GYMNÁZIUM ŠTERNBERK
Programování v jazyce VISUAL BASIC .NET JAROSLAV ZAVADIL
1. ČÁST ŠTERNBERK 2009
1 / 51
1. kapitola – Úvod V následujících kapitolách se seznámíme s ukázkou programování ve vyšším programovacím jazyce. Zvolil jsem jazyk Visual Basic (v našem případě verze 2005 – v současné době je možno použít i verzi 2008). Tento jazyk je součástí projektu .NET firmy Microsoft. Výhodou je, že verzi Express Edition můžeme zdarma stáhnout a používat pro vzdělávací účely. Následující stránky nejsou v žádné případě nějakou souvislou učebnicí programování. Snahou je na jednoduchých příkladech (k jejichž napsání jsem se inspiroval – některé jsem použil beze změny buď v uvedené literatuře nebo jsou to příklady navazující na to, co jsme se učili v úvodu do algoritmizace a při programování v jazyce Comenius LOGO) ukázat některé možnosti a principy objektového programování a snad někoho motivovat ke hlubšímu studiu této problematiky. Podrobných učebnic je na trhu dostatek, ty, ze kterých jsem čerpal já, jsou uvedeny v přehledu použité literatury. Nevýhodou této literatury je, že ne vždy popisují konkrétní verzi Visual Basicu a nedají se bez úpravy použít – já používám verzi 2005 a na této verzi jsou všechny příklady vyzkoušeny. Visual Basic je objektově orientovaný jazyk. Základem všeho jsou objekty, které mají nějaké vlastnosti (ty může nastavit programátor) a nějakým způsobem se chovají. Odpovídá to tedy běžnému životu, kdy i lidé, věci atd. mají nějaké vlastnosti a nějak se chovají, jsou ve vzájemné interakci, mění své chování v závislosti na vstupech a podobně.
Nebudu zde popisovat instalaci programu, prostředí programu popíšu hned v další kapitole u konkrétního příkladu. Po prostudování a vyzkoušení následujících příkladů se určitě nestanete programátory. Je to dáno rozsahem tohoto textu a také jeho cílem. Ten cíl je jednoduchý – na snadných příkladech ukázat, jak vypadá moderní programování, a snad někoho přesvědčit o tom, že se vyplatí prostudovat dostupnou literaturu a věnovat se programování hlouběji. V rámci tohoto textu bude popis jen těch funkci a komponent nezbytně nutných pro vytváření příkladů, uvedených v textu. Ostatní vlastnosti, funkce atd. budou popsány jen velice informativně. Podrobnosti mohou zájemci získat v doporučené a použité literatuře (Uvedena na konci textu).
2 / 51
2. kapitola – Začínáme programovat Na úvod nebudu uvádět příklad, který se nejčastěji vyskytuje v učebnicích programování. Tam většinou začínáme psaním textu „Ahoj světe“ („Hello World“). Zkusíme něco jiného – program, který bude za nás počítat.
Spuštění programu VisualBasic.Net 1. Každý program, který vytváříme, je reprezentován tzv. projektem. Je to soubor (.vbp), ve kterém jsou uloženy informace o souborech a komponentách, které náš program obsahuje včetně jeho základního nastavení Můžeme si ho také představit jako kontejner obsahující vše, co do programu patří. Práci tedy začneme tak, že z nabídky File vybereme New Project
2. Vybereme vhodnou šablonu, podle toho, jaký druh programu chceme vytvářet. My budeme vytvářet aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním. proto zvolíme Windows Application. V poli Name nový projekt pojmenujeme (např. Můj první program)
3 / 51
Vzhled aplikace – jeho vytvoření, úprava formuláře
4 / 51
Další vlastnosti změníme podle obrázku vpravo. Jak sami vidíte, těchto vlastností můžeme změnit mnohem více - to už záleží na vás.
POZNÁMKA: Aniž bych to příliš zdůrazňoval, už se setkáváme s prvními objekty – v našem případě i formulář je objektem – všimněte si, jak jsme ho pojmenovali. Je pravidlem (u programátorů nepsaným, ale dodržovaným), že odlišujeme jednotlivé typy objektů jejich předponami. Tyto předpony by měly charakterizovat objekt. Dále používáme názvy bez diakritiky. V našem případě předpona frm znamená formulář (frmScitani). Dalšími příklady může být předpona cmd(comand) – cmdZavrit, cmdSecist, txt (textové boxy) – txtScitanec atd.
Nyní na plochu umístíme textové boxy, nazveme je txtA, txtB, txtC, txtD a txtVysledek (Properties...Name)
Umístíme na plochu formuláře tlačítko (Button), pojmenujeme ho cmdVypocet (Name), doplňte jeho popis (Text), můžeme změnit písmo a jeho velikost (Font) Dále přidáme popisky (Label) a pojmenujeme je lblA, lblB, lblC, lblD a lblVysledek Nakonec upravíme velkost a vzhled formuláře (i s barvičkami si můžete pohrát) 5 / 51
POZNÁMKA: Nyní bychom mohli náš „program“ spustit. V nabidce Debug vybereme Start Debugging. Vývojové prostředí spustí program, tlačítko Sečti reaguje na stisk, ale nic se neděje. Je to proto, žy my jsme zatím vytvořili jen vzhled, skořápku, programu. Funkci musíme tlačítkům a textovým boxům teprve dát. Nezapomeňte, i nyní musíme program zavřít ikonou křížkem nebo tlačítkem stop.
Zdrojový kód aplikace – samotné programování Je třeba rozlišit, kdy nějakou činnost vykonává uživatel (zadává čísla do text boxů, stiskně tlačítko, a kdy program. Program začne reagovat na stisk tlačítka- teprve pak začne vykonávat nějakou činnost (kterou mu samozřejmě naprogramujeme). Otevřeme si okno zdrojového kódu View...Code Vybereme objekt cmdVypocet a událost Click
6 / 51
V okně vidíme již nachystnou „událostní“ proceduru (o procedurách ještě budeme mluvit podrobněji) a můžeme hned psát kód, který bude vykonávat požadovanou činnost – tedy sčítat čísla. Musíme tedy sdělit, která čísla chceme použít (v txtA, txtB, txtC a txtD), co s nimi chceme dělat (sečíst) a kam chceme uložit výsledek (do textboxu txtVysledek) tedy: txtVysledek.Text = Val(txtA.Text) + Val(txtB.Text) + Val(txtV.Text) + Val(txtD.Text) Náš program nyní můžeme spustit:
Pokud bychom při zápisu příkazu udělali nějakou chybu (např. překlep), program nás upozorní a chybný zápis podtrhne vlnovkou. Správnému zápisu říkáme syntaxe programovacího jazyka.
POZNÁMKA: Místo obyčejného součtu používáme funkci Val. O funkcích budeme ještě mluvit, pro tento příklad stačí, že funkce Val převede textový řetězec (z vlastnosti Text – měli jsme přece textbox) na číslo, se kterým je možno normálně počítat. Pokud bychom Val nepoužili, operátor + by provedl místo součtu zřetězení (tj. výsledek by byl třeba 2+1+4+2=2142).
Uložení projektu Projekt ukládáme pomocí File...Save All. Vybereme si umístní, název složky. Tím uložíme všechny soubory a i v průběhu práce ukládáme tímto způsobem.
7 / 51