Projektová část představuje uskutečnění několika lekcí výtvarné výchovy s dětmi na venkovské malotřídní základní škole

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 15. června 2016

Mgr. Martina Mašková

2

Anotace Práce je zaměřena na možnosti rozvíjení citlivého vztahu dětí mladšího školního věku k přírodě, konkrétně ke stromům, cestou výtvarné výchovy. Teoretická část je tvořena myšlenkami, které se týkají osvojování přírody a znázornění stromu, z výtvarných publikací, metodik, pracovních sešitů a učebnic výtvarné výchovy některých autorů. Seznamuje s výtvarnými projekty a řadami zabývajícími se stromem a jeho částmi. Zahrnuje ukotvení zvoleného tématu v Rámcovém vzdělávacím programu pro první stupeň základní školy. Připomíná alternativní osnovy výtvarné výchovy. Objasňuje pojem výtvarná řada. Projektová část představuje uskutečnění několika lekcí výtvarné výchovy s dětmi na venkovské malotřídní základní škole.

Klíčová slova: strom, znázornění stromu, osvojování přírody, výtvarná výchova, výtvarná řada, environmentální výchova

3

Abstract This final thesis is focused on opportunities how to develope primary school children´s relations to nature, especially to trees, through art education. The theoretical part consists of some ideas concerning nature and representation the tree of different authors of art books, methodical books, workbooks and textbooks for primary school pupils. It also includes art projects and art series taking interest in trees and parts of them. This part also shows the position of this topic in The General Curriculum for primary schools. It doesn´t forget about The Alternative Curriculum of Art Education. The project part gives you ideas how to teach art at small village schools with composite classes.

Key words: tree, representation of the tree, concerning nature, art education, art series, environmental education

4

Poděkování Děkuji PhDr. Aleši Pospíšilovi, Ph.D. za jeho ochotu a odborné vedení při vypracovávání této závěrečné práce.

5

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 7 I. Teoretická část 1. Osvojování přírody a znázornění stromu .................................................................................. 9 1.1 Ve výtvarných publikacích ............................................................................................. 9 1.2 V metodikách výtvarné výchovy .................................................................................. 11 1.3 V pracovních sešitech pro výtvarnou výchovu ............................................................. 15 1.4 V učebnicích výtvarné výchovy .................................................................................... 16 1.5 Nabídka výtvarných projektů zabývajících se stromy .................................................. 19 1.6 Texty vhodné pro motivaci a inspiraci do hodin výtvarné výchovy ............................. 21 2. Současný vývoj v pojetí výtvarné výchovy na základních školách .................................... 24 2.1 Alternativní osnovy výtvarné výchovy ......................................................................... 24 2.2 Rámcový vzdělávací program ....................................................................................... 26 2.3 Školní vzdělávací program ............................................................................................ 27 3. Výtvarné řady...................................................................................................................... 28 II. Projektová část 4. Výtvarný projekt „Strom“ ....................................................................................................... 30 4.1 Cíle výtvarné řady ......................................................................................................... 30 4.2 Organizace výtvarného projektu ................................................................................... 30 4.3 Charakteristika lekcí výtvarného projektu .................................................................... 31 4.3.1 Strom – námětová expozice ................................................................................... 31 4.3.2 Cesty semínek stromů ............................................................................................ 32 4.3.3 Projekt realizovaný ve 3., 4. a 5. ročníku ............................................................... 33 4.3.4 Zadání domácího – pátracího úkolu – můj (náš) strom .......................................... 36 Závěr ........................................................................................................................................... 37 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................................ 39 Seznam příloh ............................................................................................................................. 41 Přílohy ......................................................................................................................................... 42 Zdroje příloh…………………………………………………………………………………… 65

6

„Jsme součástí přírody. Zachovávejme živoucí kontakt se vším, co dýchá a roste.“ (Markéta Hejná)

Úvod Ve své závěrečné práci jsem se zaměřila na možnosti rozvíjení citlivého vztahu dětí mladšího školního věku k přírodě, konkrétně ke stromům, cestou výtvarné výchovy. Cílem této práce je ukázat některé cesty navázání kontaktu dětí s přírodou, se stromy, prostřednictvím výtvarného tvoření. Ukázat dětem, že je nutné dát stromům vědět, že o nich víme, že s nimi chceme navázat spojení, být s nimi v souladu a také být jejich ochránci, tak jak jsou oni ochránci pro nás. Stromy jsou považovány za jednu z nejdůležitějších součástí přírody, proto je nutné, aby i děti – naše budoucí generace – si důležitost stromů a všeho, co s nimi souvisí, uvědomovaly. Stromů míjíme denně několik a ani často nevnímáme jejich význam, krásu, stáří, co vše mají ve své paměti. Teoretická část je zaměřena na pojetí osvojování přírody a ztvárnění stromu ve výtvarných publikacích a metodikách výtvarné výchovy, na seznámení s některými výtvarnými projekty a řadami zabývajícími se stromem a jeho částmi. Dále je uvedeno zahrnutí zvoleného námětu v alternativních osnovách výtvarné výchovy a v Rámcovém vzdělávacím plánu. V teoretické části je také objasněn pojem výtvarná řada. Praktická část obsahuje návrh a realizaci vlastní výtvarné řady na malotřídní Základní škole v Řečici.

7

I. Teoretická část

8

1. Osvojování přírody a znázornění stromu Příroda a stromy se ve výtvarném zpracování objevovaly a objevují často. Jsou součástí našeho života a nekonečným zdrojem inspirace. Je však nutné si uvědomit, že bychom si jich měli vážit a chránit je.

1.1 Ve výtvarných publikacích Příroda učitelka, nebo příroda umělkyně? Umělec, který vyslovil tuto větu, později několikrát obměňovanou, že totiž příroda je pravou učitelkou umění, to asi nemyslel jinak, než že v jejích formách a proporcích je třeba hledat poučení pro vlastní práci od pečlivého studia přírody přes parafrázování přírodního tvaru, případně k vyhledávání struktur.1 Jaromír Uždil také zmiňuje, že je na pováženou pokládat rovnítko mezi zdravé a krásné. Stromům, které mají dost vláhy, dost místa kolem sebe, nejsou vystaveny exhalacím, lze krásu, kterou vyčteme z jejich růstu, větvení, mohutnosti, plnosti listoví, bez váhání přičíst. Dojme nás i strom, hledající své bezpečí svalnatými kořeny, obemykajícími skálu, nebo se ve stepi kryjící proti větru terénními nerovnostmi a nízkým vzrůstem… Mrtvý strom nás může upoutat jakousi tragičností svého zjevu… Na podzim se svým odcházejícím listím nám může sloužit jako příklad vztahů mezi odcházejícím (umírajícím) a krásným. Ani tudy nevede tedy jednoznačná cesta k rozlišení krásného, méně krásného a nekrásného v přírodě.2 Mezi nebezpečí, která jsou pro pedagogy přichystána, patří jistě i určitá jednostrannost, přeceňování právě těch přístupů, které začínají (zpravidla i končí) u vnější formy věcí. Dřívější estetická výchova (která se týkala umění, ne přírody) s tím má své zkušenosti. Estétství je ale stejně nebezpečné jako krajní pedagogický instrumentalismus: a to ve snaze chápat estetiku přírody jako aplikovanou ekologii a využívat ji jednostranně k poučování o ochraně přírody a životního prostředí. Bylo by ideální, kdyby takový – ekologicky pozitivní vztah se projevil jako důsledek estetického zaujetí. 3 Tyto názory můžeme doplnit slovy Aloise Toufara, který říká: „Ruka pedagoga by neměla dítěti nikdy navlékat pouhou oprátku rozumu, neboť jednostranně rozvinutý rozum je nepřítelem umění. Člověk, který je ovládán jen holým rozumem, ztrácí přirozený cit, jeho instinkt se otupuje

1 [Srov.] UŽDIL, Jaromír. Mezi uměním a výchovou. 1. vyd. Praha, 1988. s. 202-203. 2[Srov.] Tamtéž, s. 207-208. 3[Srov.] Tamtéž, s. 215.

9

a malátní, inspirativní studnice se uzavírá a vysychá do chudosti, srdce jen trpně poslouchá a ztrácí vzlet.“ 4 V knize Základy výtvarné výchovy v kapitole Studium přírody Otmar Homolka říká: „Studium přírody v jejích mnohotvárných projevech mělo vždy ve školách s výtvarným zaměřením zvláštní význam a často ústřední postavení jako východisko a inspirační zdroj k různým výtvarným činnostem. Způsoby, formy, koncepce a cíle tohoto studia se však měnily v důsledku nově vznikajících pohledů na přírodu na základě prohlubujícího se vědeckého a uměleckého poznání. V postupujícím civilizačním procesu se vztah člověk – příroda stává stále aktuálnějším. … Okruh výtvarného studia přírody si nejen podržuje svou tradicí vytvořenou platnost, ale získává na významu svým v mnoha směrech kvalitativně novým zaměřením. Jeho znakem je uvolňování prostoru novým námětovým oblastem a přirozenému, spontánnímu a autentickému výtvarnému projevu, vycházejícímu z osobnostního zaujetí a citového prožitku vjemu. …Cestou pro tvorbu je maximální součinnost smyslového vnímání s tvořivými složkami, opírajícími se o poznání výtvarných principů a prostředků, které umožňují výtvarně transponovat i osobitě parafrázovat přírodní jev či princip… Výtvarné studium přírody se uskutečňuje předně kresbou, malbou a modelováním. Vychází z přímého optického vjemu (nebo haptického či kinestetického), usměrněného specificky zaměřeným pozorováním. Kromě studia podle přímého názoru sem patří i následné vyjádření zpaměti, při němž se výrazně uplatňuje výtvarná paměť a rozvíjejí se představivost a fantazie… Za základní výtvarně didaktické problémy při studiu přírodnin považujeme výtvarné osvojování vegetativních zvláštností a struktur, morfologických zvláštností a struktur, morfologických zvláštností organických a anorganických forem, studium anatomických druhových zvláštností a výtvarné vyjadřování pohybu a rytmu v přírodě… Vhodně zvolený námět má vliv na objevování nekonvenčních výrazových prostředků, což směřuje k osobitému výtvarnému vyjádření.“ 5 Profesor psychologie Rudolf Arnheim se ve svém díle Zamyšlení nad výtvarnou výchovou vyjadřuje o raném uměleckém výtvoru jako o jednom z nejsilnějších prostředků sloužících lidské mysli k orientování se v prostředí. „Svět, k němuž nás smysly přivádí, zdaleka není snadno srozumitelným místem. Vezměme si jako příklad spletitou síť stromu. Abychom mohli stromu porozumět, musíme si uvědomit, že jeho struktura je uspořádána kolem vertikálního centra 4 KARBUSICKÁ, L. Výtvarná výchova a dítě (sestaveno z pozůstalosti Aloise Toufara). Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1985, s. 30. 5 ZDENĚK, Mirko, Jaroslav BUREŠ, Otmar HOMOLKA, Zdeněk MUSIL, Bohumil SEDLÁČEK, Raoul TROJAN. Základy výtvarné výchovy. 1. vyd. Praha, SPN, 1987, s. 51, 52.

