prosinec 2011 Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math

prosinec 2011 Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math

Všechna sláva Šrí Guruovi a Šrí Gaurángovi!

sadhu-sastra-guru-bakya hrdaya karia aikya satata bhasiba prema-majhe karmi jnani bhakti-hina ihake karibe bhina narottama ei tattva gaje Přeji si, aby slova Vaišnavů, písem a duchovního mistra očistila moje srdce. Harmonie jejich slov mě vždy odnese do oceánu Božské lásky, tak vzdáleného od špatné společnosti těch, kteří pracují jen pro vlastní uspokojení, od spekulantů a neoddaných. Já, Naróttama Dása, pěji tuto pravdu. Šríla Naróttama Dása Thákura (Šrí Prema Bhakti-čandriká)

Amrita Vání Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí Může být člověk připoutaný k smyslovému požitku dokonce i poté, co přijal zasvěcení? Proces vedoucí k dosažení transcendentálního poznání se nazývá zasvěcení. Měli bychom si být vědomi toho, že Nejvyšší Pán je transcendentální Absolutní Pravdou, my jsme Jeho věčnými služebníky, a jako takoví nemáme žádnou jinou povinnost, než Mu sloužit. Být si toho vědom znamená být skutečně zasvěcen. Absence tohoto poznání je nevědomost. Slovo „zasvěcení“ je v současné době předmětem sporů. Lidé se pyšní tím, že přijali zasvěcení od nefalšovaného (bona fide) duchovního mistra, ale jak je možné, že si dokonce i po přijetí zasvěcení zachovávají hmotná pouta? Jak je možné, že touží po tom, aby se zlepšil jejich hmotný život? Pokud se nezávislí a pyšní lidé neučí o svém vztahu s Pánem, potom se se svým zasvěcením jenom nanicovatě chvástají. Místo toho, aby se chovali ke svému duchovnímu mistrovi jakoby to byl samotný Bůh, zacházejí s ním jako se svým žákem, který je dobrý tak akorát na to, aby podporoval jejich rozhodnutí. Tím, že považují Gurua za obyčejného smrtelníka, páchají u jeho lotosových chodidel přestupky. Duchovní mistr je hoden toho, abychom ho uctívali. Nikoho bychom neměli uctívat více nežli Gurua. Služba Guruovi je nadřazena službě Krišnovi. Vyšší náboženský 

princip než služba Guruovi není. Dokonce i když to znovu a znovu slyšíme, kvůli našemu silnému poutu k tělu a domu na to zapomínáme a myslíme si, že sloužit rodinným příslušníkům a sobě samým je mnohem důležitější. Naše postavení se podobá postavení chlapce, který se tak ponořil do hry, že zapomněl na svoji povinnost studovat. Pokud po přijetí zasvěcení neprobudíme naše sklony sloužit Pánovi, nemůžeme než rozvíjet touhy po prestiži, majetku a službě našim rodinným příslušníkům. Člověk obdrží příležitost sloužit Pánovi pouze díky velkému štěstí, avšak my touto příležitostí hloupě mrháme. Následky naší bláhovosti jsou tak jedovaté, že nás zanechávají jenom zklamané. Nepochybujte o mých slovech. Jak nám mohou Guru a Vaišnavové pomoci, když nenásledujeme jejich pokyny? 

