Projekt hodnocení ČSAD Střední Čechy, a.s. s aplikací IT prostředků

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování

Projekt hodnocení ČSAD Střední Čechy, a.s. s aplikací IT prostředků The evaluation project of the company ČSAD Střední Čechy, a.s with the aplication of IT instruments

Diplomová práce

Autor:

Bc.Jan Vydra Informační technologie a management

Vedoucí práce:

Ing.Theodor Beran, Ph.D.

Odborný konzultant:

Ing.Miroslav Dvořák EKOSERVIS TRANSPEED, a.s., Mělník

Neratovice

duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Projekt hodnocení ČSAD Střední Čechy, a.s. s aplikací IT prostředků“ zpracoval samostatně. Pouţité zdroje a podkladové materiály uvádím v textu a v přiloţeném seznamu literatury.

V Neratovicích, dne 9.dubna 2010

Jan Vydra

2

Poděkování: dovoluji

si

touto

cestou

poděkovat

svému

vedoucímu

práce

panu

Ing.Theodoru Beranovi, Ph.D. za věcný a současně i laskavý přístup, svému konzultantu Ing.Miroslavu Dvořákovi za podnětné připomínky k této práci a mému zaměstnavateli firmě EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. za umoţnění vypracování této práce a svolení s pouţitím všech dostupných materiálů.

3

Anotace práce: Tuto práci jsem vypracoval pro vedení akciové společnosti jako podklad pro stanovení její podnikové strategie v oblasti nabízených sluţeb pro plánované období let 2010 aţ 2012. Jejím cílem je stanovit pomocí několika matematických metod hodnotu společnosti

a

činností

vlastního

projektového

týmu

minimalizovat

náklady

předpokládaného outsourcingu této sluţby.

I made this work for the management of joint-stock company as the basis for the determination of its business strategy in the sphere of the offered services. For the planned period of the years 2010-2012. Its goal is to determine the value of the company by the help of a few mathematic methods and to minimize the costs of the anticipated outsourcing of this service by means of the activities of its project team.

4

Obsah 1. Úvod ............................................................................................................... 6 2. Analýza projektu ............................................................................................ 7 2.1 Charakteristika společnosti ..................................................................... 7 2.2 Finanční náklady ................................................................................... 14 2.3 Metodologie a přehled modelů pro ocenění podniku ........................... 21 2.4 Pouţití informační technologie ............................................................. 44 2.5 Implementace údajů a vlastní výpočty ................................................. 48 3. Výsledky ....................................................................................................... 54 3.1 Shrnutí výsledků ................................................................................... 57 4. Závěry a doporučení ..................................................................................... 59 5. Seznam pouţité literatury ............................................................................. 61 6. Seznam pouţitých zkratek ............................................................................ 62 7. Soupis diagramů a tabulek ........................................................................... 62 8. Přílohy .......................................................................................................... 63

5

1. Úvod Společnost ČSAD Střední Čechy, a.s. (Příloha č.1) působící v segmentu osobní autobusové přepravy v oblasti Středočeského kraje a Prahy – východ, přistoupila na základě rozhodnutí majitele a představenstva společnosti k zajištění jednotlivých kroků, potřebných ke zjištění trţní hodnoty společnosti formou jejího ocenění, s vyuţitím podkladů vlastních informačních zdrojů. Toto ocenění bude slouţit jako podklad pro: 1. stanovení politiky následujících období, 2. vyjednávání s moţností navýšení provozního úvěru, 3. případný vstup nového akcionáře, 4. případ prodeje společnosti, 5. splynutí nebo sloučení společností, 6. případné uvedení společnosti na burzu. Cílem této diplomové práce je určení výsledné ekonomické hodnoty společnosti výběrem nejvhodnějšího ze tří modelů pro oceňování, provedení komparace výsledků vyhodnocení činnosti týmu včetně finančního přínosu řešení vlastní kapacitou, podání závěrečné zprávy a doporučení metody realizace tohoto záměru představenstvu. Pro splnění záměru představenstva jsem byl ustanoven vedoucím projektového týmu s povinností navrhnout komplexní harmonogram projektu, sestavit projektový tým, řídit jeho práci a s pouţitím motivačních a stimulačních nástrojů dodrţet stanovený program včetně finančního přínosu. Při řešení jsem na doporučení Ing.Theodora Berana, Ph.D. mojí práci vzhledem k problematice, rozsahu zpracovávaných dat a informací rozvrhl do 5 etap. V první etapě projektu jsem provedl analýzu všech dostupných údajů o společnosti - identifikaci společnosti, seznámení s její historií, organizací, personální strukturou, strukturou vozového parku, s vyuţitím provozních a kapitálových dotací, se strukturou smluvních partnerů. Dále jsem stanovil základní popisy, vysvětlím principy a modely ocenění. Ve druhé etapě zjistím z informačního systému a písemných dokladů potřebné údaje, zejména nutné účetní výkazy – rozvahu, výsledovku, cash-flow, majetkovou

6

strukturu podniku a jiné. Výstupy realizuji konkrétními daty a informacemi. Po utřídění všech klíčových dat a informací přistoupím k výběru třech modelů, které optimálně vyjádří větší část spektra společnosti a ty pouţiji k ocenění. K implementaci dat do vybraných modelů a vlastních výpočtů, včetně výpočtu finančního přínosu projektového řešení.vyuţiji svých znalostí z informatiky, matematické statistiky a podnikového účetnictví. Ve třetí a čtvrté etapě – do projektového týmu jsem zařadil tyto pracovníky vedoucí účetní, vedoucí dopravy, technik ICT1 a 2, provozní účetní1 a 2 a podnikový právník. Provedl jsem dislokaci úkolů pro jednotlivé členy týmu s vyuţitím matice odpovědnosti (Příloha č.1), kde jsou jasně stanoveny náplně jejich činností, termíny jejich splnění, odpovědnosti pracovníků a poţadovaný výstup z kaţdého úkolu. V páté etapě - závěru, vyhodnotím činnost projektového týmu, dosaţené výpočty a výsledky. Po dokončení diplomové práce poskytnu komentované výsledky týmu a seznámím s nimi management a představenstvo společnosti. Po schválení bude tato práce vyuţita jako metodika postupu hodnocení a k porovnání s jinými projekty hodnocení společnosti.

2. Analýza projektu V této části práce se seznámíme se společností, vysvětlíme obecné pojmy, a popíšeme jednotlivé typy nejpouţívanějších metod ocenění. Vysvětlíme úlohu a vyuţití IS při získávání informací o společnosti a provedeme výběr tří nejvhodnějších modelů, které pouţijeme ke stanovení ceny společnosti.

2.1 Charakteristika společnosti Název: ČSAD Střední Čechy, a.s. Datum zápisu do Obchodního rejstříku: 30.října 2006, oddíl B, vloţka 1122. Sídlo: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, U Přístavu 811, PSČ 250 01. Pracoviště:

1. Mělník, K Přívozu 2604/23, PSČ 276 78, 2. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, U Přístavu 811, PSČ 250 01.

7

Právní forma společnosti: akciová společnost. Předmět podnikání: - zprostředkování obchodu a sluţeb, - technické činnosti v dopravě, - správa a údrţba nemovitostí, - silniční motorová doprava nákladní, - silniční motorová doprava osobní, zasilatelství, - činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, - velkoobchod, - činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, - pronájem a půjčování věcí movitých. Firma vydala 100ks kmenových akcií na doručitele ve jmenovité hodnotě 50.000,-Kč.

Zařazení podle OKEČ Podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) a převládající činnosti můţeme společnost ČSAD Střední Čechy, a.s. zařadit pod tyto obory: 60.24

silniční nákladní doprava,

60.21 1

městská a příměstská pravidelná osobní doprava.

Společnost ČSAD Střední Čechy, a.s. v současnosti patří ke stabilním a neustále se rozvíjejícím dopravním společnostem, které ve Středočeském kraji zajišťují osobní dopravu a stále ještě patří do dnes jiţ velice úzké kategorie soukromých podniků, které mají stoprocentního českého vlastníka. Společnost má dvě provozovny – ve Staré Boleslavi a na Mělníku. V obou provozovnách je zajištěn komplexní servis dílenských, administrativních i manipulačních sluţeb, včetně samostatných čerpacích stanic. Ve společnosti pracuje cca 220 zaměstnanců a její roční obrat se pohybuje okolo 295 milionů korun.

8

Historie společnosti Společnost ČSAD Střední Čechy, a.s. započala svojí historii jako společnost ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o. zápisem do Obchodního rejstříku dne 17.července 1991. Působila v areálu ČSAD KNV Praha na Mělníku. Tento podnik byl následně v rámci podnikové privatizace roku 1994 privatizován. V roce 2009 byl v provozovně ve Staré Boleslavi ukončen dlouhodobý pronájem s tím, ţe celá provozovna přešla přímým prodejem do majetku společnosti. Z důvodu rozvoje společnosti ve východní oblasti Středočeského kraje a snaze majitele a představenstva společnosti o zviditelnění všech transakcí hospodaření spojených zejména s čerpáním státních dotací, došlo k transformaci společnosti s ručením omezeným na společnost akciovou dne 30.října 2006 zápisem do Obchodního rejstříku. Společnost vlastní 100ks akcií na jméno v celkové hodnotě 5 milionů korun. V roce 2004 se společnost ČSAD Střední Čechy spol. s r.o. stala oficiálním provozovatelem Autobusového nádraţí ve Staré Boleslavi a na Mělníku. O dva roky později odkoupila provozovnu ve Staré Boleslavi a ubytovnu v Kostelci nad Labem. V provozovnách Mělník i Stará Boleslav je zajištěno plně autonomní administrativní i dílenské (opravárenské) zázemí, samostatná čerpací stanice PHM a dispečerské stanoviště s moţností částečného zpracování provozní agendy. Dále je zde prováděna nezbytná komunikace k zajištění odbavování cestující veřejnosti podle schválených turnusů městské i meziměstské autobusové dopravy. Ubytovny slouţí ke splnění zákonných podmínek odpočinku řidičů. Jsou plně vybaveny odpovídajícím hygienickým a sociálním zázemím. Budovy autobusových nádraţí slouţí jak k zabezpečení administrativních poţadavků ze strany cestujících, tak i k jejich fyzickému odbavení. Dále je zde v plné míře vyuţíván informační systém pro rezervaci jízdenek autobusové i vlakové dopravy pro celou ČR. Společnost je smluvním partnerem zejména Krajského úřadu pro Středočeský kraj, Ministerstva dopravy ČR, Magistrátu hlavního města Prahy, Městského úřadu Mělník a dalších samosprávných jednotek.

9

Organizace společnosti Vedení společnosti sídlí v Praze a na Mělníku. Zabezpečení provozu je ze 75% zajišťováno v provozovně v Mělníku a z

25% v provozovně ve Staré Boleslavi.

Outsourcingem si společnost zabezpečuje veškeré servisní a dílenské sluţby u firmy Servis Dopravní techniky, spol. s r.o. a komplexní ekonomický servis u firmy EKOSERVIS TRANSPEED, a.s.. Diagram č. 1 – Organizační struktura společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s.

Vedení společnosti

Vedoucí provozovny Mělník

Vedoucí provozovny Stará Boleslav

Provozní dispečink

Provozní dispečink

Garáţní mistři

Garáţní mistři

Zpracování agendy

Zpracování agendy

Útvar ICT Zdroj: informace společnosti, vlastní práce autora

Personální struktura společnosti V níţe uvedené tabulce je patrný počet zaměstnanců v jednotlivých oblastech řízení firmy, řidičů a personálu pro zpracování administrativní a ekonomické agendy, oddělení údrţby i útvaru IT. Tabulka č. 1 – Personální struktura společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. Vrcholový management: Účetnictví a administrativa: Řidiči: z toho na plný pracovní úvazek

6 lidí 30 lidí 187 lidí 164

10

z toho na zkrácený pracovní úvazek 7 z toho jiný druh pracovní smlouvy 16 Další zaměstnanci: (údrţba, technici) Celkem

7 lidí 230 lidí

Zdroj: evidence společnosti, vlastní práce autora

Tabulka č. 2 – Historie společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. v číslech v období 1999-2009 Počet přepravených osob Počet ujetých [km] Spotřeba nafty [litry] Počet nových autobusů od roku 2001 [ks] Investice do nových autobusů [Kč] Finanční prostředky na opravy [Kč] Počet vydaných jízdenek [ks]

84 mil. 78 mil. 23 mil. 108 450 mil. 203 mil. 46 mil.


Struktura vozového parku společnosti Průměrné stáří vozidel společnosti je přibliţně 6 let. Relativně vyšší průměrné stáří vozového parku ve srovnání s jinými dopravci je důsledkem rozhodnutí společnosti kompletně renovovat některé starší autobusy a tím zmírnit zatíţení cash-flow společnosti. Tato vozidla však vstupují do výpočtu průměrného stáří vozidel svým plným stářím, tj. datem jejich zařazení do majetku a to bez ohledu na provedenou renovaci. Vozidla jsou pořizována zejména: 1. formou bankovního investičního úvěru, 2. na finanční leasing (podle IFRS se jedná o tzv. operativní leasing), 3. na splátkový prodej (podobné charakteristiky jako bankovní úvěr). Vozidla jsou prakticky v celém spektru nakupována u tuzemských výrobců. Vedoucí postavení i díky cíleným dotacím Ministerstva dopravy ČR má podnik Karosa Vysoké Mýto.

11

Tabulka č. 3 – Struktura vozového parku společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. Typ vozidla Meziměstský autobus Městský autobus Dálkový autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Městský autobus kloubový Městský autobus kloubový Městský autobus kloubový Meziměstský autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Meziměstský autobus Minibus Dálkový autobus Osobní automobil Celkem

Model Rok výroby Karosa 734+735 1987-1989 Karosa 732 1987-1993 Karosa 726 1988-1989 Karosa 934 1997-1998 Karosa 954 2001 Karosa 954 2002 Karosa 954 2003 Karosa 744 1990-1991 Karosa 943 1997-2002 Solaris Urbino 2009 Karosa 954 2004 Karosa 954 2005 Karosa 954 2006 Irisbus SFR 160 2007+2008 Irisbus Ares 2003 Irisbus Crossway 2008 Irisbus Crossway 2009 MB+Ford 2003-2007 Scania Irizar 2008 Škoda Octavia+Superb 1999-2006

Počet vozidel 46 12 2 7 9 7 8 4 7 4 7 20 10 20 2 10 10 2 1 3 191


Využití provozních a kapitálových dotací Provozní dotace jsou vyuţívány pouze jako účelové a to na pokrytí provozních nákladů společnosti při přepravě osob. Tyto dotace jsou čerpány na základě smluv uzavřených s Krajským úřadem Středočeského kraje, Městským úřadem Mělník a dalšími samosprávnými celky. Dále tyto dotace slouţí ke kompenzaci jízdného pro školní mládeţ a studující. Kapitálové dotace společnost čerpá na základě potvrzených ţádostí především z fondu Ministerstva dopravy ČR a tyto prostředky pouţívá k nákupu nových dopravních prostředků (autobusů). Cílem těchto nákupů je především trvalé zvyšování úrovně svých sluţeb a současně dochází k obměně vozového parku. Tato obměna je také jedním z poţadavků samosprávných jednotek. S novým vozovým parkem samozřejmě souvisí i výše nákladů na opravy a servis. V případě nového vozidla jsou náklady na opravy

12

podstatně menší, ale na druhou stranu je novým nákupem značně zatíţeno cash-flow. Frekvence pravidelného servisu se s ohledem na vyšší jakost všech komponentů ve vozidle sniţuje a prodluţuje se i lhůta pravidelných, tzv. „průběhových“ servisních prohlídek tak, jako se prodluţuje limit ujetých kilometrů. Velmi důleţitým faktem je i skutečnost, ţe novější vozidla s motory, které splňují náročné emisní limity Evropské unie, zatěţují ve velmi malé míře naše ţivotní prostředí.

