PROHLÁŠENÍ MINISTRŮ přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii Ministři členských států Evropské unie (EU), přistupujících států a kandidátských zemí a ministři zemí Evropské zóny volného obchodu (EFTA) zodpovědní za politiku e-governmentu, kteří se setkali v Manchesteru při příležitosti ministerské konference o e-governmentu „Transformace veřejných služeb” pořádané předsednictvím Velké Británie v Evropské radě a Evropskou komisí, pod vedením ministra Jima Murphyho vystupujícího za britské předsednictví Rady a za přítomnosti evropské komisařky pro informační společnost a média Viviane Redingové s přihlédnutím k tomu, že - transformace veřejných služeb může citelně přispět k dosažení lisabonského cíle – vytvořit do roku 2010 dynamickou, konkurenceschopnou a na znalostech založenou ekonomiku, a to zvýšením kvality života obyvatel, podporou jednotného trhu v oblastech, jako je mobilita občanů, a zjednodušením administrativy zatěžující podnikání. Inovativní používání informačních a komunikačních technologií (ICT) se může stát výkonným katalyzátorem a klíčem k transformaci veřejných služeb, jak se již ukázalo v mnoha příkladech napříč Evropou, a může výrazně napomoci dosažení trvale udržitelného růstu Evropy; - na úspěchu a síle dvou po sobě jdoucích akčních plánů eEurope (2002 a 2005) a akčního plánu eEurope+ staví iniciativa i2010 – Informační společnost pro růst a zaměstnanost v Evropě. Součástí této iniciativy je vypracování jasného plánu pro e-government. Tento přístup má zdůraznit úspěšné postupy a strategie a usnadnit sdílení zásad správné praxe mezi všemi zapojenými zeměmi; - předchozí prohlášení ministrů k e-governmentu přijatá za belgického a italského předsednictví stanovila dodnes platné prioritní oblasti, které však vyžadují přehodnocení s ohledem na nové zkušenosti a vývoj v politice a technologii a na výhody, které transformace veřejných služeb a efektivní používání ICT může přinést evropským občanům, podnikům, evropské ekonomice a veřejné správě. Proto by naše vlády rády stanovily nový soubor společných ambiciózních cílů přinášejících výhody a upevňujících pozici egovernmentu, např. Akční plán v oblasti e-governmentu i2010 ve formě stálého, komplexního, vyvíjejícího se a pravidelně revidovaného systému přijatých cílů směřujících k měřitelným výhodám pro podniky, občany, orgány veřejné správy a evropskou ekonomiku; - podskupina programu eEurope pro e-government složená ze zástupců a vedoucích národních iniciativ e-governmentu, podporovaná irským, holandským, lucemburským a britským předsednictvím, pod vedením Evropské komise, prokázala svůj neocenitelný přínos při přípravě koncepčních návrhů týkajících se e-governmentu v rámci i2010. Práce podskupiny je shrnuta v Doporučeních z Bloomova dne, Doporučeních CoBrA Poradní skupině eEurope a v dokumentu Směrem k e-governmentu 2010; - Evropská síť veřejné správy poskytuje všem členským státům fórum pro výměnu zkušeností v národních aktivitách e-governmentu, pro prezentaci jejich aktivit a pro hlubší analýzy vybraných témat. Síť bude cennou pomůckou členským státům při plnění cílů vytyčených tímto prohlášením; - cíle a akce vytyčené tímto prohlášením nijak nezasahují do pravomocí vykonávaných na evropské, národní nebo nižší úrovni různými orgány veřejné správy; jsou míněny čistě jako cesty k zefektivnění a zkvalitnění výkonu těchto pravomocí prostřednictvím spolupráce mezi těmito orgány; se shodli na tom, že - poskytování služeb dostupných každému je výhradní věcí vlád a inovativní využití technologií může hrát klíčovou roli ve snižování jejich nedostupnosti. Programy zaměřené na eInclusion přispěly k rostoucí dostupnosti ICT pro ty, kteří nejsou schopni využití nových technologií nebo jsou mu méně nakloněni. Ministři pro e-government by se měli zaměřit na využití ICT tak, aby veřejná správa byla lepší a dostupnější každému. Sem by například mohly patřit vylepšené služby a postupy, ve kterých se už od začátku bude počítat se zvýšením transparentnosti, začlenění, dostupnosti a zodpovědnosti či větším podílem na rozhodování;
1