Kvalifikace žáka (pokračování z knihy „Šrí Guru a jeho milost“) Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža tad viddhi pranipatena pariprasnena sevaya upadeksyanti te jnanam jnaninas tattva-darsinah „Abys porozuměl transcendentálnímu poznání, musíš se obrátit na seberealizovanou duši, přijmout ji za svého duchovního mistra a získat od ní zasvěcení. Pokorně se dotazuj a poskytuj jí službu. Seberealizovaná duše ti může předat poznání, neboť již uzřela pravdu.“ (BG 4.34) Zde nám Krišna vysvětlil, jak můžeme pochopit, co je co, z věrohodného (bona fide) zdroje. Standard měření pravdy anebo nepravdy nesmí přicházet z této znečištěné, zranitelné sféry, ale ze sféry skutečné. A abychom to mohli zrealizovat, musíme vlastnit tyto tři kvalifikace: pranipat, pariprasna, a seva. Pranipat znamená, že se musíme tomuto poznání odevzdat, poněvadž to není obyčejný druh poznání, které jako subjekt můžeme udělat naším objektem; je nadsubjektivní. Subjekty můžeme být v tomto světském světě, avšak ve sféře nadsvětského poznání se staneme objekty. Pranipat znamená, že člověk přichází k duchovnímu mistrovi se slovy: „Skončil jsem se zkušeností z tohoto vnějšího světa; nic mě v této sféře nepřitahuje. Nyní se výlučně odevzdávám na váš oltář. Chci 

získat vaši milost.“ S touto náladou bychom měli přistoupit k tomuto vyššímu poznání. Pariprasna znamená čestné, upřímné dotazování se. Nesmíme se dotazovat s tendencí diskutovat či v náladě argumentace, spíše bychom měli všechno naše úsilí zaměřit pozitivním směrem, abychom pochopili pravdu bez pochyb a podezření. S plnou pozorností bychom se měli snažit porozumět této pravdě, neboť ona přichází z vyšší úrovně reality, o které nic nevíme. A konečně je tu sevaja, neboli služba. To je nejdůležitější věc. Snažíme se získat toto poznání ne proto, abychom mohli získat pomoc od této sféry, ne proto, abychom využili této zkušenosti pro život zde; spíše se zavazujeme této sféře sloužit. Pouze s tímto postojem se můžeme obrátit na tuto sféru poznání. Měli bychom tomuto vyššímu poznání sloužit, a ne chtít, aby ono sloužilo nám. Jinak nám nebude dovoleno do této sféry vstoupit. Absolutní poznání nepřijde sloužit této nižší sféře. My se musíme odevzdat Jemu, aby nás mohl použít a ne, že se budeme snažit my použít Jeho ve svém vlastním sobeckém plánu pro uspokojení našeho nižšího úmyslu. S náladou služby bychom se měli odevzdat Jemu a ne, že On se odevzdá pro náš nižší zvířecí úmysl. Čili, s tímto postojem bychom měli hledat sféru skutečného poznání a obdržet standardní pochopení. Poté můžeme poznat, co je co a získat správnou představu o našem prostředí. To je védská kultura. Absolutní poznání bylo vždy zprostředkováno tímto procesem, nikdy ne intelektuálním 

„Absolutní poznání nepřijde sloužit této nižší sféře. My se musíme odevzdat Jemu, aby nás mohl použít, ne že se budeme snažit my použít Jeho ve svém vlastním sobeckém plánu pro uspokojení našeho nižšího úmyslu.“ 

přístupem. Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta používal příklad včely: Na uzavřenou sklenici s medem se posadí včela. Snaží se ochutnat med tím, že olizuje sklenici. Ale tak jako včela nemůže ochutnat med tím, že olizuje vnější stranu sklenice, tak intelekt nemůže proniknout do světa ducha. Můžeme si myslet, že jsme toho dosáhli, avšak to není možné: existuje zde bariéra, stejně jako to sklo. To, čeho dosáhneme pomocí intelektu, není skutečným poznáním, vyšším poznáním. Pouze skrze víru, upřímnost a odevzdání můžeme vstoupit do této vyšší říše a stát se jejími členy. Vstoupit do vyšší sféry můžeme pouze když nám bude uděleno vízum a přijmou nás. Poté můžeme vstoupit do této země božského života. Uchazeč musí mít tedy tyto tři kvalifikace předtím, než přistoupí k pravdě, která je vyšší sférou absolutní reality. K absolutní pravdě může přistoupit jen s postojem pokory, upřímnosti a odevzdání. Podobné prohlášení najdeme ve Šrímad-Bhágavatamu a Védách. V Upanišádách je řečeno: tad vijnanartham sa gurum evabhigacchet samit panit srotriyam brahma nistham: „Obrať se na duchovního mistra. Nepřistupuj k němu váhavě nebo nahodile, ale s čistým a dychtivým srdcem.“