Tabulka č. 4 – Přehled dotací společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. Přehled dotací rok 2005 [Kč] Provozní dotace na základě smluvního vztahu se samosprávnými celky * Kompenzace jízdného studentů do výše skutečných ztrát * Kapitálové dotace na obnovu vozového parku (8autobusů/rok) 4 800 000

2006 [Kč]

2007 [Kč]

2008 [Kč]

89 503 599 85 942 023 89 100 201 3 934 743

3 857 103

4 199 016*

4 800 000

4 700 000

10 000 000


Smluvní zabezpečení Společnost provádí přepravu osob ve většině obchodních případů na základě uzavřených smluvních vztahů – krátkodobé v trvání 1 roku a dlouhodobé v trvání od 2 do 5 let. Výjimkou však nejsou ani jednorázové sluţby. Dlouhodobé smlouvy do roku 2011 jsou uzavřeny s Krajským úřadem Středočeského kraje a společností ROPID (cca 30 linek), která zahrnuje dopravní obsluţnost pro spádové oblasti hlavního města zejména v oblasti Praha – východ.. Plnění těchto smluv a správné nakládání se státními prostředky je kaţdoročně kontrolováno jak ze strany odpovědných osob Krajského úřadu Středočeského kraje, tak i ze strany kontrolních orgánů Ministerstva dopravy ČR. Ke smlouvám, které jsou pravidelně obnovovány patří zajištění MHD pro města Mělník a Kralupy n/Vltavou. U těchto vztahů se zejména upravují provozní a ekonomické sloţky. V ročních intervalech se Městským úřadům předkládají zejména účetní výkazy – výsledovka a samostatně členěné nákladové poloţky, které souvisí také s provozováním Autobusových nádraţí, celkové mnoţství projetých kilometrů, spotřeba pohonných hmot i stav odbavené veřejnosti. 13

Protoţe smlouvy s Krajským úřadem Středočeského kraje, městy Mělník a Kralupy n/Vltavou automaticky nezajišťují smluvní vztahy s ostatními obcemi spadající do jejich správní oblasti, je nutné provést jejich aktualizaci. S kaţdou obcí a její samosprávou je nutné v předstihu projednat návrhy na další rok a po uzavření rozpočtu obce je aktualizovat.

Tabulka č. 5 – Přehled členění dotací společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. Členění provozních dotací rok Základní dopravní obslužnost Středočeský kraj

2006 [Kč]

2007 [Kč]

2008 [Kč]

29 122 461 29 122 461

27 811 000 27 811 000

35 358 931 35 358 931

923 252 923 252

1 000 028 1 000 028

1 133 993 1 133 993

52 466 276 31 004 539 3 953 779 17 507 958

48 881 121 29 960 000 3 859 038 15 062 083

67 248 583 35 993 599 5 429 995 25 824 989

Městská doprava Mělník Kralupy n/Vltavou Liběchov a okolí

4 604 735 546 319 4 039 480 18 936

7 567 999 3 125 874 4 318 125 124 000

8 116 279 3 329 721 4 642 263 144 295

Ministerstvo dopravy ČR

2 386 875

681 875

46 875

89 503 599

85 942 023

111 904 661

Ostatní dopravní obslužnost Obce Středočeského kraje ROPID Středočeský kraj Obce Praha

Celkem


2.2 Finanční náklady Z finančních výkazů společnosti (rozvaha, výsledovka, cash-flow) jsem získal údaje potřebné k ocenění a ke stanovení některých pomocných hodnot.

14

Tabulka č. 6 – Přehled některých finančních výkazů společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. Finanční výkazy [tis. Kč] rok Výkony Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Náklady na zaměstnance Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Sociální zabezpečení Sociální náklady Celkové osobní náklady Daně a poplatky Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady EBITDA

2005 2006 2007 2008 155 569 160 891 160 997 175 166 67 190 71 456 69 173 76 810 45 018 50 479 51 588 31 044 43 361 38 956 40 236 67 312

40 955 *

43 203 *

44 418 *

53 550 *

14 312 15 079 769 779 56 036 59 061 1 065 1 162 89 268 222 872 10 425 136 172

15 534 779 60 731 66 91 442 11 608

18 742 978 73 270 72 94 534 8 108

65 103

59 273

80 396

65 433

Odpisy 24 052 24 691 28 088 21 900 Leasing 26 084 30 350 24 954 24 954 Rezervy Rozpouštění rezerv * * * * Tvorba rezerv 906 2 363 1 656 1 080 Čistá tvorba rezerv 906 2 363 1 656 1 080 Prodej dlouhodob.majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodob.majetku 675 6 070 4 905 3 065 Zůstatková cena dlouhodob.majetku * 16 1 364 2 263 Čistý prodej dlouhodob.majetku 675 6 054 3 541 * EBIT

14 736

14 083

11 428

Finanční výnosy a náklady Výnosové úroky Nákladové úroky Čisté finanční výnosy a náklady Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady

237 1 289 1 052 4 411

540 1 183 * 2 076 3 173 1 536 1 990 1 * * 532 665

Finanční výsledek hospodaření

1 459

2 067

2 655

33 342

832 832 605 1 437

15

Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů za běţnou činnost Splatná7 odloţená Zisk po zdanění

13 277

12 016

2 027 6 2 033

6 132 354 5 778

15 304

5 884

8 773

32 105

8 773

32 105

Finanční výkazy [tis. Kč] rok Bilanční suma A. Pohledávky za upsaný zákl.kapitál B. Dlouhodobý majetek I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Věci Nedokončení dlouhodobý majetek Goodwill C. Oběžná aktiva I. Zásoby II. Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Jiné pohledávky III. Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky IV. Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách D. Jiná aktiva I. Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období II. Dohadné účty aktivní

2005 179 893 * 55 654 53 55 601 86 55 515 *

4 12 13 15 19 21 30 111 137 31 * 38 6 313 39 3 659 43 2 654 44 103 550 45 6 070 48 6 287 49 66 732 51 24 461 52 1 274 53 1 170 54 104 57 13 102 58 13 045 59 12 640 60 405 62 57

A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál

64 65

39 816 28 000

2006 238.478 * 105 385 16 105 369 86 77 342 * 27 941 122 992 * 1 540 1 110 430 119 257 6 562 8 256 830 103 609 2 195 1 616 579 10 101 9 716 9 582 134 385

2007 237 583 3 050 160 952 16 160 936 86 76 043 56 866 27 941 66 512 * 420 10 410 62 513 5 075 2 972 856 53 613 3 576 2 020 1 556 7 069 6 693 6 528 165 376

2008 236 999 2 000 201 204 16 201 204 4 436 133 387 * * 31 837 * 599 * 599 30 155 5 522 8 990 749 14 506 1 083 1 068 15 8 149

66 936 28 000

2 978 5 000

18 024 5 000

7 465 684 312

16

II. Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceň.rozdíly z přecenění při přeměnách III. Rezervní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy IV. Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let V. Výsledek běţného účetního období B. Cizí zdroje I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze SZP Stát - daňové závazky a dotace Jiné závazky IV. Bankovní úvěry a výpomoci Dlouhodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry C. Časové rozlišení I. Výdaje příštích období II. Výnosy příštích období Úvěry DL-Dlouhodobý inv. úvěr DL-Dlouhodobý inv. úvěr CS-Dlouhodobý inv. úvěr CS-Dlouhodobý inv. úvěr Provozní financování

Splátkový prodej Autobusy-Credium Autobusy-Autoleasing Leasing Autobusy-Credium Autobusy-Releas Autobusy-Deutsche leasing

69 71 73 74 75 77 78 79 80 81 82 83 89 96 97 99 100 101 104 105 106 107 109 110 114

7 000 7 000 * 1 451 1 451 * -11 938 26 841 38 779 15 303 136 268 906 45 915 58 344 42 078 3 196 7 583 821 4 666 31 103 21 120 9 983 3 809 3 459 350

28 236 7 000 21 236 3 800 2 800 1 000 -1 013 39 795 38 779 5 884 169 833 1 812 76 462 49 706 30 865 3 596 7 055 1 222 6 963 41 856 24 332 17 524 1 709 1 226 483

7 642 700 6 942 500 500

7 642 700 6 942 500 500

* -18 437 * -18 437 6 960 206 778 157 99 413 53 539 38 204 3 570 1 511 2 942 2 087 53 669 33 542 20 127 557 257 300

* -11 977 6 460 -18 437 16 859 224 697 2 048 145 138 31 233 18 491 4 590 1 894 786 96 46 278 26 148 20 130 469 194 275

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

8 133 8 146 5 950 11 313 20 127 53 669

6 914 6 930 4 200 7 813 20 127 45 984

5 627 5 645 2 800 5 013 20 127 39 212

4 269 4 286 1 400 2 213 20 127 32 295

2 836 2 850 0 0 20 127 25 813

1 324 1 331 0 0 20 127 22 782

0 0 0 0 20 127 20 127

2 205 88 504 90 709

0 76 187 76 187

0 63 869 63 869

0 51 552 51 552

0 39 235 39 235

0 26 918 26 918

0 14 601 14 601

1 913 5 890 35 045

0 2 517 30 632

0 170 23 969

0 0 17 694

0 0 11 420

0 0 5 145

0 0 0

17

Automobily-Škofin

Finanční majetek Peníze a peněţní ekvivalenty Čistý dluh

249 43 097

0 33 149

0 24 139

0 17 694

0 11 420

0 5 145

0 0

3 500 3 500

3 500 3 500

3 500 3 500

3 500 3 500

3 500 3 500

3 500 3 500

3 500 3 500

158 820 130 720 105 041

79 968

58 345

38 228

190 975


Tabulka č. 7 – Přehled ratingového ocenění ČR pro emise v zahraničních měnách Ratingová agentura Standard & Poor´s Moody´s Fitch IBCA

Ocenění (Rating)

Výhled

A A1 A+

stabilní stabilní stabilní

Zdroj: www.mfcr.cz

Vývoj ratingu ČR (Poslední aktualizace: 24.2.2009) Moody's

2004 2005 2006 2007 2008

A1 A1 A1 A1 A1

Standard Fitch and Poor's AAAA A

AA A A A+

Zdroj: www.cnb.cz

„Cena podniku je výsledkem transakce realizované srovnáním nabídky a poptávky: zahrnuje soubor objektivních a subjektivních úvah předkládaných kupujícím a prodávajícím během jejich jednání. Vyjadřuje reálnou směnu.“ 1 Hodnota můţe existovat bez směny a spočívá v teoretickém ocenění zaloţeném na uţitkovosti a klasifikace, které provádí hodnotitel ve vztahu k ostatním disponibilním statkům. _________________________________________________________________________ 1

- RAFFEGEAU J., BRIED-CHARRETON F., Finanční oceňování podniku HZ Praha, spol. s r.o. 1996,

ISBN 80-86009-03-3

18

Cena je fakt a je výsledkem reálné transakce, tzn. srovnáním nabídky a poptávky. Můţe se přirozeně rozcházet s hodnotou stanovenou při oceňování, protoţe v obchodním jednání mohou být pouţity nekvantifikovatelné faktory jako je např. ochota prodat a koupit, způsobilost účastníků jednání atd.. Důvodem je zavedení nekvantifikovatelných faktorů do jednání, tj. vůle prodat a koupit, způsobilost účastníků transakce, atmosféra při jednání apod.. První pojetí hodnoty - Inventární hodnota podniku - se stanovuje z inventarizace aktiv a pasiv, a spočívá ve zjištění a vyčíslení majetku. Tento způsob však technicky neumoţňuje znát podmínky, ve kterých byl majetek tvořen a nezobrazuje zisk nebo ztrátu v čase budoucím. V tomto případě má nákup podniku spekulativní charakter o krátkodobém profitu nebo o strategickém vstupu na trh v zájmové oblasti kupujícího. Běţně se s tímto pojetím setkáváme při prodeji maloobchodů, kde kromě obchodního majetku jsou inventarizovány a valorizovány zásoby za účelem stanovení prvků globální transakce. Pro podnik, který zůstává v provozu, inventární hodnota existuje jako jedna z komponent globální hodnoty, nově oceněnou hodnotou čistých aktiv. Tato hodnota je povaţována za statickou, protoţe odpovídá stavu v podniku k určitému datu. Kupující tedy přistupuje k transakci s vědomím krátkodobého profitu ve formě rozdělovaných zisků a střednědobého zisku z nového prodeje. Druhé pojetí hodnoty – Finanční hodnota podniku – obvykle vychází z dokumentů povinně zveřejňovaných podnikem. I tyto dokumenty však neposkytují úplný obraz. Třetí pojetí hodnoty - Ekonomická hodnota podniku – je poznání podniku zevnitř, aby bylo moţné lépe ocenit pracovní procesy, rentabilitu a perspektivu podniku. Vyjadřuje poţadavek nejlépe pochopených operací a odráţí tak pohled jak majitele, tak i případného kupujícího. Předpokládá obecnou diagnózu firmy, která spočívá v analýze prvků zhodnocení nebo znehodnocení majetku, dále rizikových faktorů a úspěchů, které budou vzaty v úvahu v kapitalizaci výsledků. Vyjadřuje celkově poţadavek na nejobjektivnější posouzení a pochopení operací a struktur a je prakticky shodná s pohledem nového majitele. Obchodní značka společnosti je nehmotným prvkem, sdruţující v sobě dva ukazatele: název ČSAD - mezinárodně uznávané aktivum a klientelu, která je oceňována

19

především obchodním obratem. Hodnotu těchto nehmotných sloţek definujeme jako kapitalizaci ziskového podílu a nazýváme ji „goodwillová renta“. Zjednodušíme tyto postupy do dvou rovnic: 1. rovnice vyjadřující hodnotu ekonomického statku, zahrnuje prvky hmotné i nehmotné (např.goodwill),

Hodnota podniku = Hodnota hmotných prvků + Hodnota nehmotných prvků

2. rovnice vyjadřuje současný i budoucí stav majetku. Prvek k bude záviset na rozdělení obchodního majetku a má interval <0;1>.

