Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem

dvouměsíčník 4. ročník

Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Prožíváme dobu adventní a chceme se připravit na svátky Kristova narození. Snad se každý rok tak trochu zamýšlíme, jak nejlépe jej prožít. Rád bych se v tomto úvodníku s vámi podělil o zajímavý článek slovenského biskupa Judjaka, vyšel v knize adventní a vánoční zamyšlení. Před nedávnem jsem se setkal s několika angažovanými křesťany a ti mi vyprávěli, jak mají na další dny náročný program - mikulášské nadílky ve školách, v dětských a charitativních domovech, pořádání dobročinných akcí pro bezdomovce, příprava vánočních koled, jesličkových pobožností, vánoční přání, a tak dále. Mnozí už nevěděli, kde jim hlava stojí. Shodli jsme se na tom, že už jsme z toho příliš unaveni a budeme rádi, když bude po všem. V tom se kdosi nevhodně zeptal: „A co znamená advent pro vás osobně?“ Odpovědí bylo - zaražené mlčení... Bezmocně jsme se dívali jeden na druhého. Ano, organizujeme pro druhé mnoho

Číslo 21

1

krásných, nezapomenutelných zážitků na adventní a vánoční dny. Vyrábíme svátky druhým a sami při tom zůstáváme na suchu. Venku se již začalo stmívat, přesto jsme však nerozsvítili, dovolili jsme tmě, aby nás pronikla. Možná i proto, abychom si navzájem nebyli svědky trapné situace, kterou ta otázka přivodila. Tma a ticho! Tehdy jsme si uvědomili, co vlastně znamená advent. Ano, děje se to právě teď! Sedíme tu spolu, ve tmě, bezmocně, bez pomoci a v tichu prožíváme tmu. Nikdo neodešel, nikdo nerozsvítil světlo, nikdo neřekl žádný vtip, žádné zbytečné slovo. V tu chvíli jsme společně prožívali tmu, prázdnotu a mlčení. Prožití takového okamžiku je prvním krokem k tomu, aby se člověk pohnul. Pouze ve tmě může růst touha po světle. To není pasivita. Ve skutečnosti jde o aktivní proces. Bylo by jednodušší před tmou utéci do různých aktivit, jen abychom zahnali, případně zakryli strach ze své slabosti. Člověk musí na své životní

12/2010-01/2011

cestě projít tolika omyly, zklamáními, hloupostmi i smutky jen proto, aby mohl začít znovu. Protože je Bůh větší než naše srdce zatížené hříchy, musíme jeho trpělivosti svěřovat své chyby, nedostatky, zklamání i hříchy. V onen adventní večer jsme téměř všichni tušili, že máme touhu znovu se vydat na cestu. Na cestu, na které, v duchu Ježíšovy výzvy, nebudeme zapomínat na skutky lásky k druhým, ale nebudeme zanedbávat ani svůj advent. Vždyť Vánoce mají přijít i pro každého z nás osobně a není pro ně místo v chaotických aktivitách, které jsou pro tyto dny tak typické: nákupy, nekonečné uklízení, plýtvání silami na

nesprávném místě. Nepokoušejme se, prosím, o reprízu Vánoc z minulých let, nic nechybělo, jen Bůh v nich nebyl. Možná se vám zdá tento text trochu vyhrocený. Samozřejmě, většina z nás nežije jen pro sebe a nemyslí jen na sebe. Ale můžeme sklouznout k tomu, že advent vyrábíme pro druhé, byť by to byly vlastní děti. Ale tu největší zodpovědnost neseme před Bohem každý z nás, na prvém místě, sám za sebe. Přeji všem čtenářům Farníku požehnaný advent a milostiplné prožití svátků Kristova narození. O. Stanislav

Z MATRIKY Rozloučili jsme se s těmito farníky: Ladislav Hrnčárek Blažena Slípková Jiří Pustka Věra Michálková Marie Pavlíčková Božena Krpcová

V naší farní rodině přibyly tyto děti: Michaela Sváková Lukáš Menšík Anna Klímková Martin Borák Nikol Uhrová Stela Vaverková

Kéž se jednou všichni zase sejdeme v nebi!