Pane, dovol mi, abych Ti směl sloužit život za životem Óm Višnupáda Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža natha yoni-sahasresu yesu yesu vrajamy aham tesu tesu acala bhaktir acyutastu sada „Kamkoliv se vydám, kdekoliv se narodím, ať už v těle lidském nebo šelmy, ptáka, či hmyzu, ať už se narodím v nebi, či v pekle a trpím – cokoliv, co přijde, přijímám. Netoužím po ničem novém pro můj požitek. Jediné, po čem toužím, je oddanost. Kéž Ti smím sloužit v každém svém životě. Toužím po službě, službě, službě.“ (Višnu Purána) man-mana bhava mad-bhakto mad-yaji mam namaskuru „Neustále na Mě vzpomínej, staň se Mým oddaným a služ Mi.“ (BG 18.65) Co nastane potom? mam evaisyasi – „Dostaneš se ke Mně.“ Dostaneš se ke Mně, ale nesplyneš se Mnou, jak to hlásají ti, kteří tvrdí so ham, já jsem. Ne, já nechci hlásat so ham, já jsem. Já chci hlásat dáso ham, já chci být 

Tvůj dása. Dása znamená služebník. So ham označuje vládce: „Já jsem pán, já jsem monarcha“. Já však nechci být monarchou, já chci být Tvým služebníkem. Služebník, služebník, služebník! Ne však pouhý služebník: tvad-bhritya-bhritya-paricaraka-bhritya-bhritya bhrityasya bhritya iti mam smara loka-natha „Ó nepříteli Madhua a Kaitabhy, ó Pane vesmíru. Považoval bych za dokonalost svého života a za to největší požehnání, kterým mě můžeš obdarovat, pokud bys mě přijal za služebníka služebníka služebníka Tvého služebníka.“ (Mukunda-malastotra) kamadinam kati na katidha palita durnidesah „Ó Pane, poslouchal jsem pokyny kámy, krodhy, lobhy, mohy, mady a matsarji (chtíče, hněvu, chamtivosti, iluze, pýchy a závisti). I přesto, že jsem plnil jejich příkazy, nedokázal jsem je uspokojit. Nejsou spokojeni s mojí službou. Ačkoliv jim sloužím čtyři a dvacet hodin denně, žádají ode mne víc! Myslím, že už jsem ztratil veškerý stud. Jsem nestydatý darebák. Proto sloužím těmto darebákům, neboť mě o to žádají. Bez nenávisti to konám. Najednou jsem to pochopil: „Ó člověče, jsi nestyda. Už nikdy nebudu sloužit těmto zločincům. Ode dneška budu sloužit Tobě, Pane! Ty jsi mým Pánem a já Tě uspokojím. I když vykonám pouze malou službu, budeš s ní spokojen.“ (ČČ, Madhya 22.16) 