10

kmene, od něhož se rozpínají větve všemi směry. Hierarchie stále menších článků začíná u masívního středního sloupce kmene a postupuje k jemným větévkám, listům a květům. Tato struktura však zdaleka není zřejmá na první pohled. K jejímu odhalení je třeba výrazně bystré analýzy. Z kreseb a maleb malých dětí víme, že takové analýzy je dosahováno v raných letech života. První obrazy stromů, které zdaleka nejsou snahou o mechanické zpodobení, svědčí o mnohem inteligentnějším výkonu vizuálního zachycení základní struktury rostliny a následném převedení této struktury ve druh takového vzoru, který je dosažitelný na obrazovém povrchu nebo v sochařském médiu.“ 6 Pan profesor upozorňuje na to, že není důležité, jestli dítě kreslí něco z přírody podle skutečnosti anebo zpaměti, ale podstatný je vlastní smysl pro formu a vynalézavost. Dále zdůrazňuje hodnotu výrazu, např. směřování vzhůru v případě stromu. Také poukazuje na prostředky dynamického výrazu, který vnáší život do obrazů přírody, do mraků, vodopádů, stromů stržených vichřicí.7 Dodejme ještě autorovo doporučení pro učitele ve vztahu k dětem: „V umění stejně jako v každé jiné oblasti vzdělávání, je nejlepším učitelem ne ten, kdo předkládá vše, co ví nebo kdo poskytuje vše, co může dát, ale ten, kdo s moudrostí dobrého zahradníka sleduje, soudí a pomáhá, když je třeba pomoci.“ 8

1.2 V metodikách výtvarné výchovy V knize Výtvarná výchova v předškolním věku její autoři hovoří o tom, že výtvarné činnosti mají svůj základ ve smyslovém, ale i rozumovém poznání skutečnosti. Protože je v nich zahrnuta i citová vazba ke světu, hovoříme o „estetickém osvojování“. Vytváří se jím trvalý vztah k věcem, přírodě a lidem, utvrzuje se radost z činnosti. Dovednosti a návyky, které dítě získává, vyúsťují do tvořivého postupu, v němž vůdčí úlohu hraje představa a vůle dobrat se jejího uskutečnění.9 Nejčasnější dětské kresby znázorňují zpravidla jen izolované představy – obrazy člověka, domu, stromu rostoucího blízko něho a květiny, slunce.10 Někdy se dají dětské kresby číst jako znamení, kterými se dítě odvolává na své zkušenosti s věcmi - jablko jako kulaté, strom je napřímen…11

6 ARNHEIM, Rudolf. Zamyšlení nad výtvarnou výchovou. Listy České sekce INSEA 3/1997, s. 7. 7 [Srov.] Tamtéž, s. 8, 9. 8 Tamtéž, s. 10. 9 [Srov.] UŽDIL, Jaromír, ŠAŠINKOVÁ, Emilie. Výtvarná výchova v předškolním věku. 3. vyd. Praha, SPN, 1983, s. 13. 10 [Srov.] Tamtéž, s. 22. 11 [Srov.] Tamtéž, s. 23.

11

Pro pedagogické vedení výtvarného projevu by měla být důležitá zásada: neodvolávat se jen na zrakovou zkušenost, nedokazovat např., že strom je mnohem vyšší než člověk, ale spíš důsledně rozvíjet všestranný zájem o svět.12 Podle autorů patří strom mezi grafické podoby, kterými se dítě velmi záhy zabývá a které se po dlouhou dobu vyvíjejí ve stále dokonalejší tvar. Logika jeho vývoje se poněkud podobá vývojové linii lidské figury – paňáka. Je to zpočátku jen vzhůru trčící linka, kterou v pravém úhlu a v pravidelných intervalech přetínají kratší vodorovné čáry, na nichž jsou umístěny ovály – kroužky, představující něco jako chomáče, listí a jehličí se dosud nerozlišuje. Tyto „chomáče“ bývají zpočátku i umístěny (navlečeny) na svislé úsečce – kmeni přímo. Brzy je „R – princip“ porušen a větve se odklánějí v kosém úhlu od kmene, později se větvení komplikuje, přibývá vedlejších větviček, které se k hlavním zase nejčastěji přimykají v pravém úhlu. Ještě později se „prastrom“ dělí na strom jehličnatý a listnatý, přičemž ten jehličnatý ožívá v dětské představě zejména díky symbolice Vánoc.13 Listnatý strom je nejčastěji stromem ovocným, visí na něm plody. Jeho větve se zužují daleko radikálněji a nápadněji, než tomu skutečně v přírodě je. Listy vyrůstají na okraji mohutných větví a tvoří jakýsi ornament. Snaha vykreslit jednotlivé listy na stromě a nespokojit se s celkovým náznakem koruny je dítěti vlastní, dokud mu barva a štětec neukážou jiné možnosti. Proporce stromu jsou podřízeny celku obrazu a významu ostatních věcných prvků v něm. Postava může být větší nebo menší než dům – v žádném případě nemáme zvláštní pocit „nesprávnosti“ a disproporce, jako jej neměli ani naši předkové ve čtrnáctém století, když se dívali na miniaturní stromy na obrazech gotických mistrů. Znakové vlastnosti stromu jsou i pro nás tak prvotní, že odchylky v proporci nic neznamenají. V celku obrazu rozhoduje vždy význam zobrazené věci a ten je v případě postavy větší než v případě stromu.14 Je zajímavé zjistit, které podněty urychlují rozvoj jednotlivých grafických typů – třeba člověka, domu, stromu. Je to především snaha o věcnost, o shodu mezi obrazem a skutečností, která zdůrazňuje, co je pro zobrazenou věc podstatné, o čem dítě ví a co je zajímá. Věcnost se však týká především těch znaků, bez nichž by daná věc přestala být sama sebou, tedy u lidské postavy

12[Srov.] UŽDIL, Jaromír, ŠAŠINKOVÁ, Emilie. Výtvarná výchova v předškolním věku. 3. vyd. Praha, SPN, 1983, s. 24. 13 [Srov.] Tamtéž, s. 29. 14 [Srov.] Tamtéž, s. 32.

12

hlavy, končetin, u stromu kmene, větví, listí. 15 Děti ve věku 4 až 5 let ve své kresbě odliší stromy od květin a dovedou rozlišit i stromy jehličnaté a listnaté.16 Výchova estetického vztahu dětí k přírodě by se podle autorů měla projevovat v učení dětí dívat se na obyčejné věci a hledat v nich zajímavé a přitažlivé rysy, oceňovat zvláštnosti přírodnin – jejich tvary, barvy, zvláštnosti povrchu i struktur, fantastické tvary kořenů a větví, barevnost listů a plodů, všímat si svého okolí – proměn v přírodě. Vyhledávat místa, z nichž se otevírá zajímavý pohled na okolí, poznávat jednotlivosti i větší celky – strom, les, zahradu, vesnice mezi stromovím, učit děti chránit přírodu a životní prostředí. 17 Podobně jako u dětí předškolního věku i autoři metodiky Výtvarná výchova v 1. a 2. ročníku uvádí, že u dětí na začátku školní docházky by měl učitel prostřednictvím výtvarných činností žáky nenásilně vést k tomu, aby se učili vidět krásu v okolním světě.

18

V rámci výtvarného

osvojování přírody v 1. ročníku se děti učí pozorovat, jaké je barevné bohatství ve spadaném listí, jak tvarově rozmanité jsou vykotlané kořeny starých stromů, jak se od sebe liší struktury jejich kůr. Hlouběji vnímat a prožívat přírodu kolem sebe bychom měli děti učit pomalu, trpělivě a bez frází upozorněním na určité jevy, podněcováním fantazie, soustředěným zahleděním. Snažit se úzce spolupracovat s prvoukou. 19 Ve výtvarném poznávání přírodních struktur můžeme uplatnit jak formu výtvarné hry, tak dětského pokusnictví a objevování výrazových možností různých materiálů. Z technik použijeme zejména otiskování (listů, plodů, semínek). K tiskům se blíží frotáž, při níž využíváme dřeva s vhodnou kresbou. Rovněž zajímavý je postup nanášení barvy na hrubé prkénko a ruční přetisk na přiložený papír. Tím vznikne velmi zřetelný a dokonalý otisk let dřeva a přesné zakreslení suků. Když žáci uvidí své frotáže, nejen že budou spokojeni s výsledky své výtvarné činnosti, ale uvědomí si i estetický účinek zcela běžného materiálu, jakým je např. dřevo. Utváří se tak i žákův citový vztah k všedním a opomíjeným přírodním objektům nebo strukturám

15 [Srov.] UŽDIL, Jaromír, ŠAŠINKOVÁ, Emilie. Výtvarná výchova v předškolním věku. 3. vyd. Praha, SPN, 1983, s. 33. 16 [Srov.] Tamtéž, s. 86. 17 [Srov.] Tamtéž, s. 163. 18 [Srov.] POUPA, Vladimír, VOSEČEK, Jan. Výtvarná výchova v 1. a 2. roč. 4. vyd. Praha, SPN, 1984, s. 22. 19[Srov.] Tamtéž, s. 58.

13

prostřednictvím výtvarných činností. 20 Úkolem vyučujícího je přivést děti k tomu, aby se naučily v přírodě hledat a objevovat její krásu a bohatost. 21 Od druhého ročníku se vytváření citlivého estetického vztahu k přírodě rozšiřuje o důraz na rozvoj tvořivých schopností a fantazie. Můžeme toho dosahovat shlukováním materiálů a vytvářením různých sestav přírodních prvků se zřetelem na jejich estetickou působivost. Žáci poznávají tvary, barevné tóny a odstíny, povrchové struktury (i hmatem) přírodních materiálů. Hravými činnostmi je dotvářejí do různých podob podle svých představ a personifikují je. 22 Ve 3. ročníku přecházíme k uvědomělejšímu poznávání přírodních zákonitostí růstu. Objevujeme, výtvarně vnímáme a hodnotíme tvary rostlin a stromů, především růst a větvení, tvar koruny stromu, listů apod. Poznávání těchto základních přírodních zákonitostí vychází ještě z hravé činnosti. Například princip větvení můžeme navodit tak, že žáci trubičkou rozfoukávají skvrnu tuše nebo barvy. Porovnáváním se skutečnou větvičkou a její stavbou můžeme poukázat na přírodní zákony růstu. Rozfoukávání skvrny můžeme v rámci jedné dvouhodinovky spojit s vytvářením reliéfu větvičky nebo kořenů z hlíny, skládáním dřívek, otiskem krátké větvičky do plastelíny a jejím odlitím do sádry apod. V podzimních či jarních měsících si na vycházce všímáme stavby, růstu a větvení i stromů bez listů. Tyto poznatky v hodině výtvarné výchovy zobecníme (využíváme poznatků z přírodovědy a vlastivědy) a aplikujeme např. modelováním reliéfu stromu nebo větvičky z hliněných válečků, které sestavujeme a lepíme na podložku na základě poznání morfologické stavby… Někteří žáci se mohou pokusit o siluetu bezlistého stromu nebo větvičky pastelem nebo vodovými barvami. Při zobrazování přírodnin musíme mít dostatečný názorný materiál, doplněný případně obrazovým materiálem. Přitom však názorné pomůcky neslouží k věrnému kopírování, ale spíše k poznání a uvědomění si přírodních zákonitostí (růst a morfologie rostlin, barva, struktura, symetrie, asymetrie apod.). Rozvíjí se přitom výtvarné vnímání a porovnávání bohatosti tvarů v přírodě a odstraňuje se postupně schematičnost zobrazení stromů („osekané“ stromy) a jiných přírodních tvarů. 23 Přírodniny můžeme využít i při úkolu, ve kterém studium a pozorování přírodních tvarů posuneme do fantazijní oblasti. Např. pokroucený kořen můžeme využít k pohádkovému námětu

20 [Srov.] POUPA, Vladimír, VOSEČEK, Jan. Výtvarná výchova v 1. a 2. roč. 4. vyd. Praha, SPN, 1984, s. 61. 21 [Srov.] Tamtéž, s. 75. 22 [Srov.] Tamtéž, s. 78. 23[Srov.] MACKO, Anton, NEVŘELOVÁ, Otília. Výtvarná výchova v 3. a 4. ročníku. 4.vyd. Praha, SPN, 1987, s. 41.

14

(personifikovat jej) nebo k dekorativní úloze. Morfologickou stavbu stromu můžeme dotvářet některými znaky na základě pohádky (např. javorové housličky, zakletý strom).24 Snažíme se poukazovat na krásy přírody a její ochranu. Při vycházce můžeme poukázat na to, že přírodniny potřebné k zobrazování nezískáváme ničením stromů a rostlin, ale hledáme spadané a osekané. 25 Ve 4. ročníku se zaměříme i na barvy přírody jako celku a na barvy jednotlivých přírodních tvarů. V činnosti dále vycházíme z pozorování podzimních barev na vycházce, z prohlížení vhodných výtvarných děl a barevných fotografií. Z výtvarných principů uplatníme zejména kontrast přírodnin a pozadí. 26 Objevujeme neobyčejnou přírodu a nekonvenční pohled na ni. 27

1.3 V pracovních sešitech pro výtvarnou výchovu V úvodu k Pracovnímu sešitu pro žáky 1. – 3. ročníku promlouvá autorka k dětem a vysvětluje, co je to „výtvarný“, tzn. vytvořený vlastníma rukama a vlastní představivostí. Naznačuje jim, že kreslením a malováním si zvykají říkat to, na co myslí a co cítí. Učí se dívat kolem sebe a vnímat svět všemi smysly. Malovat i to, co nevidíme, ale pouze cítíme: hmatem, čichem a možná i srdíčkem. 28 V kapitole „Jak kreslí příroda“ inspiruje autorka děti k uvědomění si, kde všude můžeme vidět čáry a linie v přírodě, poukazuje na to i fotografií a kresbou (Jiřího Johna) kůry stromu a vyzývá je, aby se dívaly kolem sebe a hledaly. V části „Vůně pod polštář – Stromy a rostliny, které voní“ vybízí autorka děti k tomu, aby nakreslily vším, co mají po ruce, jak voní stromy, na které si vzpomenou nebo které si vymyslí. V kapitolce „Všude kolem je zelené houští“ vede autorka děti k barevnému vyjádření představ o přírodě. V části „Po čem šlapeme“ se autorka zaměřuje na různé smysly dětí a promlouvá k nim těmito slovy: „Na podzim máme pod nohama měkce ustláno. Šlapeme po listí, které šustí, po spadaných semínkách a plodech. Šlapeme po všem, co stromy a keře od jara nosily a nyní nabízejí těm, kteří 24 [Srov.] MACKO, Anton, NEVŘELOVÁ, Otília. Výtvarná výchova v 3. a 4. ročníku. 4.vyd. Praha, SPN, 1987, s. 42. 25 [Srov.] Tamtéž, s. 44. 26 [Srov.] Tamtéž, s. 135. 27 [Srov.] Tamtéž, s. 137. 28 [Srov.] DVOŘÁKOVÁ, Hana. Výtvarná výchova na prvním stupni I, Pracovní sešit pro 1. – 3. ročník. 1. vyd. Havlíčkův Brod, Tobiáš, 1996, s. 3.

