Číslo 3
Prosinec 2011 Zahradníci opět nezaháleli
Vycházka ke skládce Lazce
Jiţ druhou výstavu v tomto školním roce připravili v říjnu naši zahradníci. V Městském kulturním zařízení v H. Týně pět dnů vystavovali dušičkové věnce a vazby. Ve výstavním sále se dále prezentovali naši ´keramici´, Dětský domov Robinson a Výchovný ústav Hostouň. Ţe naši zahradníci měli plné ruce práce, nám potvrdila paní Fialová, která v MKZ na prodejní výstavu dohlíţela. „Během prvního dne jsme prodali třicet věnců vašich ţáků. Mají je moc pěkné a hlavně za přijatelné ceny.“ Foto: M. Komínková
Všichni naši ţáci absolvují teoretickou a praktickou výuku, pracují s různými materiály a produkují odpady. Jak se třídí a ukládají, měli moţnost slyšet a z části vidět na rozhledně Šibeniční vrch u skládky Lazce. Vycházka ke skládce se uskutečnila 18. a 20. října 2011. Zúčastnili se ţáci 1. ročníků. Pokud jejich paměť selţe, jistě si budou pamatovat nepříjemný zápach, který se šířil ze skládky. „Cestou zpět jsme hledali kontejnery na třídění odpadu. První jsme objevili u kina, další u školy při hlavní silnici. Dále jsme se zastavili před sběrným dvorem, který se nachází vedle naší školy. V závěru bylo všem ţákům připomenuto, ţe třídíme odpad i ve škole! V kaţdé budově jsou nádoby na papír a plasty. Počasí se povedlo a vycházka byla pro všechny příjemná,“ doplnila paní učitelka Mgr. Blanka Volfíková, která se ţáky exkurzi absolvovala, a pro náš občasník zprávu připravila. Děkujeme. 1
Bezpečnost ohrožoval starý vzrostlý strom Starý vzrostlý smrk, který stál před horní budovou našeho odborného učiliště, musel být pokácen. Důvod byl ten, ţe hrozilo nebezpečí vyvrácení při nárazovém větru, a tím ohroţení na zdraví lidí. „S majiteli sousedního domu jsme se domluvili, ţe strom z bezpečnostních důvodů odstraníme, neboť ohroţuje naše ţáky a ostatní kolemjdoucí,“ vysvětlila důvod odstranění stromu zástupkyně ředitele paní učitelka Věra Jeřábková.
Na snímku je označen smrk zbavený spodních větví. Zbývalo postupné rozřezání kmene. Foto:žil
Smrk ztepilý (Picea excelsa) Smrk ztepilý je naše nejvýznamnější hospodářská dřevina. Strom se vyznačuje kuţelovitou korunou, přímým kmenem a větvením v pravidelných přeslenech. Dosahuje výšky 35 aţ 50 metrů, vzácně i více, průměru kmene aţ 1,5 metru a stáří aţ 400 let. Borka je červenohnědá aţ šedohnědá, šupinovitě odlupčivá. Jehlice jsou jeden aţ tři centimetry dlouhé, na konci zašpičatělé, leskle tmavozelené, na průřezu čtyřhranné. Samčí květy (šištice) jsou po rozkvětu ţluté, samičí červené. Plodem je nerozpadavá převislá šiška hnědé barvy a válcovitého tvaru, 8 aţ 16 centimetrů
Poslední týden v říjnu začala firma BYTES s odřezáváním větví, poté postupně krátila vysoký kmen smrku. Náročnou činnost prováděli odborníci za pomoci plošiny. Ţe bylo za pokácený jehličnan všem smutno, rovněţ řekla Věra Jeřábková. „Kaţdá rostlina, kaţdý strom je velmi uţitečný pro ţivot. Dodává do ovzduší kyslík. Strom před školou působil velmi esteticky, jeho poraţení mi je moc líto. Za tento smrk vysadíme dva mladé stromky“, potvrdila skutečnost, jak bude nahrazeno prázdné místo po pokáceném smrku. Ze stromu zůstalo mnoho materiálu, větve i rozřezaný kmen. „Chvojí se zuţitkuje na vazbu adventních a vánočních věnců, kmeny se rozřeţou a budou pouţity na podloţky pro vazby nebo na výrobky našich ţáků ´tesařů´“, doplnila informace o vyuţití zbylého přírodního materiálu, učitelka Věra Jeřábková.
