PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ02 STŘEDNÍ ČECHY

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ02 – STŘEDNÍ ČECHY VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č.

114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY

A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

Říjen 2015

Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16 186 00 Praha 8 tel.: +420 234 134 236 www.integranet.cz

2

Tato zpráva byla připravena sdružením společností Integra Consulting s.r.o. a Regionální centrum EIA s.r.o. ve spolupráci s dalšími experty pro výhradní použití Ministerstva životního prostředí ČR. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné pouze za současného uvedení této citace: Integra Consulting a Regionální centrum EIA: Dokumentace vyhodnocení vlivů koncepce PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ02 – STŘEDNÍ ČECHY na životní prostředí a veřejné zdraví, MŽP ČR, 2015. V Praze,

…………………………………. Mgr. Martin Smutný, jednatel Integra Consulting s.r.o.

4

OBSAH 1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

17

1.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU

17

1.2

OBSAH KONCEPCE

18

1.3

CÍLE KONCEPCE

20

1.4

VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM

21

2

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

24

2.1

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ

24

2.2

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

24

2.3

PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

40

3

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

46

VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ).

49

4

4.1

HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY

49

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

53

5.1

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNI

53

5.2

HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PÚROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ

74

6

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

79

6.1

HODNOTÍCÍ RÁMEC

79

6.2

POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO

81

6.3

VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ

84

5

5

6.4

PŘESHRANIČNÍ VLIVY

111

7

PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.

112

7.1

OVZDUŠÍ

112

7.2

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

114

7.3

EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

114

7.4

VODA

115

7.5

PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

115

7.6

PŘÍRODA, BIODIVERZITA, EKOSYSTÉMY

115

7.7

ODPADY

116

7.8

KULTURNÍ PAMÁTKY

116

7.9

HLUK

116

8

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)

117

8.1

VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT

117

8.2

POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

117

8.3

PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

118

9

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

119

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE

122

11

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ

123

12

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

124

12.1

CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

126

12.2

POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU KONCEPCÍ

138

12.3

HODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ PZKO NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A FORMULACE OPATŘENÍ

10

12.4

K POSÍLENÍ POZITIVNÍCH VLIVŮ

142

ZÁVĚR

148 6

13

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

149

14

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

153

14.1

PŘEHLED ZPŮSOBŮ VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRŮ ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

153

14.2

PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

156

15

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

163

15.1

ZÁVĚRY HODNOCENÍ

163

15.2

NÁVRH STANOVISKA

164

16

SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH

167

16.1

PŘÍLOHA Č. 1: VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY

7

167

8

ŘEŠITELSKÝ KOLEKTIV POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Mgr. Martin Smutný, Integra Consulting s.r.o. autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí metodika hodnocení vlivů, expertní hodnocení vlivů email: [email protected] Mgr. Simona Kosíková Šulcová, Integra Consulting s.r.o. celková koordinace, expertní hodnocení vlivů, zpracování dokumentace hodnocení vlivů email: [email protected] Mgr. Michal Musil, Integra Consulting s.r.o. expertní hodnocení, zpracování dokumentace hodnocení vlivů email: [email protected] Ing. Jiří Dusík, Integra Consulting s.r.o. metodika hodnocení email: [email protected] Ing. Andrea Šandová, Integra Consulting s.r.o. zpracování dokumentace hodnocení vlivů email: [email protected] Ing. Radim Seibert, Regionální centrum EIA s.r.o. hodnocení vlivů na ovzduší email: [email protected] Ing. Jitka Kaslová, Regionální centrum EIA s.r.o. expertní hodnocení vlivů email: [email protected] Mgr. Michala Kopečková, Občanské sdružení Ametyst autorizovaná osoba dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, přírodu a ekosystémy e-mail: [email protected]

MUDr. Eva Rychlíková, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem autorizovaná osoba dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví hodnocení vlivů na veřejné zdraví e-mail: [email protected] Ing. Jana Moravcová, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem hodnocení vlivů na veřejné zdraví e-mail: [email protected]

10

SEZNAM ZKRATEK

AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

AOx

halogenové organické sloučeniny

BSK5

biologická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody)

ClU

chlorované uhlovodíky

CHSK Cr

chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody)

CHSKMn

chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody)

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

čistírna odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

Cd

kadmium

DP

dobývací prostor

EIA

posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EVL

evropsky významná lokalita

FKOLI

fekální a koliformní bakterie

GIS

geografický informační systém

GIT

gastrointestinální ústrojí – trávicí trakt

HIA

hodnocení vlivů na zdraví (Health Impact Assessment)

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHOPN

chronická obstrukční plicní nemoc

ICHS

ischemická choroba srdeční

IPPC

integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control)

LCA

posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment)

LP

ložisková plocha

LULUCF

sektor využívání krajiny, změn ve využívání krajiny a lesnictví v rámci reportingu o emisích skleníkových plynů podle Kjótského protokolu (Lanu Use, Land Use Change and Forestry)

MVA

malá vodní elektrárna

MZe

Ministerstvo zemědělství ČR

MZCHÚ

maloplošné zvláště chráněné území

11

MŽP

Ministerstvo životního prostředí ČR

N

dusík

NEK-NPH

norma environmentální kvality – nejvyšší přípustná hodnota

NEK-RP

norma environmentální kvality – roční průměr

NEL

nepolární extrahovatelné látky (ropné látky)

NL

nerozpuštěné látky

NP

národní park

OI

oblastní inspektorát

OOP

orgány ochrany přírody

ORP

obec s rozšířenou působností

OZE

obnovitelné zdroje energie

P

fosfor

PO

ptačí oblast

PAU

Polycyklické aromatické uhlovodíky

POK

Politika ochrany klimatu v ČR

PR

přírodní rezervace

PRV

Program rozvoje venkova

PUPFL

pozemek určený k plnění funkcí lesa

Q

průtok

SEA

posuzování vlivů koncepcí Environmental Assessment)

SEKM

Systém evidence kontaminovaných míst

SEZ

stará ekologická zátěž

ÚKZÚZ

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VÚMOP

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy

VÚV

Výzkumný ústav vodohospodářský

ZOPK

zákon o ochraně přírody a krajiny

ZPF

zemědělský půdní fond

ZPV

zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

ZÚR

Zásady územního rozvoje

ZVLCHD/ZCHD

zvláště chráněné druhy

ZVLCHÚ/ZCHÚ

zvláště chráněné území

12

na

životní

prostředí

(Strategic

Název koncepce:

Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ02 – Střední Čechy (dále též jen „Program“ nebo „PZKO“)

Předkladatel:

Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 IČ: 00164801

Oprávněný zástupce předkladatele:

Bc. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10, PSČ 100 10 Telefon: +420 267122835 Email: [email protected]

Oprávněný zástupce zpracovatele SEA:

Mgr. Martin Smutný jednatel Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16, 186 00, Praha 8 – Karlín Tel.: +420 234 134 236 E-mail: [email protected]

Příslušný orgán k vydání stanoviska dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí:

Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

13

14

LEGISLATIVNÍ RÁMEC POSUZOVÁNÍ Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Posouzení vlivů Programu zlepšování kvality ovzduší zóna CZ02 – Střední Čechy (dále též jen „Program“ nebo „PZKO“) proběhlo dle požadavků výše uvedeného zákona. Současně s vyhodnocením z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel byl PZKO podroben vyhodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Toto vyhodnocení bylo zpracováno na základě stanovisek orgánů ochrany přírody a krajiny, že nelze vyloučit vliv na lokality soustavy Natura 2000. Při zpracování posouzení byly zohledněny metodické přístupy k SEA popsané v relevantních mezinárodních dokumentech či metodických pokynech jiných států např. „Resource Manual to Support Application of the UNECE Protocol on SEA (OSN a REC, 2007)“ nebo „A Practical Guide to the Strategic Environmental Assessment Directive, UK (Kancelář premiéra, 2005)“. Obsah a rozsah SEA Programu zlepšování kvality ovzduší zóny Střední Čechy byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne 25. srpna 2015, číslo jednací 57921/ENV/15.

15

16

1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

1.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU Program zlepšování kvality ovzduší - zóna CZ02 Střední Čechy je připraven dle § 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ02 ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku 2020. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ02 Střední Čechy byl zpracován v rámci projektu „Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší“ (dále též jen „Strategie“). Program je zpracován v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5 zákona. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou vytvářeny pro zóny a aglomerace (stanovené zákonem o ochraně ovzduší), kde došlo k překročení imisního limitu popřípadě k více než povolenému počtu překročení imisního limitu (§ 9 odst. 1 zákona). Programy analyzují stav kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jeho příčiny, identifikují významné zdroje znečišťování ovzduší, stanovují opatření vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. Mezi významná nová opatření zavedená zákonem patří stanovení emisních stropů a lhůt k jejich dosažení pro vymezená území a v rámci těchto území i pro vybrané skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojů dle přílohy č. 2 zákona a silniční dopravu. V případě, že jsou identifikovány problémy a příčiny zhoršené kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jejichž řešení není na regionální úrovni možné, jsou tyto postupovány na úroveň národní a reflektovány v Národním programu snižování emisí ČR. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ02 Střední Čechy byl zpracován v rámci „Strategie“ („Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší“). Přípravy všech podkladových materiálů i vlastního Programu se účastnila široká skupina subjektů. Pro účely projednání byly zřízeny na regionální úrovni řídící výbory pro každou zónu a aglomeraci. V řídících výborech byly zastoupeny, kromě ministerstva životního prostředí (dále také „MŽP“), i ministerstva dopravy, pro místní rozvoj ČR, průmyslu a obchodu, zemědělství, financí i vnitra, orgány kraje, obcí s rozšířenou působností a obcí, Asociace krajů, Svaz měst a obcí a environmentální nevládní organizace (zástupci Zeleného kruhu) a dalších odborných organizací (ČHMÚ, ČIŽP, Státní fond životního prostředí, Ředitelství silnic a dálnic, atd.). Tyto subjekty měly možnost se na tvorbě strategických dokumentů k ochraně ovzduší podílet a opakovaně je v průběhu přípravy připomínkovat. Připomínky byly průběžně zapracovávány.

17

V červenci 2013 a dubnu 2014 proběhla dvě kola jednání hlavního řídícího výboru (na národní úrovni), v průběhu měsíců prosinec 2013 – duben 2014 se dvakrát setkaly i všechny regionální řídící výbory ustavené na úrovni všech zón a aglomerací. V listopadu a prosinci 2014 pak byly jak hlavní řídící výbor, tak regionální řídící výbory seznámeny s pre-finálními verzemi dokumentů. Výstupy jednotlivých etap přípravy Programu byly průběžně poskytovány všem zapojeným subjektům, připomínky jsou v maximální možné míře zohledněny. Veškeré podkladové materiály i výsledné znění Programů byly zveřejněny rovněž na webových stránkách MŽP. Program zlepšování kvality ovzduší – zóna CZ02 Střední Čechy, stejně jako Programy zlepšování kvality ovzduší pro ostatní zóny a aglomerace, bude vydán Ministerstvem životního prostředí formou opatření obecné povahy a zveřejněn ve věstníku MŽP.

1.2

OBSAH KONCEPCE Hlavní dokument PZKO obsahuje, úvodní část, analytickou část, návrhovou část a implementační část. Účelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a především stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění ovzduší. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření navržená v Programu v přiměřeném rozsahu tak, aby byla dobrá kvalita ovzduší udržena a nedošlo k jejímu zhoršení. V oblastech zóny, kde je imisní limit překročen, musí být implementována stanovená opatření a to v rozsahu uvedeném v Programu. Opatření byla stanovena za pomocí rozptylové studie a byla modelově sestavena způsobem, aby v zóně došlo k dosažení zákonem požadované kvality ovzduší. Program vychází z údajů o emisích a imisním zatížení, které jsou zpracovávány Českým hydrometeorologickým ústavem. Pro zpracování Programu byl jako referenční rok použit rok 2011 (zpracování Programu bylo zahájeno v červnu 2013, rok 2011 byla poslední dostupná a validní emisní data). K roku 2011 je vztažena analýza příčin znečištění ovzduší, či např. navržená opatření. Analýza znečištění ovzduší zahrnuje nicméně podrobné informace za roky 2003 – 2013. Program je zpracován z podrobných podkladů (podkladové materiály), které nejsou přímou součástí nebo přílohami Programu. Tyto materiály byly poskytnuty krajským úřadům a dalším členům regionálního řídícího výboru k připomínkám a dalšímu využití a byly rovněž zveřejněny na webových stránkách MŽP. Podkladové materiály jsou členěny následovně:    

Část 01 – Popis řešeného území, Část 02 – Analýza úrovně znečišťování (Emisní analýza), Část 03 – Analýza úrovně znečištění (Imisní analýza), Část 04 – Rozptylová studie, 18

  

Část 05 – SWOT analýza, Část 06 – Vyhodnocení opatření přijatých před zpracováním programu, Část 07 – Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší.

Program obsahuje následující kapitoly: A.

ÚVOD

B.

ZÁKLADNÍ INFORMACE

B. 1. Vymezení a popis zóny CZ08Z Moravskoslezsko B. 2. Popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření (mapa, geografické souřadnice) B. 3. Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu C.

ANALÝZA SITUACE

C. 1. Úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech – vyhodnocení období 2003 - 2012 C. 2.

Aktuální úrovně znečištění

C. 3.

Odhad vývoje úrovně znečištění

C. 4.

Celkové množství emisí v oblasti

C. 5.

Analýza příčin znečištění

C. 6. Výčet významných zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením C. 7.

Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí

C. 8. Opatření přijatá před zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané aglomeraci a hodnocení účinnosti těchto opatření C. 9.

SWOT analýza

D.

CÍLE A PRIORITY PROGRAMU

D. 1.

Identifikace cílů a priorit

D. 2.

Prioritní kategorie zdrojů

D. 3.

Územní priority

D. 4.

Matice logického rámce

E. E. 1.

POPIS OPATŘENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Emisní stropy

19

E. 2. Regulace vyjmenovaných zdrojů v souladu s §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší E. 3. Doporučené prověření provozu vyjmenovaných zdrojů s významným imisním příspěvkem v ORP, kde nedochází k překročení imisního limitu E. 4. Popis opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší E. 5. Financování stanovených opatření F.

ODHAD PLÁNOVANÉHO PŘÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ VYJÁDŘENÝ PROSTŘEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORŮ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITŮ

F. 1.

Odhad vývoje úrovně znečišťování

F. 2.

Indikátory a monitorování implementace Programu

G.

1.3

SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ

CÍLE KONCEPCE Cílem Programu je dosáhnout na celém území zóny CZ02 Střední Čechy splnění imisních limitů1 daných zákonem o ochraně ovzduší. Hlavní cíl Programu je stanoven tak, aby: 

došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány a současně



aby byla udržena a zlepšována kvalita ovzduší také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.

Z uvedeného cíle pak pro CZ02 Střední Čechy vyplývají následující řešené znečišťující látky: 

suspendované částice: o

PM10 - dochází k plošnému překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace, dochází k překračování ročního imisního limitu,

1

To znamená dosáhnout imisních limitů u dnes problémových znečišťujících látek, kterými jsou tzv. „řešené znečišťující látky“

20



benzo(a)pyren: dochází k plošnému a dlouhodobému překračování imisního limitu,



oxidy dusíku: dochází k místnímu překračování ročního imisního limitu.



arsen: dochází k místnímu překračování ročního imisního limitu.

U ostatních znečišťujících látek není, dle prostorové interpretace imisních dat ČHMÚ (na základě vyhodnocení pětiletých průměrů), indikováno dlouhodobé překračování imisního limitu. Pro každou řešenou znečišťující látku jsou na úrovni zóny CZ02 Střední Čechy stanoveny prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění vyplývá z podílů na celkových emisích jednotlivých škodlivin a zejména na imisním příspěvku jednotlivých skupin zdrojů: 

Spalování pevných paliv ve zdrojích jmenovitého tepelného příkonu do 300 kW, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění – nejvýznamnější zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení PM10 a PM2,5 a zdroj imisního zatížení arsenem.



Mobilní zdroje (doprava) – významný zdroj imisního zatížení PM10 a PM2,5, NO2, v závislosti na intenzitě dopravy rovněž velmi významný zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem.



Vyjmenované bodové stacionární zdroje – zdroje primárních a fugitivních emisí PM10 a PM2,5. Zdroje prekurzorů sekundárních aerosolů (vyjmenované stacionární zdroje s emisemi SO2 a NOX).



Zdroje fugitivních emisí pevných částic – odvaly, průmyslové areály a stavební činnost – zdroj emisí PM10, PM2,5, benzo(a)pyrenu a arsenu.

Opatření jsou zaměřena na:

1.4



snížení vlivu silniční dopravy na úroveň znečištění ovzduší,



snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší,



snížení vlivu zemědělské výroby na úroveň znečištění ovzduší (navrženo opatření s vazbou na omezování větrné eroze na náchylných půdách),



snížení vlivu stacionárních zdrojů provozovaných v domácnostech (případně v živnostenské činnosti) na úroveň znečištění ovzduší,



snížení vlivu jiných zdrojů na úroveň znečištění ovzduší.

VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM Vzhledem k účelu a charakteru koncepce lze očekávat vazby PZKO s řadou regionálních a místních, případně národních dokumentů. Níže je uveden 21

přehled nejdůležitějších relevantních strategických dokumentů, podrobněji se SEA vyhodnocení této problematice věnuje v kapitole 5.2. Dokumenty ČR - národní úroveň 

Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020



Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (na období 2005 – 2015)



Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (2009)



Strategický rámec udržitelného rozvoje (2010 – 2030)



Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 - 2020



Národní program snižování emisí ČR do roku 2020



Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999)



Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (2014 – 2020)



Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (do roku 2020)



Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017



NEHAP ČR - Akční plán zdraví a životního prostředí ČR



CEHAPE, 2004 - Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children’s Environment and Health Action Plan for Europe - CEHAPE)



Ministerská deklarace Parma 2010 závazek identifikovat rizika a snižovat expozici chemickým látkám a fyzikálním faktorům.



Program předcházení vzniku odpadů (2014 – 2020)



Plán odpadového hospodářství ČR (2015 – 2024)



Státní energetická koncepce (2014 – 2040)



Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů 2012, na 20 let)



Politika druhotných surovin (2014, na 20 let)



Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 (2011 – 2015)



Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 - 2016 (Odbor památkové péče Ministerstva kultury, březen 2011)

22

Rozvojové dokumenty pro území Středních Čech - regionální úroveň 

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzdušá Středočeského kraje - aktualizace 2012



Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 - 2020



Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje (červen 2013)



Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016



Deklarace Projektu Zdravé město

23

2

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

2.1

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Program zlepšování kvality ovzduší je zpracován pro území zóny Střední Čechy. Členění na zóny a aglomerace vychází z přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Zóna CZ02 Střední Čechy pokrývá správní obvod Středočeského kraje. Území zóny tvoří okresy: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

2.1.1

VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY

Územně samosprávné členění České republiky vychází ze základních jednotek – obcí. Jako vyšší územně samosprávné celky jsou definovány kraje. Předpokládá se ovlivnění území dvou krajů České republiky:

2.2



Středočeský kraj se sídlem v Praze



Hlavní město Praha (VÚSC Pražský kraj)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Níže jsou popsány základní charakteristiky stavu životního prostředí potenciálně relevantní z hlediska problematiky řešené v posuzované koncepci.

2.2.1

OVZDUŠÍ K hlavním problémům kvality ovzduší v ČR v současné době patří znečištění ovzduší suspendovanými částicemi, benzo(a)pyrenem a přízemním ozonem. S ohledem na navržená dopravní opatření v Programu lze předpokládat snížení emisí prekurzorů troposférického ozonu, nicméně přízemní ozon není předmětem Programu (dle § 9 zákona) a je proto neúčelné se jím dále ve vztahu k Programu zabývat. Z hlediska zdravotních dopadů v ČR je rozhodující znečištění ovzduší suspendovanými částicemi (PM10 a PM2,5) a na ně vázanými perzistentními organickými polutanty (POP), zejména polycyklickými aromatickými 24

uhlovodíky (PAU). Významný podíl na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi mají sekundární částice vznikající z prekurzorů v ovzduší, za které jsou považovány NOx, SO2, NH3 a VOC. Emise ze spalovacích procesů v podobě oxidů dusíku a oxidu siřičitého mají negativní vliv na ekosystémy, ať už přímým poškozováním vegetace či v podobě kritických zátěží v důsledku acidifikace půd. Emisní situace Na základě emisní bilance ČHMÚ je na následujícím grafu znázorněno kolísání velikosti emisí jednotlivých znečišťujících látek v zóně Střední Čechy v uplynulých letech. Obrázek č. 1: Vývoj emisí SO2,NOx a CO v zóně Střední Čechy v letech 2001-2011

80 000

20 000

SO2 [t/r]

18 000

70 000

NOx [t/r]

16 000 60 000 12 000

40 000

10 000 8 000

30 000

6 000 20 000

CO [t/r] TZL, VOC

SO2, NOx, CO

14 000 50 000

TZL (pravá osa) [t/r] VOC (pravá osa) [t/r]

4 000 10 000

2 000 0

20 0 20 1 0 20 2 0 20 3 0 20 4 0 20 5 0 20 6 0 20 7 0 20 8 0 20 9 1 20 0 11

0

Zdroj: Emisní bilance ČHMÚ

K nejvýraznějšímu poklesu došlo v uplynulém desetiletí v případě oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého, pravděpodobně v návaznosti na modernizaci malých spalovacích zdrojů. Pokles emisí nastal také v případě VOC, zejména z důvodu snížení emisí z dopravy, významný podíl na zlepšení měly ale také menší průmyslové zdroje (REZZO 2 a REZZO 3). V případě NOx, u kterého v zóně Střední Čechy dominuje vliv automobilové dopravy, dochází k průkaznému poklesu emisí od roku 2008. Stagnace velikosti emisí nastala v hodnoceném období v případě TZL. U této látky jsou výsledné emise významně určeny mnoha segmenty zdrojů: automobilovou dopravou (spíše nárůst emisí vlivem zvyšování intenzit dopravy), individuálním vytápěním domácností (stagnace emisí, resp. kolísání v návaznosti na aktuální cenovou dostupnost paliv) i průmyslovými 25

zdroji (klesající trend emisí). V návaznosti na překračování imisních limitů tuhých znečišťujících látek je dosavadní stagnující trend emisí této znečišťující látky, včetně na ně navázaných polycyklických aromatických uhlovodíků, prioritním problémem kvality ovzduší v zóně Střední Čechy. Imisní situace Na základě pětiletých průměrů imsiních koncentrací publikovaných ČHMÚ lze konstatovat, že v uplynulých 5-ti letech (2009 – 2013) docházelo v zóně CZ02 - Střední Čechy k překročení imisních limitů stanovených pro: 

průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 - lokální malá oblast na Kladensku (Stehelčeves, Vrapice, Buštěhrad),



nejvyšší denní koncentrace suspendovaných částic PM10 - především Kladno, Slaný, Kralupy n. Vlt., Neratovice, Mělník, Rakovník, Beroun a dále plošně menší ohniska v severozápadním kvadrantu zóny, lokální mírné překročení v Mladé Boleslavi,



průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu - souvislá oblast severně a severozápadně od Prahy (zejména Kladno, Slaný, Kralupy n. Vlt., Neratovice, Mělník, Brandýs n. L.), dále také roztroušené lokální izolované oblasti překročení v místech vesnic a měst na celé ploše zóny, častěji však v severní polovině zóny,



průměrné roční koncentrace arsenu - lokální překročení na Kladensku.

Celkově je nejvíce zatíženou oblastí zóny Kladensko. Nevyhovující imisní situaci v zóně rozhodující měrou působí kombinovaný vliv dopravy a individuálního vytápění domácností pevnými palivy, ke kterým lokálně přistupuje průmyslová činnost (těžební průmysl a na něj navázané cementárny a vápenky, ocelářství). Pro látky, které v zóně CZ02 Střední Čechy překračují imisní limity, lze na základě porovnání pětiletého průměru imisních koncentrací za období let 2007 - 2013 s pětiletým průměrem za období let 2009 - 2013 konstatovat následující celkové trendy vývoje znečištění v zóně:

2.2.2



imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 stagnují, zvyšuje se však podíl jemných částic (koncentrace PM2,5 mírně narůstají),



imisní koncentrace benzo(a)pyrenu narůstají,



imisní koncentrace arsenu klesají.

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Specifickým problémem (tématem veřejného zdraví) jsou v případě zóny Střední Čechy negativní vlivy dopravy a lokálních topenišť, které přinášejí znečištění do přízemní vrstvy atmosféry a způsobují nadlimitní koncentrace aerosolových částic PM10 (24 hodinové koncentrace) a benzo(a)pyrenu. Na 26

omezeném území pak dochází k překračování ročního imisního limitu pro NO2 (Beroun) a arsen (Kladno a nejbližší okolí). Ve srovnání s některými z ostatních zón a aglomerací je (až na jednotlivé lokality) situace v posuzované zóně výrazně lepší. Lokálně se na znečištění území podílí také průmysl (opět doprovázený zejména silniční dopravou), a to především ve větších městech Kladno, Slaný, Kralupy n. Vlt., Neratovice, Mělník, Rakovník, Beroun. Pro účely ochrany zdraví obyvatel stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v příloze č. 1 imisní limity a případně přípustné četnosti jejich překročení pro vybrané znečišťující látky. Tento zákon dále zavádí povinnost v případě, že je v zóně nebo v aglomeraci překročen imisní limit (nebo v případě, že je tento imisní limit překročen vícekrát, než je stanovený počet překročení), aby ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci vypracovalo program zlepšování kvality ovzduší. Účelem programu je zpracovat kompletní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší, dosažení přípustné úrovně znečištění (limitů) tam, kde jsou překračovány a zároveň k dalšímu zlepšování nad rámec této úrovně na místech, kde jsou limity už plněny. Negativní účinky benzo(a)pyrenu na lidské zdraví jsou velmi široké, byla prokázána imunotoxicita, genotoxicita, karcinogenita a reprodukční toxicita. B(a)P je považován za toxickou složku ultrajemných částic, která se uplatňuje při vzniku oxidačních látek v organizmu, významným efektem jsou onemocnění kardiovaskulárního aparátu, plicní onemocnění, diabetes a pravděpodobně i chronická onemocnění nervová. Lze očekávat, že se některá z onemocnění díky reprodukční toxicitě přenáší i do dalších generací. Podrobně je vliv B(a)P na lidské zdraví popsán v kapitole 12. Ve sledovaném období (2008 – 2012) bylo nedodržením imisního limitu pro průměrné roční koncentrace B(a)P zasaženo vice než 53% obyvatel ČR na vice než 12% plochy ČR. V samotné zóně pak bylo nedodržením imisního limitu pro průměrné roční koncentrace B(a)P v témže období zasaženo přes 50% obyvatel na 5% plochy zóny (hustě osídlené lokality). Nejhorší je situace na Kladensku, kde koncentrace převyšují limit čtyř až osminásobně, což je také několikanásobně víc, než ve zbytku zóny. V rámci zóny musí být opatření programu prioritně směřována právě na Kladensko. Aerosolové částice poškozují především kardiovaskulární a plicní systém. Účinek těchto částic na lidský organismus závisí na jejich velikosti, koncentraci, chemickém složení a době expozice. Podrobně je vliv PM10 a PM2,5 na lidské zdraví popsán v kapitole 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví.

27

Imisní limity PM10 a PM2,5 a povolený počet jejich překračování za kalendářní rok jsou stanoveny zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (resp. Přílohou č. 1 k tomuto zákonu). K překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10, dochází převážně v chladné části roku po čas topné sezóny (říjen – duben), kdy jsou vlivem vytápění a emisí z lokálních topenišť plošně (nadregionálně) navýšeny pozaďové 24 hodinové koncentrace PM10. Navíc v zimním období dochází často k inverznímu charakteru počasí, vyznačujícím se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovněž významně přispívají ke zvýšeným koncentracím PM10. Kromě lokálního vytápění má na koncentrace aerosolových částic vliv především doprava, lokálně mají význam i příspěvky stacionárních zdrojů s výraznými fugitivními úniky emisí tuhých látek – recyklační linky stavební suti, pískovny, kamenolomy, betonárny, slévárny, cementárny a vápenky. Nejhorší situace je opět na Kladensku. V oblastech s nadlimitní roční průměrnou koncentrací PM10 žilo ve sledovaném období 2008 – 2012 průměrně více než 5% obyvatel ČR, v oblastech s nadlimitní denní koncentrací PM10 pak 32% obyvatel ČR. V oblastech s nadlimitní roční průměrnou koncentrací PM2,5 žilo ve sledovaném období 2008 – 2012 průměrně více než 12% obyvatel ČR. V samotné zóně pak v oblastech s nadlimitní roční průměrnou koncentrací PM10 žilo ve sledovaném období 2008 – 2012 průměrně jen 0,4 tis. (0%) obyvatel zóny, v oblastech s nadlimitní denní koncentrací PM10 pak ale už 291 tis. (23%) obyvatel zóny, ale pouze na 4% plochy území, což opět ukazuje na nejzatíženější lokality s vysokou hustotou obyvatel. 1,7 tis. (0,1%) obyvatel zóny pak žilo ve oblastech s překročenými limity pro NO2, a to na 0,01% území zóny. V okolí Kladna (na 0,04% území) docházelo ve sledovaném období k překračování imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci arsenu. Možné zdravotní dopady imisí benzo(a)pyrenu a arsenu lze pravděpodobně očekávat na území Kladna a nejbližšího okolí (Rozdělov, Vrapice, Stehelčeves, Švermov, Buštěhrad). Překročení denního limitu PM10 může mít efekt na zdraví obyvatel v Berouně. Ve městě Kladně se nachází kromě lokálních uhelných topenišť také výroba speciální oceli a haldy hlušiny, které pravděpodobně mohou být zdrojem benzo(a)pyrenu a arsenu. Benzo(a)pyren a ostatní polycyklické aromatické uhlovodíky spolu s arsenem mohou v lokalitě pravděpodobně dlouhodobě zvyšovat incidenci nádorových onemocnění, ale také nemocí kardiovaskulárních.

2.2.3

EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z hlediska klimatu a jeho změn je k hodnocenému dokumentu relevantní zejména problematika emisí skleníkových plynů. Od roku 1994 je na úrovni 28

ČR trend snižování emisí skleníkových plynů trvalý a případné fluktuace jsou způsobeny např. rozdílnými teplotami v zimních obdobích, meziročními změnami HDP či mírou implementace přijímaných opatření. Znatelný je pokles emisí v sektoru energetiky (stacionární spalování) a v sektoru zemědělství, naopak dlouhodobě narůstají emise z dopravy. K poklesu emisí dochází ve zpracovatelském průmyslu a v ostatních sektorech (bydlení, instituce a služby). Vzhledem k tomu, že do roku 2011 poklesly celkové emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 o 34,76 % (včetně LULUCF), respektive o 31,91 % (bez LULUCF), lze s vysokou pravděpodobností předpokládat úspěšné dosažení národního emisního cíle pro první kontrolní období Kjótského protokolu (2008 – 2012). Pozitivně se projevuje trend klesajícího podílu tuhých paliv a nárůst podílu zemního plynu. Pozitivní vliv lze také připsat energetickým úsporám (nové výrobní technologie, lepší spotřebiče, zateplování budov apod.). Měrné emise skleníkových plynů v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů se dlouhodobě pohybují na ustálené úrovni. Ačkoliv v roce 2012 došlo ke změně aktivitních dat2, což mělo významný vliv na celkové emise GHG v hl. m. Praze ze sledovaných kategorií zdrojů, lze změnu pozorovat na celkové úrovni, ale nikoli v trendu. Po přepočtu se emise na obyvatele v posledních letech pohybují na ustálené úrovni přibližně 6 - 7 t CO2 ekvivalent. Za posledních cca 10 let emise oscilují v rozmezí 7,4 – 8,1 mil. t CO2ekv. V roce 2012 byly emise 5,95 CO2ekv. na obyvatele. Největším podílem přispívají emise z výroby elektřiny (43 %.), dále ze spalování zemního plynu (21 %), emise z dopravy (20 %) a z výroby dálkově dodávaného tepla (13 %). Mezi roky 2011 a 2012 došlo k poklesu emisí ze spotřeby tuhých a kapalných paliv a nárůstu ze spotřeby zemního plynu. V ostatních položkách došlo k nevýznamným změnám.3 Obdobný vývoj lze očekávat i pro řešené území. Ve Středočeském kraji se nacházejí významné průmyslové podniky a energetická zařízení. Tyto sektory – spolu s dopravou (Středočeský kraj patří mezi dopravou nejzatíženější území v ČR) – jsou zásadní z hlediska emisí skleníkových plynů.

2.2.4

VODA Převážná část vodních toků na území Středočeského kraje náleží do dvou základních povodí – povodí horního a středního toku Labe a povodí Vltavy. Pouze malá část území na severu kraje – severně od Mělníka – a

2

V tomto roce byl aktualizován postup výpočtu a zejména podkladová data.