15

se umějí obdivovat barvám, vůním a tvarům.“

29

Na tato slova navazuje pobídka ke hraní si

a k výtvarné činnosti, ve které děti otiskují listy, semínka a plody stromů. V úvodu k Pracovnímu sešitu pro žáky 4. a 5. ročníku autorka přibližuje náplň pracovního sešitu, který je zaměřen zejména na výtvarné práce z oblasti světa představ a fantazie. Najdeme zde i zajímavé inspirativní úkoly týkající se stromů: „Mohu tě, strome, pohladit?“, kde autorka děti vybízí k zamyšlení nad důležitostí stromů, podobností člověka a stromu, k pozorování stromů a k nahlédnutí na zobrazení stromu výtvarnými umělci. Pro příklad můžeme uvést tato výtvarná ztvárnění stromů: Vincent van Gogh: Studie stromu, Gustav Klimt: Strom života. Část „Kůra – kůže stromu“ vede žáky k tomu, aby se stromu dotýkali, k snímání struktury jeho kůry k frotáži. „Strom kamarád“ je vybídnutím k zamyšlení a vytvoření filmu inspirovaného povídkou Rajneshe Oshoa, která je zpočátku o krásném vztahu stromu a člověka a poté smutným dokladem naší konzumní společnosti. Část „Kořeny“ poukazuje na podobnosti člověka a stromu. 30 V rozvíjení námětu stromu pokračují někteří autoři i ve výtvarné výchově na druhém stupni. Pan doktor Igor Zhoř se ve Výtvarné výchově v projektech I (pracovní sešit pro 6. a 7. ročník) věnuje stromům z několika pohledů. Autor projekt uvádí výzvou českého výtvarníka Milana Knížáka, který nás vybízí k tomu, abychom si se stromem povídali, objímali ho, navázali s ním spojení, chránili ho, abychom ho považovali za svého bratra. Dále autor žákům poskytuje různé aktivity a výtvarné techniky vedoucí k poznávání stromů a všeho, co s nimi souvisí. Projekt je doplněn ukázkami obrazů stromů (H. Rousseau – Procházka v lese, P. Mondrian – Tři studie stromu, německý renesanční dřevoryt z 15. století – Selský tanec). 31

1.4 V učebnicích výtvarné výchovy Marta Pohnerová představuje první kapitolu své publikace „O všem živém“ jako úzce spojenou s výukou přírodních věd. Říká, že poznání směřuje zevnitř na povrch. Nepokládá za prioritní vnější vizuálně řízený záznam, ale zaměřuje se na hledání vnitřního smyslu života všeho živého,

29 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Výtvarná výchova na prvním stupni I, Pracovní sešit pro 1. – 3. ročník. 1. vyd. Havlíčkův Brod, Tobiáš, 1996, s. 34. 30[Srov.] DVOŘÁKOVÁ, Hana. Výtvarná výchova na prvním stupni II, Pracovní sešit pro 4. – 5. ročník. 1. vyd. Havlíčkův Brod, Tobiáš, 1998, s. 63, 64. 31 [Srov.] ZHOŘ, Igor. Výtvarná výchova v projektech I., Pracovní sešit pro 6. a 7. ročník. 1. vyd. Havlíčkův Brod, Tobiáš, 1995, s. 54 – 59.

16

včetně života dosud nenarozeného. Podle autorky je hlavním smyslem výuky zprostředkování zážitku údivu a výchova k postoji respektu a úcty k živé modré planetě. Kresba, malba a prostorové ztvárnění rostlin a živočichů musí být založeny na soustředěném pozorování přírody. Pro výtvarné vypravování je důležitý přímý prožitek. 32 I autor Zdeněk Hosman uvádí, že v soudobé české výtvarné pedagogice lze odkazovat na pojetí duchovní a smyslové výchovy, tedy zaměřenost na vlastní smysly, tělesné procesy, prožitky a sebeidentifikaci…. Poukazuje na to, že ve výtvarném studiu skutečnosti budou rozhodující mnohostranné typy a způsoby motivací umožňující všem žákům bez omezení využívat jejich rozdílné dispozice, například vizuální zaměření, taktilní a kinestetické podněty, zkoumání struktur, textur, profilování výtvarného rukopisu žáka ve vazbě na výtvarná média a tak podobně….33 Oborová teoretička a akademická sochařka Věra Roeselová při srovnávání různých výtvarně výchovných proudů shrnuje výtvarné osvojování přírody do tohoto učiva: 1. Bezprostřední smyslové podněty, jejich prožívání a citlivé reagování – výtvarné hry a akce, 2. Promýšlení námětu, hledání jeho alternativních podob a obsahů, 3. Rozvíjení fantazie a představivosti – asociační proměňování představy navozené známou skutečností, výtvarné parafráze, nadřazení individuálních vztahů k realitě nad její objektivní přepis 4. Ztvárnění přírodnin – vnímání, pozorování a vyjádření jejich povrchu a stavby, tvaru a barvy, uplatnění jejich výrazových hodnot. 5. Využití různých pracovních postupů – změna měřítka, volba detailů, zkoumání povrchů, využití polyekranu, zmnožování pohledů atd. 34 Výtvarná pedagožka a ilustrátorka Zdislava Holomíčková, zabývající se tvorbou osnov výtvarného oboru ZUŠ, do části poznávání, prožívání a hodnocení světa přírody a lidí zahrnuje cestu k řešení problémů spojených s ekologickým vyčerpáním naší planety a s odumírajícími

32 [Srov.] POHNEROVÁ, Marta. Duchovní a smyslová výchova. 1. vyd. Rychnov nad Kněžnou, Ježek, 1997, s. 11. 33 [Srov.] HOSMAN, Zdeněk. Didaktický skicář. České Budějovice: PF JU, 2007, s. 26. 34 ROESELOVÁ, Věra. Proudy ve VV. 1. vyd. Praha, Sarah, 2000, s. 11.

17

mezilidskými vztahy aktivizací lidského cítění a myšlení. Děti v zaujatém přemýšlení hledají výstižný výtvarný jazyk pro vyjádření svých utvářejících se postojů v této oblasti. 35 V knize Tužkou, štětcem nebo myší v kapitole „Výtvarná vyprávění o rostlinách“ nám autorka Karla Cikánová představuje několik možností, čemu se při výtvarné práci s dětmi, co se týče stromů, můžeme věnovat, např. „Sláva chlorofylu!“, „Záhady dědičnosti rostlinných druhů“, „Jak rostlina měří svůj čas?“ (zde děti mimo jiné získají informace o nejmohutnějším živém organismu ze všech, a to sekvojovci obrovském), „Příběh pařezu“, „Čarování s pařízkem“, „Vousáč“, „Pařezníci“, „Strážci lesa“, „Svátek kaštanu“, „Větve a kořeny“. Jak vyplývá z názvů jednotlivých kapitol, jednotlivá témata jsou vázána na propojenost s prvoukou a přírodovědou. Autorka v této kapitole doporučuje zejména malou výtvarnou řadu na téma: „Co proměnilo děvče ve strom?“, „Jaké je písmo stromu?“, „ Jak může být spojen lidský život se stromem?“. Autorka nabízí různé výtvarné techniky zpracování daných témat, jak napovídá samotný název knihy, a také zajímavé fotografie. 36 Výtvarnou čítanku pro 2. - 5. ročník ZŠ vytvořil Pavel Šamšula. Je rozdělena do několika kapitol. V kapitole nazvané „Dřevo“ autor dětem předkládá informace o stromech a následně o dřevu, poukazuje na jejich odvěkou důležitost, na jejich provázanost s celým naším životem. Kapitola je doplněna zajímavými inspirativními fotografiemi. V závěru kapitoly autor poskytuje nejenom výzvu k výtvarným hrám a úkolům pro zapojení všech našich smyslů, ale i otázky k zamyšlení nad naším vztahem ke stromům. 37 Zmiňme se ještě o Marii Fulkové a Janu Slavíkovi, kteří společně s dalšími autory vytvořili učebnici Výtvarná výchova pro 8. a 9. ročník. Zde v kapitole „ Rostlina“ nabízejí žákům cestu ke stromům poznáváním plodů přes naše smysly. „Udělej si pohodlí, chvíli zhluboka dýchej, darovaný plod vezmi do dlaní a dotýkej se ho. Jaký má povrch a tvar, jak se liší jablko od broskve, hrušky, švestky…? Sloupni slupku, podívej se zblízka na dužinu, přivoň, pak ji ochutnej… Chutě a vůně vyjádři barvou, popiš, záznamy schovej…“ 38 Zapojení fantazie podněcuje část „Varianta pecky a jádra“, ve které se zamýšlíme nad zvláštností a tajemností tvarů různých pecek, jader a semen, nad jejich uložením v plodech a jejich klíčením. „Naši předkové si na rozdíl od nás asi více uvědomovali, že klíčení a rašení je zrození nebo znovuzrození – ze spících semen nebo

35 [Srov.] ROESELOVÁ, Věra. Proudy ve VV. 1. vyd. Praha, Sarah, 2000, s. 11. 36 [Srov.] CIKÁNOVÁ, Karla. Tužkou, štětcem nebo myší. 1. vyd. Praha, AVENTINUM, 1998, s. 34, 35, 46, 52, 53. 37[Srov.] ŠAMŠULA, Pavel. Obrazárna v hlavě. 1. vyd. Praha, Práce, s.r.o., 1996, s. 54 – 60. 38FULKOVÁ, Marie a kolektiv. Výtvarná výchova pro 8. a 9. roč. ZŠ. 1. vyd. Praha, Fortuna, 1997, s. 18.

18

pupenů se na svět dere nový život. Proto je doprovázeli velkým zájmem spojeným s různými obřady.“ 39 V duchu těchto slov si mají žáci prožít zkušenost klíčícího semene, které se prodírá různými vrstvami země a směřuje ke svému osvobození a rozvinutí do úplného tvaru rostliny. Autoři také upozorňují na staré mýty a pohádky hemžící se příběhy, ve kterých důležitou roli hraje například zdánlivě obyčejné jablko.

1.5 Nabídka výtvarných projektů zabývajících se stromy Z knihy Řady a projekty ve výtvarné výchově na úvod citujme z názorů Věry Roeselové její myšlenky principů problémového vyučování: „Současné pojetí výtvarné výchovy nehledá předpoklady pro seberealizaci dítěte v jeho výjimečné výtvarné dispozici. Naopak, podporuje každého, aby přiměřeně svým schopnostem rozvíjel svou osobnost. Aby samostatně pozoroval a přemýšlel, aby tvořivě a z více pohledů přistupoval k řešení složitých otázek… Vhodnými podněty probouzí zájem o svět, předkládá problémy, které navozují řetězce souvislostí, a motivuje úvahy vedoucí k osobitým postojům. Učí nejen odpovědi hledat, ale směřovat hlouběji a klást si otázky nové. Ovzduší soustředěného hledání zde vede k překonávání povrchnosti a myšlenkové lhostejnosti. Svobodné myšlení přivádí dítě za rámec jeho dosavadních zkušeností. Kdo tento rámec překračuje, vyhýbá se ustáleným, a proto svazujícím názorům. Pro sebe i druhé objevuje nové světy a obohacuje se. Žák, který v takovém duchovním prostředí dospívá, si utváří svébytný postoj nejen k vlastnímu výtvarnému projevu, ale také ke všemu, co ho obklopuje – k přírodě, k lidem a k věcem nebo k životnímu prostředí. Čas odvane konkrétní vzpomínky a výtvarné zážitky, ale myšlenková aktivita zůstane dítěti vlastní.“ 40 Dále autorka ve své knize představuje ukázky výtvarných řad a projektů. Našeho tématu se týkají: Život rostlin: 1. Příroda (učila Zdislava Holomíčková, ZUŠ Trutnov) – projekt se zabývá těmito výtvarnými problémy: linie v přírodě, růstový tvar, působení slunečního světla, barvy v krajině, přírodní textury, plocha. 41 2. Jak vyklíčila rostlinka (učila Eva Jebavá, ZUŠ Pardubice - Polabiny) – výtvarná řada, která se věnuje pozorování vývoje rostlinky od zasazení po vypěstování nového jedince. 42

39 FULKOVÁ, Marie a kolektiv. Výtvarná výchova pro 8. a 9. roč. ZŠ. 1. vyd. Praha, Fortuna, 1997, s. 20. 40 ROESELOVÁ, Věra. Řady a projekty ve výtvarné výchově. 1. vyd. Praha, Sarah, 1997, s. 25. 41 [Srov.] Tamtéž, s. 91. 42 [Srov.] Tamtéž, s. 92.