dlouhá. Kořenový systém smrku je talířovitý, strom není tudíţ příliš odolný vůči silným větrům a snadno se vyvrací. Smrk nemá velké nároky na půdu, roste i na kyselejších a písčitých podkladech, vyţaduje však přiměřenou půdní vlhkost. Je klimaxovou dřevinou a roste často v souvislých porostech, v monokulturách pak opad vytváří vrstvu surového humusu, který zvyšuje půdní kyselost. Smrk není náročný na klima, je však velmi choulostivý vůči suchu a imisím. (Internetový zdroj) Stránku připravili: Radim Vozka a Lucka Žižková 2
Stáňu zaujal břišní tanec
Z historie glorioletu Annaburg Na počátku 17. století zaloţil majitel horšovskotýnského panství Vilém starší Popel z Lobkovic u vsi Horšova kolem popluţního dvora velkou panskou oboru se spoustou devíti rybníků a obehnal ji pevnou kamennou zdí, která se zachovala dodnes. Na ostrůvku jednoho z rybníků, v těsné blízkosti Horšova, postavili někdy po r. 1744 tehdejší majitelé panství Trautmannsdorfové malý barokní lovecký zámek. Tento dodnes zachovaný šestiboký altán se čtyřhrannou věţičkou a dvojitou střechou o jedné cenntrální místnosti byl pojmenován pravděpodobně na počest druhé manţelky Františka Norberta Trautmannsdorfa Marie Anny, rozené hraběnky z Herberštejna, Annaburg. V 80. letech 19. století byla kolem zámku výrazná květinová výzdoba. Později přestal zámek plnit svoji funkci a byl opuštěn. Rybník kolem opuštěné budovy, stojící na pozemcích školního statku SOŠ a SOU v Horšovském Týně, vyschl. Z ostrůvku se stalo mírné návrší v rovinatém terénu. Dnes je nejen hojně navštěvován turisty, ale konají se tu například také svatební obřady.
Na naše odborné učiliště do prvního ročníku Potravinářské výroby nastoupila také Stáňa Mayerová, pro nás jiţ známá břišní tanečnice. Pro náš občasník jsme ji poţádali o krátký rozhovor. Břišní tanec je ještě u nás málo rozšířený. Co tě k němu přivedlo? Kdyţ mi bylo čtrnáct let, navštívili jsme zámecké slavnosti a tam jsem viděla břišní tance. Začala jsem je ukazovat sestře. Začala jsem si shánět kostýmy na internetu, šije mi je také šikovná švadlena. Začala jsem se o tanec více zajímat. Jseš výhradně samouk nebo máš nějaké odborné vedení? Nemám ţádného učitele, tanec si vţdycky připravuji sama. Jsou kostýmy drahé, kdo ti je platí? Ano, jsou velmi drahé, například poslední šaty stály dvanáct tisíc korun. Nejvíc mi finančně pomáhá sestra, někdy si na kostýmy přispívám sama. Co ti tanec přináší? Mně se líbí pohyb těla, kdyţ tančím, mohu se například vyjádřit rukama, sdělit své pocity. Zatím vystupuješ jen s jedním představením. Je hodně náročné připravit nové vystoupení? Kaţdé vystoupení je zatím stejné. Přemýšlím o novém, ale co to bude, ještě nevím. Kde všude jsi už vystoupila a jaká byla odměna za tvůj tanec? Například v Horšovském Týně na zámku, v kině, na zámeckých slavnostech v Plzni, v Boru u Tachova. Někdy mě odmění finančně, ale převáţně dostávám různé dárky.
Děkuji za rozhovor.
Jak jsme vás informovali v předchozím vydání občasníku, během vycházky ţáci na stanovištích plnili úkoly. Na snímku Míša….a Lukáš Kvarda odpovídají na zadanou otázku vedoucímu skupinky, panu učiteli Lahodovi. Foto: žil.
Text a foto: žil 3
by jim měly pomáhat a né se jim smát a uráţet je. Kdo by se jim smál dala bych jim zato náký trest. Ze ţádním takovím jsem se ve základce nesetkala jsou to chudaci. Lucie Žižková
Téma: rušení zvláštních škol…
A co na to samotní žáci? V jednom říjnovém vydání Mladé fronty DNES jsme si přečetli článek o moţnosti rušení zvláštních škol a integraci dětí do ´běţných´ základních škol. Na toto téma se mezi námi rozvinula diskuse. Proto jsme si jako mladí ´reportéři´z OU řekli, ţe některé názory, samozřejmě se souhlasem ţáků-autorů, zveřejníme. Otázky zněly: Umíš si představit, ţe dítě s tělesným nebo mentálním postiţením bude chodit do ´běţné´ základní školy? Jaká je tvoje zkušenost? Jaký je tvůj názor? Pro tentokrát jsme si dovolili text nechat bez korekce, tak, jak jej sami žáci napsali. Doslovný text zaznamenala Miluška Rendlová.
