Projednáno a schváleno radou MěstNV v Kolíně dne 29. 4• 1986.
KRONIKA 'V"
.,
MESTA KOLINA
1984
DlL 111.
106.
ŠKOLSTVf
~i
O
MLlDEŽ
popisování stavu a zpráv o §kolství v
musím brát je§t~
PfČE
A
z~etel
Kolín~
k tomu, !e ve !kolsk' oblasti stále
existuje "!kolní rok", kte,rý není toto!ný s •Ka-
lendá:fním rokem"; tuto odli§nost musím i zápiscích v kronice respektovat, takle zde budu popisovat události, kter' se staly v
době
jenom pokud jde o uvádět
od
i údaje za dobu od
za~ízeních,
1983 do konce srpna 1984, a
nov,ho !kolsního roku, budu
p~ípravu
Kapitolu !kolství selných
l.zá~í
1.zá~í
započnu
t~ebale
1984.
zprávami o kolínských je-
jesle
nepat~í
do oboru !kolství,
ale zdravotnictví, mají v!ak úzk' vztahy ke !kolství a v podstatě začínají
výchovy
člověka.
dlouhý a
později rdzně čltněný
syst'm
10J. Po stránce
organizační
a kapacitní se stav jeslí v
Kolíně
proti loňskému roku nezměnil, ve městě jsou ~estery jesle, troje samostatné, troje ve spojení s patery tak
zvaně
"dzemní" ve
Yýboru, jedny "závodní" ve
závodu Tetra Kolín.
správě
dětí,
35
odděleních
§kolami,
národního
správě Městského
ny dohromady mohou umístit 229 194, závodní ve dvou
mateřskými
V~ech
z toho územní jesle Tento
dětí.
počet
sele-
tos tě!kó naplňoval, protože bylo málo dětí, v tatrováckýeh bylo dokonce pro nedostatek řeno
1.března
ke dni lo
1984
1.září
vyhověno
otevřeno.
1984
v§em
~dětí
rodičOm, kteří
!ádali o
skutečnosti
Přestože
jesle nyní kryjí
přijmout
a umístit v§eehny dětí
zařazovat
do
do jeslí až o
těchto zařízení.
jejichž
v jeslích,
a by-
přijetí dětí
současnou potřebu
děti,
dětí
mohlo být letos zru§eno
vice, než stanovila kapacita
o opatrování svých
uzav-
národního výboru bylo od
do jeslí nových 111
které dosud dovolovalo
opatření,
oddělení
Pro nový §kolní rok 1984/85 bylo
zařazeno
jeslí. Vzhledem k této 10
Městského
a teprve za pomoci
jedno
dětí
a jsou schopny
rodiče
mají zájem
připravuje ~stní
ná-
rodní výbor spolu s podnikem Tesla výstavbu nového jeselmateřské
ného objektu s kapacitou 70 míst v prostoru u ly pro 360
dětí
v
Kolíně
IV. Není to nová my!lenka, pro-
jektovou studii tohoto objektu jsem
měl
na stole již v ro-
ce 1977, kdy jsem byl vedoucím odboru §kolství na národním výboru v
Kolíně,
!ko-
ale tehdy,
třebaže
Městském
zájem
rodiěO
o umístování d~tí v jeslích byl vět!:!, než dnes, a míst v jeslích byl nedostatek, musela realizace tohoto objektu počkat,
až se
dokončí
stavba
potřebné
kapacity
mateřských
101. §kol, kde nedostatek mist byl mnohem jeslích. N,yní se
Městský
vrací,
proto~e
oprava
některých u~
musí
počítat
kritičtější,
národní výbor k tomuto projektu
budovy dosavadních jeslí zatím zestárly, nebude ekonomicky vhodná, a také se
s tím,
~e ~olín
poroste a
dětí
bude
přibývat.
Letos se projednávala otázka výstavby nových jeslí v ředitel~
kých
v
ne~
a hledal se
prostředka
zp~sob sdru~ení finančních
radě
i technic-
kolínských závodd k realizaci tohoto zá-
měru.
Rftzr.té dět!i
ale
příčiny,
zpdsobují,
~e
především častá onemocnění
celá kapacita jeslí není nikdy
na sto procent; vyulití se pohybuje kolem
malých vyu~ita
tří čtvrtin
ka-
pacity, v roce 1983/84 byly všechny kolínské jesle v prftměru
vyulity na 74,7 %. Umístování tří a~ šestiletých dětí do mateřských škol
nečiní ji~
v
Kolíně potí~e,
po~adavky rodičd
na
soko
možnosti·
převyšovaly
mateřských rodičd
o
Kolíně
umístění dětí
v
mateřských
škol,
těchto
škol v okolnieh-vesnieíeh a
umístění dětí--v--mateřs-kých
Wveden~
v
jak tomu bylo v minulosti, kdy
do provozu veliké
mateřské
děti
školách vy-
se vozily do
několik
set žádostí
školách byly zamítány. školy pro 360
IV. v roce 1982, kterou postavil
Městský
dětí
v
národní
výbor v akci "Z" za pomoci kolínských závodd, se situace natolik zlepšila, že se už mdže dnes rodičd,
kteří
chtějí
dát své
Ve stavu, celkové škol v
Kolíně
děti
kapacitě
do
vyhovět ~ádostem mateřských
a organizaci
všech
škol.
mateřských
došlo ve školním roce 1983/84 k
některým změ-
2.10..
vy§§! využití na 79,8 % vyk~zala n~rodního
V
výboru v
Kolíně
II, v
mateřsk~
ským
ulici.
Kmochově
výbor
zařazování
matefoskýeh škol pro školní rok 1984/85. ž~dostí
Městskáho
letošního roku, jako každý rok v tuto dobu,
červnu
pro~děl Městský n~rodní
291
škola
o
umístětí
do
mateřských
n~rodním
yýborem;
t~měř
do
dětí
Rodiče dětí
podali
škol, spravovanýeh
všechny byly
pouze 13 bylo zamitnuto, protože matky čase v·zaměstnání
nových
kladně vyřízeny,
dětí
a. do matefaských škol se
Měst
nebyly v tom
zařazují
jen
děti
zaměstnaných matek. Do závodních mateřských školzaf>azovaly děti
závody samy podle vlastního V
zá~í
letošního roku byla v
Kolíně II,,Bachmačské
ulici,
mentálně
oddělení
jen deset
b,ylo
mateřské
zařazeno
školy v
budově mateřské
otevřena dvě oddělení
ní matefaské školy" pro této
uv~žení.
retardované dětí.
děti.
"Zvlášt•každého
Zafazov~ní dětí
do
školy probíhalo ve spolupráci s Okresní peda-
gogieko psychologickou poradnou, která zajištovala spolu s obvodními pediatry a odborn1mf šetření dítět•
a
vyjádření
lékaři
psychologické 'Vy-
o vhodnoeti jeho
zařazení
do
této Zvláštní mateřské školy. Škola poskytovala dětem základní logopedickou tačními
péči
a spolupracovala úzce s rehabili-
pracovnicemi Okresního ústavu národního zdraví a
~ dětským
psychiatrem. Už dnes byla
lá a kapacitou být do ní
nedostačovala
zařazeny.
nově zřízená
množství
dětí,
které
škola mab,y měly
Pro nový školní rok 1984/85 bylo ve
škole volných míst jen sedm, navrhováno bylo p&ijetí šestnácti
dětí.
1if .
ukončena
Ve §kolním roce 1983/84 byla ganizační p~estavba
slovenská
obsahová i or-
základního §kolství podle nová
výchovně vzdělávací
soustavy a
česko
p~íslu§ných
novfCh
zákonbých ustanovení. V novém §kolním roce 1984/85 nastoupili
u~
v§iehni žáci z osmých
jen vybraní, jak tomu bylo nebo odbornáho ročníc~eh
učili§tě,
ročníkd
d~íve,
aby tam
základních
ne-
~kol,
některá st~ední ěkoly
do
dokončili
v prvních dvou
povinnou desetiletou §kolní docházku.
Situace v základním §kolství v
Kolíně,
která
u~
po
ně
kolik minulých let byla kritická, se ve školním ro.ce 1983/84 ještě
skamplikovala a zhoršila. Od
začátku
školního roku
1983/B4 byl sice uveden do provozu nový školní pavil&n o patntieti t~ídách 7.Základní školy ve Voskresenské ulici, ale v
prťtběhu kalendá~ního
ního stavu
vy~azeny
roku 1983 byly z ddvodu havarij-
z provozu školní budovy ).Základní ško-
ly v Kolíně IV,Školská ulice, a 5.Základní školy v Kolíně
v,
v Mnichovické ulici. Budova 5.Základní školy byla od_podzimu 1983 rekonstruována a ve znovu
slavnostně
otevf-ena. O
ě'\vrtek budově
dne 30.srpna 1984
3.Základní školy ·ve
Školské ulici byla na·-z-átdl!dě t-eehnicko ekonomického rozboru Chemoprojektu- KolftFOkresnim národním výborem rozhodnuto,
~e
bude zbofóena a z-::f:skanf prostor bude
p~idělen
ní ekonomické škole, souset!:feí s touto budovou, k nového školního
za~ízení
k': jEfj:í dosavadní
provizorních
opat~en:í
v
ostatních základních škol v no v plné
šíři vyučování
na
umístěni
žákd
vy~ádalo ~a
těchto
Kolíně. Především směny
p:ř'ístavbě
budově. Vy~azent
dvou rozsáhlých školních objektd z provozu si
au
St!-ed-
škol
do '·.
bylo obnove-
ve všech druhých a
tře-
111
tíeh
ročnících
kolínských základních škol, dále se
valo ve dvou
učebnách
retariátu OV
KS~
a
Domu politická výchovy v
dv~ t~ídy
sek-
budov~
učeben
byly odsunuty do
vesnických školách v okolí Kolína, kam
vyučo
ve
d~ti dová~ely
auto-
busy. začátku
Na
školního roku 1983/84 bylo v
Kolíně
v pro-
vozu osm samostatných základních škol: 1.Základní škola v
Kolín~ II,Bezručova
~;Základní
škola v
Kolíně
II, Kmochova ulice,
J.Základní škola v
Kolín~
IV,ulice Prokopa Velikáho,
4.Základní škola v
Kolín~
IV, Kutnohorská ulice,
5.Základní škola v
Kolíně
V, Mnichovická ulice,
6.Základní škola v
Kolíně
V,
7.Základní škola v
Kolín~
II, Voskresenská. ulice.
Osmá základní škola byla m~la
ulice,
..
umíst~na
OVčárecká
ulice,
v objektu nemocnice a ne•
stálý počet ~ákd, zajišiovala výuku d~tí hosp,talizo-
van;teh v nemoeniei, která se po uzdravení vrátily do svých škol. ).Základní škola byla
p~eehodn~
škola pouze s prvním a!
~plná
organizována jako ne-
čtvrtým ročníkem.
V lednu roku 1984 byl proveden na všech kolínskych základních školách podle školních obvodd zápis ročníkd
prvních dětí.
68
dětem,
svého
věku
a
3ezá~í
do
pro školní rok 1984/85. B,ylo zapsáno 607 které taká dovršily do 1.záfí 1984 šest let
měly
být zapsány do první
byla školní docházka z ddvodu mentální odlo~ena
d~tí
a zdstaly
ještě
t~ídy
základní školy,
opo!děnosti
o rok
jeden rok v matef>ské škole. Dne
1984, kdy byl školní rok 1984/85 zahájen, nastoupi-
lo do sedmi kolínských základních škol
4 534 !ákd, ktefí
11~.
byli
rozd~leni
k dispozici jen 115 kompenzováno vypdjčením
t~íd,
do 133
učeben;
vyučováním
učeben
dvou
ale pro jejich
scházejících 18
šestnácti tfíd na Dom~
v
vyučování
učeben
sm~ny
a
bylo
muselo op~tným
~:c
"
KSČ.
politická výchovy OV
Do prvníeh ročníkd p~išlo letos 607 prvňáčka a byli do 18
rozd~leni
t~íd,
v druhém
d~lených
do 16
dáeh, ve
čtvrtém ročníku
v pátém
t~íd,
bylo
ročníku
d~lenýeh
do 18
tříd
v šestém
ročníku
~ákd,
Nejv~tší ť.Základn:ť
535
bylo 582
d~tí
roz-
558
v 17
t~í
/to byl vdbee ~ákd
t~ídách
d~tí
do 16
d~tí rozd~lených
~ákixxxtfx~iffázk
rozd~lených
657 !ákd roz-
nejsiln~jší ročník/,
v 17 tfoídách, v sedmém
a v posledním osmém
ročníku
učeben;
ulici, která zahajovala školní
rozdělenými
do 32 tfoíd, ale
nejv~tší
druhá
t~:f-dách
·r:r ·jen 23
učebny;
nového školního roku 701 !áka, 20 vlastní čtvrté čárecké
pá~á
'třetí
škola v KutnohGrské ulici, -ta
budov~
a
dv~ učebny
t~íd
Dom~
v
měla
kolínská škola
byla 7.Základní škola ve Voskresenská uliei, která
4.Z~kladní
roč
do 16 tfoíd.
Bezručově
1 127 láky,
k dispoziei jen 27 908 lákd ve 26
t~íd,
kolínskou základní školou zdstala i letos
škola v
rok 1984/85 s
t~etím ročníku
bylo 578
níku 500 !ákO. v 15 bylo 517
ve
ročníku
a jen
pořadí
v na
měla
m~la
byla
začátku
15učeben
ve
politické výchovy OV
KSČ;
podle velikosti byla 6.Základní škola na Zálabí v Ovulici se 620 láky v 19 tfoídáeh a s 18
byla
2.Z~kladní
škola v
Kmochov~
učebnami,
ulici, která
m~la
507
lákd, 16 tfoíd a 15 učeben, šestá byla 5.Základní škola v Mnichovické ulici se 374 •
~áky,
a nejmenší byla J.Základní
11
š~ola
t~ídami
a 10
učebnami,
v ulici Prokopa Velikého,
která
jen 297
m~la
~ákfi
lených do devíti tf'íd a Pf>ehled o ských ·-
3.Z~-
čtvrtého ročníku rozd~
v . ~ aecbd
a žákd na jednotli\?ých kolín-
učeben
dv~
tabulky:
s.
6
4
5
3
J
4
4
3
32
27
2
2
2
2
2
2
2
2
16
15
3
2
2
2
9
7
2
2
4
3
2
3
2
2
20
15
1
1
1
1
2
1
2
2
11
10
1 - ·3 ·4· ·. ·2·
2
5
3
3
3
19
18
3
·4
4
2
4
26
23
18· 17
15
16
133
115
•H!'"
Celko_yý poče1 tn
1:
4.Z§ , 5.ZŠ
1
: 6.ZŠ 1
·7•ZŠ
učebnách.
· · Počet tf'íd v ročníeteh 1. 2. 3. '4• s. 6. i~
.
1.zš 2.ZŠ ·
tf>:íd,
vyučovaných
nám nejlépe ukáží
~koláeb
_.Skole
:1
počtu
prvního až
1
1
I
'
•·Celkem 18 16
17
1-6
Počét ~áka
škola
...
1.
v
ročnících
cellem
2.
j.
4.
5.
6.
7.
s.
t.zš
196
152
174
106
114
144
139
102
1127
2.ZŠ
68
73
65
64
66
62
54
55
507
].ZŠ
99
69
65
64
4.ZŠ
68
70
124
108
74
109
75
73
701
-
297
;.zš
3'
34
31
35
78
35
64
62
374
6.ZŠ
39 102.
32
26
54
179
92
98
100
620
152
73.
104
146
136
70
125
908
Celkem 607,
5S2
535
657
578
500
517
4534
·?.ZŠ
558
1f5.
Prdm~rný počet ~ákft
v celku to bylo 34 t~ídách
t~íd~
~ákd
v jedné na jednu
byly velké rozdíly v
byl
t~ídě t~ídu,
poměrně
vysoký,
ale v jednotlivých
počtu d~tí,
nap~íklad
v první
6.Zš bylo 39 ~ákd a ob~ t~ídy 5.ročníku 5.ZŠ měly ta-
ké po 39
~áeích,
naproti tomu ve dvou
t~ídách 7.ročníku
2 ZŠ bylo jen po 27 !ácích. Kolínským základním §kolám nescházejí jen normální učebny,
o odborných ani
evičny. bůlf T~etí
vlastní
t~locvičny,
t~loevi~ny cvičny
t~lecné
nemluvě,
a sedmá základní pátá základní
~kola
~kola
nemají wbec
na Zálabí má místo tělo
nafUkovací halu; v oslatních §kalách, kde
mají,
nestačí
výchovy a
jim k
cvičí
odučení v~eeh p~edepsaných
také z
části
ve
t~ídách.
vem v kolínském §kolství se zabývala rada ního výboru v
Kolín~
dne
ní Národního výboru dne n~
t~lo
ale scházejí jim i
nejvíce urychlit
22.května
13.června
p~ípravu
Tímto stanárod-
Městského
1984 a plenární 1984. Bylo
hodin
zasedá~
ulo~eno
eo mo!-
a realizaci nových objektd,
které mají slou!it základnímu §kol.ství ve
měst~.
Ve stavbl
je typizovaný patnáctitf-:fdní škcrlní pavil&n, označovaný U 22, s
výměníkovou
likého, který po
stanieí ·v
dos~-ní··
Kc:rlfn~
IV, ulici Pro.kopa Ve-
bude spolu s dosavadním objektem,
tak zvaným "internátem" l4"-duli t ).Základní bude
opět
~kole,
která tak
organizována jaktF'tiplná osmitfídní základní
~ko
la. Zatím byla stavba ~ohb't'o pavilÓnu, stejného jaký u! stojí a
slou~í
7.Základní škole na Voskresenské ulici, zahá-
jena v prosinci 1983. Ale kolem stavby je stále mnoho problémd. Projekt vypracoval Krajský projektový ústav v Praze, ale projektová dokumentace je neúplná, generálním dodavate-
2.f6. telem je Okresní stavební podnik v
ale nejasná
Kolíně,
j"sou dosud vztahy mezi ním a subdodavateli, závody 05 a 06 n~rodního
podniku Prdmstav. Investorem je Krajský investor-
s-ký li tvar v Praze, stf-edisko Kolín. Letos se pf-ipravovaly také stavby dvou
tělocviěen
rekonstrukce nafUkovací haly, která slouží jako 5.Z~kladní ~kolu
pro
Vedle m~
jektovala ji
opět
t.Základní
tělocviěna
v
~koly
Městského n~rodního
Pro dfevěné
val
Městský
výboru v
města
Městského
Kolíně.
Kolína, in-
národního výbo-
Zatím se
pr~váděla
dokumentace a zaji§Íovaly se subdodávky •
.3.Z~kladní
montované
opět
ulici se
Krajský projektový ástav v Praze, gene-
vestorem odbor §kolství a kultury projektov~
Bezruěově
pro 7.Základní !kolu. Pro-
rálním dodavatelem jsou Technické služby ru
tělocvična
v Mnichovické ulici.
těloeviěny
postavit podobná
a
§kolu se pf-ipravovala v akci "Z" stavba
těloeviěny značky
"BIOS". Projekt zpraéo-
Krajský projektový dstav v Praze, investorem je národní výbor. Akce byla zahájena .stavbou in!enýr-
ských sití. Závod Bios
dodá montážní prvky v roce
Sedlčany
1985 a Okresní stavební závod Praha-západ táž také v
gří§tím
m~
zahájit mon-
roce. Garantem stavby se stala
chovná jednota Jiskra Kolín, která má
značné
Tělový
zku§enosti z
V;ýstavby vlastních objektd v akci "Z". U sportovní nafukovací bylo
třeba
~le 5.Z~kladní
§koly na Zálabí
"
provést rekonstrukci elektrické instalace, str-
hnout starý a nafouknout nový ne elektrické instalaci
plátěný
obvodový plá§{.
prováděla Tělovýchovná
Pr~ce
jednota Kolín,
novt plá§t dodala tov~rna Texlen Teplice a o jeho montáž byli požádáni vojáci kolínské posádky.
Počátkem ~ateriální
ikolního roku 1983/84 se
poněkud
zlepiila
p~idělen
základna Zvláštní školy: byl jí
celý
objekt školy v Kolíně IV,~odova ulice ěp. 216, o který se dosud musela
dělit
nových
učeben.
!áky a
t~i oddělení
bě
V tomto školnim roce u!
nováho školního
vedle školní ještě
šest
se 4.Základní školou. Tím získala
za~ízení
na
dvo~e
a 182
t~íd ještě
táto školy, v
s kapacitou šestset
o stav-
němž
obědd denně
by
bylo
pro Zvláštní školu. Zpracování projektová
dokumentace na tuto stavbu bylo jekt v
13
školní družiny. Uvažuje se
kuchyně
učeben
měla
pět
svě~eno
podniku Chemopro-
Kolíně.
Lidová škola
umění
Františka Kmocha, pokud jde o pro-
storová dispozice a pracovní podmínky, je na tom ze vlech kolínskýeh škol snad nejhdfe. Od roku 1980 je domě čp.
umístěna
v
24/II ve Sekolská ulici, který byl z obytného domu
pro ni narychlo adaptován, když musela opustit svdj tehdy celkem vyhovující objekt na rohu Čechových sadd a Voskresenská ulice, který musel ustoupit nové storu. Od té doby se datují všechny s lety
ještě
výstavbě
těžkosti
rostou. Škole ehybí sborovna,
v tom pro-
školy, které
nejméně pět uče
ben pro individuál:ní vfuku, zkušebny pro sbory a soubory a jiné
pot~eb:né mďstnosti.
Nadále se dosud
né i nákladné úpravy zajistit ei dosavadníeh
uěeben.
dostatečnou
nepoda~ilo p~es
rdz-
akustickou izola-
Ke zlepšení p:uostorové s.ituaee ško-
ly a aspoň částečnému odstranění největších nedostatkd školy byl již v roce 1980 zakoupen sousední dOm
čp.
74/II, ale
dodnes nebyla provedeU&' jeho adaptace, takže nemdže být ško-
onová soubory a akordeonová trio, soubor zobcových fláten a kvartet zobcových f'láten a
čtyři
kytarové, houslová, klarinetní a
další komorní soubory
komo~ího zpěvu.
~~ci školy se zděastnili řady sout~ží a v nich získali
V
c!ebr~ um:!st~ní.
lidových §kol
sout~i!i
ském kole v hudebním oboru
um~ní
první miste a
č'tyři
uznání, ve výtvarnám oboru postoupilo sedm ao národního kola a v
liter~rn~
li láci školy dvakrát na prvn:!m jednou na dobře
také v
sout~ži
dramatickém oboru se umístimis:tě,
ástředliím
tf'ikrát na druhém a soutěže
kole této
se dv~
um~lecké činnosti,
zájmové
kde v oboru
dramatickém se umístili v krajskám kole šestkrát
prVEďm míst~,
míst~.
žákd
sout~ž:!cich
uznání. ~sp~šní byli žáci Lidové školy um~n:( v Kolí-
literárn~
na
V
dvě čestnfi
umístili kytaristá, ziskali jedno druhé místo a
čestn~ n~
třet:!m m:!st~.
získali v kraj-
ětyřikr~t
na druhám a
dvakr~t
na
třetím
V sout~ži Českého svazu žen získali žáci §koly dvě
prYní místa a taká v soutěžích "Kutnohorsk~ pečet" a "Cyrandv kord" se umístili ne prvnieh m:!stech. Ve výtvarné soutěži "Děti,
mir a
lidové §koly
umění
druhám
a
místě
ní. Výsledky v
umění"
d~ti
byly "fjtvarné práce žáka kolinské
vyhodnoceny v krajském kole na prvním a si odnesly odtud
těchto sout~žíeh svědčí
práci pedagogd Lidová školy a snaze
ješt~ dvě čestná
umění
v
uzná-
o dobré a.poctivá
Kolín~
i o velké píli
d~tí.
