Programové cíle rozvoje VŠE v Praze pro období 2014-18 Východiska programových cílů rozvoje VŠE
Pozitiva
Tradičně vnímána (zvláště u starší generace) jako přední VŠ ekonomického zaměření v ČR. Začíná být pozitivně vnímána v zahraničí. Kvalitní infrastruktura – prostorové vybavení, fungující obslužné a podpůrné procesy. Studijní obory, o které je ve většině zájem, podpořené literaturou, referencemi.
Negativa Nastupují slabší ročníky studentů a s tím související klesající rozpočtové příspěvky na výuku. Značná nasycenost v ekonomických oborech odborníky s ekonomickým VŠ vzděláním, rostoucí problémy budoucích absolventů s kvalitním uplatněním. Přetrvávající nestabilita na Národohospodářské fakultě. Nepříznivá kvalifikační struktura pedagogického sboru. Záměry
VŠE jako celek Priorita VŠE mezi vzdělávacími institucemi. Úlohou rektora i vedení školy je vytvářet na venek přesvědčení o prioritním postavení VŠE mezi institucemi poskytujícími ekonomické, manažerské či podnikatelské vzdělání v ČR, ale i středoevropském regionu (PR, vystupování v mediích, sociální sítě atd.). Následující text je rozdělen do tří tematických okruhů, jejich posloupnost je dána naléhavostí jejich realizace:
Stabilizace o
o
o
Stabilizace situace na Národohospodářské fakultě. Zabezpečení re-akreditací řady studijních oborů, před kterými fakulty stojí: - klíčovým problémem akreditací je kvalifikační složení pedagogického sboru příslušných studijních oborů a publikační činnost VŠ-učitelů v daném oboru, - do jisté míry tato situace souvisí s generačním problémem na fakultách, kdy v průběhu devadesátých let školu opustila řada učitelů střední generace, i když s uspokojením lze konstatovat, že se daří u nastupující generace třicátníků postupně plnit habilitační kritéria, deficit nastává u kategorie profesorů, zřejmě bude nutné provést fundovanou srovnávací studii, zda na obdobných fakultách veřejných VŠ již není struktura pedagogického sboru lepší, než je na fakultách VŠE v Praze. Dle platného VŠ zákona je koncipování podoby studijních oborů až po akreditaci v kompetenci fakult, nicméně vedení VŠE v tomto směru nemůže být nečinné a musí vytvářet podmínky a předpoklady pro zabezpečení bezproblémových akreditací studijních oborů, zejména v podobě stabilizace a zkvalitňování personální a kvalifikační situace na fakultách: vytvářet příznivé finanční podmínky pro doktorandy a post-doktorandy, ve kterých fakulty spatřují perspektivní zaměstnance, pokračovat v programech podpory habilitační přípravy vybraných pracovníků fakult, co nejdříve otevřít diskusi nad aktualizací (substitucí) kritérií habilitačního a jmenovacího řízení uplatňovaných na VŠE v Praze. Novela VŠ-zákona. S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že v průběhu nadcházejícího funkčního období rektora se obnoví aktivity ministerstva směřující k novele VŠ-zákona. Úlohou vedení školy musí být lobování za pozitivní momenty, které zákon může přinést, jako je víceleté financování, preferování institucionální akreditace a postavení na roveň národních a mezinárodních akreditací,
Programové cíle rozvoje VŠE
Stránka 1 z 5
Jaromír Veber
zjednodušení procesu nostrifikace apod. V případě přijetí zákona bude vedení školy pochopitelně muset na nové požadavky operativně reagovat.