Vítejte v našem farním společenství!

DIÁŘ FARNOSTI  Co je před námi:  18. 12. od 9 h do 11:30 příležitost ke svátosti smíření  19. 12. Předvánoční jarmark Misijního klubka  24. 12. ve 14:30 Otvírání Betléma  9. 1. v 14:30 h Vystoupení naší scholy na ukončení vánoční doby  16. 1. Dětský karneval

Číslo 21

2

12/2010-01/2011

 29. 1. Farní ples Koncerty v kostele:  18. 12. v 15 h Koncert duchovní hudby a svátečních písní VS Kašava, FS a DFS Turiec a ĽH Stračinovci (SK), soubor a goralská muzika Koniakow (PL), Zpěváček 2010 – zlatá K. Šošovičková z Lužic u Hodonína, bronzová E. Švábová z Nového Malína u Šumperku, S. Kokešová z Kozlovic, cimbál: P. Prašivková  22. 12. v 17:30 Slavík Moravia Písně a koledy v podání M. Ševčíka, skupiny Slavíci a CM Hurčánek

ŽIVOT VE FARNOSTI  Roráty Úterý, čtvrtek, pátek v 17 h. Zvány jsou zvláště děti. Je promítán příběh Mojžíše. Děti dostávají na lístečku „domácí úkol“ (je vždy k dohledání i

na farních stránkách) a papírové postavičky, doma s rodiči z nich mají utvořit betlém. Na poslední roráty ho dítě vezme s sebou do kostela a bude odměněno.

 Jarmarky Misijního klubka V neděli 19. 12. po obou mších svatých budete mít opět možnost si zakoupit výrobky dětí a také textilní hračky. Zakoupením přispějete na dobré dílo a uděláte radost i našim nejmenším kozlovickým misionářům. Velký dík patří všem, kdo si cokoli zakoupili na říjnovém jarmarku. Vybralo se úžasných 3350 Kč. Děti

nesmírně potěšilo, že se poprvé v historii kozlovických misijních jarmarků podařilo prodat úplně vše. Jménem chudých nemocných dětí opravdu a upřímně děkujeme. Vybrané peníze putují na projekt v Zambii. Podrobnější informace na vývěsce u vstupu do kostela. Šárka Němejcová

 Vánoční pořad bohoslužeb Číslo 21

3

10/2010-11/2010

24.12. – Štědrý den 14:30 – Otvírání Betléma- Betlémské světlo 20:30 – Lhotka 22:00 – Kozlovice 23:30 – Myslík

31.12. Silvestr – ukončení roku

25.12. – Boží hod vánoční

7:30 – Kozlovice 9:00 – Lhotka 10:30 – Kozlovice

7:30 - Kozlovice 9:00 – Lhotka 10:30 - Kozlovice

16:00 – Kozlovice

1.1. Slavnost Matky Boží Panny Marie

2.1. v 10:30 žehnání koledníkům třikrálové sbírky

26.12. Svátek Svaté Rodiny – obnova manželských slibů 7:30 – Kozlovice 9:00 - Lhotka 10:30 – Kozlovice

 Betlémské světlo 2010 Svou svíčku si můžete přijít rozsvítit Betlémským světlem na Štědrý den ve 14:30 do kozlovického kostela, kde jej budou kozlovičtí skauti rozdávat u příležitosti otvírání Betléma. Světlo vám také rádi přineseme domů – stačí vhodit lísteček se jménem a adresou do jedné ze schránek, které najdete v kostele a na nástěnce na Obecním úřadě. Můžete vhazovat i lístečky se jmény lidí ve vašem okolí, o kterých si myslíte, že

by je světlo potěšilo a nemůžou si pro něj již dojít.

S přáním poklidného prožití Vánoc a šťastného nového roku. Skauti z Kozlovic

 Tip na poznámku do nových kalendářů

Číslo 21

4

10/2010-11/2010

7. února 2011, 21.10 na ČT1 pořad Na cestě – téma: Uganda (Putování po království Baganda, které se v Ugandě nacházelo a vlastně ještě nachází). Podle tajných ověřených zdrojů bude tento pořad stát za shlédnutí!

