro které je vhodná, i o výsledcích, které umožňuje. Jsem novinář, jsem matka postižené dcery a vím, jak rozhodující význam mohou mít pro naše životy právě nezkreslené a pravdivé informace. Jsem ráda, že nás podporuje celá řada pacientů, kteří se neváhají podělit o své příběhy i o svou zkušenost. Těší mne i zpětná vazba od těch pacientů, kteří se do Protonového centra dostali právě díky našim informačním kampaním a dokazují, že se nám náš záměr daří naplňovat.
Jaký je hlavní rozdíl mezi protonovou léčbou a léčbou pro laiky tzv. normální? Mluvíme o ozařovacích metodách používaných pro onkologické pacienty. Doposud se používala tzv. standardní fotonová radioterapie. Protonová terapie je nejmodernější metoda, která snižuje rizika obvyklá při fotonovém ozařování. A to vyplývá z fyzikální podstaty obou záření. Zatímco protonový paprsek dokáže zacílit přesně do místa požadovaného ozáření a energii předat pouze
do nádoru, fotonová radiace ozařuje kromě cílového objemu i zdravé tkáně a orgány v jeho okolí. Fotony mají nežádoucí vedlejší efekt a to poškození zdravých tkání. Navíc energie fotonu se předává celou dobu a to i před nádorem i v prostoru za ním. Proton naopak šetří zdravé tkáně, a umožňuje požadovanou dávku záření uvolnit právě v požadovaném místě a za nádorem už tkáně nejsou ozařovány vůbec.
Jaká je historie protonové léčby? Léčebný účinek pomocí svazku protonů je známý od 50. let minulého století, pro klinické účely se používá od roku 1992. Na světě je dnes přes 50 fungujících protonových center a zhruba stejný počet je ve výstavbě.
Co je v současné době největším problémem, který brání v léčbě všem potřebným onkologickým pacientům? Je zajímavé, že když se před lety začalo mluvit o výstavbě pražského centra, vítala to odborná veřejnost i odpovědní vládní úředníci, poslanci a senátoři. Když mělo centrum přijmout první pacienty, začali někteří protonovou terapii zpochybňovat. Dnes je tato léčba zakotvená v zákoně, je standardní léčebnou metodou i podle chystané úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, takže by měla být dostupná všem. V cestě využívání protonové léčby stojí buď špatná informovanost lékařů a úředníků, jak o výhodách léčby, tak o jejím hrazení, nebo neschopnost akceptovat vývoj technologií a neochota jejich širšího využívání. Někdy i osobní antipatie a sobecké zájmy určitých lidí, které ale v důsledku bohužel zaplatí pacient svým zdravím. V krátkosti se dá říct, že jde vlastně o generační střet odborníků a technologie. Pokračování na další straně
Jak se této metodě léčby některých nádorů staví běžní lékaři? Doporučují lidem tuto metodu? I díky seminářům, které ve spolupráci s PTC pořádáme, je stále víc lékařů, kteří se mohou o podstatě a výhodách této metody přesvědčit přímo v Protonovém centru. Je i celá řada mladých specialistů, kteří by protonovou terapii rádi svým pacientům doporučili, ale setkávají se s negativním přístupem svých nadřízených. Obecně lze ale říct, že díky konkrétním výsledkům a zkušenostem jednotlivých pacientů se jejich ošetřující lékaři setkávají s pravdou a je to spíš otázka osobní odvahy nebo ochoty vyjít ze své komfortní zóny a za pacienta a protonovou léčbu trošku zabojovat.
dána zákonem, jediná pojišťovna, která zatím smlouvu neuzavřela, je VZP. V praxi to znamená, že některým pacientům léčbu sice umožní, ale za ceny, které by v případě smlouvy byly mnohem nižší. Plýtvání VZP svěřenými prostředky je nepochopitelné. PTC nabízí VZP výhodné ceny již několik let, zatím bez výsledku. Neekonomický přístup by ale měli vyhodnotit především odpovědní politici, kteří sedí v její správní radě.