3

Praha – Životní prostředí 2012, Hlavní město Praha – Magistrát hl. m. Prahy, 2014

29

severozápadní hranice kraje patří do povodí řek Ohře a dolního Labe. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří řeky Labe, Vltava, Sázava, Jizera, Cidlina, Doubrava, Želivka, Blanice, Kocába, Berounka a Loděnice. Na území Středočeského kraje se nachází řada významných vodních nádrží, převážně s účelem ochranným, vodárenským, hydroenergetickým a rekreačním. Mezi nejdůležitější patří Slapy, Orlík, Švihov, Němčice, Padrťský rybník, Láz, Pilská nádrž, Obecnice, Záskalská nádrž, Suchomasty, Klíčava, Vavřinecký rybník, Vrchlice, Velký rybník a Žehuň. Části území Středočeského kraje se nacházejí v CHOPAV Severočeská křída a CHOPAV Brdy. Území Středočeského kraje vytváří velmi rozdílné podmínky pro zajištění zdrojů pitné vody pro potřeby odběratelů. Pro zásobení pitnou vodou jsou upřednostňovány podzemní zdroje, které jsou méně zranitelné a mají stabilnější kvalitu vody. Podle výsledků šetření o vodovodech a kanalizacích bylo ve Středočeském kraji v roce 2013 zásobeno vodou z veřejných vodovodů 83,7 % obyvatel kraje. Podíl byl po Plzeňském kraji (83,3 %) druhý nejnižší v ČR a o 10 procentních bodů nižší než celorepublikový průměr. Spotřeba pitné vody (objem fakturované vody) se v domácnostech kraje do roku 2011 dlouhodobě navyšovala, v posledních dvou letech (2012 a 2013) naopak zaznamenala meziroční snížení. Na jednoho Středočecha tak připadal denní objem 85,5 l a poprvé se tak krajská hodnota dostala pod celorepublikový průměr (87,2 l). Nejnižší mezi kraji byl podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci. Středočeský kraj je typický svou sídelní rozdrobeností a vyšším podílem obyvatel žijících v malých, spíše venkovských, sídlech. Z toho vyplývá nejen republikově nižší podíl domovního napojení na veřejné vodovody, ale také velmi nízká napojenost domů na veřejnou kanalizační síť, kterou využívalo v roce 2013 celkem 67,3 % obyvatel kraje, což byl podíl o 15,5 procentních bodů nižší než celorepublikový a mezi kraji jednoznačně nejnižší. Jakost povrchových vod vykazuje přes pokračující redukci zdrojů znečištění řadu problémů. Hlavní zdroje znečišťování vodních toků představují ve Středočeském kraji čištěné komunální a průmyslové odpadní vody, velký význam mají i plošné zdroji znečištění, zejména nadměrné vyplavování živin z půdního prostředí v důsledku zemědělské velkovýroby; 45 % zemědělské půdy je zahrnuto do „zranitelných oblastí“. Značný podíl vodních nádrží (včetně rybníků) trpí eutrofizací, jejímž důsledkem je významný sezónní rozvoj toxických řas a sinic, většina stojatých vod je mikrobiálně znečištěna a není vhodná ke koupání. U hodnocených vodních toků nejsou v jejich uzávěrových profilech nejčastěji plněny normy environmentální kvality v ukazatelích: celkový dusík, dusičnanový dusík, celkový fosfor, nerozpuštěné látky, AOX, sumární 30

ukazatel benzo[ghi]perylen+indeno[1,2,3-cd]pyren, FKOLI, amoniakální dusík a BSK5. Nejhorší jakost vody je v současné době pozorována v menších vodních tocích, jako jsou např. potoky Zákolanský, Bojovský, Pstružný, Bakovský, Příbramský, Rakovnický nebo Drnový a dále pak u Kocáby, Rokytky a Botiče. Znečištění persistentními organickými polutanty je indikováno v sedimentu Labe v profilu Obříství. Znečištěný sediment ve vyšší míře vykazuje též Klejnárka. Pod Pardubicemi je rovněž patrné znečištění Labe specifickými organickými látkami. Naopak nejlepší jakost vody mají vodní toky Želivka a Vltava (v úseku pod vltavskou kaskádou nad Prahou). Dle zprávy o jakosti povrchových vod dílčího povodí Dolní Vltavy (Vodohospodářská bilance 2014, Povodí Vltavy s. p.) bylo v uzávěrovém profilu Vltavy (Zelčín, říční km 4,5) před soutokem s Labem podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. hodnoceno 101 ukazatelů. Hodnotám NEK vyhovuje 97 ukazatelů (96%) a nevyhovují 4 ukazatele ─ mezi nimi rovněž sumární ukazatel benzo[ghi]perylen+indeno[1,2,3-cd]pyren (průměr překročen více než 3x), reprezentující látky PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky), jejichž významným zdrojem je atmosférická depozice. Více než dvojnásobné překročení tohoto ukazatele bylo indikováno i v profilu Libčice nad Vltavou, a o 68 % byla průměrně překročena hodnota NEK rovněž ve vodách Sázavy v uzávěrovém profilu (Pikovice, říční km 3, 4). Dle zprávy o jakosti povrchových vod v dílčím povodí Středního a Horního Labe (Vodohospodářská bilance 2014, Povodí Labe s. p.) není znečištění Labe těžkými kovy příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti a u zinku dokonce III. třídě jakosti, ale normy environmentální kvality nejsou nikde překročeny. Nejvyšší hodnoty se pohybují výrazně pod normami environmentální kvality.

2.2.5

PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Při tvorbě reliéfu středních Čech hrálo hlavní roli období na rozhraní starších a mladších třetihor kdy došlo vlivem intenzivní tektonické činnosti k rozlámání původní paroviny, výzdvihu, náklonu a selektivní erozi krajinných segmentů. Během posledního milionu let pak vznikly skalnaté říční kaňony. Z hlediska ložiskové geologie je Středočeský kraj významný zejména přítomností vápenců (vysokoprocentních vápenců a vápenců ostatních) v Českém krasu a dalších stavebních surovin (štěrkopísky v povodí Labe a Vltavy, drcené kamenivo – metamorfity a magmatity na různých lokalitách, žáruvzdorných jílovců, aj.). Zatím potenciální význam mají ložiska černého 31

uhlí v oblasti Slaný - celkem 360 mil. t uhlí (z toho odhadem 200-100 mil. t vytěžitelného uhlí), a v oblasti Mělník-Benátky n. J., kde se nachází většina z množství zásob v hlavní mělnické sloji (skoro 900 mil. t). K dispozici jsou značné zásoby zlata v jílovském pásmu (lokality Čelina, Mokrsko) u Nového Knína na levém břehu řeky Vltavy. Zásadním střetem zájmu je vzhledem k malým rozměrům ložiska zlata a při snaze o co největší výtěžnost jejich extrahovatelnost tzv. kyanizací. Při jakémkoliv selhání techniky nebo lidského faktoru ze strany těžaře, by mohlo znamenat negativní dopady v této rekreační oblasti nejen na podzemní vody, ale i vodu v řece Vltavě. V minulosti byly velké segmenty území kraje negativně postiženy intenzivním využíváním významných ložisek energetických surovin (uranu Příbramsko a černého uhlí - Kladensko), a lokálně též těžbou zlatých, antimonových, železných a polymetalických rud. Polovina území Středočeského kraje je využívaná jako orná půda. Dle údajů ČSÚ (2013) dochází od konce 90. let k pozvolnému zmenšování orné plochy; za posledních deset let došlo ke snížení orné plochy přibližně o 7,8 tis. hektarů, což představovalo pokles o 1,4 %. V dlouhodobější časové řadě se nepatrně snižuje i procento zornění (tj. podíl orné půdy na zemědělské půdě); s hodnotou 82,9 % však i nadále zůstává nejvyšší mezi kraji ČR. Nejvyššího procenta zornění v kraji dosahoval okres Nymburk (91,8 %), nejnižšího naopak okres Příbram (70,7 %). Ostatní složky zemědělské půdy kraje (zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvale travní porosty) naopak zaznamenaly během desetiletého období lehký nárůst plochy (celkově o 1,1 %). Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové zemědělské půdě činil v roce 2013 jen 2,6 %. To byl mezi kraji nejnižší podíl, o 9,1 procentních bodů nižší než průměr ČR. Podíl ekologického zemědělství je nicméně silně ovlivněn možností získat dotace, proto je tento způsob hospodaření nejčastěji uplatňován v oblastech s těžšími podmínkami (např. podhorské a odlehlé oblasti). Kontaminované půdy se rozkládají v územích s dlouhodobou depozicí škodlivých látek zejména v důsledku hutních a chemických výrob a rovněž v místech dislokace vojenských jednotek tj. ČSLA a Sovětské armády. Největším rizikem degradace půd je eroze (především vodní), kterou je potenciálně ohroženo přibližně 42 % zemědělské půdy. Vodní erozí je nejvíce ohrožena zemědělská půda v okrese Beroun, Příbram, Rakovník a v jižní části okresu Praha – východ a severní část okresu Mělník, větrnou erozí pak Polabí a východní okraj okresu Rakovník. Nároky na nezemědělské využívání zemědělské půdy (mnohdy značné) jsou zapříčiněny tím, že Středočeský kraj je dynamicky se rozvíjejícím prostorem a centrem mimořádného zájmu podnikatelských aktivit, především v okolí hl. m. Prahy.

32

Území Středočeského kraje patří z na 1. místo v republice z hlediska výskytu radonu. Přibližně třetina území kraje leží ve vysokém a středním radonovém riziku. Radonové riziko vzniká únikem dceřiných produktů uranu z horninového podloží, z haldového materiálu (Příbram), popř. škváry vzniklé prohořením haldoviny po těžbě uhlí (Kladno). Ve Středočeském kraji je největší v okresech Příbram, Benešov, Mělník a Praha východ. V menší míře v okresech Kutná Hora, Kolín a Kladno. Půda v některých lokalitách je kontaminována prostřednictvím dlouhodobého působení olověných hutí (Příbram) a těžby a lití stříbra – arsen Kutnohorsko.

2.2.6

PŘÍRODA A KRAJINA Fauna, flóra: Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně dubohabřiny a doubravy, ve vyšších polohách bučiny a podél vodních toků lužní lesy. V severní polovině území v okolí Labe převažuje teplomilnější fauna a flóra, v jižní části spíše chladnomilná. Nejcennějšími územími z hlediska fauny a flóry jsou Český kras, Křivoklátsko a Brdy. Je třeba připomenout významný výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů v brownfieldech – starých průmyslových, těžebních a zemědělských areálech a vojenských cvičištích, které jsou v kraji početné. Významnější migrační území je především v jižní polovině kraje, důležité migrační trasy vedou rovněž z JZ a JV směrem k Českému Středohoří. Vzhledem k husté dopravní síti a osídlení je zde řada migračních bariér. Krajina: Severovýchod a sever kraje představují teplé rovinaté nížiny okolo Labe, hustě osídlené a převážně intenzivně zemědělsky využívané. V jižní a jihozápadní části převládají vrchoviny a pahorkatiny s většími lesními komplexy a mozaikou lesů, luk a polí. Výraznými prvky jsou mj. hluboké kaňonovité údolí Vltavy a unikátní oblast Českého krasu. Největšími vodními toky jsou Labe a Vltava s největšími přítoky Berounkou, Sázavou, Jizerou. Nejvýznamnější vodní nádrže jsou na Vltavě (Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané) a Sázavě (Švihov). Přírodní parky v kraji chrání především harmonickou kulturní krajinu, velké lesní komplexy, krajinu podél vodních toků, skalní útvary apod. Území kraje je díky blízkosti Prahy zasaženo intenzivní urbanizací a narůstáním zastavěných ploch na úkor přírodních. Nezanedbatelnou plochu mají brownfields. Krajina je rovněž silně ovlivněna hustou dopravní sítí, především dálnicemi a hlavními železničními tratěmi, což ovlivňuje krajinný ráz i značnou fragmentaci. Souvislejší nefragmentovaná krajina je spíše v okrajových částech území. Labe a Vltava slouží vodní dopravě. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, dále může orgán ochrany přírody a krajiny zaregistrovat další části krajiny. V území je registrována celá řada VKP, zejména parky, aleje, mokřady, staré lomy a pískovny apod. Významné

33

krajinné prvky je možné využívat jen tak, aby nedocházelo k jejich poškození. V zájmovém území jsou vymezeny všechny úrovně územního systému ekologické stability, tedy nadregionální, regionální a lokální, zahrnuje především vodní toky a jejich okolí, zachovalejší lesy a větší i menší plochy zeleně. ZCHÚ, Natura 2000: Na řešeném území se nachází 275 maloplošných zvláště chráněných území, a to v kategorii národní přírodní památka (21), přírodní památka (160), přírodní rezervace (81) a národní přírodní rezervace (13). Z velkoplošných ZCHÚ je zde CHKO Křivoklátsko, Český kras, Blaník, Kokořínsko – Máchův kraj a Český ráj. V současné době se diskutuje o vytvoření nového CHKO v Brdech. Je zde 10 smluvně chráněných území, především ve vojenském újezdu Brdy. Dále je zde 174 evropsky významných lokalit náležejících do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a 5 ptačích oblastí. Předměty ochrany ZCHÚ, zejména vegetace, jsou ovlivňovány kvalitou ovzduší. Např. na části CHKO Český kras dochází k překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů. V území je vyhlášeno více než 1000 památných stromů nebo skupin stromů. Ramsarskou úmluvou je chráněna lokalita Mokřady Liběchovky a Pšovky na severu území. Křivoklátsko je rovněž biosférickou rezervací UNESCO. Na severovýchodě na území kraje zasahuje geopark UNESCO Český ráj.

2.2.7

LESNÍ EKOSYSTÉMY Lesy pokrývají cca 27% území kraje, což je vzhledem k celé ČR podprůměr. Mají příznivý vliv na klima a ovzduší (zadržování a pomalé uvolňování vody, ochlazování v letních měsících, odčerpávání CO2 a produkce kyslíku, zachytávání prachových částic a znečišťujících látek apod.), protierozní funkci, význam pro biodiverzitu, zdraví a rekreaci obyvatel. Z hlediska kvality ovzduší jsou negativně ovlivňovány zejména acidifikací, kterou způsobují oxidy síry a dusíku a amoniak, eutrofizací, tedy nadměrným ukládáním živin, zejména vlivem oxidů dusíku a amoniaku, a ozónem, který poškozuje vegetaci. Většina lesů v území jsou hospodářské (70%). Co do druhového složení převládá v obou krajích smrk (cca 32%), dále borovice (cca 29%). Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování většinou nedochází, poškození lesů je však stále velmi vysoké a nadále pokračuje. Většina porostů v kraji vykazuje vyšší stupeň poškození. Negativní vliv znečištění ovzduší se kumuluje s dalšími faktory, jako je nevhodná druhová a věková skladba, klimatické jevy (sucho, mráz, vítr apod.), škůdci, houbové choroby, intenzivní využívání k rekreaci apod. Při obnově porostů jsou vysazovány porosty vhodnější druhové skladby.

34

2.2.8

ODPADY Celková produkce komunálních odpadů na území kraje činí 704,15 tis. t (rok 2013). Za předpokladu, že veškerý směsný komunální odpad, odpady z tržišť, odpady z čištění kanalizací, uliční smetky a 75% objemných odpadů jsou odstraňovány skládkováním, zbývá cca 240 tis. tun komunálních odpadů, které mohou být materiálově využívány. Množství využitých komunálních odpadů na území Středočeského kraje v roce 2013 činilo 243,45 tis. t. Tabulka 1: Celková produkce odpadů ve Středočeském kraji Všechny odpady

Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2009 Dle metodiky pro rok 2009 2010 Dle metodiky pro rok 2010 2011 Dle metodiky pro rok 2011 2012 Dle metodiky pro rok 2012 2013

Dle metodiky pro rok 2008

Rok

Ostatní odpady

[1000 t/rok] 5 410,84 2 328,47 3 000,91 3 905,37 3 906,62 3 523,37

Nebezpečné odpady [1000 t/rok] 171,46 143,31 203,61 351,21 288,15 308,56

[1000 t/rok] 5 239,37 2 185,16 2 797,31 3 554,19 3 618,89 3 214,81

Komunální odpady [1000 t/rok] 490,11 454,90 494,26 491,61 482,01 479,24

4 003,37

406,61

3 596,76

546,82

3 983,52

384,59

3 598,93

636,60

3 460,85

254,58

3 206,27

633,27

4 073,50

219,48

3 854,02

682,50

4 073,61

191,17 3 882,44 704,15 Zdroj: Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje

Na území kraje jsou provozována pouze 3 zařízení, která umožňují energetické využití komunálních odpadů (spalovna s využitím energie provozovaná Nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje; linka na výrobu tuhých alternativních paliv provozovaná spol. .A.S.A., spol. s r.o. a MBÚ s vazbou na zařízení anaerobní digesce provozované spol. Bio Servis Benešov spol. s r.o.), ale tato zařízení mají spíše jen lokální charakter a využití komunálních odpadů v těchto zařízeních je v poměru k produkci na území kraje zanedbatelné. Množství energeticky využitých komunálních odpadů činilo v roce 2013 pouze 811,6 t, z celkového množství využitých komunálních odpadů zaujímá necelé 0,5 %. Množství materiálově využitých odpadů na území Středočeského kraje přesáhlo celkové množství odpadů na území kraje vyprodukovaných, tudíž je podíl větší jak 100 %. Tato skutečnost je dána tím, že v roce 2013 bylo na území kraje materiálově využito cca 3 mil. tun stavebních a demoličních odpadů. Jedná se nejen o odpady vzniklé na území kraje v souvislosti s probíhajícími většími stavbami, ale také o odpady do Středočeského kraje