Hodnota podniku = k x Hodnota majetková + (1-k) x Hodnota toků

U významných a nadnárodních podniků je pojem obchodní značka nahrazen pojmem širším, ve kterém nehmotné prvky mimo jména a zákaznického portfolia zahrnují jak patenty tak i know-how, kvalitu organizace, její řízení a jiné. Podíl těchto faktorů je velmi obtíţně definovatelný a zvyšuje obtíţnost hodnocení. Hodnota nehmotných prvků bývá obvykle definována jako rozdíl mezi inventární a ekonomickou (finanční) hodnotou nebo jako kapitalizace ziskového podílu. Vlastní projekt ocenění otevřu určením tří klíčových faktorů: 1. formulací zadání, sestavením projektového týmu a definicí úkolu, 2. schválením rozpočtu, 3. termínem ukončení řešení.

20

2.3 Metodologie a přehled modelů pro ocenění podniku Postup určení hodnoty podniku má tyto oblasti: A.

zpracovává se okruh nesourodých a také komplexních informací podniku

nebo mimo podnik za účelem jeho lepšího vnímání a pochopení a také pro jeho lepší včlenění do behaviorálního prostřední. B.

Znalost hodnoceného podniku musím vyjádřit v pojetí silných a slabých

stránek, ve výsledcích minulosti a budoucnosti, v hmotném a nehmotném majetku. C.

Musím vybrat takové ekonomické parametry, které jsou schopné

charakterizovat podnik ve vztahu k trhu podniků stejného segmentu. D.

Standardní údaje z účetní evidence pouţiji v odpovídajících modelech

(metodách), které odráţejí různé teorie pojetí hodnoty podniku s vyuţitím jednoduchých matematických rovnic. E.

Analyzuji výsledky a vyjádřím názor na finální hodnotu provedené operace

a uvedu jej do souladu s případnými moţnostmi vlastního prodeje. V preliminární fázi ve většině případů pouţiji tyto etapy: 1.

Získání vnějších znalostí a navázání kontaktů s řídícími pracovníky –

nejprve je nutné získat obecné informace a dokumentaci, na základě zplnomocnění se navazují první kontakty, vede se dialog s hlavními vedoucími činiteli a provádí se fyzická prohlídka prostor hodnoceného subjektu. Hodnotitel tak získává znalost a přehled o lidských, technických a ekonomických aspektech podniku. 2.

Sestavení potřebných dokumentů – mezi dokumenty, které bude hodnotitel

ke své práci potřebovat patří nepochybně právní dokumenty týkající se hodnoceného podniku, stanovení jeho politiky a strategie, jeho statutární charakteristiky, rozdělení kapitálu a jeho původ, technické, obchodní a ekonomické informace a výkaznictví, řídící orgány, organizační struktura a vlastní činnost podniku atd..

21

Tabulka č. 8 – Schéma účetních vazeb ROZVAHA POČÁTEČNÍ Vlastní kapitál + Odpisy a zásoby - Majetek investiční + Finanční dluhy

ROZVAHA ZÁVĚREČNÁ Vlastní kapitál + Odpisy a zásoby - Investice + Finanční dluhy

= CELKOVÝ ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL Provozní aktiva - Provozní dluhy = POTŘEBA PRACOVNÍHO PROVOZNÍHO KAPITÁLU + Různé pohledávky - Různé dluhy

= GLOBÁLNÍ ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL Provozní aktiva - Provozní dluhy = POTŘEBA PRACOVNÍHO PROVOZNÍHO KAPITÁLU + Různé pohledávky - Různé dluhy

= POTŘEBY PRACOVNÍHO KAPITÁLU Hotovost - Běţné bankovní příspěvky = LIKVIDITA

= POTŘEBY PRACOVNÍHO KAPITÁLU Hotovost - Běţné bankovní příspěvky = LIKVIDITA

CELKOVÝ ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL - POTŘEBY NA ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL = LIKVIDITA

GLOBÁLNÍ ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL - POTŘEBY NA ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL = LIKVIDITA

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Prodej zboţí - Nákupní cena zboţí na prodej = OBCHODNÍ MARŢE + Produkce prodaná, skladovaná a imobilizovaná = PRODUKCE ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ - Spotřeba pocházející od třetích osob = PŘIDANÁ HODNOTA + Provozní dotace - Daně a poplatky - Personální náklady = HRUBÝ PROVOZNÍ PŘEBYTEK

22

+ Ostatní výnosy + Kvóta společných operací + Finanční výnosy - Finanční náklady + Mimořádné výnosy - Mimořádné náklady - Účast zaměstnanců - Daň ze zisku = ČISTÝ ÚČETNÍ VÝSLEDEK Úvaha o tocích umoţňuje rozloţit za účelem lepšího chápání přechod od rovnováhy stávající k rovnováze nové. Změna jednotlivých bilančních poloţek je výsledkem zvyšujících nebo sniţujících toků poloţky – např. změna stálých zdrojů můţe být algebraickým součtem zvýšených střednědobých a dlouhodobých dluhů na straně jedné a úhrady předešlé půjčky na straně druhé. Pro potřebu ocenění je velmi vhodné zařadit analýzu toků z víceleté studie.

Jedním z nejdůleţitějších a nejsledovanějších faktorů v běţném oceňování podniku je výnos. Běţný výnos mimo výjimečné události a specifické účetní praktiky a výnos vázaný na provozování hlavní hospodářské činnosti odlišený od výnosu neprovozního z důvodu jiného vyuţití stejných aktiv a stejného financování. Výběr metody a parametrů je kritickým momentem ocenění, protoţe představuje sjednocení zdůvodnění a váhy silných a slabých stránek podniku interních i externích. Oceňovací model je pouze zjednodušených obrazem argumentace hodnotitele a kaţdý z modelů představuje několik metod vhodných pro aplikaci. Výsledný model a další metody si zvolím na základě stanovení cíle a záměru pro ocenění podniku. Základní typologie modelů pro oceňování podniku: 1. model majetkový, 2. model výnosový, 3. model diferenciální renty, 4. model srovnávací.

23

2.3.1 Majetkový model Majetkový model ocenění vychází ze skutečnosti, ţe akcionář poskytl kapitálovou zálohu na první financování provozu a činnosti podniku a je zaloţen na jednoduchém principu - hodnota podniku je hodnota jmění, které společnost vlastní. Nejběţnější způsob vyjádření je touto rovnicí:

Jmění nebo čistá aktiva = Aktiva ve vlastnictví - Zadluţení nebo na základě majetkového modelu bilance:

Aktiva

Pasiva čistá aktiva

=

dluhy třetím osobám

majetek nebo kapitál výsledky připadající na akcionáře

=

hodnota cenných papírů

Majetkový model je důvěryhodný zejména proto, ţe vychází z účetnictví, kde se původní hodnota podniku rovná jeho kapitálu v hotovosti a jeho současnou hodnotu představuje majetek, který je výsledkem konvergence tohoto kapitálu a činnosti podniku. Pouţiji-li údaje z účetnictví, mám dvě moţnosti jak vypočítat majetkovou hodnotu: 1. odečtením dluhů od celkové hodnoty aktiv vlastněných, 2. sečtením základního kapitálu a výsledků nebo rezerv připadajících na akcionáře. V tomto stadiu budu rozlišovat: - účetní majetkovou hodnotu, která vychází z účetních dokumentů (v historických nákladech), - nově oceněnou majetkovou hodnotu včetně rozdílů, existujících mezi účetními hodnotami a hodnotami trţními.

24

Z obecného účetního schématu vyplývá následující: Tabulka č. 9 – Vlastní kapitál po rozdělení Vlastní kapitál po rozdělení Kapitál Emisní aţio Odchylka nového ocenění Rezervní fondy Převod zůstatku (+ nebo -) Mezisoučet: čistý zůstatek Investice Změna pracovního kapitálu (±) Souhrn vlastního kapitálu po rozdělení

x x x x x ΣX1 x ΣX2

Z tabulky je patrné, ţe čistý zůstatek se rovná algebraickému součtu: - vkladů vytvářejících základní kapitál, - odchylek nového ocenění, - jiných zisků (mimo těch, které mají být rozděleny), - převodů ztrát. Abych dospěl k čistému celkovému aktivu, musím odečíst skrytý daňový dluh od vlastního kapitálu po rozdělení a to zejména v poloţkách pro investice, zvyšování cen, fluktuace kurzů, dotací, kterých vyuţíváme k vytváření stálých aktiv a k financování dlouhodobé činnosti. Oproti tomu poloţky „ostatní vlastní fondy“, musím z celkového čistého aktiva vyloučit, protoţe nový nabyvatel je bude zákonitě povaţovat za podíl patřící třetím osobám – akcionářům, a tedy určený k refundaci, pokud nejsou akcie v těsném spojení např. jednoho vlastníka. Obsahují zejména: - výnos emise účastnických listů, - podmíněné zálohy, - blokované účty, - zálohy akcionářů. Podle účetních a daňových předpisů musí být stálá aktiva zaúčtována v pořizovací ceně nebo v reprodukční hodnotě a poté zjistím pouze sníţení jejich hodnoty. Nově ocenit jmění znamená, ţe převezmu aktiva a pasiva a individuálně jim určím trţní hodnotu, která je odlišná od hodnoty účetní. Pokud vloţená aktiva budou poskytovat očekávaný výnos, 25

trţní hodnota statku se bude shodovat s uţitnou hodnotou. Pokud bude výnos niţší nebo dokonce záporný, uţitná hodnota bude niţší neţ hodnota trţní a nové ocenění statku bude tímto omezeno. „Uţitná hodnota je hodnota, která odpovídá sumám, k jejichţ vyplacení dá souhlas obezřetný majitel podniku za účelem získání těchto stálých aktiv, pokud je mohl získat, a bere přitom v úvahu uţitek, jehoţ vlastnictví bude mít pro realizaci cílů podniku.“ 2 Omezení majetkového modelu: a) prodat podnik za majetkovou hodnotu znamená, ţe jsou tato aktiva schopna přeměny v likvidní prostředky. „Likvidnost se váţe především k majetkovým sloţkám, které nazýváme oběţná aktiva, na straně pasiv mají protipoloţku v krátkodobých závazcích“. 3 Pokud se však nový majitel bude snaţit o realizaci těchto aktiv na hotové peněţní prostředky, nutně se podrobí celé řadě daňových povinností (daň ze zisku, daň z dividend atd.). b) ostatní aktiva, která přímo nepřispívají k činnosti podniku, mohou být oceňována v realizační hodnotě, ale budou jistě předmětem vlastního jednání, které počítá s existencí okamţitých nabyvatelů a daňovým nákladem jejich výstupu z majetku podniku. Často je velmi problematické stanovit rozdíl mezi nezbytnými a zbytnými statky, zejména jde-li o nemovitostní celky. c) při prodeji podniku, který má majetkovou hodnotu s významných zhodnocením musím brát na zřetel i rentabilitu tohoto budoucího zhodnocení. Proto musím vzít v úvahu, ţe budoucí kupující vyvine snahu o konfrontaci nově oceněné hodnoty statků s uţitkem, který z nich podnik získá pro provozní činnost.

2.3.2 Výnosový model Výnosový model vychází z předpokladu, ţe tok příjmů vytvořený podnikem je znám. Odhadce stanoví výnosovou míru pro akcionáře s brzkou návratností investovaného kapitálu. Aktualizace příjmových toků poţadovanou výnosovou mírou poskytuje hledanou _________________________________________________________________________ 2

- ADAM J.H., Dictionary of Business English, Longman 1991, ISBN 0-582-05029-4

3

- MACÍK K. - VYSUŠIL J., Mikroekonomie, ES ČVUT, Praha, 1997

26

hodnotu. Různé varianty základního modelu vycházejí z vymezených peněţních toků uvaţovaných hodnotitelem a také ze způsobu určení hotovostních toků, které vychází z rozboru minulosti nebo z prognostických výpočtů. Výnosový model je spojen s časovou řadou a vychází ze základních vzorců – kolik má cenu dnešní vydaná a přijatá 1 Kč: - 1 Kč za 1 rok

C

1 Kč

1

i .

- 1 Kč za n let

C

1 Kč

1

i

- 1 Kč stojí dnes

C

1 Kč

- 1 Kč za n let

C

Kde:

n

1 1

.

(2)

.

(3)

n

1 1

i

(1)

.

i

(4)

i

=

výnosová nebo úroková míra,

n

=

počet let.

Také výpočet renty z 1 Kč v podobě zkráceného vzorce během n let bude mít tvar: R1

1 Kč

1

1/1 i

i

n

.

(5)

V případě renty vyplácené donekonečna mluvíme o tzv. perpetuitě: 1 Kč

R 1 Kč

i

.

(6)

V případě, ţe renta nemá hodnotu 1 Kč, ale rovná se příjmu podniku r , bude aktuální hodnota toků v hotovosti vyplácených donekonečna:

R r

r

1K č i

.

(7)

2.3.3 Model dividendový diskontní (DDM) Model DDM slouţí jako základní pro oceňování cenných papírů. Investor je na počátku období očekávaného toku dividend – podílu akcionářů na hospodářském výsledku

27

a jeho příjmu v hotovosti. Hodnota podniku pro výnosovou míru, kterou poţaduje investor vypočtu za pouţití následujících vzorců: - znám časově omezenou dividendovou rentu n

dt

V t 1

Kde:

1

k

.

t

(8)

dt

=

časově omezená dividenda,

k

=

počet let.

kde k je výnosová míra poţadovaná investorem. Zavedu hodnotu nového prodeje podniku na konci tzv. reziduální hodnotu období pro případ, ţe dividendy porostou nebo mají variabilní míru: n

dt

V t 1

Kde:

1

Vn

k

t

1

k

n

.

(9)

dt

=

časově omezená dividenda,

k

=

výnosová míra poţadovaná investorem,

Vn

=

reziduální hodnota prodeje k období n ,

n

=

počet let.

- za předpokladu variabilní nebo rostoucí míry dividend s průměrným tempem růstu g a diskontní mírou k mohu reziduální hodnotu stanovit: V

kde:

d k

g

,

d

=

dividenda,

k

=

diskontní míra,

g

=

průměrné tempo růstu,

(10)

- za podmínky - g
za předpokladu, ţe dividendy porostou konstantně:

28

d0 1 V

g

1

k

d0 1

k

g

k

1

k

g g

d k

4

g

.