- po období značného úsilí o transformaci veřejných služeb, kdy bylo v jednotlivých členských státech zprovozněno mnoho cenných, často plně transakčních, služeb e-governmentu (jak to ukazují srovnání v rámci eEurope) nadešel čas nabídnout podnikatelům a občanům trvalé výhody z toho vyplývající a zajistit, aby evropští státní úředníci byli vybaveni dovednostmi a kompetencemi potřebnými k přizpůsobení se a zvládnutí této transformace; - efektivní nasazení ICT při přestavbě vnitřních procesů orgánů veřejné správy může vést ke značnému zvýšení efektivity a výkonnosti veřejného sektoru, jak na straně služeb klientům, tak na straně vnitřních procesů, včetně výzkumu politiky a implementace; - efektivní nasazení ICT v oblasti veřejných zakázek je oblastí významných rezerv: zakázky veřejného sektoru v Evropě představují 15-20% HDP a elektronické zadávání veřejných zakázek může snížit náklady až o 5%. Souhrnné úspory v celé Evropě mohou být tedy značně vysoké. Elektronické zadávání veřejných zakázek je přínosné pro úřady i podniky a má potenciál zlepšit tržní prostředí a hospodářskou soutěž a stimulovat k inovacím; - efektivní nasazení ICT by mělo mít pozitivní dopad na volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb na vnitřním trhu zakotvený ve Smlouvě o EU a na různorodost evropské kultury. Služby e-governmentu a elektronická spolupráce mezi správními orgány mohou obohatit evropský trh práce a ekonomiku (např. služby usnadňující mobilitu) a proto by měly být na úrovni EU nadále zkoumány a rozvíjeny; - přístup zaměřený na uživatele může přispět ke snížení administrativní zátěže podnikatelů (zejména u malých a středních podniků) a občanů, může zlepšit kvalitu života a může se také podílet na růstu důvěry ve vládu a demokracii. Zatímco služby e-governmentu musí být v souladu s legislativou o ochraně údajů, hodnota důvěry a soukromí by měla být základem poskytování všech služeb, a to může být zjednodušeno použitím bezpečných a důvěryhodných způsobů elektronického prokazování a ověřování totožnosti; - mnohého lze dosáhnout evropskou spoluprací v různých koncepčních oblastech při výzkumu, experimentování, sdílení osvědčených postupů a realizaci a ministři věří, že metody sdílení a spolupráce by měly být posilovány a považují za nezbytné spolupracovat s ostatními dotčenými stranami, zejména orgány místní a regionální veřejné správy a soukromým sektorem, a zajistit odpovídající financování na úrovni EU v 7. rámcovém programu, programu eTEN a budoucím programu CIP, programu IDABC a programu strukturálních fondů.
2
Ministři členských států EU, přistupujících států a kandidátských zemí a ministři zemí EFTA, zodpovědní za politiku e-governmentu, se domnívají, že společenské a ekonomické výhody dosažitelné splněním dále uvedených ambiciózních cílů jsou přesvědčivé, stejně jako důvody, které má každý orgán veřejné správy k tomu, aby se snažil jich dosáhnout. Splnění těchto cílů může citelně pomoci k naplnění společné ambice – zatraktivnění Evropy jako místa pro život, práci a investice. Ministři proto předkládají toto prohlášení Radě pro dopravu, telekomunikace a energetiku a vyzývají Evropskou komisi, aby uvedené body připojila ke svému Sdělení, kterým se stanoví Akční plán pro e-government v rámci iniciativy i2010.
ŽÁDNÝ OBČAN NEZŮSTANE POZADU – POČÍTÁ SE S NÍM OD ZAČÁTKU
Do roku 2010 budou všichni občané, včetně sociálně znevýhodněných skupin, využívat služeb egovernmentu.
Do roku 2010 zajistí evropské orgány veřejné správy zjednodušení dostupnosti veřejných informací a služeb inovativním nasazením ICT, rostoucí důvěrou veřejnosti, rostoucí informovaností o výhodách e-governmentu a zlepšením zkušeností a podpory všech uživatelů. Některé klíčové problémy, kterým čelí sociálně znevýhodnění lidé, mohou být efektivně řešeny inovativním použitím ICT. Ačkoli tito lidé bývají častými uživateli veřejných služeb, právě dostupnost, uživatelské prostředí, osobní možnosti a schopnosti jsou častými překážkami při elektronickém poskytování služeb veřejné správy. Dostupnost ICT je klíčovou částí iniciativy i2010 a elektronické přístupnosti, jak je definována v aktuálním Sdělení Evropské Komise na toto téma, a představuje důležitý příklad toho, jak mohou být služby veřejné správy navrženy právě s ohledem na lepší přístupnost. V mnoha případech usnadňuje inovativní použití ICT přístup, spíše než by působilo jako bariéra.