STŘÍPKY Z FARNÍ KRONIKY Rok 1948 „Místní národní výbor zařídil 15. ledna 1948 u kostela rozhlas. Zprávy MNV byly jím hlášeny poprvé v neděli 18. ledna 1948. Tím se přestalo užívat obecního bubnu. Týden před 25. lednem byly určeny k parcelaci některé církevní statky. Je obava, že tento rok nepřinese naší drahé vlasti požehnání. Otec papež Pius XII. podepsal mírovou modlitbu, která byla vysílána radiotelegrafickou cestou do celého světa. Modlitba zní: „Modleme se, aby všemohoucí Bůh měl slitování s naším postiženým světem, aby vymýtil zášť a nedorozumění a dal vítězství pravdě a milosrdenství a aby pod jeho duchovním vedením mohly národy požívati požehnání, trvalého míru. (R.Vatikán 28.1.1948).“ V pátek dne 30. ledna 1948 bylo jednáno ve vládě o statcích arcibiskupských a skončilo to tím, že byly zabrány pro stát. V pondělí 2. února byl v Praze na Slovanském ostrově v 19.50 hod. projev všech křesťanských církví pro mír, který zahájil J. E. nejdp. arcibiskup Dr. Josef Beran. V neděli dne 14. března posvětili P. Vincenc Boháč a p. farář P. Stanislav Dubina pro kozlovický kostel dva obrazy, a to obraz Nejsvětější Trojice

Číslo 21

5

a obraz ukřižovaného Krista Pána a Maří Magdaleny. Tyto obrazy pocházejí z kláštera Voršilek v Brně. 25. března 1948 jmenoval sv. Otec Pius XII. arcibiskupem v Olomouci Th. Dr. et Ph. Josefa Matochu, profesora filosofie a věrouky na bohoslovecké fakultě Palackého university v Olomouci. Na svěcení v neděli 2. května 1948 bylo z farnosti 50 lidí. V neděli 30. května byly konány volby do Národního shromáždění. Kandidátka byla pouze jedna a prázdný lístek. V Kozlovicích byla většina bílých lístků. Celostátně byla většina pro Národní frontu. V pondělí 7. března 1948 se vzdal svého úřadu náš president Dr. Edvard Beneš. Měl 64 let. V pondělí 14. června 1948 byl zvolen presidentem Klement Gottwald. V pátek 3. září v 8.10 hod. zemřel bývalý president republiky Dr. Edvard Beneš. 8. září byl za velké účasti lidu i od nás převezen z Prahy do Sezimova Ústí. Tam vykonal 10. září pohřební obřady Dr. Josef Beran, arcibiskup pražský. Dne 3. září zemřel také na Hukvaldech náš obvodní lékař Dr. Emil Franta. Muselo se pak jezdit nějakou dobu k obvodnímu lékaři do Brušperku. V neděli 24. října byla pořádána slavnost svěcení a předání hasičského vozu. Posvětil jej zdejší farář P.

10/2010-11/2010

Stanislav Dubina. Kázání měl P. Vilém Tvarůžek, farář z Chlebovic. Mši sv. s asistencí obětoval P. Josef Peč, farář

z Hukvald. Odpoledne bylo slavnostní předání vozu a proslovy. Slavnost byla zakončena lidovou veselicí.“ Z farní kroniky vybrala Božena Kubečková

ZA HUMNY  Stará Ves n. O. – Středisko mládeže  Adventní noční bdění, 10.-11.12.2010  Téma: svatý Josef pracovitý snoubenec. Začátek: večeří v 19 h na faře. Program: modlitba & hudba, adorace, skupinky, ztišení, diskuse, půlnoční mše svatá, scénka, recitál, noční putování s Josefem. Info: od 15 let, potvrď sms nebo emailem svůj příjezd, možnost přespání ve vagónu, sobotní snídaně.

