Programové prohlášení

Programové prohlášení Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné volební období 2013/2017

doc. ing. Pavel Tuleja, Ph.D. „Nejít vpřed znamená jít zpět“ Kandiduji proto, že mám jasnou představu o dalším směřování fakulty a za sebou mladý energický tým spolupracovníků, kteří mají silnou osobní vazbu k OPF, nemalou dávku zkušeností z působení ve vedoucích pozicích, prokazatelné výsledky práce, řadu kontaktů v akademické, podnikatelské i veřejné sféře a z titulu svého odborného zaměření rozumí problematice hospodaření fakulty. Vážení členové akademické obce, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, přestože se Obchodně podnikatelská fakulta může jevit jako instituce, která se nachází v relativně stabilní situaci, je tato stabilita pouze zdánlivá. V následujících letech se bude fakulta potýkat nejen s klesajícím počtem uchazečů a studentů a tím pádem i s klesajícím objemem finančních prostředků, ale především bude muset učinit kroky, které povedou ke stabilizaci nabídky studijních oborů a jejich personálnímu zajištění. To se v tomto okamžiku, z velké části, jeví jako nedostatečné, a mohlo by v následujících dvou letech vést k omezení akreditace těch studijních oborů, u nichž si Akreditační komise vyžádala dodání kontrolní zprávy. Nebudou-li na SU OPF přijata potřebná nápravná opatření, pak lze v budoucnu očekávat zužování nabídky oborů, což se následně může projevit nejen na poklesu zájmu potenciálních uchazečů o studium na Obchodně podnikatelské fakultě, ale také na její finanční stabilitě a v neposlední řadě také v personálním obsazení jednotlivých kateder. Jak chceme těmto výzvám budoucnosti čelit? Naše vize by se dala shrnout do tří slov:

ODBORNOST – PROGRESE – FASCINACE ODBORNOST Hlavní cíl: Stabilizace nabídky studijních oborů na SU OPF Pro naplnění tohoto cíle je nezbytné, abychom plně respektovali závěry, jež vzešly z jednání Akreditační komise, a to nejen v letošním roce, ale také v roce 2007, kdy SU OPF taktéž prošla procesem reakreditace svých studijních programů. Vyjdeme-li z příslušných zápisů z jednání Akreditační komise,

Pavel Tuleja

dospějeme k závěru, z nějž vyplývá, že v nejbližších letech by SU OPF měla provést následující kroky: 

důslednou restrukturalizaci studijních oborů spojenou s redukcí jejich počtu,



zkvalitnit strukturu pedagogického sboru fakulty, a to jak s ohledem na strategické cíle, které si v oblasti rozvoje pedagogických činností SU OPF klade, tak s ohledem na příliš vysoký počet studentů na jednoho profesora či docenta,

1


doc. ing. Pavel Tuleja, Ph.D.



 

postupně nahradit profesory a docenty, kteří budou, vzhledem ke svému věku, přirozeně opouštět fakultu mladými perspektivními pracovníky, kteří dosáhli pedagogické či vědecké hodnosti, zkvalitnit a rovnoměrněji rozložit vědeckovýzkumnou a publikační činnost na fakultě, a dobudovat účinný interní systém zabezpečování kvality pedagogického a vědecko-výzkumného procesu.

Vyjdeme-li z výše uvedeného, pak před námi v této oblasti vyvstávají tři dílčí cíle, jimiž jsou: Cíl 1.1: Stabilizace nabídky studijních oborů na SU OPF Jednou ze základních podmínek, na niž je postavena reakreditace studijních oborů je především naplnění jednoho z klíčových standardů Akreditační komise, jímž je požadavek na pokrytí profilových předmětů

nejen kvalitními garanty, ale také kvalitními vyučujícími. V případě garantů těchto předmětů je zcela jednoznačně stanoveno, že u bakalářských studijních programů musí být tyto předměty zabezpečeny ze 40 a v případě navazujících magisterských studijních programů dokonce z 60 % docenty a profesory, kteří jsou v dané oblasti publikačně činní, což značí, že musí mít k dispozici minimálně 5 kvalitních publikací v posledních pěti letech. V případě doktorských studijních programů nejsou procentní podíly zcela jednoznačně stanoveny, nicméně se předpokládá, že v tomto případě bude výuka zabezpečována výhradně profesory a docenty. Navíc v posledním období začal být kladen důraz nejen na publikační aktivitu garantů, ale také na publikační aktivitu vyučujících, což do značné míry komplikuje možnost zabezpečení výuky profilových předmětů kmenovými zaměstnanci.

Stávající stav: Vyjdeme-li z veřejně dostupných údajů o personálním složení kateder, pak zjistíme, že v současnosti působí na SU OPF 6 profesorů, z toho 1 kmenový, a 16 docentů, z toho 15 kmenových,

