PROMĚNY PŘÍRODY studovna, texty

VY_52_INOVACE_CVSC2_06_4B

JARO / PROMĚNY PŘÍRODY – “studovna”, texty Anotace:

Tato sada textů má sloužit jako studijní materiál k tématu Jaro / proměny přírody. Osm textů (každý exmplář v počtu dvou kopií) učitel rozmístí po třídě na jednotlivá stanoviště. Žáci se rozdělí do dvojic (z nich alespoň jeden je dobrý čtenář) a pak společně obcházejí stanoviště, kde potichu pročítají připravené materiály. Po přečetní se polohlasně pobaví o tom, co se dozvěděli. V záhlaví každého materiálu jsou zvýrazněny otázky k textu. Žáci se na ně pokouší odpovědět svými slovy (jeden žák se snaží formulovat odpovědi a druhý jej kontroluje s oporou textu může jej doplnit, opravit - poté si role vymění). Dvojice žáků mohou obcházet stanoviště v rytmu řízeném učitelem (zazvonění na zvoneček či jiný signál) nebo podle vlastního tempa – přemístí se tam, kde je právě volno. Volba nejvhodnějšího způsobu obcházení stanovišť záleží na učiteli.

Autor:

Mgr. Zbyněk Machetanz

Vzdělávací cíl:

Žáci objevují propojenost živé a neživé přírody; objasňují si princip přizpůsobení organismu změnám podmínek prostředí.

Kompetenční cíl: Rozvíjení dovedností práce s textem: vyhledávání informací v textu, vyjasňování, shrnování přečteného, kladení otázek.

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám na ZŠ Příbor, Jičínská 486, okres Nový Jičín.

Proč pro období roku, které následuje po zimě, používáme pojmenování JARO?

Které slovo tvoří jeho kořen – jaký má význam?

Naši dávní předci - Slované - používali pro JARO název „VESNA“. Také české slovo „JARÝ“ je dnes už zastaralé a moc se nepoužívá. Znamenalo „bujarý, bujný, veselý, svěží“ = plný života, a vyjadřovalo to, co lidé cítí, když přijde jaro. Z tohoto kořene byla odvozena jména jako JAROSLAV nebo JAROMÍR, která se používají dodnes. Dnešní pojmenování tohoto období se odvozuje od německého slova JAHR (počeštěně „JAR“) = „rok, roční čas“. Rok se totiž kdysi počítal „od jara do jara“. To proto, že dříve lidé slavili začátek nového roku spolu s přírodou: na jaře – a ne jako my dnes v zimě. Bylo to přirozené - zvláště v dobách, kdy lidé byli závislí na tom, co jim příroda sama dá k obživě nebo co si vypěstují. Příchod jara lidé oslavovali jako zrození nového života po období temna, chladu, hladu a smrti. Konečně mohli získat čerstvou potravu, doplnit zásoby; mohli zasít plodiny a zvířata mohla přivést na svět svá mláďata. Je zajímavé, že podobný kořen můžeme slyšet také v anglickém slově YEAR (čti „jír“) = rok.


Kterým dnem kterého měsíce začíná JARO ? Čím je tento den výjimečný ? Jak dlouho trvá JARO ? Jaro začíná 21. března.

V zimě je období noci nejdelší a „denní-světelná“ část dne nejkratší. Poté se směrem k jaru začíná den prodlužovat a noc zkracovat, až se jejich délky vyrovnají. To znamená, že délka období dne, po které je světlo, je stejná jako délka období noci, po kterou je tma – obě trvají přesně 12 hodin. Jelikož jsou si obě části dne – světelná i noční – rovny, říká se tomuto dni „den ROVNODENNOSTI“. Nastává právě 21. března a oznamuje tak začátek období JARA – proto se mu někdy říká také „PRVNÍ JARNÍ DEN“.

Jaro trvá 3 měsíce: část března, celý duben, květen a část června. Končí koncem 21. června, kdy začíná LÉTO.


Proč rostliny v zimě nemohou růst? Proč zdánlivě „umírají“ a ztrácejí listy?

Jak a kde rostliny přečkávají období zimy?

Rostliny si doplňují energii jinak než živočichové: jejich „potravou“ je sluneční záření a voda obsahující živiny z půdy. V zimě sluneční záření slábne a nedokáže už ohřívat vodu natolik, aby zůstala v kapalném skupenství. Voda zamrzá při teplotě 0 °C a mění se v pevnou látku: ve vločky sněhu nebo v led. V zimě voda na povrchu i v půdě zamrzne, přestane se pohybovat a rostliny ji pak nedokážou „nasát“ svými kořeny. Rostliny tedy v zimě musí „hladovět“. Jejich listům se nedostává vody a výživy, proto usychají, žloutnou a nakonec opadávají. Rostliny v zimě nemohou růst - jen přečkávají - „spí“ a čekají na to, až teplota opět stoupne nad 0 °C. Rostliny přečkávají zimu tak, že se jejich „krev“ = míza stahuje z větví a koruny kmenem dolů a tam se ukryje hluboko pod povrchem - v kořenech. Hluboko v půdě zůstávají i v zimě teploty mírně nad nulou – půda tam nepromrzne.