Široká byla také "lidušky", jak se též
veřejná činnost obecn~
Lidové škole
soubory i jednotliví žáci vystupovali certech a festivalech,
kulturní kolínské
přehlídkách,
při
umění
fiká. Její
samostatných kon-
výstavách a v kultur-
110. nich
po~adeeh p~i
rOznýeh slavnostních schdzích a konferen-
cích. Nelze zde v§echna
ve~ejnl
vystoupení soubord a !'kd
Lidová §koly umění v Kolíně vyjmenovat, uvedu alespoň ně která: Mláde!nický dechový orchestr na 1984 v divadle na Vinohradech, a v- Horních Krutech, k
20.výročí
4.května
účinioval
1984 v Zásmukách
t.května
1984 na slavnostním
20.května
sváho založení,
24. a 25.dub-
1984 na festivalu m1á2.června
1984
10.června
1984
dežnickýeh dechových orchestrd v Neratovieích, v parku Julia
v Praze. a ve dnech 5. až
Kmochově Kolíně. Taneční
na 22 •. 1984
Fttěíka
matický soubor vystupoval ve p~íklad
v
pořadu
poezie ke 150.výročí
pluka Machara a náho oboru se
soubor se
scánickáho tance v
p~ehlídky
koncertě
zúčastnil 9.června
Sedlč~nech,
dra-
literárně
čty~eeh ve~ejných pa~adech,
120.výročí
narození Josefa Svato~áci
narození Jana Nerudy.
zúčastnili ~ty~
na-
výstav, vystavovali i na
výtvarp~e
hlídce prací žákd Středočeskáho kraje v Dobří§i. Žáci hudebního a
literárně dramatick~ho
oboru provedli 49 kulturních
brigád pro organizae..- Národní f'ronty a 51 vystoupení v Domovech dOehoded; programech
při
v kulturních
pravidelně tek~ óčinkovali
akcích a
obřadech
Sboru pro
občanské
záleži-
tosti. DO.le!itým doplňkem-základního §kolstv~~~Jcolní družin;r, nebo jak se dnes také Jsou
fif~·•za~ízení
článkem výchovně vzdělávacího
mimo§kolni výchovy ...
procesu prvního
základních §kol, pdsobí na rozvíjení zájmová učí
je
organizovaně
a
t1čelně
využívat volný
stupně
činnosti dětí, čes
a
p~ipravu
je pro ně rOzn~ pracovní i zábavné programy v době, kdy dě-
11i.
ti nemohou být samy doma, protože jsou jejich m~stnání.
rodiče
v za--
V ~ádném p~ípad~ však nesm~jí být nějakým doplň-
kem školního vyučování nebo místem doučování. Školní druž~ Kolíně p~i
ny jsou zfízeny v
první až šesté základní §kole,
první základní §koly
p~i čem~ dru~ina
i
slou~í
dětem
sedmé
z·ákle.dní školy. Práei školních družin omezuje nedostatek vlastDíeh místností, v mnoha vat ve školních
učebnách
mohou být do školních nejnižších
po
ročníkd
p~ípadech vyučování.
dru~in
musí družiny pracoPro nedostete k mís-ta
Kolíně za~azováni.jen
v
láci
základních škol.
Ve školním roce 1983/84 získala školní družina 4.Zilkladní školy v Kutnohorské ulici šené
mateřské
Ve·
domu
čp.
50/IV po z:I!"U-
škole v tomto objektu.
čtvrtek
dne
30.zá~í
slavnostně otev~en nově
cehovy v
část
vybudovaný pavil6n mfmoškolni v,ý-
II na rohu
Kolíně
určený družině
mládeže
budova má sedm
tříd
v ní byl zahájen
1984 v 11 hodin dopoledne byl
při
Bezručovy
bfo:huh~:::h,
!.Základní škole. Dvmupodlažní potřebná zařízení.
a ostatní
3.září
ulice a ulice V
·1983 a bylo sem
Provoz
p~emístěno za~íze
ní školní družiny z prvného patra objektu, který dosud sloužil šíří
družině
a školl'rl
-;jťd.elně
a který po adaptaci roz-
prostory jídelny a bude sloužit
vování školních
dětí
dova sloužila svému i když nebyla
dálkové
vytápění
dodělávalo
Práce na
ještě
výhradně
jen pro stra-
první a sedmé základní školy. Nová účelu
od
začátku
zcela hotova,
budovy,
kter~·
a topit se mohlo až
topn~m zařízení
be~
nového školního roku,
především
nebylo hotovo
se pak s velkými
těžkostmi
těsně před příchodem zi~.
zdržela výstavba
výměníkové
stanLee
12.6. není sám
národní výbor bez pomoci
M~stský
•chopen zajistit ani tu
vy~~íeh
nejnutn~j!í údr~bu
orgánd
školských
zaří
zení a objekty se dále rozpadají a jeden za druhým se bude dostávat do havarijní situace, jak temu bylo u budov 3. a 5.Základní !koly. ~e
V letošním roce se ukázalo, nedostačují potřebám ~ieh
vnitřní zařízení
stav a
žadavkam
dětí
výuky
bezpečnosti
v
školní objekty nejen
Kolíně,
nevyhovují
ale navíc i je-
nejzákladnějším
práce. V lednu 1984 provedl Inspekto-
bezpečnosti
práce pro
Středočeský
školách revizi,
zaměřenou
zejména na nízkotlaké kotelny,
rát
redukční
baže odbor školství a kultury jich
kraj v kolínských
stanice a školní dílny, a zjistil 41 závad.
doklady prokázal, odstran~ní
~e
po-
o
většině
již dávno u
které však objednané práce
Městského
Tře
národního výboru
závad.ví a že objednal je-
příslušných neprovedly~
odborných podnikd, byla mu uložena správ-
ní pokuta dva tisíce korun. S postupným odstraňováním zjištěných
závad
měl
pak národní výbor nesmírné obtíže.
Struktura středních škol a odborných učilišt v Kolíně se ve školnfm roce 1983/84 proti
dřívějšku nezměnila.
zde nadále
pět středních
čilišt.
ství
čtyři střední
školy a
Jsou
odborných u-
Všechna tato zařízení jsou řízena odborem kBi ~kol
Středočeského
krajského národního výboru v Praze, kte-
rý také spravuje jejich objekty, pokud jde o střední odbor-
ná
učiliště
ve spolupráci s
příslušnými
prdmyslovými podni-
ky a jinými organi~acemi. Gymnáziu~
Kolín je umístěno v budově čp. 162/III v ~iž-
školní
jídeln~
se stravovalo všech šest set. Od školního
roku 1984/85 zavedlo
učili§t~
v oboru spojový manipulant pracovníky
ji~ vyučené
St~ední učilišt~
čp.
ty:
maturitou,
ukončené
pro
určené
a pracující v oboru. strojírenské v
Chelčického
747/V v
nástavbové dálkové studium
čp.611/V
ulici a
dva objek-
Kolín~ m~lo
v ulici U Bor-
ku. Ve školxním roce 1983/84 m~lo 334 učňd ~ t~íletých učeb ních aboreeh: strojní mechanik pro stroje a ní mechanik pro výrobu a montá! kotld a
stroj-
za~ízení,
kovd.
obráb~č
M~lo
svdj internát s 35 ld~ky a pro své učn~ zajištovalo celo1
denní stravování. Střední
odborné
učiliště elektrotec~nické
podklady pro zpracování údajd, d~t,
a o
Středním
odborném
tak~e
učili§ti
o
n~m
neposkytlo pově
nemohu nic
místního stavitelství
jsem uvedl údaje v kapitole "Stavebnictví" této kroniky. V
závěru
&Ďručnou
dvaceti uli~i
zpráv o kolínském školství musím
informaci o stavu t~ídní
příptav
na stavbu nové
školy, která má být postavena
a která má
konečn~ vyřešit
ještě
p~i
uvést
čty~ia
Jaselské
problémy kolínského základ-
ního školství. Plánovací práee na projektu této škQly ly
někdy před
zača
rokem 1970 a od té doby se stále slibuje Ko-
línu nová kompletní škole a více projektu pracuje.
Pdvodně měla
či méně intenzívně
mít 27
tříd,
nyní
u~
se na jen 24.
Generálním projektantem školy je Krajský projektový ústav v Praze, generálním dodavatelem Prdmstav Kolín a investorem Krajský projektový útvar_v Praze,
středisko
Kolín. Letos
byl zpracován návrh projektového úkolu a zahájeno územní
skytuje
okam~itou
pomoc, zejmána kdy! jim hrozí djma na
zdraví nebo jejich osob,
Ve
rodič~.
výchově p~i
Městský
dětí
žení
pa~tnery
pfedevším
ohro-
si tam své
a vyhrocují tak nepjetí, které neurotizuje národní výbor prostfednietvím svého
o mládež sleduje po rozvodu manielství i vy-
výiivného na
měřování
rodičd. Největší
společnám bytě, p~ivádějí
děti. Městský
oddělení péče
jemuž byla soudem
pravu styku druhého
aby nebyla jejich další výcho-
dět,i,
va ohrožena nedostatkem č~,
poměry dětí vesm~
pak nastává po rozvodu, kdy rozvedení manielá jsou
nuceni bydlet dále ve mové
rozvodem
pomoc
ale letos musel
rodičd,
národní výbor chránit a upravit
p~ipadech ještě p~ed
náeti
povinných
většině p~ípadd pot~ebují takovo~
po rozvodu manželství jejich
děti
páče
zanedbání
finančních prost~ed~
sv~fena
rodiče
s
další dětmi,
péče
toho z rodi-
děti,
o
sleduje ú-
změny p~íjmení dětí
po
novém sňatku matky, pfípadně osvojení dětí novým manželem matky. Finanční příspěvky dětí
poskytuje
Městský
roainám v
na u
péče
po
tak
prdměru
rodiny,
kteří
jsou
trva~e
až 890,--
Kčs
člena
a u
klesne
pod tyto
Kčs
nebo
nemocní a musí užívat
částka čistého měsíčního příjmu
rodině
750,--
čle
500 korun na bydlení a vybavení domácnosti;
odečtení
těch členO
v
na
zvaně "sociálně
diety, se
v
příspěvku
rodinám, to je takovým, v nichž na každého
připadne čistý měsíční příjem
méně
ohrožení výchovy
národní výbor formou
výživu a formou dávek sociální potřebným"
případě
účastníkO
zvyšuje na 820,--
odboje až na 1200,--
prdměrný měsíční čistý příjem
částky, vyplácí.Městský
Kčs.
Pokud
na jednoho
národní výbor takové
činnost d~~í
do patnácti let v §estnácti
bylo šest cikánských ~ýchovy
d~tí. Takov~ děti
p~ípadech,
se bu!
z toho
svě~ují
do
jiných osob ne~ rodičO nebo se umíst! v dětských
domovech anebo nad jejich výchovou se ustanovuje dohled. V roce 1984 bylm nad sedmi lo
svě~eno
p~če
do
kánskýeh bylo Stál~
dětmi
jiných osob a osm
umístěno
v
dětských
vážn~ probl~my
a
ustanoven dohled, sedm bydětí,
z toho §est ei-
domovech. dětí
jsou s výchovou
rodinách. V roce 1984 bylo k
trval~mu poby~
hlášeno 77 cikánských rodin.
Městský
dětí
výchovu 247 ňovat
je
v jeslích, 19 v
dětí
mate~sk~
mate~
§kole, 37 eikánskýeh
V cikánských rodinách se rodí stále mnoho
Kolíně.
jejich~
výchovu pak
nemají velký zájem podle takovým
poměrdm,
aspoň dvě děti,
provedena ve ve
dětí
nebo jim
cikánsk~ho
zpdsobu. Aby se
p~edeš•o
matkám, které u! mají
dobrovolnou sterilizaci; v roce 1984 byla
platí jim
obědy
poskytuje slevy na p~:ťrodě,
cikánsk~ děti,
a j. Letos bylo v
těchto
národní výbor po-
pomoc, na rozdíl od ostat-
dětem mimořádnou
městě,
vybavení do škol v
Kol:ťna.
nezvládnou nebo o ni ani
čty~ech případech. Městský
aspoň
tábord pro
rodiče
doporučují lékaři
skytuje cikánským
z
p~edn•stně
chodilo do kolínských základních škol a 34 do Zvláštní
§koly v
ních
mládí,
v p~edškolních za~:ťzeních a školních dru~ináeh.
skýeh školách, 4 ve zvláštní
dětí,
národní výbor sledoval
nejdtlejš:ťho
V roce 1984 bylo 6 cikánských dětí
Kolíně při
v 61 cikánských rodinách. Snažil se ovliv-
jejich výchovu od
um:ťstoval
v
v cikánských
ve školních jídelnách
stravn~m,
vysílá je
obstarává jim
bezplatně
do letních
kde jim pobyt i vybavení zaplatí, letních táborech 11 cikánských
dětí
KULTURA
SPOLEČENSKf
A
Kulturní a
společenský
život v
Kolíně
bohatý a pestrý, jak je tomu v našem let dobrou tradicí. Na ho a
vytvá~ení
společenskáho ~ivota
městě
~IVOT
byl v roce 1984 již po mnoho
mnohotvárnáho kulturní-
se podílelo velká množství
uměl
cd, organizátord a institucí, profesionálních i ochotnických. ve
Největ§í
tíha dkold
městě le~ela opět
kulturních nich se
za~ízení,
uplatňovala,
p~i vytvá~ení
kulturního klimatu
i letos na bedrech profesionálních která ve
městě
a to s velikým
jiných institucí, škol,
učilišt,
pdsobily, ale vedle dspěchem,
politických,
i celá
~ada
společenských
a zájmoyých organizací Národní fronty, kulturních komisí Revolučního
odborováho hnutí, sportovních a
organizací. Tím byli do aktivního kulturního zapojováni nejen
umělci
a
organizáto~i
tělovýchovných dění
ve
městě
kultury z povolání,
236. velk~
ele i
kte~í věno
mno!ství dobrovolníkd, ochotníka,
vali svdj volný
čas
sv~
i
schopnosti tomuto
účelu,
p~ipravo
vali v rdzných kulturních a zábavných programech, po~dali
vali a
kulturní a
pro
sv~ spoluobčany
společensk~
rdzn~
a spolupracovníky
podniky, zábavy, besedy, divadelní.
p~edstavení,
a filmevá
vystupo-
p~ednášky,
jinýah akcí. Není v silách
kulturní zájezdy a mnoho
kroniká~e
zachytit celt tento bo-
hatt, pestrt, rdznotvart a neustávající po celt rok proud po~dd
podnikd, v našftl
mě-stě,
ristiek~ho
na·ty, a
a akcí kulturního a
vyjmenovat všechny a o
pov~dět ně~o
o
těch
podíl na
Veškert kulturní a val,
usměrňoval,
města
společenskt
kontroloval a
prost~ednictvím sv~ho
činnosti.
všeho kulturního
našeho
charakte-
nejdO.ležitější dění
kulturních organizacích,
kultu~
iivota
každ~m něco
f'íei. Musí se omezit jen na
kter~ vytvá~ejí páte~
největší
společensk~ho
ve
kter~
městě
mají
Kolína.
život ve
městě
~ídil Městskt
Jednotného plánu
z nich,
koncipo-
národní yfbor
kulturně výchovn~
Stmelcrval sna!ení a orientoval práci všech složek,
pdsobících v
obla~ti
kultury, ve
r~
byly
kult~eu1oženy
ky
k uspokojováni·, rozvíjení a
směru
hlavních úkolO., kte-
v leto§nílB roce, a vytvá!-el podmínspolečensk~mu uplatnění
turních zájmd a·aktivitpraeajíe:ích i mládeže ve
sf'~~e
tury. Sjednocova-'llisi:tt·v§e-ch "brganizátorO. kulturního vy!!ct~lto'neepěnosti~
k dosahování stále kulturně
vtchovné
účastníky
kuldění
účinnosti
posluchače,
pO.sobení na
a diváky.
Kulturně oslavě
práce~ tf ·~e;)'fllo
kvality a
kul-
vtchovná práce se v roce 1984
vtznamných
kulturně
politicktch
zamě~ovala
vtročí
k
a událostí,
1,1.
··
Městsk~
kulturní stfedisko spravovalo ve
objektd, ve kterých a
krou~kd
provádělo
vlastní lSH:most svjch soubord
nebo je pronajímalo k pofádání rdzných
politických a spole<Senských akcí jiným lo
mělo Městská
kulturní
c·e v -erbjektu bývalá na
'těc-h
/K.DP/v
Kolíně
středisko
Zámeck~
v
kulturně
Svá síd-
pořadateltlln.
Kolíně
I, Pražská uli-
vět§inu
restaurace,
pořádalo
rozsáhlej§ích,
Agitačního
městě několik
v Kulturním
akcí,_
domě
zejm~
pracujících
I, Zámecká ulice, spravovalo dále objekt tzv.
stfóediska v
Kolíně
II, v ulici
Rimavsk~
Soboty,
a pro~tory •Mal~ho divadla" v suter~nu budovy kostela Česko slovenek~
církve husitské v
kromě ·~toho mělo
ve své
Kolíně
III, Husovo
správě je§tě
dOm
čp.
náměstí;
1-05 v
Kolíně
I,
Kouřimská ulice, kde mělo umÍstěno sv~ propagačnť odděleni.
Ve
v~·eeh těchto
objektech se konaly rOzné konference, schd-
ze, aktivy, kursy,
předná§k;y,
karnevaly, diskotéky, poučné pořady,
"bt5r0 a
taneční
besedy,
taneční
kursy a
věnečky,
·výstavy, divadelní
schOzq··nou~kd
·zájmové
zábavy, plesy,
představení,
zábavná a zttou§ky sou-
mn~1eck~ činnosti,
ale i
svatební hostiny; sjezdy abiturientO. -kolínských ikol, ntán:!
hostd·z·dru!e-bn:!~h měst
objektech letos ··pofóádáno
při
těchto
apod. Celkem bylo v
2 66e·· takových akcí' z toho
počtu
.1
bylo v objektech jících
Zámeek~-
re·státtt"aee a Kulturního domu pracu-
1 865 akcr, v ·o·bjelttu· *Agi tačn:!ho
a v prostorách "Malého d'iV'adl.a• 146 akcí. V objektu ního
střediska"
byla
o·d~'fi1'jna'1eto§ního
trvalo jedna místnost pro manželskou a radnu. Ve vlastní režii
657 a
střediska"
roku
,"AgitEič
uvolněna
předmanželskou
uspořádalo Městské
kulturní
na po•
středisko
uq. letos 75 kter~
kulturn~
nav§tívilo
zábavných a 26 783
výchovných akcí,
kulturně
posluchačd
náv§těvníkd.
a
nizovalo 25 vystoupení profesionálních tak
oblast-i
fesionálních
zvan~
umělcd
Orga-
a skupin z
"populární hudby". Ze známých dnes pro'
zpěváka
zde vystupovali: Michal
Tučný,
Walde•
mar Matu§ka, Karel Zich, Petr Spálený, M.Linková, Petr Rezek, Peter Nagy, Josef Leufer, Stanislav Procházka ml., Milan Varga, Václav Čech; V:ftězstav
Neckář,
Le§ek Semelka,
F~anti§ek
Ringo
Vávra, Dalibor Janda a skupiny "popmusic":
Plavci, Fe§áei, Olympic, Katapult, OK Band, Synkopy, Halogen a Kamrádi ~borových obňd. Na pořady těchto populárních zpě váka a skupin
při§lo
9 740
náv§těvníkd,
v
prdměru
390 na
jedno vystoupení. · · V rámci systámu "Kul tura a Městská
kulturní
třídy"/4
středisko
mláde~"
uspoMdalo letos "Př-íběh
23 akcí s názvy:
jedné
x/, "Setkání s kytarou a akordeonem" /4 x/, "Šest
ma1ýeh tučňáka" /4 x/, "Zlatá panna" /11 x/. Nav§tívilo je 6 435 mladýeh·ii·d:t;· v Pro
prdměru
281
dětiuspoMdalo Městské
na jeden
pořad.
pět
kulturní stfedisko jen
pofoadd-, a to třikrát pofoad pod názvem "Poj
divadeiní
čele".
v
př-edstavení
Hrálo se pro
prdměru
289
1
dětí,
447
na jednom
hvězdou
představení
na bylo
dětských náv§těvníkd.
Nejnav§těvovaněj§ími lečenské
"Princezna se zlatou
podniky byly
plesy a diskotéky.
Městské
kulturní
středisko
při§lo
na jeden takový podnik 424 lidí. Z podnikd tohoto společenské
plesy:
~častníkd;
·~es
v
jieh
re~ii uspoř-ádalo
druhu byly tf-i
8 894
zábavy, spo-
ve své
21
pro
taneční
prdměru
dfoíve narozených",
1/.tO. tři taneční
"Diskoples" a "Muzikantský ples",
zábavy:
před
májová veselice, posvícenská zábava a silvestrovská zábava, a patnáctkrát
pořádalo Městská
· ·Jednou z stře-diska
lých-i
de
ddle~itých
páče
oblastí práce
o rozvoj zájmové
mlácie~e. M~stská
s·oubor'd a
kulturní
zájmová
krou~kd
~
místnosti,
ském
ňá veřejnosti
životě
našeho
a
útvardm zájmové
tuji naše
měs~o
ské
jako
zřizovatel
pro
t~mto
poskytuje jim své pro-
ně finanční prostředky,
činnosti
uplatnění
a organizuje jejich vyv kulturním a pozornost
umělecké činnosti,
společen
věnuje
svým
které reprezen-
a jsou vizitkou jeho kulturní
hudbě Franti~ka
kulturního
Městskáho
středisko
m~sta. Mimořádnou
špičkovým
diskotáky.
umělecké- činnosti dosp~
činnosti,
zabezpečuje
zaji·§iuje propagaci jejich stupo•ání
středis~o
umělecké činnosti vytváří
átvardm podmínky k jeEjich story
kulturní
úrovn~: Měst
Kmocha, Malámu divadlu, K1ubu
společen
ského tance, Ko-línské filharmonii, Filmovému kroužku. Poskytuje jim vyššf~in~nční prostředky, zajištuje jim v~tší metodickou pomoc- pro-stfoe·dnietvím turního
střediska·
Sthdočeského
krajského kul-
·v Praze-, ·stará se o je jich kvalitní
pravu, poskytuje ji1n uniformy, nástroje a
přístroje_
pří
-a orga-
nizuje jejich vystupován( ve měst~, mimo město v ČSSR i v zahraničí.
