PROPAGAČNÍ MATERIÁL. Ochutnejte novinky z našeho nového jídelního lístku

PROPAGAČNÍ MATERIÁL

Ročník: II., číslo 7., vyšlo 28. 11. 2012

NEPRODEJNÉ! www. pivovarnarychte.cz

Náš partner na cestách

MAZEL NA CESTÁCH

str. 12

www.branadocech.cz

Drsný dřevorubec se rozplakal, aneb dobrá věc se podařila... str. 2 Mazel chutná i na Šrílance. Foto: Pavlína Šťovíčková.

Ochutnejte novinky z našeho nového jídelního lístku.

Volný přístup na WI-FI

Pozvánka na vánoční koncert The Boom str. 5 HISTORIE PIVA – Pivovarské vánoce str. 6 Oslavili jsme II. výročí od založení str. 8 Oslavili jsme II. výročí od založení str. 8

heslo: 475205018 Nezapomeňte nás navštívit na:

pivovarnarychte.cz

Silvestr 2012 Pivovar Hotel Na Rychtě, Klášterní 75/9, Ústí n./L., tel. 475 205 018

STŮL ČÍSLO

V CENĚ VSTUPENKY JSOU ZAHRNUTY:

Kanapky, půlnoční přípitek a půlnoční česnečka. K poslechu, k tanci a večerem provází Zdeněk Krejčí+DJ.

ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Klášterní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01 e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945 REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018 Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138 EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected] NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]

RL1205_Listopad_001_.indd 1

CENA: 300 Kč

PROVOZNÍ DOBA Pondělí – sobota 10.30–24.00 hodin Neděle 11.00–22.00 2012/05 Ročník: hodin II., č. 7.

31.12. 2012 od 18 hod.

NEZAPOMEŇTE SI REZERVOVAT MÍSTA A ZAKOUPIT VSTUPENKY NA SILVESTR 2012

1

26.11.12 16:19

DRSNÝ DŘEVORUBEC KOMÁREK SE V ÚSTÍ ROZPLAKAL

Stovky Ústečanů v Letním kině sledovaly závody dřevorubců i známé umělce

Ú

stí nad Labem – Když pomalu končil páteční Festival dřeva v ústeckém Letním kině, viděli Ústečané neobvyklý obrázek. Drsný chlap, vicemistr světa v dřevorubeckém sportu Martin Komárek, se na jevišti rozplakal. Stalo se tak, když jeho sochu čápa, kterou věnoval holčičce, jeden z návštěvníku vydražil za 30 tisíc korun. Sochu vytvořil, aby pomohl dívce Elen, která v sedmi měsících života ochrnula po očkování. „Z nemocnice jsme si donesli dceru, která se nehýbala,“ řekla její matka. Usi-

lovným cvičením nyní dívka může používat chodítko, ale potřebuje další terapii. V té ji peníze pomohou. Sochu koupil majitel pivovaru Na Rychtě Martin Prachař. „Umístíme ji u nás v pivovaru,“ prozradil. Ovšem celé páteční dopoledne bylo hlavně o závodech dřevorubců. Ve čtyřech disciplínách nakonec vyhrál Jan Svoboda. Zvláště mužům se výkony všech dřevorubců velmi líbily. „Když se snažím přeseknout nějaký klacek, často do něho buším, a nic se neděje. Jim stačí několik desítek sekund

na obrovský kmen,“ obdivoval výkony Radek Staněk. Ovšem na své si přišly i malé děti. Zvláště když se objevila hvězda dětských diskoték Míša Růžičková. Lákaly je i další atrakce, například obří nafukovací koule, ve kterých se mohly pohybovat v bazénu s vodou. „Bylo to super, nejlepší věc tady,“ tvrdil Roman Beno. Podle Martina Komárka je v Česku jen asi 25 špičkových sportovních dřevorubců. „Kdo se jím chce stát, musí se přihlásit na tréninkový camp,“ uvedl. Podle něho ale většina účastníku odpadne, když zjistí, o jak namáhavý sport jde. Kdo v pátek neměl možnost dřevorubce vidět, může se těšit za rok. Organizátoři slíbili další ročník. Vít Likáš, foto: Karel Pech a Vít Likáš. Převzato z Ústeckého deníku

DOBRÁ VĚC SE PODAŘILA

Dřevěného čápa, který je dílem dřevorubce Martina Komárka, vicemistra světa ve Stihl Timbersports 2012 a držitele evropského rekordu, vydražil Pivovar Na Rychtě dne 28. 9. 2012 na Festivalu dřeva v Ústí nad Labem za 30 000 Kč. Prostředky byly věnovány na léčbu zdravotně postižené Elenky Szymanské z Děčína. Tým

INZERTNÍ PODMÍNKY – ROZMĚRY: Sloupek Čtvrtka Třetinka Půlka Půlka výška Celostrana

1/8 1/4 1/3 1/2 1/2 1/1

44 x 132 mm 92 x 132 mm 210 x 99 mm (čistý rozměr) 210 x 148 mm (čistý rozměr) 104 x 210 mm (čistý rozměr) 210 x 297 mm (čistý rozměr)

Uvedené ceny jsou bez DPH.