35

dovezené za účelem jejich úpravy nebo využití. Převážnou část tvoří zeminy využité na terénní úpravy. Ve Středočeském kraji je patrná zvyšující se míra využívání odpadů, zejména u recyklace stavebních odpadů. Další oblastí, která se na území Středočeského kraje daří od roku 2009 plnit, je postupné snižování odpadů ukládaných na skládky. Středočeský kraj je vzhledem k existenci několika větších skládek odpadů na svém území krajem, kam se odpady dováží i z okoních krajů za účelem skládkování. Tomuto stavu navíc ještě přitěžuje, že Středočeský kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu, která jako kraj eviduje nejvyšší produkci odpadů. Zcela prokazatelně končí část komunálních odpadů produkovaných na území hl. m. Prahy (i přes existenci ZEVO Malešice a několika skládek na území hl. m. Prahy) na skládkách Středočeského kraje. Množství produkce průmyslového odpadu na území Středočeského kraje je od roku 2007 v porovnání s ostatními kraji na druhém místě v celkové produkci (za Moravskoslezským krajem). V roce 2011 se podílel na celkové produkci průmyslových odpadů téměř 12%, zatímco v roce 2006 to bylo cca 10%. Přesto celková produkce průmyslových odpadů v kraji klesá, ovšem pomaleji a nerovnoměrně (zřejmě i vlivem rostoucí průmyslové výroby), než v ostatních krajích ČR. Plánem odpadového hospodářství Středočeského kraje je mj. podporováno energetické využívání odpadů. Z hlediska vztahu odpady x ovzduší patří mezi významné odpady z energetického průmyslu, odpady z ostatních průmyslových odvětví a odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění domácností. Množství odpadů, které souvisejí s ochranou ovzduší, je z hlediska celkové produkce odpadů v ČR významné. Např. pouze samotné vedlejší energetické produkty představují cca 12-14 mil. tun materiálů (téměř 50% produkce všech odpadů v ČR), které mohou být evidovány jako výrobek nebo jako odpad, přičemž závisí pouze na rozhodnutí provozovatele zdroje, zda daný produkt certifikuje jako výrobek. K tomuto množství, které je významné již samo o sobě, přistupují, mimo jiné, odprašky z jiných průmyslových odvětví a popeloviny z individuálního vytápění domácností pevnými palivy. Míra druhotného využití těchto odpadů má vzhledem k jejich množství potenciál významně ovlivnit celkovou bilanci produkce odpadů jak v ČR, tak i ve Středních Čechách. Odpady související s ochranou ovzduší v energetice Ve Středočeském kraji se nachází pouze malá část energetických zdrojů, potřebných k pokrytí jeho spotřeby elektrické energie. Jedná se o elektrárny s výkonem nad 50 MW – ECK Generating Kladno, Energotrans Mělník, Kaučuk Kralupy, Spolana Neratovice, Ško-Energo M. Boleslav a ČEZ – Mělník II, Mělník III. S výkonem nad 10 MW - Příbramská teplárenská, Elektrárna

36

Kolín, Královédvorské elektrárny. Vodní s výkonem nad 10 MW - ČEZ – Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice I. a Štěchovice II., Vrané. Ve Středočeském kraji se neuvažuje s novými významnějšími zdroji elektrické energie, pokrytí nárůstu potřeby musí být proto kryto ze zdrojů mimo Středočeský kraj. Proto je elektroenergetika ve Středočeském kraji úzce provázána z velké části s ostatními sousedícími kraji a též s energetickým systémem hl. m. Prahy. S provozem energetických zařízení souvisí produkce sádrovce, popela ložového/strusky a popela úletového. Uvedené vedlejší produkty se částečně stávají odpadem a z větší části výrobkem k dalšímu využití. Na základě dotazníkového šetření mezi provozovateli provedeného v rámci procesu SEA PNP ČR lze odhadnout, že v současné době (rok 2013) vzniká cca 8 000 000 t/rok popela úletového, cca 1 700 000 t/rok popela ložového, cca 2 300 000 t/rok sádrovce a cca 1 500 000 t/rok vápence a dolomitu. Z uvedeného množství je cca 11 000 000 t/rok výrobků. Politika druhotných surovin ČR uvádí pro vedlejší energetické produkty za rok 2012 odhad 13 mil. tun. Vzhledem k celkové produkci odpadů v ČR se jedná o velmi významné množství, je proto nezbytné u těchto produktů prosazovat co nejvyšší stupeň materiálového využití. V rámci Středních Čech vzniká na velkých energetických zdrojích především popel úletový cca 1 227 400 t/rok, popel ložový cca 146 100 t/rok, sádrovec cca 174 000 t/rok, vápenec a dolomit cca 173 350 t/rok. Z výše uvedeného je cca 1 359 000 t/rok vedeno jako výrobky a cca 189 000 t/rok jako odpady. Z výše uvedeného je zřejmé, že odpady z energetiky související s ochranu ovzduší nejsou ve Středních Čechách významné. Odpady související s ochranou ovzduší v ostatních průmyslových odvětvích Odpady, jejichž produkce souvisí s ochranou ovzduší, jsou především odprašky z čištění spalin a odpadní vzdušiny. Lze očekávat, že do budoucna přetrvá stávající trend, kdy narůstá jejich množství v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů a s tím související zvyšování účinnosti odprášení. Odpady z průmyslu jsou pro Středočeský kraj významné (jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly). Obecně lze do budoucna v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů očekávat rostoucí trend množství odprašků, které je rizikem z hlediska zvýšení produkce odpadů. Případné navýšení množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů. Toto riziko je však pro zónu Střední Čechy nevýznamné.

37

Odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění domácností Nejvíce popelovin vzniká v domácnostech ze spalování uhlí, popel z biomasy ovlivňuje celkovou bilanci několikanásobně méně. Na území Středních Čech je k vytápění domácností využíván plyn v 35 %, pevná paliva (uhlí, koks, dřevo) v cca 26 %, 21 % bytů je vytápěno z kotelny mimo dům. V rámci Středních Čech bude (např. v rámci výzev z OPŽP) probíhat výměna kotlů na tuhá paliva (tzv. kotlíkové dotace). Produkce popelovin se snižuje postupně, vlivem postupné modernizace (zvyšování účinnosti) zdrojů vytápění na pevná paliva. Tento trend bude urychlen blížícím se termínem povinného používání kotlů vyšších emisních tříd od roku 2022.

2.2.9

KULTURNÍ PAMÁTKY Středočeský region je odnepaměti považován za srdce Čech, kde se objevila nejstarší sídla v zemi a později se tu odehrála i řada historicky významných událostí, jež mnohdy zasáhly do dějin celé Evropy. Díky této bohaté minulosti má dnes každá oblast středních Čech svá památná místa, své historické i kulturní dominanty. Na území kraje je v evidenci Národního památkového ústavu vedeno přes 4 tisíce nemovitých kulturních památek, 28 nemovitých a 1 movitá národní kulturní památka, 2 památky zahrnuté do světového kulturního dědictví UNESCO (Kutná Hora a Park a zámek Průhonice), 2 archeologické památkové rezervace, 2 městské památkové rezervace (Kolín, Kutná Hora), 10 vesnických památkových rezervací, 2 krajinné památkové zóny, 34 městských památkových zón a 26 vesnických památkových zón. Nalézají se zde významné archeologické rezervace (Libodřický mohylník, Slavníkovská Liblice), území s významným výskytem lidové architektury (např. Kokořínsko, Česká ráj, skanzeny Třebíz, Vysoký Chlumec u Sedlčan, Muzeum lidových staveb v Kouřimi a Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, Sovenice - Pojedy – Bošín), poutní místa (Svatá Hora u Příbrami, Sv. Jan pod Skalou, Skalka u Mníšku pod Brdy, Stará Boleslav a další), oblasti cenné zachovalou typickou strukturou venkovských sídel (CHKO Český ráj a Střední Pojizeří, CHKO Kokořínsko, Berounská vrchoviny, Hořovicko, Sedlčansko, Voticko a Neveklovsko, Podblanicko, Hornosázavská pahorkatina), či výjimečné architektonické, urbanistické a krajinářské areály (např. Veltrusy - park a zámek, Lány - park a zámek, Dobříš - park a zámek, Průhonice – park a zámek (součást památky UNESCO Praha, historické jádro), Mnichovo Hradiště park a zámek, Vlašim - zámek a park, Konopiště zámek a park, Žehušice – obora a zámek s parkem, a další). Na celém území

38

se nacházejí též významné lokality krajinného rázu, zahrnující statky kulturní dědictví a regiony lidové architektury.

2.2.10

HLUK Hluk je jedním ze zásadních faktorů životního prostředí, který ovlivňuje lidské zdraví a kvalitu života. Na základě aktuálně dostupných výsledků 1. a 2. kola strategického hlukového mapování (SHM) žije v oblastech s hlukovou zátěží přesahující stanovené mezní hodnoty z pohledu celodenní hlukové zátěže 2,8 % obyvatel ČR a 3,3 % obyvatel je obtěžováno nadměrným hlukem v noci. Doprava na hlavních silničních komunikacích celodenně zatěžuje hlukem dalších cca 1,3 % obyvatel hodnocených krajů (48,3 tis. obyv.) a 1,5 % obyvatel v noci (57,8 tis. obyv.). Hlukové zátěži nad 50 dB celodenně, což je nejnižší hladina hluku pro hlukové mapování, je vystavena více než třetina obyvatel ČR (cca 3,6 mil. obyv.), pro noční hlukovou zátěž nad 45 dB se jedná o cca 30 % obyvatel. Uvedené hodnoty se vztahují k indikátorům Ldvn a Ln. Uvedené hodnoty stále nepostihují hlukovou situaci v ČR komplexně, neboť 2. kolo SHM ještě není dokončeno a zbývá zmapovat hlavní silnice v části krajů, hluk z železniční dopravy a z letecké dopravy. Zdrojem nadměrného hluku je téměř výhradně silniční doprava. Hluk není faktorem, který přímo souvisí s emisně-imisními změnami. Může se snížit, bude- li volena regulace dopravy z důvodů imisních mimo obytné území, nebo pokud se intenzita dopravy sníží, může to znamenat i snížení zátěže hlukem v dotčených místech. Na území zóny probíhá implementace Směrnice EU 2002/49/EC – o snižování hluku v životním prostředí aproximované v Zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování, v platném znění. Ministerstvo dopravy podle Čl. XII. odst. 2 změnového zákona č. 222/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zajistilo pořízení akčních protihlukových plánů pro: 

okolí pozemních komunikací, které jsou ve vlastnictví státu a po kterých projede více než 6 000 000 vozidel za rok (cca 16 400 voz/den),



železniční tratě, po kterých projede více než 60 000 vlaků za rok,



v blízkosti hlavních letišť, kde se uskuteční více než 50 000.

Ve druhé etapě od roku 2012 dochází opět k hlukovému mapování. Hlukové mapy musí být vytvořeny pro: 

Silnice, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok,

39



Železnice, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok,



Letiště, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok,



Aglomerace s více než 100 000 obyvateli, které určí členský stát.

Nová aktualizovaná strategická hluková mapa bude vyhotovena a následně předána MZ v listopadu roku 2015 a v roce 2016 bude vyhotoven návrh Akčního protihlukového plánu (viz http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/Akcni_plany/akcni_plany.htm). Středočeský kraj je jedním z největších krajů ČR s nejhustší komunikační sítí silnic, a to jak dálničního a rychlostního typu, tak i silnic I. až III. třídy. To je dáno především tím, že tento kraj má velmi rozvinutý průmysl. Ve Středočeském kraji je řada významných průmyslových podniků, ale především je to dáno tím, že v jeho centru leží významný dopravní a centrální uzel ČR a tím je hl. m. Praha, které je velkým zdrojem a cílem dopravy v rámci celé ČR. Celková délka silniční sítě Středočeského kraje je cca 10 627 km, což je více jak 19 % celé silniční sítě ČR (SHM, Ekola 2007). Nejvíce zasažených obyvatel se nachází v Mladé Boleslavi, Kolíně, Mělníku a Nymburku.

2.3

PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Ovzduší Jak je uvedeno v kapitole 2.2.1, imisní koncentrace suspendovaných částic v zóně CZ02 Střední Čechy stagnují až mírně narůstají a postupně se zvyšují imisní koncentrace benzo(a)pyrenu. Významná změna skladby ani emisní úrovně zdrojů s významným vlivem na kvalitu ovzduší se v hodnocené zóně do roku 2020 nepředpokládá. V případě, že by posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by u většiny znečišťujících látek zůstaly stávající trendy vývoje znečištění ovzduší bez významné změny. Výjimkou je benzo(a)pyren, u kterého by mohlo dojít ke změně trendu (zmírnění nárůstu koncentrací až jejich stagnaci) v návaznosti na snížení emisí z individuálního vytápění domácností vyvolané modernizací spalovacích zařízení (zákaz prodeje emisně nevyhovujících zařízení od roku 2014, zpřísnění emisních parametrů těchto zařízení při uvádění na trh od roku 2018 a zákaz provozu těchto zařízení od roku 2022). Je velmi nepravděpodobné, že by bez realizace koncepce došlo ke snížení emisí v rozsahu, který by umožnil do roku 2020 plnění imisních limitů suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu na celé ploše zóny. V případě

40

arsenu lze na základě současného trendu koncentrací očekávat splnění imisního limitu v roce 2020 i bez provedení PZKO. Veřejné zdraví Cílem PZKO je dosáhnout na celém území aglomerace CZ02 Střední Čechy splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší, v oblastech, kde nejsou imisní limity aktuálně překračovány je cílem další zlepšení kvality ovzduší V případě, že nebude PZKO CZ02 implementován, může být ohroženo dodržení závazků, na jejichž plnění PZKO cílí – tedy dodržení imisních limitů. V tom případě by pravděpodobně nedošlo ke zlepšení kvality ovzduší v očekávané míře. Zdravotní stav obyvatel by se nezlepšil. Realizace patření navržených v programu, zlepší kvalitu ovzduší ve Středních Čechách. Lze očekávat, že dojde i ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Překračování limitních hodnot pro aerosolové částice ve větších městech zóny, zejména na Kladensku a následující snížení na limit sníží i pravděpodobné dopady. Polutanty ve znečištění ovzduší působí většinou bezprahově a tak i hodnota imisního limitu je provázena pravděpodobným zdravotním rizikem. Rozdíl mezi snížením počtu pravděpodně zemřelých a po realizací opatření ke snížení prašnosti jemých částic činí zejména na Kladensku 3 osoby za rok. Emise skleníkových plynů Výsledky projekcí vývoje emisí pro Českou republiku, zpracované v době přípravy 6. Národního sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v letech 2012 – 2013, ukazují na další postupné snižování celkových emisí skleníkových plynů. Výraznější pokles emisí by měl pokračovat do roku 2025 na úroveň okolo 45 % pod referenčním rokem 1990, mezi lety 2025 – 2030 je očekáván pouze velmi pozvolný pokles až stagnace. Jak je uvedeno v 6. Národním sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, dominantním faktorem, majícím vliv na výsledky projekcí, je ekonomický vývoj. Ve Středočeském kraji se nacházejí významné průmyslové podniky a energetická zařízení. Tyto sektory – spolu s dopravou (Středočeský kraj patří mezi dopravou nejzatíženější území v ČR) – jsou zásadní z hlediska emisí skleníkových plynů. Lze tedy očekávat mírný pokles celkových emisí související zejména s poklesem emisí z energetiky. Emise skleníkových plynů ze sektoru domácností budou i v případě pokračující výstavby mírně klesat v důsledku snižování energetické náročnosti budov motivovaného cenami energií. V sektoru dopravy bude pravděpodobně pokračovat nárůst emisí vlivem rozvoje silniční dopravy, v dlouhodobém horizontu (2020+) se může projevit 41

významnější vliv realizace opatření ve strategiích zaměřených na dopravní řešení v řešeném území, tak na území hl. m. Prahy tj. zejména posilování a ekologizace hromadné dopravy spolu se snížením intenzity individuální automobilové dopravy, případně také pozitivní dopad alternativních pohonů. Je zřejmé, že automobilová doprava představuje největší potenciál pro snížení skleníkových plynů, a to v krátkodobém horizontu i z dlouhodobého hlediska. Voda Trendy týkající se znečištění vod mají velmi omezenou vazbu k problematice ovzduší. V kontextu posuzované koncepce je relevantní problematika znečištění vod aromatickými uhlovodíky (zejména benzo(a)pyrenem pocházejícím zejména z vytápění domácností) případně dalšími toxickými látkami obsaženými v atmosférické depozici, problematika okyselujících látek (např. oxidů síry) a rovněž problematika eutrofizace vod. Budoucí vývoj celkové jakosti vod bude záviset především na vývoji jednotlivých faktorů, z nichž nejpodstatnější nemají přímou souvislost s kvalitou ovzduší (obsah nutrientů a toxických látek v odpadních vodách, vodní eroze půd s přirozeným obsahem nutrientů, apod.). Velikost příspěvku atmosférické depozice k eutrofizaci bude záviset na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice, dopravě a průmyslu – v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Do budoucna tedy lze očekávat spíše stagnaci a pokračování existujících problémů. Bez provedení koncepce lze rovněž očekávat pokračování vysoké zátěže vod benzo(a)pyrenem, respektive její pomalý pokles v závislosti na průběhu modernizace spalovacích zdrojů emisí v území. Půda a horninové prostředí Trendy týkající se půdy a horninového prostředí (zejména degradace půd a zastavování ploch) mají jen minimální vztah k oblasti ochrany ovzduší, respektive k opatřením navrhovaným v posuzované koncepci. Faktory ovlivňujícími tyto trendy jsou zejména zemědělská praxe a územní rozvoj sídel a infrastruktury a v dotčeném území též rozsah těžby stavebních surovin. Tyto trendy mají svojí setrvačnost bez ohledu na opatření navrhovaná v předmětné koncepci. Lze předpokládat, že v závislosti na ekonomickém vývoji se bude rozsah zastavovaných ploch dále zvyšovat, i když díky větší pozornosti věnované (alespoň v rétorické rovině) této tématice v rámci plánovacích a povolovacích procesů, patrně pomalejším tempem než doposud. Rovněž erozní trendy budou patrně pokračovat, pokud nedojde k zás dním změnám zemědělské praxe. Možné dopady klimatické změny na srážkový režim mohou situaci dále umocnit. Možný výskyt intenzivnějších a déle trvajících období sucha může vést k postupné 42