patram puspam phalam toyam yo me bhaktya prayacchati tad aham bhakti-upahrtam asnami prayatatmanah „Pokud Mi odevzdaná duše nabídne lístek, vodu, ovoce a květinu, přijmu to. Přijmu to!“ (BG 9.26) „Ty přece nejsi nějaké zvíře, aby ses živil ovocem a listy.“ „Ano! Musím přijmout tuto pozici. Cokoliv Mi Můj oddaný obětuje, to přijmu. I kdyby Mi nabídl jed, přijmu to.“ Jed ale Pánovi nikdy neublíží. Dokonce i tehdy, je-li jed nabídnut oddanému, nikdy mu neublíží. Tuto kapacitu obdržel tím, že se odevzdal Pánovi a Pán jeho život ochrání. „Proto věřím, že když Ti teď začnu sloužit, budu šťastný.“ Haré Krišna! Musíme Mu začít sloužit teď. Haré Krišna, Haré Krišna! Nespi! Máš tu nektar, tak jak můžeš spát? Tohle je nektar! Tohle ti daruje život! I kdyby jsi zatoužil po smrti, tohle ti umřít nedovolí. Tohle tě zachrání – hari -kathá! pibanti ye bhagavata atmanah satam kathamrtam sravana-putesu sambhrtam punanti te visaya-vidusitasayam vrajanti tac-carana-saroruhantikam „Tyto nektaruplné zábavy tě naplní životem a osvobodí od vlivu Máji. Nyní bojuješ a ženeš se za ničím. Ne! Jestliže 

budeš naslouchat slovům čistého Vaišnavy, zapůsobí to jako nektar. Nebudeš už se nadále trávit jedem, kterým se sytíš ve službách kámy, krodhy, lobhy, mohy a arogance. Tohle nejsou tvoji přátelé, lze je přirovnat jedině k jedu. Jed rozdáváš a jed přijímáš. Jsi nasycen jedem. Jakmile však budeš naslouchat nektaru, jed se ztratí. Pokud obdržíš kapku tohoto nektaru, tak nikdy neumřeš. Můžeš se stát nesmrtelným. Nyní jsi smrtelník – čeká tě smrt. Jakmile však přijmeš nektar – nesmrtelnost! Žádná smrt. Haré Krišna!

  

Urážky ateistů Čaitanja Bhágavata, Ádi-khanda, 11. kapitola, Šríla Vrindávana Dása Thákura

J

ednoho dne, když Nimáj kráčel se svými studenty po hlavní ulici, předváděl příznaky velké hrdosti. Tou dobou byl Mukunda na cestě ke Ganze, v níž se chtěl vykoupat, ale jakmile spatřil přicházejícího Nimáje, utekl. Když to Pán viděl, zeptal se Góvindy: „Proč ten chlapec utekl, když Mě zahlédl?“ Góvinda odpověděl: „O Pandito, nevím. Možná šel za nějakou prací.“ Pán řekl: „Vím, proč se Mi vyhýbá. Nechce mluvit s neoddaným. Ten chlapec studuje pouze vaišnavskou literaturu, zatímco Já jen vysvětluji pandži, váti a tiku. Nemluvím vůbec o Krišnovi, proto když Mě uviděl, tak utekl.“ Pán Mukundu počastoval hanlivými jmény, ale ve skutečnosti s ním byl nadmíru spokojený. Současně nepřímo vyjevil svou totožnost. Pán řekl: „Můj drahý chlapče, jak dlouho se budeš vyhýbat mým spárům? Myslíš si, že útěkem unikneš Mé společnosti?“ Pán s úsměvem pokračoval: „Až dokončím Své studium, pak všichni uvidíte Mé vaišnavské kvality. Budu takový Vaišnava, že i Brahma a Šiva přijdou k Mým dveřím. Moji milí bratři, poslouchejte Mě. Určitě se stanu mimořádným Vaišnavou. Ti, kdo ode mě dnes utíkají, budou zítra opěvovat Mou slávu a vlastnosti.“ Když takto Nimáj promluvil, usmál se a vrátil se se svými studenty domů. Kdo by dokázal porozumět těmto zábavám,   