Informační a komunikační technologie se mohou dostat k znevýhodněným lidem zejména pomocí multikanálových strategií. Při vývoji prostředků implementace veřejných politik má ICT potenciál k zlepšení sociálního začlenění, např. skrze služby navržené pro dosud vyloučené skupiny, jako jsou lidé s postižením, které těmto skupinám zjednoduší plnění občanských povinností, jakož i nařízení a legislativních požadavků na ně kladených. Síťové technologie mohou také zjednodušit osobní i společenský rozvoj. Proto pokud tvůrci sociální a ekonomické politiky plně využijí potenciál ICT, může vzniknout kreativní politika pomáhající znevýhodněným.
A nakonec jsou zde významné makroekonomické přínosy dosažitelné větším začleněním a pro jejich realizaci se musíme stále mnohé naučit a profitovat ze sdílení zkušeností a dalšího rozvoje schopností tvůrců politiky v této oblasti. Společenské, ekonomické a veřejnosprávní výhody tkvící v dosažení těchto cílů jsou nezanedbatelné. Tyto cíle a s nimi spojené přínosy jsou proto ve shodě s cíli Lisabonské agendy.
3
Související akce Během roku 2006 budou členské státy spolupracovat na odsouhlasení postupu pro dosažení cílů egovernmentu pro všechny, který bude v souladu s aktivitami „i2010 ICT pro začlenění“. Během let 2006 a 2007 si budou členské státy prostřednictvím evropské sítě veřejné správy vyměňovat zkušenosti z vývoje politik navržených pro začlenění, např. v oblasti poskytování služeb zaměřených na občana nebo použití multikanálových architektur.
POUŽITÍ ICT K ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍ A VÝKONNÉ VEŘEJNÉ SPRÁVY
Do roku 2010 bude e-government přispívat k uspokojení potřeb uživatelů veřejných služeb.
Do roku 2010 e-government citelně sníží administrativní zátěž podnikatelů a občanů.
Do roku 2010 dojde k významnému nárůstu výkonu veřejného sektoru vlivem nasazení ICT.
Do roku 2010 evropská správa pomocí inovativního nasazení ICT výrazně zvýší průhlednost a odpovědnost, kdekoli to je možné a potřebné.
Jakkoli jsou vládní a právní systémy napříč Evropou odlišné, efektivní nasazení ICT může mít příznivý dopad na vztahy mezi veřejnou správou a občany a podnikateli.
Efektivní a účinné nasazení ICT umožňuje zdokonalení celkové kvality služeb a v mnoha případech přináší úsporu času a nákladů podnikatelů i občanů při jednání se státem. Když mají občané a podnikatelé dostát nařízením a legislativním požadavkům nebo když přijímají služby veřejné správy a dávky, může být snížení jejich zátěže dosaženo např. jednorázovým poskytnutím dat v elektronické formě, použitím jednoduchých předvyplněných elektronických formulářů nebo zrychlením reakcí veřejné zprávy. Efektivní nasazení ICT může napomoci širší a hlubší spolupráci ve veřejných demokratických debatách a spolurozhodování. Veřejná správa může efektivním nasazením ICT dosáhnout např. zrychlení metod distribuce služeb nebo snížení vlastních nákladů.
Nezanedbatelné
jsou
makroekonomické
přínosy
dosažitelné
zvýšením
efektivity,
výkonnosti
a
transparentnosti veřejné správy a snížením nákladů v počátcích i průběhu podnikání. Tyto cíle a s nimi spojené výhody jsou tedy ve shodě s Lisabonskou agendou.
Související akce
4
Od roku 2006 budou členské státy v otevřeném partnerství se soukromým sektorem a občanskou společností podporovat vývoj a sdílení zkušeností při využívání řešení e-governmentu ke snižování administrativní zátěže podnikatelů i občanů, inovativních ICT ke zvýšení účinnosti a efektivity, stejně jako transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy, s ohledem na dodržování legislativy o ochraně údajů. Pro sdílení zkušeností použijí členské státy Evropskou síť veřejné správy. Během let 2006-2008 budou členské státy na národní i evropské úrovni ve veřejné správě šířit informovanost a podporovat přijetí otevřených standardů a sdílení zkušeností ve standardizaci – jedná se o klíčové podmínky efektivity a výkonnosti veřejné správy.