(11)

Jedním z úskalí hodnotitele je to, jak má zhodnotit růstovou křivku dividend z pohledu minulosti, růstového potenciálu podniku a také dividendové politiky. V praxi však často vycházíme z poslední známé částky vyplacených dividend a střednědobé prognózy podniku. Výnosová míra vyjadřuje poţadavek investora ve vztahu k ostatním investicím. Existuje srovnávací model na burzovním trhu, který odráţí soubor rozhodnutí realizovaných investorem. Tato míra je přímo srovnatelná procentem ponechané částky pro kapitalizaci dividend. Dále tento model implicitně integruje velmi důleţitý údaj pro rozhodnutí vrcholového managementu a akcionářů – výplatní poměr rozdělování. Ve většině případů je velmi obtíţné posoudit, kdy lze dát přednost reinvesticím zabezpečujícím samofinancování. Pro překonání problémů kupujícího typu – jakého zisku dosáhnu v příštích obdobích, kdyţ dnes platím současnou hodnotu veškeré renty z budoucích zisků? – je potřebné na jedné straně uvaţovat na úrovni rentability, která není vázána na rozhodování o rozdělování a na straně druhé věnovat pozornost dělení budoucího zisku mezi prodávajícím a kupujícím. Takové rozdělení je často zahrnuto ve vzorcích kombinujících majetkovou hodnotu a hodnotu výnosu. Mohu také říci, ţe tento postup lze s úspěchem předloţit zprostředkovatelům případného prodeje.

2.3.4 Model diskontu čistých výsledků Model diskontu čistých výsledků je zaloţen na propočtu, ţe souhrn nezdanitelného výsledku by byl rozdělen nebo uloţen do rezervního fondu: - známá a omezená výsledková renta s reziduální hodnotou, tj. hodnotou nového prodeje nebo případně bez ní, _________________________________________________________________________ 4

- Tento vzorec je v anglosaské literatuře nazýván Gordonův model.

29

m

V t 1

Kde:

Rt 1

Vm t

i

1

Rt

=

reziduální hodnota,

Vm

=

věčná renta,

i

=

míra kapitalizace,

i

m

.

(12)

- věčná renta (perpetuita),

V

Kde:

R i

.

R

=

reziduální hodnota,

i

=

míra kapitalizace.

(13)

Mohu se tedy zaměřit na určení rekurentních prvků a hodnocení rizik týkajících se dlouhodobě reprodukce tohoto výsledku. Cílem je stanovit trvale dosaţitelnou rentabilitu o kterou se můţe opřít kupující, který si přeje výpočet návratnosti investice vloţené do cenných papírů. Jinak řečeno – musím naznačit, co je podnik schopen vydat za normálních podmínek, kdyţ vyjdu ze současných prostředků. V tomto případě je výhodnější pracovat s některými burzovními modely nebo je případně kombinovat. Základní sazba je definována jako výnosová míra očekávaná investorem vycházejícím z arbitráţe, kterou realizuje ve vztahu k ostatním finančním nebo burzovním investicím. Referenční sazbu tedy vybereme mezi následujícími sazbami: -

úroková sazba: běţně se přebírají reference vyjadřující bezrizikový výnos a integrující jistý stupeň inflace, tedy především základní bankovní sazbu a sazbu přímých dlouhodobých půjček,

-

míra výnosu obligací:porovnání s výnosy nerizikových finančních investic nabízených na burzovním trhu. Přijata bude průměrná míra výnosu obligací veřejného sektoru garantovaného státem nebo v případě jeho nedostatku i soukromého sektoru.

30

Je velmi obtíţné určit rekurentní výsledek, zvláště na dlouhé období. Je nutné zkoumat velmi pečlivě způsob tvorby provozního výsledku, zvláště pomocí analytického účetnictví jak v minulosti, tak i v budoucnosti. Protoţe jde o míry kapitalizace, je tento model velmi citlivý na všechny změny a to i na změny marginální. Proto je nutné, aby se hodnotitel na kaţdém kroku uvaţování a hodnocení transformoval do role případného investora a vyjádřil jeho chování tím, ţe vyslovuje určitá hodnocení, která se mohou zdát více spojena s obchodováním neţ s oceněním. Jiný náhled problému je v tom, ţe zde jde o „simulované průměrné chování investora“. Skutečnost je tedy rozdílná a kaţdý obchod je specifický a implikuje situaci individuálního výběru a osobního poţadavku na očekávaný výnos. V tomto modelu je uvaţování o fiskálnosti velmi choulostivé, protoţe jde v první řadě o soukromou fiskálnost akcionářů.

Stanovení míry kapitalizace můţeme uskutečnit: 1. podle výběru základní sazby, kdy je základní sazba definována jako výnosová míra očekávaná kupujícím, 2. zavedením korekce základní sazbě vyjadřující stupeň rizika. Odhad rizika se musí opírat o správné důkazy.

Pro konfrontaci výsledné kapitalizační míry pouţijeme tzv. poměr PER: kurz zisk

.

(14)

Přestoţe je kapitalizace výsledku velmi pouţívanou metodou, nesmím zapomenout na určitá omezení. Je velmi nesnadné provést rozlišení běţného a výjimečného výsledku, kdy časté restrukturalizace podniků vyplývají z úsilí přizpůsobit se poţadavkům trhu. Jiný problém spočívá ve zjištění, ţe zatímco je kaţdá transakce specifická, implikuje individuální výběr a očekávaný poţadavek osobního očekávaného výnosu. Nakonec musím akceptovat i to, ţe kapitalizace výsledků nemůţe být pouţita jako jediná metoda, protoţe nezahrnuje dělení budoucího zisku mezi kupujícím a prodávajícím. Musím ji tedy kombinovat s jinými analýzami, zejména s analýzou majetkovou.

31

2.3.5 Model diskontu cash-flow Základní model je zaloţen na teorii investiční volby a je definován rovnicí: n

I t 1

Kde:

CF t 1

r

0.

t

(15)

I

=

plánovaná investice,

CF t

=

plánovaný výnos investice v období t,

r

=

poţadovaná výnosová míra,

n

=

období poţadované návratnosti.

Kupující souhlasí s vydáním I – plánované investice, pokud generovaný výnos z investice umoţní v době n a v poţadované výnosové míře r znovu získat investici. Hodnotitel s pomocí obou parametrů r a n určuje výši investice s pouţitím rovnice:

n

I t 1

CF t 1

r

t

.

(16)

Klasickým a současně jednoduchým vzorcem pro výpočet zkoumané hodnoty podniku je: V

K CF .

(17) 1

K r

Kde:

r

=

míra

.

i 1

finanční

i

n

1

výnosnosti

poţadovaná

investorem

za

investovaný kapitál, CF

=

cash-flow uvaţovaného budoucího období,

i

=

úroková míra, na jakou je uloţen fond obnovy,

n

=

období poţadované investorem k opětnému nabytí svého

vstupního kapitálu.

32

Pro období návratnosti kterou poţaduje investor dospěji k rovnosti:

V

a

a

1

i

...

1

i

n

,

(18) V

Kde:

=

a

a

1

n

i

1

i

.

anuita (obnovení investice).

Substitucí a v předchozí rovnici dostaneme vzorec:

CF

rV

V

i 1

i

n

V

1

r

i 1

n

i

1

.

(19)

Po zkrácení docházíme opět k předchozímu vzorci: 1

K r

CF .

i 1

i

n

(20)

1

V praxi má tento model několik problémů, které komplikují jeho pouţití: 1. definice schopnosti samofinancování není přesně stanovena, 2. běţně nejsou dostupné statistiky nebo reference, které by vázaly kurs akcií na samofinancování, 3. různé metody umořování činí delikátní porovnání z divergencí mezi daňovou, účetní a ekonomickou situací, 4. není jednoduché definovat to, co pokrývá výnosovou míru. Tato metoda umoţňuje uvaţovat o kombinaci majetkové a výnosové hodnoty, jako o podílu samofinancování pouţitý na obnovu majetku – reinvestice. Zahrnuje také postup pro budoucí rozdělování mezi prodávajícím a kupujícím a stanovuje poţadavek výnosu investovaného kapitálu po dobu návratnosti investice.

33

2.3.6 Model diferenciální renty Model diferenciální renty je povaţován za nejúplnější. Vyjadřuje kombinaci majetkových a výnosových hodnot - podnik jako investici průmyslovou, ekonomickou i finanční. V této části se zmíním pouze o dvou nejpouţívanějších modelech – model zkrácené renty goodwillu a model stálého kapitálu nezbytného k provozu.

Zkrácená renta goodwillu Základní myšlenkou této metody je zapojení souboru technických prostředků podniku do své činnosti za účelem dosaţení zisku. Aktiva musí být výnosná, aby prokázala svojí ekonomickou nebo uţitnou hodnotu. Hodnotitel bude určovat a dále analyzovat rozdíl mezi rentabilitou a výnosností aktiv. Pokud je rozdíl pozitivní, tzn. ţe rentabilita je vyšší neţ výnosnost aktiv, je majetková hodnota nejen potvrzena, ale přináší navíc nejvyšší míru zisku, tzv.“superzisk“, který je vyjádřením existence jiného nehmotného aktiva. Toto nehmotné aktivum nazýváme obchodní značka = goodwill a bude oceněno z renty nejvyšších zisků generovaných v určitém období. Pouţiji zavedený výpočet kapitalizace renty ke stanovení hodnoty goodwillu. Kapitalizace renty na období n: n

goodwill t 1

Kde:

R

S i 1

r

t

GW ,

(21)

S

=

hmotná aktiva zapojená do provozu,

i

=

míra normální výnosnosti „aktiva“,

R

=

čistá zisková kapacita,

r

=

kapitalizační míra,

n

=

období kapitalizace renty.

Problémem pro hodnotitele je identifikace a uvedení do souladu (koherence) různých proměnných pouţitých v modelu – pojem hmotného aktiva zapojeného do provozu, normální míra výnosnosti, pojem ziskové kapacity. V závislosti na výběru bude definována varianta základního modelu. Takzvaný anglo-saský model neuvaţuje hmotné aktivum substanční metodou, ale samostatným čistým nově oceněným aktivem. Kapacita zisku uţitá ve výpočtu renty je čistým výsledkem po zdanění a finančních nákladech. Provádí se tedy srovnání mezi

34

koherentními údaji – výnos (čistý zisk) a očekávaná výnosnost čistých, nově oceněných aktiv (majetkové struktury podniku). Předešlé vzorce zjednodušeně: GW

Kde:

a

B

(22)

A i .

B

=

čistý zisk,

i

=

dlouhodobá úroková míra vyjadřující očekávanou výnosnost,

A

=

čistá, nově oceněná aktiva (hodnota netto),

a

=

násobící

koeficient

vyjadřující

součet

aktualizačních

koeficientů pouţitých v ročních rentách uvaţovaného období. Globální hodnota získám připočtením hodnoty GW (goodwillu) nebo BW (badwillu) k majetkové hodnotě: V

Kde:

GW

A.

GW

=

goodwill,

A

=

majetková hodnota.

(23)

Normální výnosností aktiv rozumím výnosnost rovnající se průměrným nákladům kapitálu, který je financoval. V této metodě nejčastěji volíme střednědobou nebo dlouhodobou úrokovou sazbu nebo sazbu garantovaných obligací samozřejmě za předpokladu stejné výnosnosti vlastního a zapůjčeného kapitálu. Při této metodě musím vzít na zřetel také problematiku nepředvídatelného peněţního toku na neomezený počet let: WACC

Kde:

rd

1

t

D /C

re E / C

5

.

(24)

rd

=

náklady na kapitál (úroky),

t

=

sazba daně z příjmů právnických osob,

D

=

cizí kapitál (dluhy),

C

=

celkový investovaný kapitál,

_________________________________________________________________________ 5

- MACÍK, Karel a BERAN Theodor., Ekonomická způsobilost podniku a její hodnocení. Praha, leden 2007

35

E

=

vlastní kapitál,

re

=

náklady na vlastní kapitál (očekávaná výnosnost VK).

Pro jednofázový stabilní růstový model pouţijeme vzorec: Hodnota

Kde:

FCFF

podniku celkem

.

1

WACC

gn

(25)

=

volný peněţní tok na konci prvního období,

WACC

=

průměrné náklady na kapitál,

gn

=

tempo růstu udrţitelné do nekonečna.

FCFF

1

Dvoufázový model rozděluje výpočet na dvě fáze - 1. fáze, kdy je moţné vypracovat prognózu volného peněţního toku na jednotlivé roky a 2. fáze obsahuje období od první fáze do nekonečna, tzv.pokračující hodnota. Pak lze hodnotu podniku určit součtem první a druhé fáze: T

Hodnota

podniku celkem t 1

Kde:

FCFF 1

PH

t

WACC

t

1

WACC

T

.

(26)

=

délka první fáze v letech,

=

volný peněţní tok na konci prvního období,

WACC

=

průměrné náklady na kapitál,

PH

=

pokračující hodnota.

T

FCFF

1

Pokračující hodnotu mohu vypočítat několika způsoby. Je však nutné vybrat si ten nevhodnější, např. Gordonův vzorec, parametrický vzorec nebo vzorec věčné renty. Při odhadu s vyuţitím Gordonova vzorce předpokládám stabilní a trvalý růst peněţního toku. Volný peněţní tok ve druhé fázi vývoje podniku je poté určen na základě tempa růstu g . Ten je moţné odhadnout z tempa růstu upravených hospodářských výsledků pouţitých při výpočtu volných peněţních toků, na základě odhadů vývoje makroekonomických ukazatelů apod.. Výběr záleţí na zpracovávané firmě a na zkušenostech odhadce, kterou metodu odhadu tempa růstu zvolí. Pokračující hodnota bude mít tvar: 36

PH

Kde:

=

g

FCFF

t

1

t 1

g .

(27)

odhad tempa růstu v pokračující fázi.

Parametrický vzorec pracuje s vybranými faktory hodnoty, jako jsou očekávané čisté investice a jejich rentabilita. Nutným předpokladem pouţití této metody je odhad upraveného hospodářského výsledku po daních a odhad čistých investic v prvním roce, ve kterém jiţ nemáme k dispozici finanční výkazy. Tyto odhady lze učinit pomocí tempa růstu g podobně jako u Gordonova vzorce. Rentabilitu investic vypočítáme následovně: KPV

Ri

Kde:

I

=

KPV

.

přírůstek

(28)

upraveného

hospodářského

provozního

výsledku po daních, =

I

přírůstek investovaného kapitálu v předchozím roce.

Tvar parametrického vzorce:

KPV PH

Kde:

KPV

T 1

=

T 1

1

WACC

T 1

g Ri g

.

(29)

upravený hospodářský výsledek po daních v prvním

roce druhé fáze, =

odhad průměrných váţených nákladů kapitálu pro

g

=

odhad tempa růstu do nekonečna,

Ri

=

rentabilita investic.

WACC

T 1

druhou fázi,

Poměr

g Ri

z dlouhodobého hlediska odpovídá tzv. míře investic, coţ je podíl zisku

vynaloţený na čisté investice.

37

Předpokládám, ţe míra investic zůstane po celou dobu druhé fáze stabilní. V čitateli je vlastně korigovaný hospodářský výsledek sníţený o čisté investice – tedy volné cash flow pro vlastníky i věřitele. Modely pracující s FCFF se pouţívají všude tam, kde v době ocenění podniku lze pozorovat relativně vysokou finanční páku, která se v průběhu uvaţovaného období mění, a také v této souvislosti můţeme očekávat zásadnější změny v diskontní míře. Toto je typické pro většinu českých podniků procházejících procesem restrukturalizace.