Pavel Tuleja

přičemž jen v rámci bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu Ekonomika a management existuje, dle našich výpočtů, celkem 131 (95+36) unikátních předmětů, z čehož vyplývá, že zhruba 60 (38+22) z nich, musí být garantováno a vyučováno pedagogy s titulem docent či profesor. Na

jednoho docenta či profesora tak pouze v tomto oboru připadají 3-4 předměty, přičemž tento údaj je pouhým prostým průměrem za jeden ze tří studijních programů, z čehož vyplývá, že realita by měla být ještě výrazně méně příznivá. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že má-li SU OPF naplnit standardy Akreditační komise, pak musí každý docent a profesor na fakultě v průběhu posledních pěti let před reakreditací publikovat minimálně 15-20 vysoce kvalitních publikací (monografie, články s impakt faktorem či články ve sbornících zalistovaných v databázi Web of Science) zaměřených do 3 až 4 různých problémových oblastí, což je krok, který se jeví jako poněkud nereálný. Jinými slovy řečeno,

fakulta se buďto potýká s poddimenzovaným stavem profesorů a docentů, nebo s naddimenzovaným počtem předmětů, jež jsou studentům v jednotlivých studijních oborech nabízeny. Řešení: Je zapotřebí zvýšit roli garantů oborů, k čemuž by měla napomoci nově vytvořená instituce, která v našem pojetí nese pracovní název Rada garantů oborů a jež by měla nahradit stávající a z našeho pohledu poněkud nefunkční Pedagogickou radu. Garanti oborů budou muset, v součinnosti s vedoucími jednotlivých kateder, navrhnout integraci některých doposud samostatných předmětů do větších celků (jako příklad můžeme uvést různě zaměřené ekonomiky v rámci oboru VES či předměty zaměřené na různé specifické formy marketingu), čímž v první fázi umožní zvýšit podíl předmětů garantovaných a vyučovaných pedagogy s titulem docent či profesor. Pokud by se tyto kroky nejevily jako dostatečně účinné, pak bude nezbytné, abychom na SU OPF přistoupili ke slučování jednotlivých oborů (blíže viz cíl 2.1).

2



Cíl 1.2: Stabilizace personálního pedagogického procesu

zajištění

Z výše uvedeného je zřejmé, že v následujících pěti letech bude zapotřebí posílit personální zajištění pedagogického procesu, a to zejména na straně kmenových zaměstnanců na pozici docent či profesor. V této oblasti se jako důležité jeví využití stávajícího potenciálu fakulty, který je dán poměrně silnou skupinou odborných asistentů s dokončeným doktorským studiem (dle našich propočtů 50 interních pedagogických pracovníků). V rámci této kategorie pak nalezneme poměrně širokou skupinu zaměstnanců, kteří spadají do věkové kategorie 3545 let a své doktorské studium ukončili před pěti a více lety. Právě v této skupině vidíme v tomto okamžiku hlavní potenciál budoucího růstu kvality pedagogického sboru SU OPF, neboť zejména tito zaměstnanci by měli v následujících pěti letech zahájit své habilitační řízení. Současně je však zapotřebí říci, že v oblasti personálního zajištění pedagogického procesu je zapotřebí realizovat obezřetnou personální politiku, která na jedné straně zamezí extenzivnímu nárůstu počtu zaměstnanců, ale současně také nenaruší věkovou strukturu pedagogického sboru. Budou-li tedy na katedry přijímáni noví pracovníci, pak to bude zejména na pozice interních docentů a profesorů, přičemž v této oblasti bude za rozhodující kritérium považována odpovídající publikační činnost v oboru, který by měl příslušný pedagog zajišťovat v rámci vlastního výukového procesu. Na druhé straně však nesmíme zapomenout ani na potřebu vybudování odpovídající věkové struktury pedagogického sboru, pročež se nám jeví jako důležité postupně zapojit do výukového procesu také perspektivní studenty doktorských studijních programů, realizovaných jak na samotné SU OPF, tak na ostatních tuzemských, popř. zahraničních vysokých školách.

Řešení: Vedení Obchodně podnikatelské fakulty musí vytvořit odpovídající podmínky těm pedagogům,

Pavel Tuleja

kteří mají potenciál v současné době či v nejbližších letech naplnit všechna nezbytná kritéria pro zahájení habilitačního, popř. profesorského řízení. K tomuto kroku musí být využity veškeré nástroje, které vedení fakulty nabízí jak zákon o vysokých školách, tak vnitřní předpisy Slezské univerzity. Jako významné se jeví také využití našich bohatých osobních kontaktů, jež nám umožní osobní jednání s děkany, popř. proděkany těch vysokých škol a univerzit, které mají právo realizovat habilitační či profesorská řízení. Konkrétně tak předpokládáme, že budou naplno využívány takové instrumenty, jakými jsou placené tvůrčí volno v rámci rozvojových projektů, podpora zahraniční mobility pedagogů, podpora vydávání vysoce kvalitních publikací (monografie, články v impaktovaných vědeckých časopisech, články ve sbornících zalistovaných v databázi WoS) či včasné podchycení vysoce perspektivních studentů doktorského studia s cílem jejich následného začlenění do pedagogického sboru SU OPF (vytvoření specializovaných postdoktorandských míst). Cíl 1.3: Vybudovat funkční motivační systém pro akademické pracovníky Jedním z hlavních problémů, s nímž se, dle našeho názoru, Obchodně podnikatelská fakulta dlouhodobě potýká, je neexistující komplexní a ucelený systém hodnocení kvality práce akademických pracovníků, jenž by na jedné straně motivoval pedagogy SU OPF k větší pedagogické a vědecko-výzkumné aktivitě, ale současně by ani jednu z těchto dvou základních složek pracovní náplně zaměstnance neupřednostňoval. Dle našeho názoru je zapotřebí, aby na fakultě působili akademičtí pracovníci, kteří budou mít velmi dobré výsledky v oblasti vědy a výzkumu, ale současně také pedagogové, kteří budou na vysoké úrovni zabezpečovat vlastní výukový proces. Současně je zapotřebí říci, že tyto dvě složky nelze od sebe striktně oddělit, neboť garance předmětů je Akreditační komisí zcela jednoznačně podmíněna odpovídající publikační činností a poznatky, jež jsou akademickými pracovníky získány v rámci vědecko-výzkumného procesu, musí být

3



předávány studentům fakulty, neboť tento krok ve své podstatě vytváří dobré jméno kterékoliv vzdělávací instituce.