degradaci zorněných zemědělských půd a tím i k většímu riziku vzniku, respektive akcelerace půdní eroze činností větru s negativními vlivy na kvalitu ovzduší. V případě nerealizace koncepce lze očekávat pokračující trendy i v oblasti acidifikace půd a jejich kontaminace polutanty cestou atmosférické depozice. V této souvislosti lze očekávat, bez ohledu na realizaci koncepce, pozitivní vliv implementace směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU [IED]), vzhledem k tomu, že velké energetické zdroje, kterých se uvedená regulace rovněž týká, jsou významným producentem emisí acidifikujících látek. Obecně bude budoucí situace záviset především na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice a průmyslu. Vzhledem k tomu, že v podmínkách ČR má rozhodující podíl na hodnotách kyselosti půd vliv složení jejich přirozeného horninového pozadí, je možné odhadovat, že i v budoucnu bude situace stabilní. Dotace půd toxickými sloučeninami z ovzduší by měla postupně klesat, v závislosti na snižování emisních intenzit nových technologií v dopravě i průmyslu. Lesní ekosystémy, krajina, biodiverzita Přestože imisní limity pro ochranu ekosystémů jsou převážně dodržovány, vykazuje většina porostů vyšší stupeň poškození, přičemž jedním z významných faktorů je imisní zatížení. Silně zatížená je i sídelní a mimolesní zeleň, citlivá stanoviště a dalších ekosystémy. Díky dosud přijatým opatřením a dalším vycházejícím z platné legislativy se bude imisní zatížení poněkud snižovat, a tím dojde ke zlepšení stavu lesů a dalších ekosystémů. Vzhledem k dalším působícím faktorům, přetrvávající zátěži z minulosti a přeshraničním vlivům nelze míru zlepšení kvantifikovat. Bez přijetí PZKO však bude menší než v případě jeho realizace. I bez přijetí PZKO bude pokračovat výstavba dopravní infrastruktury spojená se zábory přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných druhů, sídelní zeleně, zábory a fragmentací lesů, fragmentací krajiny a zhoršování migrační prostupnosti, případně i se zásahy do zvláště chráněných území a území Natura 2000. Cílem těchto opatření je především řešení dopravní obslužnosti a nemají primárně za cíl zlepšení kvality ovzduší, takže budou realizována nezávisle na PZKO. Z dalších rozvojových aktivit mimo rámec PZKO může mít významný vliv na ekosystémy rozšiřování zástavby nebo rozvoj nebo naopak úpadek v sektorech průmyslu a energetiky. Významně se projevuje podpora využití obnovitelných zdrojů energie a tedy výstavba zařízení na jejich využití, jako jsou fotovoltaické elektrárny, spojené často s negativními vlivy na krajinu a biodiverzitu. Nadále se bude zvyšovat poptávka po dřevu pro spalování v domácích topeništích. Mimo rámec PZKO je pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, které se bude pravděpodobně dále rozšiřovat i 43

s negativními vlivy na půdní erozi, eutrofizaci vody a půdy a zatížení ekosystémů pesticidy. Odpady V oblasti odpadů by nerealizací koncepce (opatření) pravděpodobně nedošlo k navyšování odpadů (odprašků) z průmyslu (navýšení množství odprašků – riziko z hlediska zvýšení produkce odpadů). Případné navýšení množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů. Je tedy potřebné vzít v úvahu také vývoj v průmyslových odvětvích a především vývoj materiálovém využívání odpadů. Nerealizací koncepce by zároveň nedošlo k podpoření aktivit (které vedou k omezení odpadů) směřujících k náhradě a rekonstrukci stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování a pořízení techniky a úprav technologií směřujících ke snížení primárních emisí TZL, PM10 a PM2,5, tzn., nedošlo by k omezení odpadů z těchto technologií. U ostatních cílů, resp. opatření lze konstatovat, že vzhledem k tomu, že nemají přímý vliv k tématu odpady, bez realizace koncepce nedojde k významnému ovlivnění odpadů a odpadového hospodářství. Kulturní památky Ochrana a údržba movitých kulturních památek je zejména otázkou alokace zdrojů potřebných k jejich údržbě a tedy příslušných politických rozhodnutí. Vliv kvality ovzduší je nezanedbatelný, ale nikoliv rozhodující faktor budoucího vývoje. Intenzita negativního vlivu zhoršené kvality ovzduší bude záviset na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice, dopravě a průmyslu – v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Do budoucna tedy lze očekávat spíše stagnaci případně mírné zlepšování existujících problémů. Hluk Neprovedení programu nebude mít pravděpodobně na hlukovou situaci území významnější vliv. Jak již bylo uvedeno výše téměř výhradním zdrojem hluku v zóně je doprava. V případě neprovedení koncepce bude pravděpodobně pokračovat stávající trend, tzn. že hluková zátěž zejména v dopravně exponovaných lokalitách bude nadále narůstat, přičemž pro podrobnější hodnocení hlukové zátěže nejsou k dispozici datové podklady, protože dosud nejsou prezentovány kompletní výsledky periodického hlukového mapování a nejsou k dispozici akční plány.

44

Ke kvantifikaci vlivu jednotlivých opatření na hlukovou situaci (a tedy i ke stanovení trendu v případě nerealizace koncepce) by bylo nutné vycházet z konkrétních měření a modelů pro jednotlivé záměry, které v tuto chvíli nejsou a ani nemohou být k dispozici. Opatření navrhovaná koncepcí (především ta dopravní) mohou mít určitý pozitivní vliv na hlukovou situaci, ale pouze za předpokladu, že nebudou jednotlivé záměry umisťovány do lokalit s překročenými hlukovými limity nebo nebudou jejich překročení způsobovat. Tato opatření však musí být v rámci procesu SEA hodnocena samostatně, a to například v rámci hodnocení vlivu jednotlivých územních plánů na životní prostředí a veřejné zdraví a především pak v rámci hodnocení EIA jednotlivých záměrů (na základě konkrétních projektů, měření a modelů).

45

3

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

Informace o současném stavu a možném budoucím vývoji bez provedení koncepce jsou popsány v předcházející kapitole. Na základě této analýzy jsou níže popsány klíčové oblasti a související specifické problémy, které mají vazbu na problematiku kvality ovzduší a lze tedy předpokládat jejich ovlivnění v důsledku realizace PZKO CZ02. Při určení klíčových oblastí a specifických problémů byl brán zřetel na charakter koncepce, která řeší zlepšení kvality ovzduší a jedná se tedy o specificky a úzce zaměřený dokument. Tabulka 2: Oblasti ŽP a veřejného zdraví, u nichž lze předpokládat ovlivnění v důsledku realizace opatření PZKO CZ02 Téma

Specifické problémy

Souvislost problému s kvalitou ovzduší

Ovzduší

Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10, benzo(a)pyrenu a arsenu.

Jedná se o látky, které se vyznačují největší mírou překračování imisních limitů s dopadem na zdraví lidí, v případě PM10 a benzo(a)pyrenu s trendem, který neumožňuje dosažení imisních limitů v přijatelném časovém horizontu. V případě B(a)P je trend rostoucí, což vzhledem k tomu, že se jedná o látku působící největší zdravotní riziko z venkovního ovzduší v ČR, činí imisní situaci tohoto polutantu hlavní prioritou ochrany ovzduší v zóně.

Zdraví obyvatel

Rostoucí dopravní zatížení měst s vysokou koncentrací obyvatelstva Průmysl v území, doprovázený zejména silniční dopravou, který se podílí na znečišťování území. Překladiště zboží, s republikovým významem, kam směřuje těžká doprava, související s průmyslem, zásobováním velké oblasti Čech. 46

Doprava přináší emisní zátěž pro území zóny a vysokou imisní zátěž pro velká města Kladno, Beroun, Neratovice, Mělník, Kolín, Mladou Boleslav, Nymburk. Znečištění je provázeno hlukem. Znečištění přinášejí i lokální topeniště. Kladno je nejvíce znečištěno dvěma perzistentními polutanty, které jsou prokazatelně

Lokálně emise perzistentních polutantů z těžkého průmyslu

karcinogenní a jejich efekt se může sčítat.

Emise skleníkových plynů

Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla, průmyslu a z dopravy.

Realizací opatření ke zlepšení kvality ovzduší v příslušných sektorech lze předpokládat také snížení emisí skleníkových plynů.

Půda

Úbytek ZPF a nezastavěných ploch

Prašnost na zastavěných a zpevněných plochách

Lokálně vysoké rozlohy brownfields a starých ekologických zátěží a pozůstatků důlní činnosti (Kladensko, Příbramsko, Kutnohorsko)

Prašnost s emisemi pevných částic a potenciálně i toxických látek

Vysoké procento zornění a erozní ohroženost půd

Větrná eroze s emisemi pevných částic

Těžba stavebních surovin (zejména vápenců)

Lokálně významná prašnost z těžby a zpracování (Poberounsko, Český kras)

Voda

Problémy jakosti povrchových vod

Atmosférická depozice nutrientů (zejména dusíku) může přispět k eutrofizaci povrchových vod.

Odpady

Rostoucí množství odpadů z průmyslu

V souvislosti se snižováním množství prachu unikajícího do ovzduší z průmyslu vzniká více odpadů (odprašků) z průmyslu

Lesní ekosystémy

Špatný stav lesů

Lesní ekosystémy v území jsou zatíženy znečištěním ovzduší, vliv působí synergicky s dalšími zátěžemi.

Zábory a fragmentace lesní půdy Malá celková rozloha lesů

Krajina

Špatný stav zeleně Degradace citlivých stanovišť Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů Integrita a stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany

47

K záborům a fragmentaci lesů dochází mj. kvůli dopravním stavbám Jednou z příčin špatného stavu zeleně a stanovišť je i vysoká imisní zátěž (eutrofizace, acidifikace, ozon, zatížení pevnými látkami). Budování dopravní infrastruktury vede k záboru biotopů, narušování integrity ZCHÚ a záboru jejich předmětů

Narušování krajinného rázu výraznými stavbami Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost.

Hluk

Krajinný ráz je ovlivňován např. dopravními stavbami. Významným faktorem ovlivňujícím fragmentaci krajiny a migrační prostupnost jsou dopravní stavby, které se realizují mj. z důvodů ochrany ovzduší v sídlech.

Nadměrná hluková zátěž z dopravy. Překračování hlukových limitů, zejména v městských aglomeracích a dopravně zatížených lokalitách

Kulturní památky

ochrany, likvidaci sídelní zeleně.

Zajištění ochrany a financování obnovy kulturních památek.

Středočeským krajem procházejí nejvýznamnější dopravní trasy spojujícím republiku s ostatními zeměmi EU, významné jsou i komunikace mezi velkými městy kraje, kde nejsou vyřešeny obchvaty. Negativní účinky znečištěn ovzduší se týkají zejména konstrukčních prvků či uměleckých děl a staveb z materiálů reagujících s chemickými sloučeninami obsaženými v emisích (sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón).

48

4

VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ).

Stav životního prostředí včetně problémů a hlavních trendů vývoje jeho jednotlivých složek je popsán v kapitolách č. 2 a 3 dokumentace SEA. Jako oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí lze chápat evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tj. lokality soustavy Natura 2000, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Součástí této kapitoly je proto shrnutí závěrů posouzení vlivů na tato území. Kompletní dokumentace vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 je samostatnou přílohou č. 1 SEA dokumentace.

4.1

HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY

Hodnocení vlivů dle §45i zákona 114/1992 Sb. byla PZKO podrobena v předložené verzi z července 2015, hodnocení bylo následně upraveno dle verze ze září 2015. Dokument obsahuje opatření na obecné úrovni i konkrétní projekty dopravních staveb. PZKO bude mít na jejich realizaci jen dílčí vliv, jsou navrhovány především z důvodů dopravních požadavků. PZKO nenavrhuje nové projekty, pouze vybírá ze stávajících ty, které jsou významné z hlediska zlepšování kvality ovzduší. Tyto projekty byly nebo budou vyhodnoceny při územním plánování v rámci procesu SEA a na projektové úrovni (EIA). Předmětem PZKO není jejich územní vedení ani technické provedení, lze tedy upozornit na možná rizika, konkrétně však není možné na úrovni PZKO vlivy vyhodnotit. Za předpokladu dodržení zákonných podmínek budou významné negativní vlivy eliminovány, případně mohou být schváleny postupem dle článku 6.4 směrnice o stanovištích (převažující veřejný zájem). 4.1.1

VYHODNOCENÍ VLIVŮ CÍLŮ PZKO Cílem PZKO je dosáhnout na celém území zóny splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 až 3. Řešenými látkami jsou PM10, benzo(a)pyren, NO2 a arsen. Na předměty ochrany – stanoviště i druhy má znečištění ovzduší negativní vliv, především jde o acidifikaci, eutrofizaci a poškození vegetace ozónem, někdy může být problémem i prašnost. Cíl PZKO je tak v souladu se zájmy ochrany EVL a PO. Míra vlivu je obtížně kvantifikovatelná, vzhledem k potenciálu PZKO ke

49

snížení imisí a dalším působícím faktorům půjde spíše o mírně pozitivní vliv (+1). 4.1.2

VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ S POTENCIÁLNÍM VLIVEM NA EVL A PO Dále jsou jednotlivá opatření hodnocena z hlediska dalších vlivů mimo vlivy na kvalitu ovzduší, které byly vyhodnoceny na úrovni cílů. Jsou hodnocena pouze technická opatření. Ostatní opatření (emisní stropy, regulace stacionárních zdrojů) nemohou EVL ani PO ovlivnit. Nejprve jsou identifikována ta opatření, která by mohla mít vliv. V následující kapitole jsou vyhodnocena. AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Budování velkých dopravních staveb je téměř vždy spojeno s negativními vlivy na přírodu a krajinu. Může docházet též k zásahům do EVL a PO. V PZKO je jmenováno několik tras, které jsou doporučeny jako prioritní. Z nich dvě mohou lokality Natura 2000 ovlivnit. 

D3: Trasa kříží EVL Dolní Sázava, předmětem ochrany jsou velevrub tupý a hořavka duhová, k jejich významnému ovlivnění nedojde. Nedaleko je EVL Minartice, předmět ochrany kuňka obecná, kde by mohlo dojít k ovlivnění druhu skrze migraci.



Pražský okruh: Jedná se o problematickou stavbu, která je dlouhodobě podrobně řešena. V navrhované oficiální variantě v úseku Ruzyně – Březiněves prochází přes EVL Kaňon Vltavy u Sedlce, přičemž v místě průchodu silnice je EVL přerušená (zjevně kvůli předpokládané stavbě), dojde ale k záboru stanovišť předmětů ochrany mimo EVL a především k přerušení kontinuity biotopů. Velikost záboru stanovišť a celkový vliv závisí na provedení stavby. Hodnocení bude provedeno při SEA Zásad územního rozvoje a na projektové úrovni. Vlivy závisí na konkrétním vybraném územním vedení a technickém provedení stavby a není je možné řešit na úrovni PZKO.

Vliv nelze hodnotit.(?). AB2 Obchvaty měst a obcí Je navržena celá řada opatření. V některých případech může dojít ke střetu s EVL či PO a k vlivům na předměty ochrany. Vlivy byly nebo budou řešeny při SEA územních plánů a EIA jednotlivých projektů. Program neřeší územní vedení staveb a následující hodnocení pouze upozorňuje na rizika, která je třeba řešit. 

D3: Viz výše.

50



II/261 Obchvat Liběchova: Přibližuje se EVL Labe – Liběchov, bez významného vlivu.



Obchvat Lysé nad Labem: Prochází nedaleko EVL Hrabanovská černava, bez významného vlivu.



Obchvat Mělníka: Prochází přes okraj EVL Kokořínsko, rozsah vlivů nelze bez přesného vymezení vyhodnotit.



I/16 Slaný – Ješín: Kříží EVL Slánsko – Byseňský potok. Předmětem ochrany je páchník hnědý, záměr se dotkne jeho biotopu. Míra vlivu je závislá na konkrétním provedení, především na rozsahu kácení.