Metoda praktiků V této metodě nazývané „metoda praktiků“ je globální hodnota podniku rovna aritmetickému průměru substanční hodnoty netto a výnosové hodnoty a vychází z následujícího vzorce:

V

Kde:

1 2

A

B i

.

(30)

A

=

substanční hodnota netto,

B

=

trvale dosaţitelný zisk,

i

=

míra kapitalizace.

Aritmetický průměr zde vyjadřuje rozdělení mezi majetkovou a výnosovou hodnotou, vysvětluje budoucí rozdělení a kalkulaci srovnatelnou s kalkulací renty diferenciálního superzisku. Pokud budu povaţovat všechny budoucí zisky podniku za globální majetkový ekvivalent je moţné, ţe ho prodávající nebude moci postoupit v plné míře kupcujícímu, ale bude nucen přistoupit na jeho rozdělení. Úvaha směřuje k tomu, ţe prodávající bude moci prodat pouze jednu část této známé budoucnosti a druhou část ponechá kupujícímu, který obdrţí schopnost tvorby zisků (renty) a současně i odměnu za úsilí na vytvoření podílu na budoucích ziscích. Globální majetek je roven rozdílu mezi hodnotou aktiva a výnosovou hodnotou vykalkulovanou donekonečna:

FCG

B i

A.

B i

A

FCG

.

38

Dosadíme

B i

do obecné rovnice:

1

V

2

A

B i

.

(31)

Dostaneme:

V

1 2

A

A

FCG

A

FCG 2

.

(32)

Hodnota podniku v „metodě praktiků“ je rovna polovině globálního obchodního majetku. Omezení v této metodě představuje syntéza výsledků ostatních modelů, které ji tvoří jak pro majetkové ocenění, tak pro kalkulaci výnosu. Je však i přes svá omezení velmi uţívaná a uţitečná pro potvrzení kombinace hodnot a dále aby objasnila budoucí rozdělování. Konečná kombinace můţe porušit pravidlo aritmetického průměru a bude stále uţitečné zdůvodnit odchylku ve vztahu k tomuto dělení, které se na počátku jeví jako neutrální a spravedlivé.

2.3.7 Specifické modely Specifické modely jsou modely určitých sektorů se specifickými činnostmi jako jsou např. banky, pojišťovací společnosti a další obory, upravené zvláštními předpisy. V principu se oceňování nemění, některé činnosti však vyţadují zavedení specifických majetkových nebo výnosových pojmů. To předpokládá, ţe musí být pouţita i zvláštní účetní pravidla za účelem vyjádření prvků vlastního kapitálu a rentability. Takový případ nastane v bankách, pojišťovacích společnostech a v podnicích podléhajícím určitým nařízením pro své ekonomické činnosti nebo statutárního monopolu (profese podle zvláštních předpisů).

39

Pokud jde například o svobodná povolání upravené zvláštními předpisy, nutnost uskutečnění transakce s odborníkem můţe vést k určitým zvyklostem v hodnocení klientely a při podmínkách převodu. Protoţe se tyto modely týkají bank a pojišťovacích společností, vedou některé profesionální praktiky pro ocenění jejich obchodního majetku (portfolio klientely) k metodám charakteru paušálu, kdyţ nemohou být uplatněny reálné kalkulace výnosové metody. V případě pojišťovacích společností je zásada ponechat prodávajícímu podíl z celkových shromáţděných zisků. V důsledku toho hodnota obchodního majetku je hodnotou aktualizovaných budoucích zisků z existujících kontraktů. Kupující profituje ze stavu renty zanechané prodávajícím po obnovení obchodních kontaktů. Paušální ocenění vyţaduje rozlišení portfolia z hlediska sektorů činnosti, protoţe na něm závisí charakter smluv a míra rentability. V případě bankovních ústavů existuje velmi rozmanitá struktura činnosti, reţimu a statutu a podmiňuje odpovídající zásady paušálního oceňování (banka depozitní, banka obchodní, banka kreditní apod.). Přesto z profesionální praxe vyplývá, ţe ocenění portfolia klientely banky se snaţí o sloučení několika charakteristik činnosti a jmění, o kterých se předpokládá, ţe představují bankovní vyuţití: - aktiva a pasiva vázaná na klientelu (termínované vklady). - čistý bankovní výnos a ostatní hrubé nebo polohrubé marţe provozní činnosti. - kapitalizovaný výnos (čistý zisk). Z pohledu činností banky a její klientely budou mít tyto prvky různou váhu a globální charakter s vyznačením stejné sloţky hodnoty jako v jiných metodách.

40

2.3.8 Praxe v oceňování Všechny metody vedoucí k ocenění podniku musí vycházet z komplexní a pravdivé ekonomické, obchodní, účetní a personální evidence, pracovat se stejnými údaji a informacemi – to je podmínka pro úspěšné a pouţitelné ocenění. V případě, ţe tato podmínka nebude splněna, není moţné očekávat, ţe ocenění bude objektivní a tedy pouţitelné pro úspěšné naplnění politiky a strategie firmy. V první fázi vyjdu z podpůrné provozní evidence, zejména z kalkulačního vzorce, rozboru reţijních a ostatních přímých nákladů, porovnání nákladů, z průměrných trţeb, z průměrné ceny nakupovaných pohonných hmot, z evidence řidičů a jejich průměrných mezd, evidence majetku, z hlavní účetní knihy, rozvahy a výsledovky za sledované období. Po shromáţdění všech potřebných dokladů a informací vyberu kombinaci několika kritérií. Tato kritéria musí být dostatečně rozmanitá, aby vyjadřovala přístup z několika různých pohledů. Pro další postup jsem stanovil v projektovém týmu hlediska, podle kterých budeme postupovat: 1.

pro oceňování pouţiji několika kritérií tak, abychom zbytečně hodnocení nekomplikovali a údaje z hodnocení nebyly nadbytečné,

2.

v případě, ţe stejná kritéria povedou k nepravým výsledkům, je nutné je vyloučit,

3.

pouţitá kritéria musí být signifikantní,

4.

kritériem rentability musím eliminovat výjimečné výsledky,

5.

účetní výkazy musím znovu ověřit, aby bylo moţné čisté aktivum povaţovat za signifikantní,

6.

musím vyloučit pouţití paušálních koeficientů a uvádět dané výsledky zvolenými kritérii a rozpětím, ve kterém se bude nacházet poţadovaná parita,

7.

pro objektivnější porovnání musím vyuţít i další kritéria z evidence jako např. objemy finančních plnění za poskytnuté dopravní sluţby (Příloha č.4 a 5), průměrné projezdy vozidel (tzv.nájezdové kilometry), technické stavy vozidel, sloţení, stav a počet řidičů, dílenských pracovníků, perspektivy v oblasti nabízených sluţeb, analýza postavení společnosti na trhu pomocí matice GE, atd..

41

2.3.9 Právní aspekty Společenské právo upravuje podmínky drţení moci v podniku pravidlem většiny a to v našem případě v akciové společnosti. Valná hromada jako nejvyšší orgán umoţňuje jmenování správních a řídících orgánů společnosti, schvaluje stanovy, řízení účetních výkazů, rozdělení výsledků hospodaření a další. Většina na mimořádných valných hromadách umoţňuje modifikaci základních pravidel společnosti, zejména stanov. Tyto změny pak mají za následek změny ve jmenovacích pravidlech, zřizování a přístup ke správním orgánům a stanovení základního kapitálu. Z hlediska příslušnosti akcie chápeme, ţe relativní hodnota můţe být různá vzhledem k její váze. Individuální hodnota akcie tedy nebude zpravidla stejná jako celková hodnota podniku dělená počtem akcií, které tvoří jeho kapitál. Bude získána sníţením nebo zvýšením hodnoty aplikovaným na této průměrné hodnotě. Obecně jde o stanovení rozdílu mezi globální hodnotou podniku, která umoţňuje investorovi převzít integritu rizik a také plnou odpovědnost za jeho řízení a vývoj na straně jedné a parciální hodnotou na straně druhé, která (mimo finančního výnosu) můţe být určena pouze zahrnutím specifických podmínek uvaţované transakce zejména z pohledu kontroly. V praxi se uvádí běţné sníţení hodnoty o 20% aţ 50%, které je ovlivněno subjektivním pohledem na drţení řídící moci ve společnosti a objektivními příčinami rentability nebo rizik poklesu zisku z opětovného prodeje. Výjimkou nejsou ani případy, kdy některé psychologické faktory při hodnocení mají větší váhu neţ právní pravidla. Stanovy mohou udělovat akciím některá z práv, jako např.: - dvojí hlas pro akcie na jméno, - předkupní právo na akcie postoupené jinými akcionáři podílejících se na kapitálu. V prvém případě je jasné, ţe případná změna ve stanovení práv ve spojení s akcií můţe mít rozhodující vliv a vlastníci minoritních balíků akcií jsou v případě konsensu ve většině při hlasování (z pouhého ustanovení dvojího hlasovacího práva z hlasovacího práva ostatních akcií). Hodnota tohoto balíku je pro majitele určitě vyšší. Jinému akcionáři sice nic nebrání tomu vloţit svůj podíl na jméno, ale bude vázán lhůtou stanovenou ve stanovách společnosti pro tuto transakci a aţ po uplynutí této doby bude mít jeho balík poţadovanou kvalitu.

42

Ve druhém případě se omezení převodu můţe dotknout hodnoty akcie tak, jak jsou určena pravidla o předkupním právu zakotvena ve stanovách. V oceňování podniků jsou vţdy v synergii sloţky jak právní tak i finanční. K čemu by nám slouţila samotná hodnota podniku, kdyţ by realizace jeho prodeje nebyla právně moţná? Spojení finančního i právního hlediska je nutné pro obě strany podílející se na uzavření případného kontraktu. Návrh smluvního protokolu: Při práci na smluvním protokolu je nutné upřesnit následující údaje: 1. obecný rámec postoupení, kdyţ se jedná o transakci v rámci většího projektu, např.průmyslové nebo obchodní porovnávání, 2. rámec prodeje, statků a činností částečně postoupených nebo vlastnictví cenných papírů (akcií nebo podílů), 3. datum zhodnocení, které je zpravidla totoţné s datem účetních výkazů pro hodnocení a datum převzetí šeku za postoupení mohou být značně odlišná, 4. sloţky ceny a podmínky ověření účetních výkazů, které slouţily jako podklad pro výpočty (audit předběţný nebo a posteriori - později - s klauzulí o anulování prodeje v případě zjevné odchylky vzhledem k pouţitým účetním prvkům), 5. původní opatření, která mají přímý finanční vliv na cesi - postoupení práva – (převzetí nákladů na obnovu prodávajícím v případě cese podniku v nesnázích, apod.), 6. podmínky úhrady ceny a záruky dané kupujícím s reciproční garancí pasiv, kterou poskytuje prodávající, aby ujistil budoucího nabyvatele o reálnosti prodeje a absence latentních – skrytých – ztrát (např.daňových – během lhůty na uplatnění zpětných poţadavků ze strany správce daní nebo obchodních – uplatnění zodpovědnosti podniku za dodávky, výrobu či kontrakty, které cesi předcházely), 7. další různá ujednání týkající se zachování pracovních smluv, postavení vedoucích pracovníků, hraničních termínů splnění smluvního protokolu, arbitráţí apod..

43

Finanční spojení můţe významným způsobem ovlivnit celé jednání a hodnotitel musí řešit nové valorizace – sníţení hodnoty statku prodejem aktiv, rozdělováním, uţitím pohotové likvidity v podniku pro tvorbu finanční páky. Je zřejmé, ţe konečná podoba smluvního protokolu bude vypracována aţ na samotný závěr jednání a v tom okamţiku, kdy jsou všechny důleţité body transakce plně vyřešeny - zejména kupní cena. Z tohoto pohledu je nutné, aby hodnotitel situoval hodnotu do celkového rámce jednání a jako poradce s prodávajícím konzultoval ostatní problémy zamýšlené operace s ohledem na očekávaný výsledek.

2.3.10 Geografické rozložení kapitálu Důleţitým prvkem hodnoty balíků akcií je také disperze kapitálu. Pokud je velmi rozptýlen – atomizován, můţe i velmi omezený balík akcií nabývat významné relativní hodnoty. Pro Českou republiku je takovým příkladem např. kuponová privatizace - majitel třeba jen třetinového balíku akcií dokáţe získat většinu nebo absolutní kontrolu podniku pouze tím, ţe nedojde k zařazení ostatních akcií, tzv.“tvrdé jádro akcionářů“. Naopak někdy v případě těsného spojení většinových akcií se mohou majitelé menšinových balíků spokojit pouze s finanční výnosností ve formě dividend.

2.4 Použití informační technologie Důleţitou součástí projektu je vyuţití podnikového IS a programů v níţe uvedené Tabulce č.10 a to nejen za účelem získání poţadovaných dat a informací, ale také pro vyuţití různých dílčích výpočtů a k mapování ekonomických, personálních, provozních činností a majetkových vazeb. Doplňkovým licencovaným a volným - free - SW společnosti jsou např. antivirové programy, které se provozují pod OS Linux a jsou dodávány spolu s vlastním systémem nebo navigační programy Route, mapy, slovníky, atd..

44

Tabulka č. 10 – SW společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. základní a aplikační SW základní Typ SW Operační

SW aplikační Typ SW Organizačně-účetní Dopravní Informační Evidenční a řídící Kancelářský Bezpečnostní

Název Suse LINUX WIN 2000 SRV WIN 2003 SRV NetWar 4M

Místo uloţení licence EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s.

Název Účetní a organizační kancelář Cache - M-line IDOS UsvC - Mikroelektronika MS Windows XP, Office 2003 NOD32

Místo uloţení licence EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s. EKOSERVIS TRANSPEED, a.s.

Zdroj:Podnikový systém ISO 9001:2000, Směrnice SM-B4 – Řízení SW

Autorem softwaru Účetní a organizační kancelář je firma OK Praha s.r.o. a k vyhotovení programu pouţila programovací jazyk PC Fand. Tento software (SW) je nosným v celém spektru podnikového IS. Lze jej charakterizovat jako hybridní, protoţe jádro - vlastní účetnictví a hospodářská agenda - je aplikační SW a další pouţívané moduly jako Autobusová doprava, Nákladní doprava, Spedice, Skladové hospodářství, Vozový park, Telefonní operátor a další, jsou postupně doplňovány v rámci jednotlivých projektů. Do těchto projektů byly zahrnuty poţadavky majitele a vedoucího oddělení ICT, dále poţadavky jednotlivých dceřiných společností, zejména na doplnění a sjednocení celoskupinové agendy. Celý IS splňuje řadu základních poţadavků na systém a podnikové řízení s vyuţitím různých aplikačních úloh jako jsou například: -

EIS Executive Information Systém, IS pro vrcholové řízení podniku,

-

MIS Management Information Systém, podpora taktické a operativní strategie řízení,

-

EDI Elektronic Data Interchange – elektronická výměna dat mezi obchodními partnery a bankami,

-

RIS Reservation IS, rezervační systém v autobusové dopravě,

-

TPS Transaction Processing System, blok na podporu činnosti organizace.