Řešení: Vytvořit funkční a spravedlivý systém hodnocení práce akademických pracovníků, který bude postaven na propracovaném bodovém hodnocení výkonu pedagoga a současně bude respektovat platnou metodiku hodnocení Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Tento systém by měl nejen zachovat stávající pravomoci a odpovědnost vedoucích kateder a útvarů, ale také posílit pravomoci a odpovědnost jednotlivých garantů oborů. Vlastní návrh metodiky hodnocení práce akademických pracovníků by měl vzejít z jednání vedení SU OPF s vedoucími kateder a měl by plně respektovat jak specifika jednotlivých vědních oborů, tak právo akademického pracovníka na „nalezení vlastní cesty“, jíž se chce ve svém profesním životě vydat.

ekonomických vědních disciplín. Dá se tedy říci, že

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné se pohybuje na vysoce konkurenčním trhu, na němž si bude muset vybudovat své pevné postavení, k čemuž by mělo dopomoci i naplnění tří následujících dílčích cílů: Cíl 2.1: Inovace a diferenciace stávajících studijních oborů ve vztahu k nejbližším konkurentům V současné době nabízí Obchodně podnikatelská fakulta 11 studijních oborů v bakalářské formě studia, 7 studijních oborů v navazující magisterské formě studia a 1 studijní obor v doktorské formě studia. Vyjdeme-li z veřejně dostupných zápisů Akreditační komise MŠMT ČR a výše uvedených údajů o personálním složení kateder a spojíme-li tyto údaje s předpokládaným demografickým vývojem v České republice, popř. sousedním Slovensku, pak dospějeme k závěru, že stávající rozsah studijních

PROGRESE

oborů akreditovaných na SU OPF je s největší pravděpodobností neudržitelný. Je tedy více než

Hlavní cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti SU OPF na trhu vysokoškolského vzdělávání

zřejmé, že struktura studijních oborů, které budou v budoucnu na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné zájemcům o studium nabízeny, bude muset projít procesem restrukturalizace, jejímž výsledkem bude její inovovaná podoba, která bude vycházet ze silných stránek fakulty, výsledků na poli vědeckovýzkumné činnosti, z intenzivní spolupráce fakulty s podnikatelskými subjekty působícími na území Moravskoslezského kraje a v neposlední řadě také z možností, jež v našem regionu nabízí trh vysokoškolského vzdělávání. Dle našeho názoru bude proto v následujících letech nezbytné zahájit integrace těch studijních oborů, které by s ohledem na své personální zabezpečení byly, za předpokladu zachování stávajícího způsobu akreditace, jen velmi obtížně reakreditovatelné.

Je všeobecně známo, že v uplynulých desetiletích prošlo české vysoké školství poměrně extenzivním vývojem, jehož výsledkem byla, dle Výroční zprávy o činnosti vysokých škol za rok 2010, existence 73 vysokých škol (26 veřejných, 2 státních a 46 soukromých vysokých škol), z nichž bylo 29 škol univerzitního typu. Vyjdeme-li z této poslední dostupné Výroční zprávy, pak zjistíme, že na českém trhu vysokoškolského vzdělání bylo v roce 2010 nabízeno 2.500 akreditovaných studijních programů. Podíváme-li se na oborové členění, pak dospějeme k závěru, že počet nabízených studijních oborů je pak ještě o řád vyšší, přičemž na vysokých veřejných školách je 18 % těchto oborů nabízeno v oblasti humanitních a společenských věd. Současně je zapotřebí poznamenat, že v případě soukromých vysokých škol bylo v roce 2010 48 % akreditovaných studijních programů orientováno na problematiku

Pavel Tuleja

Řešení: V následujících letech je zapotřebí zahájit proces vedoucí k zúžení počtu studijních oborů nabízených SU OPF, přičemž tyto obory by měly do jisté míry vyplnit „prázdná místa“ na mapě studijních

4



oborů jak v Moravskoslezském kraji, tak v České republice a na Slovensku, neboť jednou z komparativních výhod SU OPF je silný zájem slovenských studentů o studium na fakultě. Vzhledem k předpokládanému poklesu počtu studentů, očekávanému vývoji v oblasti profesionálního růstu akademických pracovníků a v souladu se stávajícími výsledky v oblasti vědecko-výzkumných aktivit se nám jako optimální jeví zabezpečení 7 oborů

bakalářského studia, 4 oborů navazujícího magisterského studia, 2 oborů doktorského studia a habilitačního řízení v jednom oboru. Předpokládané zaměření v budoucnu vyučovaných oborů by mělo mít následující podobu: 







bakalářské studijní obory: o Podniková ekonomika a management, o Účetnictví a daně, o Hotelnictví a turismus, o Veřejná správa, o Sociální management, o Bankovnictví o a Manažerská informatika. navazující magisterské studijní obory: o Podniková ekonomika a management o Finance a účetnictví o Veřejná správa o a Manažerská informatika. doktorské studijní obory: o Podniková ekonomika a management o a Ekonomie. habilitační řízení: o Podniková ekonomika a management.