19

3. Jak jsem potkával stromy (učila Eva Tučková, ZUŠ Chotěboř) – výtvarný projekt týkající se pochopení a ocenění významu života, při výtvarném projevu autorka s dětmi využívala soudobé výtvarné postupy a materiály – koláže, muchláže, frotáže, asambláže a jejich varianty. 43 4. Písmo lesa (Věra Roeselová, ZUŠ Biskupská, Praha 1) – výtvarný projekt postupující od aktivního vztahu k přírodě k analytickému výtvarnému myšlení. Žáci objevovali povrchovou strukturu a vrstevnatost přírodnin, jejich barevnost, tvary a proporce. Pokračovali objevováním výtvarného řádu. Přes izolaci shluků došli ke zjednodušení a ke znaku. Dále proměňovali vzhled matric, vytvářeli další variace, hledali vhodnou výtvarnou formu. 44 5. Strom – úhrn částí se nerovná celku (Lenka Jeřábková – ZUŠ Kosmákova Brno) – výtvarný projekt zaměřený na hledání souvislostí mezi celkem, jeho částmi a životním prostředím člověka. 45

6. Strom, les, člověk (Z. Dvořáková, P. Štěpánek, J. Štěpánková – ZUŠ Klatovy) - výtvarný projekt, ve kterém usilovali autoři o spojení přírodního dění s životem člověka, s rozvíjením odpovědnosti za životní prostředí. 46 7. ZUŠ recyklují aneb strom (Dagmar Pucharová – ZUŠ Kyjov) – výtvarný projekt, ve kterém se autorka snažila poukázat na provázanost všech životních forem na Zemi, na pochopení významu hospodaření s odpady.

47

Zde je citace z postřehů autorky: „Při potulce mezi zahradami děti

zjistily, že jsou obklopeny olistěnými útvary. Pozorně se zadívaly na stromy, na buněčnou stavbu listů, stonků a kůr, zkoumaly, jak rostliny vedou vodu a dýchají, jak probíhá fotosyntéza. Samostatně došly k poznání, jak jsou stromy pro život nepostradatelné. A pak chtěly dokázat, jak lze šetřit papírem, jak lze ze zbytků a odpadů vytvořit zajímavé výtvarné artefakty. Jak mohou stromy ochraňovat.“ 48 Na základě uvedených textů můžeme dojít k závěru, že většina autorů se v názorech na vývoj ve výtvarné výchově shoduje. Při výtvarné práci mohou žáci objevovat základní přírodní zákonitosti přes poznávání a vnímání krás přírody. Práce na tématech spojených s přírodou, životním prostředím a jeho problematikou rozvíjí jejich citlivost, tvořivost a fantazii, ale také si mohou

43 [Srov.] ROESELOVÁ, Věra. Řady a projekty ve výtvarné výchově. 1. vyd. Praha, Sarah, 1997, s. 94. 44 [Srov.] Tamtéž, s. 95. 45 [Srov.] Tamtéž, s. 96. 46 [Srov.] Tamtéž, s. 97. 47 [Srov.] Tamtéž, s. 100. 48 Tamtéž, s. 100.

20

uvědomovat své vlastní postoje, učit se. Je důležitá individualizace. Umění vzbuzuje u dětí pozornost pro jiné kvality světa. Ve výtvarné práci dětí nejde, jak se vyjadřuje Věra Roeselová, o ilustraci odborných informací, ale o spojení znalostí, prožitků a zkušeností a o jejich přetavení odpovídajícími výtvarnými prostředky. Žák postupně dospívá k vědomému soužití s prostředím a s druhými lidmi a učí se ekologicky myslet. 49 Jak vyplývá z jednotlivých názorů, můžeme říci, že se výtvarná výchova nikdy nevrátí k pouhému mechanickému kopírování předmětů, jak tomu bylo v minulosti.

1.6 Texty vhodné pro motivaci a inspiraci do hodin výtvarné výchovy Neměli bychom opomenout ani texty některých knih umělecké literatury, které se týkají stromů a přírody. Mohly by být využity v hodinách výtvarné výchovy při motivaci či při zadávání výtvarného úkolu. Pro ilustraci jsou zde uvedeny přímo některé ukázky. Samozřejmě by se daly využít i jiné pasáže z těchto knih a také v jiných vyučovacích předmětech. Hrušková M., Sloupová A., Turek J.: Tajemství starého dubu PhDr. Marie Hrušková je autorkou řady knih zaměřených na osudy stromů a vztahy lidí k nim a k přírodě. V této knize se autoři snaží ukázat, co se stalo za dobu života jednoho starého dubu (Žižkův památný dub, přes 900 let starý). Od zasazení století po století přibližují, jak se proměňuje strom a souběžně k jakým změnám došlo v naší zemi. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi. „Kdybychom byli v pohádce, tak by nám dub vypravoval sám. My si musíme pomoci jinak – třeba číst staré pověsti, hledat v učebnicích dějepisu a přírodopisu, poslouchat vypravování pamětníků. Dub nám bude napovídat.“ 50 Klíma I.: Jak daleko je slunce Mezi několika krátkými povídkami najdeme povídku: „Jak rostou stromy“. Je uvedena otázkami a odpověďmi. „…Musejí stromy také spát, aby pěkně rostly? Stromy spí v zimě. Na podzim shodí své listy a přestanou téměř dýchat. Stromy spí tak tvrdě, že je nevzbudí ani, když na jejich větvích v zimě vysedávají vrány a krákají. A nezmrznou stromy, když v mrazu usnou? Když jsou mrazy příliš kruté, může mráz proniknout až ke kořenům a strom zmrzne. Proto strom si koncem podzimu přeje, aby v zimě napadlo mnoho sněhu. Sníh je jako peřina, mráz se pod něj nedostane.

49[Srov.] ROESELOVÁ, Věra. Proudy ve VV. 1. vyd. Praha, Sarah, 2000. 50 HRUŠKOVÁ, Marie. Tajemství starého dubu. 1. vyd. Praha, Mladá fronta, 2007, s. 9.

21

Sníh musí být hodně studená peřina. I studená peřina chrání před mrazem. Chrání nejen strom sám, ale i jeho semena…“ 51 Carter F.: Škola Malého stromu Myšlenky této knihy mohou obohatit slovní zásobu dětí moudrostmi předků, ale i vést děti k pochopení odvěké spojitosti člověka s přírodou. „…Babiččin táta se jmenoval Hnědý jestřáb. Řekla mi, že měl hluboké poznání. Dovedl chápat myšlenky stromů. Jednou, když byla malá holka, tátu popadla starost a říkal, že bílé duby na hoře jsou neklidné a mají strach. Na hoře, kde se procházel mezi duby, trávil mnoho času. Byly to velmi krásné stromy, vysoké a rovné. Nebyly sobecké, dopřávaly místo škumpám, tomelům, hikorám i bukům, aby živily divokou zvěř. Protože nebyly sobecké, měly hodně ducha a ten duch byl silný…. Jednoho časného rána Hnědý jestřáb uviděl, jak se mezi bílými duby pohybují dřevorubci… Když odešli, řekl Hnědý jestřáb, bílé duby začaly plakat. Nemohl ani spát. Promluvil s čerokískými muži. Rozhodli se, že bílé duby zachrání…Babička říkala, že to byl úporný zápas. Jednoho dne, když dřevorubci pracovali na cestě, padl na jeden z povozů obrovský bílý dub, povoz rozdrtil a zabil dva mezky. Řekla, že to byl nádherný zdravý strom, nebylo nejmenšího důvodu, aby padl, a přece se to stalo. Dřevorubci se budování cesty vzdali…Babička řekla, že když měsíc dorostl do úplňku, uspořádali v porostu bílých dubů velikou slavnost. Tancovali při žlutém úplňku, bílé duby zpívaly, dotýkaly se navzájem větvemi a hladily i Čerokíe. Babička řekla, že zpívaly pohřební píseň za bílý dub, který položil svůj život na záchranu svých druhů…“ 52 Gion J.: Muž, který sázel stromy Zajímavé zpracování příběhu člověka, který svůj život věnoval sázení a starání se o stromy nalezneme na (https://www.youtube.com/watch?v=h1_cAuK5Bf0), příběh vypráví Marek Eben a je doplněn o snímky z výtvarně pozoruhodného kanadského animovaného filmu. Některá přísloví související se stromy „Nejprve stvořil Bůh les, a potom člověka.“ (Jihoslovanské přísloví) „Kdo zasadil strom, neprošel nadarmo pozemským životem.“ (Francouzské přísloví)

51 KLÍMA, Ivan. Jak daleko je slunce. 1. vyd. Praha, Hynek, 1995, s. 55. 52 CARTER, Forrest. Škola Malého stromu. 1.čes.vyd. Praha, Kalich, 1993, s. 51, 52.

22

„Lidé pro nás stromy sázejí, sázejme my též.“ (České přísloví) „Kdo nemiluje stromy, ať netvrdí, že miluje člověka.“ (John Ruskin)

23

2. Současný vývoj v pojetí výtvarné výchovy na základních školách V letech 1997 – 2001 se výtvarní pedagogové snažili o to, aby bylo možné v rámci vzdělávacího programu Základní škola uplatňovat ve výtvarné výchově více koncepcí. Hlavním důvodem tohoto úsilí bylo to, že se ukázalo jako potřebné přehodnotit dosavadní pojetí výtvarné výchovy na základních školách tak, aby citlivěji a přesněji odráželo nejen kulturní, sociální, ekologické a umělecké trendy přelomu tisíciletí, ale i současnou, z praxe vycházející potřebu různorodých programů výuky výtvarné výchovy. Na základě toho schválilo v roce 2001 MŠMT ČR alternativní učební osnovy výtvarné výchovy. Jejich součástí jsou vedle stávajících osnov ještě další tři alternativy označené A, B, C.

2.1 Alternativní osnovy výtvarné výchovy Alternativa A (autoři: Tomáš Komrska, Markéta Pastorová, Pavel Šamšula) „Základním rysem této koncepce je propojování smyslových, citových a myšlenkových složek psychiky žáka se schopností hlubokého prožívání a osobitého vyjadřování jevů a vztahů v mnohotvárném vnějším i vnitřním světě. Propojováním obrazného a verbálního vnímání, cítění, myšlení a projevu pomáhat vnitřní duchovní jednotě osobnosti, jejímu celistvému bytí a humanizaci světa.“ Vnitřně propojený a integrovaný obsah předmětu je pro základní orientaci učitele rozčleněn do tří částí, které představují vzájemně spjaté pohledy na tento obsah – tzv. klíče k učivu. Ve snaze eliminovat dosavadní nepropojenost základního školství v jeho jednotlivých stupních je obsah úmyslně členěn do tří částí, obsahujících učivo vždy tří postupných ročníků: První klíč určený pro 1. – 3. ročník základní školy zahrnuje z tématu, kterým se zabýváme, v části označené autory „inspirace“ tyto okruhy: Zamýšlení se nad vztahem člověka a přírody, vyhledávání a verbální vyjadřování příkladů souladu a nesouladu v přírodě. V části „tvoření“ (tematické okruhy, příklady témat a námětů): Já a svět přírody – zvuky a vůně přírody, rostliny u nás doma, listy a plody stromů, kořeny, kůra, jehličí – Sbírky větviček a kořínků, Jak voní les. V druhém klíči určeném pro 4. – 6. ročník v části „inspirace“: Živé a neživé v přírodě – v reálném prostředí (domov, botanická zahrada, les atd.) žáci hledají podněty pro svou výtvarnou tvorbu. Pozornost soustřeďují na estetickou dimenzi projevů života organismů – bujení, růst, vrstvení, překrývání, prolínání, rozpad, členění, pohyb, vzájemné vztahy, povrch, strukturu a barvu. Soustředí se přitom na časovou posloupnost proměn a na jejich jemné světelné, tvarové, barevné a lineární nuance. Vytvářejí si vize o pokračování neuzavřených přírodních dějů, porovnávají jejich možné variace a varianty.