Rozvoj o
Studijní programy. Je zřejmé, že počty přijímaných a vyučovaných studentů neporostou, spíše naopak. VŠE a její fakulty by se měly zejména profilovat v oblasti magisterského než bakalářského studia. Na jednáních na úrovni ministerstva školství se musí vedení školy v nadcházejícím období zasazovat o nárůst limitů magisterského studia, v krajním případě i cestou „výměny“ za nižší limity počtu přijímaných studentů do bakalářských programů. Za další úkoly vedení školy v tomto směru lze považovat vytváření podmínek a motivovat vedení fakult k pravidelné aktualizaci studijních plánů a jednotlivých předmětů. I když je realizace studijních programů v kompetenci fakult, je zřejmé, že bude třeba z úrovně vedení školy vyvolat diskusi nad obsahem a aktualizací studia. Je nesporné, že většina potenciálních zaměstnavatelů byla zasažena nedávným krizovým vývojem, uplatňuje řadu nových přístupů a řídicích praktik a jejich znalost očekávají i od nových absolventů. Z úrovně školy bude třeba v blízké budoucnosti připravit průzkum zaměřený na posuny v požadavcích praxe na profil absolventů, kde respondenty mohou být jak nedávní absolventi školy, tak i klíčoví představitelé potenciálních zaměstnavatelů.
o
Koncensus bude třeba v krátké době třeba najít v takových problémových okruzích, jako je: celoškolský základ – obsah, závaznost, celoškolský základ pro studijní obory v cizím jazyce a jeho společná výuka, včetně jeho financování a propojení s výukou v cizím jazyce vyučovanou v českých studijních programech atd., proporce výuky v češtině a v cizích jazycích, zapojení zahraničních lektorů do výuky jak v českých, tak cizojazyčných studijních programech. Cizojazyčné programy. Očekávané poklesy v limitech přijímaných studentů hrazených z veřejných prostředků, lze do jisté míry kompenzovat rozšiřováním programů vyučovaných v cizím jazyku (bakalářských, magisterských i doktorských). Na většině fakult se jedná o nový atribut jejich činnosti, který se ovšem liší svým charakterem vůči standardně nabízeným a vyučovaným oborům v češtině: za klíčovou v tomto směru považovat tu skutečnost, že teritorium, ze kterého mohou přicházet potenciální studenti je nesmírně široké, proto nezbude, než vytipovat vhodné lokality a na ně uplatnit proaktivní propagaci těchto studijních oborů, jde o placené studium pro studenty, kteří se v místních podmínkách často vůbec neorientují, takže nabídka ze strany fakult a potažmo školy musí být zaměřena nejen na studijní záležitosti, ale balíček služeb musí zahrnovat i nabídku ubytování, podporu při nostrifikacích, podrobné seznámení se studiem (studijními předpisy, organizací studia, ISIS) atd. Placené vzdělávací aktivity jsou další možnou cestou, jak rozšířit finanční prostředky fakult cestou zvyšování mimorozpočtových příjmů. Zde se nabízí jak programy celoživotního vzdělávání, tak se pokusit o zapojení do vzdělávacích programů pro úředníky dle připravovaného služebního zákona. Věda. Situace na poli vědy není uspokojivá ve srovnání s ostatními veřejnými VŠ, včetně publikační činnosti. Opět těžiště těchto aktivit je na fakultách, vedení školy může posílit podporu těchto aktivit jednak formou posílení servisního pracoviště pro vědu, které bude vyhledávat domácí a zahraniční příležitosti, pomáhat s přípravou projektů atd. V zájmu zviditelnění školy bych se přikláněl ke vzniku celoškolského průřezového výzkumného pracoviště (např. v podobě centra excelence), které by se zabývalo některými významnými ekonomickými problémy (např. potravinová či energetická bezpečnost ČR) a připravovalo fundované výzkumné výstupy, stanoviska.
Programové cíle rozvoje VŠE
Stránka 2 z 5
Jaromír Veber
o
o
Internacionalizace. V oblasti internacionalizace bylo již mnoho vykonáno, nicméně tato oblast má další potenciál pro rozšíření, který by měl být iniciován a podporován ze strany vedení školy: zvyšování výjezdů našich učitelů s výukou na zahraničních universitách, perspektivně i větší zapojení učitelů ze zahraničí vyučujících na plný úvazek na VŠE, rozšíření programů letních škol organizovaných na VŠE, společné studijní programy se zahraničními VŠ (přínosné pro VŠE). Spolupráce s praxí má též potenciál pro větší rozvoj. Není pochyb, že objem aktivit pro praxi produkovaných učiteli školy je značný, v nezanedbatelném rozsahu však pod hlavičkou jiných organizací nebo je realizován ve vlastní režii (na živnostenský list). To bohužel nezviditelňuje VŠE, ale jiné organizace či jednotlivce. Cestou zřejmě není tyto aktivity zakazovat, ale nabízet ze strany školy jiné, případně alternativní a výhodnější podmínky pro takové aktivity. Prostor v tomto směru lze spatřovat zejména v celoživotním vzdělávání a nabídce poradenských projektů a různých studií pro veřejnou správu i podnikatelský sektor.