 Silvestr ve Vsi, 30.12.2010 – 1.1.2011  Zábava, duchovní program, sportovní aktivity. Začátek. 30.12.2010 v 10 h ve Staré Vsi, konec 1.1.2011 po obědě. S sebou: spacák, teplé oblečení, tenisky do tělocvičny, dobré boty a něco na zub do společné silvestrovské kuchyně  Cena: 300,- Kč / 250,- (členové o. s. ANIMA IUVENTUTIS) Přihlášky e-mailem na [email protected] nebo tel. či SMS na 558 669 413, 731625 718

 Štramberk – výstava betlémů do 19.12. 2010

 Muzeum Zdeňka Buriana, otevírací doba je (mimo pondělí) od 9 do 12 h a od 12:30 do 16 h

 Frýdek – Místek - koncerty

 21. 12. v 18 h v chrámu sv. Jana a Pavla v Místku J.J.Ryba – Česká mše vánoční  25. 12. v 16 h ve frýdecké bazilice tradiční vánoční koncert Ireny Magnuskové, Petra Strakoše, Aleše Písařovice

 Frýdlant nad Ostravicí  Adventní duchovní obnova pro dívky, 17. – 19. 12. 2010  pro dívky od 14 do 18 let, Téma: Maria v mém životě se s. Vincentou Kořínkovou a P. Romanem Macurou Příjezd: v pátek mezi 14-16 h, ukončení v neděli po obědě. Cena: Číslo 21

6

10/2010-11/2010

100 Kč za ubytování + příspěvek na jídlo dle možností. S sebou: Bibli, růženec, breviář, spacák, hodinky (pokud možno) Přihlášky: S.M.Vincenta Kořínková, [email protected], mobil:723477525  Vánoční koncert 28. 12. v 18 h, farní kostel Pěvecké sdružení Janáček.

 Prašivá – Silvestr 2010

 V dřevěném kostelíku sv. Antotína Paduánského 31. 12. mše svatá v 15 h. Slouží P. Bohumil Vícha.

 Taizé, Francie – Pouť důvěry, 30.1. – 7.2.2011

 Interkontinentální setkání mladých v Taizé – všichni jsou pozváni, aby se vydali na cestu osobního hledání…  Pro všechny starší 17 let, přihlášky posílejte na: [email protected], více informací o komunitě bratří na http://www.taize.fr/cs  „Taizé je místem modlitby, která nese k Bohu i lidi, kteří se modlit neumí nebo nemohou, je místem smíření a pokoje.“

ZADÁNO PRO ty, kdo si dali termín „do Vánoc ...“ Vánoce pro všechny Jsme lidé různí, různě žijeme své životy všední i sváteční, a proto není divu, že můžeme i různě slavit Vánoce. Na druhé straně máme rádi určitý řád a jistotu, a proto nám dělá dobře, když věci a události běží, „jak mají“. Z toho důvodu jsme si dohodli některé rituály a rádi je dodržujeme. A tak jsou Vánoce plné různých zvyků, o kterých rádi vedeme spory typu „jak má vypadat správný bramborový salát“. Zaběhané vánoční rituály nás mohou uklidňovat, ale také brzdit a omezovat. Může být těžké prožívat Vánoce bez duchovního obsahu - jen jako svátky Číslo 21

7

pohody, klidu, rodiny, bez toho, že je to hlavně oslava narození Ježíše. Prožívat Ježíšovo narození se dá v mnoha životních okamžicích těžkých i radostných, ve chvíli, kdy jsem uprostřed velké rodiny i sám. Vánoce jen jako svátky pohody a klidu, bez duchovního rozměru, se těžce prožívají v časech zlých, kdy mnou zmítá neklid a smutek. Vzpomínám si na jedny své „netradiční“ Vánoce. Vše začalo tak, že jsem jako nezkušená mladá manželka kdysi na začátku adventu vyslovila přání, že bychom nové 10/2010-11/2010