Cena: 750 Kč Cena: 1500 Kč Cena: 2000 Kč Cena: 3000 Kč Cena: 3000 Kč Cena: 6000 Kč

jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání

Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci. 2 2012/05 Ročník: II., č.V případě 7. KONTAKT: zájmu volejte: 608 34 00 22 nebo e-mailujte: [email protected] RL1205_Listopad_001_.indd 2

26.11.12 16:19

Pozvánka na koncert 15 let výročí koncertů s orchestrem 22. VÁNOČNÍ KONCERT THE BOOM

z pozdějšího období tvorby The Beatles. V originálních aranžích zaznějí známé hity jako Yesterday, Strawberry Fields Forever, All you need is Love, Penny Lane, I´m the Walrus, Let it be, The Long And Winding Road, nebo trojice Golden Slumbers

V přísálí bude současně s koncertem probíhat výstava fotografií The Boom zachycující atmosféru tří návštěv Liverpoolu a nejzajímavější okamžiky z historie skupiny a orchestru. Návštěvníci koncertu si budou mít možnost nechat vytisknout na koncertě pořízené fotografie na tiskárnách Epson. Speciální úprava sálu nabídne místa k sezení a ke stání. Vstupenky budou 14 dnů před koncertem v předprodeji za 180 Kč na recepci Domu kultury města Ústí nad Labem, CK Neckermann v Pařížské ul., v prodejně Jasmína na Lidickém náměstí, v Klíčnictví v obchodním domu Albert, Informační centrum města Ústí nad Labem a v síti Ticketportal. V den koncertu bude cena vstupenky 250 Kč. Informace a rezervace na: [email protected], 776 330 953, www.the-boom.info

– Carry That Weight – The End a další. V programu zahrají The Boom s orchestrem i Lennonovy a Harrisonovy skladby z éry po Beatles. Na závěr koncertu zahrají The Boom Beatles Revival Band sérii hitů z počátků Beatlemánie.

Koncert je pořádán občanským sdružením a hudební skupinou The Boom, agenturou B. B. Art Production a Kulturním střediskem města Ústí nad Labem za podpory města Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a dalších partnerů.

– Beatles Revival Band & Symphonic Orchestra

15. 12. 2012 19:00 Dům kultury města Ústí nad Labem Velký sál HOST: PETE BEST & THE PETE BEST BAND (LIVERPOOL UK) Na sobotu 15. 12. chystá svůj 22. Vánoční koncert naše tradiční jarmareční skupina The Boom Beatles Revival Band, ve vánočním provedení v rozšířené sestavě o dechovou a smyčcovou sekci, dívčí sbor a další hudebníky. Letošní 22. ročník nabídne návštěvníkům exkluzivního hosta, kterým je PETE BEST, legendární bubeník, který s Beatles v letech 1960–1962 vystupoval např. v Liverpoolu a Hamburku a nahráli a vydali společně několik

V rámci programu koncertu by měl dále vystoupit taneční soubor Severočeského divadla opery a baletu a předvést část tanečního představení The Beatles - The Doors, ve kterém

VÝTĚŽEK KONCERTU PO ODEČTENÍ NÁKLADŮ BUDE VĚNOVÁN NA KONTO ONKOLOGICKÉHO ODDĚLENÍ MASARYKOVY NEMOCNICE V ÚSTÍ NAD LABEM skladeb, před vypuknutím Beatlemánie. V repertoáru Pete Besta a jeho doprovodné skupiny jsou skladby, které Beatles hráli mezi lety 1960–1962, včetně prvních atuorských písní dvojice Lennon McCartney.

The Boom účinkují jako hudební doprovod. Představení má premiéru 23. 11. 2012. V průběhu večera vystoupí ve více než dvouhodinovém programu The Boom tradičně se svým orchestrem a skladbami

2012/05 Ročník: II., č. 7.