Exelence o
o
Špičkoví profesionálové. Z rozhovorů se zástupci praxe vyzněl poznatek, že škola stále více směruje k jistému univerzalismu, že má málo špičkových odborníků, kteří jsou známí nejen doma, ale i v zahraničí, jsou zapojeni do činnosti významných zahraničních asociací, společností, institucí. Vedení školy by mělo v nadcházejícím období ve spolupráci s fakultami posoudit, zda vůbec takoví pracovníci na fakultách jsou, a zda a jakým způsobem podporovat tyto pracovníky. Mezinárodní akreditace. Mezinárodní akreditace je jednou z cest posílení postavení VŠE na trhu ekonomického vzdělání. Její naléhavost vystoupí v případě, že dojde k uvažovaným změnám v čs. akreditacích a zákon o VŠ bude jako alternativu připouštět renomovanou mezinárodní akreditaci. I v případě, že situace se takto nevyhrotí, lze za užitečné považovat rozvinutí diskusí o mezinárodní akreditaci: jít per partes po fakultách nebo jako celá škola atd.
Pracovníci školy
VŠE – vyhledávaný zaměstnavatel Škola musí být pro současné i potenciální pracovníky zajímavým zaměstnavatelem a to jak z hlediska odborných perspektiv, tak i výše odměny za práci. o Znalost pracovní perspektivy, minimálně pro kategorie PhD., doc., prof. zpracování kariérních plánů. o Ze strany vedení VŠE hledat cesty, jak rozšířit zapojení pracovníků školy do vědy a výzkumu, spolupráce s praxí. o Širší nabídka výuky v placených programech nad rámec úvazku – výuka pro zahraniční programy, celoživotní vzdělávání apod. o Kvalitní servis ze strany obslužných pracovišť školy pro pedagogickou činnost, výzkum, mezinárodní vztahy, spolupráci s praxí apod. o S ohledem na očekávaný stagnující podíl rozpočtových prostředků v portfoliu finančních prostředků školy, hledat všechny cesty jak zvyšovat mimorozpočtové prostředky a ty využít jako „nadstandard“ k tarifním mzdám. Působení zahraničních pedagogů na škole a našich pedagogů v zahraničí o V mezinárodním ratingu universit jsou ceněny ty university, které se mohou prezentovat učiteli ze zahraničí, kteří na universitě působí na plný úvazek. Je zřejmé, že již nadešel okamžik, kdy by se vedení školy mělo těmto otázkám věnovat, zmapovat současný stav na škole, vyhodnotit pro a proti a hledat cesty, jak se v tomto směru posunout v souladu s trendy předních universit. o Neméně pozitivně je hodnocena i situace, kdy naši učitelé se podílí na výuce studijních programů v zahraničí. I tato oblast by zasloužilo aktuální zmapování a zvážit, zda z hlediska ratingů je vhodné tyto aktivity rozšiřovat, a opět hledat cesty jak je podporovat.