Cíl 2.2: Zlepšit postavení SU OPF mezi českými, popř. i slovenskými vysokými školami nabízejícími ekonomicky orientované studijní obory Vyjdeme-li z výše uvedených údajů, pak dospějeme k závěru, že ekonomicky orientované studijní programy a obory patří mezi ty, které se dají označit za obory extrémně atraktivní a přitažlivé pro uchazeče o studium na českých vysokých školách.

Pavel Tuleja

Obchodně podnikatelské fakultě tak v uplynulých letech vyrostla na trhu vysokoškolského studia poměrně silná konkurence, a to nejen v podobě oborů nabízených na ekonomicky orientovaných fakultách, ale také v podobě ekonomicko-technických či technicko-ekonomických oborů, které na tomto trhu nabízejí fakulty, jež jsou primárně orientovány na oblast technických a přírodních věd (příklad technických fakult VŠB-TUO). Navíc je zapotřebí poznamenat, že OPF roste do jisté míry také konkurence v rámci samotné SU, což však není jev, na který by se při správném nastavení pravidel spolupráce mělo nahlížet jako na jev negativní, ale spíše jako na podnět k prohloubení spolupráce a nalezení společné cesty realizace. V roce 2010 dosáhla SU OPF, dle metodiky Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, 692,73 RIV bodů (300,59 v roce 2006), což sice v průběhu pěti let značí více než dvojnásobný růst RIV bodů, ale ve srovnání s dynamikou, kterou prokázala např. podobně velká a oborově víceméně stejně zaměřená Hospodářská fakulta Technické univerzity v Liberci (z 253,52 bodů v roce 2006 na 835,93 bodů v roce 2010), růst nedostatečný. Je tedy zřejmé, že výše uvedené údaje řadí SU OPF spíše do druhé poloviny žebříčku ekonomicky orientovaných fakult v České republice, z čehož zcela jednoznačně vyplývá, že fakultě nevyrostla poměrně silná konkurence pouze v oblasti nabízených studijních oborů, ale také

v oblasti vědecko-výzkumné činnosti, což má následně dopad i na výše uvedenou konkurenci v oblasti nabízených studijních oborů. Řešení: Obchodně podnikatelská fakulta musí na trhu s vysokoškolským studiem nabídnout atraktivní a moderně vyučované studijní obory, které v následujících letech zvýší zájem o studium na fakultě. Cílem vedení SU OPF by měla být změna vnímání fakulty mezi potenciálními uchazeči o studium jako instituce, která „zůstává v záloze“ pro případ, že by tito uchazeči neuspěli v procesu přijímacího řízení na ostatních veřejných vysokých školách (zde je zřejmá zejména silná konkurence EkF

5



VŠB-TUO, FME UTB, PEF MENDELU, FP VUT a ESF MU). Současně s tímto krokem je zapotřebí vytvořit u potenciálních uchazečů o studium povědomí o tom,

že fakulta je kvalitní vzdělávací institucí, jež je tvořena vysoce kvalifikovanými akademickými pracovníky, jež jsou schopni studentům poskytnout odpovídající úroveň vzdělání a kteří mají odpovídající renomé v české akademické a vědecko-výzkumné sféře. Naším cílem bude také prohloubit, popř. obnovit spolupráci s ostatními fakultami a ústavy SU při zajišťování výuky ekonomicky, resp. neekonomicky orientovaných předmětů. Tato spolupráce by měla být založena na principu servisního zajištění výuky

těch předmětů, pro něž tyto fakulty nemají dostatečně kvalitní odborníky. Zatímco v současnosti tato spolupráce funguje spíše na principech osobních kontaktů, naším cílem je převést tuto spolupráci do roviny „děkan – děkan (ředitel ústavu)“. Jako samozřejmá se v této oblasti jeví nejen spolupráce postavená na servisním zabezpečení výuky, ale také v podobě přípravy mezifakultních studijních oborů. Je nutné zabezpečit provázanost vědecko-výzkumné činnosti s činností vzdělávací, tak aby se výstupy tohoto procesu staly běžnou součástí výuky v jednotlivých předmětech. Tento krok by měl být provázán s procesem vyhledávání talentů mezi studenty bakalářské a navazující formy studia, jež by na SU OPF následně pokračovali ve studiu doktorského studijního programu. V oborech, které budou považovány za nosné je pak zapotřebí rozvíjet základní i aplikovaný výzkum (projekty GA ČR, TA ČR, EU, apod.). Pro úspěšnou realizaci tohoto cíle je také zapotřebí

vybudovat u zaměstnanců i studentů přirozený pocit loajality vůči instituci, neboť dobré jméno fakulty nevytváří jen její vedení, ale především členové akademické obce. Ti tuto instituci, ať již na formálních akcích či v rámci neformálních rozhovorů, reprezentují navenek a tímto způsobem