· Zájmová vyt~ří
um~lecká činnost
podmínky k realizování
tím, že poskytuje prostor a uměleckých
a zájmových akti-
vit pracujÍcích i mládeže, má své nezastupitelné místo v kultúrním e~olečenském životě města. ~tvary zájmová um~ - lecké
činnosti
nalézají své
uplatnění
v široká
míře
ve vy-
tvářeni kulturniho klimatu města: v plesov~ sez&ně i při
všech ostatních
většině
sopbory zájmová společenského
jících k
umělecké činnosti
tance,
při
pořadech
při
výročí
a události, na
vystupu~
umělecké činnosti,
soubory zájmové
pracu-
v kultur-
zejména
uměleck~ čin
občanské zále~i tosti při
nosti- pomáhají i Sboru pro obřadech,
hudebni
shromá~děnfch
slavnostních schdzfch
soubory zájmové
činnosti děinkuji
dčinkujf
a vystupuje zde·i K1ub
politických
pěvecké, recitačni, tanečni,
slavneatech a
zábav
slavnostních
oslavě kulturně
konferenefeh i nich
tanečních
amatérs~é
soubory
jeho
zájmov~ umělecké
i pfi jiných kulturních akeich, jako na-
Filmovém festivalu pracujících, pdsobf pf-i
přík-lad při
slavnostních
přfle~itostech
v kolínských závodech, podni-
efch a dstavech. Pof>ádajf i samostatná vystoupeni, jako jsou koncerty Kolínské filharmonie nebo
Městské
hudby Fran-
tiška Kiecha, divadelní představeni Malého divadla, výstavy apod. Nejrozsáhlejšfm samostatným podnikem zájmové ké
činnosti
je
ka~doročně
ehestrO !mochdv Kolfn,
. po~ádaný
při něm~
mp.ělec-
festival dechových or-
se vedle amatérských hudeb-
nich soubord uplatňuji i soubory taneční a pěvecké. Zájmová
umělecká činnost
stoji právem ve stf>edu pozor-
nosti všech stranických a státních dť
zejmána ze strany
Československa
městského
zddrazněnu
výboru
Kom~nistické
a je
strany
a Městského národn!ho výboru, ale i mnoha
organizaci Národnf fronty Městské
činiteld ve!městě
kulturní
povinnost
věnována
středisko
všestranně
má
vešklrá možná pomoc. přímo
ve svém statutu
zajiš{ovat materiálni zá-
kladnu i metodiekou pomoc· svým kroužkdm a soubordm zájmové
1li2.. umll•ek~ činnosti.
V roce 1984 pracovalo pfi
Městsk~m
tUPním stfedisku devatenáct soubord a krou!kd leek~ činnosti,
č1end,
v nich! pracovalo 954
kul-
zájmov~ wně
a
uskutečni
lo se 675 rdzných podnikd, vystoupení a ake:í a 875 zkoušek, náevikd a schdzek soubord a
krou~kd zájmov~ uměleck~ čin
nosti. Na vystoupení
soubord se pfišlo podívat
2~
000 divákd a
sk~-kulturni· činnt:Jsti
těchto
V
návštěvníka.
zllvěru
stfedisko v rámci Roku
a práce soubord a
roku
české
přes
uspořádalo Měst
hudby
přehlídku
krou~kd zájmov~ uměleck~ činnos
ti, nll ní! soubory pfedvedl.y ukázky ze svých vystoupení a pohdd a nejlepší soubory i jednotlivci byli · V roce 1 984 pracovaly
při Městském
tyto soubory a krou!ky zájmové Klub
fo~ografd amat~rd
- Filmový· krou!ek /1 8
kulturním stfoedisku
umělecké činnosti:
/24
člend/,
člend/,
Klub esperantistd /17
člend/,
Klub filatelistd /181
člend/,
Hlidankář-ský
odměněni.
kfoílovkářský
/20
čl.end/,
Soubor diva·del.níeh ochotníkO "llalé divadl.o" /25
čl.end/,
a
Dětský taneční
Klub
soubor
společenského
Pěvecký
sbor
klub
"Maten:íěek"
tance /22
učiteld
"Jarabáček"
/40
/30
člend/,
ělend/,
člend/,
S,ymfonický orchestr Kolínská filharmonie /65. Městská
hudba Fpantiška Kmoeha:
velký dechový orchestr
/70
člend/,
I.malý deehovf orchestr /21
člend/,
II. malý dechový orchestr /18 ~čcové
kvarteto
/4
členi/
člend/,
člend/,
Taneční
orchestr Atlantik /8
Taneční
orchestr Metronom /10
Taneční
orchestr Universal /12
Tane.ční
orchestr Studio /1 5
Kruh přátel N~které
nosti
ze
Městského
hudby
a
člend/, člend/,
členťi/,
člend/.
/393
souborťi
člend/,
kroužkťi
zájmové
kulturního stf'ediska v
umělecké čin
Kolíně
oslavily le-
tos svá jubilea: Klub fotografd amatérd 65 let, Klub f'ilatelistft 60 let,
sbor
Pěvecký
skéht.r·tance 20 let,
25 let, Klub
učiteld
Taneční
společen
orchestr Studio 15 let,
taneční
orche·str t:Jniversal 1O let a Filmový kroužek 5 let od svého znovuz~ložení Taneční
a 25 let od svého prvního vzniku. orchestr Studio se orientuje na moderní
taneč
ní hudbu s bohatým využíváním s&lového i sborového zpěvu. ~činkuje především na tanečních zábavách a společenských
plesech a doprovází hudbou kursy tance a
společenské
výcho-
vy. Členové souboru dzee spolupracují s Městskou hudbou Františka
Kmocha~
Taneční
Vedoucím souboru je ing. Josef Buchar.
orche·str Universal vede Jif>í Hruška. Repertoár
souboru je slo-žen ze tí souboru je znám svým
současné
pfo-e-W!ně
na
moderní
tanečních
každoroěmm·brigádniekým
taneční
hud'by. Využi-
zábavách a plesech. Je-
vystupováním na sef>a-
dišt.i májových prdvodd. "*·:liz-ký vztah a spolupracuje s kolínským divadlem. ·· · Amatérský divadelní· stnl:b·o;li· Malé divadlo dobyl letos opět
významných
úspěch-a.
Na krajské
soutěžní
térských divadelních soubord hrajících pro
pf'ehlídce ama-
děti,
která se
konala v listopadu v ~ebráku a které se zúčastnilo Malé di-
vadlo
představením
pohádky "0 Vendulce a VitouAkovi", získa-
lo první cenu za nejlepší inscenaci, vík a
Oldřich
členová
Jaroslav Sla-
Hampl první cenu za nejlepší mu!ské herecké
výkony a Dana Serbusová první cenu za nejlepší re!ii. Soubor postoupil na národní bard hrajících pro v
přehlídku
děti,
amatérských divadelních sou-
která se bude konat v roce 1985
Ostrav~.
přátel
Kruh
činnosti
koncertní čil
hudby v
pokračoval
Kolíně.
i letos v organizování
V první
abonentní eyklus koncertd, který
polovině započal
roku dokonna podzim ro-
ku 1983 a po prázdninách letoAního roku zahájil ji! 18. se-
z&nu své
činnosti.
Na samém konci minulého roku
svým·předplatiteldm
a všem zájemcOm o vá!nou hudbu oprav-
du krásný dárek k vánoedm, když ve dne 25.prosince 1983 odpoledne a :odmořádný
přinesl
vánočním
týdnu v
večer uspořádal
neděli
v divadle
kone·ert Kolínské filharmonie. Pod taktovkou Ivana
Fišera byla provedena "Serenáda in C" Pavla Josefa VejvaJ6~a
#
novského a "Če-ská mše vánoční" Jakuba Jese:f'e Ryby. Solovf zpěv přednesla sopranistka Severočeského divadla v t1stí nad
Labem Blanka Beranovd, dové školy První
Kol.íňačka,
absolventka kolínské Li-
uměni -Franti§·ka~Kmoeha.
svdj1etošní-k'ďnce~·abonentního
cyklu
pořádal
Kruh přátel hudby v ·divadle dne 24.ledna t 984. Vystoupilo
na
něm
Klavírní kvartet"
Dne
5~března
1984
Boh11~lava
pořádal
Kruh přátel hudby v divadle
další abonentní koncert. Soubor p~dnesl
Martind.
"Čeští
komorní s&listé"
skladby F.Tdmy, F.Bendy, J.Wernera a Leoše
Janáč-
ka. Skladatel J.Werner uvedl jednotlivé skladby koncertu v krátké Dne
besedě.
1984 se konal v divadle
20.b~ezna
abonentní koncert Kruhu
p~átel
hudby, na
t~etí
něm~
houslista
~eněk
ho
prof"esora Alfréda StrejESka. Mladý
umělce
ei~reh
vystoupil
Pavlík za klavírního doprovodu zasloužiléH~l~Č(..:a
umělec p~ed-
a technicky dokonale obtížné skladby našich
nesl···m-ilan'tně
i
letošní
ak1adatelfi a spokojené obecenstvo si dlouhotrvají-
c·:ím pet-lesloml vyžádalo - Dne 17.dubna 1984
několik př:ídavkd. po~ádal
Kruh
hudby v divadle
přátel
konc-ert Kociánova kvarteta,s nímž vystoupil zasloužilý l~c
F&iix Dne
Kruhu
Slováček, 15.května
přátel
umě
který hrál na soprán saxof&n. 1984 hostoval na abonentním koncertu
hudby v divadle
Středočeský
symfonický orchestr
z Poděbrad. Přednesl symfonickou báseň Bedřicha Smetany "Má vla$t" za
řízení
svého dirigenta Jana Maria Dobrodin-
ského. ·-Im.e
22.května
1984 se konal v divadle poslední koncert
abonentního cyklu Kruhu přátel hudby sez&ny 1983-1984. VystoupiL na něm "Nov,ý komorní orchestr" se s&listou na violoncello Janem Dne ročník
Páleníčkem.
23.října
1984 zahájil Kruh
přátel
hudby svdj 18.
abonentních koncertd koncertem "Panochova kvarteta"
v kolínském divadle. Dne 13.listopadu 1984 se konal v divadle v rámci abonentního cyklu koncertd Kruhu
přátel
hudby koncert Kolínské
filharmonie, který dirigoval Ivan Fišer. Na
pořadu
byl
Klavírní koncert B moll Petra Iljiče Čajkovského, jehož s&-
lový part pfednesl jako host klavírista Igor Arda§ev. V dalším pafadu koncertu pfednesla Kolínská filharmonie "Z
českých
básn~
ěásti
luhO. a hájd", "Tábor" a "Blaník" ze symfonické
-"Má vlast" Bedficha Smetany.
-:one 4.prosince 1984 pofádal Kruh pfátel hudby koncert "Nového pražského tria", s nímž vystoupili sÓlisté Brigita Šuleov9, soprán, a Milan Zelenka, kytara. - '- Dne 18•prosince 1984 se konal v sále bývalé Zámecké restaurace dal§í koncert
K~línské
filharmonie, na
n~mž
hos-
pfátel hudby,letošní
ěást
tovala s&iistka na harfu Lucie Konicarová. Tťmte
kencertem
ukoněil
Kruh
abonentního koncertního cyklu svého m~li alespoň
uvedu zde
18.roěníku.
Ab3!chom
ty hlavní koncerty leto§ního roku pohromad~,
je§t~ n~kolik
dal§ích koncertd, jejichž pofadate-
lem už nebyl Kruh pfátel hudby.
-v
pond~lí dne 19.bfezna 1984 uspofádala 'Ostřední hudba
ěesko-sleve:nských
cert v- diva-dle na národníilo
um~lce
spojO. se sídlem v poěest
Kolín~
slavnostní kon-
nedožitých 82 .narozenin skladatele
Karla Vacka. Karel Vacek byl velkým pfí-
znivcgm kolínských dechových hudeb a
ěasto
také jejich kon-
c-erty ·dirigoval. Letos jej zastoupil jeho syn Karel Vacek mlad!í. Jednotlivé skladby koncertu dále fídili oba dirigenti ~střední hudby ěeskoslovenských spojd se sídlem v Kolín~
bratfi major
Pof>aduváděl
ěs.armády
Jaroslav Zeman a Vladimír Zeman.
dlouholetý spolupracovník kolínsktch dechových ,'
hudeb hlasatel ňeskoslovenského rozhlasu Jiří Valenta. KOncertu byla z
města
přítomna ětyfělenná
Kamenz v
N~mecké
delegace družebního orchestru
demokratické republice.
Dne 9.dubna 1984 uspofádala místní organizace eeskoslovenská strany socialistické v
Kolíně
v rámci "Roku
české
hudby" v divadle koncert s&listd Národního divadla. Vystoupila náredni
umělkyně
Haken, národní
umělec
Milada §ubrtová, národní Ivo !:!dek a
umělec
Eduard
zaslou~ilá umělkyně
Ivana
Mixová. nne
4•května
1984 se konal v sále bývalé Zámecké restau-
race slavnostní koncert Socialistického svazu Kmo~ha
mláde~e
na oslavu dvacátého
byl-zalo~en
dechového orchestru
Lidové §koly
výročí
svého
umění
zalo~ení.
Františka Orchestr
v foíjnu roku 1963. Vedle jubilujícího kolínské-
urchest~4vystoupil
ho
Uláde~nického
na tomto
koncertě
jeho host
Mláde~nie
ký orchestr Lidové §koly umění Neratovice. Koncert fídili stfoídavě
dirigenti Jan Chromec, Ivan Fišer, Miroslav Císaf,
Ladislav Víta, František Kmoch, Jifí Vantuch, Jaroslav KuJaroslav Zeman, Vladimír Zeman a vedoucí kolínského
~el,
mláde~nického
orchestru Miroslav Zeman. Na programu koncer-
tu byly vedle klasických skladeb Františka Kmocha i skladby moderního d:e·eho-vého repertoáru z
nich~ něktef!--dirigovali
současných
skladateld,
na koncertu vlastní skladby.
Bě
hem dvaceti let trván:f orehest:Ml vyrostli v jeho foadách mnozí muzikanti' ktefí dnés p-asobí v rdzných orchestrech. Něktefo:!
z nich pMšli a
tento koncert, pfoinesli sebou ná-
stroje a zahráli si spo-lu·'s věru
m1áde~nickým.i
orchestry v zá-
koncertu pochody Františka Kmocha. V
pondělí
dne 3.prosince 1984 se konel v divadle
ko~
cert ~stfední hudby československých spojd se sídlem v Kolíně,
na který pfijele delegace
dru~ebniho
orchestru z
města
Kamenz z
N~meeká
a tajemníkem telOm
m~sta
roku.-
Dru~ba
demokratická republiky, vedená starostou
m~sta.
Hosté tak oplatili
návšt~vu p~edstavi
Kolína, ktef:í byli v Kamenzi v srpnu leto§n:ího Kolína s
městem
Luti-ekéha.Srbska, trvá
u~
Kamenz, který leží na územ:!
dvacet let. Kol:ínšt:í pozvali hos-
ty znovu na 23.Kmochdv Kolín v roce 1985 a
pozvali
představitele m~sta
květd-v
roce 1985.
n~mečt:í
pfátelé
Kol:ína do Kamenze na Slavnost
--:Dne 11'.prosince 1984 se konal v divadle slavnostn:í kon-
cert 6-stské hudby Františka Kmocha. Jako hosté vystoupili zpěva~ka
Rennée Nachtigalová a hudebn:í skladatelé Evžen
Zámečnik
a Miroslav Císaf.
Největším
koncertním podnikem byl
i letos festi-
ověem
val dechových orchestre 22. Kmochdv Kol:ín. Konal se ve dnech
5. až
10.června
prdb~hu
1984 a v jeho
bylo
uspořádáno
cel-
kem deset samostatných koncertd. Zúčastnilo se ho patnáct československých
a tfi
zahraniční
vé skupiny /mažoretky/ a vinkou letošního
ročn:íku
dechové orchestry, pohybosbor kolínských §kol. No-
pěvecký
byly odpoledni koncerty kol:ínskýeh
dechových orchestrd v úterý, ve
středu
a ve
čtvrtek
v parku
Julia Fuč:íka. Letos se s htivn:ími pořady vrátil festival op~t
na
náměst:í
Dalě:ím
Obráncd m:íru.
ddležitým oborem
činnosti Městského
stfediska je mimo§koln:í výchova a ku
uspořádalo Městské
účastníkd.
Na tomto úse-
kulturní stfedisko letos 99 roznfch
kursd a vzdflávac:ích ake:í za n:íeh
vzdělávání.
kulturního
účasti
Největěí účast
6 453 kursistd a ostat-
byla na kursech tance a spo-
lečenské t~chto
výchovy a na
dal~ích
podnicích pofoádaných v rámci
kursd. Bylo uspofádáno §est základních
kursd, jeden
taneční
kurs pro
pokročilé
tance pro §kolní mládež, dále Aest plesy "v bílém" pro
účastníky
pořádalo Městské
Eále
kursy šití a kreslení
a dva
tanečních
přípravné
tanečních věnečkd,
dva
kursd a jeden karneval.
kulturní stf'edisko již
střihd,
kursy
něž
o
tradiční
je mezi ženami stále ve-
liký··zájem, a proto jich letos muselo být uspofoádáno dvacet. M~-stské
středisko
kulturní
zorganizovalo pro ženy
jeAtě
dal-
§! knrs.y, dva kursy kosmetiky, dva kursy tradilní pohybové výchovy a jeden kurs moderního letos provozovalo
~aké
těloeviku
Měst$ké
zvaný "aerobic".
kulturní
středisko
kur-
sy psaní strojem a jazykové kursy. Byly to dva kursy psaní stro·jem a 42 27 kursd
~pzykové
němčlny,
Jazykové kursy
kursy, z toho 11 kursd
2 kursy francouz§tiny a 2 kursy italAtiny.
nav§těvovalo
413 zájemcd.
V rámci mimo§kolské výchovy a Městské
574
·kulturní stf-edisko
posluehačd
učně· s~edn:ích
za
úč~sti
a cyklus
je§tě
odborných
učiliAt
615 mladých lid!. Na pubertáln!
bez lásky, hovory o v
Kolíně,
Kolín
ní význam Velké
Městské
věk
hudbě,
dříve
deset v
přednášek
a zábavných
Kolíně,
za
účasti
pořadd
pro
jichž bylo 13
pořadu těchto rodičovství,
akcí byla témavýchova kro-
a jeho rizika, muž a žena, lásky úloha kul tury a
umění,
kul tura
a nyní, VarAavská smlouva, mezinárod-
říjnové
kulturní
vzdělávání uskutečnilo
vzdělávacích
ta: sexuáln!.výchova, plánované dičovství,
angličtiny,
socialistické revoluce a jiné.
středisko pokračovalo
také v letošním
2.50. roce ve vydávání Vycházel
pravidelně
jedenáct
čísel.
~i
strany
každý
1---soo
m~síc krom~
t~xtu,
mělo
takže pak
kllsll každého
váni -"Kolí-nského zpravodaje"
72--,42,takže n
Kčs,
byl takový,
ve~ejnosti
Finanční
náklady na vydá-
za rok 1984 celkem
činily
37 182,60
za prodej výtiskd se utržilo
muselo z
stran
Jeho náklad stoupl letos
a zájem
všechna.
čty
o
číslo kromě čtyf
ka!dé
uvnit~.
čísla
tém~~
že s-e rozprodala
srpna, vy§lo letos·
číslo časopisu rozší~eno
V únoru bylo
obálky dvacet stran textu na
"Kolínský zpravodaj•.
měsíčního časopisu
prost~edkd Městského
Kčs. ~asopis
kulturního
Kčs,
st~ediska
2,-Kčs
le-tos---deplatit
35 359,40
za jedna
po§tovní novinová služba, která obstarávala
prod1rj
číslo;
časop~su
novin ve
ve svých novinových stáncích a prodejnách
m~stě,
si
p~ipočítávala
centa za tuto službu, kterým
se prodával po
činitel~m
část
m~stě.
ve
k
nákladu se rozesílala zdarma Celková ztráta
p~i
nóto dnes již známého a oblíbeného kolínského la-tedy stále
čísla
turního
p~ehledy
střediska,
chval"; "Zprávy z
ke
kulturních
by-
časopisu
kulturn~
pořad~
tvo~ily
politickým výro-
a akcí
Městského
kul-
programy kina a divadla, pravidelné rub-
riky·"Kronika života", města
vydávání to-
"KOlínského zpravodaje"
zaměřené
politické t1vodníky, rGku 1
ně
značná.
-Obsah. každého čím
pro-
ceně časopisu n~jaká
"Křeslo
m~stského
pro hosta", "Perem pal, perem
národního výboru","Z historie
Kalina" a další pfoíležitostné a aktulání
články
a
zprávy. easopis získal letos další zájemce a pomalu se tak dostává da
podvldamď
tým pomocníkem v
kolínských obyvatel a stává se
propagační činnosti Městského
d~leži
národního
v,ýboP.u v Kolín~. Časopis ~ídí redakční rada, její~ jsem také
členem.
~stské·
kulturní
jíž plnilo úkoly uložené mu
propagační ěinnosti,
národním v,fborem. Zajistilo mi- rre·sly na·
náměstí
i letos ve své
st~edisko pokračovalo
propagační
Obráncd míru k
výzdobu
Městským
p~íslu§~
36.výročí Vítězného
40.výročí
ra, k májovým oslavám, ke 22.Kmochuvu Kolínu, ke Slovenského národního povstání a k
67.výročí
11-Im
svých
vývěsních sk~íněk
jichl·výzdobu letos
zamě~ilo
ve k
Velké
vyměňovalo
socialistické revoluce. Udržovalo a
městě těmto
úno-
~íjnové
obsah
něko-
a tzv. "galerie", jetématOm: nejlep§í pio-
nýršt:f pracovníci okresu, 20 let družebních stykd Kolín Voskr-esensk, Rok
české
hudby, nejlepší hudební soubory
ského kul turní·ho
st~ediska.
Měst
Propagační oddělení kromě těch
to akcí zajištovalo vt·zdobu a úpravu sálu Kulturního domu pracujících
při
soutěžích
při:všech
a
rdzných konferencích, schdzích a zasedáních, pof>adech pof'ádaných
Městským
kultur-
ním střediskem~ Propagační oddělení také zajištovalo pravidelné vysílání Městské činn.osti.
městského
kulturnt
rozhlasu.
střédisko
se
Ve vlas·tní·- vts·tavn:í místnosti ve
Kulturního domu·pracujíeíeh·
také výstavní
věnovalo
uspo~ádalo
třetím
letos
pět
poschodí
výstav;
šestou panelovou·výst'avui:nstalovalo v hale budovy sekretariátu okrěsního výboru Komunistické strany Československa. V
b~eznu
ochrana
byla instalována výstava " :Mladá.generace a jej:(
před
negativními vlivy",- v 'dubnu vfstava "Nad kroii-
kou
v
města",
·5.ří~na
červnu "Urbanistick~ záměry
v
Kolíně".
Dne
1984 byla zahájena výstava "Obrana státu a branná
výchova obyvatel - dkol nás všech". »ne 13.listopadu 1984 byla ve výstavním sále Kulturního d·omu pracujícíeh
otevřena
výstava prací studantO katedry
urbanismu f'akulty architektury Česk~ho vysok~ho učení technického v Praze Karla Vlčka a Františka P~spí§ila. Výstava byla
věnována
voji
města
kem bc a
~zk~
řeAení
návrh'fun
Vystaven~
Kt:llína.
urbanistických problém:O a rozurbanistické práce byly výsled-
spoluprláce fakulty architektury s orgány Okresní-
Městsk~ho
nllirodn:ího výboru v
z letl982-1984 a byly
zakončeny
Kolíně.
Práce pocházely
diplomními projekty v
červnu
1984 pod ve-dením pedagogO prof'.ing.areh. Luclka Tondla,csc., laure-áta státní ceny Klementa Gottwalda, a ing. arch. Lubo§e Deutlíka, charakter a centrální spěvkem
ese.