z nichž se Pán Višvambhara těšil, dokud mu je Pán nevyjeví? Tak pobývali oddaní v Navadvípu, jenž byl naplněn lidmi omámenými majetkem a dětmi. Jakmile tito lidé uslyšeli kírtan oddaných, posmívali se jim. Někdo řekl: „To je jenom záminka k tomu, aby si naplnili svoje žaludky.“ Jiný řekl: „Vzdali se zdokonalování znalostí a místo toho tančí jako šílenci. Co je to za chování?“ Někdo jiný řekl: „Já jsem dlouho studoval Šrímad Bhágavatam, ale nikdy jsem nenašel zmínku o tanci a pláči jako o duchovní cestě. Moji milí bratři, kvůli Šrívásovi a jeho třem bratrům nemůžeme po jídle spát. Copak v tichém zpívání Krišnových Jmen není žádná zbožnost? Musí se zpívat, tančit a hlasitě křičet?“ Takto všichni hříšní ateisté uráželi Vaišnavy, kdykoliv je zahlédli. Oddaní byli z jejich urážek velmi smutní. Zpívali Krišnovo jméno a hlasitě plakali. „Jak dlouho bude tento nešťastný stav trvat? Ó Krišnačandro, prosíme, vyjev se těmto lidem.“ Vaišnavové pověděli Advaitovi Prabhuovi o urážkách od ateistů. Po vyslechnutí těchto zpráv se Advaita Áčárja rozzlobil jako Pán Rudra a hlasitě zvolal: „Všechny je zabiju! Můj Pán, nesoucí čakru, se blíží. Pak uvidíte, co se bude v Nadii dít. Způsobím, že se Krišna zjeví před očima všech. Pak bude tato osoba jménem Advaita známá jako služebník Krišny. Počkejte ještě pár dní drazí bratři a uvidíte Krišnu právě zde.“ Po vyslechnutí Advaitových slov zapomněli oddaní na své strádání a začali s kírtanem. Jakmile se objevil příznivý zvuk Krišnových jmen, Advaita a ostatní oddaní jím byli přemoženi. Když město Navadvíp zaplavila extáze, byli bolesti způsobené urážkami ateistů utišeny.   

Šrímad Bhagavad-gítá Sárártha-varšiní-tiká komentář Šríly Višvanátha Čakravartího Thákury, který zavlažuje svým esenciálním významem s výkladem Šríly Bhakti Sádhaky Muni Mahárádži

Bhagavad-gítá 2.43 kamatmanah svarga-para janma-karma-phala-pradam kriya-visesa-bahulam bhogaisvarya-gatim prati Neinteligentní lidé, kteří jsou plni přání, touží po nebi a mluví mnoha slovy o rituálech, jež jim mají přinést sílu a požitek; slovy, která přinášejí ovoce jejich činností v podobě vyššího zrození. nebo: Srdce neinteligentních lidí jsou naplněna touhami a jejich cílem je dosáhnout nebe. Obhajují mnoho obětí a rituálů, jež vedou k bohatství, světskému požitku a vysokému zrození. (verze Šríly BR Šrídhara Mahárádži) Šríla Višvanátha Čakravartí Thákura: Jakým druhem slov mluví? Mluví slovy o různých obřadech, které přinášejí mnoho výsledků v oblasti síly a požitku; slovy, která přinášejí   

ovoce jejich činností v oblasti zrození. Šríla BS Muni Mahárádža: To je jeden z druhů živých bytostí, které si chtějí užívat v mladém a zdravém těle hmotný požitek. Dosáhnou toho tak, že provádějí různé rituály a nabízejí obětiny pro potěšení polobohů, jakými jsou Brahma, Šiva, Durga, Indra, atd. Tyto polobohy uctívají ti, kteří chtějí zůstat v tomto hmotném světě. Obzvláště v Indii je tento druh uctívání, pro dosažení lepšího hmotného života či nebeských planet, velmi rozšířený.