24

V části „tvoření“: Ve světě přírody – Organismy a jejich proměny – tvar, barva, růst rostlin, stavba a množení buněk, organismy na Zemi a mimo ni, Rozmanitost přírody – kalendáře přírody – probouzení, spánek, biorytmy, mimikry. V části: Zrcadlo – aneb co už umím a znám se říká, že žáci se seznamují s možnostmi instalace, možnostmi výtvarných zásahů do přírody – využívají přírodní a umělé materiály, vyjadřují charakteristické rysy stavby přírodních tvarů v prostoru i ploše – člení je, rozkládají, syntetizují. Alternativa B (autoři: Jaroslav Vančát, Lenka Kitzbergerová, Marie Fulková) Cíl výtvarné výchovy podle autorů spočívá v jedinečnosti odhalovat prostřednictvím rozšiřování smyslové citlivosti, odhalování subjektivity a rozšiřování komunikace společné obsahy, které jsou pro žáky i učitele aktuální a živoucí. Množství témat se oproti době nedávné radikálně rozšiřuje, témata přírody, lidí, lidského světa se rozšiřují o vyjádření samotné existence subjektu. Téma přírody nabývá dříve neuvědomovaných ekologických souvztažností, s nástupem pluralitní kultury jsou reaktivovány i rané lidské vztahy k ní (mytické, archaické). Alternativa C pro individuální práci s žákem (autor: Evžen Linaj) Východiskem této alternativy je hlubinně psychologicky zdůvodněný předpoklad existence niterných témat, jež jsou společná jak výtvarným projevům dětí, tak i tvorbě umělců. Tato alternativa předpokládá osobnost učitele, který děti dlouhodobě zná, jemuž děti důvěřují a k němuž si vytvořily hluboký citový vztah. V části nazvané Senzibilizující činnosti najdeme tyto aktivity: - vyhledávání, snímání (odlévání, frotáž, otiskování, fotografování, skenování), zaznamenávání, sbírání, akumulace předmětů, povrchů, přírodních objektů působivých svým tvarem, barevností, texturou a jejich sestavy - prožívání manipulací a dotyku s rozličnými materiály, vytváření sbírek, kolekcí, sestav na základě rozličných výtvarných principů podněcující jemné percepční rozlišování, smysl pro celostní kompoziční uspořádání a řád. 53 Z těchto názorů a myšlenek vyplývá, jak říká autorka Věra Roeselová, že vyučovací předmět výtvarná výchova získal nový a společensky významný smysl, který ho nutí daleko překračovat původní hranice výtvarné výchovy.

53 [Srov.] Informace ze stránek KVV PF JU: Didaktika VV – studijní materiály.rar\Didaktika VV – studijní materiály\02 Historie a současné proudy výtvarné výchovy. RVP. Teoretické a metodické zdroje předmětu\Osnovy VV 2001 - RAR archiv

25

2.2 Rámcový vzdělávací program Určitě je nutné zmínit se o Rámcovém vzdělávacím programu, který je samozřejmě závazný. Samotný projekt je vázán na RVP. Je propojen s oblastí Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura. Předmět Výtvarná výchova spadá pod oblast Umění a kultura. Je zde zahrnut i názor, ke kterému jsme dospěli na základě předchozích myšlenek, že ve výtvarné výchově vzniká prostor pro mezioborové projekty mezi jednotlivými oblastmi, umělecko vzdělávací cíl – prožití a pochopení našeho vlastního vztahu ke stromům, poznávání krás přírody. Námět, kterým se v práci zabýváme, bychom mohli zahrnout do těchto očekávaných výstupů: (1. období – 1. – 3. ročník) - žák v tvorbě projevuje své vlastní zkušenosti, uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace - vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky (2. období – 4. – 5. ročník) – užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy -nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě - osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření, pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění). 54 Environmentální výchova „Hlavním cílem environmentální výchovy je odpovědné environmentální chování, tj. takové chování, kdy lidé berou při svém rozhodování v potaz dopady možných řešení na životní prostředí a zapojují se do aktivit určených ke zvýšení kvality životního prostředí a kvality života. Úkolem environmentální výchovy pak je vybavit k tomuto cíli žáky odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a motivací. “

55

54 Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. 2013 [cit. 2016-0409]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/vzdelavani/upraveny-ramcovyvzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani. 55 ČINČERA, Jan. Průřezové téma: Environmentální výchova [online]. 2015 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4001.

26

2.3 Školní vzdělávací program Heslem ŠVP naší školy je citát: „Neučíme se pro školu, ale pro život.“ (Seneca), název našeho vzdělávacího programu: „Od hraní k vědění“. Z obsahového vymezení výtvarné výchovy v našem ŠVP můžeme uplatnit tyto oblasti: výtvarné vyjádření skutečnosti, životní prostředí. Protože v praktické části při práci s dětmi vycházíme i z poznatků z jiných vyučovacích předmětů, jsou zde uvedeny dílčí výstupy školního předmětu prvouka a přírodověda z našeho ŠVP: v 1. ročníku – žák pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích (proměny stromů), v 2. ročníku – žák rozlišuje stromy jehličnaté a listnaté, zná a umí pojmenovat běžně se vyskytující stromy, ve 3. ročníku – umí pojmenovat části rostlin, umí popsat projevy života rostlin, zná vybrané dřeviny, má povědomí o významu životního prostředí, uplatňuje zásady bezpečného chování v přírodě, ve 4. ročníku – umí charakterizovat les, ví, jak se máme v lese chovat, v 5. ročníku dokáže pozorovat rostliny, zformulovat a zapsat výsledek pozorování, zná význam zdravého životního prostředí pro člověka, uvědomuje si prospěšnost a škodlivost zásahů člověka do přírody a krajiny a umí uvést příklad. Metody, které jsme využívali v praktické části: audiovizuální metody, názornost, poslech, projekt, činnostní učení, skupinovou práci, individuální práci, povídání v kruhu, pozorování, práci s prameny – vyhledávání informací, rozhovor, vycházku. S výukovým projektem jsou propojena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova. Při jednotlivých aktivitách jsme se snažili rozvíjet všechny klíčové kompetence: k. k učení (umím pozorovat, prezentovat svou práci), k. k řešení problémů, k. komunikativní, k. sociální a interpersonální, k. občanské (chovám se v souladu se zdravým životním stylem a ekologicky).

27

3. Výtvarné řady V praktické části této závěrečné práce je realizována výtvarná řada týkající se stromů, proto zde uveďme definici výtvarných řad podle Věry Roeselové. „Výtvarné řady jsou poměrně krátké a srozumitelné útvary, které rozvíjejí kterýkoli námět, úsek učební látky nebo výchovný problém… Volné a hravé výtvarné řady pomáhají rozvíjet především smyslové prožitky, emoce či zajímavý obsah…. Ve výuce s jednohodinovou dotací můžeme spojit rozdrobené úseky látky ve smysluplný celek a týden po týdnu se mu soustředěně věnovat. Podobně umožňuje zájem o společné téma překlenout bez ztráty kontinuity vzdálenost dvou a více týdnů, které uplynou mezi spojenými hodinami výuky… Stavba výtvarných řad se odvíjí několika způsoby, které odrážejí přístup učitele ke zvolenému námětu nebo k výtvarnému problému. Autorka charakterizuje několik odlišných typů výtvarných řad: Výtvarný cyklus využívá jednoho společného námětu, kde v jeho rámci žák hledá vlastní výtvarný nápad, téma negraduje, ale klade vedle sebe jeho jednotlivé varianty… Metodická řada jde cestou, která rozvíjí důsledně řazenými kroky výchozí podnět až k vyvrcholení práce, žák například vychází z klasické studijní kresby předmětů, hraje si s jejich tvary a proporcemi. Řazení úloh v metodické řadě významně podporuje logické myšlení a vědomí návaznosti.… Tematická řada negraduje výtvarné či jiné otázky, ale hlouběji se zabývá samotným námětem. Krok za krokem zkoumá nějakou skutečnost nebo jev – sleduje podoby, příběhy, vlastnosti nebo otázky, na které je zajímavé hledat odpovědi… Jiný způsob řadí za sebou řetězec různých informací, které vypočítávají základní vlastnosti námětu a dohromady skládají představu o jeho různých aspektech…. Srovnávací řady patří mezi nejnáročnější, ale současně nejzajímavější přístupy k látce výtvarné výchovy. Učitel v nich sleduje zvolený výtvarně výchovný problém z psychologického, typologického, didaktického, vývojového nebo jiného pohledu a hledá potvrzení nebo vyvrácení svých předpokladů….“ 56 Podle daného vymezení můžeme říci, že v našem případě se jedná o tematickou řadu.

56 ROESELOVÁ, Věra. Řady a projekty ve výtvarné výchově. 1. vyd. Praha, Sarah, 1997, s. 31.

28

II. Projektová část

29

4. Výtvarný projekt „Strom“ „Stromy žily na Zemi dávno před lidmi a svými životy umožnily lidem existenci, od pradávna byly a jsou nenahraditelné pro užitečnost a ochranu, které lidem poskytují. Stromy jsou spojnicemi mezi generacemi lidí (dědeček zasadí strom a z dospělého stromu se těší vnuk). Stromy ozdravují ovzduší, udržují vláhu, brání zákeřnému větru a zásadně dotvářejí krajinu. Zůstávají domovem ptactva i hmyzu, svou malebností, krásou a osobitostí dokáží zapůsobit na člověka.“

57

Výtvarný projekt je tvořen několika vyučovacími hodinami, které na sebe volně navazují. Prostřednictvím tohoto projektu a jeho jednotlivými částmi jsou žáci cíleně vedeni k rozvíjení vnímavosti a uvědomění si krás, rozmanitosti a důležitosti stromů a všeho, co s nimi souvisí.

4.1 Cíle výtvarné řady Prostřednictvím výtvarné výchovy a jednotlivých činností vést žáky k uvědomění si existence, významu a půvabu stromů. Skrze osvojování přírody rozvíjet vnímavost dětí k okolnímu světu, ale i k sobě samému, uvědomit si, že jsme součástí přírody a měli bychom ji chránit a zachovávat pro další generace. Přes naše smysly hravou formou dojít k znázornění jednotlivostí, které souvisejí se stromy. Rozvíjet u žáků fantazii a představivost navozením známé skutečnosti. Uplatnit znalosti z prvouky a přírodovědy, dokázat si vyhledat potřebné informace. Rozvíjet komunikační dovednosti žáků.

4.2 Organizace výtvarného projektu Výtvarný projekt Strom jsem uskutečnila na Základní škole a Mateřské škole v Řečici, kde od letošního školního roku působím jako učitelka a vychovatelka ve školní družině. Naše škola je malotřídní. I. třídu tvoří 1. a 2. ročník o celkovém počtu 15 dětí, z toho 5 chlapců a 10 děvčat. II. třídu tvoří 3., 4. a 5. ročník o celkovém počtu 18 dětí, z toho 9 chlapců a 9 děvčat. Projektu jsme se věnovali v 1. a 2. ročníku ve dvou dvouhodinových vyučovacích hodinách a jedné vyučovací hodině, ve 3. – 5. ročníku ve dvou vyučovacích hodinách, v pěti po sobě jdoucích vyučovacích hodinách a jedné vyučovací hodině. Průběh, motivační texty a fotodokumentaci jednotlivých lekcí dokládá obrazová příloha.