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB S VELKÝM DOPADEM NAVRŽENÝCH PODLE POTŘEB UŽIVATELŮ
Do roku 2010 budou všechny orgány veřejné správy v Evropě schopny zadávat 100 % veřejných zakázek elektronicky, pokud to bude právně přípustné, čímž se vytvoří rovnější a průhlednější podmínky jednotného trhu pro všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost nebo umístění.
Do roku 2010 bude alespoň 50 % veřejných zakázek přesahujících limit pro veřejné zakázky EU vypořádáno elektronicky. Během let 2006-2010 se členské státy zaměří na zprovoznění takových služeb v Evropě, které významně přispějí k dosažení cílů Lisabonské agendy.
Během let 2006-2010 bude kladen důraz na služby navrhované pro plnění potřeb občanů a podnikatelů v souladu s lisabonskými cíli. Může se jednat o služby související s celoevropskou mobilitou občanů, zlepšením služeb vyhledávání práce v Evropě, přístupem k osobním informacím typu zdravotních záznamů, se vzděláním, důchodem, kulturou, zábavou a volným časem a mobilitou podniků, jako je jejich registrace a vracení DPH. Mezi těmito službami bude třeba stanovit priority dle jejich dopadu.
Elektronické zadávání veřejných zakázek je bezesporu službou s velkým dopadem. Splnění shora uvedených cílů povede ke snížení transakčních nákladů veřejné správy a ke zvýšení efektivity, např. zrychlením pořizování služeb a zboží a snížením nákladů vlivem širšího výběru a konkurence. Soutěže s vyšší účastí malých a středních podniků povedou k inovacím v soukromém sektoru. Také elektronické aukce mohou vést ke snížení nákladů veřejné správy. Snížení administrativní zátěže při prodejích ze strany veřejné správy je dobrým příkladem splnění těchto cílů. Od evropské veřejné správy se očekává soustředěné úsilí při sdílení osvědčených řešení v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek a informací nabytých při plnění tohoto cíle.
Spuštění služeb s velkým dopadem pomůže dosáhnout nezanedbatelných makroekonomických výhod, jako
5
je zlepšení fungování trhů a zvýšení kvality života. Tyto cíle a s nimi spojené výhody jsou v souladu s Lisabonskou agendou.
Související akce Členské státy posoudí během roku 2006, které služby budou v budoucnosti dále rozvíjeny jako služby s velkým dopadem. Členské státy budou během let 2006-2010 sdílet technologie a vyvíjet obecná řešení směřující k harmonizaci existujících řešení v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek a vyvíjet prostředky k jejich šíření napříč všemi úrovněmi veřejného sektoru. Členské státy budou během let 2006-2010 i nadále přispívat k naplňování akčního plánu v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek. Akční plán byl přijat v roce 2004 na pomoc se zaváděním nového právního rámce elektronického zadávání veřejných zakázek s cílem odhalit možné problémy a navrhnout řešení na podporu efektivního zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v EU. Členské státy se dále dohodnou na standardech pro záležitosti týkající se elektronického zadávání veřejných zakázek, jako je identifikace společností či objednávání a fakturace při elektronickém zadávání veřejných zakázek. ŠIROCE DOSTUPNÝ, DŮVĚRYHODNÝ PŘÍSTUP K VEŘEJNÝM SLUŽBÁM V CELÉ EU POMOCÍ VŠEOBECNĚ UZNÁVANÉ ELEKTRONICKÉ IDENTIFIKACE
Do roku 2010 by měli být evropští občané a podnikatelé schopni využívat bezpečné prostředky elektronické identifikace maximalizující uživatelský komfort a současně respektující požadavky na ochranu dat. Za zpřístupnění takových prostředků zodpovídají členské státy, ale tyto prostředky budou uznávány v celé EU. Do roku 2010 členské státy odsouhlasí referenční rámec evropského rozsahu pro užívání ověřených elektronických dokumentů s ohledem na nezbytné a platné zákony.
S nárůstem transakčnosti služeb e-governmentu významně roste potřeba bezpečné elektronické identifikace uživatelů veřejné služby. Jde o zajištění vzájemné důvěry občanů a společností a o zajištění efektivity a výkonnosti veřejné správy. Uznání a respektování různých forem elektronické identifikace je důležité pro zajištění interoperability a z toho důvodu je klíčovým principem budoucího vývoje e-governmentu. Uznání různých druhů standardů elektronické identifikace je základem bezpečných služeb e-governmentu na mezinárodní úrovni. S rostoucím uplatněním technologií elektronické identifikace by se členské státy měly společně snažit o její přijetí, sdílení odborných posudků, osvědčených zkušeností a vyvinutých nástrojů.