Týnec nad Sázavou nový most: Most vede přes EVL Dolní Sázava (zahrnuje jen vlastní tok, předměty ochrany hořavka duhová a velevrub tupý). Bez významnějších vlivů.

Vliv nelze hodnotit. (?). AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Při odstraňování bodových závad se jedná většinou o stavby menšího měřítka, významné vlivy na EVL a PO jsou málo pravděpodobné, bez znalosti konkrétních projektů je však nelze zcela vyloučit. Vliv nelze hodnotit. (?). AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepce navrhuje optimalizace a modernizace několika tras. Trať Praha – Beroun prochází přes EVL Prokopské údolí a po hranici EVL Karlštejn – Koda. Vlivy by neměly být významné a je třeba je řešit na projektové úrovni. Dále opatření zahrnuje vysokorychlostní tratě VRT Drážďany – Praha, VRT Praha – Brno, VRT Plzeň – Praha. Trasy jsou v přímém střetu s lokalitami Natura 2000. Míra vlivů je však závislá na provedení, např. v některých místech jsou pravděpodobné tunely, které vlivy omezí. Bez podrobnější specifikace není možné je hodnotit. Vliv nelze hodnotit. (?). AB13 Podpora cyklistické dopravy Opatření zahrnuje cyklostezky a cyklopruhy v intravilánu i extravilánu. Konkrétní projekty nejsou doporučeny, nelze tak vyloučit případný střet s EVL nebo PO. Vliv nelze hodnotit. (?). 4.1.3

VYHODNOCENÍ KUMULATIVNÍCH VLIVŮ Koncepce přispívá ke snižování emisí, které je důsledkem zákona o ochraně ovzduší, emisních norem, energetických úspor apod. Dochází tak

51

k pozitivním kumulativním vlivům na stanoviště a druhy citlivé na znečištění ovzduší. Na druhou stranu dopravní stavby, které mají přispět ke snižování emisí, jsou často spojeny s negativními důsledky na přírodu a krajinu včetně předmětů ochrany a celistvosti EVL a PO. PZKO nenavrhuje žádné nové projekty, které by doposud nebyly v jiných koncepcích (pozn. část Pražského okruhu byla v ZÚR zrušena soudem a bude znovu vymezena při aktualizaci). PZKO může přispět k upřednostnění některých staveb, na konkrétní územní vedení a technické provedení, které jsou z hlediska důsledků pro lokality Natura 2000 zásadní, však nemá vliv. Program jako takový tedy nevede ke vzniku kumulativních negativních vlivů, přestože dílčí projekty, které budou realizovány při jejím naplňování, negativní vliv samostatně nebo ve spojení s dalšími záměry a koncepcemi mít mohou, na této úrovni je však nelze hodnotit. 4.1.4

VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Vzhledem k poloze zóny ve středu republiky jsou přeshraniční vlivy nepravděpodobné.

4.1.5

OPATŘENÍ PRO PREVENCI NEGATIVNÍCH VLIVŮ Eliminace a zmírnění negativních vlivů by měly být zajištěny postupy dle zákona, tedy posouzením konkrétních záměrů, které budou naplňovat cíle koncepce, na úrovni územního plánování a projektu. Negativní vlivy na EVL a PO mohou přinést zejména velké dopravní stavby, na které v souladu se zákonem 114/1992 Sb. musí být v případě možného ovlivnění lokalit Natura 2000 zpracováno hodnocení vlivů. Vždy musí být zvolena taková varianta, která dostatečně řeší dopravní požadavky, vede ke snižování imisní zátěže obydlených území a současně má nejmenší negativní vliv na přírodu a krajinu včetně území Natura 2000. Projektem, kterému je třeba věnovat pozornost, jsou vysokorychlostní tratě. Při přípravě konkrétní podoby projektů je třeba respektovat hodnoty území, zejména lokalit Natura 2000.

4.1.6

ZÁVĚR Koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší. Zóna Střední Čechy – CZ02“ nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

52

5

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

5.1

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNI

Tato kapitola uvádí přehled dokumentů, které mají vazbu na témata životního prostředí a veřejného zdraví řešená v rámci SEA. Z těchto dokumentů byly vybrány relevantní cíle, které byly využity při hodnocení souladu PZKO CZ02 s cíli ochrany životního prostředí a zdraví (přehled vyhodnocení souladu s vybranými relevantními cíli je uveden v kapitole 5.2). V rámci hodnocení možných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí také hodnotitelé přihlíželi k tomu, zda a jakým způsobem mohou opatření navrhovaná v souvisejících dílčích programech a vedoucí k naplnění cílů PZKO CZ02 přispět k naplnění uvedených referenčních cílů. Sdělení Evropské komise “Evropa 2020“ Strategický dokument stanovující vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Strategie určuje směr k vytvoření inteligentní a udržitelné ekonomiky, podporující sociální začleňování. Důraz je kladen zejména na oblasti: zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace, změna klimatu a energetika, vzdělávání, chudoba a sociální vyloučení. Hlavními cíli jsou: 

75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,



3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,



v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé),



podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání,



počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.

Z hlediska životního prostředí je relevantní priorita podpory oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti. Dále je

53

kladen důraz na udržitelný růst, tedy konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Priorita specifikuje následující cíle: 1. Snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % (v porovnání se stavem v roce 1990). Evropská unie je připravena zvýšit tento cíl až na 30 %, pokud se v rámci celosvětové dohody zaváží i další rozvinuté země učinit totéž a pokud se v rámci svých možností na tomto cíli budou podílet i rozvojové země. 2. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v celkové energetické spotřebě na 20 %. 3. Dosáhnout 20 % zvýšení energetické účinnosti. Kromě těchto cílů specifikuje dokument následující předpoklady pro dosažení udržitelného růstu: 

Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje.



Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické rozmanitosti.



Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických technologií a výrobních postupů.



Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie.



Využívat celoevropské sítě a dodat tak podnikům v EU (především malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu.



Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých a středních podniků.



Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací mohli co nejlépe rozhodnout.



Snižovat emise a využívat nové technologie, které mají možnost zachycování sekvestrace uhlíku.

Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje Je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, jejímž cílem je dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu. Tato strategie je nyní hlavní evropskou strategií pro zajištění růstu a zaměstnanosti a má podporu Evropského parlamentu a Evropské rady. Členské státy a orgány EU spolupracují při koordinaci opatření, která mají zaručit nezbytné strukturální reformy. Cílem této stěžejní iniciativy je vytvořit politický rámec, jenž přispěje k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá zdroje, a pomůže nám: 

zvýšit hospodářskou výkonnost při současném snížení spotřeby zdrojů,

54



určit a vytvořit nové příležitosti pro hospodářský růst a větší inovace a zvýšit konkurenceschopnost EU,



zabezpečit dodávky hlavních zdrojů,



bojovat proti změně klimatu a omezit dopady využívání zdrojů na životní prostředí.

Cílem Programu zlepšování kvality ovzduší je splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší, tak aby došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Vzhledem k těmto cílům se dá předpokládat, že cíle iniciativy budou provedením PZKO podpořeny. Environmentální akční plán Sedmý akční program pro životní prostředí uvádí devět prioritních cílů. Tři z nich se týkají hlavní oblasti činnosti: ochrany přírody, efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství a ochrany lidského zdraví před environmentálními tlaky. Další čtyři se soustředí na to, jak mohou EU a členské státy spolupracovat na dosažení těchto záměrů, zatímco poslední dva cíle jsou horizontální a zaměřují se na lepší městské prostředí a globální spolupráci. Jedním z cílů, které si 7. akční program pro životní prostředí klade, je zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 a uvedení alespoň 15 % degradovaných ekosystémů do zdravého stavu. Druhá priorita zdůrazňuje menší spotřebu a větší efektivnost. Priorita číslo tři se zaměřuje na zásadní význam životního prostředí pro náš blahobyt. Znečištění ovzduší a vody, nadměrný hluk a nebezpečné chemické látky představují vážné hrozby pro zdraví lidí. Sedmý akční plán pro životní prostředí uvádí, jak lze těchto cílů dosáhnout: 

lepším prováděním právních předpisů EU v oblasti ŽP



špičkovou vědou a výzkumem, aby přijímané politiky vycházely z lepších poznatků



širšími a prozíravějšími investicemi zahrnujícími tzv. zelené pobídky a promítajícími environmentální náklady do cen



silnější integrací environmentálních otázek do politik ostatních oblastí.

Jasně definované cíle akčního plánu jsou v souladu s cíli Programu zlepšování kvality ovzduší v jednotlivých zónách a aglomeracích České republiky. Akční plán bude prostřednictvím PZKO podpořen ve svých environmentálních zájmech a především v otázce efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství.

55

Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států Úmluva EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států z roku 1979 je pokládána za jeden z nejúspěšnějších mezinárodních environmentálních právních nástrojů, která tvoří páteř mezinárodního práva ochrany ovzduší. Je zaměřena na problémy ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry vyvolané hlavními antropogenními znečišťujícími látkami. Můžeme sem zařadit cíle omezení acidifikace a eutrofizace nebo omezení emisí amoniaku ze zemědělství. Mezinárodní úmluvy, včetně úmluv zaměřených na ochranu ovzduší, formulují především povinnosti smluvních stran, které jsou plněny primárně na úrovni států. S vývojem nástrojů regulace jsou protokoly úmluv zaměřovány více na účinky a na podrobnější úroveň regulace, kterou lze v podstatě zajistit jen s podporou této regulace na úrovních nižších - v podmínkách ČR se jedná o regulaci na úrovni místní. V roce 2012 byl protokol pozměněn a rozšířen o dvě nové přílohy. Cílem těchto změn je zvýšit úsilí o dosažení cílů v oblasti dlouhodobé ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Navrhovaná změna protokolu z roku 1999 stanovuje nové národní závazky ke snížení emisí pro období od roku 2020. Vztahuje se na čtyři látky znečišťující ovzduší – síru (zejména oxid siřičitý), oxidy dusíku, amoniak a nemethanické těkavé organické sloučeniny – a na částice. Tato změna zahrnuje zejména: 

snižování emisí černého uhlíku,



aktualizaci mezních hodnot emisí stanovených v příloze protokolu,



nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin ve výrobcích.

Rovněž doplňuje oznamovací povinnost pro emise látek znečišťujících ovzduší. Tyto změny protokolu je nyní třeba schválit na úrovni EU.4

Dokumenty ČR - národní úroveň Aktualizace Státní politiky životního prostředí ČR 2012 - 2020 Dokument vydaný v roce 2012 a vymezující plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020. Hlavním cílem 4

Dne 31. ledna 2012 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o přijetí revidovaného znění Göteborského protokolu jménem EU. Rada tento návrh v současné době projednává. Evropský parlament bude také muset vyjádřit svůj souhlas.

56

je zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí pro občany České republiky. Dále pak výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropském ale i celosvětovém měřítku. Politika se zaměřuje na tyto tématické oblasti: A. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší 1. Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny. 2. Snížení úrovně znečištění ovzduší. 3. Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie. 4. Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Dle politiky by mělo do roku 2020 dojít ke snížení emisí tuhých znečišťujících částic SO2, NOx, VOC, CO a NH3. V případě SO2 se k roku 2020 předpokládá snížení emisí o více než 40 % v porovnání s rokem 2009. Dominantním producentem emisí SO2 zůstává sektor veřejné a průmyslové energetiky. Emise NOx poklesnou v roce 2020 o téměř 45 %, jejich dominantním producentem bude nadále energetika a doprava. Relativně malé snížení, o necelých 25 %, se předpokládá u emisí VOC. Důvodem je například nárůst automobilové dopravy. Důležitým faktorem pro snižování emisí skleníkových plynů je podpora obnovitelných zdrojů a úspora energie. Zavádění energeticky účinnějších technologií vede k úsporám energie, které napomáhají snížit závislost států na dovozu energie. B. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 1. Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu 2. Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 3. Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí C. Ochrana přírody a krajiny 1. Ochrana přírodních stanovišť, původních druhů rostlin a živočichů, cenných částí přírody a přírodních procesů 2. Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí 3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech

57

D. Bezpečné prostředí 1. Předcházení rizik 2. Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity a jeho hlavním cílem je vytvořit dokument pro potřeby ochrany biodiverzity v ČR, který bude svým charakterem dokumentem meziresortním a mezioborovým. Strategie je komplexní, strukturovaný a mnohostranný dokument, který významně přispívá k aktivnímu přístupu v ochraně přírody, kdy se upouští od izolovaného konzervačního přístupu, který vylučuje lidskou činnost v ochraně přírody, a přechází k aktivnímu přístupu ochrany s účastí člověka na těchto procesech, vyžadující jeho aktivní zapojení do péče o přírodu. Strategie se rozděluje dle témat na témata „strategická“, mezi které patří:  Ochrana biologické rozmanitosti in situ  Invazní druhy  Ochrana biologické rozmanitosti ex situ  Genetické banky  Udržitelné využívání  Přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosu z nich  Ekosystémový přístup jako hlavní princip v péči o ekosystémy  Případová studie ČR – „nerekultivované plochy“  Identifikace a monitorování biodiverzity  Strategie výzkumu biodiverzity  Výměna informací  Výchova, vzdělávání a informování veřejnosti  Biodiverzita a ekonomika A dále do témat „biodiverzita v sektorových a složkových politikách“  Zemědělsky obhospodařované ekosystémy  Lesní ekosystémy  Travinné ekosystémy  Vodní a mokřadní ekosystémy  Horské ekosystémy  Regionální politika a územní plánování  Doprava  Energetika  Cestovní ruch  Změna klimatu a biodiverzita  Mezinárodní spolupráce

58

Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Aktualizovaný program analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí v ČR. Představuje dlouhodobé cíle a opatření, která jsou nezbytná k jejich dosažení. Státní program se zabývá problematikou ochrany krajiny obecně a rovněž detailně dle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Aktualizace Státního programu respektuje princip udržitelného rozvoje, vychází ze současně platných právních předpisů ČR, bere v úvahu ustanovení mezinárodních mnohostranných úmluv, kterých je ČR smluvní stranou, a závazky ČR jako členského státu EU. Mezi mezinárodní úmluvy řadíme Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu o mokřadech a Evropskou úmluvu o krajině. Aktualizace programu se zabývá stavem a vývojem přírody a krajiny v ČR, jejich cíli a opatřeními se zaměřením na krajinu, lesní ekosystémy, vodní a mokřadní ekosytémy, horské ekosystémy, agroekosystémy, travinné ekosystémy, chráněná území a jednotlivé druhy. Vyjmenovány jsou nástroje ochrany přírody a krajiny a to legislativní, ekonomické, odborné informační nástroje a práce s veřejností. Hlavní cíle státního programu jsou: 1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu. 2. Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny. 3. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně. 4. Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. Strategický rámec udržitelného rozvoje Na národní úrovni patří k základním dokumentům stanovující cíle relevantní pro politiku životního prostředí. Tento zastřešující národní dokument schválený v lednu 2010, vytvářející rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů), zohledňuje cíle Národního programu reforem ČR (národní akční plán ČR pro implementací tzv. obnovené Lisabonské strategie EU) i Národního strategického referenčního rámce 2007-2013 a na základě konsensu všech resortů stanovuje dlouhodobé priority a cíle směřování ČR v horizontu roku

59

2030. SRUR ČR formuluje následující priority rozdělené do pěti prioritních os: Prioritní osa 1: Společnost, člověk a zdraví Priorita 1.1: Zlepšování podmínek pro zdravý život Priorita 1.2: Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace Priorita 1.3: Přizpůsobit politiky a služby demografickému vývoji a podpořit mezigenerační a rodinnou soudržnost. Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace Priorita 2.1: Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti (průmyslu a podnikání, zemědělství, služby) Priorita 2.2: Zajištění energetické bezpečnosti státu a zvyšování energetické a surovinové efektivity hospodářství Priorita 2.3: Rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání, vědy a výzkumu Prioritní osa 3: Rozvoj území Priorita 3.1: Upevňování územní soudržnosti Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel území Priorita 3.3: Účinněji prosazovat strategické územní plánování Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita Priorita 4.1: Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity Priorita 4.2: Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost Priorita 5.1: Posilování sociální stability a soudržnosti Priorita 5.2: Efektivní stát, kvalitní veřejná správa a rozvoj občanského sektoru Priorita 5.3: Zvyšování připravenosti ke zvládání dopadů globálních a jiných bezpečnostních hrozeb a rizik a posilování mezinárodních vazeb. Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020 Strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Strategie zahrnuje podrobnou analýzu regionálních rozdílů v ČR (především na úrovni obcí s rozšířenou působností), jejíž závěry se odrážejí v návrzích cílů, priorit a konkrétních opatření definovaných pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje

60

v rovině řídící i koordinační a monitorovací na centrální/sektorové i regionální úrovni po stránce instrumentální (nástrojové), institucionální a zdrojové. Strategie je pojata tak, aby propojovala odvětvová hlediska a přístupy s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti, obsahuje formulace problémových okruhů, priorit a souhrnných cílů, které bude třeba v příštím období sledovat. Základní cíle regionální politiky ČR na období 2014- 2020: 1. Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu refionů (růstový cíl) 2. Zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl) 3. Posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl) 4. Optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl) Národní program snižování emisí ČR (do roku 2020) Obecným východiskem Programu je: 

zlepšit kvalitu ovzduší v lokalitách, kde jsou imisní limity překročeny;



udržet a usilovat o zachování co nejlepší kvality ovzduší v lokalitách, kde jsou imisní limity dodržovány. Strategický cíl: co nejrychlejší snížení rizik plynoucích ze znečištění ovzduší pro lidské zdraví (zejména zkrácení očekávané doby dožití vlivem expozice suspendovanými částicemi PM2.5, předčasná úmrtí vlivem přízemního ozónu) a snížení negativního vlivu na ekosystémy a vegetaci (acidifikace, eutrofizace, vliv přízemního ozónu) a na materiály cestou dodržení národních závazků snížení emisí a dodržení platných imisních limitů. Hlavní specifické cíle Programu jsou: 

nepřekračování od roku 2020 hodnoty národních emisí stanovených na základě scénáře NPSE-WaM;



plnění od roku 2020 emisních stropů pro skupiny stacionárních a mobilních zdrojů dle scénáře NPSE-WaM;

Další specifické cíle programu: 

Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020.



Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro 24-hodinové koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020.



Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM2.5 v období 2016 až 2020.

61



Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2016 až 2020.

Dosažení a udržení ostatních platných imisních limitů v období 2016-2020. 

Snížení průměrné výměry ekosystémů s nadkritickou depozicí dusíku z hlediska eutrofizace v období 2016 až 2020 o 50 % oproti roku 2005 (tj. na hodnotu nižší než 2 100 km2).



Snížení průměrné výměry lesů s nadkritickou kyselou depozicí, v období 2016 až 2020 o 50 % oproti roku 2005 (tj. na hodnotu nižší než 1 900 km2).



Dodržení k roku 2020 směrných cílových hodnot zátěže přízemním ozónem pro ochranu lidského zdraví (2,9 ppm.h) a pro ochranu úrody a vegetace (10 ppm.h) ve všech územních jednotkách (čtvercích území 150 x 150 km).



Udržení kvality ovzduší pod imisními limity v lokalitách, kde jsou imisní limity dodržovány, usilování o další snižování koncentrací znečišťujících látek.



Vytvoření podmínek pro dosažení národních emisí k roku 2025 a 2030 maximálně ve výši scénáře NPSE-WaM.

Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Koncepce schválená usnesením vlády ČR č. 480 ze dne 17. 5. 1999 je zcela základním dokumentem, který se zabývá problematikou klimatické změny po přijetí kjótského protokolu a ukládá základní úkoly: 

MŽP (organizační zabezpečování plnění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu, koordinovat činnost meziresortní komise k problematice změny klimatu, provádět a koordinovat pravidelné monitorování emisí skleníkových plynů v souladu s platnými metodikami a v součinnosti s postupy Evropské unie aktualizovat projekce vývoje emisí a koordinovat vědeckovýzkumných úkolů souvisejících se sledováním rizik změn klimatu a jejich dopadů na území České republiky a připravovat vhodná adaptační opatření);



MPO (naplňovat úkoly vyplývající ze Státního programu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů);



MD (vyvíjet a zavádět dopravní prostředky silniční, železniční, vodní a letecké dopravy, které odpovídají standardům stanovených příslušnými mezinárodními orgány pro oblast vlivů na životní prostředí a bezpečnost, preferovat nemotorizované druhy dopravy budováním příslušné infrastruktury a provádět úpravy systémů silniční dopravy a rozvoj alternativních druhů pohonů vozidel); a

62



MZe (zvyšovat rozlohy lesních ploch vhodným zalesňováním hospodářsky nevyužívaných zemědělských ploch, vyvíjet nové technologie zpracování půdy a pěstební způsoby).

Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Strategie je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR, zároveň představuje nástroj pro implementaci programu WHO Zdraví 2020. Hlavním účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám – jedincům, komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století je národní variantou programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in the 21st century. Tento program byl v roce 2014 nahrazen rámcovým programem Evropského Regionu WHO „Zdraví 2020“. Tento program byl přijat českou vládou a v současné době jsou zpracovány akční plány, zeměřené ponejvíce na chronická onemocnění populace. Současně dosud platí ještě cíle „Zdraví 21.“ Cíle programu „Zdraví 21.“: 1. Solidarita v Evropském regionu 2. Spravedlnost ve zdraví 3. Zdravý start do života 4. Zdraví mladých 5. Zdravé stárnutí 6. Zlepšení duševního zdraví 7. Prevence infekčních onemocnění 8. Snížení výskytu neinfekčních onemocnění 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy 10. Zdravé a bezpečné životní prostředí 11. Zdravější životní styl

63

12. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem 13. Zdravé místní životní podmínky 14. Zdraví – důležité hledisko všech resortů 15. Integrovaný zdravotnický sektor 16. Řízení v zájmu kvality péče 17. Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů 18. Příprava zdravotnických pracovníků 19. Výzkum a znalosti v zájmu zdraví 20. Mobilizace partnerů pro zdraví 21. Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Od roku 2003 je to v pořadí již čtvrtý dokument, který zahrnuje všechny průřezové oblasti týkající se problematiky stárnutí populace. Záměrem je komplexní přístup k řešení problematiky stárnutí populace, koordinace a propojování jednotlivých strategií rezortů v oblasti přístupů ke stárnutí a vytvoření společných priorit všech přijatých opatření. Základním rámcem Národního akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů. NEHAP ČR - Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. EHAPE byl přijat na druhé konferenci ministrů životního prostředí a zdravotnictví v červnu 1994 v Helsinkách, opírá se o metodiku WHO. NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). CEHAPE, 2004 - Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children’s Environment and Health Action Plan for Europe CEHAPE) V roce 2004 byl na 4. Ministerské konferenci v Budapešti věnované zevnímu prostředí a zdraví přijat Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children’s Environment and Health Action Plan for Europe CEHAPE). Ve zmíněném plánu se státy zavázaly připravit, koordinovat a realizovat opatření týkající se životního prostředí a přispívající ke zdraví dětí.

64

Ministerská deklarace Parma 2010 závazek identifikovat rizika a snižovat expozici chemickým látkám a fyzikálním faktorům Ministři se zavázali identifikovat rizika a přijímat opatření ke snížení expozic karcinogenům, mutagenům a reprotoxickým látkám včetně radonu, UV záření, azbestu a endokrinních disruptorů. Do r. 2015 by měla být rizika po možnosti identifikována a eliminována. Program předcházení vzniku odpadů (2014-2020) Hlavním cílem Programu předcházení vzniku odpadů ČR (PPVO) je: Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů. Dílčí cíle: 

po celou dobu realizace PPVO zajistit komplexní informační podporu o problematice včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních osnov, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí;



zajistit účinné zapojení státní správy na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy;



vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání druhotných surovin v souvislosti s dalšími strategickými dokumenty, zejména Surovinovou politikou ČR a Politikou druhotných surovin ČR a v návaznosti na Plán odpadového hospodářství ČR;



podpořit všemi dostupnými prostředky zavádění nízkoodpadových a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů programů;



vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálního odpadu a následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů;



v součinnosti s dalšími strategickými dokumenty vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových směrnic s výhledem reálného snižování jejich produkce v následujících letech;



zvýšit aktivní úlohu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti podpory Programu předcházení vzniku odpadů.

65

Plán odpadového hospodářství ČR (2015-2024) Plán je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodářství. Plán představuje klíčový dokument pro nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Strategie navržená v POH ČR vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek skrze předcházení odpadů, zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Hlavními cíli Plánu jsou: 

Předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů.



Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.



Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“.



Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.

Státní energetická koncepce (2014-2040) Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Státní energetická koncepce ve své vizi stanovuje strategické cíle a definuje strategické priority v horizontu stanoveném zákonem a současně na období, ve kterém je obvykle zajištěna ekonomická návratnost investic do všech typů zdrojů a sítí. Dlouhodobou vizí energetiky ČR je spolehlivé, cenově dostupné a dlouhodobě udržitelné zásobování domácností i hospodářství energií. Takto vymezená vize je obsažena v trojici vrcholových strategických cílů energetiky ČR, těmi jsou bezpečnost – konkurenceschopnost – udržitelnost. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální.

66

Hlavní cíle jsou definovány čtyři, přičemž každý z nich obsahuje několik dílčích cílů. Hlavní cíle jsou tyto: 1. Maximalizace energetické efektivnosti 2. Zajištění vhodného poměru spotřeby prvotních energetických zdrojů 3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí 4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství V rámci vizí státní energetické koncepce jsou definovány základní priority, které mají být v průběhu návrhového období dosaženy a dodrženy v této podobě: Maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů. Bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie. Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2012, na 20 let) Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Politika neřeší suroviny z obnovitelných zdrojů, jako je voda, dřevo, zemědělské suroviny atd.; zabývá se však všemi druhotnými surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů, tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Politika druhotných surovin (2014, na 20 let) Hlavní cíle Politiky druhotných surovin ČR: Cíl 1 Zvyšovat soběstačnost České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami. Cíl 2 Podporovat inovace zabezpečující získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslu. Cíl 3 Podporovat využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování energetické a materiálové náročnosti průmyslové výroby za současné eliminace negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí. 67

Cíl 4 Iniciovat podporu vzdělávání pro zajištění kvalifikovaných pracovníků v oboru druhotných surovin jako podporu konkurenceschopnosti ČR. Cíl 5 Aktualizovat rozsah statistického zjišťování pro zpracování materiálových účtů, které umožní zpracovávat hmotnostní bilance druhotných surovin v hospodářství ČR. Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 (2011-2015) Snahou koncepce je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod. Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj: 1. Zadržení vody a územní ochrana vod (podpora snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského a lesního obhospodařování krajiny, na zásoby vody, podporovat obnovu ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření s vodou, omezení eroze). 2. Integrace politik hospodářských sektorů a samospráv (zapojení ostatní sektorů hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá, že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných klimatických změn). 3. Předběžná opatrnost (v případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního prostředí). 4. Zapojení veřejnosti (posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení připravovat vhodné komunikační strategie). 5. Ekonomické a sociální dopady (nadále uplatňovat zásadu „znečišťovatel a uživatel platí“ a při výběru scénářů opatření zohledňovat vedle ekologických dopadů také ekonomické a sociální dopady). Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016 Předkládaná koncepce vychází ze společného obecného resortního koncepčního materiálu Státní kulturní politiky stejně jako koncepční materiály ochrany dalších složek kulturního dědictví tj. „Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2010 – 2014. 68

Památková péče zajišťuje ochranu části kulturního dědictví a ochraně kulturních památek obecně. Dotýká se nejen orgánů veřejné správy, ale především velmi širokého okruhu subjektů, vlastníků kulturních památek a vlastníků nemovitostí ležících v památkově chráněných územích.

Dokumentace na úrovni Středočeského kraje Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzdušá Středočeského kraje aktualizace 2012 Globálním cílem je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (emisní stropy). Konkrétní cíle tohoto programu zlepšování kvality ovzduší pak jsou: 

snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity a cílovými imisními limity – platí pro suspendované částice PM10, benzo(a)pyren a arsen;



trvalým snižováním emisí prekurzorů troposférického ozónu (těkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout snížení imisní zátěže ozónu pod úroveň cílového imisního limitu;



udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů;



udržet emise oxidů dusíku, oxidu siřičitého, těkavých organických látek a amoniaku pod úrovní doporučených hodnot krajských emisních stropů;

Prioritní znečišťující látky 

suspendované částice PM10: dochází dlouhodobě k plošnému překračování imisního limitu pro 24-hodinové koncentrace a k lokálnímu překračování limitu pro průměrné roční koncentrace



benzo(a)pyren: dochází k plošnému a dlouhodobému překračování cílového imisního limitu



arsen – dochází k překročení cílového imisního limitu na Kladensku



ozón (8hodinové koncentrace) – dochází k lokálnímu překračování cílového imisního limitu

K těmto cílům se pak váží jednotlivá opatření ke snížení produkce emisí a imisní zátěže na území Středočeského kraje.

69

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 - 2020 Mezi hlavní cíle patří: Středočeský kraj k roku 2020 je: 

krajem s kvalitní zdravotní a sociální péčí pro své obyvatele,



krajem s možnostmi pro další vzdělávání, kulturní, společenské, sportovní a rekreační vyžití obyvatel,



krajem s kvalitní, kapacitní a nezatěžující dopravní a technickou infrastrukturou a dopravní obslužností



krajem hospodářsky silným, s výrobou a zemědělstvím používajícím inovativní postupy a technologie, šetrné k životnímu prostředí.

Strategické cíle a opatření prioritní osy A: A.1 Zlepšování podmínek pro podnikání ve Středočeském kraji, zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů 

A.1.1 Podpora vytváření příznivého podnikatelského prostředí a podnikatelské infrastruktury



A.1.2 Podpora malého a středního podnikání a inovačních aktivit



A 1.3 Podpora rozvoje cestovního ruchu

A.2 Podpora inovací, vědeckovýzkumných projektů, vzájemné spolupráce podnikatelských subjektů a výzkumu 

A 2.1 Podpora inovačních aktivit, vědeckovýzkumných projektů, regionální, národní a nadnárodní spolupráce

A.3 Zvyšování zaměstnanosti a zlepšení podmínek na trhu práce A.4. Podpora spolupráce a komunikace mezi veřejnou správou a podnikatelskou sférou Strategické cíle a opatření prioritní osy B: B.1 Zajištění kvalitní sítě dopravní a technické infrastruktury 

B.1.1 Rozvoj a modernizace dopravní infrastruktury



B.1.2 Rozvoj a modernizace technické infrastruktury

B.2 Zlepšení dopravní obslužnosti Středočeského kraje  B 2.1 Zlepšení dopravní obslužnosti Středočeského kraje B.3 Podpora dostupnosti občanské vybavenosti v obcích. Vytváření podmínek pro stabilizaci a nárůst obyvatel. Péče o památky a kulturní dědictví 

B 3.1 Podpora bydlení a budování občanské vybavenosti v obcích



B 3.2 Péče o památky a kulturní dědictví 70

B.4. Zajištění rovnoměrného a udržitelného rozvoje Středočeského kraje  B.4.1 Využívání strategického a územního plánování pro trvalý a koordinovaný rozvoj Středočeského kraje B.5 Zajištění bezpečnosti občanů Středočeského kraje  B 5.1 Zajištění bezpečnosti občanů Středočeského kraje Strategické cíle a opatření prioritní osy C: C.1 Zajištění podmínek vzdělávání obyvatel a jejich uplatnění se na trhu práce C.2 Podpora dostupnosti a zvyšování kvality sociální a zdravotní péče C.3 Zlepšení možností trávení volného času dospělých i dětí, podpora kulturních sportovních a zájmových činností a uskupení Strategické cíle a opatření prioritní osy D: D.1 Zlepšování podmínek pro bydlení a zaměstnání v malých obcích. Dopravní dostupnost a občanská vybavenost malých obcí  D.1.1 Dostupnost a vybavenost venkovských obcí 

D.1.2 Podpora podnikání a vytváření pracovních příležitostí na venkově



D.1.3 Podpora spolupráce venkovských obcí a jejich vzájemné komunikace



D.1.4 Regenerace venkovských sídel

D.2 Rozvoj zemědělské výroby a lesnictví, podpora alternativního zemědělství, agroturistiky  D 2.1 Podpora rozvoje zemědělské výroby a lesnictví 

D 2.2 Podpora alternativních aktivit zemědělců, agroturistika

Strategické cíle a opatření prioritní osy E: E.1 Péče a ochrana jednotlivých složek životního prostředí  E.1.1 Ochrana významných a chráněných území, krajiny a krajinných prvků, 

ochrana neživé přírody

E.2 Eliminace rizik spojených s ochranou životního prostředí  E. 2.1 Snižování energetické náročnosti a využívání alternativních zdrojů energie 

E. 2.2 Odpadové hospodářství, staré ekologické zátěže



E. 2.3 Snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší

E.3 Vzdělávání veřejnosti v oblasti životního prostředí  E. 3.1 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

71

Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje (červen 2013) Globálním cílem pro region soudržnosti Střední Čechy, tak jako pro Českou republiku je vytvořit podmínky pro dynamický růst vytvořeného HDP v regionu a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova cestou zvyšování atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Jako hlavní problémy pro dosažení vytýčených cílů se jeví pro zónu příměstského osídlení:  nevyhovující stav dopravních komunikací a jejich přetíženost (zejména silniční komunikace); 

živelný rozvoj bytové výstavby v důsledku slabé regulace územního rozvoje;



zanedbaná nebo nedostatečná technická infrastruktura malých obcí (zejména těch, kde v důsledku suburbanizace dochází k výraznému přílivu nových obyvatel);



zhoršené životní prostředí;

Pro zónu mimo příměstského osídlení:  nízká nabídka pracovních příležitostí, zejména v okrajových a venkovských oblastech; 

nedostatečná vybavenost malých obcí technickou infrastrukturou, příp. kvalita této infrastruktury;



nedostatečné využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.