spoluvytvářejí dobré jméno OPF u široké laické i odborné veřejnosti. Cíl 2.3: Využít možnosti vícezdrojového způsobu financování provozu SU OPF Důležitou součástí procesu řízení fakulty je způsob jejího financování. Tak jako v případě ostatních stejně velkých fakult českých vysokých škol, také v případě Obchodně podnikatelské fakulty je provoz této instituce z velké části financován z příspěvku na vzdělávací činnost, a to za situace, kdy již čtvrtý rok po sobě normativ na studenta postupně klesá. Zatímco v roce 2009 činil v rámci ekonomických oborů průměrný normativ na studenta 36.656 Kč za rok, v příštím roce by měla hodnota tohoto ukazatele, dle renomovaných odhadů dosáhnout výše 30.546 Kč/rok a student, což značí kumulovaný pokles tohoto normativu o téměř 17 %. Tato část je navíc doplněna také příspěvkem odvozeným od výsledků vědecko-výzkumné činnosti, jehož role se zejména v posledních letech výrazně posiluje. Tento negativní vývoj je navíc umocněn záměry Vlády České republiky, která předpokládá, že v následujících třech letech poklesnou prostředky, jež jsou v rozpočtové kapitole MŠMT určeny pro české veřejné vysoké školy na zhruba 14 mld. Kč, tj. o 2 až 3 mld. ročně. České vysoké školy, Obchodně podnikatelskou fakultu z toho nevyjímaje, tak budou muset v následujících letech přejít na vícezdrojový způsob financování svého provozu. Důležitou složkou financování se tak stanou ty činnosti fakulty, jež nemají přímý vztah k hlavní vzdělávací činnosti. Dá se tedy předpokládat, že v následujících letech se významným zdrojem financování stanou nejen v současnosti již tolik populární projekty a granty, ale také zdroje získané z vědecko-výzkumné a doplňkové činnosti (projekty pro podniky, obce či kraje) a z celoživotního vzdělávání.

Řešení: Je zapotřebí vydat se cestou, v níž budou hrát stále větší roli finanční zdroje, jež nemají přímou vazbu na hlavní vzdělávací činnost. V této oblasti máme na mysli zejména finanční prostředky, které

Pavel Tuleja

6



můžeme získat z doplňkové činnosti či prostřednictvím celoživotního vzdělávání. Nedílnou součástí příjmů fakulty se musí stát také finanční

prostředky, jež můžeme získat ze zdrojů obchodních společností, a to buďto formou spolupráce založené na čistě tržních principech (zpracování projektů a studií pro podniky či orgány veřejné správy) nebo formou sponzoringu. Obrázek 1 Tempo růstu počtu financovaných studentů, celkového objemu dotace a počtu pedagogů na SU OPF v letech 2001-2012 (v %) 40

tempo růstu (%)

30

20

10

0

-10

-20 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok financovaný počet studentů

dotace celkem

počet pedagogů

Zdroj: interní materiály SU OPF

FASCINACE Hlavní cíl: Transformovat SU OPF na instituci, o niž budou mít uchazeči o studium zájem, a k níž se budou absolventi hrdě hlásit Již v předchozí části jsme konstatovali, že má-li se zlepšit postavení Obchodně podnikatelské fakulty mezi ekonomicky orientovanými fakultami českých vysokých škol, pak jedním z nebytných kroků, jenž bude muset nové vedení učinit, je vybudování přirozeného pocitu loajality studentů a zaměstnanců vůči SU OPF. Tento krok sice nebude krokem jednoduchým, neboť proces „srůstání zaměstnanců s institucí“ je procesem, na němž se musí dlouhodobě pracovat, avšak z našeho pohledu je jedním ze stěžejních kroků na cestě vedoucí k vnímání

Obchodně podnikatelská fakulty jako instituce, o niž

Pavel Tuleja

mají uchazeči o studium na českých vysokých školách eminentní zájem, a k níž se hrdě hlásí nejen její úspěšní absolventi, ale také členové její akademické obce, ať již z řad zaměstnanecké, nebo studentské komory. K realizaci tohoto cíle, lze dle našeho názoru dospět pouze tehdy, budou-li naplněny čtyři níže uvedené dílčí cíle. Cíl 3.1: Zvýšit kredit fakulty mezi uchazeči o studium Ačkoliv fakulta zaznamenává dlouhodobý převis zájmů uchazečů o studium nad jejími možnými kapacitami (v akademickém roce 2012/2013 bylo podáno 3.587 přihlášek do bakalářské i navazující magisterské formy studia a zapsalo se 1.923 studentů), její kredit u uchazečů o studium není příliš vysoký. Přidáme-li k tomuto nepříliš dobrému povědomí o SU OPF stávající trendy v oblasti demografického vývoje a zostřující se konkurenci v oblasti ekonomicky zaměřených studijních oborů, o níž jsme hovořili v předchozí části tohoto Programového prohlášení, pak se nám jeví jako adekvátní předpoklad, že v následujících letech

poklesne počet uchazečů o studium na oborech akreditovaných na SU OPF ve všech stupních studia zhruba o jednu čtvrtinu, tj. na 2.500 přihlášených. Pokud bude chtít vedení fakulty tomuto negativním trendu odolat, pak je nezbytné, aby v následujících letech podniklo veškeré možné kroky, jež povedou k zvýšení kreditu fakulty mezi uchazeči o studium, což by následně umožnilo vytvořit ze SU OPF instituci, která si bude moci vybírat kvalitní a talentované studenty.