57 HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (úvod) [online]. 1998 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.pamatnestromy.cz/knihy.html

30

4.3 Charakteristika lekcí výtvarného projektu Následující část popisuje jednotlivé vyučovací lekce.

4.3.1 Strom – námětová expozice Tato lekce byla zaměřena na to, jak jsou děti schopny na základě svých dosavadních zkušeností a schopností znázornit strom bez jakéhokoliv vysvětlování. Tuto činnost jsem realizovala zvlášť v obou třídách v rámci jedné vyučovací hodiny. Cíle činnosti Cílem bylo ověřit si, jaký strom si žáci představí, jak ho ztvární. Posilovat schopnost soustředění na výtvarnou činnost. Rozvíjení komunikačních dovedností žáků při představování jejich kreseb. Motivace, zadání úkolu a průběh činnosti Nejdříve si žáci připravili svá pracovní místa, aby se potom při vlastní práci vzájemně nerušili. Nachystali si voskové pastely, rozdala jsem jim náčrtkové papíry formátu A4, které si podepsali. Snažila jsem se navodit příjemnou atmosféru, řekla jsem dětem, aby se pohodlně posadily, zavřely oči. „Co vidíte, když vám řeknu slovo strom? Soustřeďte se a až se ve vaší mysli vytvoří obraz nějakého stromu, otevřete oči a nakreslete ho.“ Poté děti začaly tvořit. Po dokončení prací každý žák předstoupil před ostatní a sdělil nám popis svého stromu, zda je to nějaký konkrétní strom, který zná ze svého okolí, co na něm roste, nebo strom z představy. Také vyslovovali svůj názor, jestli to pro ně byl, či nebyl problém znázornit nějaký strom. I já jsem celkově zhodnotila výtvarnou činnost dětí a jejich práce. Výtvarné práce jsme nechali rozložené na zemi, aby si je všichni mohli ještě prohlédnout. Reflexe vyučovací hodiny Protože jsme se této práci věnovali na konci ledna a začátku února, trochu jsem se obávala, zda děti nenakreslí vánoční stromy. Ale ani v jednom případě se tak nestalo. Ze začátku měly některé děti problém soustředit se. Samotnou výtvarnou činnost však zahájily bez problémů. Pouze tři dvojice děvčat z 1., 3. a 5. ročníku, které seděly vedle sebe v lavici, nakreslily téměř stejné stromy. Většina dětí ztvárnila samostatně stojící strom, jenom dvě děti doplnily v pozadí další stromy. Nejvíce byl zastoupen listnatý strom se stylizovaným tvarem koruny (14x). Někteří žáci znázornili i ovoce (5x). Většina dětí volila typickou barevnost i tvar, některé děti vytvořily stromy dle své fantazie (6x). Jehličnatý strom s klasicky ztvárněnou korunou se objevil u čtyř 31

dětí. Z celkového počtu 27 dětí jich 11 doplnilo svůj strom i nějakým pozadím (fotodokumentace žákovských prací, viz Příloha III., str. 54, 55). Při hodnocení prací dokázaly děti pochválit ostatním jejich obrázky. I já jsem ocenila, že všichni zvládli zobrazit nějaký strom, ať už existující či vytvořený v jejich představách.

4.3.2 Cesty semínek stromů Tato lekce byla uskutečněna s dětmi 1. a 2. ročníku v rámci dvou vyučovacích hodin. Cíle činnosti Cílem bylo rozvíjet vnímavost dětí k okolnímu světu, a to i k tak malým částem jako jsou semena a plody stromů. Uvědomit si, co se s nimi v přírodě děje. Prostřednictvím pohybu, hmatu a hravého experimentu rozvíjet výtvarné vidění. Rozvíjet citlivost pro objevování výtvarných hodnot ve tvarech přírody. Motivace, zadání úkolu a průběh činnosti Na úvod jsem zvolila refrén z lidové písně Strom

58

(viz Příloha I., s. 42). Vyzvala jsem děti,

jestlipak uhodnou, o kom nebo o čem se v písni zpívá. Zazněly odpovědi – o kohoutovi, o králi, o stromu (4x). Poté jsme si sedli do kroužku a přečetla jsem jim část povídky Ivana Klímy: Jak rostou stromy (viz Příloha I., s. 43). Následovalo povídání o přečteném textu. A tak jsme se dostali k plodům a semínkům. Dále jsem měla připravenu krabici s několika semínky různých stromů, jedno z nich už i naklíčené – z javoru (viz Příloha III., s. 56, 57). Děti se je ve dvojicích snažily rozpoznat a přiřadit k připraveným obrázkům stromů, které jsme měli rozložené po podlaze, jejich názvy. Poté jsme si vyzkoušeli proměnu svého těla v semínko a jeho pohyb za působení větru. Nebo jsme si představovali, že nás někam přenese nějaký živočich. Tuto činnost vystřídala výtvarná práce. Děti si ve dvojicích vylosovaly jedno semínko a měly s ním provádět různé úkony pomocí vodových barev na náčrtkový papír A3: otisknout jeho tvar, do semínka natřeného barvou foukat a tím zanechávat jeho stopu – cestičky na papíře různými barvami, kutálet semínko po papíře. Na závěr mezi cestičky semínko přilepily a nakreslily ho

58 Lidové písně. Strom [online]. 2014 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/lidovepisne/strom-129611

32

několikrát zvětšené. Výtvory jsme si rozložili před tabuli a společně jsme si prohlédli, jak se nám vydařily. Reflexe vyučovací hodiny Úvodní píseň děti neznaly, napjatě poslouchaly a chtěly si ji poslechnout celou. Při čtení části povídky reagovaly na přečtené otázky a chtěly na ně odpovídat hned. Text většinu dětí zaujal. Při pozorování semínek byly některé děti překvapené, odkud mám všechna ta semínka. Přiřazování názvů některých stromů jim činilo problém, ale za spolupráce všech to nakonec zvládly. Při pohybu semínek vlastními těly se zapojily jenom některé děti. Nejvíce je bavila samotná výtvarná práce, kdy nanášely barvu na semínka a foukaly do nich a kutálely je po papíře. Bylo na nich vidět, a samy se o tom i zmiňovaly, že to pro ně bylo určité dobrodružství. Na závěr jsem děti vyzvala, aby až budou venku, se kolem sebe rozhlédly a zkusily některá semínka také objevit.

4.3.3 Projekt realizovaný ve 3., 4. a 5. ročníku Tomuto projektu jsme se věnovali celkem pět po sobě jdoucích vyučovacích hodin. Činnost zahrnovala několik dílčích částí. Cíle činností Probudit a rozvíjet v dětech zájem o přírodu, stromy. Přivést žáky prostřednictvím vnímání různými smysly, uplatněním jejich poznání, vědomostí k uvědomění si důležitosti, jedinečnosti a krásy stromů. Využít různých pracovních postupů ke ztvárnění přírodnin. Projevovat své vlastní zkušenosti. Vést děti k samostatnému pozorování a přemýšlení, k tvořivému řešení zadaných úkolů. Rozvíjet výtvarnou představivost a fantazii dětí. Posilovat schopnost soustředění na výtvarnou činnost, prohlubovat schopnost udržet pozornost. Motivace, zadání úkolů, průběh činností Zahájili jsme refrénem lidové písně Strom 59 (viz Příloha I., s. 42). Potom jsem žáky vyzvala, aby si vzpomněli i na jiné písně, básně, hádanky, přísloví či literární texty o stromech.

59 Lidové písně. Strom [online]. 2014 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/lidovepisne/strom-129611

33

Následovalo vytváření myšlenkové mapy (viz Příloha III., str. 58) se slovy i piktogramy. Žáci se dle vlastní volby rozdělili na skupinky. K dispozici měli velký arch balicího papíru, fixy, pastelky, zvýrazňovače. K práci si doposlechli úvodní píseň a poslouchali text písně Stromy Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře a mohli sledovat na interaktivní tabuli klip k této písni. 60 Další vyučovací hodinu jsme začali poznáváním semínek pomocí hmatu se zavřenýma očima. Následovalo přiřazování jednotlivých semen k obrázkům stromů a doplňování jejich názvů na magnetické tabuli. Vše doprovázené slovními komentáři mými i žáků. Vyvrcholením těchto činností byla výtvarná práce „Semínko představivosti“, k níž jsem se inspirovala v knize Susan Fountain: Místo na slunci, odkud jsem si vypůjčila motivační text, který jsem si částečně upravila (viz Příloha I., s. 44). Před zahájením této činnosti bylo nutné, aby se žáci zklidnili, našli si pohodlnou polohu, mohli sedět, lehnout si. Požádala jsem je, aby zavřeli oči, poslouchali příběh a snažili se v duchu si ho představovat. Příběh jsem četla pomalu, s přestávkami, aby měli dostatečný čas na vytvoření představ. Po přečtení příběhu mohli ti žáci, kteří chtěli, sdělit ostatním svoje představy. Pomocí otázek jsme si ještě příběh oživili a děti začaly tvořit (fotodokumentace viz Příloha III., s. 59 – 60). Mohly si zvolit papír A3 náčrtkový či kreslicí, suché pastely, vodové nebo temperové barvy. Po dokončení prací každý svůj výtvor ostatním popsal. Zhodnotili jsme společně celý projekt. Na závěr jsme si ještě zadali a vysvětlili domácí - pátrací úkol – můj (náš) strom. Reflexe projektu Při poslechu písně činilo větší problém starším dětem než mladším poznat, že se jedná o strom. Text jsme si museli pustit ještě dvakrát. Při vytváření myšlenkové mapy vytvořily děti 3 skupinky (6 chlapců, 4 dívky, 3 dívky). Chlapecká skupinka si zvolila cestu záznamů pomocí piktogramů. Děvčata používala slova i obrázky. Žáci si vybavili spoustu věcí souvisejících se stromy (písně, básně, pohádky, výrobky ze dřeva, různé druhy stromů, plody, „obyvatele stromů“, význam stromů pro život). Na závěr tuto činnost zhodnotili pomocí smajlíků, kterými doplnili svoji myšlenkovou mapu. I já jsem se k jejich pracím vyjádřila. Každá skupinka před tabulí představila svoji práci ostatním, kteří se mohli, pokud je něco zajímalo, zeptat.

60 UHLÍŘ, Jaroslav a Zdeněk SVĚRÁK. Stromy [online]. 2014 [cit. 2016-03-01] Dostupné z: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/uhlir-jaroslav-a-sverak-zdenek/stromy-391642

34

Při poznávání semínek pouze hmatem se jim s menší nápovědou podařilo všechna semena přiřadit k jednotlivým stromům. Zklidnění před čtením příběhu bylo pro některé obtížné, ale nakonec se nám to podařilo. Pak je příběh a především jejich výtvarné práce zaujaly. S radostí mi sdělovaly své pocity a představy. Našly se i takové děti, kterým se moc povídat nechtělo, a raději své představy jenom namalovaly. Jejich představy byly různorodé, pouze výjimečně se některé dvojice dětí shodly na stejné věci. Uvědomila jsem si, že představivost dětí je hodně ovlivněna médii, ale i sociálními a společenskými aspekty, jejich zájmy a zálibami (na stromě rostou bonbony, motorky, hříbata, uzené jídlo). Fantazie dětí se projevila také v používání barev. Komentáře některých dětí: „ Můj strom plodí jednou za 3 roky motorky, protože motorka je můj oblíbený stroj. Strom je z kovu, kolem rostou podzemnice olejné.“ „Můj strom je úplně obyčejný listnatý strom tyčící se nad vesnicí. Vysázeli ho kdysi vesničané, aby měli místo, kde by se mohli společně scházet, strom je chrání svým stínem a oni se o něj starají.“ „Jako semínko jsem se narodil u maminky a tatínka, zasvítilo na mě slunce, zbarvil jsem se v duhový strom, můj kmen je rozdvojený, v koruně se propojuje, rostu vedle mlýna, kde mám dost vody, jezdí se za mnou dívat turisté, protože na mně rostou Skitlsky.“ „Můj strom je kouzelný, rostou na něm koně, které tam drží za opratě, když spadnou, nic se jim nestane. Pokud mají hlad, slezou dolů a nají se trávy, obilí. Jedno hříbě za mnou seskočilo a na stromě se objevilo nové.“ „Viděla jsem, jak ze semínka rostly tři stromy.“ „Na mém stromě rostou jablka, která mají různé barvy, když jsou lidé smutní, utrhnou si modrá jablka, veselí – červená, naštvaní – zelená, něco mezi – šedá.“ „Holčička, která se o strom stará, má radost, že už na něm rostou bonbony. Ke stromu přichází zajíc a zpívá mu, aby se mu dobře rostlo. Mrak nad stromem mu dává vodu, slunce mu dodává energii.“ „Můj strom je záhadný, rostou na něm jablka, třešně, listy, jehličí. Má také hodiny, řídí se časem.“ Po dokončení prací jsme diskutovali o průběhu vytváření prací, žáci se pokoušeli vysvětlit ostatním svoje pocity a nápady. V těchto hodinách výtvarné výchovy mě děti moc potěšily, jak 35

bezprostředně a pohotově vyslovovaly své pocity, představy a zejména, jak své představy dokázaly výtvarně ztvárnit. Přeji jim a všem ostatním dětem a nejenom dětem, ale i nám dospělým, aby nám tato schopnost – představivost – vydržela co nejdéle. Tuto výtvarnou aktivitu „Semínko představivosti“ jsme realizovali i s dětmi 1. a 2. ročníku (viz Příloha III., s. 61 – 62).