45

Informační systém je moţné z hlediska architektury klasifikovat jako vícevrstvý a jednotlivé bloky jsou spolu propojeny datově. Data jsou v datovém skladu z pohledu uţivatele členěna do schémat, z nichţ kaţdé schéma odpovídá jedné oblasti. Naplňování databáze je prováděno: 1.

fyzickým zadáváním dat,

2.

elektronicky,

3.

softwarově - vyuţitím jiných aplikací a programových modulů (např. Evidence vozidel, Evidence pohonných hmot, atd.).

Ve všech variantách nesou odpovědnost za zadávaná data příslušní odpovědní pracovníci, kteří jsou správcem informačního systému oprávněni k těmto úkonům - účetní, pracovníci skladu, vedoucí dílen, vedoucí dispečer, vedoucí účetní, atd.. Abych mohl tato data dále zpracovávat v systému řízení je nutné, aby splňovala dvě základní podmínky – integritu a konzistenci. Konzistence je definování kontrolních pravidel pro jednotlivé sloupce tabulek, pro vztahy dat v rámci tabulky a základní vztahy mezi tabulkami. Tato pravidla jsou následně databázovými platformami automaticky průběţně kontrolována při kaţdé operaci a jejich porušení je indikováno jako chyba. Konzistence tedy není skutečná, ale pouze předpokládaná (nastavená) vlastnost transakcí. Za konzistenci vloţených dat zodpovídá správce informačního systému a je zabezpečena: 1. softwarově - pomocí kontrolního programu, který neumoţní provést měsíční a roční uzávěrku při zjištění nesrovnalostí kontrolních poloţek a také, 2. fyzickou kontrolou údajů – naplněním Směrnice SM-B4 o řízení SW 6 . Integritní omezení dat je limitováno nastavením příslušného omezení zodpovědným pracovníkem jako je např. účetní období, sazba DPH, časová období apod.. _________________________________________________________________________ 6

- Podnikový systém ISO 9001:2000 , Směrnice SM-B4 – Řízení SW, 2/20.11.2007

46

Nastavení poţadovaných funkcí programu lze v maximální míře vyuţít přizpůsobením různých forem číselníků. Účetní modul programu UOK je v současné podobě zpracován obecně a je vyuţíván v plném rozsahu v celé skupině. Spoluautor programu Ing.Pavel Černý, který na základě vyuţití poznatků aplikace přírůstkového modelu z příslušných oddělení tyto moduly upraví tak, aby vyhovovaly jak pro účetní a majetkovou evidenci, tak i pro pouţití potřebných dat na všech úrovních řízení. Výhodou tohoto programu je skutečnost, ţe jeho pouţití je ve všech organizačních stupních v naší firmě zaţité, je uţivatelsky přívětivý, licenční podmínky samotné a další poţadované upgrady a nové moduly jsou finančně i časově akceptovatelné a jeho kompatibilita s jinými u nás pouţívanými autorskými programy je vyřešena v uspokojivé míře tak, aby rozhodování na všech úrovních řízení bylo kvalifikované a v souladu s vytyčenou politikou a strategií. Při zpracování podkladů a dat jsem z podnikového IS vyuţil funkce serveru Linux. V rámci tohoto operačního systému je i nabídka freeSW, balík aplikací Samba, která můţe pracovat i jako standardní server nebo jako primární (záloţní) řadič domény Windows. Samba nám dále slouţí ke sdílení souborů a periferních zařízení pomocí protokolů SMB a CIFS. Microsoft uvolnil pro Windows aplikaci, která jiţ pracuje nad TCP/IP bez dalšího protokolu a umoţňuje vytvoření prostředí běţného uţivatele Windows. Samba standardně pouţívá vlastní formát hesel. Je nastavena tak, ţe se hesla synchronizují s Linuxovými. Buďto pomocí modulů pam (pam_smbpass.so) nebo pomocí dotazu externího programu. S vlastní databází se pracuje pomocí příkazu smbpasswd. Z tohoto rozhraní je jiţ moţné pracovat zejména v programech UOK, IDOS, Cache a UsvC. Aplikace mi umoţnila prohlíţet jejich databáze, generovat potřebné dotazy, provádět porovnávací hodnocení, stahovat a vyuţívat konzistentní informace a data a to na platformě běţného uţivatele. Zdrojem většiny dat byly databáze a výkazy v elektronické podobě – rozvaha a výsledovka, výkaz cash-flow, pro zjištění například hodnoty NOPAT, hodnoty dlouhodobého majetku, krátkodobých i dlouhodobých úvěrů, vlastního kapitálu atd., personální – evidence zaměstnanců a jejich struktura, dopravní – skladba vozového parku a jeho komplexní zajištění atd..

47

2.5 Implementace údajů a vlastní výpočty V této části práce vyberu z kapitoly 2.3 tři nejvhodnější modely pro stanovení hodnoty podniku – ocenění společnosti metodou volného peněţního toku, ocenění společnosti pouţitím parametrického vzorce a ocenění podle účetní hodnoty vlastního kapitálu. Do těchto modelů dosadím vybrané údaje z účetní evidence a provedu skutečné výpočty.

2.5.1 Ocenění společnosti metodou volného peněžního toku Na základě rozdělení metody FCFF vypočtu 1.fázi volného peněţního toku pro roky 2004 aţ 2008. Ocenění je provedeno k datu 31.prosince 2008. Vzorec pro výpočet hodnoty podniku:

HP

FCFF

1 WACC

t

t

.

(33)

Hodnoty FCFF dosadím z níţe uvedené tabulky č.11. Tabulka č. 11 – Výpočet FCFF Schéma FCFF Výsledek hospodaření po zdanění (NOPAT) Odpisy Předběţný peněţní tok Investice do upraveného pracovního kapitálu Investice do pořízení dlouhodobého majetku FCFF

rok 2004 rok 2005 rok 2006

rok 2007 rok 2008

1 876 25 284 14 829

16 592 24 052 11 567

14 093 24 691 10 277

13 486 28 673 12 727

25 783 20 455 55 893

0

0

0

0

0

0 41 989

0 52 211

0 49 061

0 54 886

43 800 145 931


Vzorec pro výpočet průměrných váţených nákladů WACC: WACC

rd 1

t D V

re E V .

(34)

48

Kde:

rd

=

úroková sazba za cizí kapitál,

D

=

všechny úročené dlouhodobé a krátkodobé úvěry a majetek

pořízený leasingem, E

=

vlastní kapitál,

V

=

součet D+E (viz Tabulka č.12),

re

=

výnosová míra akcionáře,

t

=

sazba DPPO.

Koeficient r d se rovná aritmetickému průměru úrokových sazeb, které se pohybují v rozpětí od 5,75÷6,50%, tj.6,12%. Pouţité hodnoty jsou převzaty z účetní evidence.

Tabulka č. 12 – Váhy složek kapitálu pro výpočet průměrných vážených nákladů Váhy jednotlivých složek kapitálu pro výpočet WACC D E V=D+E

rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 31 815 57 023 93 777 115 361 103 270 24 513 39 816 66 936 1 165 23 398 56 328 96 839 160 713 116 526 126 668


Koeficient re odráţí výnosovou míru, kterou poţaduje akcionář. Výpočet jsem provedl podle obecného vzorce: re

Kde:

rf

rm

rf

rm

rf .

(35)

=

bezriziková úroková míra,

=

koeficient citlivosti investice,

=

výnosnost trhu.

Výnosnost trhu určím na základě ratingového hodnocení České republiky. Podle agentury Fitch IBCA byla v roce 2008 ČR zařazena ve stupni A+, stabilní a je jí přiřazena výnosnost trhu 11%.

49

Tabulka č. 13 – Výnosnost trhu rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 4,85 3,54 3,8 4,3 4,63 0,76 0,76 0,76 0,76 0,76 7 7 7 7 7

Bezriziková úrok. míra rf [%] β koeficient Výnosnost trhu rm [%] 3 Zdroj: vlastní práce autora

Výnosovou míru akcionáře re vypočtu následovně: re 2004

4 ,85

0 , 76

7

4 ,85

4 ,85

1, 634

6 , 484

re 2005

3,54

0 , 76

7

3,54

3,54

2 , 629

6 ,169

re 2006

3,8

0 , 76

7

3,8

3,8

2 , 432

6 , 232

re 2007

4 ,3

0 , 76

7

4 ,3

4 ,3

2 , 052

6 ,352

4 , 63

0 , 76

7

4 , 63

re 2008

4 , 63

1,801

6 , 431

Výpočet WACC: WACC

rd 1

t D V

re E V .

WACC

2004

0 , 0612

1

0 , 28

31815 56328

0 , 06484 24513 56328

0 , 0528

WACC

2005

0 , 0612

1

0 , 26

57023 96839

0 , 06169 39816 96839

0 , 0514

WACC

2006

0 , 0612

1

0 , 24

93777 160713

0 , 06232 66936 160713

0 , 0528

WACC

2007

0 , 0612

1

0 , 24

115361 116526

0 , 06352 1165 116526

0 , 0461

0 , 06431 23398 126668

0 , 0510

WACC

2008

0 , 0612

1

0 , 21 103207 126668

Výpočet celkové hodnoty podniku: HP

HP

41989

FCFF

52211

1

0 , 0528

1

0 , 0514

39883

49659

46600

52467

t

1 WACC

49061 1

0 , 0528

138850

t

.

54886 1

0 , 0461

327459 tisK č

145931 1

0 , 051

327 , 459 mil . K č

Vypočtená hodnota podniku podle 1.fáze je 327,459 mil.Kč. 50

2.5.2 Ocenění společnosti použitím parametrického vzorce Na základě rozdělení metody FCFF v kapitole 3, provedu výpočty 2.fáze – období od 1.fáze do nekonečna. Pouţiji hodnoty, které jsou uvedeny v předešlých výpočtech : 4 , 22 % ,

rf

7% ,

rm

0 , 76

rd

,

6 ,12 % .

V roce 2009 se výše bankovního provozního úvěru ve výši 46,278mil. Kč změní o splacené úroky. V údajích roku 2007 se úvěr sníţil o 7mil.Kč. Mohu tedy předpokládat, ţe na konci roku 2009 bude částka přibliţně 39mil.Kč a vlastní kapitál s hodnotou 23,398mil.Kč. Sazba DPPO v roce 2009 činí 21% s předpokladem, ţe zůstane v budoucnosti na stejné úrovni.

Výpočet WACC: V

V

39

re re

4 , 22

WACC WACC

0 , 0612

1

D

23 ,398

rd 1

0 , 21 39 62 ,398

.

62 ,398 mil . K č

rf 0 , 76

E

rm 7

rf .

4 , 22

t D V

6 ,33 %

re E V

.

0 , 0633 23 ,398 62 ,398

0 , 0537

5 ,37 %

Pro výpočet parametrického vzorce dosadím níţe uvedené pomocné hodnoty: - NOPAT pro rok 2008

22,726mil.Kč,

- investovaný kapitál celkem 417,049mil.Kč, - g tempo růstu reálného HDP (střední hodnota reálného HDP od 1.Q 2008 do 1.Q2009).

51

Tabulka č. 14 – Meziroční růst reálného HDP

1.Q 2008 2.Q 2008 3.Q 2008 4.Q 2008 1.Q 2009 g

7

[%] 3,8 4,6 3,1 -0,1 -3,4 3,1

Zdroj: Český statistický úřad

NOPAT

Kde:

NOPAT

2009

=

NOPAT

NOPAT

2009

2008

1

g .

(36)

čistý provozní zisk po zdanění. 22 , 726

1

0 , 031

23 , 430 mil . Kč

Poslední hodnotou pro dosazení do parametrického vzorce je míra investic, jako poměr mezi NOPATem pro rok 2009 a přírůstkem investic v roce 2009: 6 ,8 100 23 , 43

29 %

Teď mohu do parametrického vzorce dosadit všechny hodnoty: PH

Kde:

KPV

T 1

1

g Ri

WACC

T 1

g . (37)

NOPAT

=

čistý provozní zisk po zdanění,

KPV

=

upravený hospodářský výsledek po daních v prvním

T 1

roce druhé fáze, g Ri PH

23 , 43 1

=

odhad tempa růstu do nekonečna/ rentabilita investic

0 , 29 / 0 , 0537

0 , 031

16 , 635 0 , 0847

16 , 719 mil . Kč .

_________________________________________________________________________ 7

- http://www.euroekonom.cz/grafy-data2.php?type=cesko-hdp-ctvrtleti

52

Při odhadu s vyuţitím Gordonova vzorce předpokládám stabilní a trvalý růst peněţního toku. Volný peněţní tok ve druhé fázi vývoje podniku je poté určen na základě tempa růstu g . Ten je moţné odhadnout z tempa růstu upravených hospodářských výsledků pouţitých při výpočtu volných peněţních toků, na základě odhadů vývoje makroekonomických ukazatelů apod.. Předpokládám, ţe míra investic zůstane po celou dobu druhé fáze stabilní. V čitateli je vlastně korigovaný hospodářský výsledek sníţený o čisté investice – tedy volné cash flow pro vlastníky i věřitele. Modely pracující s FCFF se pouţívají všude tam, kde v době ocenění podniku lze pozorovat relativně vysokou finanční páku, která se v průběhu uvaţovaného období mění, a také v této souvislosti mohu očekávat zásadnější změny v diskontní míře. Takové pouţití je typické pro většinu českých podniků procházejících procesem restrukturalizace. Abych mohl vypočítat hodnotu firmy na základě Gordonova vzorce, potřebuji znát výši předpokládaných volných peněţních toků FCFF od roku 2009 do nekonečna, s pouţitím stabilního růstu: FCFF

FCFF

2009

2009

FCFF

1

2008

145 ,931 1

0 , 031

g .

(38)

150 , 454 mil . Kč

Pokračující hodnotu s pouţitím Gordonova vzorce vypočítáme: PH

PH

FCFF

150 , 454

2009

/ WACC

0 , 0537

0 , 031

g .

(39)

6 , 627 mld . K č

Z uvedeného výpočtu je patrné, ţe hodnota firmy můţe velmi rychle narůstat a vypočtená hodnota nám podá zkreslující informace o budoucí hodnotě firmy. Je tedy nutné vţdy pro další období aktualizovat pouţité údaje a pokračující hodnotu přepočítat.

2.5.3 Ocenění podle účetní hodnoty vlastního kapitálu Soubor veškerého majetku a závazků, které jsou uvedeny v rozvaze je moţné pokládat za účetní hodnotu. Z rozdílu mezi účetní hodnotou celkových aktiv a účetní

53

hodnotou závazků všeho druhu zjistím účetní hodnotu jmění společnosti jako hodnotu vlastního kapitálu. „Vlastní kapitál je vklad podnikatele, vklady společníků, kapitál získaný prodejem akcií, členské podíly členů druţstev nebo také vklad státu do státního podniku. Nechce-li být podnikatel příliš zadluţen, pak se musí snaţit, aby jeho vlastní kapitál převaţoval nad kapitálem cizím“

8

Pro stanovení účetní hodnoty vlastního kapitálu firmy ČSAD Střední Čechy, a.s., která připadá na jednu akcii o jmenovité hodnotě 50.000,-Kč pouţiji účetní hodnotu vlastního kapitálu z rozvahy k datu 31.prosince 2008, tj.23,398mil.Kč. S pouţitím níţe uvedeného vzorce ocením hodnotu 1ks akcie: Hodnota 1ks akcie

Kde:

VK

=

vlastní kapitál

n

=

počet akcií

Hodnota 1ks akcie

VK n

23398000 100

.