V budoucnosti by měly být sledovány i ostatní klíčové prvky, jako např. uznávání elektronických dokumentů a elektronická archivace.
6
Splnění těchto cílů může přinést všem zúčastněným nezanedbatelné makroekonomické výhody. Efektivní nasazení elektronické identifikace (při zajištění dodržování legislativy o ochraně údajů) může vést ke snížení počtu žádostí o poskytnutí údajů a k omezení administrativní zátěže podnikatelů a občanů. Elektronická identifikace zajišťovaná a spravovaná na národní, regionální nebo místní úrovni, splňující schválené min. požadavky na bezpečnost, přenositelnost a zaměnitelnost, může napomoci mobilitě občanů a flexibilitě trhu pracovních příležitostí. Evropa také získá konkurenční výhodu zavedením elektronické identifikace používané a uznávané jak ve státním, tak v soukromém sektoru. Tyto cíle a s nimi spojené výhody jsou v souladu s Lisabonskou agendou.
Související akce Členské státy odsouhlasí během roku 2006 postup a plán k dosažení cílů spojených s elektronickou identifikací a odstraní národní a evropské právní překážky k dosažení těchto cílů. Práce v této oblasti je nezbytná pro veřejnou správu v rámci zpřístupnění osobně zaměřených elektronických služeb bez nejednoznačnosti identity uživatele. Členské státy budou během let 2006-2010 společně pracovat na vzájemném uznávání národní elektronické identifikace testováním, prosazováním a implementací použitelných technologií a metod. Členské státy odsouhlasí do roku 2010 základní strukturu odpovídajícího použití a archivace ověřených elektronických dokumentů. Kromě výše zmíněných akcí ustanovených ve všech čtyřech oblastech politiky e-governmentu ministři: souhlasí se vzájemnou spoluprací a spoluprací s Evropskou komisí při zefektivnění sdílení existujících nástrojů, obecných specifikací, standardů a řešení a při podpoře společného vývoje potřebných řešení; vyzývají Evropskou komisi, aby, v rámci svých výzkumných programů, zajistila doklady o socioekonomických dopadech e-governmentu v Evropě; vyzývají Evropskou komisi, aby vytvořila v úzké spolupráci s členskými státy a s přihlédnutím k národním souvislostem soubor základních, jasných a typických ukazatelů sledujících výsledky ve vztahu k cílům tohoto prohlášení, a poskytla detailní údaje od členských států dostatečně včas pro čtvrtou ministerskou konferenci o e-governmentu;
vyzývají Evropskou komisi k monitorování vývoje pomocí výše zmíněných ukazatelů v úzké spolupráci s členskými státy a
7
vyzývají Evropskou komisi, aby se ve svém Sdělení k e-governmentu vyjádřila, jak zajistit, aby stávající a budoucí evropské programy a výbory spolupracovaly na dosažení cílů vytyčených tímto prohlášením.
Ministři vyzývají Evropskou komisi, aby se aktivně zasazovala o pokrok v akcích uvedených v tomto prohlášení a o mobilizaci různých evropských programů e-governmentu v rámci efektivní a soudržné spolupráce při dosahování cílů i2010 v oblasti e-governmentu, a podle toho určila využití finančních prostředků.
Ministři podporují výše uvedené cíle a akce, zváží způsob jejich začlenění do národních strategií a v roce 2006 přiblíží své průběžně prováděné a navrhované aktivity směřující k dosažení těchto cílů.
Ministři očekávají Sdělení Evropské komise k politice EU v oblasti e-governmentu vzhledem k iniciativě i2010 k dalšímu sdílení zkušeností v rámci Evropské sítě veřejné správy a k další spolupráci na evropských iniciativách v oblasti e-governmentu v rámci existujících evropských programů.
V závěru ministři děkují britskému předsednictví a Evropské komisi za uspořádání třetí ministerské konference o e-governmentu a ministerské schůzky a velmi oceňují záměr budoucího portugalského předsednictví uspořádat další ministerskou konferenci o e-governmentu v roce 2007, neboť ta bude příležitostí k vyhodnocení pokroku v plnění cílů v oblasti e-governmentu po dvou letech.
8