3

26.11.12 16:19

PŘEDSTAVUJEME:

Mostecký Kahan

HISTORIE VAŘENÍ PIVA NA MOSTECKU

na 1/5. Po válce a vypořádáním se stávkou zaměstnanců v roce 1921 byla výroba piva rychle obnovena a dosáhla dvojnásobných hodnot z předválečných let. V roce 1948 byl mostecký pivovar začleněn do národního podniku Krušnohorské pivovary a o 12 let později do Severočeských pivovarů. V polovině 60. let dosahovala produkce piva 309 000 hektolitrů. Stará budova pivovaru vzala za své v roce 1972, kdy byla zbořena, stejně jako většina původ-

H

istorie vaření piva na Mostecku sahá až do roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům práva a privilegia na výrobu zlatavého moku. Zároveň bylo právem mílovým zakázáno vaření piva v okruhu jedné míle (tehdejší česká míle byla cca 7,5 km) od městských hradeb. Roku 1327 toto privilegium potvrdil Jan Lucemburský a o 50 let později také jeho syn Karel IV. Právo vařit pivo měli všichni měšťané, kteří si od města pronajali varnou pánev. Ti se poté nazývali pravováreční. V 16. století se v Mostě nacházelo 312 domů, z nichž 159 bylo pravovárečných. V této době zde působilo také 8 sládků, kteří byli po řeznících druhými nejbohatšími měšťany. V polovině 15. století vznikl první vrchnostenský pivovar, který náležel k hradu Hněvín. K němu v dalším století přibyl pivovar při poplužním dvoře na Zahražanech. Oba tyto pivovary však byly zbořeny během Třicetileté války, kdy došlo k jednomu z největších úpadků vaření piva na Mostecku. Po Třicetileté válce byl zřízen nový pivovar. V této době, 4

né, zvané hnědé. V roce 1572 byla městu udělena výsada vařit také pivo bílé, k jehož výrobě se používalo sladu pšeničného. V 19. století bylo vařeno 13 stupňové pivo, které sloužilo především k vývozu. Spolu s ním byla udělána také jedna várka 11 stupňového ležáku. Před první světovou válkou mostecký pivovar produkoval světlé výčepní pivo, ležák Zlatý pramen a černé pivo podle bavorského způsobu, zvané Gorenzova várka.

O PIVOVARU

ke konci 17. století, byl tedy v Mostě jeden pivovar, 5 sladoven a působili zde 4 sládci. O 100 let později tento pivovar ročně vyprodukoval 92 várek po 18 věrtelích (1 věrtel = 248 l). V této době se však musel pivovar potýkat s konkurencí v blízkém okolí, neboť práva a výsady již zanikly. V 80. letech19. století bylo v pivovaru 42 zaměstnanců a roční produkce se pohybovala okolo 30 000 hektolitrů. Roku 1899 byla postavena nová budova pivovaru v Žatecké ulici, dnešní Československé armády. Produkce se zvýšila na 100 000 hektolitrů za rok a svého vrcholu dosáhla mezi lety 1912 a 1915. Z důvodu nedostatku ječmene, sladu a uhlí v letech 1916 a 1917 však výroba klesla

ního Mostu. Místo ní vyrostla o čtyři roky později nová budova v Sedleci nedaleko Mostu. V 90. letech už pivovar pouze přežíval, spolu s pivem zde byly vyráběny také limonády. V roce 1996 se stal součástí pivovarů Radegast a v roce 1998 zcela zanikl. Ve svých počátcích se v Mostě vařilo pivo ječ-

Minipivovar Mostecký Kahan, se nachází v kompletně zrekonstruované části kina Kosmos. Pivovar v rohu restaurace a chladicí box ve sklepení, zajišťují dokonalý chod restaurace. Na měděné pípě je stálá nabídka tří dvanáctek. Světlé, tmavé a polotmavé. K tomu speciál, hezky studený a orosený. Název piva MOSTECKÝ KAHAN, je zvolen, ve snaze navázat na tradici

2012/05 Ročník: II., č. 7.


26.11.12 16:19

města Most, které je pro většinu občanů spojeno s doménou horníků a svítících kahanů, při jejich cestě za černým zlatem.

JINÝ SPECIÁL V LÉTĚ A V ZIMĚ

Přes zimu mohou lidé ochutnat např. karamelový nebo nakuřovaný vařený Kahan. Velice oblíbený je Kahan medový. Speciály se obměňují jednou za čtrnáct dní. V létě do piva přidává sládek různé příchutě. Vanilkovou, limetkovou, višňovou a spoustu dalších. V létě je speciál každý den.

PIVO SEBOU

Každé pivo, si mohou lidé odnést sebou domů. Pivo se točí buď, do litrových pet lahví přímo u obsluhy, nebo na objednávku do sudů o objemu 5, 10, 15, 30, 50 litrů.