Bhagavad-gítá 2.44 bhogaisvarya-prasaktanam tayapahrta-cetasam vyavasayatmika buddhih samadhau na vidhiyate U lidí, kteří jsou připoutaní k požitku a síle a jejichž vědomí bylo oklamáno těmito řečmi, proto rozhodná inteligence zafixovaná na jeden cíl není dosažena. nebo: Spoutaní požitkem a majetkem a očarovaní těmito květnatými slovy Véd, proto nedosahují rozhodnutí odevzdat se Nejvyššímu Pánovi. (verze Šríly BR Šrídhara Mahárádži) Šríla Višvanátha Čakravartí Thákura: Ti, jejichž mysli přitahují květnatá slova Véd, jež jsou připoutaní k síle   

a požitku, nemají rozhodnou inteligenci pevně zafixovanou na jeden cíl (samadhau) pouze na Nejvyššího Pána. Sloveso na vidhiyate má tvar zvratného pasiva (karma kartari), což v tomto případě znamená: „Není dosažena.“ To je komentář Šrídhary Svámího. (Šrídhara Svámí žil ve 14. stol. n.l., nejedná se o Šrílu BR Šrídhara Mahárádžu)

  

Ó, Vaišnavo Thákuro! (komentář k textu písně Šríly Bhaktivinódy Thákury) Šríla Bhakti Sádhaka Muni Mahárádža ohe! vaisnava thakura, dayara sagara, e dase karua kari, diya pada-chaya, sodha he amare, tomara carana dhari. (1) „Ó, Vaišnavo Thákuro! Oceáne milosti! Buď laskavý k tomuto služebníkovi a poskytni mu místo ve stínu Svých lotosových chodidel! Držím se Tvých lotosových chodidel.“ Nacházíme zde něco, co je pro naši kulturu obtížně pochopitelné. Vaišnava je oddaný, který se odevzdal Nejvyššímu Pánovi Višnuovi, Šrí Krišnovi. Thákura je označení pro velkou, významnou osobnost. Vaišnava Thákura. „Vaišnavo, jsi velká osobnost! Jsi oceánem milosti! “ Proč? Vaišnava se totiž nehoní za vlastním uspokojením ani se o něj nezajímá. Nezajímá ho smyslové potěšení. Vaišnava pochopil, že je věčným služebníkem Nejvyššího Pána. Ať dělá cokoli, jeho jedinou motivací a jediným cílem je uspokojit Svrchovaného Pána. Aby mohl pokračovat ve službě, bere si pro sebe jen to nejnutnější k přežití v tomto hmotném světě. Proč je tedy nazýván oceánem milosti? Vaišnava je někdo, kdo nás může obdařit opravdovou   

„Buď laskavý k tomuto služebníkovi a očisti mě, prosím. Poskytni mi stín Tvých lotosových chodidel.“   

milostí. Nechová sobecké zájmy pro vlastní uspokojení. Jeho jedinou povinností je sloužit Pánovi, pomáhat Jeho částem a částečkám poznat či znovu si uvědomit toto: „Nepatříte do tohoto hmotného světa. Nejste členy toho dočasného, prchavého světa, ve kterém se jako šílenci honíte za trochou smyslového požitku.“ On je oceánem milosti, protože rozdává milost všem živým bytostem. Chápe totiž, že všechny živé bytosti jsou částečkami Nejvyššího Pána a jsou si navzájem bratry a sestrami. Pouze Vaišnava toto dokáže chápat. A jen Vaišnava se dokáže takto modlit: „Buď laskavý k tomuto služebníkovi a očisti mě, prosím. Poskytni mi stín Tvých lotosových chodidel.“ K Vaišnavovi nepřistupujeme naším světským způsobem. On není obyčejný. Pokud ho budeme vidět jako sobě rovného, pochopíme jen velmi málo. Neobdržíme tu pravou milost. Proto Šrí Čaitanja Maháprabhu ve Své Šikšáštace zdůrazňuje: trnad api sunicena taror api sahisnuna amāninā mānadena kīrtanīyah sadā harih Předně bychom se měli stát pokornějšími než stéblo trávy a tolerantnějšími nežli strom. Měli bychom ke všem živým bytostem chovat úctu a neočekávat pro sebe úctu od druhých. Tento postoj si musíme osvojit, a to přijde zároveň s realizací toho, že jsme služebníky Nejvyššího Pána.   