Řešení: Naším cílem je změnit poměr mezi přihlášenými a zapsanými studenty do všech forem studia ze stávající hranice 1,8:1 na hranici 3:1. Aby bylo možno tento ambiciózní cíl naplnit, bude muset vedení SU OPF nadále udržovat, popř. dále

prohlubovat komunikaci se středními školami nejen v regionu samotném, ale také v přilehlých moravských a slovenských regionech a zintenzivnit využívání moderních komunikačních nástrojů, jež

7



jsou stávající generaci nejbližší (Facebook, Twitter, Google+ či projekty typu Virtuální univerzita, které by umožnily středoškolským studentům vyzkoušet si studium „nanečisto“). Jako nezbytná podmínka pro naplnění tohoto cíle se však jeví nabídka kvalitních a atraktivních studijních oborů, o nichž mohou potenciálním zájemcům o studium podat informace zejména úspěšní absolventi SU OPF působící v jejich bezprostředním okolí. V této souvislosti se nám jeví jako nezbytné posílení zpětné vazby mezi absolventy a jejich Alma Mater, k čemuž by měla sloužit jednak databáze absolventů a zejména fungující Klub absolventů, jenž by pořádal pravidelně se opakující akce, jakými mohou být výroční setkání absolventů či speciální semináře či konference, na nichž by se tito bývalí studenti podělili se stávajícími studenty či potenciálními absolventy o své zkušenosti s uplatněním znalostí získaných na SU OPF v praxi. Cíl 3.2: Transformace SU OPF na vzdělávací instituci pro 21. století Má-li Obchodně podnikatelská fakulta obstát v konkurenci fakult a vysokých škol nabízejících ekonomicky orientované studijní obory, pak je nezbytné, aby se stala vzdělávací institucí pro 21. století. Co pod tímto označením budeme rozumět? Moderně fungující vzdělávací instituce by dle našeho názoru měla nejen využívat nejnovější výukové a

komunikační prostředky, jež by umožnily studentům získat co největší rozsah potřebných znalostí, ale měla by také fungovat jako organizace, jež se nevyznačuje příliš velkým stupněm byrokratizace své činnosti, neboť tento proces na jedné straně vytváří komunikační šumy mezi jednotlivými stupni řízení fakulty, a na straně druhé zatěžuje jak studenty, tak členy akademické obce nadměrnou administrativou, která následně omezuje jejich pedagogické i vědeckovýzkumné aktivity.

Řešení: Jako ideální způsob řešení tohoto cíle vidíme možnost naplno využít příležitostí, jež fakultě v současné době nabízí dva projekty OPVK, jež jsou řešeny jak na čistě fakultní úrovni (projekt „Inovace

Pavel Tuleja

studijních programů na Slezské univerzitě v Opavě“), tak na univerzitní úrovni (projekt „Zkvalitnění výuky a poskytovaných služeb podporujících rovný přístup ke vzdělání na SU“). Tyto projekty musí nastartovat proces tvorby studijních opor a videonahrávek přednášek, jež by měly být v následujících letech k dispozici ke všem povinným předmětům bakalářských a navazujících studijních programů, přičemž primární přístup k těmto materiálům by měli mít studenti kombinované formy studia, v jejichž případě by tyto studijní opory měly přispět k jejich větší úspěšnosti při absolvování jak průběžných zkoušek, tak státní závěrečných zkoušek. Současně také zastáváme názor, že vzdělávací instituce, jež se má prosadit v podmínkách 21. století, nesmí být institucí postavenou na byrokratických základech, ale naopak organizací,

která bude mít rozumný vztah k vnitřním předpisům a směrnicím a bude se vyznačovat pouze nutnou mírou administrativních úkonů. Komunikace mezi vedením OPF a studenty nemůže být postavena na permanentních osobních konzultacích studentů s děkanem či jednotlivými proděkany, ale na jasných a všeobecně známých informacích, jež budou k dispozici prostřednictvím příslušných informačních portálů. Přesto je zapotřebí říci, že naším cílem není uzavřít se komunikaci s členy akademické obce. K tomuto kroku chceme využít jednak možností pravidelného svolávání akademických obcí, kde budeme jak akademickým pracovníkům, tak studentům vysvětlovat veškeré nezbytné kroky, jež bude muset vedení fakulty v následujících týdnech či měsících učinit a jednak vypsáním speciálních „konzultačních hodin“, jež ponesou název „Ranní káva s děkanem (proděkanem)“, v jejichž průběhu budou členové vedení připraveni vyslechnout veškeré názory, nápady a námitky jednotlivých členů akademické obce Obchodně podnikatelské fakulty. Za zvlášť důležitou považujeme také intenzivní komunikaci s členy Akademického senátu SU OPF, kde předpokládáme osobní účast děkana či jednotlivých resortních proděkanů při tvůrčím jednání pracovních komisí AS OPF.