Vystavené práce
ř«šily ~ejm~na
části města
měly námětový
problém
f'akulty·arehitekt.ury
če·ského
nického k
vytvářen-i
pro-středí
a kulturního obrazu
měly
Labe a
vysokého
být pfoí-
uěen:!
tech-
harmonického socialistického !ivotn:ího města
pro
cí generaci obyvatelstva-.·· Výstava byla grafikou archi telete ·Lubc:f!e Doutlíka, tématy. '!'rvala do
a dostavby
přestavb,y
březích
na obou
studijrú
30~li!!'t~pad.U
současnou doplněna
vesměs
i budou.:.
obrazy a
s kolínskými
'1984.
Ha v§"Erchny tyto výstavy
při§lo
O výstavě "Nad kronikou
města"
5 670
návštěvníka.
p:!§i na jiném
místě t~
to kroniky. Společenský
!ivot ve
městě Kolíně
se rozvíjel zejména
15l.
v prvn:ích
roku, kdy byla v plném proudu pleso-vá
měs:í·c:ích
sezóna. Kdektltrá o-rganizace, tělovýchovná jednota, závod ěi
ěkoly po~ádaly
pounik i
plesy 'a
pokračovaly
vytvofl,ly již- v to o-rsanizaeí
společenské, reprezentačn:í
své
tak i letos v této tradici, kterou si
p~edcház·e;:jíc:ích
chtěla pořádat
letech. A
téměř
každá z
svd;:j ples v místnostech Kultur-·
nflmetemu pracu;:j:ících, kde se ovšem všechny nern.ohly dat-,
11
tak se konaly
některé
hověl~eo ma~ná největšímu počtu
. sy
ko~~
ve
··v~dní
domě
a jinde. Aby se vy-
domě
organizací, které
Společenská úroveň
někdy
v
Kol:íně
na
zkvalitňován:!: pořadatelské
neděli
plesd byla letos
dobrá-i ukázaly se výsledky dlouholetého pdsobe:n:í
náro-dn:ího výboru v
chtěly
pracu;:j:ících, musely se ple-
nejen každý pátek a sobotu, ale den.
vystří
plesy i ;jinde, v sále bývalé
ZámEreW restaurace, v Družstevn:ím mít ·svtj pl·es v Kulturním
těch
po~adatele
a
poměrně
Městského
plasd ve smyslu
služby a kladení vyšších nárokd
na ·Mnnost
v~hrch pořadateld během
ní
a nakonec i výsledky soustavné kontroly, kterou
pořádku
trvání plesu pfi udržová-
na -plesích atanean:ích zábavách vykonávají M~stského
národního výboru,
členové
komisí
ko~se veřejného pořádku,
škol-
ské-a kulturni komise a k(}misepro mládež a
tělovýchovu.
V roce 1984 se konaly v Kulturním
pracujících
tyto
spoleěens·ké
domě
plesy:··
'V
-sobotu
7.ledna
věneček tanečních
kursd MKS,
v
nedě1i·
S. ledna
věneček tanečních
kursd MKS,
v·pátek· 13.ledna - Ples pracuj:! cích
/po~adatel MěstV KČS/
v sobotu 14.ledna - Ples pracujících /druhá
část/,
v pátek
IKS/
20.ledna - Pl•s v bílém
/po~adatel
15/t. v sobotu 21.ledna- MYslivecký p1es,
v•
čtvrtek
26.ledna - Ples
St~ední
v p'tek
27.ledna - Ples v bílém,
v sobotu
28.ledna - Karneval
ve
čtvrtek
prdmyslové !koly,
/po~datel
MKS/,
2~února
- Ples Gymnázia Kolín,
v pátek
3.~nora
- Ples
v sobGtu
4.února - Ples
ve
9.dnora - Ples St~edního odborného Tesla,
čtvrtek
r,ybá~, d~íve
narozených /pofadatel MKS/ učiliětě
v pátek
10.dnora ""' Ples TJ Jiskra Kolín,
v sobotu
11.února- Ples zaměstnaned Československých státnich drah Kolín,
v
12.února -
ve
neděli
čtvrtek
Dětský karneval /po~adatel a městská pionýrská rada/,
MKS
16.února - Ples Gymnázia Kolín,
v pátelc
17.dnora - Ples
St~ední
v sobotu
18.února - Ples
Lučebních
ve
23.února - Ples st:fední ekonomické !koly,
čtvrte-k
zdravotnické !koly, závodd Kolín,
v pátek
24.11nora - Ples nosatých,
v sobotu
25.února - Ples St~edního odborného Spojd,
v pátek
2•b~ezna-•
v sobotu
3.b:fezna - Ples Sboru národní
v pátek
g•. bfezna
učiliětě
Ples Tesly Kolín,
~-·Ples
bezpečnosti,
··Korama Kolín,
v sobotu
10.bftezna·- Ples zdravotníka,
v pátek
16.bftezna ··PlésFrigery Kolín,
v sobotu
17. bf'e'zna • PlErs Obchodních tiskáren Kolín,
v pátek
23.b~zna
- Ples Tatry Kolín,
v sobotu
24.b~ezna
- Ples Stavebního bytového družstva,
v pátek
30.b:fezna - Jarní ples mládeže,
v sobotu
31.b~ezna-
Fialkový ples,
v pátek
/pořadatel
6-.dubna - Diskoples
MKS/,
/pořadatel
v sobotu ?.dubna - Muzikantský ples
MKS/.
V prostorách bývalá Zámecká restaurace se konaly v tomto roce jen
plesy:
tři
ned~·li
v
s·.led.na -
s~b&tu
ma
kursd MKS,
10.února - Ples Středního odborného Tatry,
v pátek
v
V~neěek tanečních
záv~r
10.března-
uěili§tě
Ples l44oY4 lkol7 umlu!. M~stského
kapitoly pojednávající o práci
kul-
turního střediska je třeba se aspoň struěně zmínit o někte organizačních zále~itostech
rýeh
střediska
ku].turniho disko
53
mě-lo
který udává
hospodařeni M~stskébo Městské
v letolšnim roce.
zam~stnaneO.
poěet
a o
kulturní stfe•
"pfepoěteném
v tak zvaném
stavu",
pracovníka, kolik by jich bylo, kdyby
všiehni pracovali "na plný úvazek", tedy 42,5 hodiny ·Protot-e však bylo ve stavu i úvazek", pracovalo ve
D.ěkolik
v
skutečnosti
pracovníka "na
Městském
týdně. sní~ený
kulturním stfe-
dfsku-lwtos 66 zaměstnaned. Na mzdách a ostatních osobmeh nákladech jim bylo zacelý rok vyplaceno Dohromady odpracovali
věetně
práce
1 323 663,--
přes ěas
Kěs.
117 886 praeov-
nich hodin. Na vou
příjmech
ěástku
tak~e
dosáhlo
3 198 000,--
Městské
Kěs,
kulturní
vydalo však
jeho hospodafení v roce 1984
tisic korun. Z
skoněilo
přijmo-vých ěástek činily
přijmy
z vlastni
sp~vky
od
ěinnosti
Městského
středisko
1 909 000,--
národního výboru
celko-
3 265 000,-schodkem
Kěs,
67
tržby a os%tatni Kěs, finanční
950 000,--
Kěs,
pfiúěelo-
156. vá
od
~íspěvky
v Praze
50 000,--
výboru v
Kolíně
Městskáho
krajského národního výboru
Středočeského Kčs,
příspěvky
169 000,--
ooo,--
20
z
ho-s:POdařen::C
Kčs.- ·Z
;je, a
částky
1 324
na
Kčs
ooo,-
Kčs
středisko
celkové ztráty
leto~:n:!ho
konečnou částku
67 000 1 -
kulturní
na mzdy a ostatní osobní výda-
ooo,-- na cestovné, 1 012 ooo,-ooo,-- na energie a slažby,
216
713
z
kulturní
vynalo~ilo Městská
výdajd
od
Kčs;
100 000,-
Městské
sní~ení
na
87 000,-
eelkové
středi-sko
Kčs
účelová příspěvky
Kolíně
národního výboru v
vlastniho f'ondu rezerv pourtilo čás1t.ku
a
Kčs
od Okresního národního
Kčs
na materiál
ĎSTS:d SPRlVA KIN ··Městská
správa kin /MSK/ spravovala letos
jedno stálé s
~
třetí
lý
kino Oko v
leto~ní
III., Kmochova ulice, bylo po ce-
rokv rekonstrukci, tedy mimo provoz.
V letošní-mroce splnila tři
1
Městská
hlavní ukazatele svého plánu
410 :filmových
představen:!'
p1án, na její filmy
se·přiKlo
35 245 více'
dOSáhly
konečné částky Kčs
vyšší,
správa kin všechny
činnosti: uskutečnila
o deset v:íee,_ podívat
mt~'·p~edpokládal
·to je o
166 785,50
Fučíka;
Letní kino v parku Julia
Ko·J.ině
kina:
provozem -. kino Jas na Zálabí -
celoročním
a jedno sezonní kino
dvě
ne~
ukládal
240 245 divákd,
plán, a její tržby
1 43& 785,50 Kčs a byly o částku
ne~
stanovil plán. Porovnáme-li
tyto výsledky letošního roku s výsledky, kterých dosáhla Městská
správa kin za posledních devatenáct let, od svého
zalehni v roce 1966, dojdeme výsledkO.m: letošn:í . r·.,.;,...;.,. ",, k..... těmto ".. ,. ,.,. počet uskutečněných filmových je za tato l~ta vObee nejni!'
-'
š:í; mrjv:íee pf'edstavení - 2018 -
uskutečnila Městská
správa
kin v roce 1979, to byl však poslední rok, kdy byla v provozU všerehna tf'i kina, od
oa tohota roku
počet
června
1980 je kino Oko
uzavřeno
a
pf'edstaven:í prudce klesal: v roce 1980
- 1621, v roce 1981 - 1411, v roce 1982- 1416, v roce 1983
"" 1447, leto-s- 1410 pf'edstaven:í. pf'edstaven:í
Návštěvnost
správy kin byla letos
Městsk~
nejvyšš:í od roku 1980, kdy pfišlo na jej:í filmová pfoedstaven:í jen-o dva tisíce diváka více, než letos. Vdbec nejvyšš:í poče·t ·návštěvníka
sv~ho
zaznamenala
Městská
správa kin za dobu
pdsoben:í v roce 1968, kdy pfoišlo do kol:ínských kin
3 84 --·478 di vákO..
Letošn:í ·tržby jsou nejvyšš:í od roku 1979, kdy utržila správa kin o sto tisíe korun vice, než letos. Proti
Městská
loň·sk~mu
Po ce 1 984
roku ·jsou ·letošn:í tržby o t~to
stránce byla
tS.spěšná,
204 096,50 vyšší.
činnost Městsk~
-ale jsou tu
ještě
i
správy kin v ro-
tS.spěchy
další. Uvedu
z ni·ch alespoň někter4. Letos se napfíklad podafilo pronikavě
sn:ížit
počet
pf'edsti!'Vení, která se nekonala, tf'ebaže
byla plánována apf'ipravena, pro nezájem filmových divákd nebo pro
špatn~ počasí
v Letn:ím
kiněf
letos takový výpadek
byl u 28 pfoedstavení, zatímco napf:íklad v roce 1979 bylo takových
neuskutečněných
pf'edstaven::! 87 a vloni 52. Z le-
tošních 28
neuskutečněných
vení f'ilmd
československ~
pf'edstavení bylo jedenáct produkce, dvanáct
sovětsk~,
předsta
tři
z produkce ostatních socialistických státd a dva z kapitalistick~
produkce.
Dalšího
úsp~chu
dosáhla
M~stská
zpráva kin ve sklad-
b! promitaných filmd. Plán ukládá, aby 60 % z celáho filmd promítnutých
během
počtu
roku bylo tak zvan! "preferovaných",
to znamená f'ilmO z produkce ČSSR, SSSR, ostatních socialistických státd a pokrokových filmd kapitalistické produkce, a zbytek 40 % z ostatní produkce kapitalistických státd. M~stská
správa kin dosáhla letosv tomto
staveni
pom~ru
to filmech
71,9%: 28,1 %a v
pom~ru
dosáhla tedy
směru
počtu před
počtu návštěvníka
65,9% : 34,1 %. U obou
výrazně
v
lepšího pom!ru ve
těchto
prospěch
na
těch
ukazateld preferova-
ných f'ilmd, než ji ukládal plán. Zajímavý obrázek taká dostaneme;- ·když si
podrobněji ještě
probereme skladbu letos pro-
mítaných f'ilmd: ze 472 promítnutých filmových titulO bylo 1178
československých
f'ilmd /37,8 %/, 90
sovětských
/1 9 %/,
53 filmd z produkce ostatních socialistických státd /11,2 %/, 56 pokrokových f'ilmd z kapitalistická produkce /11,9 %/a 95 f'ilmd z ostatní produkce Jinak uži vypadá skladba 472 filmových filmy ních
děl
sovětské
představení,
hráno: na 417
ěeskoslovenské
státO /20,1 %/.
ka~pitalistických
na nichž bylo
představeních
byly hrány
produkce /33,4 %/, na 218
filmy /15,5 %/, na 145
těchto
představe
představeních
ostatních socialistických zemí /10,3 %, na 179
filmy
představeních
pokrokové filmy kapitalistické produkce /12,7 %/ a na 397 představeních
byly hrány filmy z ostatní kapitalistické
produkce /28,1 %1. A návštěvnosti
ještě
na filmech
jiný obrázek vyplyne z rozboru
těchto
rdzných produkci; ukáže nám,
kterým filmdm dávají naši dnešní diváci
přednost. Předpo
kládáme, že náš dnešní divák je politicky
uvědomělý,
a roz-
bor nám
uká~e,- ~e
fi~ vyráběné
ideologicky hodnotné
so-
cialistickou kin&matografií a pbkrokové západní filmy ho p~íliš
nezajímají a zcela
z~etelně
přednost
dává
diváctým,
ale bezideovým f'ilmO.m kapitalistické velkovýroby, propagujícím západní a zejména tečnost
potvrzuji
zpdsob
ams~ický
především návětěvy
veních jednotlivých produkcí. Na přiěle
letos
osob na jedno
na
předsta
a slovenské filmy prdměrně
85 266 divákd /35,5 %/ 1 to je představení;
Tuto sku-
na fi1mových
české
filmy se
sovětské
34 260 divákd /14,2 %1, v
dívat
~ivota.
prdměru
prdměru
157 na jedno
82 diváka na jedno
na pokrokové filmy kapitalistické produkce 27 229 divákd /11,3 %/,
prdměrně
po-
přiělo
staveníi na filmy ostatních socialistických státd divákd /4,9 %/, v
180 před
11 859
představeni;
přiělo
letos
152 osob na jedno
předsta
veni-, na ostatní filmy z produkce kapitalistických státd přiělo
no
81,691 divákd /34,1 %/,v
představení.
·To ukazuje
venských filmd, kte-ré
prdměru
nap~íklad,
t.vo~ily
počtu
vení v
kte~i
divákd,
Kolíně,
klamy a propagace
1cter~
mno~ství
35,5 96 z celkop~edsta
tvofoily jen 20, 1 % z celkového
těchto
děl,
p~išlo
bez jakékoli re-
filmO 34,1 %všech leto§ních ná-
kolínských kin.
Přesto nejoblíbenějším
ního roku,
přiělo
letos navštívili filmová
promítaných filmových
větěvníkd
českoslo
zattmco na 95 nepreferovaných filmd kapita-
listické produkce 1 počtu
!e na 178
37,8% z celkového
letos promítaných filmových tituld, V'ého
205 osob na jed-
mě~íme-li
tem divákd na jedno
a
oblibu a
nejúspěšnějším úspěch
p~edstavení,
filmu
byl film
filmem letoš-
prdměrným poč československé
160. kinematografie, film nadvaeeti ka!dém
p~edstaveních
a
vidělo
jich bylo v
p~edstavení
eblíbenosti a
~ení
"Sest~ičky",
úspěchu
jej
9 373 divákd a na
prdměru
446.
tomto
~i
československých,
t~i
dva filmy z produkce
sovětské,
kové republiky a po jednom
mě
promítaných filmd bylo letos me-
zi prvními dvaceti déset filmd z USA, dva filmy
který byl promítán v jed-
film~
filmy spol-
Německé
z Anglie a Francie a Itá-
1te. J·ako ka!dý rok, takt i letos byly ·s~anoveny
devším
ukazatele pro práei se
vého·počtu
Městská
tu
na
návštěvnost
filmových
sovětské
návštěvníkd.
od roku 1972 nejvyšší p~išlo
po~ádáním několika
se
prdměrného poč
filmu 157. Je to
tehdy byl 177 a na
filmových festivald,
sovětské
32 260.
kin dosáhnout
p~ehlídek
a mimo-
57· 656 filmových di vákd, byla
pfedstavení pro •IO.ub pfátel
náročného
vědčené
dosáhla
pfedstavení.v·roce 1984 uspofádala 180 mimofádnýeh
nap~íklad
-Kino
skutečnosti
poda~ilo Městské správě
pfedstavení, na · Itte·ré pfi!lo "to
Ve
v roce 1972 celkem 34 642 divákd, letos
Těchto úsp~ehd
~ádných
prdměr,
p~e
filmy ve výši 10 % z celko-
p~edstavení sovětského
ne jedno
kin
filmem, a to
sovětským
správa kin v letošním roce 14,2 % a
di~ákd
filmy
Městské správě
diváka"
nebo~pro
tradice uspofád-la
sovětského
f'ilmu•,
"Filmový klub". Podle os-
Městská
správa kin i
~
letošním
roce Filmový festivalpraeujíeíeh, jeho zimní i letní
část,
Dětské festivalové dny·v·~átnei letní části Filmového festi-
valu pracujíc:!ch a
Dětský
filmový festival.
Filmový festival pracujících /FFP/- Zima 1984- se konel v kinu Jas na Zálabi ve dnech 22. a! 27.ledna 1984.
161. v Letnim vé
se konaly koncerty
kin~
um~lecké činnosti M~stského
Jas
kin~
orchestrO zájmostřediska
kulturního
nom", "Universal" a "Atlantic"; v programech soubory Lidové školy
tanečních
"Metrov
ličink:ovaly
um~ni. Před ka~dým
před
festiva-
lovým filmem byl promítnut krátký film s tématikou ke 40.v.ýroči
d~l
Slovenského národního povstáni.
uvá-
slovem herec kolínského divadla Jaroslav Tot. peřadu
-Na cích
vKolin~
mítnuty ve 26 se
Ka~dé představeni
jedn~
valová
letni bylo
části
dev~t
15. Filmového festivalu pracují-
premiérov.ých filmd, které byly pro-
představeních;
kin~
nekonalo v Letnim
pře-dstavení přišlo
1Jržba od nieh
činila
z plánovaných 27 pro
shlédnout
87 846,--
Kčs.
byly promítnuty tyto filmové snímky:
představení
nepřizeň počasí.
8 979 "Tři
a
náv~t~vnikd
prdb~hu
V
Festi-
festivalu
veteráni"
/ČSSR/,
"TOOTSIE" /USA/, "Sladké starosti• /slovenský/, "Rána
de~t
níkem• /Francie/, "Souboj o poklad Yankee Zephyru" /NoV# Zéland/, "Hluboký spánek", "Katapult" /ČSSR/, "Nebezpečná hra" /SSSR/ a "Limonádový Spučasně
se konaly
s letni
"Dětské
Joe~ /ČSSR/.
částí
Filmového festivalu pracujicieh
festivalové dny" jako
rozloučeni dětí
školou na konci školního roku ve dnech 11. až Bylo
při
ních za
nich promítnuto sedm filmd v patnácti ličasti
5 367
prdměrná návšt~va
na jedno
mítnuty tyto filmy: "0 stříbrném jezeře"
d~tí;
tržba
činila
představeni
15.června
se 1984.
představe
10 734,--
Kčs,
358 osob. Byly pro-
statečném kováři" /ČSSR/,
"Poklad na
/NSR + Jug./, "Mach a Šebestová" /ČSSR/,
"Dva kluci v palbě" /ČSSR/, "Šipy Robina Hooda" /SSSR/,
n·o psu Dobrákovi" /SSSR/ a "Maria a Mirabela" /Rumunsko/.
16l.
V na
prdběhu "Dětských
soutě!
sila v
dětí
k "Roku
ské organizace a Ceny do
kterou
Městská
dubnu leto§ního roku.
T.ttvarné práee zamě~ena
dětí,
kolínských
měsíci
festivalových dnd" byla vyhodnoce-
dětí.
35.výročí
hudby",
40.výročí
vyhlá~
Soutě! měla dvě části:
a literární práce
česká
správa kin
Tematicky byla
zalo!ení pionýr-
Slovenského národního povstání.
soutě!e věnoval Městský
národní výbor,
Městská
rada
pion;fr-ské Grganizace, Česká státní spořitelna v Kolíně, okre"sn:f výbor Československého Červeného kří!e a Městská "správa kin. Do a 125
soutě!e děti
~tvarných
prací;
odevzdaly 96 literárních prací
odměněno
Soutě!
práce a 33 za výtvarné práce. p~edstavení
filmovém
v
kině
bylo 47
Jas dne
za literární
dětí
byla vyhodnocena 14.června
při
1984. Nejlep-
š:í výtvarné práce byly pak vystaveny v prostorách kina Jas. ·"Dne 1 3. června 1984 byla
při tomna premiéře
filmu "Dva
kluci v palbě" delegace ěeskoslovenskáho státního filmu, kterou tvof>ili
r~!izér
filmu Václav Gajer,
švandová a pf>e-d-stavi tel hlavní Delegace se při~ata
na
zúča-stnila
kolínsk~
v
kině
radnici
dětské
besedy s
herečka
Jana
role David Strope k. dětmi
a potom byla
představiteli města
a
členy
festivalového štábu• Ve dnech 19. až 23.listopsdu 1984 správa kin filmd pro
"Dět-ský·
děti:
filmový' festival•. Promítla v
český
za
sovětský
film " ••• a zase ta Lucie" a
vojáčkdfl. účasti
něm pět
ftlm-'-•Všiehni mají talent", sloven-
ský film "Sojky v hlave", č·eský
pořádala Městská
film "Nebojácné myšky", sovětský
Filmy byly promítnuty v patnácti 4 636 divákd; tr!by
činily
snímek "Sedm představeních
9 272,--
Kčs.
velikých
·Krom~ t~ehto čty~
v práei s filmem 1984
je§tě
vých
~~edstavení
výroě!E
atd.
správa
uskutečnila Městská
:l-adu dalších mimof-ádných přehlídek
a
politických akcí
kulturně
během
příležitostných
filmd k rdzným
"Božská Ema" o
k "Roku
učiliště
hudby" uvedla v lednu film
Destinové, v únoru film "Koncert na kon-
Emě
ci léta" o Antonínu o
ěesk4
:filmo-
příležitostem,
roku nebo pro rdzn4 organizace, !koly,
~ak například
roku
v
Dvořákovi,
mého
života~
dých
~tel sovětského
Bedřichu
březnu
filmový snímek "Z
Smetanovi a další. Pro "IClub mla-
filmu
při Střední
ekonomické škole"
promitl:e deset filmd, v sout~ži učňovské mládeže "0 putovní standaptu Jana Ziky"
tři
filmw, z nichž
před
odborný yýklad pracovník kolínského muzea nek, ke ti
36.výročí Vítězného
při
24.dubna 1984
sov~tský
35•výreěí
denní
1984, ve
výroční
promitánim
slavnostnim film
phromáždění
"Vid~l
~ilmd
Jelí-
filmy v §esIljiče
pracujícich dne m~sta",
uskutečnila
tý-
filmd s vhodnou tematikou a dne 24.dubna den založení pionýrské organizace doplnila slavnostní
ní pionýrských šátkO., ke dala pro školní
tři
jsem zrod nového
založení pionýrské organizace
~řehlídku
PhDr.Zden~k
ke 114. yýroěí narození Vladimira
představení-ch,
Len'inauvedla ke
dnora promítla
každým podal
přijímání
květnovým
d~ti přehlídku
k Mezinárodnímu dni
d~tí
nových pionýrd a vázá-
dh-&n osvobození
uspořá
filmd s brannou tematikou,
promítla
tři
filmy, ke
20.výroěí
družby měst Kolín- Voskresensk promitla film "Hlavni trat", v rámci celostátní soutěže mládeže "Pamět" promítala každý m~síc
jeden vhodný film, ke
ho povstání uvedla
pět
40.výročí
filmd v osmi
Slovenského národní-
představeních
a v rámci
2.65. Měs:!~e československo-sovětského přátelství uspořádala
dneeh 15. až
18.ř:!;jna přehlídku sovětských
z nichž
předs~avenich,
lektoři
ci a
"Domu
vědy
my uvedli a po ;jejich
Jednu z fi1mem
při ltyřech
a
připravila Městská
čwského
náře
besedovali s
nejzdařilejších
kině
umělec
fil-
návštěvníky.
přijel
1984.
autor scé-
Městská
sprá-
spisovateli po-
českému
o historii Kolína a jeho památkách. Ve
věděl
kteří
28.zář:!