(40)

233 . 980 , K č

„Účetní hodnota 1ks akcie je uvedena pro úplnost celkového hodnocení, ale nevypovídá o celkovém majetku společnosti a můţe se značně lišit od trţní hodnoty akcie.“ 9

3. Výsledky Součástí tohoto projektu je i závěrečné vyhodnocení práce projektového týmu z hlediska ekonomického, porovnání jeho veškerých nákladů s efektivitou nákupu této sluţby u externí firmy a popis jeho případných úspor. V Tabulce č.15 je návrh počátečního rozpočtu osmičlenného projektového týmu, podle kterého měl projektový tým odpracovat celkem 1014 hodin v 98 dnech, s celkovými náklady 566.556,-Kč včetně odměn a plného čerpání rezervy. Poloţka - konzultace _________________________________________________________________________ 8

- NĚMEC, Vladimír. Řízení a ekonomika firmy. Grada Publishing, 1998, ISBN:80-7169-613-7

9

- § 27 odst. 3) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

54

orientačně zobrazuje náklady projektového týmu při projednávání průběţných výsledků s managementem společnosti. V poloţkách ostatních nákladů jsou zakalkulovány náklady za pouţití sluţebních vozidel, sluţebních telefonů, výpočetní techniky a elektronických přístrojů i náklady energetické, které měl projektový tým po dobu své činnosti. Protoţe všichni členové projektového týmu budou paralelně pracovat i na svých běţných pracovních povinnostech vyplývajících z pracovní smlouvy, nejsou v rozpočtu uvaţovány náklady za případné prolínání času pracovníka.

Tabulka č. 15 – Počáteční rozpočet časových a nákladových položek projektového týmu

Pracovník vedoucí týmu vedoucí účetní vedoucí dopravy Technik ICT 1 Provoz. účetní 1 Podnik.právník Technik ICT 2 Provoz. účetní 2 konzultace rezerva cílová odměna Celkem

odprac. odprac. ø hodinová mzda náklady dny hodiny hr.mzda celkem ostatní celkem 35 420 350 147 000 32 322 179 322 15 120 200 24 000 4 285 28 285 9 90 250 22 500 16 634 39 134 13 143 180 25 740 5 051 30 791 10 80 150 12 000 199 12 199 3 30 800 24 000 1 906 25 906 5 55 180 9 900 2 020 11 920 4 32 150 4 800 199 4 999 4 44 1 500 66 000 0 66 000 0 0 0 0 48 000 48 000 0 0 0 120 000 0 120 000 98 1 014 455 940 110 616 566 556


Ve skutečnosti v týmu pracovalo skutečně plánovaných 8 zaměstnanců, ale s pracovní dobou kratší - 878 hodin po dobu 85 pracovních dnů s celkovými náklady 462.776,-Kč. Projektový tým tak díky správné motivaci a stimulaci - cílové finanční odměně, zkrátil proti původnímu návrhu dobu zpracování ocenění o 13 pracovních dní a vyčerpal z rozpočtu projektového týmu o 103.780,-Kč méně.

55

Tabulka č. 16 – Rozpis skutečných časových a nákladových položek projektového týmu

Pracovník vedoucí týmu vedoucí účetní vedoucí dopravy technik ICT 1 provoz. účetní 1 podnik.právník technik ICT 2 provoz. účetní 2 konzultace rezerva cílová odměna Celkem

odprac. odprac. ø hodinová dny hodiny hr.mzda 31 372 350 12 96 200 9 90 250 11 121 180 10 80 150 1 10 800 4 44 180 4 32 150 3 33 1 500 0 0 0 0 0 0 85 878

mzda náklady celkem ostatní celkem 130 200 32 322 162 522 19 200 4 285 23 485 22 500 16 634 39 134 21 780 5 051 26 831 12 000 199 12 199 8 000 1 906 9 906 7 920 2 020 9 940 4 800 199 4 999 49 500 0 49 500 0 24 260 24 260 100 000 0 100 000 375 900 86 876 462 776


Provize firem provádějící oceňování a prodej podniků pro své klienty, se obvykle pohybuje v rozmezí od 1% do 3% skutečné prodejní ceny. Tuto provizi hradí prodávající. Odměna za provedený projekt ocenění se počítá ve výši jedné desetiny této provize. To znamená, ţe pokud budu uvaţovat s hypotézou prodeje společnosti ČSAD Střední Čechy,a.s. za maximální cenu, budu ji prodávat za částku 327,459 mil. Kč. Při pouţití sazeb - 1%, 2% a 3% - se výše provize zprostředkující firmy a odměna za projekt ocenění stanoví podle Tabulky č.17. Tabulka č. 17 – Výpočet provize a odměny za ocenění externím dodavatelem Cena společnosti Sazba Provize Odměna ocenění Odměna celkem [Kč] [%] [Kč] [Kč] [Kč] 327 459 000 1 3 274 590 3 602 049 327 459 327 459 000 2 6 549 180 7 204 098 654 918 327 459 000 3 9 823 770 10 806 147 982 377 Zdroj: vlastní práce autora

V případě, ţe dokáţeme najít externího dodavatele, který přistoupí na nejniţší sazby provize a odměny za ocenění a dále za prodej společnosti, nemusíme vynakládat další prostředky na činnost vlastního projektového týmu. Budeme-li se však pohybovat v sazbě od 2% výše vidíme, ţe výše odměny narůstá a v sazbě 3% jiţ překračuje

56

dvojnásobek nákladů našeho projektového týmu. Výši nákladů tohoto projektu můţeme pouţít jako nástroj k vyjednávání s případným dodavatelem.

3.1 Shrnutí výsledků Před závěrečným hodnocením projektu provedu krátkou rekapitulaci dosaţených výsledků: Ocenění společnosti metodou volného peněžního toku

327,459mil. Kč

Ocenění společnosti pouţitím parametrického vzorce

150,454mil. Kč

Ocenění podle účetní hodnoty vlastního kapitálu

23,398mil. Kč

Rozpočet časových a nákladových položek projektového týmu

566.556,-Kč

Rozpis skutečných časových a nákladových poloţek projektového týmu 462.776,-Kč Odměna externího dodavatele za ocenění při provizi 2%

654.918,-Kč

Úspora PT při odměně externího dodavatele s provizí 2%

192.144,-Kč

Odměna externího dodavatele za ocenění při provizi 3%

982.377,-Kč

Úspora PT při odměně externího dodavatele s provizí 3%

519.601,-Kč

Z rekapitulace jsou patrné velké rozdíly v ocenění, které jsou ovlivněny zejména volbou vhodné metody a tím, jakým nejvhodnějším způsobem chceme prezentovat společnost při nabídce. Rozpočet i úspora projektového týmu odpovídá náročnosti a rozsahu projektu a je z pohledu zadavatele fixní. Její progresivní tendence se projeví aţ v okamţiku, kdy se začne zvyšovat provize ocenění externího dodavatele. Při provizi 2% je úspora týmu 192.144,-Kč, ale při provizi 3% se odměna externího dodavatele velmi blíţí k rozpočtovým nákladům projektového týmu.

57

Graf č.1 – Křivka růstu provize externího dodavatele ocenění a úspory projektového týmu

Křivka růstu provize externího dodavatele a úspory projektového týmu 1 400 000 1 200 000

Kč

1 000 000

Odměna za ocenění

800 000

Úspora PT

600 000

Rozpočet PT

400 000

Polynomická křivka trendu (Úspora PT)

200 000 0 0

1

2

3

4

%

Zdroj: informace společnosti, vlastní práce autora

58

4. Závěry a doporučení Cíle diplomové práce - ocenění a určení výsledné ekonomické hodnoty společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. výběrem ze tří modelů a vyhodnocení činnosti týmu včetně jeho ekonomického přínosu v souladu se systémem kvality QMS, byly splněny. Jako vedoucí týmu jsem provedl implementaci údajů do vybraných metod, provedl vlastní výpočty a shrnutí. Z komparace výsledků je patrné, ţe: 1.

ocenění společnosti metodou volného peněţního toku na hodnotu 327,459mil. Kč nejlépe odráţí skutečný stav současné nabídky a poptávky právnických subjektů zaměřených na stejný segment trhu - silniční motorová doprava osobní.

2.

činnost projektového týmu probíhala v souladu se schváleným záměrem a rozpočtem. Za mého přispění jako vedoucího týmu došlo správnou volbou motivační strategie ke zkrácení doby řešení o 13 dnů a k finanční úspoře 103.780,Kč z rozpočtu projektového týmu. Úspora z činnosti projektového týmu s ohledem na cenu společnosti při prodeji a výši provize externího dodavatele má progresivní charakter (Graf č.1). Na výši úspory mzdových nákladů jednotlivých členů týmu společnosti (v této práci neuvaţovaných) má rozhodující vliv zkrácení doby řešení týmu a tím uvolnění fondu pracovní doby na vlastní práci jednotlivých členů.

Vzhledem ke stavu zpracování bylo moţné, abych na jednání představenstva společnosti (Příloha č.3) přednesl závěrečnou zprávu, ve které jsem management a představenstvo společnosti seznámil s dosaţenými výsledky a závěry z této diplomové práce, která byla vyhodnocena představenstvem jako dokument, poskytující dostatek dat a informací jak pro hodnocení společnosti interní cestou a stanovení další politiky podniku v případě jeho prodeje, tak i jako vzor pro porovnání a hodnocení výsledků ocenění jiným smluvním subjektem. Při jeho uváţené volbě je moţné značným způsobem ovlivnit výši úspor nejen v průběhu samotného ocenění, ale i v celém obchodním případu.

59

Doporučuji majiteli i vedení společnosti, aby: 1.

rozhodli o vytvoření dokumentu „Metodika hodnocení společnosti“, který

bude vycházet z údajů mé práce a bude vzorem pro řešení této problematiky v dalším období, kdy bude nutná aktualizace výpočtů a údajů, 2.

při všech uvaţovaných variantách prodeje zachovali postup navrţený a

pouţitý v této diplomové práci, zejména návrh smluvního protokolu a výsledek ocenění metodou volného peněţního toku zúročili jak při konfrontaci s jinou hodnotící firmou, tak i při přímém jednání s novým investorem vstupujícím do ČSAD Střední Čechy, a.s..

60

5. Seznam použité literatury 1. MACÍK K., BERAN Th., Ekonomická způsobilost podniku a její hodnocení. Praha, leden 2007. 2. MACÍK Karel, Podniková ekonomika. Praha,září 2005. Skripta pro ISQ Praha s.r.o.. 3. RAFFEGEAU J. a DUBOIS F., Finanční oceňování podniku. HZ Praha, spol. s r.o. 1996, ISBN 80-86009-03-3. 4. RAFFEGEAU J., BRIED-CHARRETON F., Praktický průvodce financování podniků. Paris, 1988. 5. MACÍK K. – VYSUŠIL J.,Mikroekonomie, ES ČVUT, Praha, 1997. 6. PÍŠEK Milan, Finanční matematika. Praha, říjen 2001. Skripta pro ISQ Praha s.r.o.. 7. VLÁSEK Karel, Systémy jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2001. Praha, prosinec 2007. 8. NĚMEC Vladimír, Řízení a ekonomika firmy. Grada Publishing, 1998, ISBN:807169-613-7. 9. Zákon č.563/1991 Sb. o účetnictví. 10. Zákon č.151/1997 Sb. o oceňování majetku. 11. Podnikový systém ISO 9001:2000, Směrnice SM-B4 – Řízení SW, 2/20.11.2007. 12. BERAN Theodor, Úloha vnitropodnikových informací pro vrcholový management, In: Sborník EDMAN 02, Acta Evida No13, ISBN 80-86596-09-05, Evida, Plzeň 2002 13. BERAN Theodor, Hodnocení vlivů působících na finanční zdraví podniku, In: Sborník Soudobé trendy v jakosti řízení XXI. ISQ Praha, s.r.o. Praha, 2006, ISBN 80-7265-089-0. 14. MACÍK K., BERAN Th., Managerská ekonomika, In: Sborník Soudobé trendy v jakosti řízení XXX. ISQ Praha, s.r.o. Praha, 2009, ISBN 978-80-7265-186-3. 15. BENEŠ Vladimír, Paralelní architektury, In: Sborník Soudobé trendy v jakosti řízení XXXI. ISQ Praha, s.r.o. Praha, 2010, ISBN 978-80-7265-189-4. 16. BERAN Theodor, Kvantifikace procesů v controllingovém řízení podniku, In: Sborník Soudobé trendy v jakosti řízení XXXI. XXXI. ISQ Praha, s.r.o. Praha, 2010, ISBN 978-80-7265-189-4.

61

6. Seznam použitých zkratek HW

hardware (technická infrastruktura).

SW

software (počítačové programy, databáze).

ROPID

Regionální organizátor praţské integrované dopravy.

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností.

QMS

Quality Management System - management systému jakosti.

IS

Informační systém.

PT

Projektový tým.

Outsourcing

přenesení některých prvků podnikání na jinou dodavatelskou společnost.

7. Soupis diagramů a tabulek Diagram č.1 - Organizační struktura společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s., str.10. Tabulka č. 1 – Personální struktura společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s., str.10. Tabulka č. 2 – Historie společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. v číslech v období 19992009, str.11. Tabulka č. 3 – Struktura vozového parku společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s., str.12. Tabulka č. 4 – Přehled dotací společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s., str.13. Tabulka č. 5 – Přehled členění dotací společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s., str.14. Tabulka č. 6 – Přehled některých finančních výkazů společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s., str.15. Tabulka č. 7 – Přehled ratingového ocenění ČR pro emise v zahraničních měnách, str.18. Tabulka č. 8 – Schéma účetních vazeb, str.22. Tabulka č. 9 – Vlastní kapitál po rozdělení, str.25. Tabulka č. 10 – SW společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s. základní a aplikační, str.45. Tabulka č. 11 – Výpočet FCFF, str.48. Tabulka č. 12 – Váhy sloţek kapitálu pro výpočet průměrných váţených nákladů, str.49.