AKCE A VEČÍRKY

Pro firemní večírky, narozeninové oslavy atd. Je k dispozici salónek s kapacitou 20–25 osob, vybaven LCD TV, Wi-Fi, hifi soustavou. Na objednávku je možná prohlídka celého zázemí pivovaru s ochutnávkou piva.

MOSTECKÝ KAHAN s.r.o, Obránců míru 2629, Most Provozní doba: Po–Čt 11:00-23:00, Pá–So 11:00-24:00, Ne 11:00-22:00. Rezervace: 777 202 280

SEVEROČESKÁ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURA  PULTY CENTRALIZOVANÉ OCHRANY  STŘEDISKA ÚSTÍ NAD LABEM, LITOMĚŘICE, DĚČÍN  ELEKTRONICKÉ ZABEZPEČENÍ OBJEKTU  FYZICKÁ OSTRAHA  VLASTNÍ TECHNICKÁ DIVIZE  SPECIÁLNÍ SLUŽBY  KAMEROVÝ DOHLED

MONITORUJE a STŘEŽÍ tel.: 475 220 886 605 261 607

 VÍCE JAK 1000 OBJEKTŮ  OBJEKTY v RÁMCI CELÉ ČR  i TUTO RESTAURACI NA RYCHTÉ

www.sba-security.cz

Naše společnost hledá pracovníky se znalostí německého jazyka pro práci v zahraničí. 2012/05 Ročník: II., č. 7.


5

26.11.12 16:19

HISTORIE PIVA – Pivovarské vánoce Vánoce v pivováru U Šenfloků

P

ivovar U Šenfloků stával v zadním traktu domu na Václavském náměstí č. 33 v Praze a byl to oblíbený lidový hostinec s výzdobou od Mikoláše Alše z roku 1909. Dům je uváděn již mezi prvními novoměstskými domy, pivovar tu byl založen před r. 1639, zrušen 1930. Bylo devět a v šenflokovském pivováru se vařilo pivo od páté ranní. Ale to už od třetí hodiny po půlnoci přebíhala sladovnická chasa s lucernami po dvoře kolem kotle. Proužky světel padaly záclonami do bytů spících nájemníků, ale žádného to nevyrušovalo. A jak hezky se spalo, když

6

starší sladovníci zpívali při várce svaté adventní písně. S rostoucím dnem přibývalo pak ruchu. Otvírala se okna, sousedé na pavlačích se pozdravovali, snídalo se a pak každý šel po své práci. Jedni zůstávali doma, druzí vycházeli z domu, hospodyně vyšly za nákupem, a sotvaže se vrátily – to bylo tak kolem deváté hodiny dopolední – vklouzla průjezdem do prvního dvora, a pak pod pavlačí se svatým Janem Nepomuckým do druhého dvora první návštěvnice toho dne, rozšafná bába s nůší na zádech a s rukama složenýma pod zástěrou. Měříc přívětivým pohledem všecky pavlače a okna, rozezpívala se: „Hádry prodají, stárý skló, kósti, hádrýýý!“ Ze kterého okna se na ni zavolalo, tam přiběhla a udělala kšeftíček. Dva krejcary za ostřižky, rozbitý hadr a nějakou hovězí kost; za tři krejcary už toho musila ale být pořádná hromádka. Někde přenechali taky starou sukni nebo „život“, a za šesták přidali i sametový „štucl“, který nechtěla hospodyně nosit už ani do trhu.

Hadrnice odešla z domu. V průjezdu u „kvelbu“ (=výčep) potkala Žida s pytlem. Ten vlezl jen do prvního dvora. Přeletěl znaleckým okem všecky pavlače, zavřískl svoje: “Hájn!“ a když se nikdo neobjevil, otočil se na podpatku a šel o dům dál.

Později proběhl dlouhým průjezdem človíček s obličejem jako mazaneček. Byl hladce oholen jako velebný pán, pusu měl jak měsíček v ouplňku a byl hezký, zdravě červený. Ten spustil hned v prvním dvoře čistou kvartou: „Dájí bróusít – nůžkýý, nóže, sekáčký, mlejnky a břitvýýý! – dájíbróusíít!“ On tu svoji říkanku