Jak jsme na tom v Česku s protonovou léčbou ve srovnání se zahraničím? Tak v České republice máme nejmodernější kliniku v Evropě, vybavenou nejmodernější technologií tzv. tužkovým skenováním nádorů. Lékaři a fyzici PTC školí týmy specialistů v nově budovaných centrech po světě. PTC je vedoucím pracovištěm i co se týká tvorby standardů léčby, ty přebírají ostatní centra. Spolupráce mezi protonovými centry v Česku, Polsku, Rakousku a Švédsku vedla ke vzniku pracovní skupiny PACS, která zavádí společnou databázi pacientů, společné normy tvorby a vyhodnocování ozařovacích plánů tak, aby výsledky sloužily i společným vědeckým záměrům a statistickým sledováním.
Pro které onkologické pacienty je tato léčba nejvhodnější? De facto pro všechny ohraničené nádory. Existuje seznam vhodných diagnóz, který se ale neustále zpřesňuje a rozšiřuje. Protonem se léčí nádory hlavy a krku, mozku a CNS, nádory u dětí, lymfomy, slinivka, nádory prostaty a nově je v Protonovém centru v Praze spuštěn i program léčby plic a rakoviny prsu. Obecně můžeme říct, že protonová terapie, by měla být zvažována všude tam, kde je možné chránit zdravou tkáň nebo orgán před nežádoucím ozářením a tím před vznikem sekundárních nádorů. Protony slouží pacientům tam, kde potřebujeme zacílení paprsku s milimetrovou přesností, tam kde se chceme vyhnout zbytečnému poškození pacienta, kde můžeme snížit dávku záření. Prostě pokud je zřejmé, že bude třeba pacienta ozářit, je třeba se ptát, zda a nakolik bude protonová terapie šetrnější a efektivnější než standardní ozařování.
Jaká je v současnosti situace se spory se zdravotními pojišťovnami? Tak nemyslím, že by se vedly spory s pojišťovnami, všechny české zaměstnanecké pojišťovny mají uzavřeny smlouvy s Protonovým centrem v Praze. Protonová léčba a její úhrada z veřejného zdravotního pojištění je
Nedávno v češtině vyšla kniha Protonoví bojovníci. Doporučila byste ji potenciálním pacientům a jejich rodinám? Tato knížka vyšla v České republice právě díky Nadačnímu fondu. Získali jsme práva na její vydání od autora pana Harolda Dawleyho, který je sám lékař a zároveň pacient s rakovinou prostaty a který popisuje svou cestu k protonové terapii. Srovnává ji s ostatními metodami, odhaluje byznys kolem rakoviny prostaty a zájmy různých skupin a svým příběhem inspiruje pacienty k tomu, aby se svého práva na šetrnou léčbu nevzdávali. Na pozvání Fondu navštívil v létě Prahu, Protonové centrum a setkal se s našimi pacienty i s novináři. Knížku určitě doporučuji, pro všechny zájemce je zdarma ke stažení na www.protonman.cz nebo ji v tištěné tradiční “papírové” formě ráda osobně zašlu.