Co způsobuje příchod „JARA“ a obnovení života v přídě ?

Proč je nebezpečí vzniku záplav na jaře větší než v jiných obdobích roku?

Příčinou obnovení života v přírodě na jaře je SLUNCE a jeho záření. V tomto období roku totiž slunce začíná svítit a hřát silněji – dost na to, aby se sníh a led proměnil zpět v proudící vodu. Voda začne rozpouštět různé látky a živiny obsažené v půdě a kořeny rostlin je pak spolu s vodou mohou přijímat – „pít“. Míza (= „krev“ rostlin), nesoucí vodu a výživné látky, se z kořenů začne vytlačovat nahoru, zpět do kmene a větví, a začne opět vyživovat listy.

Nebezpečí záplav je na jaře větší proto, že tání sněhu uvolní velké množství vody, ale půda je rozmrzlá jen na povrchu a nedokážu vodu vstřebat a vsáknout.


Co se přes zimu stalo s listy stromů, které na podzim opadaly?

*Kdy hrabat spadané listí?

Spadané podzimní listí vytvořilo na povrchu země vrstvu, která v zimě chrání půdu a kořeny rostlin před promrznutím. Také hmyz i další větší zvířata (například ježci) se v něm rádi ukryjí. Pod peřinou sněhu se z listí stane chutná potrava pro půdní bakterie a houby. Ty způsobí jeho tlení a rozklad a hmotu lisů postupně přemění zpět na základní látky, kterými pak obohacují půdu. Tato vrstva organických zbytků rostlin obsahuje mnoho živin pro rostliny nazýváme ji HUMUS - zlepšuje úrodnost půdy.

Na podzim je pro rostliny i půdu nejlepší, když necháme listí ležet na zemi – případně, když ho shrabeme a přikryjeme jím půdu v blízkosti kmenů stromy a keřů, aby jejich kořeny nepromrzly. Na jaře je pak vhodné listí pohrabat, aby se k půdě dostalo více světla slunce a aby se půda provzdušnila a zbavila mechu.


Kteří živočichové začínají být aktivní teprve na jaře? Z jakých důvodů nemohou být aktivní v zimě? Jak a kde tráví období zimy? Někteří živočichové nemají dostatečně teplou pokrývku svého těla, aby odolaly chladu, anebo v zimě nemají dostatek potravy - např.: hmyz (mouchy, motýli, komáři), žížaly, hlemýždi, žáby, hadi (užovky, zmije), čápi, vlaštovky, medvědi. Proto si buď vyhledají vhodný úkryt a stráví zimu ve stavu „spánku“ nebo se přemístí do teplejších krajin, kde je zima mírnější a je více potravy. V půdě se přes zimu skrývá mnoho živočichů. Je to proto, že půda chráněná vrstvou spadaného listí pod povrchem nepromrzá. Z tohoto důvodu si zde hledá úkryt mnoho různých druhů živočichů: hmyz, žížaly, hlemýždi, hadi, žáby, myši, krtci i například medvědi. Tito živočichové začnou být opět aktivní až s rozmrzáním půdy, poté vylezou zpět na povrch. Krtci například nemohou být aktivní proto, že by bylo velmi obtížné prohrabávat chodby ve zmrzlé půdě – navíc, žížaly také zalézají hlouběji do země, aby nezmrzly – takže krtci v zimě nemají potravu. Žáby se pohybují ve vodě – ta v zimě zamrzá; živí se hmyzem, který v zimě nelétá.


Jak v přírodě poznáme, že už přišlo JARO?

Proč jsou rostliny tak důležité?

JARO v přírodě se ohlašuje táním sněhu a ledu a prvními sprškami deště; půda postupně rozmrzá a uvolněná voda ji proměňuje v rozměklé bláto. S tekoucí vodou rostliny opět ožívají: tráva se začne zelenat a růst; pupeny na stromech a keřích se zvětší a začnou pučet; vykvetou první byliny, keře a stromy.

Rostliny slouží živočichům jako zdroj energie – jsou jejich potravou: rozkvetlé květy poskytují pyl a šťávu včelám a dalšímu hmyzu; mladá tráva a pupeny představují chutný pokrm pro zajíce, srny a další větší živočichy. Jelikož rostliny tvoří základ potravní pyramidy všech živočichů, spolu s jejich znovuoživením se tak na zemi může vrátit ŽIVOT v plné síle a ve všech jeho pestrých podobách.


Které byliny vykvétají na jaře jako první?

Které stromy a keře vykvétají na jaře jako první?

Nejprve vykvétají proti mrazu odolné a nízko u země rostoucí byliny: sněženka podsněžník, prvosenka jarní (petrklíč), orsej, sasanka hajní, fialky, podběl, devětsil. Je výhodné, že jsou tak malé a nízko při zemi, protože je pak chladný vzduch a občasné mrazíky nemohou poničit.

Ze stromů nejprve rozkvétají: vrby, lísky a olše. Brzy na jaře jsou totiž stromy ještě bez listí a vítr může roznášet pyl těchto stromů velmi daleko. Je pro ně výhodné si pospíšit.  Jako první z keřů vykvétá např. tzv. „zlatý déšť“.


PROMĚNY PŘÍRODY studovna, texty

Recommend Documents