4.3.4 Zadání domácího – pátracího úkolu – můj (náš) strom Žáci 3., 4. – 5. ročníku obdrželi písemné zadání úkolu (viz Příloha I., s. 45). Část úkolu splnili doma a na základě zjištěných údajů a přinesených přírodnin vytvořili v další hodině výtvarné výchovy plakáty seznamující ostatní se stromem, který si vybrali. Při vytváření plakátu využili techniky koláže, frotáže, kresby, písma. Plakáty jsme si vystavili před tabulí. Každý žák nám svůj strom podle zadání představil (viz Příloha III., s. 63 – 64).

36

Závěr V této závěrečné práci jsem se věnovala námětu strom ve výtvarné výchově na prvním stupni základní školy, protože stromy jsou pro mne nekonečnou studnicí obdivu, nápadů a zdrojů inspirace. Prostupují celým naším životem, aniž bychom si to někdy uvědomovali. Svou prací jsem chtěla v projektové části alespoň část těchto informací dětem předat prostřednictvím lekcí výtvarné výchovy. Snažila jsem se žáky obohatit o hlubší znalosti o stromech a prohloubit jejich citový vztah k přírodě a ochraně životního prostředí. Myslím, že se mi to dařilo. Při zpracovávání teoretické části jsem si nedříve připomněla hlavní myšlenky, zásady a zkušenosti týkající se osvojování přírody a znázornění stromů ve výtvarné tvorbě dětí mladšího školního věku. Obohatila jsem se o zajímavé nápady z některých učebnic a pracovních sešitů určených pro výtvarnou výchovu. Ujasnila jsem si některé pojmy (jako například výtvarná řada, výtvarný projekt). Seznámila jsem se s novými tendencemi v pojetí výtvarné výchovy na základní škole. Objevila jsem mnoho zajímavých knih, publikací a aktivit týkajících se stromů. Projektovou část jsem uskutečnila na malotřídní základní škole s dětmi 1. až 5. ročníku. V tématu Strom jsem nejdříve nechala děti projevit se v kresbě stromu na základě jejich dosavadních zkušeností a schopností. Potom jsme se zaměřili na semínka stromů hravou výtvarnou aktivitou, při které měli žáci možnost kromě výtvarných dovedností rozvíjet i spolupráci a komunikativní dovednosti ve dvojicích. V další výtvarné aktivitě měly děti příležitost uplatnit především svoji představivost a fantazii. V poslední aktivitě, jejímž výsledkem byla také výtvarná práce, žáci využili techniku frotáže, koláže, kresby, uplatnili písmo, fotografii a sestavili plakát. Část této práce realizovali doma v rodině. Věřím, že jednotlivé aktivity přispěly prostřednictvím zážitků, zkušeností a výtvarných dovedností k rozvíjení citlivosti, vnímavosti dětí a vzbudily u nich zájem o stromy. Jejich práce se jim vydařily, dokázaly nám o nich něco povědět a mezi sebou v průběhu činnosti o nich diskutovat. Jsem ráda, že mám možnost vyučovat právě výtvarnou výchovu, poznávat děti přes jejich výpovědi ve výtvarných pracích, nahlížet do jejich nitra. Můžu jim více naslouchat, než v jiných vyučovacích předmětech. Velice mě obohacuje jejich zápal a bezprostřednost při tvorbě. Můžu jim přibližovat témata, která jsou mi blízká a která považuji za důležitá dětem předat.

37

Myslím si, že cílů, které jsem si vytyčila, bylo dosaženo, jak v části teoretické, kde jsem si doplnila své znalosti, tak v části projektové, kde se projevila vnímavost a tvůrčí činnost dětí. Doufám, že jsme se alespoň částečně dostali o něco blíže stromům.

38

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje: ARNHEIM, Rudolf. Zamyšlení nad výtvarnou výchovou. Listy České sekce INSEA, 3/1997 CARTER, Forrest. Škola Malého stromu. Vyd. 1.čes. Praha: Kalich, 1993, 164 s. ISBN 80 – 7017 – 732 – 2 CIKÁNOVÁ, Karla. Tužkou, štětcem nebo myší. Vyd. 1. Praha: AVENTINUM, 1998, 127 s. ISBN 80 – 7151 – 031 - 9 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Výtvarná výchova na prvním stupni I. Pracovní sešit pro 1. – 3. ročník. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1996, 80 s. ISBN 80 85808 – 46 – 3. DVOŘÁKOVÁ, Hana. Výtvarná výchova na prvním stupni II. Pracovní sešit pro 4. – 5. ročník. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1998, 88 s. ISBN 80 – 85808 – 59 – 5. FULKOVÁ Marie, Marie NOVOTNÁ, Jan SLAVÍK, Jan SMOLÍK, Klára SMOLÍKOVÁ. Výtvarná výchova pro 8. a 9. ročník základní školy a víceletá gymnázia. Vyd.1. Praha: Fortuna, 1997, 127 s. ISBN 80 – 7168 – 382 – 5 HOSMAN, Zdeněk. Didaktický skicář. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2007, 94 s. ISBN 978 – 80 – 7394 – 001 - 0 HRUŠKOVÁ, Marie. Tajemství starého dubu. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2007, 56 s. ISBN 978 – 80 – 204 – 1500 - 4 KARBUSICKÁ, Ludmila. Výtvarná výchova a dítě (sestaveno z pozůstalosti Aloise Toufara). Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1985, 144 s. ISBN 59 – 118 - 79 MACKO, Anton a Otília NEVŘELOVÁ. Výtvarná výchova v 3. a 4. ročníku. Vyd. 4, upravené. Praha: SPN, 1987, 238 s. ISBN 611 8007 14 – 368 - 87 POHNEROVÁ, Marta. Duchovní a smyslová výchova. Vyd. 1. Rychnov nad Kněžnou: Ježek, 1997, 47 s. ISBN 80 – 85996 – 05 - 7 POUPA, Vladimír a Jan VOSEČEK. Výtvarná výchova v 1. a 2. roč. Vyd. 4, upravené Praha: SPN, 1984, 191 s. ISBN 11 – 0 – 17/4 ROESELOVÁ, Věra. Proudy ve výtvarné výchově. Vyd. 1. Praha: SARAH, 2000, 217 s. ISBN 80 – 902267 – 3 - 6

39

ROESELOVÁ, Věra. Řady a projekty ve výtvarné výchově. Vyd. 1. Praha: SARAH, 1997, 221 s. ISBN 80 – 902267 – 2 - 8 ŠAMŠULA, Pavel. Obrazárna v hlavě. Vyd. 1. Praha: Práce, s.r.o., 1996, 96 s. ISBN 80 – 208 – 0380 – 7 UŽDIL, Jaromír. Mezi uměním a výchovou. Vyd. 1. Praha: SPN, 1988, 463 s. ISBN 14 – 692 - 88 UŽDIL, Jaromír, Emília ŠAŠINKOVÁ. Výtvarná výchova v předškolním věku. Vyd. 3. Praha: SPN, 1983, 192 s. ISBN 14 – 032 - 83 ZDENĚK, Mirko, Jaroslav BUREŠ, Otmar HOMOLKA, Zdeněk MUSIL, Bohumil SEDLÁČEK, Raoul TROJAN. Základy výtvarné výchovy. Vyd. 1. Praha: SPN, 1987, 291 s. ISBN 16 – 05 – 13/1 ZHOŘ, Igor. Výtvarná výchova v projektech I. Pracovní sešit pro 6. a 7. ročník. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1995, 87 s. ISBN 80 – 85808 – 30 – 7 Elektronické zdroje: Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. 2013[cit. 2016-04-09]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/vzdelavani/upravenyramcovyvzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani. Informace ze stránek KVV PF JU: Didaktika VV – studijní materiály. rar\Didaktika VV – studijní materiály\02 Historie a současné proudy výtvarné výchovy. RVP. Teoretické a metodické zdroje předmětu\Osnovy VV 2001 - RAR archiv ČINČERA, Jan. Průřezové téma: Environmentální výchova [online]. 2015 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4001 GION, Jean. Muž, který sázel stromy (vypráví EBEN, Marek) [online]. 2013 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=h1_cAuK5Bf0 HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (úvod) [online]. 1998 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.pamatnestromy.cz/knihy.html Lidové písně. Strom [online]. 2014 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/lidove-pisne/strom-129611 UHLÍŘ, Jaroslav a Zdeněk SVĚRÁK. Stromy [online]. 2014 [cit. 2016-03-01] Dostupné z: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/uhlir-jaroslav-a-sverak-zdenek/stromy-391642

40

Seznam příloh Přílohy I.

Textový materiál k projektové části…………………………………………42

Přílohy II.

Struktury příprav lekcí výtvarné výchovy …………………………………. 46

Přílohy III.

Fotodokumentace projektové části ………………………………………… 54

41

Přílohy Přílohy I. Text lidové písně Strom 1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát, svatby, pohřby tahle cesta poznala mnohokrát, po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil a táta mu u prašný cesty života strom zasadil. R:... A on tam stál, a koukal do polí, byl jak král, sám v celém okolí, korunu měl, (korunu měl) i když ne ze zlata, a jeho pokladem byla tráva střapatá. 2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl, jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl, a z vísky bylo město a to město začalo chtít asfaltový koberec až na náměstí mít. R:… 3. Že strom byl v cestě plánované, to malý problém byl, ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil, tak naposled se do nebe náš strom pak podíval a tupou ránu do větvoví snad už ani nevnímal. R: Stál tam sám, když koukal do polí. Byl jak král, sám v celém okolí Korunu měl .... I když ne ze zlata A jeho pokladem byla tráva střapatá. 4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál, a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál, dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával a přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál. R: …

42

Příloha I. Text – z knihy Ivana Klímy Jak daleko je slunce – část povídky Jak rostou stromy „ K čemu potřebuje strom semena? Strom přece roste ze semena. Semen je ovšem mnoho, jen na jediné velké lípě, co roste na návsi, je jich, sotva odkvete, mnoho tisíc, ale většina z nich zahyne. Některá sežerou brouci hned na stromě, jiná vysuší slunce a ještě jiná, dřív než napadne sníh, sežehne mráz. Nakonec zůstanou jen dva oříšky. Ty uchopí vítr a nese je daleko, až je upustí uprostřed obrovské pastviny, kde se pasou ovce, krávy a koně. Lipové oříšky propadnou mezi stébly, dotknou se vlhké a vlahé půdy a leží tam několik dní chráněny stébly trávy před sluneční výhní. Po několika dnech puknou a vyklouzne z nich kořínek. Brzy nato se nad zemí objeví dva nepatrné lipové lístky. To ještě není strom, ba ani stromek, ani keříček, lístky jsou nepatrné a dívají se do světa plny úzkosti. Vidí stébla trav, která se jim zdají obrovská, a hrozí, že je zadusí. Vidí i útržky nebe a cítí sluneční teplo…“

43

Příloha I. Část textu z knihy Susan Fountain Místo na slunci „Představte si, že jste semínko… Jaké barvy byste chtěly být? Jakého tvaru – kulaté, hranaté, špičaté? Jak velké byste byly? Teď si představte, že vás někdo, komu se líbíte, vezme velmi jemně do ruky… A zasadí vás na zvláštním místě do země. To místo je příjemně měkké, teplé a bezpečné. Teď jste hluboko v zemi a čekáte, až budete připraveni vyrůst… Člověk, který vás má rád, přichází každý den a pečuje o vás… Dává vám vodu… A stará se, aby kolem vás nerostl žádný plevel, vždycky se přesvědčí, jestli je vám dost teplo… A někdy k vám ten člověk dokonce něžně mluví a zpívá vám písničky. Jednoho dne, když nastal pravý čas, začínáte růst. Cítíte, jak se tlačíte ven ze semínkového kabátu, protože je už vám moc malý… A začínáte se protahovat vzhůru, ven z tepla a z tmavé půdy… Rostete pomalu… nebo rychle? Nakonec si prorážíte cestu na sluneční světlo a čerstvý vzduch… A stále rostete, stává se z vás zajímavý strom, silný a zdravý… Právě takový jaký máte být! Představte si, jak jako strom vypadáte… Jste vysoký strom? … Malý? Nebo něco mezi tím? … Rostete přímo vzhůru nebo do strany? Nebo oběma směry najednou? Jakou máte barvu? … Roste na vás něco – listy, ovoce, květy? Nebo úplně něco jiného? Může na vás růst cokoliv, protože jste velice zvláštní strom… Jste blízko jiných stromů nebo o samotě? … Přicházejí k vám lidé? Když ano, co dělají? … Přicházejí k vám nějaká zvířata? Když ano, co vám povídají? … Teď si představte, že zahradou vede cestička, směřuje přímo k překrásnému stromu a to jste právě vy… A teď je čas, abyste vystoupili ze svého zvláštního stromu a pozorně, dlouze se na něj zadívali…“

44

Příloha I. Zadání domácího – pátracího úkolu – můj (náš) strom 1. Projdi se po vaší zahradě, dvoře, kolem vašeho domu a najdi si vzrostlejší strom, který tě něčím zaujme. Důkladně si ho prohlédni a zůstaň chvíli v jeho přítomnosti. 2. Sejmi frotáž jeho kůry (Vezmi si kancelářský nebo náčrtkový papír, voskovku, pastelku, měkkou tužku. Papír přilož ke kmeni a voskovkou přejížděj po papíře, kde kůra stromu bude zanechávat svoji stopu.). 3. Porozhlédni se pod stromem a v jeho blízkém okolí. Aniž bys mu ublížil, přines z něho, co najdeš, do školy. Pokud máš možnost, strom vyfotografuj. 4. Zjisti, kdo strom sázel, jak dlouho už asi roste, jak se o něj staráte, staráš. Napiš si jeho název. Změř jeho obvod v nejširším místě. Popiš nebo nakresli místo, na kterém roste. Doplň jiné další informace, které tě napadnou. Vše si důkladně poznamenej a přines do školy. Budeme se těšit na tvoje objevy.