Miloš Václav Kratochvíl.
va kin mne pozvala, abych známému
pracovní-
Jas krajská premi-
filmu "Komediant", na kterou
národní
devíti
'tf
akci v práci s
správa kin na den
Byla to veliká sláva. Konala se v éra
přítomní·
a kultury SSSR v Praze",
představeni
největších
byli
filmd
ve
hodiny
tři
odpoledne jsme se sešli na kol:!nské radnici, kde byl náumělec
rodní lína
~
M.V.Kratochvil
po krátké
besedě
boru soudruha ing.
u
přijat představiteli města
předsedy Městského
Jindřicha
pěti
bartolomějský
hodin odpoledne se promítal v
"Komediant", kt(f!'ý má lyricky té války a je ve-lice-
národního vý-
Huška jsme odešli prohlédnout
si kolínské historické památky, zejména tel. Od
Ko-
laděný děj
protiválečně
kině
z doby
kos-
Jas film třicetile
disponovaný. Po
skonče
ném promítáni pf-i šel ·národní·· um·ělec Miloš V.Kratochvíl na p&dium pf>ed pY'"omítaeí plátno, hovof>il o filmu, jak vznild a jak se
natáčel ·t:l" zodpov~děl
Beseda trvala Po
beáedě
hdu dotazd mladých di vákd.
téměř dvě·fiodiny·a
nikdo ze sálu neodešel.
se konala autogramiáda, spisovatel podepsal zá-
jemcdm své knihy a programy filmu. Potom jsme hodinu setrvali a -jeho pan:( v
při
ještě
asi
pf>átelském posezení se vzácným hostem
kanceláři ředitelky Městské
správy kin sou-
2.&6..
dru~ky
Hany Brzákové. Byl to opravdu krásný a nezapome-
nutelný
večer.
Na kone·c kapitoly o tošním roce
činnosti Městské
ještě stručné
údaje o jejím příjmd
ská gpráva kin dosáhla letos a na gvou
Kčs
Skon~řlo
z
výdajových
hospoda~ení.
ve výši
ooo,-Kčs.
85 000,--
Kčs.
na mzdy pracovnikd
372
hospodařeni přebytkem
polo~ek vynalo~ila
1 541
Měst
1 456 000,--
činnost vynalo~ila částku
tedy její
správy kin v le-
ooo,--
Kčs a za pdjčovní poplatky zaplatila ~střední pňjčovně fil-
md
728 634,60
stavení
činily
představení
no ním
něno
kině při
88
Kčs.
v
Reži;jn:( náklady na·jedno filmové 1 032,--
prftměru
bylo v
prdměru
letos dosti
představení,
Kčs
vybráno
a na tržbách za jedKčs.
1 019,--
nepřiznivém počasí
na které se
před
přišlo
bylo
podívat
V Let-
uskuteč-
21 100
návštěvníldi.
OKRESNf KULTURNf ST~EDISKO
Okresní lrulturni
v
středisko
léta své sídlo v hotelu Centrál v ho ulice
čp.
po dlouhá
Xolíně mělo Kolíně
III, Sladkovské-
279. V roce 1981 hotel Centrál z ddvodu havaa·přechodně
ri;jmho stavu budovy opustilo
bylo
umístěno
v saloncích Kulturního domupracujicích a po krátké pak v prvním poschodí
damuěp.
48/I na rohu
náměstí
době
Obrán-
cd miru a Husovy ulice. V roce 1982 byl Okresnimu kulturnímu
středisku přidělen
objekt
čp.
17/IV v Kutnohorské ulici,
který byl ve velmi špatném stavebním stavu a
měl
už být
2.6&.
straniekých a státních orgánd ke
a
kultuře
zajiš-
především
{ovala plněni závěrd krajské a okresní konference Komunistické strany
ěeskoslovenska
z minulého roku a úkoly stano-
vené pro oblast kultury XVI.sjezdem KSČ. Při plnění vytýčených
úkold kladlo Okresní kulturní
ddraz na nové formy práce,
středi~ko řízení·,
hospodárné vynakládání
borovou
ěinnost
předevš~m
a
metodického
účinnost
finančních prostředkd,
roz-
na výchovu k socialistickému
zpdsot:m ~ivcrta. ZVýšenou pozornost věnovalo uplatňování výchově
systt!mtt "Mláde! a kultura",
k ekonomickému my§lení,
úrovni· ·spoleěenské zábavy, povolovacímu výbord v oblasti kultury a střed:!~ Splnění zvýšěnou
ochraně
těchto
všech
tvorbě
národn:lch
životního pro-
úkold si vy!ádalo v roce 1984
aktivitu a iniciativu všech pracovníkd Okresního st~ediska
kulturního
a jejich
zodpovědný
stup k dosa!enému stupni rozvoje na
a
řízení
svěřeném
a kritický
kulturně
výchovné
pří činnosti
t1selm•
Okresnímu -kulturnímu stf'edisku byl dán hlavní statutární dkol řízením
přednšim
metodicky-vést a pomáhat kulturnim za-
národn:f-ch-výbord v okrese, ale uplat~uje se stále
více také jako organizátor a poi.'adatel, řadatel kulturně
zejména v oblasti tu s
Městským
případně
výchovný'ch podhi:tro a akcí ve zá;jmov~· 'umě1eekě činnosti.
spolupo-
městě Kolíně,
Spolupracuje
kulturním stfediaka, Krajským divadlem,
Okresním domem pionýrd a mládele, s organizacemi Socialistického svazu mládeže aj. Dne 18.ledna 1984
uskutečnilo
Okresní kulturní
středis
ko v klubu divadla setkání amatérských divadelníkd kolín-
2.10. Dne 23. rtnora 1984 organizovalo okresní Polabí" za
dvan,eti
ďčasti
soutěž •zpěvák
soutěžieí zpěváka.
Dne 13.bfezna 1984 pfipravilo §koleni oddávajících funkeisnáM národních výbord pro 15
posluchačd.
Dne 18.bfezna 1984 uspofádalo okresní tanečního
projevu, jíž se
na
divákd.
dvestě
110
zúčasnilo
soutěž dětského
a
dětí
přihlíželo
29.března
1984 zorganizovalo okresní mezirezortní
přehlídku ttčňovské
mládeže za účasti 63 soutěžících a jed-
Dne
noho sta divákd. Dne JO.bfezna 1984 čenském
tanei, jíž se
uspořádalo
okresní
72
zrtčastnilo
soutěž
soutěžících
ve spole-
a pfihlí-
.želo 200 divákd. Dne 1.dubna 1984 bylo Okresní kulturní líně
organizátorem krajské
lektívd, v níž bylo 370 na
ětyřista
soutěže dětských tanečních
soutěžících dětí
:filmování, díž se
po~dalo
zúčastnilo
~otografii
okresní
a nav§tívilo ji
sou~ěž
šest autord a
za
rtčasti pěti
soutěže tanečních
a
párd v
přihlíželo
1.května
okresní
uspořádalo
v
ama~érském
přišlo
se na ni
na
soutěž
v amatérské
autord.
Dne 29.dubna 1984 bylo
Dne
ko-
50 divákd.
Dne ?.dubna 1984
těžících
v Ko-
diváka.
Dne 3.dubna 1984 podíva~
středisko
pověfeno
uspofádáním krajské
předtančení. Soutěžilo pětset
320 sou-
divákd.
1984 zahájilo Okresní kulturní
středisko
pravidelné promenádní koncerty v areálu Letního kina v parku Julia
Fučíka
v 16 hodin odpoledne koncertem velkého
ochrestru
M~stsk~
pokračoval
1984
hudby
Franti~ka
Kmocha. Dne
13.května
jarní cyklus promenádních kencertd vystou-
pením dechového orchestru Polabanka Kolín, dechového orchestru
osvětov~
besedy
1984
20.května
IC:ně~ice
a 27.
května
;
vystoupením
deehov~ho
orchestru Svazu
po~ární
ochrany z
~-
sé nad Labem byl jarní cyklus koncertd ukončen. ~činkovalo v
něm
před
celkem 250 lidových hudebníka
náv~těv
dv;ttisty
níkd. 14.května
Dne
1984
ko v 4ivadle finále zpěvákO.
uspořádalo
Okresní kulturní
16.ročníku krajsk~ soutě~e
populárních písní'
"Zpěvák
Polabí".
f'inali·std a do celostátního kola, které se lavě~
středis
amatérských
Soutě~ilo
uskuteční
deset
v Jih-
postoupili z Kolina Daniela Čelková, studující peda-
gogic'k~
fakulty University Karlovy, a technik Jaroslav
Smolík.
Soutě~íeí
poslouchalo v sále divadla 550
náv§těv
níkd. Dne disko pro t~ma
1984
29.května členy
uspořádalo
Sbord pro
"Moderní :formy
Okresní kulturní
občansk~ zále~itosti
pohřbívání"• Zt1častnilo
stře
§koleni na
se 48 poslucha-
č-a.
.Dne 2.záf>í 1984 zahájilo Okresní kul turni
středisko
podzimní cyklus promenádních koncertd v parku Julia Na zahájení koncertoval Franti~ka
Kmocha,
apět
velký aehestr
9.září pokrlifčovala
Městské
Fučíka.
hudby
Polabanka Kolín, dne
16.září ~střední hudba československých spojd se sídlem
v
Kolíně
de~nický
a dne
23.září
1984
ukončil
podzimni cyklus Mlá-
dechový orchestr Lidové §koly
umění
Franti§ka
Kmocha. V podzimním cyklu koncertd hrálo 245 lidových hu-
!yto kulturním k tomu ný
kulturně
výchovné podniky,
střediskem,
přispěl
i
~ivot na~eho města;
obohatily kulturní
pravidelně měsíčně vyd~vaný
"Zpravodal Okresního kulturního
časopis
Okresním
po~dané
cyklostylova-
střediska
v Ko-
líně."
OKRESNf KNIHeDA
Okresní knihovna udržovala knihovnické s1užby ko1ínskému obyvatelstvu po celý rok 1984 na vysoké profesionální rtrovni. Poskytla mu 1etos pdjčila
19 536 knih tvořilo
fond
212 084
výpdjček
studovně.
zájemcdm ve své
dokument~rních
pramen\\. Do knihovny chodilo letos si čten~řd,
z toho bylo
čtTnáeti
let.
dal~íeh
Její
k~ižní
94 748 knigovníeh jednotek, to
ke konci roku
je knih' periodik a jiných
a
a
informačních
pdjčovat
2 239 mladistvých
6. 118
knihy
čtenářd
ve
věku
do
Pracovníci knihovny získali za svou dobrou práci již dříve
v
soutěži brig~d
socialistické
pr~ce nejvy~~í oceně
ní .;. zlaté odznaky- a v roce 1983 jim byl 7'Provoz socialistické
pr~ce".
V
květnu
přiznán
titul
letošního roku jim
bylo uděleno "Čestné uznání" ministerstva kultury a ~střed ního výboru odborového svazu kultury a nizací za
příkladnou
společenských
práci a iniciativu k
orga-
35.výročí Vítěz
ného rtnora. Také letos kem
pokračovala
p~tel českého
chovných a
jazyka a
uměleckých pořadd
knihovna ve spolupráci s "Kroužumění"
v
pořádání kulturně
ve svém malém
vý-
s~lku čít~rny
v prvnim poschodí budovy dala tam tyto
čp.
Husov~
69/I v
Uspořá
ulici.
pořady:
Dne 31.ledna 1984 hudební starých mistrd ... Hráli
večer
Otto
prof~
pod názvem "Hudba
Pluhař
a Franti§ek Kabát,
housle, Lubomír Huka a Karel Kukal st., violy, Vlastimil Bureš,-vieloncello, Karel Kukal ml., lesní roh. Na programu byly skladby:
kvartet G dur"
"Smyěcový
"Smyč~av,ý
kvartet
Es dur" a
"Smyčcový
č.76
D
Jírovce,
Vojt~cha
moll" Josefa Haydna, "Kvintet
kvartet
Cdur" Wolfganga Amadea
č.8
Mozarta. -»ne 28.dnora 1984 mladší o
Dne
ostrov~
přednášek
knihovn~
v
Karel Mrzílek
a státu Srí Lanka.
13.března
1984
m~l
v
knihovně přednášku
se
světel
nými obrazy "Památky Blízkého východu" ing. Franti§ek Jana tke1, csc. nne
14.března
1984 se konala v
ee knihy" beseda pro studentky v
Kolín~
knihovn~
Střední
v rámci
"M~sí
zdravotnické školy dříve
pod názvem "Knihy, knihovny a knihovníci
a
nyní"•
Dne 10.dubna 1984
připravilo
Collegium musicum eoloniense Dne 17.dubna 1984
Orchestrální sdru!ení k "Roku
pořad
přednesl
PhDr.
české
Zdeněk
hudby".
Jelínek
před
nášku "Medailonek hudebního skladatele Jaroslava Ježka" do· provázenou hudebními ukázkami pro učňovskou mládež a téhož dne odpoledne přednášel Arnošt Váňa pro knihovní~ odborových knihoven ky
Revolučního
odborového hnutí na téma
"Tři
ro-
v fránu". Dne 24.dubna 1984
připravila
a
předvedla členka
Kraj-
ského divadla v
Kolín~
Jif>ina Chlumská pof>ad "Poezie !ití".
Byl to prdfez životem a dílem básníka, kolínského rodáka, Jose-fa SVatopluka Machara. Dne
29.kv~tna
v~ 120.výročf
1984
pokračovala
Jif>ina Chlumská v oslavečerem
narození J.s.Machara druhfm
poezie pod názvem "Zde by Dne 6.listopadu 1984
m~ly
kvést rdfe".
přednášel
v
knihovn~
šek Janatka,CSe, na téma "Krásy našich plnil promítáním
um~leekýeh
z jeho
m~st"
ing. Franti-
a pf>edná§ku do-
diapozitivd s obrázky z Marián-
ských láznf, Karlových Vard, Chebu a Prahy. večer
·v.d-terý dne 4.prosince 1984 se konal poslední '
v
'
knihovně
z cyklu
Srp na téma
pořadd
"lfapříč
letošního roku.
Přednášel
František
Syrií" a promítal k ní barevné diapozi-
tivy ze své cesty touto zemí.
Regionální muzeum v
Kolín~ mělo
letos veliké starosti
s úd'rfb-ou a opravami v objektech, které mu v e~lý
jí. Po
rok byla
městí Obrán~d b~hem
uzavřena
budova muzea
Kolín~
čp.
náleže-
8/I na ná-
míru pro havarijní stav. !ádné opravy se v ní
celého roku
stále se jen sledoval stav
neprováděly,
zdiva budovy, její statika a snad se zpracovávaly plány na její rekonstrukci. Budova musela být zcela uprázdn~na.
Sbírkové
předm~ty
la letos
budov~
muzea
čp.
vým~na střešní
a
a nábytek muzeum prozatím
uskladnilo v náhradních prosterách v Na
vystěhována
35/I v
Břežanech.
Brandlově
uliei se
provád~
krytiny, tašky byly nahrazovány
mě-
děným
plechem. Práce zahájil
Okresaí stavební podnik v pobi1 krovy prkny, pobíjet pře·s
měděným
počátkem
je zakryl lepenkou a
provizorně
plechem. Práci pf'eru§il
hdu pígemných urgencí v ni
15.května
nepokračoval,
promočena.
začal
1 984 a
tak~e při
Prací se ujal
9.Mjna 1984 podmk Obnova památek, ale ani ten do kon-
ce· roku a-pravu stf'echy tú
čtvrtletí
sejmul starou krytinu,
Kolíně,
letních de§tíeh byla celá budova a~
druhého
hospedářští
a
kám, které nám
klidně
·nechá
předešlé věky Kolíně
proto~e
zničit
neocenitelné a
Je tlo ukázka, jak dneš-
ekonomičtí činitelé
ní stav.bní podnik v modernizoval,
nedodělal.
se chovají k památ-
zachovaly. Na
téměř
Okres-
se chlubí, kolik bytd letos
to je úkol stanovený vládou, ale
budovu tf'i sta let ataaou, v ní! jsou
jedinečné
archeologické sbírky. Stálá in-
·stalaee archeologických sbírek v této také
příklad
po celý letošní rok
budově
uzavřena
a
byla proto
veřejnosti
ne-
·přístupna.
stavební práce na rekonstrukci historického domu 27/I v váno.
Brandlově Kromě
čp.
ulici nepostupovaly také, jak bylo pláno-
vnitfních
instalačních
prací v objektu bylo
letos provedeno osazení hlavního pískovcového gotického portálu a gotických delové
krytině střechy.
ně odlo~ení kově
ostění
oken a zahájena práce na šin-
Nedokončen:í
oprav zpdsobilo
opět
chystaného provozu v tomto historicky a památ-
cenném objektu. Kritický stav muzejních budov velmi ztí!il práei mu-
zea v letošním roce. Jeho st,lé expozice byly pro níky
uzavřeny,
a
proto~e
namohlo ani
pou~ívat
návštěv
svou výstavní
síň
v pi'>ízem:C budovy na
lý rok
~ádné
n'm~stí,
nepof\ádalo letos po ceSna.~ilo
krátkodobé výstavy.
se je nahr.adi t
putovními panelovými výstavami. Zhotovilo letos vé výstavy, jednu k "Roku postupn~
české
tako-
dv~
hudby" , kterou instalovalo
na osmi místech, druhou ke 40.
výročí
Slovenského
národního povstání, která putovala po šesti místech. výstavy shlédlo
neobyčejn~ ztí~il
muzea muzea,
kteří
budovy muzea čp.
v
6 940
35/I v
stav objektd
praei všem pracovníkftm kolínského
se museli tísnit v nevyhovujících místnostech čp.
144/I ve
Brandlov~
Brandlově
návšt~vníJ.ro. Neut~šený
Obě
ulici
~laté uličce
a v
p~ízemí
ulici. Budova staré školy
slou~ila
budovy
čp.24/I
i letos jako depositáf literár-
ních sbírek muzea, které byly také vefejnosti nepfístupné. Ffednáškovou ňovská st~ediska
roku 56 odborných
muzeum
činnost sm~řovalo
převá~n~
na
uč
a školy. Pracovníci muzea přednesli během přednášek
na téma "Okupace naší vlasti a
osvobození Sovětskou armádou", "Partizánské hnutí v Čechách". Spolupracovali úzce s kolínskou odbočkou Českého svazu protifašistických bojovníka a spolu s
členy odbočky
li tf-i tematické zájezdy po stopách
par~izán~
pf'ipravi-
ve stf'edníeh
a východních Čechách. Materiálov~ a metodicky zajistili letošní tě~
ročník aout~~e
se konala dne
"O puto'Vnf standartu Jana Ziky". Sou-
6.května
1984.
Soutě~ili
žáci šesti stfed-
ních odborných učilišt kolínského okresu: e~ektroniekého /~esla/,
strojnického /Tatra/,spojovaeího /Spoje/, staveb- .
níno /Okresní stavební podnik/, obchodního měd~lského
/Molitorov/.
Soutě~:ící
ti o Slovenském národním povstání,
/~iáralka/
museli prokázat výstavbě
a ze-
vědomos-
socialismu ve
St~edočeském
kraji, historii odboje ve
o Socialistickém svazu mláde!e a
St~edočeském
Revolučním
kraji,
odborovém hnutí
a znalosti o osobnostech Jana Ziky a Antonína Zápotockého. Nejt1sp~!n~jš:!m učili!t~
v
sout~ži
bylo dru!stva
St~edního
odborného
Spojd, které postoupilo do krajského kola.
Obsáhlá byla letos i končen p~eklad n~meckého
publikační činnost
Lungova
spolupráci s Okresním kulturním muzeum111etod!cký list k "Roku V~ spe~upráci
inventá~e st~ediskem
české
muzea. Byl do-
archeologie a ve v
Kolín~
vydalo
hudby".
s Regionální komis:!
d~jin d~lnického
hnu-
ti o~n:!ho výboru Komunistické strany Československa vydalo muzeum
publ~kaei "Bi~liografie
regionálniho tisku na
okrese Kolin v letech 1863-1983". Zpracovala ji studentka Iva Benešová v rámci
středoškolské
odborné
činnosti.
Vytiskl
ji Podnik racionalizace ~izeni a v;ýpočetni techniky, odšt~p ný závod Nové ~lši
M~sto
nad Cidlinou. Náklad 3000 výtiskd.
publikaci vydalo muzeum ve spolupráci s okresnim
výborem ~~ského svazu protifašistických bojovnikd v Kolin~. Byla to kniha PhDr.Zdeňka Jelinka "Operace Silver A" s podtitulem
"P~ísp~vek
Čechách".
vfchodních v nákladu
k historii heydrichiády ve
tří
třetí
~ni t~hoto
a
Vytiskly ji Obchodni tiskárny Kolin
tisic výtiskd.
PoBledni publikaci regionálního muzea v roce byl
st~ednich
svazek sborníku "Prá.ce muzea v
Kolín~
v tomto
Kolině".
Vydá-
sborníku ve dvouletých obdobich je velmi zásluž-
ná práce kolinského muzea; zatím vyšly dva svazky, prvni v roce 1980, druhf v roce 1982. obsahuje tyto
články:
Třeti
svazek z roku 1984
Stanislav Petr: Dvo~ák
Miloš
ěeského
Pamětní
kniha
města
Dvo~ák:
a Ladislav
Kolína od roku 1501.
Historická topografie
města
·Brodu.
Ludmila Sochorová:
Renesanční
interludium o
nevěrné ~eně
a lidová tradice Kolínska. Pavel--R.Pokorný: Šimon Šilhánek z Choustbíka a měštanská umění
první
čtvrtiny
XVII.století.