62

Tabulka č. 13 – Výnosnost trhu, str.50. Tabulka č. 14 – Meziroční růst reálného HDP, str.52. Tabulka č. 15 – Počáteční rozpočet časových a nákladových poloţek PT, str.55. Tabulka č. 16 – Rozpis skutečných časových a nákladových poloţek PT, str.56. Tabulka č. 17 – Výpočet provize a odměny za ocenění externím dodavatelem, str.56. Graf č.1 – Křivka růstu provize externího dodavatele ocenění a úspory PT, str.58

8. Přílohy 1. Příloha č.1 – Matice odpovědností projektového týmu. 2. Příloha č.2 - Výpis z Obchodního rejstříku. 3. Příloha č.3 - Zápis z jednání představenstva. 4. Příloha č.4 - Přehled obdrţených finančních plnění dotovaných a nedotovaných sluţeb v autobusové dopravě. 5. Příloha č.5 - Přehled ujetých km dotovaných a nedotovaných sluţeb v autobusové dopravě. 6. Příloha č.6 - Analýza postavení společnosti na trhu pomocí matice GE pro rok 2007. 7. Příloha č.7 - Analýza postavení společnosti na trhu pomocí matice GE pro rok 2008. 8. Příloha č.8 - Poměrné zastoupení nejvýznamnějších dodavatelů náhradních dílů v roce 2008. 9. Příloha č.9 - Certifikát ISO 9001:2000 č.PRA0004454 ČSAD Střední Čechy, a.s..

63

Příloha č.1 – Matice odpovědností projektového týmu Úkol vedení PT, informace vedení společnosti, vlastní výpočty, závěry a vyhodnocení příprava a dodání konzistentních dat a informací příprava a dodání dat a informací společnosti kontrola dat a informací společnosti z účetní evidence prověření informací a potvrzení postupů PT příprava a dodání dat a informací společnosti z účetní evidence

Splnit [dny]

Odpovídá

Spolupráce

Výstup

35 vedoucí PT

se všemi členy PT

závěrečná zpráva pro představenstvo a majitele společnosti

18 technik ICT1 a 2

konzistentní data pouţitelná pro s vedoucí účetní, implementaci s vedoucím PT do modelů ocenění s techniky ICT a s vedoucím PT

údaje zpracované v tabulkách Excel

s techniky ICT a s vedoucím PT


3 podnikový právník

s vedoucím PT

zpráva vedoucímu PT

provozní účetní 1 a 14 2

s techniky ICT a s vedoucí účetní


9 vedoucí dopravy

15 vedoucí účetní

64

Příloha č.2 – Výpis z OR společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s.

Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vloţka 11222 Datum 30.října 2006 zápisu: ČSAD Střední Čechy , Obchodní a.s. firma: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, U Přístavu 811, PSČ 250 01 Sídlo: Identifikační 276 16 347 číslo: Právní Akciová společnost forma: Předmět podnikání: - zprostředkování obchodu a sluţeb - technické činnosti v dopravě - správa a údrţba nemovitostí - silniční motorová doprava nákladní - silniční motorová doprava osobní - zasilatelství - Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců - velkoobchod - Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence - pronájem a půjčování věcí movitých Statutární orgán představenstvo: Ing. Miloslav Studenovský, r.č. 540820/2129 předseda představenstva: Praha 9, Černý Most, Dygrýnova 898/16, PSČ 190 00 den vzniku funkce: 30.října 2006 den vzniku členství v představenstvu: 30.října 2006 Ing. Jan Čermák, r.č. 430505/020 člen představenstva: Praha 4, Záběhlice, Kremnická 3031/11, PSČ 140 00 den vzniku funkce: 30.října 2006 den vzniku členství v představenstvu: 30.října 2006 RNDr. Štěpán Ševčík, r.č. 640710/2130 člen představenstva: Roztoky, Obránců míru 1792, PSČ 252 64 den vzniku funkce: 30.října 2006 den vzniku členství v představenstvu: 30.října 2006 Za představenstvo jedná navenek jménem společnosti předseda představenstva nebo vţdy společně dva členové představenstva.

65

Dozorčí rada: předseda dozorčí rady:

člen dozorčí rady:

člen dozorčí rady:

Aleš Jakoubek, r.č. 740106/0458 Mělník, Františka Kriegela 2885, PSČ 276 01 den vzniku funkce: 30.října 2006 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.října 2006 Pavel Trochta, r.č. 750228/0907 Mělník, Velký Borek, Sportovní 125, PSČ 276 01 den vzniku funkce: 30.října 2006 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.října 2006 Jan Vydra, r.č. 590502/2046 Neratovice, nám. Republiky 999, PSČ 277 11 den vzniku funkce: 30.října 2006 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.října 2006

Akcie: 100 ks prioritní akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 50 000,Kč 5 000 000,- Kč Základní Splaceno: 60 % kapitál: Zdroj: http://www.justice.cz

66

Příloha č.3 - Zápis z jednání představenstva

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav U Přístavu 811, PSČ 250 01

Zápis z jednání představenstva ČSAD Střední Čechy, a.s. Datum konání: Místo konání: Přítomni:

8.června 2009 kancelář předsedy představenstva Ing.Studenovský, Ing. Dvořák, Ing.Čermák, RNDr.Ševčík – omluven, Mgr.Domanská, Bc.Vydra

Program jednání: 1. S ohledem na moţný rozvoj autobusové přepravy v rámci ROPID projednat zajištění dotací na nákup 10ks autobusů Irisbus SFR 160 a Irisbus SFR 162 na MD ČR. Nákup vozidel ve 3Q/2009. Zodpovídá: Ing.Čermák Termín: 06/2009 2. Vyhodnocení kontroly dodrţování nákladových reţijních limitů. Informuje: Ing.Dvořák 3. Vyhodnocení kontroly čerpání PHM u externích čerpacích stanic. Informuje: Ing.Dvořák 4. Stanovení okruhů potencionálních úspor v oblasti personální a příprava jejich projednání s Odborovou organizací v návaznosti na moţné změny v Kolektivní smlouvě. Zodpovídá: Mgr.Domanská Termín: do konce 09/2009 5. Seznámení s výsledky Projektu hodnocení společnosti ČSAD Střední Čechy, a.s., s vyuţitím IT prostředků. Informuje: Bc.Vydra 6. Projednání návrhu kupní smlouvy s polským partnerem na nákup 4ks kloubových autobusů Solaris Urbino ve 4Q/2009. Zodpovídá: RNDr.Ševčík Termín: do konce 07/2009 7. Závěr. Zapsala: Maitnerová, Dis.

……………………………………………... Předseda představenstva

67

Příloha č.4 - Přehled obdrţených finančních plnění dotovaných a nedotovaných sluţeb v autobusové dopravě Dotované dopravní služby [Kč/rok2007] 29 879 041 82 972 617 1 719 812 1 947 719

Středočeský kraj ROPID MHD Kralupy n/Vltavou MHD Mělník

Dotované dopravní služby ČSAD Střední Čechy, a.s. 2% 26%

1%


71%

Dotované dopravní služby Středočeský kraj ROPID MHD Kralupy n/Vltavou MHD Mělník

[Kč/rok2008] 30 585 265 91 964 484 1 516 372 1 596 769


24% Středočeský kraj ROPID MHD Kralupy n/Vltavou MHD Mělník

74%

68

Dotované dopravní služby [Kč/rok2009] 33 801 835 92 281 072 1 527 961 1 527 533



26% Středočeský kraj ROPID MHD Kralupy n/Vltavou MHD Mělník

72%

Nedotované dopravní služby Meziměstské linky Místní linky Smluvní autobusová doprava Zájezdová doprava

[Kč/rok2007] 22 934 910 15 897 074 1 977 300 5 414 789

Nedotované dopravní služby ČSAD Střední Čechy, a.s. 12% Meziměstské linky

4% 50%

Místní linky Smluvní autobusová doprava

34%

Zájezdová doprava

69


[Kč/rok2008] 24 304 349 16 260 044 2 146 650 4 724 775

Nedotované dopravní služby ČSAD Střední Čechy, a.s. 10%

Meziměstské linky

5%

Místní linky

51% 34%

Smluvní autobusová doprava Zájezdová doprava


[Kč/rok2009] 23 808 403 10 604 604 2 157 000 4 662 448

Nedotované dopravní služby ČSAD Střední Čechy, a.s. 11% Meziměstské linky

5%

Místní linky

58% 26%

Smluvní autobusová doprava Zájezdová doprava

70

Příloha č.5 - Přehled ujetých km dotovaných a nedotovaných sluţeb v autobusové dopravě Dotované dopravní služby [km/rok2007] 2 108 487 4 093 408 217 533 189 437



32%


62%

Dotované dopravní služby Středočeský kraj ROPID MHD Kralupy n/Vltavou MHD Mělník

[km/rok2008] 2 177 151 4 365 535 217 666 156 538

Dotované dopravní služby ČSAD Střední Čechy, a.s.

3%

2% 31%


64%

71

Dotované dopravní služby [km/rok2009] 2 325 393 4 684 393 210 178 150 747


Dotované dopravní služby ČSAD Střední Čechy, a.s. 2%

3%

32%


63%

Nedotované dopravní služby Meziměstské linky Místní linky Smluvní autobusová doprava Zájezdová doprava Nájezdové km

[km/rok2007] 1 015 726 609 233 80 969 201 002 854 546

Nedotované dopravní služby ČSAD Střední Čechy, a.s. Meziměstské linky

31% 37%


7%

Zájezdová doprava

3%

22%

Nájezdové km

72


[km/rok2008] 1 018 406 633 746 83 551 127 843 712 774


28% 39% 5%

Místní linky Smluvní autobusová doprava Zájezdová doprava

3%

Nájezdové km

25%


[km/rok2009] 1 012 637 333 976 78 978 133 947 791 665


34% 43%


6%

Zájezdová doprava

3%

14%

Nájezdové km

73

Příloha č.6 – Analýza postavení společnosti na trhu pomocí matice GE pro rok 2008 KS (konkurenční síla)

Faktor hodnocení Spolehlivost Ţivotnost vozového parku Zajištěný servis a opravárenství Výjezdová pohotovost Kapacita Renomé značky Podpora SW Cenová hladina PHM

Intenzita (S) Významnost ČSAD (W) SČ 5 4

Intenzita (S) Veolia Tr. 4

Intenzita (S) WxS WxS WxS ČSAD ČSAD Veolia ČSAD Kladno SČ Tr. Kladno 4 20 20 16

4

3

5

3

12

20

15

5 4 5 4 3 5 61

4 3 4 3 2 5

4 4 4 4 3 5

3 4 4 3 3 5

20 12 20 12 6 25 127

20 16 20 16 9 25 146

12 16 16 12 9 25 121

Intenzita (S) ČSAD SČ

Intenzita (S) Veolia Tr.

5

4

4

3

20

20

12

3 5 3 4 3 23

2 5 3 4 3

3 5 3 5 5

2 3 3 4 3

6 25 9 16 9 85

9 25 9 20 15 98

6 15 9 20 15 77

PT (přitažlivost trhu) Faktor přitažlivosti trhu Velikost trhu Střední Čechy Roční tempo růstu trhu Střední Čechy Konkurenční intenzita Inflační zranitelnost Obnova vozového parku Obnova provozního SW

Významnost (W)

KS

rok 2008 KS ČSAD SČ PT ČSAD SČ KS Veolia Tr. PT Veolia Tr. KS ČSAD Kladno PT ČSAD Kladno

W S W

PT

Intenzita (S) WxS ČSAD ČSAD Kladno SČ

WxS Veolia Tr.

WxS ČSAD Kladno

W S W

2,1 3,7 2,4 4,3 2,0 3,3

74

Tržní postavení pomocí GE matice pro rok 2008 5

4

PT

ČSAD SČ 3

Veolia Tr. ČSAD Kladno

2

1 1

2

3

4

5

KS

75

Příloha č.7 – Analýza postavení společnosti na trhu pomocí matice GE pro rok 2009 PT (přitažlivost trhu) Významnost Faktor přitažlivosti trhu (W) Velikost trhu Střední Čechy 5 Roční tempo růstu trhu Střední Čechy 4 Konkurenční intenzita 5 Inflační zranitelnost 4 Obnova vozového parku 5 Obnova provozního SW 4 27

Intenzita (S) ČSAD SČ

Intenzita (S) Veolia Tr.

Intenzita (S) ČSAD Kladno

WxS ČSAD SČ

WxS WxS Veolia ČSAD Tr. Kladno

3

5

4

15

25

20

2 5 4 4 2

4 5 3 5 4

4 3 4 5 4

8 25 16 20 8 92

16 25 12 25 16 119

16 15 12 25 16 104

Intenzita (S) Významnost ČSAD Faktor hodnocení (W) SČ Spolehlivost 5 5 Ţivotnost vozového parku 5 5 Zajištěný servis a opravárenství 5 5 Výjezdová pohotovost 5 5 Kapacita 4 5 Renomé značky 5 5 Podpora SW 4 4 Cenová hladina PHM 5 5 69

Intenzita (S) Veolia Tr. 4 5

KS (konkurenční síla)

KS

rok 2009 KS ČSAD SČ PT ČSAD SČ KS Veolia Tr. PT Veolia Tr. KS ČSAD Kladno PT ČSAD Kladno

W S W

5 4 4 4 3 5

PT

Intenzita (S) ČSAD Kladno

WxS ČSAD SČ 4 3 4 4 5 4 4 5

WxS WxS Veolia ČSAD Tr. Kladno 25 20 16 25 25 15

25 25 20 25 16 25 186

25 20 16 20 12 25 163

20 16 20 16 12 25 140

W S W

2,7 3,4 2,4 4,4 2,0 3,9

76

Tržní postavení pomocí GE matice pro rok 2009

5,0

PT

4,0

ČSAD SČ Veolia Tr.

3,0

ČSAD Kladno 2,0 1,0 1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

KS

77

Příloha č.8 – Poměrné zastoupení nejvýznamnějších dodavatelů náhradních dílů Dodavatel BPW CHEVRON TEZAS TURBOSOL OSTAŠEVSKI IVECO KÖGEL CZ SAF-HOLLAND CZ

2008 [Kč] [%] 2 278 240 12 2 518 111 13 2 560 108 14 2 805 793 15 3 214 768 17 1 192 385 6 1 931 902 10 2 342 273 12

Poměrné zastoupení nejvýznamnějších dodavatelů ND v roce 2008 BPW

12%

12%

10%

CHEVRON

13%

TEZAS TURBOSOL OSTAŠEVSKI

6%

14%

18%

15%

IVECO KÖGEL CZ SAF-HOLLAND CZ

Dodavatel BPW CHEVRON TEZAS TURBOSOL OSTAŠEVSKI IVECO KÖGEL CZ SAF-HOLLAND CZ

2009 [Kč] [%] 812 523 5 1 541 637 10 2 576 722 17 2 145 336 14 3 130 770 21 2 352 077 15 1 024 332 7 1 619 178 11

Poměrné zastoupení nejvýznamnějších dodavatelů ND v roce 2009 BPW

7%

11%

5%

CHEVRON

10%

TEZAS

17% 15%

TURBOSOL OSTAŠEVSKI

21%

14%

IVECO KÖGEL CZ SAF-HOLLAND CZ

78

Příloha č.9 – Certifikát ISO 9001:2000 č.PRA0004454 ČSAD Střední Čechy, a.s.

79

Projekt hodnocení ČSAD Střední Čechy, a.s. s aplikací IT prostředků

Recommend Documents