Začala jsem chodit do 1 A. Základní školy učení mi moc nešlo a ostatní semi nevšímali. V prvním třídě jsem měla zlou a přísnou učitelku a jmenovala se Dana Kustenová. A neumím si představit postiţené a mentálně postiţené v běţné základní škole protoţe v základce je učivo mnohem těţší neţ ve zvlášce a rychlejší neţ zvlášce. Míša Vaňková Zvláštní školy bych nerušila a toho důvodu, ţe jsou tam upeně jiní lidé neţ na základních a nemuseli by to tam svládat a sdraví děti by se jim mohli smát šikanovat je. Míša Dregerová.
Můj názor je kdyţ při jakémkoli postiţení dítě at duševního nebo tělesného charakteru se při příchodu do normální školy se cítí vystrašený z toho co ho tam bude čekat zda li ho ostatní nebudou šikanovat zda li ho budou mezi sebou brát. Takţe handicapovaný dítě to má sloţitější neţ normální dítě.1 stupeň, 2 stupeň, 3stupen, 4 stupeň je nejhorší. Takţe si myslím ţe kaţdý má právo na normální ţivot i hendikepovaný člověk protoţe kdyţ jsou takový lidé diskriminovány tak ti lidé to strašně bolí. Dnešní společnosti vidí jenom to co chce a na tělesné či duševně zavírá oči a to není správný protoţe takto postiţení lidé by na takových okolností by byly ve světě normálním ţivotě ztracený. Musíme si vţdy uvědomit ţe i my by jsme mohli třeba po nehodě zkončit invalidní. Rozhodně nejsem pro zrušení zvláštní školy. Jedno moudro říká - nesud knihu podle obalu to znamená ţe i kdyţ je to dítě sebevíce retardovaný ještě neznamená ţe není hodné. Iveta Andrlová
Tady na ti škole se mi líbý protoţe mam tu kamarády a kamarádky. Holzäpfel Milan
Zvláštní školu by neměly rušit protoţe to bude lepší pro ty tělesné nebo mentálně postiţené. Pro mě je lepší kdyţ je ve třídě mín dětí protoţe učitelé mají na nás více času.líbí se mi tu ţe je tu více srandy mam více kámošů, nešikaných. Máme tu více volnosti neţ v základce. Lucie Hodinová Nerušila bych Zvláštní školy. Kdyţ ty děti nemaj tu schopnost tak by jim ta škola pomohla. Vyhovujeme sníţený stav ţáků, kdyţ učitelé mají na nás čas. Na naší škole je sranda můţeme se normálně bavit máme tu hodně kamarádů. Můţeme se projevit kdykoliv chceme. Míša Manoleová
Chodila jsem do normální základní školy, ţádny dítě s tělesným postiţení tam nebylo, silnější pomáhaly slapším. A proto si myslím, ţe takový děti s tělesním postiţením by měly chodit do základní školy, protoţe jsou to taky jenom lidi jako lidi. A silnější děti 4
Já bych zvláštní školy nerušila, pro handicapovaný děti by to bylo strašný. V základní škole mají přes 30 dětí ale na ty handicapovaný by neměly čas a nenaučily by se vůbec nic. V základní škole by je nemusely přijmout a mohly by to šikanovat atd…vyhovuje mi to ţe se učitelé mají víc času na nás i na ostatní. Nikdo se tu nešikanuje je tu větší volnost,můţeme se kdykoliv projevit. Sandra Brejchová