Velké dobrodružství malého pacienta s uzdravující protonovou léčbou
PROTON news
PROTONOVÝ PŘÍBĚH MALÉHO BOJOVNÍKA DIASE Z KAZACHSTÁNU
Léčbu v pražském protonovém centru ukončil 5-letý Dias Muratov z Kazachstánu. Příběh statečného malého pacienta si ničím nezadá s příběhem britského pacienta Ashyi Kinga. I cesta malého Diase k léčbě v pražském protonovém centru byla totiž dobrodružná a jeho rodiče po třiceti ozařovacích dnech doufají, že stejně jako Kingovi, i oni budou mít důvod se za rok do pražského centra vrátit na oslavu výsledků léčby. Ale vraťme se na začátek: Když se rodině Muratových narodil druhý syn, byli šťastní. Byli i pyšní, protože chlapec se vyvíjel dobře, v roce mluvil, chodil, byl živý a o všechno jevil zájem. Nic nenasvědčovalo blížícím se problémům. Ve třech letech najednou jeho chůze znejistěla, začal ztrácet rovnováhu a ráno zvracel. Magnetická rezonance potvrdila velký nádor 7x6x5 cm uložený v mozku. Diagnóza kraniopharyngeom je velmi vzácná a objeví se u 2 dětí z milionu. Rodiče po počátečním šoku začali okamžitě zjišťovat možnosti léčby, obrátili se na řadu specialistů po celém světě, ale cesta do vzdálených míst nepřicházela
kvůli objevujícím se komplikacím s vodnatostí hlavy v úvahu. Na prestižní moskevské klinice, kam byli nakonec schopni se dopravit, prodělal chlapec další vyšetření a k překvapení rodičů zněl verdikt lékařů: neoperovat. Operaci považovali za riskantní a obávali se, že by na tom byl Dias hůř než v současném stavu. Místo toho odebrali tekutinu, která se hromadila kolem nádoru, a pak se rozhodli čekat. I když maminka chtěla odpovědi na spoustu otázek, přicházela jediná: „Jeďte domů, zůstaneme ve spojení, situace teď k operaci není.“ V té době už chlapec přestal chodit a rodiče opět vzali zdravotní dokumentaci a rozeslali po celém světě. Snímky a lékařské zprávy putovaly na prestižní pracoviště v Německu, Koreji, Izraeli a Turecku. Rodiče hledali neurochirurga, který by mohl jejich syna operovat. Nakonec ze 40 oslovených, zůstali 4 a Muratovi se rozhodli pro profesora Shlomi Constantini, prezidenta mezinárodní federace neuroendoscopie, člena výborů světových a evropských neurochirurgických společností a vydali se za ním do Izraele. Profesor Constantini bohužel potvrdil názory moskevských kolegů, že operace je v současné situaci vyloučena. Mezitím se však opět prostor v hlavě začal plnit tekutinou, kterou bylo třeba odsát. Po nezbytném zákroku rodina cestovala zpátky domů s tím,
že každé tři měsíce bude chlapcův nádor kontrolován na magnetické rezonanci a výsledky konzultovány s lékaři v Izraeli. Vše probíhalo uspokojivě až do okamžiku, kdy se začala zvětšovat jedna z cyst v okolí nádoru a tlačit na zrakový nerv. Snímky zaslané do Izraele přesvědčily lékaře, že je třeba situaci řešit. Profesor a jeho tým se rozhodli odoperovat cystu a během operace zvážit, zda odeberou i kus nádoru. K tomu nakonec také došlo a v té době už také bylo jisté, že další krokem po operaci bude ozařování. Radioterapie byla poprvé zmíněna lékaři v Moskvě a už v té době začal pan Muratov sbírat všechny dostupné informace. V tuto chvíli byl tedy připraven, věděl o gammanoži, o fotonové i protonové terapii a znal i jejich vzájemné srovnání i výhody protonu. Jenže v Izraeli protonové centrum nemají. I z toho důvodu profesor Constantini navrhoval jako ozařovací metodu, standardní fotonovou terapii, chtěl mít chlapce pod dohledem. Rodiče ale preferovali proton a ptali se, zda by