linoleum mohli mít v kuchyni položené „do Vánoc“. To jsem netušila, že pro muže je někdy konkrétně formulované přání rozkazem, a protože před Vánocemi nebyl dříve čas, začalo se s pokládáním linolea na Štědrý den ráno, neboť „z liturgického hlediska začíná vánoční doba až půlnoční mší“. Nemusím asi líčit, co položení linolea s provozem kuchyně a domácnosti udělá, jakou nervozitou může být doprovázené, zvláště když to děláte poprvé a ještě ho chcete svařovat. V tu chvíli padla všechna moje vysněná přání o poklidném Štědrém dni plném rituálů, vánočních příprav a rodinné pohody. Držel mě jen duchovní rozměr Vánoc. Říkala jsem si: „Panna Maria přece taky nerodila v pohostinném domově, ale ve chlévě; ze začátku narození Ježíše vypadalo jako fiasko,

andělé a pastýři potom byli příjemným překvapením až ke konci...“ Nakonec se vše stihlo bez většího výbuchu hádky. Večeřeli jsme o pár hodin později v kuchyni s novým linoleem a rozbalovali dárky ve chvíli, kdy se už ostatní nudili u večerní pohádky. A já jsem si odnesla do života několik poučení, z nichž nejdůležitější je asi to, že prožití Vánoc nemusí vždy odpovídat našim představám, že Jeho pokoj je něco hlubšího než jen vánoční pohoda a že oslava Ježíšova narození může probíhat různě - třeba i ve chlévě - ať už pociťujeme chlívek v našem bytě, v našich vztazích nebo v naší duši. (Vybráno z časopisu Rodinný život 5/2008, Mgr. Petra Feglerová klinická psycholožka)

Farník na výzvědách 24.11.2010 se na faře konala přednáška s promítáním. Byla v dopoledních hodinách, takže pro mnohé nevhodná doba. Proto otiskujeme článek z KT (32/2010), kde paní Kristina Mezereková prozrazuje část z toho, co jsme se dozvěděli na její přednášce. Afrika - Kongo Nachází se zde polovina všech lesů v Africe, zemí prochází druhý největší vodní tok světa, na východě se tyčí pětitisícové velehory. Podnebí je tropické, dešťů dostatek, půda úrodná. Země vyváží diamanty, zlato, měď, uran, ropu a další přírodní zdroje. A přesto tamní lidi svírá chudoba, válka, epidemie, pověry, znásilňování žen. O to důležitější roli zaujímá ve zdejších podmínkách katolická církev a její charita – s pomocí zahraničních dárců. Z těchto končin se

Číslo 21

8

10/2010-11/2010

z monitorovací návštěvy vrátily dvě dívky z pražské Charity, Petra Matulová (PM) a Kristina Mezereková (KM). Zeptali jsme se jich na jejich misi. Žádný jiný světadíl nemá tolik dětí jako Afrika. Jak se podle vašich zkušeností žije dětem v hlavním městě Konga? PM: V desetimilionové Kinshase jsou desetitisíce dětí nuceny doslova bojovat o holý život v ulicích drsného města. Důvodů, proč se ocitají na ulici, je několik: chudoba (rodiče je neuživí), pověry (děti bývají obviňovány z čarodějnictví), neznalost (mladí rodiče nevědí, co si s dětmi počít, když pláčou, jsou hyperaktivní, hladové) a nejčastěji kombinace toho všeho. Jak lze těmto dětem pomoci? KM: Nejlepší cestou je navrátit dítě zpět do rodiny nebo mu najít rodinu náhradní, protože je téměř nemožné chtít po malém dítěti, aby se osamostatnilo, aby se o sebe na ulici postaralo. A jsou případy, kdy se návraty do rodiny dějí. Sociálním pracovníkům se podaří vysvětlit, že jejich dítě opravdu nemůže být posedlé ďáblem. Anebo se zapojením do nějakého rozvojového projektu snažíme danou rodinu vymanit z chudoby tak, aby se mohla o své děti postarat. Ale je to velmi náročný a dlouhý proces. A bohužel jsou i případy, kdy návrat dítěte do rodiny není možný. U takových dětí je pak důležité najít jim jinou cestu směřující k důstojnému způsobu života. Pro nejmladší děti založila naše partnerská organizace centrum, kde probíhají alfabetizační kurzy, kde je dostupná alespoň základní lékařská péče. A u těch starších se nejvíce osvědčila podpora odborného vzdělávání, díky němuž si mohou později vydělávat peníze, najít si bydlení, a tak se dostat z ulice. V tom všem se Charita angažuje, a proto jsme do Konga jely. Jak konkrétně se Češi v Kongu angažují? PM: ….v rámci programu Adopce na dálku® díky štědrosti a uvědomělosti dárců z ČR podporujeme školní docházku více než 250 dětí z Kinshasy a z Kikwitu…. Většina dětí z programu navštěvuje školu sv. Kristýny…. v letech 2007 až 2009 jsme se v rámci rozvojového projektu podíleli na její rekonstrukci a rozšíření. V současné době jde tedy o jednu z nejkvalitnějších škol v okolí. Žáci, kteří ji ukončují, si odnášejí nejen teoretické znalosti, ale mnoho z nich absolvuje také kurzy výpočetní techniky či šití… Dalším projektem, který se snažíme podpořit, je učňovské vzdělávání pro slabší studenty a děti ulice, kteří by měli se studiem problémy a těžko by zvládali výuku na střední škole. Kongo je zmítáno válečným násilím