skutečně zpíval. Byl to brusič, velmi dobrý řemeslník a lidé mu velmi rádi dávali výdělek. Ke dvanácté začali se trousit flašinetáři. K Šenflokovům chodíval v letech šedesátých (1860) starý Hais, nadšený vlastenec, který ke kolovrátku zpíval svoje vlastní veršované skladby čistě vlasteneckého rázu. Hlavně „Češka“ se tenkrát velmi líbila. U nás se kolovrátkářům vůbec dobře vedlo. Jak přišli, dostali piva, co vypili! Po bytech chodíval starý člověk a nosil podivný kolovrátek. Postavil ho na podstavec a odhrnul přikrývku. Jaká to byla uvnitř krása! Za sklem byl pokojíček, upravený jako salonek. V popředí miniaturní spinet, u něho seděla panenka v krinolíně s ohromnou frizúrou na hlavě. Za ní stál rokokový panáček a hrál na flétnu. Marie Antoinetta a její bratr císař Josef II. Když flašinetář zatočil klikou, Marie Antoinetta drnkala na spinet a císař pískal na flétnu. My děti jsme na tom mohly oči nechat. Také harmonikáři a zpěváci s kytarou často navštěvovali Šenflokovic pivovar. Večer, když se hostinská zahrádka na dvoře vedle pivovaru naplnila hosty, přicházel osudem zklamaný, nešťastný „Sänger von Isphahan“, bývalý číšník, který se marně ucházel o přijetí k opeře. Tedy o hudbu a zpěvy bylo u Šenfloků dobře postaráno.

PIVOVARSKÁ ŠTĚDROST NEBYLA VŽDY VÍTÁNA

Páni sládkové bývali o Vánocích štědří především k šenkýřkám – a věděli proč! Štědrost jejich byla tak rozšířena, že ve sladovnických knihách čteme o tom, aby „…budoucně bylo dočista upuštěno od podobných

2012/05 Ročník: II., č. 7.


26.11.12 16:19

štědrovečerních darů!“ Porovnáno s dnešní obchodní pivovarskou politikou – nic nového pod sluncem! A pokračujme zápisem písařovým: „…aby žádný soused k Vánocům nedával štědrého večera nic šenkýřkám buďto kúr anebo huscí anebo cokoli. Pakli by se kdo toho dopustil, ten aby beze všeho odporu pánům starším kopu grošů českých pokuty položil“. Psáno to bylo, ale sladovníci se tím neřídili. Když nesměli dávat k Vánocům, vynahradili to šenkýřkám o Velikonocích a rozdali jim plno věcí. Páni staří věc rozvážili a dospěli toho úsudku, že v onom zápisu o štědrovečerních darech zapomenuli dodati, kterak také velikonoční dary nejsou dovoleny. Sešli se znova, porokovali, popili dobrého uleželého a písař napsal nové usnesení do knihy o rozšířeném zákazu štědrosti sladovnické.

KAREL JAROMÍR ERBEN

Jak to chodívalo v nákladnickém domě na Novém Městě pražském o posledním dnu roku 1840 sepsal tento básník a po-

sloky poslední: „A ty, chlapečku, zametej“, hodil hospodář na zem tvrdý tolar, hvozda nastavil pytel a chlapec do něho tolar chvoštěm vehnal. Na to přál podstarší hospodáři a celé rodině „šťastného nového roku“, poděkoval z daru a pak se všichni poklonivše, odešli.

KOLEDA TŘÍKRÁLOVÁ

hádkář. Nákladnický dům měl stejně jako dům právovárečný právo várečné, neměl však vlastní pivovar a tudíž vařil tzv. po střídě u souseda. Hospodář seděl v čele a my ostatní dvěma řady po celé délce stolu až ke dveřím. Tu zazní venku píseň: „Den přeslavný jest k nám přišel“, dveře se otevřely a do pokoje vešla zpívajíc chasa sladovnická, každý něco nesa: postarší feruli (cechovní znak), hvozda pytel, dva vodáci kropidlo a kadidlo vypůjčené z kostela, vykropujíce a nakuřujíce, mládek a sladomel každý po lopatce a chlapci po chvošti. Postavivše se půlkolem u dveří, zpívali dále. A když přišla slova

Bývalo na šalandách pražských pivovarů zvláště hlučno, když se blížil den 6. ledna. Pod vedením podstaršího konala se veselá pěvecká cvičení pivovarské chasy. Obzvláště slavnostním byl předvečer dne tříkrálového, kdy vybrala se chasa svátečně oblečena, v sněhobílých zástěrách se zahnutým límcem a zelených čapkách, černých kalhotách a zelených kabátcích s čamarkami. Nejdříve vykropili pivovarské místnosti, valečky a zvláště humna, „aby slad měl málo díla“, potom kotel a spilku, „aby pivo dobře zrálo“, stoky chladící, „aby se svatí Tři králové přimluvili, aby byla lepší míra“, ovšem též sklep, zvláště pak stolici paní Lidunky, ostatní místnosti a způsobem zejména slavnostním byt pana starého. Pan starý, rovněž svátečně oblečen, očekával s celou rodinou „mládence“, mezi nimiž nescházel ani „starý drak“, jinak též „fotr“ zvaný - hvozda a „chlapeček“ učeň. Slavnostně přijal pan starý koledující chasu, jež vykouřila a posvětila jeho byt, prozpěvujíc příslušné písně. Když pak refrén upomínal pana starého „.....dej nám tolar, nebo dukát......“, pokynul dobromyslně své paní „Nu, tak dej jim - dej!“ Na konec pak byla obvyklá gratulace, která končívala: „Což my všichni vám srdečně přejem, i se svatým Emanuelem“.