8



Obrázek 2 - Míra nezaměstnanosti absolventů ekonomicky orientovaných fakult v České republice v roce 2011 (v %) 70 60 50 40 30 20 10

Cíl 3.4: Přispět k zvýšení uplatnitelnosti absolventů SU OPF na českém trhu práce Důležitým prvkem, jenž v současné době začíná hrát významnou roli, při hodnocení úspěšnosti českých vysokých škol je ukazatel uplatnitelnosti absolventů na českém trhu práce. Dá se říci, že k tomuto vývoji přispěl extenzivní růst vysokoškolského studia, jenž vedl k tomu, že v současné době studuje na českých vysokých škola zhruba 70 % osob ve věkové kategorii od 19 do 25 let věku. Tento vývoj vede k určité devalvaci hodnoty vysokoškolských titulů a začíná

Pavel Tuleja

VŠPJ

VŠTE

PEF MENDELU

FM VŠE

PEF ČZU

FIS VŠE

NHF VŠE

FPH VŠE

FMV VŠE

FAI UTB

FFÚ VŠE

FME UTB

FMK UTB

FP VUT

FES UPA

FE ZČU

HF TUL

OPF SU

ESF MU

FRZMS MENDELU

pracovníků fakulty na výuku v anglickém jazyce, a tím i na možnost rozšíření nabídky předmětů, jež by byly nabídnuty zahraničním studentům v rámci mezinárodní mobility studentů. V souvislosti s výjezdy studentů OPF na studijní pobyty v zahraničí bude naší snahou nabízet takové partnerské instituce, na nichž se nejen příjemně a kvalitně studuje, ale které rovněž nabízejí předměty maximálně uznatelné na SU OPF. Naším cílem bude také některý z nabízených oborů akreditovat v anglickém jazyce a nalézt vhodného partnera, s nímž bychom mohli připravit a následně také realizovat Joint Degree studijní program.

EF VŠB-TUO

Řešení: Budeme podporovat přípravu akademických

FIM UHK

EF JU

0

FSE UJEP

Dá se říci, že moderní vysoké školy by se měly vyznačovat nejen vysokou mobilitou studentů a akademických pracovníků, ale také existencí studijních programů, které by byly realizovány na principu Joint Degree, který studentům SU OPF umožní souběžné studium na Slezské univerzitě a vybrané zahraniční vysokoškolské instituci. K tomu, aby mohli být tyto kroky realizovány je však zapotřebí dobrá jazyková vybavenost jak na straně pedagogů Obchodně podnikatelské fakulty, tak na straně studentů.

přispívat k horší uplatnitelnosti zejména čerstvých absolventů na trhu práce.

míra nezaměstnanosti (%)

Cíl 3.3: Přetvořit fakultu na instituci, jež je otevřená vůči zahraničí a atraktivní pro zahraniční studenty

fakulta

Zdroj: Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze V případě Obchodně podnikatelské fakulty se v roce 2011 míra nezaměstnanosti absolventů pohybovala na úrovni 16,5 %, což znamená, že se nacházela nad průměrnou mírou nezaměstnanosti absolventů ekonomicky zaměřených fakult českých vysokých škol, v jejichž případě tento ukazatel dosahoval výše 13,5 %. Jak je však zřejmé z obrázku 2, SU OPF se touto mírou nezaměstnanosti řadí mezi sedmnáct fakult s nejnižší mírou nezaměstnanosti (celkový počet sledovaných fakult činí 25 institucí). Ačkoliv se tato pozice může jevit, ve srovnání s ostatními fakultami, jako poměrně dobrá, z našeho pohledu tento stav nelze označit za pozitivní a je zapotřebí učinit kroky, jež by vedly ke zlepšení postavení absolventů SU OPF na tuzemském trhu práce.

Řešení:

Máme-li zlepšit postavení absolventů Obchodně podnikatelské fakulty na trhu práce, pak je zapotřebí, aby při přípravě a následné realizaci studijních oborů došlo k většímu sepjetí akademické

sféry s institucemi působícími jak v sekundárním, tak primárním a terciárním sektoru národního hospodářství. Víme, že při tvorbě studijních

9



programů není možno vyhovět specifickým požadavkům jednotlivých firem či institucí veřejné správy, avšak naším dlouhodobým cílem by měla být snaha o přizpůsobení těchto programů vývojovým trendům, které se v jednotlivých oblastech národního hospodářství dlouhodobě prosazují. Pro bližší kontakt s podnikovou sférou se nám jako důležité jeví udržení, popř. posílení pozice předmětu „Odborná

praxe“, jenž by měl dále prohloubit spolupráci fakulty s praxí a současně by měl umožnit absolventům bakalářských studijních programů lepší přechod do praxe. S firmami povedeme rovněž intenzivní jednání o možnostech zapojení jejich odborníků a specialistů do výukového procesu.

Vím, že výše uvedené cíle nebudu schopen naplnit, pokud já i můj tým spolupracovníků nebude mít podporu většiny členů akademické obce. Doufáme proto, že vás mé, resp. naše společné návrhy na zlepšení chodu fakulty zaujaly a bude-li mi Akademickým senátem SU OPF ve volbách kandidáta na děkana Obchodně podnikatelské fakulty dána důvěra, přijmete tyto návrhy za své a v následujících čtyřech letech tak mně i mému týmu pomůžete vrátit Obchodně podnikatelskou fakultu na pozice, která jí právem přináleží.