Anna hehtnerová a Oldf-ieh Kašpar: Vilém Obstcírer a jeho
zpráva z Indie z roku 1752. ZdeněkBisinger:
černokosteleckém
Hrdelní soudnictví na
panství v 17. a 18.stol. ve
světle
spisd
městského
soudu.
DaliboP Habl: Černokostelecké hrnčí~ství ve druhé polovině 1 c;l.století.
Jelínek: Nacistická
Zdeněk
okupační
správa na Kolínsku
v letech 1939-1945.
Ivo Rus: Celostátní
prověrka chráněných
území
přírody.na
okrese Kolín za rok 1983. Zuzana Miškovská: Vzácný lině.;
Old~ich
pf-írťist-ek
v· Olfresním archívu v Ko-
·
Kašpar:
Kouřim
v
dějinách.
Váelav Straka: Kdo byl autorem-brožurky Bitva u Kolina a K~ečhoře,
vydané v Praze roku 1857 k stému
výroč:!
bitvy?
Karel Bednaf-:!k:: O projektovaných a neprovedenýeh drahách na územ:! bývalého okresu Český Brod. Zdeněk
Kašpar: Výborný
krejč:!
ským tiskdm ve fondu Muzea Dalibor Hobl:
Kronikáři
z Pekingu /Ke Prostějovska
třem
v
kutnohor-
Prostějově/.
na okrese Kolín v letech 1983-1984.
Josef Čepelák: Rok 1983 v Muzeu vesnice v Kouřimi.
110. Zden~k
Jelínek: Rok
Sbor~ík
české
Ko1in~.
hudby v Regionálním muzeu v
vytiskly Obchodní tiskárny, národní podnik v
Kolín~
v nák-ladu 1 5o-o výti skO. Muzeum okrese,
pořádalo
pro
příležitosti
ei. U pro
pečovalo
ně
zájezd do
i letos o
vyhodnocení
dokumentační
a
soutěže
místě
t.ičastn:ťkO
odboje z Kolína,
zkum dvou
poruěených
prdběžné
narazilo na
práci, realizovalo provádělo
věech
výzkumné,
natáčeni
pam~tnikd
na
přímých
a
odborný záchranný vý-
kostrových hrobd v
kontroly ve nějaké
v~decké,
i letos ve své
konzervační
kronikář
této kroniky.
magneth::ký pásek vzpomínE!k posledních
lo
uspořádalo
kronikáM
a na Lipany. O kronice a
Kouřimi
pokračovalo
v celém kolínském
§koleni a pomáhalo jim v jejich prá-
n~
ské práei p:!-!i více na jiném Muzeum
kronikáře
Kolíně
výkopech v
IV,
Kolíně,
archeologické relikvie, a dále
valo v katalogizaci svého sbírkového fondu a
provádě
zda se nepokračo
třídění
sbí-
rek.
KRAJSd DIVADLO
Krajské divadlo v umělecký
Kolíně
reprezentoval v roce 1984
soubor v tomto složení:
náměstek ředitele:
ředitel
JUDr Ján Vyroubal,
do 31.srpna 1984 ing.Radom.ír Melechov-
ský a od T.prosince 1984 ing.Mercela
Pleskačová,
dramaturg
Jan Cziviš, ěéf výpravy Milan Čech, režizéři: Jan Schmidt, Marie Lorencová, Michael Tarant, herci: Dana Bartdňková, Lenka
Fiěerová,
Radana Herrmannová,
Jiskrová, Eva Kelemenová,
Nad~žda
Jiřina
Chlumská, Jana
Kreclová,Helena Mahelová,
l li .. Marcela Nobf,nková, Jitka Součková, Olga Želenská, Jiří Brol, Gustav Bubník, Petr Herr.mann, Rudolf Horák, Milan Livora, Lud~k-Nešleha,
Jifoí Ptáčník, Jiří Sequens, Zden~k Štěpánek,
Jaroslav Tot, Miroslav Vlček a Karel Želenský. Z dosavadních bere~ ~ouboru
odešli
T.července
1984 do ddchodu Roman Bolát
a Jaroslav Radimecký. Soubor doplnil 1.srpna 1984 herec Rudol:f' Pechan a studenti Akademie muzických
uměn:!
stipendis-
t~ Stanislav Lehký a Roman šm.ejkal od 1.května 1984 a Martin
Otava od V
1.září
1984.
předplatném
do divadla zavedlo letos kolínské divadlo
novinku: k dosavadním
předplatným
skupin A, B,
a L zavedlo pfoedplatné skupiny M pro láky 7. a kladních škol a studenty a učilišt
D, E, K
8.tří4
zá-
škol a odbornýceh
do osmnácti let. Do tohoto nového cyklu abonentn:!ch
představen:! zařadilo p~t Kčfh
učn~ středních
c,
Cílem tohoto
jem o divadlo a
her za jednotné
opatření
naučit
předplatné
je vzbudit v mladých lidech zá-
je chodit
pravidelně
do divadla.
Kolínské divadlo odehrálo v roce 1984 na domácí i na zájezdech 210
představení,
kolínském jevišti sehrálo
35,--
b~hem
scén~
z toho 48 pro mládel. Na roku 118 vlastních pfedsta-
vení. Všechny je zde vyjmenovat namohu, uvedu aspoň premiéry:
Dne 10.února 1984 otevfelo divadlo abonentní cyklus divadelních her letošního roku slavnou
renesanění
komedií
florentského rodáka Niccolo Machiavelliho "Mandragora". Je to jedna z prvních odsuzuje
středov~ké
renesančních
komedií, která kritizuje a
tmáfství a morální pokrytectví.
Děj
hry je prostý, koncentrovaný k hlavnímu tématu: bohatý ad-
l.A1. vokát Mikula touž:! po ~9mdža mastiěkáfoská
dědici
a když nepfoicház:!, Rež~zér
·droga mandragora.
že mu
vě!í,
kol:!nského
p:f'edrtaven:! Michael Tarant rozehrál komedii na karnevalové seánf!-a
vyjádřil
nesměji
lidem bránit falešné pfoedsudky. Kladem inscenace
byla
fUnk~n:!
myšlenku, že v
cestě
za pozemským
štěstím
a dynamická scéna hostujícího výtvarníka To-
máše Moravce. Text hry
přeložil
Jaroslav Pokorný, dramatur-
gickou úpravu provedli Jan Cziviš a Michael Tarant. Použili
některýeh
R.Krá~kého.
veršO. ze sbírky "Galantn:! poezie" v pf'ekladu Choreografii vedl Petr Koželuh a
hudebně
spolu-
pracovali Eva Kašparová a Jif'í Červín. Hráli: Milan Livora, Jif':! Mála, Roman Holát, Jaroslav To{, Jiřina Chlumská, Jaroslav Radimeckt, Radana Herrmannová, Eva Audolenská a Červín.
Jiří
Text sledovala Jadwiga Hrušková a př~stavení f'í-
dila Eva Audolenská. V pátek dne 24.dnora 1984 se konala premiéra divadelní hry
souěasného českého
dramatika Josefa
Bouě"ka
"Noe pas-
týf'd" o režmberském kantoru Janu Jakubu Rybovi. Inscenaci nastudoval s herci kolínského divadla bstujíeí režizér ViDohradského divadla zasloužilý
Jifrí Dalík, laureát
umělec
·státní ceny Klementa Gottwalda. Ve svém pojetí hry položil éffiraz zejména na
zvýraznění
lidského i
umělce
fl.iktu talentovaného a nepoehopeného rika s církevní vrchnosti•,V
vynikly herecké -výkony Ptáčn:ťka,
umělecky
pNťl'stavi tele
společenského
i dobrého
končlo
vyváženém pf-edstaven:!
hlavní role Jifrího
dále Jany Jiskrové a Miroslava
Vlčka.
Asisten-
tem režie byl Jan Schmidt, scénu navrhl Milan Čech a kostýmy jako host Jana Čechová. Ve hfoe byla použita hudba Jakuba
2.83. Jana Ryby a Jifího Váchala. Hráli: Jifí
Ptáčník,
Jana Jisk-
rová, Miroslav Vlček, Gustav Bubník, Karel Želenský, Jitka Součka~, děk
Eva Kelemenová, Rudolf Horák, Lenka Fišerová, Lu-
Ne·šleha, Petr Herrm.ann, Helena Malehová, Marcela Bobýn-
ková, Dana Bartdňková, Jifi Brož a Jiří Sequens. Dětské role obsadili Josef Petzold a Lucie Papoušková. Text sledovala Giza Skálová a inspicientem byl Čestmír Souček. Před zahájením pf»e-ds-tavení pfedneslo symfonického orchestru
smyčcové
Poděbrady
Jana Ryby. Autor hry Josef
St.fedočeského
kvarteto
,!1Koncert D moll" Jakuba
Bouček
byl pfítomen
premiéře před
stavení. Dne 6.dubna 1984 uvedlo divadlo tfetí premiéru letošního roku. Zvolilo tentokrát hru ze ~:(
současné
západní divadel-
tvorby autord Keith Waterhouse a Willis Hall: Billy
Lhá~.
Hra·· je zajímavou sondou do psychologie dospívajících, kteM. svou vlastní životní orientaci jen
padni komercionalizované čena
společnosti.
těžko
hledají v
~-
Tím je hra pfedem ur-
zejména mladým divákdm. Hlavní postavou této scéně
komedie, kterou vytvof'il na kolínské
~nglieké
Gustav :B'ubník,
je devatenáctiletý Billy Fisher, který má dosti fantazie a zfejmě
i nadání, ale neumi vy-sněného
aby dosáhl svého 1dt"ikaeíeh. Hra lonď.ýnskýeh
měla
z
angliětiny
úspěehd
na
pracovat a jednat,
cíle, a vybíjí se v planých mys-
obrovský
divadlech, byla
jazyk'd a dosáhla
eílev~omě
'lispěch
v jednom z
přeložena
do mnoha
ce~ém světě.
Jifi Mueha. Kolínská
největších světových
Text hry
představení
přeložil
relírovala
Marie Lorencová na se~ně Milana ~echa a v kostýmech hostující M.Wenigová. Hráli: Na~a Kreelová, Jifí Brož, Helena
Malehová, Gustav Bubník, Roman Šlnejkal, Olga ~elenská, Radana
H~rrmannsvá
Audal~ská
a
a Dana
nápovědkou
Bartňňková.
Inspicientkou byla Eva
Jadwiga Hrušková. současného
nne 27.dubna 1984 se konala premiéra hry
slovenského autora Petera děj
mem".,_ Jej:! v
hospodě
Kováčika "Krěma
se odehrává za doby
malého
rých dramatických
předmnichovské
středoslovenského města,
stálí hosté, lidé rdzD\fch střetech
pod zeleným stro-
společenských
republiky
kde se scházejí
vrstev a kde v ost-
odhalují své charaktery,
jí se se svými trápeními i radostmi a
nadějemi
svě~u
na lep§:(
budouenost. Hru nastudoval s kolínskými herci hostujíc:! slovenský režizér Emil Spišák. Ve a
vytvořil
zaslou~ilý
hře
podal nejlepš:C výkon
jednu ze svých nejlepších divadelních postav praeovn:Ck kultury Karel
vadlo nastudovalo tuto hru k národního povstání a kých divadel v
poct~ 40.výročí
se jí
zúčastnilo
~íbremi.
Hru
~elenský.
přeložila
Kolínské diSlovenského
přehlídky středočes
do
češtiny
Valerie
Sochorovská, hudbu složil Viliam Šechný, výpravu a kostýmy navrhl Štefan Bunta jako host. Hráli: Eva Kelemenová, Jitka Součková, Jiří Sequens, Miroslav Vlček, Karel ~elen ský, Roman Holát, Rudolf Horák, Milan Livora, Petr Herrmann, Jiří Ptáčník, Zdeněk Štěpánek, Jaroslav
Toi,
Luděk
Nešleha, Svatopluk Šíp jako host, Luboš Votroubek jako host, Jiří Brož, Jan Schmidt, ~eatmir Souček, Vlastimil Kejklíěek,
M.Papoušek, L.~žička, ZD.Mikšovský, M.,Češpiva, O.No-
Yák, P~Beneš a M.Moravec. Inspicient Čestmír Souček, text sledovala Giza Skálová. Ve.hře hráli všichni herci /muži/ kslínského divadelního souboru a divadelního personálu.
včetně
režizéra, inspicienta
2.8S.
Dne
3.června
1984
p~ekvapilo
kolínské divadlo své
nejmen!í div'ky premiérou pohádkového muzikálu Vladimíra ěorta
"Pohádka o líných strašidlech". Hlavní myšlenka po-
hádkové hry by se dala "Sez práee nejsou
S'chmidta a
výpravě
v,yjád~it
koláče".
Milana
známou lidovou moudrostí
Pohádka byla hrána v re!ii Jana Čecha.
Hudbu složil Pavel Eliáš 1
korepe,tovala Eva Kašparová a choreografii vedl jako host ~UlllJ)el:fk.
Jan Na~a
Hrály: Radana Herrmannová, Marcela Nohtnková,
Kreeiová ~ Olga Želenská. Inspice Eva Audolenská, ná-
pověda
Giza Skálová.
Dne t9.fíjna 1984
skou premiéru komedie Vemjaminorlče
měla
v kolínském divadle
současného sovětského
českosloven
dramatika Emila
Braginského "Podnájem s podmínkou". Blavrúm
tematem této komedie s vážným jádrem jsou vztahy mezi mužem a ženou, rO.zné podoby lásky a problematika vz:tahd v praeoYnim kolektivu. Hra se stala velkou pro Janu Jlskrovou v hlavní roli. Text
here~kou příležitostí
přeložil
z ruštiny
Otakar :Blanda. Scénickou hudbu složila Eva Kašparová, která měla
také korepetici, režii Marie Lorencová, výpravu navrhl.
jako ho·st !romáš Moravec a kostýmjf jako host Jitka Moravcová. Hráii: Jana Jiskrová, Na~a Kreclová v alternaci s Jit-
kou
Součkovou,
Jif'ina Chlumská, Lenka lišerová, Olga
ská, Eva Kelemenová, Bro~.
Inspiei
měla
Rudo!~
Horák, Rudolf Pechan a
~elen
Jiří
Eva Audolenská a text sledovala Jadwiga
Brul! ková. Dne 2.listopadu 1984 se konala na scéně kolínského di-
vadla premiéra hry Barnese
"XIV.hrabě
současného
anglického autora Petera
Gurney". Tato velice zajímavá brilantni
186. tragikomedie nastavuje zrcadlo barokní anglické vyšší společ5nosti,
zatí~eo
ve které láska k% k lidem byla
č:Cmsi
nenormálním,
brutalita p'nd vzbuzovala respekt. S velikou dávkou
invence ji nastudoval režizér Michael Tarant, jehož inscenace vyvalab -opnávn~ný zájem publika i kritiky. V titulní roli
poněkud
vyšinutého
dědice
vel.kého rodového majetku ex-
eelov~Fl Jiř:l Ptáčník. Hru přeložil
Otto Ornest a na jejím
nastudovánf se pod:Cleli vedle režizéra Michaela Taranta odborný poradce MDDr. Jan Cimieký,CBe, seénarista Milan ~ech, kostymérka Alena Balejová jako host, pohybový spolu-
praeovník Petr Koželuh jako host, hudební spolupracovnice IVa
Ka~arová
roslav
a asistent režie Gustav Bubník. Hráli: Mi-
Vlč5ek, Luděk
Nešleha, Karel
~elenský,
Jaroslav To(,
Gustav Bubník, Helena Malehová, Roman Šmejkal, Jiří Ptáč Souč5ková,
ník, Petr Herrmann, Jitka
dana Herrmannová, Stanislav Lehký,
Marcela Nohýnková, RaZdeněk Štěpánek,
Roman
Šmejkal, Martin Otava, ~estmír Souč5ek. Inspicient Čestmír Irena Fuchsová.
s·ouč5ek, nápověda
Dne JO.listépadu 1984 tentokrát francousská, d:Clo
měla
premiéru další veselohra,
souč5asnébo
pafížského autora
Marca Camolettiho "Létaj:Ceí snoubenky", v originále "Boeing-Boeing". V
pařížském
nepřetržitě
celých šest let a je z dosavadních
divadle Comédie Coumartin se _hrála pěti
rových komedií nejlepší. Vtipný dialog a divácky situae-e vypravují
příběh
o tom, jak
dvěma
motaly hlavu letušky, vracející se ze krátkou dobu do
muždm
zámořských
Paří~e. PřeložilaEr!enie
auto-
vděč5né
fádně
za-
letd na
Jand. Režii
měl
Jan Schmidt, scénu navrhla jako host Alena Balejová, kostý-
my Milan
Čech,
hudbu
slo~il Ji~:!
Hruška. Hráli: Jaroslav
Součková,
Tot, Radana Herrmannová, Jitka
Milan Livora,
Eva Kelemenová, Dana Bertdňková, alternovala Jiřina Chlumská. Inspiei
měla
Eva Audolenská, text sledovala Jadwiga
Hrušková. Dne 21.prosince 1984 uvedlo kolínské divadlo svoji poslední letošní premiéru,
jí~
b;yla slavná. komedie Willi-
ama Shakespeara "Mnoho povyku pro nic". V pohostinské re~ii
šéfa plzeňské činohry Oty Ševčíka vzniklo vyvá~ené a představení,
dynamieké
pat~ilo
které
největším úspěchOm
k
kolinského divadelního souboru v posledních letech. V rolí~h
pat~:!
Blaženky a Beneše, které
k
nejkrásnějším
pearovským postavám, se
představili
Jiskrová a
v alternaci s mladým
Jiří Ptáčník
shakes-
a se ctí obstáli Jana členem
souboru
Stanislavem Lehkým. Před
dice kolínské divadlo rodní
uskutečnilo ji~
letními prázdninami
~céně
na
nádvo~í
umělecký
v duchu tra-
zájezd do Kutné Hory. V pfi-
Vla§ského dvora se dne
15.čermna
1 984 · pf>eds·tavilo tentokrát premiérou komedie s "Sto dukátd za Juana" autord Vladimíra a
Zdeňka
písničkami
Dvořáka,
textaře,
Petra, hudebniho skladatele. Relizér Miehael Ta-
rant proved·l ve
hře některé
úpravy" kterými
chtěl
obrátit
po:zornost diváka k Cervantesovým "Mezihrám", z nichž inspiraei autor textu Vladimír operetních manýr, poplatných a zdOraznit vídalo
činoherní
v této
době,
a oprostit hru od
v níž komedie vznikla,
jádro veselohry, jak to
mo~nostem činoherního
Představení
Dvořák,
čerpal
ostatně
odpo-
souboru kolínského divadla.
úpravě měla
velmi dobrý divácký ohlas
1&8.
a byla vyprodána. Slibn'
v~kony
podali ve
hře
noví
členové
hereekého souboru Stanislav Lehký a Roman Šllejkal. V ti-Lulmí roli vynikl Gustav Bubník. Na inscenaci hry se podíleli: refi• Michael Tarant, seéna Milan Čech, kostýmy Mii&B Tom᧠Morave-c jako host, t!hor•ogra:fie Petr
Ko~eluh
jako host, ko-
repe'tiee Eva Kašparová. Hráli: Gustav Bubník, Dana Bart.o.ň kevá, Karel ~elenský, Helena Malehová, Roman Holát, Jifina Luděk
Chlumská, Petr Herrmann, Jana Jiskrová,
Nešleha, llilan
Livora v alttrrnaei se Stanislavem Lehkým, Jif'í Sequens v al.t-erna·ei s Romanem šmejkalem, Lenka Fišerová, Hana Csivi§ová jako host, Čestmír Souček. Hrál taneční orchestr Universal pod ~í~ením Ji~ího Hru~, inspicient Čestmír Souček, te~ sledovala Jadwiga Hrušková. Hra byla v tomto krásném letním pO.sobišti kolínského divadla s 22., 23., 28., 29. a Ředitelství
30.června
úspěchem
reprízována 16., 21.,
?.července
a 6. a
1984.
divadla pozvalo také letos k pohostinskému
vystupování na kolínském jevišti cizí divadelní soubory. V sobotu dne 18.února 1984 hostovalo v kolínském divadle pra?tské "Divadlo E.F.Buriana" se nými pod
společným
č-tvrtek
:f'ra§kami, hra-
názvem "Svadby a la Longen". V jedné z
nieh vystoupil v hlavní roli národní Ve
dvěma
umělec
dne 23.února 1984 pfedvedl v
ský divadelní soubor hru jednoho z
Josef
Větrovec.
Kolíně
kladen-
největš:ích světových
sovatel-a nedávné minulosti Williama Saroyana "Divadlo ta". Opakoval ji pak
ještě
a v sobotu
a v pátek
17.b~ezna
V· pátek dne
9.b~ezna
v sobotu
10.břesna,
30.b~ezna
spi-
svě
v pátek 16.
1984.
1984 hostovalo na kolínském jeviš·:...
ti Krajské divadlo z Pfíbrami s populární veselohrou Vladi-
sleva lého
Vančury um~lce
Hru pak
"Josefina" v nastudování režizéra zaslouži-
Antonína
p~íbramský
Dvo~áka
soubor reprízoval v sobotu
v sobotu
t2.května
ř.června
1984, pro školy pak
Vedle
a s hudbou Václava Zahradníka.
a ve
p~edstavení
st~edu t6.května
ještě
a
ještě
26.~íjna
dne
na jevišti divadla
ský divadelní soubor i
24.b~ezna,
~tvrtek
ve
1984.
p~ipravil
kolín-
tak zvaných "malých
několik po~adO
forem"" a pfi-edvedl je v klubu divadla. Herečka Jiřina Chlum120. . ská s·e-atavi-la a nastudovala ke ft4tflla výročí narození kolíaskéno rodáka básníka Josefa Svatopluka Machara pásmo poezie "Zde by m~ly kvést rOže" a herec Zdeněk št~pánek sestavil a mrstudoval
z veršd
po~ad
současných
básníkO pod ná-
zvem "Alespoň jedna p~ee po člověku lidská věc". Režisérka Marie Lorencová nastudovala s herci divadla, soeialistické práce, avantgardě..
kého
a
divadelně
členové
koncipovaný
členy
po~ad
Brigády
"Pozdrav
Socialistického svazu mládeže z herec-
s~uboru p~ipravili
ke stému
výročí
narození Antonina
Zápotockého pásmo "Barunka". Na svém zájezdu do umělec-ký
reprízu
Poděbrad
dne
7.června
1984 sehrál
-soubor kolínského divadla jako svou derniéru 75.
představení"Malované
milování"
nejúsp~šnější
svoji
inseenaei posledních let. V ·ned~li dne 27 .-května t 984
p~ipravili členové
listického svazu mládeže z kolínského divadla "Den ných
dv•~í~
jako hezký dárek kolínským
ku, "Mezinárodnímu dni
prvního
června.
d~tť v~•mi
dětí",
dětem
který se slaví
otev~e
k jejich svátka~doročně
Dopoledne i odpoledne provádili
prostorami divadla, ukázali jim
Socia-
skupi~
jevišt~,
záku-
jsem již v soupisu plesO uvedl •. Vedle toho organizovaly doplněná
rtlzná 'eftá:n:! !lend brigád socialistické práce, kulturním
peřadem
rdho dne žen: dal
společenským
například
řady
tancem, oslavy Mezinárod-
závodní y;ýbor ROH v Tesle
kromě reprezentačního
listopadU 1 984 nim
a
plesu
ještě
společenské taneční
17.května
uspořá
1984 a 21.
zábavy s kulturními po-
pre kolektivy brigád socialistické práce v Družstev-
ďomě.