Při tom všem stál v čele podstarší jako vůdce chasy. Když byl obřad u konce, pan starý vůdci poděkoval a hned napomenul, aby se chasa včas a řádně domů vrátila. Na to mládenci zamířili do šenkovny, aby ji také vysvětili. V dobách tohoto tříkrálového putování byla sladovnická chasa v pražských hostincích vřele vítána. Samo sebou se rozumí, že „roznášení štěstí“ se dělo při plném korbeli. Chodívali „slaďáci“ se stejnými obřady po domech a bytech soukromých, jež měly s pivovarem

či panem starým co do činění. Buď sládkovi patřily, nebo s pivovarem jinou souvislost měly, a tak byli všude slavnostně vítáni, vysvěcovali, koledovali a křídou psali K + M + B a všechny domácí podkuřovali a kropili. Kropenku a kaditelnici zapůjčil nejbližší kostelník, zato chasa bábě svíčkové na „svěcenou vodu“ půjčila sud. Zvláštním úkolem byl pověřen mládek, který nesměl opomenout zásobu dřevěného uhlí. A tak tříkrálová koleda končívala až k ránu při plném korbeli a veselých písních. „Dej Bůh štěstí“. Petr Žižkovský Zpracováno a publikováno v Revue pro Hotel a Restaurant / SOMMELIER 2009. Prameny: Čeněk Zíbrt - Sladovnické obyčeje r. 1910, KVAS r. 1937 2012/05 Ročník: II., č. 7.


7

26.11.12 16:19

Jak probíhaly oslavy II. výročí založení pivovaru NA RYCHTĚ

8

2012/05 Ročník: II., č. 7.


26.11.12 16:20

RYCHTÁŘSKÝ

Makakové v Affenbergu jsou sice přátelští, ale je třeba zachovávat určitá pravidla. Například nedívat se opicím přímo do očí, protože to pro ně znamená výzvu k boji.

OPIČÍ HORA Č E S KO N Ě M EC KO

Vídeň RAKOUSKO Affenberg Klagenfurt Landskron

I TÁ L I E

T

S LOV I N S KO

o, co je pro Francouze Provence nebo pro Rusa Krym, jsou pro Rakušana Korutany, spolková země na jihu Rakouska. A pro mě do té doby místo, které jsem znal jen podle jména. Hned po přejezdu hranice Korutan jsem si začal do paměti zapisovat své poznatky a zážitky. Cíl putování byl jasný, Faaker See, Klagenfurt a okolí, především pak Affenberg. Před tím, než jsem se zaměřil na přírodní krásy Korutan, kterých tu je nespočet, jsem zamířil na chvilku do Klagenfurtu, hlavního města Korutan a šestého největšího města v celém Rakousku. Jeho název by se dal přeložit jako

M A Ď A R S KO S LOV E N S KO

Š V Ý C A R S KO L I C H T E N Š T E J N S KO

Palmy a opice v Alpách? Není to hloupost? Kde by se tam vzaly a co by tam dělaly? To byla klasická odpověď pokaždé, když jsem chtěl po návratu z Rakouska někomu vyprávět své zážitky.

„brod nářků“, a to podle legendy vyprávějící o vílách a démonech, kteří údajně žijí v okolních bažinách, ale to je ovšem jen jedna z pověstí.

STŘED KULTUR

Město leží u jezera Wörthersee, které představuje jednu ze stěžejních částí rakouské riviéry, jak se Korutanům přezdívá. Tato skutečnost se projevuje nejen na místních cenách hotelů, ale i pozemků. Vlastnit alespoň kousek půdy u jezera je prestižní záležitostí, tomu také odpovídají ceny – okolo sedmi tisíc eur za metr čtvereční. Kdo pozemek u jezera vlastní, tak ho neprodá. Majitele bychom mohli rozdělit do dvou skupin: státníky, nejbo-

V parku se objevují i prvky enrichmentu, aby se opice nenudily. hatší podnikatele či celebrity (z Česka sem jezdí například Karel Gott) a ty, kteří vlastní část území už po několik generací. Celé území na pomezí Itálie a Slovinska již po staletí ovlivňuje středomořská kul-

tura, což se projevuje především v gastronomii a architektuře. Jablečný sekt z údolí Lavanttal je korutanskou odpovědí na italské frizzante. Hojnost jezer svádí k rybolovu a samozřejmě i ke konzumaci úlovků. Vyhlášenou 2012/05 Ročník: II., č. 7.