Programové cíle rozvoje VŠE
Stránka 3 z 5
Jaromír Veber
Studenti
Prostupnost studia Cílem vedení školy musí být vytvořit studentům podmínky pro hladké absolvování studovaného oboru, bez administrativních zábran. Dosud tomu řada opatření (často nastavených v ISISu) nepomáhá. Proč nemůže být např. zkouškové období ještě čtrnáct dní v září. Dostupnost studijních pomůcek na internetu Na některých veřejných školách jsou učební pomůcky dostupné na internetu (a to ještě bezplatně), je na vedení VŠE operativně vyhodnotit, co vše této formě poskytování studijních pomůcek brání, popř. hledat možnosti podpor z programů Adaptabilita apod., pro zavedení této formy poskytování učebních podkladů. Rozšíření výjezdů studentů do zahraničí Hledat cest, jak zlepšit rovnoměrnost ve výjezdech studentů do zahraničí podle fakult, zavést různé formy výjezdů studentů do zahraniční: nejen semestrální, nejen pro magistry atd. o Studentské odborné, sportovní, umělecké aktivity (soutěže), tento bod sleduje dva dílčí cíle, jednak zapojit studenty do užitečných aktivit a tím posílit jejich sounáležitost se školou, jednak odhalit talenty. Vítězové mohou být vysláni na mezinárodní soutěže, zapojeni do programu spolupráce s klubem exklusivních zaměstnavatelů: o Mezifakultní odborná soutěž (business, investiční, manažerská), o Mezifakultní sportovní turnaj – v cca 5 – 7 disciplínách, o Arts-talent – soutěž v cca 5 -7 disciplínách. Podpora praxí studentů. Ačkoliv odborné praxe nejsou standardním obligatorním požadavkem studijních programů, v některých (resp. v rámci vedlejších specializací) se již uplatňují. Cílem vedení školy v tomto směru by měla být podpora takových aktivit, neboť jsou předpokladem lepšího uplatnění po absolvování školy. Projekt podpory absolventů při vstupu a uplatnění v praxi o Podnikatelský inkubátor. Již v současnosti nevelké procento (cca 5%) studentů po absolvování školy se vydá na cestu vlastního podnikání. Je otázkou, zda by tento podíl neměl být vyšší. Při některých zahraničních vysokých školách působí inkubátor, ve kterém jsou sdruženy prostředky školy, potenciálních zájemců ze strany praxe o inovační projekty a finanční prostředky absolventů. Na bázi reálných obchodních společností (obvykle s.r.o.) jsou studenty absolventy realizovány reálné podnikatelské kroky naplňující jejich podnikatelské záměry, ze strany školy formou poskytnutí výhodných pronájmů a další podpory jsou vytvářeny podmínky pro start takových společností. V případě úspěchu, kdy se společnost postaví plně na vlastní nohy, odkoupí podíl školy, popř. firmu prodá investorům, kteří o ni budou mít zájem apod. o Podpora při vyhledávání zajímavých zaměstnavatelů. Ze strany řady potenciálních zaměstnavatelů existuje stále zájem o naše absolventy a možnost si z nich vybírat, popř. je již v závěru studia zapojit do svých projektů, programů pro přípravu absolventů atd. Jak ze strany potenciálních zaměstnavatelů, tak i VŠE se často jedná o živelný proces, který by mohl být v mnohém lépe řízení: Minimálně by měl vzniknout portál, ve kterém by se obě skupiny prezentovaly, popř. propojovaly. VŠE by iniciovala klub exklusivních zaměstnavatelů a stanovila pravidla pro vstup do tohoto klubu, jeho program a zároveň podmínky pro zapojení studentů do tohoto projektu.
Potenciál pro další zlepšování
Spolupráce fakult. VŠE je specifická tím, že je zaměřena na ekonomické disciplíny, její jedinečnost je v tom, že asi jako jedna z mála v ČR je schopna se věnovat detailně četným dílčích problémů. Tato orientace v posledním období převládala a vedla k jisté uzavřenosti fakult. Nedoceňován je tak synergický efekt
Programové cíle rozvoje VŠE
Stránka 4 z 5
Jaromír Veber
mezifakultní spolupráce, který by v budoucnu mohl být výrazněji využit již ve zmíněných aktivitách celoškolského výzkumného pracoviště, či aktivitách celoživotního vzdělávání, poradenství apod. Sounáležitost pracovníků se školou. Inherence, pocit vnitřní příslušnosti k pracovišti a potažmo k celé organizaci prošel v naší společnosti v posledních deseti, patnácti letech vývojem. Není pochyb o tom, že větší důraz pracovníci kladou na vlastní rozvoj, plnění pracovních povinností daných kontraktem. Je jistě příjemné pokud nad tuto úroveň vztahů se daří posilovat pozitivní pocit příslušnosti pracovníků ke komunitě, ve které tráví svůj pracovní čas. Pro posilování tohoto vztahu musí leccos vykonat i zaměstnavatel nabídkou různých společenských akcí, sociálních programů apod.
Programové cíle rozvoje VŠE
Stránka 5 z 5
Jaromír Veber