45

Příloha II. Struktura přípravy na lekci výtvarné výchovy Vypracovala: Mgr. Martina Mašková Doporučený ročník:

1

2

3

4

5

Časový úsek: 1 vyučovací hodina – 45 minut Námět

Strom

Formulace výtvarného úkolu

Znázorni strom.

Kritéria hodnocení

originalita

Vzdělávací a výchovný cíl

Uvědomění si schopnosti, jestli dokáži znázornit strom na základě dosavadních zkušeností.

Motivace

verbální

Výtvarně-technické prostředky a postupy

Kresba voskovými pastely

46

Organizace lekce

1. Příprava pracovního místa a pomůcek cca 5 min 2. Motivace cca 5 min 3. Zadání výtvarného úkolu cca 5 min 4. Aktivní tvorba – kresba stromu cca 20 min 5. Hodnocení cca 10 min

Hodnocení

Práce jsme si rozložili po podlaze a prohlédli. Poté jednotlivci předstupovali se svojí prací před ostatní a svůj obrázek popsali. Pochválila jsem děti za jejich práci a vytvořené kresby.

47

Příloha II. Struktura přípravy na lekci výtvarné výchovy Vypracovala: Mgr. Martina Mašková Doporučený ročník:

1

2

Časový úsek: 2 vyučovací hodiny – 90 minut

Námět

Cesty semínek stromů

Formulace výtvarného úkolu

Na náčrtkový papír formátu A3 otiskneme pomocí vodových barev tvar semínka. Semínko postupně natíráme různými barvami a vytváříme cestičky semínka pomocí foukání a kutálení. Semínko umístíme mezi cestičky a lepidlem přilepíme. Tužkou zkusíme semínko nakreslit ve skutečné i zvětšené velikosti.

Kritéria hodnocení

Originalita, nápaditost

Vzdělávací a výchovný cíl

Rozvoj vnímavosti při poznávání semínek Osvojení si činnosti foukání a kutálení objektu a otisk jeho stopy Rozvoj výtvarného vidění prostřednictvím pohybu, hmatu

Motivace

48

Hudební - poslech refrénu lidové písně Strom Verbální - čtení části povídky Ivana Klímy: Jak rostou stromy (viz Příloha I., s. 43), povídání o přečteném textu Vizuální a haptické - prohlížení a poznávání semen různých stromů

Výtvarně-technické prostředky a postupy

Vodové barvy – otisk – barevné stopy pohybujícího se objektu – kresba tužkou – zvětšování objektu

Organizace lekce

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Motivace – poslech písně, poslech čteného textu, rozhovor cca 30 min Prohlížení a poznávání semínek cca 15 min Pohybová aktivita – napodobení pohybu semínek ve větru cca 5 min Losování semínek cca 5 min Otisk tvaru semínka, vytváření cestiček, nalepení semínka, kresba semínka cca 30 min Hodnocení a závěr lekce cca 10 min

Hodnocení

Práce jsme si rozložili po podlaze a prohlédli. Žáci postupně sdělovali svoje dojmy z činnosti. Společně jsme vybrali nejzajímavější práce.

49

Příloha II. Struktura přípravy na lekci výtvarné výchovy Vypracovala: Mgr. Martina Mašková Doporučený ročník:

1

2

3

4

5

Časový úsek: 2 vyučovací hodiny – 90 minut

Námět

Semínko představivosti

Formulace výtvarného úkolu

Ztvárníme svoji představu vyslechnutého příběhu (semínko, rostoucí strom, plody, okolí…) na výkres formátu A3 pomocí suchých pastelů, vodových či temperových barev.

Kritéria hodnocení

Originalita, naplnění obsahu příběhu, výtvarné zpracování

Vzdělávací a výchovný cíl

Prohlubování schopnosti udržet pozornost Posilování schopnosti soustředění na výtvarnou činnost Rozvoj výtvarné představivosti a fantazie Rozvíjení výtvarných dovedností – kresby, malby

50

Motivace

Haptická - poznávání semínek hmatem se zavřenýma očima Verbální - poslech čteného příběhu Semínko představivosti od Susan Fountain z knihy Místo na slunci (viz Příloha I., s. 44)

Výtvarně-technické prostředky a postupy

Kresba doplněná malbou

Organizace lekce.

1. Zklidnění, motivace, upřesnění výtvarného úkolu cca 20 min 2. Kresba, malba cca 50 min 3. Hodnocení a závěr lekce cca 20 min

Hodnocení

Společně jsme si zopakovali čtený příběh a žáci si uvědomovali, komu se podařilo zachytit vše, na co někteří pozapomněli. Ti žáci, kteří chtěli svůj výtvor popsat ostatním, předstupovali postupně před tabuli a popsali nám svoje ztvárněné představy. Na závěr jsme si práce rozložili po podlaze, aby si je mohli všichni prohlédnout a zhodnotit, komu se podařilo vytvořit nejzajímavější. Už během tvůrčí činnosti jsem se žáků průběžně ptala na jejich představy a hodnotila jsem, jak se jim dařilo je ztvárnit.

51

Příloha II. Struktura přípravy na lekci výtvarné výchovy Vypracovala: Mgr. Martina Mašková Doporučený ročník:

3

4

5

Časový úsek: 1 vyučovací hodina

Námět

Můj (náš) strom

Formulace výtvarného úkolu

Na základě písemného zadání (viz Příloha I., s. 45) si z domu přineseme zjištěné údaje a objevené přírodniny. Na čtvrtku A3 zpracujeme plakát formou koláže. Rozložíme si získané informace a přírodniny, přilepíme je a vhodně je doplníme písmem a kresbou.

Kritéria hodnocení

Nápaditost Naplnění písemného zadání úkolu Výtvarné zpracování

Vzdělávací a výchovný cíl

Rozvoj vnímavosti k okolnímu světu Osvojení si techniky frotáže a koláže Rozvíjení techniky kresby a písma Posilování dovednosti zjistit si potřebné informace

52

Motivace

Verbální – zadání úkolu Vizuální – vyhledávání a pozorování přírodnin Haptické – kontakt s přírodninami

Výtvarně-technické prostředky a postupy

Frotáž kůry stromu Využití písma Kresba tužkou, pastelkami Vytváření kompozice Koláž

Organizace lekce

1. Zadání domácího úkolu 2. Plnění domácího úkolu dle písemného zadání 3. Tvorba plakátu – koláže 4. Hodnocení a závěr lekce

Hodnocení

Každý žák nám svůj strom prostřednictvím plakátu představil. Jednotlivé práce jsme si rozložili po podlaze a prohlédli. Každý si potom vybral práci, která ho nejvíce zaujala, a řekl nám, proč si zrovna tuto práci vybral, a tím autorovi pochválil, co se mu vydařilo.

53

Přílohy III. Fotodokumentace projektové části 1. lekce – Strom (námětová expozice)

Obr. 1: Práce žáků 1. ročníku

Obr. 2: Práce žáků 1. ročníku

Obr. 3: Práce žáků 2. ročníku

Obr. 4: Práce žáků 2. ročníku

54

Obr. 5: Práce žáků 3. ročníku Obr. 6: Práce žáků 4. ročníku

Obr. 7: Práce žáků 4. ročníku

Obr. 5: Práce žáků 5. ročníku

55

Přílohy III. Fotodokumentace projektové části 2. lekce – Cesty semínek stromů (žáci 1. a 2. ročníku)

Obr. 1:Poznávání semínek

Obr. 2:Vytváření cestiček

Obr. 3: Vytváření cestiček

Obr. 4: Vytváření cestiček

Obr. 5: Vytváření cestiček

Obr. 6: Vytváření cestiček

56

Obr. 7: Vytváření cestiček

Obr. 8: Vytváření cestiček

Obr. 9: Vytváření cestiček

Obr. 10: Vytváření cestiček

Obr. 11: Vytváření cestiček

Obr. 12: Výsledná práce

Obr. 13: Výsledná práce

Obr. 14: Výsledná práce 57

Přílohy III. Fotodokumentace projektové části 3. lekce – tvorba myšlenkové mapy (žáci 3., 4. a 5. ročníku)

Obr. 1: Poslech písně

Obr. 2: Tvorba pomocí obrázků

Obr. 3

Obr. 4: Výsledná práce

Obr. 5: Výsledná práce

Obr. 6: Výsledná práce 58

Přílohy III. Fotodokumentace projektové části 4. lekce – výtvarná práce „Semínko představivosti“

Obr. 1: Dokumentace činnosti

Obr. 2: Dokumentace činnosti

Obr. 3: Dokumentace činnosti

Obr. 4: Výsledná práce žáka 5. ročníku

Obr. 5: Výsledná práce žákyně 3. ročníku

Obr. 6: Výsledná práce žákyně 5.ročníku

Obr. 7: Výsledná práce žáka 5.ročníku

59

Obr. 8: Žák 4. ročník

Obr. 9: Žákyně 4. ročníku

Obr. 12: Žák 5. ročníku

Obr. 11: Žákyně 4. ročníku

Obr. 13: Žákyně 4. ročníku

Obr. 10: Žákyně 4. ročníku

Obr. 14: Žákyně 4. ročníku

Obr. 15: Žák 3. ročníku

Obr. 16: Žákyně 3. ročníku 60

Obr. 17: Žákyně 1. ročníku

Obr. 19: Žák 1. ročníku

Obr. 20: Žákyně 1. ročníku

Obr. 22: Žák 2. ročník

Obr. 24: Žákyně 2. ročníku

Obr. 18: Žákyně 1. ročníku

Obr. 21: Žákyně 1. ročníku

Obr. 23: Žákyně 1. ročník

Obr. 25: Žák 2. ročník 61

Obr. 26: Žák 1. ročník

Obr. 28: Žákyně 2. ročníku

Obr. 30: Žákyně 1.ročnku

Obr. 27: Žákyně 1. ročník

Obr. 29: Žák 2. ročník

Obr. 31: Žákyně 1. ročník

62

Přílohy III. Fotodokumentace projektové části Domácí – pátrací úkol, plakát (Můj (náš) strom)

Obr. 1: Dokončování plakátu

Obr. 2: Dokončování plakátu

Obr. 3: Dokončování plakátu

Obr. 4: Dokončování plakátu

Obr. 5: Představení práce

Obr. 6: Představení práce

Obr. 7: Výsledná práce

63

Obr. 8: Výsledná práce

Obr. 9: Výsledná práce

Obr. 10: Výsledná práce

Obr. 11: Výsledná práce

Obr. 12: Výsledná práce

Obr. 13: Výsledná práce

Obr. 14: Výsledná práce

Obr. 15: Výsledná práce

Obr. 16: Výsledná práce

Obr. 17: Výsledná práce

Obr. 18: Výsledná práce 64

Zdroje příloh FOUNTAIN, Susan. Místo na slunci. Vyd. 1. Praha: TEREZA ARCADIA, 1994, 111 s. KLÍMA, Ivan. Jak daleko je slunce. Vyd. 1. Praha: Hynek, 1995, 94 s. ISBN 80 – 85906 – 15 – 5 Lidové písně. Strom [online]. 2014 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/lidove-pisne/strom-129611 Fotografie: archiv autorky práce

65