byl problém, když by našli možnost této léčby v jiné zemi. Právě z důvodu, že by doktor neměl malého Diase pod přímým dohledem, řekl rodičům, že není úplně rád, ale že samozřejmě zná výhody protonové terapie a spolupracuje s americkými protonovými centry. Ale Amerika byla daleko a cesta přes oceán pro malého pacienta nebezpečná. A tak přišel na řadu internet a heslo „protonová terapie“ nabídlo Prahu. „Když se to objevilo na monitoru počítače a já viděla první obrázky z léčby dětí v pražském protonovém centru a četla jejich příběhy, věděla jsem, že chci do Prahy“ vypráví maminka Diase. „Viděli jsme i korejské centrum protonové terapie, ale to nemělo tak moderní technologii jako Praha, tady taky měli zkušenost s dětmi a bylo to pro nás i blíž“ vzpomíná. I po dohodě s profesorem Constantinim bylo jasné, že Dias bude léčen protonem a to ideálně v Praze. „Sem jsme taky hned zavolali, zaslali zprávy a do několika hodin dostali zpětné potvrzení, že diagnóza našeho syna je pro proton vhodná a že ho přijmou k léčbě. Z pražského protonového centra se nám dostalo obrovské podpory v úředních jednáních, vybavili přijetí i do Motolské nemocnice, ale původně plánovaný termín v srpnu se musel posunout“ vypráví maminka. U Diase se totiž projevily komplikace a musel podstoupit ještě jednu operaci, lékaři chlapce sledovali a pak konečně nastal den, kdy bylo rozhodnuto, že může nastat transport do Prahy. Na první okamžiky v protonovém centru vzpomínají rodiče jako na zázrak. „Nikdy nezapomeneme, jak jsme vstoupili na recepci centra a všechno se rozzářilo, ujaly se nás usměvavé recepční, které mluvily perfektně anglicky i rusky, sestra nás odvedla na konzultační místnost, kde nám pan doktor vysvětlil všechno, co nás čeká, pak kluky zavedli do herny, kde Diasovi na malých figurkách vysvětlili, co se bude dít. První den se ještě trochu bál, ale ty další už utíkal k výtahu a těšil se na sestry a hlavně až bude
po ozařování a on se zase probudí a bude si hrát.“ Dias absolvoval 30 ozařovacích frakcí, třicet narkóz, a jak rodiče přiznali, nejdřív měli strach, ale teď v poslední den léčby jsou šťastní, protože malý hrdina celou léčbu prošel bez problémů. Poslední den léčby se už tradičně malí pacienti loučí s protonovým centrem, s lékaři a sestřičkami malou oslavou a na cestu do nového života si zabubnují - a na to se Dias těšil celou dobu. S nezdolnou energií bubnoval, zpíval a cpal se svou oblíbenou pizzou a rodiče si zatím převzali závěrečnou zprávu. Na tu už čekají lékaři v Izraeli, kteří chlapce zase převezmou do léčby a jak jim řekl profesor Constantini, sám je zvědavý, jak bude tak ojedinělý nádor reagovat na proton a když bude léčba úspěšná, bude s radostí posílat své pacienty do špičkového centra v Evropě. Lékařská zpráva z Prahy míří i na Ministerstvo zdravotnictví Kazachstánu, které léčbu chlapce zaplatilo. A se zprávou tam míří i poděkování rodičů. Jak vysvětluje tatínek, Ministerstvo má program, kdy léčbu, kterou svým občanům nemůže Kazachstán zařídit ve vlastní zemi, uhradí v zahraničí. A to byl i případ malého Kazacha Diase Muratova. S Prahou se Muratovi loučili se slzami v očích, kdyby nebylo diagnózy jejich syna, ani by si prý neuvědomovali, že jsou na klinice. I podpora a zájem všech lidí, které tu potkali, přispěly k tomu, že jejich syn léčbu v Praze úspěšně zvládl. A v PTC zase všichni věří, že Diasovi léčba pomůže a za rok se do Prahy vrátí oslavit svůj pokrok. Do té doby mu všichni drží palce.