9

26.11.12 16:20

JAPONŠTÍ OSADNÍCI

Průvodce Max platí za jednoho z nejlepších ošetřovatelů. delikatesou jsou zde hlavně pstruh a siven. Další korutanskou specialitou jsou takzvané kasnudel, kapsičky z těsta plněné masem nebo tvarohovo-jablkovou náplní. Středomoří v této části reprezentuje i architektura. Například na budování Klagenfurtu se podíleli italští stavitelé. Najdete tu

proto parky osázené klasickými stromy i palmami. Mě zaujala na hlavním náměstí devítitunová kašna ve tvaru draka, takzvaného lindwurma. Monument připomíná pověst o založení města, kdy skupina statečných mužů zabila u nedalekého jezera okřídleného draka.

Z hlavního města mířím vstříc alpské panenské přírodě, směrem k jezeru Faaker See, které má nejčistší vodu v Korutanech. Chystám se zde přenocovat. Všechny superlativy z letáků, které jsem si cestou k jezeru nastudoval a považoval za přehnané, nemohly vystihnout to, co jsem uviděl na vlastní oči. Alpské štíty se dotýkaly modrého nebe, sem tam halily své vrcholy do mlžného oparu a pod nimi se leskly průzračné vody jezera. Scéna jako z reklamního prospektu vybízela ke koupeli pod otevřenou oblohou. Tento přírodní wellnessový zážitek jsem si nemohl nechat ujít. Po snídani se vydávám k Affenbergu, Opičí hoře, pod hradem Landskronem, místu, kvůli němuž jsem se tam vydal. Je to soukromý park, kde žije okolo sto čtyřiceti makaků japonských. Jak jsem zjistil od ošetřovatele Maxe, všechny opičky, kdysi dovezené z Japonska, se perfektně aklimatizovaly na alpské prostředí. Aby ne, vždyť ve své domovině díky hustému kožichu přežijí i v mrazech, při kterých jiní živočichové hynou zimou. Makakové se do-

Hrad Landskron dnes slouží cestovnímu ruchu.

kážou pro potravu prohrabat i skrz více jak metr tlustou sněhovou vrstvu, což samozřejmě v landskronském podhradí nemají zapotřebí. Jejich jídelníček je pestrý, někteří si potrpí na sladké brambory, jiní na bambusové výhonky či ovocné plody, nebo si makakové jen sednou a dají si trávu. Sledování těchto zvířat v přírodě prokázalo jejich vynalézavost. Pokud zjistí, že je něco nezbytné, osvojí si nové způsoby chování a dál je pak využívají. K tomu se váže i úsměvný příběh, který mi Max vyprávěl. Rodina Gaubatzů, majitelů parku, plánovala chov makaků, a tak inFaaker See patří mezi nejkrásnější jezera v Alpách.

10

2012/05 Ročník: II., č. 7.


26.11.12 16:20

vestovala veškeré finanční rezervy do pořízení pozemku, stavby ohradníků, zázemí pro zvířata a všeho, co bylo potřeba. Po otevření parku ale zjistili, že nemají peníze na reklamu. Pomohla jim však náhoda. Učenliví makakové okoukali během návštěv ošetřovatelů, jak se otevírají dvířka výběhu, a v nestřeženém okamžiku utekli. Co se zdálo jako katastrofa pro zoopark, stalo se nakonec jeho záchranou. Během akce, při níž se opice odchytávaly převážně na dálnici mezi Klagenfurtem a Villachem, na hlavní silniční tepně na trase do Itálie, Slovinska, a vlastně celé-

Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €)

Číslo 12

Ročník XXI.

www.ikoktejl.cz

Norsko v zemi TROLLŮ str. 66

TANZANIÍ na motorce str. 78

Zimbabwe Mugabeho SAMOTA str. 18

USA GRIZZLY na dosah str. 60

Nový ZAČÁTEK 21. 12. 2012

Ročník XXI./

str. 26

Austrálie Mexiko Jamajka Trentino Slovensko Madeira Rozhovor: J. Dušek vs. J. Formánek Vesmír v obrazech ...