V tomto světě se každý snaží stát pánem, snaží se vládnout. Dokonce i lidé, kteří uctívají Nejvyššího Pána (ať už se hlásí k jakémukoli náboženství), se nechtějí zříci vlády nad sebou a svým okolím. Možná říkají: „Věřím v Boha,“ ale jen co se vyskytnou nějaké potíže, myslí si: „To zvládnu, mám dost sil. Navštívím doktora, který mě uzdraví. Bůh mě neuzdravil, ale doktor mě uzdraví. Potřebuji peníze, takže musím pracovat. Bůh mi peníze nedá. A to, co získám, bude moje – jsem to přeci já, kdo tak tvrdě pracuje.“ Za komunistické vlády v Rusku lidé na venkově neměli co jíst, a tak se chodili modlit do kostela. Prosili Pána: „Pane. Nemáme co jíst. Prosíme Tě, dej nám chléb.“ Jednou, když lidé odcházeli do svých domovů, se před nimi objevily veliké nákladní vozy řízené komunisty. Ty vozy byly plné chleba a komunisti je začali rozdávat lidem. Pak řekli: „Vidíte? Bůh vám žádný chleba nedal. To my jsme vám ho dali!“ Komunisté však nepochopili, odkud oni sami ten chleba mají. Neuvědomili si, odkud pochází obilí. Prostě ho vzali Bohu a řekli: „To je moje.“ Tedy, k Vaišnavovi nepřistupujeme, jako by byl na naší úrovni chápání. Jeho postavení je o mnoho vyšší. Proto hledáme útočiště u jeho chodidel. V modlitbě „Ó, Vaišnavo Thákuro“ se nehovoří o lotosové tváři, o lotosových rukou, útočiště se hledá u Vaišnavových chodidel – u té nejspodnější části. Tomāra carana dhari. „Držím se tvých lotosových chodidel.“

  

„Budeš-li naslouchat slovům čistého Vaišnavy, zapůsobí to jako nektar.“ Óm Višnupáda Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža   

Stálý chrámový program Nedělní festival 
#IBEäBO
t

-FLDF
t

4BOEIKB
«SBUJ
t

5VMBTÓ
1BSJLSBNB
t

1SBTÈEBN
t

ÀÈKBO
ÈSBUJ

Ranní program (denně)


.BOHBMB
«SBUJ
t

5VMBTÓ
1BSJLSBNB
t

#IBEäBO
OÈTM
%äBQB
t

ÀSJOHBSB
«SBUJ
OÈTM
#IBEäBO
t

ſUFOÓ
[F
ÀSÓNBE
#IÈHBWBUBNV
t

(VSV
1ÞEäB
OÈTM
#IPHB
«SBUJ
t

1SBTÈEBN

Večerní program (denně kromě neděle) 
4BOEIKB
«SBUJ
t

5VMBTÓ
1BSJLSBNB
OÈTM
#IBEäBO
t

-FLDF
t

ÀÈKBO
«SBUJ
OÈTM
1SBTÈEBN Bhadžan: Duchovní písně za doprovodu USBEJƦOÓDI
OÈTUSPKDž
t
Árati: Chrámová ceremonie t
Prasádam: Duchovní vegetariánské jídlo

Tištěná Gaura Vání jsou k dostání v těchto kamenných prodejnách Ganga (www.sari.cz): Praha Koněvova 51 a Brno Náměstí Svobody 17 - Dům Pánů z Lipé, 2. patro.

Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré

Áčárja Nitja-lílá-pravišta Óm Višnupád Šrí Šrímad Bhakti Vaibhava Purí Gósvámí Mahárádža

Šrí Šrí R ádhá Góvinda Gaudíja Math Sri Krishna Chaitanya Mission 8JFOFSCFSHTUSBTTF
"5PQ
t

8JFO 5FM



t
www.radha-govinda.net