Umím si představit, ţe postiţené či mentální dítě bude chodit do běţné základní školy. Z tím chozením to by nebyl problém. Horší to bude pro to dítě. Bude se lišit od ostatních bude pomalejší. Začne šikana. Začne se stresovat. Nebude stíhat učení. Paní učitelka nebude mít tolika času na to dítě co by potřebovalo. A na konec bude propadat.A bude na tom hůř jak prospěchem tak i duševně. Odrazí se to jak doma tam i ve škole. Můţe být uzavřený atd. A nepřizpěje mu to ani na psychice. Podle mého názoru coţ můţe mít kaţdý člověk České republiky si myslím, ţe zvláštní školy by se neměly rušit. A hned z několika důvodů - 1. Prostředí, 2. Čas, 3. učitelka má na to dítě čas a pochopi to, -4. budou mít lepší průměr neţ na základní škole, 5. jsou ve stejné společnosti nejsou vyvrhelci, 6. lehčí učivo. Dítě které chodí do základní školy, je duševně vyvinuté a zralé se zapojit do řady povinností. Je zdravé jak tělesně tak i mentálně ţe. Je předpoklad ţe to učivo a tlak ve škole, který na něj bude vykonán zvládne. Ale tohle vše nezvládne to postiţené dítě. Bude to mít těţké učitelka tak i to dítě a spoluţáci z toho budou mít srandu. A takhle začíná šikana. Ty děti co jsou tělesně či mentálně postiţení ti za to nemohou. Potřebují čas své prostředí. Učitelku která je bude chápat a pomáhat jim a nedávat je pod tlak. Jak tohle budou mít ty děti budou na tom psychicky lépe. Potřebují kamarády se stejným nebo podobným hendikepem. Zdravé děti mají chodit do základní školy. A postiţené mají mít zvláštní školu. Moje zkušenost je ta ţe mám bráchu, kterej chodil do základní školy. Nestíhal učivo a tak měl špatné známky a učitelka nebrala na něj ohledy, které měla brát. Tak ţe byl pomalejší na učivo. Tak ho řiditel základní školy i s třídní učitelkou přeřadili do zvláštní školy. Chvíli to trvalo neţ si zvyk. Pak si zvyk a dobrý. Měl lepší průměr neţ na základní škole. Měl čas na učivo a i učitelku, která se mu věnovala tak jak potřeboval. Byl spokojen. Můj názor na tuhle otázku - je to nesmysl. Pokud tohle udělají, začnou těţší problémy. Který nenastali díky těm odloučeným školám. Postiţení děti potřebují své. Uţ tak mají těţký ţivot. Miluše Rendlová
Nerušit školu, kdyby rušily školu tak by neuměly nic ani psát ani číst ale kdyţ budou chodit do školy tak budou umět vše. Ale kdyby nechodily dostaly tak by neuměly nic. Jiřina Chytková Já nechci aby se rušili praktické školy kdyby chodili základních škol tak se nikdo noc nenaučí a budou závislím na partnera nebo na partnerku který prošli základkou neznamená nic kde prošel praktickou školu sice umí mín neţ ty kdo chodil do základky ale umí totéţ. Květoslava Olexová. Neměli by se rušit, protoţe by na základní škole by to měli těţké a nemuseli by tam zapadnout. Děti s tělesným nebo mentálním postiţením by bylo terčem pospěchem a šikany. Moje zkušenost je dva roky šikany a to psychický a téţ postiţený děti by to měly horší a mohly by i spáchat sebevraţdu. Köppl Tomáš Muj nazor je ţe by se zvláštní školy rušit nemneli protoţe ti kterí mají poruchi učiva by nemneli chodit do základní školy a to proto ţe ty to nezvládnou, můj závěreční názor je ne nerušit zvláštní školy. Zdeněk Dudek. Vyhovuje mi méně stav ţáků aspon by měly učitelové více času na ţáky. Klára Ondičová 5
Exkurze v Profi centru v Plzni
Hra na skutečný život
„Šičky a pečovatelé“ ze všech ročníků našeho učiliště navštívili v úterý 8. listopadu Profi Centrum v Plzni. Majitel pan Heidler předvedl nové šicí stroje a ukázal, co všechno se dá na nich dělat „Ţákům se zalíbil jeden ze šicích strojů, na kterém si nechali vyšít jméno i některé obrázky. Jeho kolega nám ukazoval jehly, cívky a další pomůcky k šití,“ sdělila Lucka Ţiţková.