Cena 59 Kč/2,95

ho Balkánu, dorazily na místo i všechny zpravodajské televizní štáby. Tak se celý park a jeho svěřenci dostali do prime timu na všech televizních stanicích Rakouska. Byla to pro majitele nejlepší neplacená reklama. Od té doby se Affenberg dostal do povědomí veřejnosti a těší se stálému zájmu návštěvníků.

PTAČÍ HRAD

Tečkou za návštěvou Opičí hory je hrad Landskron, tyčící se nad parkem do sto třiceti pěti metrů. První záznamy o hradu pocházejí z 9. století po Kristu, ale až po přestavbě v 16. stole-

tí dosáhl svého vrcholu. V té době byl považován za centrum společenského života v zemi, kvůli své poloze byl ale poškozen několika požáry, způsobenými zásahem blesku. Po posledním požáru roku 1812 se už neopravila poškozená střecha hradu, který pak začal chátrat. K jeho rekonstrukci došlo až v roce 1953 a dnes slouží cestovnímu ruchu. V letních měsících se zde například konají přehlídky dravých ptáků včetně ukázek sokolnického umění. Mne nejvíc zaujal sup. Seděl jsem v hradní restauraci a čekal na oběd. Nejprve sup prole-

PŘEDPLAŤTE SI I VY A UŠETŘTE. Magazín Koktejl vychází 11x do roka. Běžná cena velké verze je 59 Kč, střední verze 39 Kč. Roční předplatné velké verze za cenu 499 Kč. Roční předplatné střední verze za cenu 279 Kč. Předplatné lze objednat několika způsoby: 1) vyplnit on-line formulář na našich webových stránkách www.ikoktejl.cz záložka předplatné. 2) poslat SMS zprávu na číslo 900 11 06 ve tvaru: velká verze A4 (29,7 x 21 cm) - OBJ KOK JMENO PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC malá verze A5 (21 x 14,8 cm) - OBJ KOM JMENO PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC 3) zavolat operátora předplatného na 475 211 088

těl kolem hradby v mé úrovni asi dva metry ode mě, což bych přirovnal k pocitu, jako by mě těsně minul rogalista, a při druhém kole si sedl na pergolu nad mou hlavou. V tu chvíli jsem již měl svou kotletu na stole a napadlo mě, zda budu muset o svůj oběd svádět boj s tímto opeřencem. Naštěstí sup jen zapózoval a odletěl. A to bylo mé doposud poslední rakouské dobrodružství. Napsal a vyfotil:

Martin Dlouhý PŘEVZATO KOKTEJL č. 2012/11 www.ikoktejl.cz

Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €)

Ročník XXI.

www.ikoktejl.cz

LISTOPAD 2012

str. 58

Rakousko OPICE v Alpách str. 92

Čína RÝŽOVÁ pohádka str. 78

Brazílie MRTVÍ odcházejí str. 70

Botswana TRABLE se lvem str. 14

100 let

KARL MAY Padouch nebo hrdina? str. 8

Časopisy vydavatelství Czech Press Group (Koktejl, Koktejl Speciál, Oceán a Everest) jsou nyní dostupné také v plnohodnotné elektronické verzi! Časopis si můžete zakoupit na internetu a mít jej stále s sebou – ve svém mobilním telefonu, tabletu, počítači, či notebooku: www.floowie.com nebo www.publero.com Více se dozvíte na: www.ikoktejl.cz – záložka ELEKTRONICKÉ VERZE 2012/05 Ročník: II., č. 7.


Číslo 11

Mike Rutzen lechtá ŽRALOKY

11

26.11.12 16:20

MAZEL NA CESTÁCH Mazel v chorvatsku. Foto: Michal kotrba.

Mazel na Šrílance. Foto: Pavlína Šťovíčková.

Mazel v chorvatsku. Foto: Michal kotrba. Pochlubte se i vy, kam až s vámi cestoval váš oblíbený Mazel. Příspěvky zasílejte na adresu redakce [email protected]

SAUNA CLUB

Ústí nad Labem – Všebořice, Slunná 812/1 http://saunaclubusti.sweb.cz ☎ 777 090 800

 společná klubová sauna  ochlazovací bazén  teplá a studená kuchyň, nápoje

 masáže dle provozní doby sauny  odpočívárna  parkoviště

Provozní doba: út, st, čt, pá, ne 15.00–21.00 h 50 % SLEVA na vstuop do sauny pro studenty v úterý a středu 12

2012/05 Ročník: II., č. 7.


26.11.12 16:19

PROPAGAČNÍ MATERIÁL. Ochutnejte novinky z našeho nového jídelního lístku

Recommend Documents