Vybíráme z tisku (zdroj ČTK)
PROTON news
SPRAVEDLNOST NA STRANĚ PACIENTA Soud dne 2.11. zprostil někdejšího nuceného správce Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a bývalého náměstka ministra zdravotnictví Antonína Pečenku obžaloby z pokusu o zneužití pravomoci při uzavření smlouvy mezi VZP a protonovým centrem. Jednání MUDr. Pečenky nebylo trestným činem. Současná praxe potvrzuje, že smlouva uzavřená v roce 2006 byla nastavena správně a byla výhodná především pro klienty VZP. Správně byl jak předpokládaný počet pacientů, tak i cena za léčbu. Po celém světě se ukazuje, že léčba je účinná a šetrná podle původních předpokladů a i počet vhodných diagnóz se stále rozšiřuje. Zároveň je nesmysl tvrzení, že VZP měla platit 1 miliardu ročně bez ohledu na počet pacientů. Podle smlouvy by VZP hradila jen počet uskutečněných frakcí.
Vyšlo v Parlamentních listech dne 6.11.2015
JAKUB NOVÁK : TRAPNÝ POCIT Z JEDNÁNÍ VZP Soud minulý týden zprostil viny nuceného správce VZP MUDr. Pečenku. Média tuto zprávu zaregistrovala a uveřejnila, ale stále s pachutí „Je to zločinec, ale nedokázali mu to“. Dle pozorovatelů však nevina doktora Pečenky byla zcela nesporná a jeho obvinění zcela vykonstruované a účelové. Lze usuzovat, že jeho obvinění byla tak trochu pomsta jeho předchůdců ve VZP za nucenou zprávu, která je odstřihla od do té doby „neomezených zdrojů“. Ti se nyní znovu dostali přímo nebo nepřímo znovu k moci. A neváhali MUDr. Pečenku vyválet v bahně. Na rozsudek bezpochyby čekala i VZP. Jak jinak si vysvětlit způsob vyjednávání pana Kabátka o nové smlouvě s protonovým centrem. Jakmile došlo při jed-
nání ke shodě, tedy PTC souhlasilo s podmínkami navrženými VZP, Kabátek o několik dní později vzal svůj souhlas zpět s odůvodněním, že správní rada VZP nesouhlasí. Tedy, že správní rada nesouhlasí s jeho návrhy! Ačkoli při jejich projednávání tvrdil, že jsou ve VZP projednány. Snažil se jen odsunovat termín skutečného uzavření smlouvy s PTC, aby získal pro vyjednávání lepší pozici a nevadilo mu, že VZP platí vyšší cenu než ostatní zdravotní pojišťovny. A mnohem vyšší než byla v původní smlouvě. Tato taktika se však VZP opakovaně nevyplácí a největší pojišťovna se dostává do stále horší pozice pro vyjednávání. Tato napohled trapná situace však zástupcům VZP zřejmě vyhovuje. Před rokem VZP
PROTON news
radostně tvrdila, že arbitráž rozhodla o neplatnosti smlouvy a dala VZP za pravdu. Už tehdy toto tvrzení nebyla pravda a navíc nyní jiný soud rozhodl, že MUDr. Pečenka smlouvu uzavřel oprávněně. Tedy další nevýhoda pro VZP. Proč tedy VZP pokračuje v tomto trapném způsobu chování? Odpověď bude v tom, že to co není výhodné pro VZP, může být výhodné pro nějaké zájmové skupiny, které mají na současné vedení vliv. A ačkoliv je jasné, že pravda je na straně PTC, je pro tyto skupiny výhodné alespoň výše popsaná zdržovací taktika. Ta mimo jiné zahrnuje i zpochybňování protonové léčby nebo uvádění zavádějících závěrů z dostupných vědeckých výzkumů. Nejkomičtější je tvrzení, že protonová léčba produkuje „mrak neutronů“ a související riziko přídavného ozáření vzniklými neutrony. Ve skutečnosti je příspěvek sekundárních neutronů u protonového skenovaného svazku cca 100x nižší než při použití fotonového svazku o energii 18 MV. Na straně odpůrců protonu vystupují stále stejní odborníci, kteří jsou podepsáni pod slavným výzkumem Masarykovy univerzity, který „prokázal“, že protony jsou vhodné asi pro 28 pacientů ročně. Ti se snaží pozdržet nástup protonové terapie pravděpodobně z důvodu nákupu nových fotonových přístrojů. Jaká je nákupní strategie těchto zcela jistě užitečných a potřebných přístrojů, víme již z kauzy CyberKnife ministra Němečka. A za poslední dva roky se jich nakoupilo mnohem více než v předchozích letech. Pokud jsou provize prodejců podobné jako u CyberKnifu, tak se trocha špíny na protony jistě hodí.