Číslo 21

9

10/2010-11/2010

KM: Již od 90.let trvá v Konžské demokratické republice krvavý konflikt, v němž proti sobě stojí armáda a rebelské skupiny z Konga i z okolních států. Rebelové usilují o kontrolu území bohatých na cenné nerostné suroviny. Jejich kruté praktiky mají největší dopad právě na obyčejné lidí žijící v chudých vesnických oblastech v severním a jižním Kivu. Rebelové nejen zabíjejí, ale též plení vesnice a znásilňují. Nedostatečně vyzbrojená a špatně placená konžská armáda se bohužel také často spíše podobá rebelským skupinám, protože i vojáci jsou nuceni kvůli boji o holé přežití často přistupovat k rabování. Před těmito hrůzami lidé utíkají do klidnějších oblastí, kde přebývají v uprchlických táborech či hostitelských rodinách. V současné době jich je na východě země okolo půldruhého milionu. Co na vás nejvíc zapůsobilo při cestě do této části Konga? PM: Největším a též nejkrásnějším překvapením pro nás byla všudypřítomná naděje. Lidé na východě Konga žijí ve strašlivých podmínkách a jsou neustále v ohrožení života. Přesto však nepřestávají doufat, že se situace změní k lepšímu, k čemuž jim pomáhá v prvé řadě víra v Boha. O co se zde snažíte? KM: Náš současný humanitární projekt je zaměřený na zemědělství. Na poskytnuté půdě budou uprchlíci moci pěstovat distribuované sazenice brambor, zelí, fazolí a amarantu. Úroda jim zajistí dostatek obživy, a tím se sníží jejich závislost na dodávkách potravin od humanitárních organizací či na pomoci z hostitelských rodin. Díky zemědělské činnosti se tedy uprchlíci mohou stát samostatnými, nebudou nuceni zůstávat pasivní, což je v případě takové krize velmi důležité. Mohou se tak alespoň částečně postavit této beznadějné situaci a znovu nabýt svou důstojnost, která velmi utrpěla během dlouhého konfliktu a vynucené závislosti na pomoci ostatních. Jak na vás působila africká bohoslužba ve srovnání s českou? V čem jste se v Kongu cítily obohaceny? PM: Bohoslužby v Africe jsou velmi živé, plné tance a zpěvu, ale také poměrně dlouhé. Jedna mše sv. trvala dokonce neuvěřitelných 7 hodin! Místní nám však vysvětlovali, že pro ně je mše sv. nejen setkáním s Bohem, ale také jakousi kulturní událostí, a tak nevidí důvod, proč by měla trvat třeba jen hodinu, jako je tomu u nás. Navštívily jsme také dětskou mši sv. a musím říci, že to byl nádherný, jedinečný zážitek. Už zdálky jsme slyšely zpěv dětí, který zněl doslova andělsky. V katedrále bylo více než 1000 dětí – seděly v lavicích a houpaly nožkama. Během zpěvů pak všichni nadšeně vyskakovali, tleskali a vlnili se do rytmu hudby. Bylo to až nepopsatelné! Zvláště když si uvědomíme, že jsme se nacházely v oblasti postižené válečným konfliktem, v místech, kde byly tisíce dětí uneseny místními Číslo 21