V Karviné a Havířově, dne 2. prosince 2012

Pavel Tuleja

10



Navrhované složení vedení SU OPF: Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. kandidát na funkci děkana Obchodně podnikatelské fakulty

narozen: 31. března 1971 v Ostravě vzdělání: 2008: habilitační řízení, Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, Ekonomická fakulta, obor: Ekonomie 1995-2001: doktorské studium, Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, Ekonomická fakulta, studijní program: Ekonomické teorie, obor: Ekonomie 1989-1994: magisterské studium, Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, Ekonomická fakulta, obor: Národohospodářství 1985-1989: Střední ekonomická škola v Ostravě

zaměstnání: 1. 9. 1997 – dosud: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra ekonomie, docent, vedoucí katedry ekonomie 1. 9. 2012 – dosud: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, Ústav veřejné správy a regionální ekonomiky, docent 1. 1. 1996 – 31. 8. 1997: Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, Ekonomická fakulta, katedra národohospodářská, odborný asistent

ostatní aktivity:



garant studijního oboru Veřejná ekonomika a správa, člen zkušební komise pro studijní obor Ekonomie doktorského studijního programu Ekonomické fakulty, Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě předseda správní rady, UnicaCentrum, o.p.s. se sídlem v Karviné



člen Komise sociální Rady města Havířov

 

Pavel Tuleja

11



Doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D. kandidát na funkci proděkana pro zahraniční styky Obchodně podnikatelské fakulty kandidát na funkci statutárního zástupce děkana Obchodně podnikatelské fakulty

narozen: 18. května 1978 ve Frýdku-Místku vzdělání: 2007: habilitační řízení, Ekonomická univerzita v Bratislavě, Národohospodářská fakulta, obor: Finance, bankovnictví a investování 2001-2004: doktorské studium, Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, Ekonomická fakulta, studijní program: Hospodářská politika a správa, obor: Finance 1999-2001: navazující magisterské studium, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, obor: Bankovnictví 1996-1999: bakalářské studium, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, obor: Finance a bankovnictví 1992-1996: Gymnázium Ostrava-Hrabůvka

zaměstnání: 1. 9. 2001 – dosud: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra financí, docent, vedoucí katedry financí, proděkan pro zahraniční styky 2008: Lake Superior College, Duluth, MN, USA, Fulbright Scholar in Residence

ostatní aktivity:     

Pavel Tuleja

člen hodnotícího panelu Grantové agentury ČR Fulbright Honorary Ambassador pro ČR člen redakčních rad 8 vědeckých časopisů pravidelná výuka na partnerských univerzitách v zahraničí předseda a člen zkušební komise pro státní zkoušky na PEF MENDELU v Brně a EkF VŠB-TU Ostrava

12



Doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D. kandidát na funkci proděkana pro rozvoj a vnější vztahy Obchodně podnikatelské fakulty

narozen: 13. května 1975 v Karviné vzdělání: 2007: habilitační řízení, Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, Ekonomická fakulta, obor: Ekonomie, 1999-2002: doktorské studium, Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, obor Ekonomie 1993-1998: magisterské studium, Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě, obor: Národohospodářství 1989-1993: Gymnázium Karviná

zaměstnání: 14. 11. 2008 – 8. 11. 2012: náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast regionálního rozvoje a evropských fondů. 1. 1. 2000 – dosud: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra ekonomie, docent 1. 6. 2006 – 13. 11. 2008: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, proděkan pro rozvoj a vnější vztahy

ostatní aktivity:           

Pavel Tuleja

člen zkušební komise pro studijní obor Ekonomie pro státní zkoušky v doktorském studijním programu EkF VŠB-TU Ostrava školitel pro studenty doktorského studia na FMV EU v Bratislavě, EkF VŠB-TU Ostrava, SU OPF Karviná člen Řídícího a koordinačního výboru fondů Evropské unie v ČR člen Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko člen Monitorovacího výboru Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace člen Monitorovacího výboru Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013 starosta obce Petrovice u Karviné (neuvolněná funkce) člen Zastupitelstva Moravskoslezského kraje předseda komise Rady kraje pro vědu a výzkum člen komise Rady kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch člen poradního sboru Úřadu práce ČR – krajské pobočky Ostrava

13



Mgr. Ing. Michal Tvrdoň, Ph.D. kandidát na funkci proděkana pro vědu a výzkum Obchodně podnikatelské fakulty

narozen: 24. srpna 1978 v Hranicích vzdělání: 2009: navazující magisterské studium, Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, obor: Evropská studia se zaměřením na evropské právo 2004-2007: doktorské studium, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, studijní program: Hospodářská politika a správa, obor: Hospodářská politika 1997-2003: magisterské studium, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, obor: Evropská unie 1993-1997: Gymnázium Hranice

zaměstnání: 1. 9. 2006 – doposud: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra ekonomie, odborný asistent, od 2012 proděkan pro vědu a výzkum

Pavel Tuleja

14



Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D. kandidát na funkci proděkana pro studijní a sociální záležitosti Obchodně podnikatelské fakulty

narozen: 20. dubna 1978 ve Frýdku-Místku vzdělání: 2005-2009: doktorské studium, Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta mezinárodních vztahů, program: Mezinárodní hospodářské a obchodní právo 1997-2002: magisterské studium, Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, obor: Právo 1992-1996: Gymnázium ve Frýdku-Místku

zaměstnání: 2004 – dosud: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra práva, odborný asistent, zástupce vedoucí katedry práva 2010 – dosud: Místostarosta obce Nošovice 2012 – dosud: Vysoká škola podnikání, a.s., pedagog 2002-2004: Kriminalistický ústav Praha, člen analyticko-právní skupiny

ostatní aktivity:  

Pavel Tuleja

předseda občanského sdružení Bez mámy, humanitární pomoc ve Východní Africe člen správní rady Beskydské srdce, o.p.s., pomoc hendikepovaným

15

Programové prohlášení

Recommend Documents