Skutečný stav věcí způsobený jednáním VZP • veřejná dehonestace MUDr. Pečenky vykonstruovaným obviněním • zpochybnění protonové terapie a zbytečné odsunutí jejího plného využití pro české pacienty • původní smlouva byla dle soudu výhodná pro VZP jak z hlediska ceny tak z hlediska počtu pacientů • neprokázalo se jakékoliv neoprávněné obohacení PTC související s dojednanými cenami • neprokázalo se jakékoliv neoprávněné obohacení PTC v souvislosti s domnělou garancí počtu pacientů • konečným důsledkem neuzavření původní smlouvy je i vyšší cena léčby pro všechny pojišťovny • médii stále zdůrazňované označení „soukromá klinika“ se ukázalo jako podmínka ze strany státu, tedy aby výstavba PTC nebyla financována z veřejných prostředků
PŘEČTĚTE SI ČLÁNEK ZDE
PROTON news
Milí čtenáři,
Protonové centrum každý měsíc léčí více a více pacientů, dětí a dospělých. To však není zdaleka vše. Lékaři, fyzici i ostatní personál čeká příští rok nejvýznamnější událost v oboru částicové terapie - PTCOG 55 aneb světový kongres částicové terapie, ke které patří i ta protonová. Protonová terapie a její úspěchy se rychle šíří - roste počet center, roste počet léčených nemocných, stoupá množství zkušeností i povědomí veřejnosti. Jsme přesvědčeni, že právě PTCOG 55 přinese řadu nových, zejména klinických výsledků, které budou přelomem v oboru a ještě zrychlí vývoj a akceptování částicové radioterapie v radiační onkologii. Data lze dnes samozřejmě sdílet kdykoliv a s kýmkoliv na světě . Z osobních kontaktů a diskuse však vzniká inspirace pro další myšlenky a projekty mnohem snadněji. Odborníci z celého světa, a bude jich přes 1.000, se velmi těší na plodné diskuse o prezentovaných výsledcích, perspektivách vývoje i směrech spolupráce. Částicová terapie je mimořádně komplexním oborem, který stojí na znalostech a úsilí minulých generací vědců, zejména lékařů a fyziků. Praha společně s Protonovým centrem je nanejvýše vhodným místem pro setkání i z tohoto hlediska. Místní universitu založil Karel IV, císař Svaté říše římské již roku 1348 a jehož 700. výročí narození si příští rok připomeneme, v minulosti zde působilo i mnoho významných postav historie fyziky i medicíny. Za fyziku zmiňme například Tycha De Brahe nebo Alberta Einsteina, za lékaře například Jana Evangelistu Purkyně. Praha, která byla založena před více než 1000 lety a po většinu tohoto období byla centrem evropské vzdělanosti, tak bude moci celému nejen “onkologickému” světu sdělit, že i v tomto smyslu je hrdou metropolí - může všem nabídnout to nejmodernější - protonovou léčbu. Ten, kdo někdy něco organizoval, třeba i rodinnou oslavu ví, že příprava stojí mnoho sil a někdy dokonce i nervů :-). Popřejme tedy organizátorům obého v dostatečné míře. Romana Nechybová, editorka Proton News