10

10/2010-11/2010

rebely a nuceny bojovat jako dětští vojáci. A všem těmto dětem takový osud stále hrozí. I přesto jsme v jejich očích viděly jiskřičky naděje a radosti. Naše farnost Kozlovice přispívala (sbírka pod vánočním stromem) na studium dívky Juliet z Ugandy. Dívka dostudovala a z programu Adopce na dálku byla vyřazena. Od července 2010 podporujeme novou ugandskou „dceru“ jmenuje se Rita Nalukwago.

Narodila se v roce 1996, bydlí v Kiyagi, má 6 sourozenců. Oba její rodiče mají HIV/AIDS. Studuje střední školu (Buwooya Trust Academy), ráda by se stala zdravotní sestrou.

Když se řekne ... Smrdět jako Herodes Když někdo výrazně a odporně páchne, ať už v důsledku střevních potíží nebo že se nemyje, říká se, že „smrdí jak Herodes“. Herodes je jméno několika judských králů a vladařů idumejského původu. Nejvýznamnějším je Herodes Veliký, který byl v letech 37 až 4 před Kristem židovským králem. Byl to bezohledný a krutý vladař. Jeho jméno je spojeno s vyvražděním chlapců mladších dvou let v Betlémě. Jeho syn Herodes Antipast byl oním vladařem, k němuž Pilát poslal svázaného Ježíše. A jeden z vnuků Herodes Velikého, Herodes Agrippa I., byl přítelem římského císaře Caliguly, s nímž byl společně vychován. Za něho bylo obnoveno židovské království v původním rozsahu.

Tento Herodes Agrippa I. pronásledoval křesťany. Dal popravit apoštola Jakuba a Petr jen zázrakem unikl stejnému údělu. Herodes Agrippa byl sice lehkomyslný, zároveň však dobrosrdečný a okouzlující a získal si přízeň Židů. Když jednou zasedl v královském rouchu na trůn a pronesl řeč k Židům, lid začal provolávat: „To mluví Bůh, ne člověk!“ A pak čteme: „Tu jej postihl Anděl Páně za to, že si přivlastnil čest patřící jen Bohu: zemřel rozežrán červy (Skutky apoštolů 12,23).“ Lze si představit, že to nebyl dobrý konec. Jeho tělo zahnívalo zaživa. Tak se dostal smrdící Herodes i do českého úsloví. Vybráno z knihy Začněme u Adama aneb okřídlená rčení Vilém Schneeberger, Návrat Domů, 2003

FTÍPEK Pět profesionálních deformací kněze  Číslo 21

11

10/2010-11/2010

I kněží se umí zasmát své roztržitosti a sami dali dohromady tento seznam: - když v kuchyni otevře skříňku, tak před ní poklekne - když v divadle přechází v hledišti z jedné strany na druhou, tak se uprostřed ukloní či poklekne - když si v zimě obléká šálu, tak ji nejdříve políbí - když jde na pivo, tak si tácek nedá pod půllitr, ale na půllitr - při mytí nádobí talíře purifikuje (tj. stírá opatrně obsah směrem dolů)

MYŠÍ STRÁNKA

Číslo 21

12

10/2010-11/2010

Myší stránku tvoří Eliška Toflová

******************************************************************* Uzávěrka příštího čísla je 22. 1. 2011. Nápady a připomínky, nabídky spolupráce: o. Stanislav Kotlář – [email protected] ,Věrka Kociánová – [email protected], Jiřka Pindelová – [email protected]

Číslo 21

13

10/2010-11/2010