· Te všechno jsou jen ni a
kulturn~
v samotném
výchovné
Kolíně
namátkově
vybrané
činnosti orborářskýeh
členy
kulturní a
kultur-
organizací;
je ke stovce závodních výborO
n:o odborového hnuti a každý z nich ve orgmi-zuje pro své
příklady
větší či
společenský
Revoluční
menši
míře
život, vy-
užití jejich volného času, umožňuje jim bezplatně návště vu kalturnieh podnikO v
Kolín~,
vozí je do divadel a na ji-
né kulturní akce do Prahy nebo za kulturními památkami po celé naši vlasti. Větší
závodní výbery ROH mají vlastni odborové kni-
hovny, vedou závodní kroniky a v podnie:fch Koramo, Tatra, Tesla, Kablo a Ob·ehodn:f tiskárny jsou
dobře zař:ťzené "'síně
'tradic", v nichž je·na p:fsemn!eh dokladech i exponátech dř:ťv~jšich
nikO.
výrobkO dokladována historie i
Okresn:ť
současnost
odporová rada ustavila komisi pro
pod-
dějiny
zá-
vodd, která metodicky pomáhá je·dnotlivým podnikOm. a závoc!Om zpracovávat jejich historii. Každá brigáda socialistické
práce vede od svého zal.ožen:f vlastni kroniku.
Podobnou činnost
kulturn~
výchovnou a
vyvíjejí pro své
členy
kulturn~ společenskou
i politické,
společenské,
zájmové a sportovní organizace Národní fronty. se
na
vesm~s
svých klad
ělenti
ěeský
p~íslu~ných
myslivecký svaz
o myslivost, rt\zné "'0 z-1-atau
politických a odborných znalostí
roz~i~ování
v
srnčí
mysli~sti,
sout~že
zájmových oblastech. po~ádal
pro
členské
T~tk nap~í
kursy pro nové zájemce
členy
i
d~ti,
t~eba sout~ž
červnu, měsíci
trofej", rdzné besedy a v
slavnostní
Zam~~valy
po~ady.
schtize s kulturními
Základni organizace Českého svazu protif'a~is~ickýeh bojov-· níkd ·se
zam~~ila
v nichž
~eznamovala
proti
f'a~ismu.
na
pořádání p~ednášek
zejména mladé
V roce 1984
3 729 mladých. Kolínští
posluchače
uspo~dala
4 276
a besed, které vyslechlo
a besed pro
ve~ejnost 1
s bojem lidu
67 takových
p~ednášek
z toho bylo
posluchačO,
letos také
odbojáři uspo~ádali
ěty
~i
autobusové zájezdy po stnpáeh partizánskýeh bojO, jichž
8e
zdčastnilo
120 osob, z toho 46 mladých.
Aktivní byly v baráč'nieké
ské
kulturně
výchovné
obce: Sdružená obec
vice" na Zálabí i Sdru!ená obee n~
VI.
Po~ádaly
činnosti
baráčníkO
baráčn:íkO
i
obě
kolínČičo
"Staré
"Rozvoj" v Kolí-
oslavy Mezinárodniho dne žen, pfoednášky,
besedy, záb~é pořady pro děti i zájezdy svých členti do rdznýeh památných míst ČSR. Obec "Staré Čičoviee" uspo!ádala ďne
voj"
1B.l1nora 1984 d~tský
"Staročeský baráčnický
bál" a obec "Roz-
karneval.
Z!f·ostatn:ími nezOstal.y ani sportovn:í organizace, vedle své sportovn:! turn:ího a
činnosti
společenského
se podílely i na
života ve
v,ytvářen:!
měst~. Napřiklad
kul-
tak ma-
lá jednota, jako je TJ Štítary, uspof'áda:na během letoěního roku
čtyři taneční
tělovýchovné
né
zábavy s vysokou
pořádaly reprezentační
organizace
vané plesy, jak jsem již na jiném Na
městě
ta ve
pfi
i masko-
uvedl. společenského
živo-
se podílely i kolínské školy organizováním vlast-
:n:fah kttlturnich akcí a zejména řadeeh
mistě
bohatého kulturního a
vytváření
úrovní. Ji-
společenskou
účinkováním
nejrOznějších příležitostech,
v kulturních po-
konferencích, Slav-
nostních sehOzích a zábavných podnicích jiných organizací. ~aké činnosti
kolínští
do bohatéhb fondu
šem
městě. Kromě
kň"
sp~číval•
v
svou
lékaři přispěli
toho, že
jejich
pořádání přednášek,
výchovnou
kulturně
kulturně
výchovného života v na-
uspořádali
svdj "Ples zdravotn:í-
v
přínos
kulturně
výchovné
činnosti
besed, v publikování odborných !lánkd
a stati se zdravtrdckou tematikou. V celém kolínském okrese
měli
letos zdravotníci na svém
akcí, z toho padesát
~lánkd
a jednu televizní relaci. na tatG temata:
Péče
v
3 140 takových
kontě
~isku,
Obsahově
osmnáct rozhlasových
byly tyto akee
o mladou generaci,
Péče
o
zaměřeny
~enu,
Infek•
čni nEmi
ta a práce, Prevence ložené akce
onemocnění,
"Denně něco
a zejména pak na široce za-
pro zdraví" a "Správná výživa Xaldý
den". Přednáškovou činnost měla
ve své náplni a ve svém poslá-
ní Socialistická akademie ČSSR. Její kolínská organizace letos ce než
opět rozšířila třicetileté
svoji
historii
činnost
a poprvé ve své již vi-
překročila
v
počtu
provedených
hranici dvou tisíc. V celém kolínském okrese
předná§ek
2 460
uskutečnila
lektoři
1983, její
hodin. Tímto
to je o 734 více než v roce
předná§ek,
tak
odpřednáěeli
počtem přednáěek
v tomto roce
se umístila kolínská orga-
nizaee Socialistické akademie na druhém okreW;Y
Středočeského
Českéseeialistické
V ně
'let-oěním
kraje a na 32.
místě
mezi dvanácti
mezi 75 okres,y
místě
republiky.
roce vydala Socialistická akademie v Kolí-
svdj prvni "Sborník" sestavený z prace:í svých
pravil-a jej akadgmi~
v
3 811
ediční
Kolíně
člen\\. Při
komise okresního výboru Socialistické pod vedením
Podnik racionalizace
a
ř:ízení
Zdeňka
Bisingra, vytiskl jej
výpočetní
techniky minister-
stva zemědělství a výživy ČSR, od§těpný závod v Novém Městě nad Cidlinou. V tomto sborníku jsem ském rodákovi Otokaru Fischerovi, zeninám v
loňském
otisklčlánek
věnovaný
o kol:ín-
jeho stým naro-
roce. Protože vím, že za padesát §edesát
let nezbude po tomto pamázHi sborníku ani památka, C*dě~ím s-e snad budoucímu to
článek
čtenáf-i
této kroniky, když zde
op:íěi
ten-
doslova:
V roce 1983 uplynulo sto let od narozen:! básníka a vědce, vědu
pro:r.PhDr. Otokara Fischera.
organizace pro
a kulturu Organizace spojených národ\\ UNESCO
jeho sté narozeniny do svého čí
Světová
osobností
celosvětového
kalendáře
mezi významná výro-
významu, ale v
Kolíně proělo
je-
přímo
na-
ho jubileum celkem bez pov!imnutí. A pfaece se zde bízela
příležitost
zařadila
využít v rámci probíhajícího "Roku
kého divadla" v repertoáru kolínského divadla bu
čes
některé-
bo z jeho originálních dramat nebo alespoň jeho brilantního př&kladu některáho
ze
světových
klasiekýeh dramatických
výročí
Nic t'akevéhe se nestalo. Stého
děl.
tak významného drama-
tika, kolínského rodáka, si nikdo v divadle
nepov~iml.
Pro-
to eheeme vzpomenout alespoň zd_e třeba jen velmi stručně !ivota a díla této veliké postavy
na~í
národní kultury a
vědy.
Fischer se narodil
Ot~kar
mě čp.-46/III
na
1883 v
Kolíně
v Zahradní uliei. Pocházel z rodu
skýeh pednikat•l'O., my~lu
20.května
začátku
jedněeh
v
do~
česko-židov
ze zakladatel-o. kolínského pro-
druhé poloviny minulého století. Jeho
děd
Jakub Fischer zakoupil se svým bratrem v roce 1860 olejnu v
čp.
46/III, založenou zde v roce 1855 inženýrem Selikov-
ským. Otec Otokardv, Pavel Fischer, ji
převzal
v roce 1879,
ale jt! za tf>i roky ji prodal bance Union a postavil novou ole·jnu na Zálab:f v
čp.
239/V. Ani tu
v~ak
dlouho neudržel,
nebol neměl mnoho úspěchd v podbikání, a v roce 1896 ji musel také prodat. Pavel Fischer nebyl tedy věestranně
ně
pokrokovým
úspě~ným
člověkem.
podnikatelem, ale byl
Když byla
například
v Ko1:!-
v roce 1889 vybudována první teleeonni si{ o deseti účast
nicích, byl Pavel Fischer mezi ném, kulturním a ně činným.
deseti. Také ve
společenském životě na~eho města
Nalézáme ho jako
spoleích, je
těmito
člena
členem městského
i
činovníka
zastupitelstva a
v
veřej
byl aktiv-
několika městské
rady,
je spoluautorem provoláni z listopadu 1883 k zalo!eni Divadelního dru!stva, jehož cílem je postaven:! nové divadelní budovy v
Kolíně.
Qtokar Fischer ztrávil ve svém rodném 6~
neeel:feh dVanáet.svého !ivota.
Přesto
městě
jen prvních
rodi!tě v~dy
na své
rád, -i kdy! kri tieky, vzpomínal a vyznal se z lásky k některých
nejen v
slUODlm svcého 'tvářnost
na
v rozhlasovém projevu v cyklu "U nás
doma,._: · "Ce v§echno se ce na
zpovědi
ze svýeh básní, ale i ve své
~ivota
němu
vyno~i
a osudy
města
rodáku kolínskému pf-i vzpominz doby kolem roku 1890?
Labe
se svými ium:ivými jezY' u Formánkova mlýna, malý ostrov, kde bzučelo
hráyaJ.-a Kmochova hudba, a vel.kf, kde to mi kcmáry a kde se
děti
~lavet, pr~stranstvi,
Bartolomějské,
stával s·trýcOv dOm, obdélnik
učily
temp
věžemi
jemuž se fikalo Vajta, s
tera a gymnasia, návr§i němu!
počítáni
za kfaiku a za
píchajícíklál-
okresní soud, proti
náměstí,
je!tě
bez Bil-
kove pamniku, s eizoeizim smlouvánim a nabízením v obchodech, S'
železáf-ským krámem ČervinkO, s lékárnou a se závo(fy sukna
a
střižnih'O
páni pM la
zboží i s kavárnou U modré
černé
kávl
sleč~ Rolčikové,
tiletá
dělávali
dnes už zesnulí
své jizlivé žerty,
kam ehodivala
děvčata zaučovat učitelé
se ve
dospělá,
vyučování,
viditelné
D.1•••
ovdovělá
otylí
dětská
to jest
ško-
čtrnác
a na Zálabi boditi,
Hráskf a Stárek, v
koeCfukace hoehO a dívek, plavovlasá asi vdaná,
hvězdy, ~de
tfaidě,
děvčátka,
kde byla
dnes dávno
nebo zesnulá ••• Ale co je ve vzpomínkách
nejzřetelněji,
jsoa továrny a jejich komíny, kom1-
Maj Kolín, tot město nej~t.lejšiho dětství a prvního
ehlapeetvi, ani ne do dvandetého roku. A je to Kolín prOmyslový,
horečného ~sili
tak jsme
říkali
a malých fabrik. Stará továrna,
podniku, kde
v Zahradní uliei na
později
byl závod KoeverOv,
Kouřimském pf-edměsti!
Velká zahrada tam
hraničila
s ulici jménem Kamenice, tam pro nás
svět ěarodějnic
a zlých
začal
Otokar Fischer v zálabské
škole v Mnichovické ulici a odtud ci. Ve studiieh pak versit~ Ka~lově
zaainal
uličnikO ••• "
Svoji školni docházku ré bylo tehdy ve staré
děti
na gymnázium, kte-
z roku 1860 v Kutnohorské uli-
budově
pokračoval
v Praze a na
p~ešel
na gymnáziu v Praze, na Uni-
německé universitě
V tioce 1895 dosáhl hodnosti doktora filozofie a pak pdsobil v universitni
v
Berlině.
několik
v Praze se svým
knihovně
let
generaě
nim druhem básnikem Otakarem Theerem. V roce 1909 se habilitoval praei o švýcarském básniku Gottfriedu Kellerovi na Urtive~sitě Karlově :mimo~ád'Dým
jako docent, v roce 1917 je jmenován
a v roce 1927
literatury na pratské
~ádným
profesorem Jako
universitě.
dějin německé
germanista se
vědee
pak zúčastňuje několika světovýeh sympozii, rok p~ednáli na universitě
v Gentu a
jako expert Univers·i ty
p~ile~i tostně
Karlovy ve Strassburgu a na
Sorboně
v
Paři~i.
V roee 1911 se Otokar Fischer o!enil. Jeho prvni pani
Bia~ena
~ena
Bassová, rozená Bau§ová, vzpominá na své sezná-
meni s Otakarem Fischerem ve svém
vypráv~ni
básniku Otokaru
Š11:orehovi-Marienovi: "To bylo tak: mj otec, bratr známého přirodovědce
Bohumila Bauše, byl
~editelem
pra!ské plynárny
pod Rajskou zahradou, tam, kde dnes stoji budova ROH. jsme
v~likánský
sedmipokojový byt, a protože moje maminka
byla od svteh útlých Yýeh v td a
domě
věded.
ěty~icet
M~li
osiřelýeh
let vychovávána u Náprstko-
U Halánkd, znala odtamtud mnoho A tak
ka~dou neděli
se u nás
uměle~,
literá-
shroma~~ovalo
na
významných hosti. Jednou profesor Arnošt Kraus,
~n~.
~00.
k pravidelným
kte~ pat~il
val svého bývalého něja~
našich
poz-
ned~li,
mladého Otokara Fischera, aby jej
~áka,
k nám doprovodil. Otokar nejsou
náv§těvnikOm
chtěl nejd~ive v~dět,
dcery na vdáváni, o
něco
jestli u nás
takového že nemá zá-
jem, a-le Kraus jen mávl rukou a Fischera pfiivedl. A vidíte, ještě
e-hyt-i-1 se drápkem hned na poprvé. Já byla tenkrát nervigtka a ehodili jsme spolu
navštěvovala
jedená-riém roce vdávala, S &tokarem jsem zdstala v želstvi
skončilo,
několik
p~telském
především
Ale jeho láska k divadlu, kterou dáni
přivedla
let. Když jsem se v jsem
ještě
universitu.
styku, i když naše man-
a to až do jeho smrti."
Otakar Fischer byl jej
básník, myslitel a
zdědil jiště
vědec.
po svém otei,
nejen ke komponováni divadelních her, k
světových
mi-
p~eklá
dramat, ke psaní divadelních kritik a referá-
td a ke zkoumáni divadelní historie, ale i k
praktick~
pd-
sobeni v divadle. V sezÓně 1911-1912, ještě za Jaroslava Kvapila, se stává d'ramaturgem lfárodniho divadla. Podruhé pfichán do Národního divadla v roce 1935 po smrti Karla Hugo Hilara jako šéf !inohry naši první divadelní scény. V této fUnkci pracuje až do své smrti, prosazuje na Národniho divadla inscenace kových autord domácieh i nohry se hrají p~ekladu
přes
zahraničních.
Fuente Ovejuna
německou
i klasických pokroZa jeho vedeni
či
odpor reakce takové hr,y, jako v jeho španělského
v roce 1935 a zejména pak v vlasti
současných
jeviště
době
autora Lope de Vegr
nejvyššího ohroženi naší
fašistickou hrozbou
protiválečná
a
pro~i
imperialistieká dramata Karla Čapka Bílá nemoc v roce 1937 a
příštího
roku Matka.
Národní Tvá~
umělec
sv~
Ladislav Pešek ve
bez masky vítá Otakara Fischera
p~i
vzpominkové knize jeho
p~íehodu
do
llárodníhG divadla slovy: "Za Fiseherem je kus práce, kterou
pro
udělal
na
p~ednáší
tragi-ekém
českou
kulturu. Ve svých dvaapadesáti letech
universitě německou
údělu
básníka. Na konci první
lo Národní divadlo jeho nikejte·!
literaturu. Píše verše o
p~ekladatel
z
a
války hrá-
a Herakla. Je také vy-
~emyslovce němčiny
světové
angličtiny.
Jeho kniha
'"K dramatu11 mi pomohla chápat tvorbu Dykovu, Mahenovu, Theero-
vu, Arnašta Dvo~áka a dalších našich autord. Časopis 'Jeviště; který--založil s va.del.nim
Jind~ichem
Vodákem, byl myslím nejlepším di-
jaký u nás kdy vycházel. Ano, v celé je-
časopisem,
ho pMci je obsažen
náz-or na
vyhraněný
české
divadlo a
čes
kou kulturu. Otakar Fischer je velká osobnost ••• ~íká, že chce stále zvyšovat s dobou •••
umělecká
ž-e chce
~:Cká,
kritéria a uvést je do souladu
dělat
divadlo, které bude v souladu
s t:C-m, č:Cm žijeme. 1\lysl:Cm, že je to správné. Sezóna 1 9351936, první sezóna, kdy vede divadlo. Už v této sez~ně se hraje jeho ~en:C
p~eklad
a významná úprava Lope de Vegova "Vzbou-
na vsi", hraje se Gribojedovo
"Ho~e
z rozumu",
Vanču
rovo "Jezero Ukureve", JiráskO.v "Gero", Shakespeardv "Caesar",
Kornejčujdv
"Platon.
bečet".
To, co Otakar Fischer
prohlásil ve své nástupní řeči, uskutečňuje krok za krokem. Lidé se zase hrnou do divadla. Nástupní
řeč
Otakara Fische-
ra, v níž akcentoval pdvadn:C S1l\YS1 a posláni Národn:Cho divadla, se dnes ukazuje až
neskutečně
proz:Cravá a pravdivá."
Bohužel, tragedie Fischerova života mu nedovolila dokonči-t započatou
práci v Národním divadle.
Zemřel
náhle dne
301. 12.bfezna 1939
raněn srdeční
mrtvicí pfi
o okupaci
zprávě
Rakouska hit1erovským Němeekem. Karel Čapek, který právě tak jako Otokar Fischer se nemohl mu a dy
~emfel stejně
nap~al,
že "jeho
tragicky jen ehor~
smířit
je!tě nedohran~
očekával tragiek~
rod, a první v pad'la do
:Pf:ťm~
kter~
padl, když
pěst
krutě
ku
v
na
divákem,
n~rozený
nelítostného vraha dobezpečného
Terezíně.
2.dubna 1891 v
Universitě Karlově,
domova. Jeho
postihl celou jeho rodi-
r:m. Jeno maminka a sestra zahynuly v filozo~e
zmučeným
postihnou jeho vlast a jeho
blízkosti jeho dosud
Fischer,
teh-
srdce doslova prasklo ve chvíli,
pfedtueha se splnila a osud Jose~
něm,
tragedii." Fischer jakoby v pfedtuše
rány,
fadě
po
několik měsíc~
kdy byl Otokar Fischer jen úzkostným a při
s nástupem fašis-
Kolíně,
Bratr PhDr. docent
dějin
pracoval skoro celou vál-
a podával zprávy do L0 ndýna. Skrýval se v
megalitě
Hradel Králové až do doby, než byl objeven, a byl popraven dne 19.února 1945 v Brandenburgu. Také Fischerova druhá manželka Milena, rozená Balcarová, kém koncentracn:fm Profesor
táboře
Jindřich
skončila
život ve fašistic-
v Ravensbrffeku.
Vodák napsal v nekrologu o Otokaru
Fischerovi: "Bude'-li se hledati jediné t1hrnné bytost a práci Fischerovu, sotva se vymyslí havější
označení
pro
nějaké p~ilé
než to, že to byl druhý Vrchlický v omlazené a zmo-,
derněné podobě,
stejně
nadaný všemi možnýmd literánimi vlo-
hami, stejně unášený jejfeh tlačícími popudy a vzněty, stejně
jatý plodistvou a vzmáhavou vášní,
ný krásami a dovednostmi
for~"· Ov~řme
stejně
rozkocha-
si pravdivost Vodá-
kovy lapidární charakteristiky jenom letmým pohledem na Fi-
scherovo životní dílo.
Do
české
literatury vstoupil Otokar Fischer v roce
1906 esejistickým debutem v Lumiru a v
Šaldově Novině
publikoval
jako lyrik
pod pseudonymem Ot.Frey, i když pordznu
drobněj~í věci
již od roku 1903. Na životní dílo
básn:fka,dramatika,
př-ekladatele,
vadelnfho kritika,
vědce,
měfeno
současně
jen ne·eelých
literárního historika, di-
pedagoga a publicisty mu bylo vy-
pětatficet
let. Fischer jich
plně
vyu-
žil a zanechal za sebou opravdu úctyhodný kus práce. Fischerova poezie, uložená v jedcmácti básnických sbírkách: Královstv:f h~, Hl~s.y,
Ozáfená okna, Hofíe:f kef, Léto, Kru-
Pefeje, Poledne, Rok, Host a v_posmrtné sbírce
P~sleďni básně,
je rázu ~ilozofieko meditativního, osobního
i národniho. Byl lutna;~
světa,
označován
jako ahasverovský
hledač
abso-
elegik težkého srdce a tragického rozporu, filozofic-
ký lyrik a životní problematik, mistr
vybrou~ené
formy a
teple meJ.odickýeh pisňovýeh ver~d. Ve své básnické tvorbě byl blizký Otakaru Theerovi a Viktoru Dykovi, beze sporu byl žákem a následovn:fkem Jaroslava Vrchlického. Fo·Fischerovi básnikovi nastupuje Fischer dramatik. Roku 191"7
přichází
na
jevi~tě
jeho prvn:f divadelní hra, ti-
tánská tr-agedie "Faeton". A po ní následuji rychle za sebou dal~idramata,
velké
dějinné
:fresky, v nichž Fischer po
svém reaguje na paradoxy lidského života a blémy
času:
v roce 1918 tragedie posledn:Cch
společenské
pro-
člend českého
panovniekého rodu "Ffemyslovci", v roce 1919 tragedie titanismu "Herakles", v roce 1921 tf:Caktová komedie •orloj
svě
ta", odrážej:Cc:C jeho pohled na velkou ruskou revoluci, v roce 1925 hra "Otroci" filozoficky a dramaticky
osvětluj:Ceí
prob·lém vzpoury
vyd~děných
mas pntf)i tyranii. Na ještě
Fischerovy dramatické tvorby stoji libreto k
začátku
v roce 1916 jeho
Vitezslava Nováka "Karlštejn'*, zpracované
opeře
podle známé Vrchlického veselohry "Moc na zi jeho veliká dramata je vsunuta
me-
Karlštejn~",
netišt~ná
veršovaná aktov-
ka "Jupiter" z roku 1919 a jeho dramatickou tvorbu uzavírá arama "Kdo z koho" z roku 1928.
konversačni
převyšuje
Fisehera básníka a dramatika však daleko konaloBti a
překlad&. s;i
rovským největš·i
Fischer
šířkou záběru
mistry a
básnfky a potom
vybírá ze
překladatel.
sv~tové
dramatiky
především
Ke svým mist-
literatury
nejslavn~jši veličiny
do-
op~t
jen
všech dob. Pf>ekládá Johanna Wolf-
n~mecké:
ganga Goetheho, Friedricha Schillera, Heinricha von Kleista, Heinricha Heineho, Silesia Angeluse, Friedricha Nietzseheho, Franka Wedekinda, Hugo von Hof'mannsthala a Ferdinanda Brucknera; anglické: Williama Shakespeara, Christophera Marlowa, Rudyarda Kiplinga a Percy Shell.eye; francouzské: Francbise Villona, Piera Corneille a Moliera; belgické: Vermeylena a špan~lské:
Verhaerena; gejeviěe
mezi
Puškina. Fischerovo
nejvýznamnější
sv~tové.