První čtvrtek v listopadu proběhl na našem učilišti workshop na téma „C´est la vie“ s dvaceti ţáky prvních ročníků. Ti se ve třech aţ čtyřčlenných skupinkách přenesli do fiktivního ţivota. „Kaţdá skupinka se domluvila na osobě ve věku patnácti let, kterou budou zastupovat, a
vyplnili jí občanský průkaz,“ popsala začátek dopolední akce paní učitelka Kubecová, a pokračovala, „Mohli si vybrat cestu ţivotem sami, například dalším studiem, nahlášením se na Úřadu práce, získáním zaměstnání, domluvit si brigádu či si uţívat ţivot v hernách, a tím moţná získat rychlé peníze.“ Během jejich ´ţivotní dráhy´ museli ţáci pravidelně platit nájem a stravné, museli dávat pozor, aby se nedostali do dluhů. „Po deseti měsících proběhlo vyhodnocení. Tak se ukázalo, kdo se dostal do dluhů nebo do- konce do vězení, a kdo si vybudoval perspektivní stabilní postavení v ţivotě,“ doplnila paní učitelka s tím, ţe ţáci pochopili princip hry, pracovali samostatně a velice dobře. Foto: žil
Pod vedením pracovnice Profi Centra si Míša Thomayerová vyzkoušela práci s vyšívacím strojem. Foto: žil´
Beseda na téma ´drogy
Poslední pondělí v listopadu se ve školní jídelně konala beseda s policisty na téma ´Drogy kolem nás´. Zajímavé a poučné informace vyslechli všichni ţáci, kteří měli ten den výuku nebo odborný výcvik ve škole. Podrobnější informace vám přineseme v příštím vydání našeho občasníku. Miluška Rendlová a žil 6
Anketa: Co se Vám na nás žácích líbí a co se Vám naopak nelíbí?
Paní učitelka Hana Polanková
Paní učitelka Jana Čížková
Pan učitel Zdeněk Lahoda
Paní učitelka Marcela Šalounová
Líbí se mi, ţe všichni pracují a dělají, co mají. Na praxi nosí bílé oblečení. Samostatně pracují, i kdyţ jsem musela vyřit ostatní starosti. Nemám nic, co by se mi na ţácích nelíbilo.
Naši ţáci jsou pracovití, hodní, dokáţou pomáhat jeden druhému. Vyuţívají toho, kdyţ jsem nepřítomna. Jsou drzí, odmlouvají. Někteří ţáci nechtějí spolupracovat, coţ se mi na nich nelíbí.
Líbí se mi, jak se naši ţáci oblékají. Jsou samostatní a odváţní. Perou se za pravdu, lehkomyslnost. Nelíbí se mi, ţe tolik ţáků kouří. Rovněţ mi vadí jejich sprostá mluva.
Jsem ráda, kdyţ ţáci chodí připravení na výuku a mají zájem o učivo a spolupracují. Nelíbí se mi někteří ţáci, kteří pouţívají mezi sebou vulgární slova, která se k nim nehodí.
Paní učitelka Taťána Krupková
Paní učitelka Eva Šimsová
Paní učitelka Michaela Kazdová
Pan učitel Miroslav Solnička
Myslím si, ţe současným ţákům chybí motivace k učení, důslednost, zodpovědnost a snaha o lepší výsledky. Nelíbí se mi u některých ţáků přístup k docházce do školy. Ţáci umí respektovat autoritu učitele.
Nelíbí se mi, ţe ţáci naší školy příliš pouţívají vulgární slova. Zřejmě se tím chtějí zviditelnit. Naopak se mi líbí, ţe si umí vzájemně pomoct, a ţe se umí pojmenovat křestním jménem a ne jenom příjmením.
Líbí se mi, ţe jsou ţáci bezprostřední. Podařilo se nám společně vybudovat dobrý vzájemný vztah ve třídách „pečovatelů“ ve druhém a třetím ročníku. Nelíbí se mi, ţe jsou vulgární a chybí jim zodpovědnost.
Líbí se mi, ţe většinou ţáci mají kladný vztah k práci a ve svém oboru se uchytí. Nelíbí se mi u některých ţáků roztěkanost a velmi malý zájem o obor tesařské práce.
Anketu pro vás zpracovali: Radim Vozka, Miluška Rendlová, Lucka Žižková, Bedřiška Havlová a jip.
7
TROCHU ZÁBAVY A PŘÁNÍ NA SKLONKU ROKU 2011
Vážení a milí čtenáři, budeme velmi rádi, kdyţ se nadále v novém roce 2012 budete podílet na tvorbě našeho občasníku. S potěšením vám příspěvky uveřejníme. Nezapomeňte uvést, kdo příspěvek nebo fotografie zpracoval. Naše školní kontaktní e-mailová adresa je
[email protected]. Občasník je téţ na stránkách www.zs-oshtyn.cz.
Za obsah zodpovídá vedoucí krouţku Reportér a počítačová grafika, učitelka Jiřka Příbková. 8