Lope de Yegu, i ruské: Alecandra Ser-
Ke sv:fm
ností a snahou po
básnické
tlumočníky
dosa~ení
při současném
lu.
se, jak sám
maximální
zachováni i
řekl,
dílo ho
řadí
nejen naffe, ale i
překlad&n přistupoval v~dy
správnosti Sna~l
překladatelské
se vší
v~rnosti,
zodpov~d
přesnosti,
libozvučnosti
originá-
"podávati je tak, jak by je po-
dával básník sám, kdyb,y byl mým vrstevníkem a psal mou mateřštinou."
nebyly
ješt~
sti~eny.
Proto jsou jeho básnické dnes, po více
překlady
ne~·polovině
stále
~ivé
století, nikým
a
před
lDS.
Fischer ní historií
vědec
se obíral
německou
ního profesora
pfedev~ím
filozofií a literár-
vzhledem ke svému povolání universit-
německé
věnoval
literatury, ale
se i studiu
filosofie a literatury francouzské, anglické a literatur slovanských, z·e;jména literatury ruské. První své studie a
sta~i
psal
německy,
;ji~
v
roce 1908 publikoval
G~ UJ.-;-:._.L,
prf!ei o poezii Hei.Aricha Kellera "Die Heinri:eh"-, v roce
1 909
letech 1912•1914 vydal
vědecké
~rl.ume
des Grtblen
studii •zu I:mmermanns Merlin" a v t~i
rozsáhlé monografie
německých
romantika: "Heinrich von Kleist a jeho dílo•, "Friedrich lVietzseh.-" a "Heine". V roce 1917 vychází ;jeho pfehled a výklad
smě:rtl
v
německé
vědě
a francouzské
"Otázky literár-
ní psychologie". Praxe dramatika a pf>ekladatele dramatických vedla Fischera i k Z
těchto
v:fvoji
zdrojd
ěeské
vědecké ěinnosti
vyvěrá
dramatiky z roku 1919 "K dramatu" a
"Dějiny ěinob.ry
vydané k
jibileu50.v;froěí
jako jeden díl
oboru. konečně
i
Národniho divadla do roku 1900", Národního divadla v roce 1933
~estisvazkového reprezentaěního
ny Národního divadla". 'V
r~ce
1983 byla
jako samostatná kniha v rámci "Roku výroěí
divadeln:ťm
jeho soubor kritických studií o
ro-z:sáhlé
stému
v
pf-i-
děl
ta~o
ěeského
díla
"Ději
práce vydána divadla" ke
otevf>ení Národniho divadla a ke stému
výroěí
narozeni Otokara Fischera. Ze zájmu, který Fischer ~ly
mo·fiograf'ie z
ěeského
věnoval ěeské
literatuf>e, vze..;
pisemnictví: v roce 1 933 "K Ohla-
sdm písni ruských", v roce 1936 «šaldovo
ěeštvi"
1938 nekrolog "Václav Tille". K vrcholné
tvorbě ěeské
a v roce li-
301. :i!ntellJktuál, vzdálený buržoazii, s pocity upínáv
se
osamělosti
své tvorby k titánskému individualismu.
počátcích
Analyzuje vlastní složitost a rozpornost a promítá tento zápas kontrastd i do svých lyrických básní a hrdinO svých dramat.
Přitom
usiluje o
Pod vlivem první če!stv:ť,
tfováni
výběru
což se odráží ve
tradi~e
tury i ve k národní
své
zvlá§tě uvědomuje
temat i v usilovném sle-
českého
a perspektiv
větší
jejich~
tem,
války si
světové
i výrazovou dokonalost.
kompoziční
divadla a
české
litera-
pozornosti k evropským literárním osobnospřevádí
díla
češti~. Intenzívnější
do
vztah
a historii mu umožnil pochopit jeho vlast-
kaltuře
rd místo a po·slání v
literatuf>e, osvobozovat se od
české
svého subjektivismu a titánství a posunout se od tragickéno individualismu až k chápání nutnosti sociální vzpoury. Básnické sbírky Otokara Fischera vycházely v edicích i v prvotiseích z velké
části
v nakladatelstvi "Aventinum",
kte·ré založil a vedl Kolíňák I i když ne rodák/ Otakar štorch-Marien. V našem v ka
Kolíně" pěti
vydány jeho
městě
byly
péčí
"Kruhu pf>átel
umění
publikace, a to v roce 1935 sbír-
dvě
kolínských básní pod názvem "Z mého Polabí" a v ro-
ce 1936 jeho básnická zpověc! "Mdj Kolín". A právě toto vyznání rodnému
o zájmu Otakara Fischera o
městu svědčí
Kolín jako o své
rodiště,
jak o tom dokladem jsou
město
závěrečná
slova básníkova: "'N'echi jsou vzpomínky na hmotné nebo společenské poměry
útlého mládí jakékoli, nese pf>ee jen prach
svého pOvodu, nevymaní se ze-zakletého kruhu svých
počátkO.,
nezapomene na
uvědomil,
že po
meči
řeku
i po
souzníeí s vlastní duší, kdo si
přeslici
je
dítětem
kolínského Polabí."
lOl.
Z
celého básnického díla Otokara Fischera si zde pfi-
pomeňme alespoň ěty~i
V
jeho kolínské básně:
RODNfM
KRAJI
To v§echno je mé. Tich §umí tu proud, sto vzpomínek ze země tryská. _ Chei v objetí času spočinout, neb minulost je tak blízká. Jsem hoch jako df'ív. Znám kouzla. Jsem král. Spím v loktech rodného kraje. Zas, jak by své housle do rukou bral, bOh k zemi se sklání a hraje. DÁ
PROUDW.!
:§EKO
šum ukolébavkou, má proudná ~eko! MS kolébka zde stála nedaleko. Když padá 1istí, srdci když se stýská, vždy něčí ruka ruce mé je blízka. Ta zlehounka mne uvádí kams domd, kde nevadí mé ticho pranikomu, kde mohu snít jak podzim, v břízách znící, kde mlčet smím jak rybá~ nad udicí, kde na hocha si v 1ukáeh hrám a houští, jenž do vln Labe lodičky své spouští. List za listem tam házím. Vzpomínání ai rychlej po proudu je popohání. Tee, rodná ~eko, pod večerní hrází, nes do daleka smí~ené mé vzkazy. Snad mohou v soumraku své slovo říci. Snad utě§í dva teskně milující. Snad pomohou, by bloudící se našel, by hřích či smutek ehrab~eji se snášel. Vždyt pospíchám i já svou domovinou, i po mně poselství jak loaky plynou, vždyt též jsem ~eka, do níž listí padá a jež je šum, ač zmkla by tak ráda.
309.
U
SPLAVU
Já tisíckrát ji slyšel, slyším ji zas a zas, a kdybych nevímkam přišel do země divokých krás, já napořád nosil bych v sobě píseň rodných vod šeRtám ji v pdlnoAni době, ted zní jak chorovod. ~i ve všech jazycíeh světa, však pro mne jen jednu má řeč, at louka jetelem vzkvátá, at voní senoseč, at sníh je na hrotech jezu a puká březnový led, ai pr.yč se ženu a vezu, já stále slyším ji pět tu píseň~ jež v sluchu mi dříme a zpívá,Jak housle a zvon, tu, o níž z dětství jen ví,e, ten jeden, ten nejhlubší ton.
RODKi
MISTO
Mne hocha neuspával mořský sen, mne zádumčivce nemámil taj stepi; kde jsem se zrodil, kouř táh z továren a na míle šly užitečná řepy. Však ostrov byl tami poblíž hučel jez, já netušil, co vábi o mne k Labi; tu jeho písen slyším ještě dnes, tá řeky šplounání mne nejvíc vábí. A 1 vršku výhled otvíral se tam,
byt po krajině nudně rovinatá. Jak s korábu já pohled shdry mám a do daleka zírat je mi svatá.
JfO. V roce 1983 vyhlásilo ministerstvo kultury České socialistické republiky na
počest
35.
výročí Vítězného
února
a 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou soutě~ kroniká~.
III. celostátní
Hlavní podminkou
~e
bylo, aby
kroniká~
se
zamě~ením
na souhrnné pos'ti!ení rostu !ivotní
dosa~ených věka
za
výsledkd
ěty~icet
se také do této vání
města
péče
socialistické
celkový záznam člo
P~ihlásil
jsem
p~ílohami
Kolína" o 149 stránkách strojopisu s
Kolína
o
a
a napsal jsem elaborát "40 let budo-
soutě!e
Proto~e
v roce 1945 nikdo nepsal ko-
dodatečnými
1ínskou kroniku a ani
úrovně
společnosti
let socialistické výstavby.
historických snímka. města
mimo~ádnf
zpracoval
soutě-
zápisy nebyla kronika
záznamy o událostech tohoto roku,
doplněna
sna!il jsem se ze sporých archivních dokumentd a
součas
ných novinových zpráv sestavit alespoň stručný popis událostí a
děj~
v
kými fašisty a
Kolíně
na konci okupace našeho
pr~běhu
osvobození Kolína slavnou
armádou a obnovováni politického, ho
~ivota
v osvobozeném
městě.
města
hospodá~ského
Popsal jsem dále
vání Kolína jako socialistického oblastí !ivota našeho
města němec
města
zařazen Při
prO.běh
budo-
až do roku 1983 jsem doplnil
jako samostatný díl kroniky za rok
popisu osvobozeaí
i kulturní-
a údaje ze všech města
statistickými údaji. Elaborát "40 let budování je
Sovětskou
města
Kolína"
19~.
Kolína jsem se
nevědomky
ffppustil chyby, kterou chci zde opravit. N'a 19.stránce jsem uvedl
větu:
"Až k desáté
hodině
se objevuje první tank r.yvh-
lé skupiny 4.ukrajinského frontu generála A.I.Jeremenka". Všeobecně
se
mělo
za to,
~e
první
sovětští
vojáci,
kteří
dne
314.
9.kv~tna
1945 dopoledne vstoupili do Kolína, byli
níci 4.ukrajinského frontu, protože Kolín ležel v které bylo vymezeno bojové ~e
poehyoností,
činnosti
~zemí,
toho1to :fron1tu. N&'bylo
to byly tanky 4.ukrajinského frontu, které
jako první projely Kolínem a já jsem t-o záznamu také jiné informace ďostala
p~ísluš
p~i
nem~l.
zpracovávání toho-
TeJ?rve
pozd~ji
se mi
do ruky kniha Františka Wesvadby "Za svobodu Prahy",
je již autor vycházel ze s1tudia archívu ministerstva ob,rany SSSR a podával jiný obraz postupu soviS:ttských vojsk 8. a 9. kv~tna
1945. Na
základ~ ~dajO
této knihy jsem zpraeoval no-
vý popis událostí kolem osvobození
m~sta
Kolína, který zde
uvádím: Sled lína
válečných
Sovětskou
událostí, které vedly k osvobození Ko-
armádou,
rychlý, ale dost
m~l
nep~ehledný
spád. 38. armáda generálplukovníka K.S.Moskalenka, která b7"la
součástí
4.ukrajinského frontu, jemuž velel armádní
generál A.I.Jeremenko, dobyla
B.května
1945
město
a ihned zformovala zvláštní skupinu vojsk, která
Olomouc m~lQ
co
nejrychleji postupovat na Prahu. Ffed odjezdem skupiny z olomouckého
nám~ st:!
K.S'.Moskalenko a a
vysv~tlili
k ní
člen
p~i
jeli sém generál. Jeremenko a
vojenské rady 38.armády A.A.Jepi!ov
vojákOm jejich
~kol
a vysokou
za
odpovědnost
poskytnutí rychlé pomoci bojující Praze. Po krátkém zdrže-
ni bojem u Litovle vyrazil Mohelnici, Moravskou a
Chot~boř.
předsunutý od~ad
T~ebovou,
Svitavy,
po silnici
Peličku,
p~es
Hlinsko
Za svítání dojel na silnici spojující Jihlavu
s Prahou, po které již také postupoval
p~edsunutý od~ad
311.
6.gardové tankové armády 2. ukrajinského frontu. Proto Moskelenkov·a :rJYehlá skupina odbo~ila za Čáslaví na Kutnou Horu a po
silnici pak
černokostelecké
razila
9.května
odř.adem
ují~děla
ku Praze, kam do-
v pozdnim dopoledni. Za rýchle postupujícím
38.armády, v
něm~
byl
mády A.S.Moskalenkem, následovaly gády této armády i 1.
i vdz s velitelem ar-
zařazen
je§tě
v noci tankové bri-
ta.....nková brigáda. mav-
československá
ní síly 38. armády, které ze nimi postupovaly, rozb:íjely a likvidovaly
nepřátelské
skupiny, které rychle postupující
soul!"ás1ti armády nechávaly ze sebou. Tento úkol plnily ďivize
11.
střeleekého
sboru
generálporuč:íka
dvě
M.I.Zeporož-
čenka.
6. gardová tanková
armá~
velel generálplukovník A. G.
a.
na 9.
piny, v
května čele
Krevčenko,
Jihlavu. Její tankové
6. gardová
jí~
2. ukrajinského frontu,
motostřelecká
ovládla v noci z
a mechanizované
sku-
brigáda a 22. gardo-
vá tanková brigáda vyrazily ihned po silnici na Prahu a již časně
ráno
projížděly Havlíčkovým
Brodem a
pokračovaly
přes Čáslav, Kolín, Český Brod a tlvaly do Prahy, do její~
výehodníeb První
částí
dora-zily krátce po poledni. tank1 který dne 9..
sovětský
desáté hodiny projel Té tankové
brigádě,
kového sboru dy
městem
Kolínem
která byla
generálporučíka
května
patřil
součástí
1945 okolo
tedy 22. gardo-
5. gardového tan-
M.I.Seveljova 6.tankové armá-
generá~lukovn:ťka A.G.Kravčenka
2. ukrajinského fron-
tu mar§ála R.J. Malinovského. První samopalníci, jí~děli
onoho rána Kolínem, byli
motostřelecké
př:íslu§níci
brigády podplukovn:íka
kteří ~o
6. gardové
Soročinského,
která byla
311.
nositelkou Řádu rudáho praporu a Řádd Suvorova a Kutuz.ova. Za prvními tanky, kaiu!emi, obrněnými vozy a nákladními auty plnými ší a další, větské
nep~etr!itý Během
armád,y.
ských vojáka bylo v
dne
9.května
Kolíně
snažil projet la i ve rázně
městěm
projí!děly
1945 i po
města nějaký
kroužil
německý
likvidovány
příchodu sovět
bojových poplachd,
ještě několik
nějaký německý pancářový
městě st~elba,
Kolínem dal-
souvislý proud bojové techniky So-
sem tam se objevil v okolí Yojska nebo nad
vojákd
sovětských
němeekáho
oddíl
letoun, po trati se vlak,
občas
se ozva-
ale všechny tyto akce byly rychle a
sovětskými
vojáky.
2. gardový mechanizovaný sbor 2. ukrajinského frontu, nositel Řádu rudého praporu, Řádu Suvorova a čestného názvu Jlikolajevsko-budepe!tský, postupoval pod velením hrdiny Sovětského
svazu generála Sviridova z Jihlavy za rychlými
předsunutými adřady čova
Jeníkova na
a ve 13.hodin
9.května
větší :nep~átelskou
narazil u Gol-
bojovou skupinu a po
její likvidaci na další ohnisko odporu naeistd u KRlína. V boji s fašisty zde padl gardový kapitán
Ševčenko, p~íslu§ ...
ník 21. gardová brigády. Čelní jednotky SViridovova sboru dosáhly v 16 hodin okraje Prahy. Hlavní síly 38. armády generálplukovníka K.S.Moskalenka, které postupovaly za rychlými vyhledávaly a zajímaly roztroušené
p~edsunutými nep~átelské
jednotkami, skupiny a
očištovaly krajinu od zbylých nepřátel. Svou bojovou cestu zakonči-la
38. armáda 4.ukrajinského frontu až
11.května ~
4945, kdy se její divize soustředily v prostoru Českého Brodu, Kostelce nad Černými lesy, Čáslavi a Týnce nad Labem.
V okolí Kolína se rozložil 11. Michaila
generálporuč:ťka
Potud
dopln~k
"40 let budování V
okresn:ťm
střelecký
sbor pod
velen:ťm
Ivanoviče Zaporožčenka.
a oprava zápisu ze
zvláštn:ťho
elabarátu
m~sta Kol:ťna".
kole III.
moje kronika ohodnocena
celostátn:ť sout~že kronikářO.
prvn:ť
byla
cenou ve své kategorii a bylo
mi p~iznána ~čestné uznání" a pen~žitá odm~na. Po slavnostkroniká~,
ním aktivu kola
n:ťho
sout~že,
na
byli vyhlášeni vi t~zové okres-
n~mž
byly pak
v:ťt~zné
kroniky jednotlivých ka-
teg·orií, odstupňovaných podle velikos-tí obcí, v nichž ásow psány, vystaveny v Muzeu i kronika
m~sta
české
Kou~imi; me~i
vesniee v
nimi
Kolína.
Ve dnech 27:. dubna až 11.
kv~tna
1984 byla ve výstavní
praeuj:ťcích
místnostnosti Kulturního domu dána II. výstava "Nm kronikou
m~sta".
v
Kolín~ uspořá
Slavnostní zahájení
výstavy se konalo v pátek dne 27.dubna 1984 v 15 hod. a výstavu
ote~el
ho výboru v byla
krátkým projevem
Kolín~
otevřena
soudruh ing.
předseda M~s~ského
Jindřich
v pracovních dnech v
odpoledne od 14 do 17 hodin a
dob~
národní-
Hušek. Výstava pak od 9 do 11 hodin a
mimořádně ješt~
dne
1.května
1984 od 10 do 12 hodin. Na této
výstav~
byly vystaveny kroniky
z let 1981 a 1982, historická
městská
města Kol:ťna
kronika z let 1887-
-1900 a kronika z let 19,3-1955, fotokroniky svazky
čís.
16 až 23 a vybraný soubor historických i
pohled-
nic
města Kol:ťna
současných
na 65 kartonech z mé vlastl'Ú sbírky.
l15.
Výstavu nav§tívilo 616 zájemcd, z toho byla naprostá mláde!e. V§em hromadným
v~tšina
návštěvám
tlivedm jsem poskytl odborný výklad a jejich dotazy. o historii devším
C~~kem
města
star~
jsem na města
zodpověděl
výstavě p~ednesl
a jeho kronikáeh.
pohlednice
některým
i
Návštěvníq
o
dějiny města,
nikou
města"
v
města;
němž
je
vidět,
o
slavn~m
měst
pře
náv§'těvníkd
občan~
rte
správn~ po~ádat
ských kronik a seznamovat s nimi města
zaujaly
mají zájem
žijí. I tato druhá výstava "Nad kro-
ukázala, že je
V kronice
p~edná~ek
novou výstavbou.
změněna
Velký zájem byl i o f'otokroniku. Dotazy mnoha k historii
všechny
Kolína, na nichž jsou vyobra-
zena místa, která jsou dnes ji! smě~ovaly
16
jedno-
výstavy
měst
občany města.
Kolína za rok 1983 jsem
podrobně
psal
jubilejním Divadelním vlaku, který jako první z
a okresd Československ~ soeialistick~ republiky při
jel již dne 28. listopadu 1983 do Prahy a v~m ot&Vření
Národního divadla
z venkova do jeho
skvostně
p~ivezl
dese~
první
dní po no-
návštěvníky
obnovených prostor. Opsal jsem
tam také text brožury, která byla k tomuto zájezdu vydána. Letos
p~ijel
po~ádaný
do Národního divadla již stý divadelní zájezd
v rámci organizovaných zájezdd
návštěvnikd
Národ-
ního divad!l.a ze všech okres-li ČSSB, jejichž ~adu zahájil Divadelní vlak z Kolína. pis
"'Květy" článek,
ho divadla a z
v
P~i němž
té
p~íležitosti uveřejnil časo
uvedl citáty z archivu Národníp~ed
sto
lety. Oba citáty se týkají prvního Divadelního vlaku v
dě
časopisu
Pokrok, který byl vydáván
aináeh Národního divadla, jímž byl Divadelní vlak kolínských
l-t6. návštěvníka,
ní opery
který
Bedřicha
p~ijel
do Národního divadla na
Smetany Prodanou
1883. Na památku a jako
doplněk
ce za rok 1983 o této veliké
nevěstu
dne 2B.listopadu
toho, co jsem psal v kroni-
kulturně
politické události u-
vádím zde doslova oba citáty tak, jak byly v <Sasopisu
představe
uveřejněny
leto-s
"Květy'!·:
Citát z archivu Národního divadla z roku 1883: "Správa divadla vyjednala na vadelních do
vlak~
předprodeje
za sníženou cenu a do
vení divadelních. vlakO se Ji~ín,
ur~enýeh
stanic dala umožně
do divadla. K vypra-
výhodně
nejdříve přihlásily
Mladá Boles-
Hradec Králové, Slaný, Nymburk, Roudnice, Pardu-
bice, Brno. První vlak ale Citát z
drah cesty di-
poukázky na rezervaci lístkd. Tak je
no i lidem z venkova dostat se lav,
ředitelstvi
časopisu
přijel
z Kolína."
"Pokrok" ze dne 29.1istopadu 1883'!
"První pout do chrámu uměn:! ~eských vykonána zpdsobem dO.stojným. a velkolepým. Podnikli ji Kolínští. Zvláštní vlak státní dráhy unášel v dvaceti vag&nech 630 poutníkO. k matič'ce
Praze, kde je
o~ekávalo
radostné
překvapení.
Počalo
již na nádraží, kam se dostavily velké zástupy lidí, aby uvítaly mil' hosty kolínské, dílo· vznešených tužeb a hřivnou přispěli.
kteří přijeli
ideáld:~
se podívat na
k jehož zbudován:( svojí
Okolní ulice zastaveny byly fiakry a mezi
nimi hem!ilo se to sty Pražand. Vlak byl již na šeně
pozdravován.
vítr, s nimž vlak
Pěly letěl
se
písně
cestě
nad-
vlastenecké, jichž hlahol
o závod, daleko zanášel.
Ve stanicích Velimi,
Pečkách
vlaku mnoho osob. Do Prahy se
a
Poříčanech přisedlo
přijelo
o
čtvrt
do
na šestou ve-