Za specifické cíle strategie rozvoje regionu Střední Čechy byly nadefinovány:  zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí; 

zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu;



zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu;



zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 Mezi hlavní cíle patří: 2.1.1. Ochrana přírodovědecky nebo esteticky významných území Středočeského kraje. 2.1.2. Vytvoření funkční soustavy Natura 2000 a naplnění ostatních mezinárodních úmluv a závazků. 2.1.3.

Přírodovědecky nebo esteticky významná návštěvníkům, informovaní návštěvníci. 72

území

otevřená

2.2.1. Zajištěná existence zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v oblastech jejich současného rozšíření. 2.2.2. Zlepšování podmínek pro existenci chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. 2.2.3. Aktivní veřejnost při ochraně rostlin a živočichů. 2.3.1. Šetrné využívání ložisek nerostných surovin. 2.3.2. Zachování cenných lokalit neživé přírody a péče o ně. 2.3.3. Uchování geomorfologických jevů a fenoménů. 2.4.1. Obhospodařování lesů podle principu trvale udržitelného rozvoje, zvyšování ekologické stability a biologické diverzity lesů. 2.4.2. Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost. 2.4.3. Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny. 2.4.4. Ochrana krajiny s využitím institutu VKP. 2.4.5. Funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny. 2.5.1. Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. 2.5.2. Vytvoření sítě nezastavitelných či chráněných území, která formou „zelených klínů“ zajistí kontakt hlavního města s přírodně hodnotnými částmi Středočeského kraje. 2.5.3. Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura. 2.6.1. Trvale udržitelný rozvoj využívání krajiny. 2.6.2. Zlepšení stavu krajiny ve vhodných územích. 2.6.3. Prostupná krajina pro biotu a člověka. 2.7.1. Zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně. 2.7.2. Zabezpečení ochrany nejvýznamnějších stromů s mimořádnou přírodovědnou, estetickou a kulturní hodnotou. 2.7.3. Zlepšení stavu parků, historických zahrad a parkových ploch sídelní zeleně. 2.8.1. Informovaná, vzdělaná a iniciativní veřejná správa vstřícná k veřejnosti a potřebám občanů. 2.8.2. Aktivní, informovaná veřejnost a veřejně prospěšné NN0. 2.8.3. Krajský informační systém OPaK. 2.8.4. Ekonomické zajištění OPaK. 2.8.5. Naplnění Koncepce OPaK. 73

Deklarace Projektu Zdravé město Samotný Středočeský kraj dosud k deklaraci nepřistoupil, nicméně postupně se přihlásila následující města Středních Čech: Dobříš (2008), Říčany (2004), Český Brod (2009), Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (2012), Mladá Boleslav (2003), Mšeno (2010), Slaný (2004), Kladno (2014), Poděbrady (1997). Přijetím této deklarace byl potvrzen zájem měst o naplňování zásad a cílů základních dokumentů EU a OSN, které se zabývají oblastmi udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života (Agenda 21, Zdraví 21, Athénská a Záhřebská deklarace Zdravých měst, Národní akční plán zdraví a životního prostředí (NEHAP).

5.2

HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PÚROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ

Na základě analýzy relevantních dokumentů a rozboru obsahu návrhu PZKO CZ02 byla provedena analýza souladu tohoto PZKO s vybranými cíli v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví na národní a regionální úrovni. Shrnutí hodnocení je prezentováno v tabulkové formě níže. S ohledem na skutečnost, že hodnocení SEA bylo zahájeno v okamžiku, kdy byla k dispoizici pokročilá verze PZKO, nebylo cílem hodncení zjistit „způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy" (jak specificky požaduje příloha č. 9 zákona o posuzování), ale zjištění, jakým způsobem hodnocená (tedy z velké části finální) verze PZKO může ovlivnit relevantní cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Jak je zřejmé z hodnotící tabulky níže, s převážnou většinou relevantních cílů je PZKO v souladu a múže významně přispět k jejich plnění. Potenciální střety (v případě témat příroda a krajina, odpady a hluk) jsou pouze na úrovni projektů. Z koncepčního hlediska je tak PZKO plně v souladu s cíli ochrany přírody a krajiny. Hodnocení pomocí následujících symbolů: + (plus) synergie mezi PZKO CZ02 a daným cílem tj. implementace PZKO CZ02 může přispět k plnění cíle - (minus)

potenciální konflikt mezi PZKO CZ02 a daným cílem tj. implementace PZKO CZ02 může ohrozit k plnění cíle

74

Tabulka 3: Hodnocení souladu s cíli ochrany životního prostředí a zdraví Téma životního prostředí a veřejného zdraví

Ovzduší

Zdraví

Relevantní cíl

Zdrojový dokument

Hodnocení vazby mezi PZKO a daným cílem

Komentář k hodnocení

Snižování emisí a ochrana kvality ovzduší (řešeno odkazem na Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje)

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 - 2020

+

Nový PZKO nahrazuje dokument, na který se odkazuje relevantní cíl.

Zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet.

Zdraví 2020

+ (++ pro hot spots)

Snižovat expozice chemickým látkám a fyzikálním faktorům

NEHAP

Další zlepšení zdraví obyvatel nebude významné, protože limity nejsou vysoce překračovány a limitní hodnoty přinášejí stále ještě pravděpodobné zdravotní riziko. Největší přínos bude mít zlepšení v hot spotech, kde dochází k překračování imisních limitů pro částice, benzo(a)pyren a arsen (Kladno).

Zdraví 21 Zdravá města

+

CEHAPE

Světová zdravotnická organizace navrhuje guideline pro aerosolové částice i benzo(a)pyren daleko nižší, ale zatím Evropskou komisí nebyly akceptovány.

Parmská deklarace

Emise skleníkových plynů z výroby

Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a

75

Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 v

+

Realizací opatření PZKO ke zlepšení kvality ovzduší v příslušných sektorech lze předpokládat také

elektřiny a tepla a z dopravy

omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005

návaznosti na:

snížení emisí skleníkových plynů

• „energeticko-klimatický balíček EU“ • Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu • Kjótský protokol

Přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména oxidu uhličitého a metanu Voda

Půda a horninové prostředí

Snížení významného látkového zatížení živinami a znečišťujícími látkami

Program snižování emisí a imisí na území Středočeského kraje Národní plán povodí Labe Nadregionální strategie k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

+

Omezení emisí sledované posuzovanou koncepcí obecně přispěje ke snížení rizika vnosu znečišťujících látek z plošných zdrojů do vod

Omezování acidifikace, eutrofizace

Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států

+

Opatření koncepce budou mít příznivý dopad na cíle dotýkající se omezení kontaminace a acidifikace půd.

Omezení eroze

Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství

+

Omezení eroze bude mít vedle pozitivního vlivu na ochranu půd i pozitivní vliv na ovzduší (omezení větrné eroze).

76

do roku 2015 Příroda a krajina

Lesní ekosystémy

Odpady

Kulturní památky

2.6.1. Trvale udržitelný rozvoj využívání krajiny

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016

-

Koncepce obsahuje řadu dopravních staveb, které negativně ovlivňují migrační prostupnost a krajinný ráz

2.7.1. Zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016

+

Koncepce podporuje výsadby mimolesní zeleně.

2.2.1 Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány.

Státní politika životního prostředí ČR

+

Uvedený cíl se týká i limitů pro ochranu ekosystémů. Ty v současnosti převážně jsou dodržovány, jde tedy především o udržení kvality a dílčí zlepšení.

Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.

Plán odpadového hospodářství ČR (2014)

-

většina opatření navržených v PZKO mají nulový vztah k tématu odpady. Některá navržená opatření mohou vést k zvyšování množství odpadů z průmyslu (tj. vyšší odprášení). Týká se to především opatření BB2 a BD1, které směřují ke zvyšování účinnosti odprášení a tím ke zvyšování množství odpadů.

+

Snižování emisí obecně přispěje k nižšímu dopadu kyselé depozice na nemovité památky (snížení koroze atp.)

Ochrana kulturních památek

Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011-2016 na úrovni Středočeského kraje: Koncepce podpory památkové péče ve

77

Středočeském kraji na období 2014-2016 Hluk

Snížit v rámci celé Evropské unie do roku 2020 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou Ldvn nad 65 dB minimálně o 20 %

Směrnice 2002/49/ES + Akční plán snižování hluku pro Středočeský kraj, 2008

+/-

Mezi cíli PZKO a relevantním cílem není žádná vazba, nicméně v případě některých konkrétních opatření (zejména v sektoru doprava) určitá vazba mezi PZKO a relevantním cílem existuje. Vazba může být pozitivní (pro lokality, ze kterých bude vyvedena zbytná doprava), ale zároveň negativní (pro lokality, kam bude doprava přesměrována), a to když nebude svedena výhradně mimo obydlená území, což lze v některých konkrétních případech jen těžko zajistit. Vazbu bude možno konkretizovat až na základě znalostí přesného trasování jednotlivých záměrů, což není předmětem programu.

78

6

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

Hodnocení možných vlivů Programu bylo provedeno ve dvou rovinách. V první – strategické – rovině byly hodnoceny cíle a priority Programu. Hodnocení bylo provedeno verbální formou, jak dosažení cílů PZKO (tj. obecně dosažení imisních limitů pro určité znečišťující látky) ovlivní dané téma životního prostředí, respektive veřejné zdraví (viz kap. 6.2). Ve druhé rovině byla hodnocena jednotlivá opatření PZKO (kap. 6.3) – s ohledem na strukturu PZKO byly primárně hodnoceny možné vlivy plynoucí z obecné části jednotlivých opatření (tj. popis opatření v části c) tabulky opatření), nikoli možné vlivy jednotlivých navrhovaných aktivit (tj. aktivity popsané v rámci „aplikace opatření“ pod jednotlivými tabulkami opatření). Nicméně v některých případech, zejména z hlediska možných vlivů na přírodu, krajinu a lesní ekosystémy, byla popsána možná rizika plynoucí z konkrétních projektů (tj. např. některých dopravních staveb). S ohledem na skutečnost, že tyto konkrétní aktivity či projekty nebudou prostřednictvím PZKO schvalovány, byly tyto v rámci hodnocení brány jako prostředky k naplnění navržených opatření. Identifikovaná rizika je tedy nutné řešit nikoliv v rámci PZKO, ale při dalších plánování, schvalování a realizaci jednotlivých aktivit.

6.1

HODNOTÍCÍ RÁMEC Základní rámec pro hodnocení PZKO zóna CZ02 Střední Čechy představuje sada témat a složek životního prostředí a související specifické problémy. Tento rámec byl stanoven na základě: 

požadavků zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů;



analýzy stavu životního prostředí v zájmovém území; a



zohledněním požadavků závěru zjišťovacího řízení

Níže v této kapitole je shrnuto hodnocení vlivů PZKO na jednotlivá témata a složky životního prostředí, která tvoří rámec pro hodnocení. Tato sada témat a složek životního prostředí zohledňuje požadavky zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, a byla dále specifikována na základě analýzy stavu životního prostředí v rámci přípravy oznámení koncepce a požadavků závěru zjišťovacího řízení.

Tabulka níže shrnuje hodnocená témata a související specifické problémy, které mohou být PZKO ovlivněna – takto je zároveň vymezen rozsah hodnocení: Tabulka 4: Hodnotící rámec pro vyhodnocení vlivů PZKO zóny Střední Čechy Téma

Specifické problémy

Ovzduší

Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10, benzo(a)pyrenu a arsenu, především v severozápadním kvadrantu zóny. V případě benzo(a)pyrenu také roztroušeně v sídlech na celém území zóny

Zdraví

Střední délka života (i na úrovni okresů kraje) Incidence nádorů plic a průdušek

Emise skleníkových plynů

Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla a z dopravy.

Půda a horninové prostředí

Ohroženost půd erozí Riziko acidifikace a kontaminace v důsledku atmosférické depozice Úbytek ZPF a nezastavěných ploch v důsledku záboru půd

Voda

 Znečištění toxickými látkami (např. benzo(a)pyrenem, kovy)  Eutrofizace vod. Atmosférické emise nejsou primární příčinou, nicméně mohou přispět k vnosu nutrientů (zejména dusíku) do vod.

Příroda a krajina

Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů. Narušená integrita a nepříznivý stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany. Zásahy do ÚSES, VKP Narušování krajinného rázu výraznými stavbami. Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost.

Lesní ekosystémy

Zábory a fragmentace lesní půdy.

Odpady

Rostoucí množství odpadů z průmyslu.

Hluk

Nadměrná hluková zátěž z dopravy. Překračování hlukových limitů, zejména v městských aglomeracích a dopravně zatížených lokalitách

Kulturní památky

Vliv atmosférické depozice na památkové objekty

Návrhová část PZKO CZ02 je hodnocena z hlediska, zda a jakým způsobem jeho realizace ovlivní stav, případně trendy vývoje v rámci daného tématu životního prostředí, zejména při zvážení relevantních specifických problémů. Kromě toho bylo samostatně provedeno též vyhodnocení PZKO CZ02 z hlediska veřejného zdraví (viz kapitola 12).

80

6.2

POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO

Ovzduší Hodnocení koncepce je provedeno na základě matice logického rámce navržené v PZKO. Výsledky a výstupy v této matici vycházejí z matematického modelování (rozptylové studie) vlivu opatření, které bylo provedeno při vypracování Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR. S ohledem na rozsah a komplexnost tohoto modelování nelze v rámci SEA správnost výsledků ověřit. Jeho správnost je předpokládána na základě souladu s odborným odhadem hodnotitele (hlavní výstupy, tj. predikovaná velikost imisních příspěvků a podílu zdrojů na znečištění ovzduší v různých místech zóny odpovídají zkušenostem a předpokladům hodnotitele). Z výše uvedených důvodů není v rámci SEA hodnoceno, zda je výše potřebného snížení imisních příspěvků a emisí v PZKO správně navržena. Následující hodnocení je zaměřeno na identifikaci rizik spojených s dosažením navržených hodnot emisí a imisní zátěže. Z hlediska zlepšení kvality ovzduší v zóně budou určujícími tyto cíle PZKO:  Snížení koncentrace PM10 o 1 až 20 μg/m3 

Snížení emisí PM10 z mobilních zdrojů na území vybraných obcí až o 40%



Snížení emisí B(a)P z vytápění domácností na území vybraných obcí o 40%, resp. 60%

Bude-li PZKO důsledně realizován a podaří se dosáhnout výše uvedených velmi významných snížení emisí a imisních koncentrací, lze očekávat významný pozitivní vliv PZKO na kvalitu ovzduší v zóně. Jak vyplývá z analytické části PZKO, dosažení uvedených cílů je nezbytné, mají-li být imisní limity splněny na celé ploše zóny. Koncepční cíle k dosažení imisních limitů navržená v PZKO jsou založeny na výsledcích analytické části a hodnotitel SEA je považuje za logické a správné. Je ale potřeba upozornit na skutečnost, že uvedená významná snížení imisních koncentrací budou v praxi velmi obtížně dosažitelná a v horizontu do roku 2020 je jejich splnění na celé ploše zóny prakticky vyloučeno. Zmíněná vysoká ambicióznost cílů snížení imisních koncentrací není nedostatkem PZKO, protože vyplývá ze správně vyhodnoceného nezbytného snížení imisních koncentrací pro dosažení imisních limitů. Podrobně jsou rizika a náročnost praktické realizace PZKO komentována v kapitole 7, kde jsou uvedena také doporučení pro snížení rizik a maximalizaci očekávaných pozitivních efektů.

81

Veřejné zdraví Posuzovaný program je důležitým nástrojem pro zlepšení kvality ovzduší na regionální úrovni. Je přímo zaměřen na snižování vlivů lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví. Cíle programu směřují ke snížení emisí těch látek, které lze v rámci evropského prostoru, České republiky i řešené zóny považovat za prioritní (zejména suspendované částice a benzo(a)pyren, dále pak NO2 a arsen). Vzhledem k tomu, že navržená opatření jsou zacílena na snížení emisí ve všech významných sektorech zdrojů znečišťování, jedná se o program s potenciálně poměrně významným pozitivním vlivem na veřejné zdraví. Především v případě benzo(a)pyrenu nelze, vzhledem k dosavadním trendům, nízké vymahatelnosti plnění i krátké době na přípravu, schválení a realizaci jednotlivých projektů, zaručit, že snížení imisí dosáhne ve stanoveném časovém horizontu na úroveň současně platných limitů (i když i ty jsou výrazně měkčí než limity doporučené WHO), a tedy ani pozitivní vliv na veřejné zdraví nemusí dosáhnout potřebné míry. Praktická proveditelnost a dosažení cíle bude souviset z legislativními změnami, které budou muset být realizovány ke splnění mezinárodních dohod (např. Protokol o těžkých kovech CLRTAP). Cíle se budou muset zaměřit na „hot spots“, kde dochází ke kumulaci vlivů na zdraví a kde je vliv na zdraví nutno urychleně odstranit. Emise skleníkových plynů Cíle hodnoceného dokumentu explicitně neřeší problematiku emisí skleníkových plynů. Nicméně ze sektorového zaměření cílů PZKO je zřejmé, že doprava, která je významným zdrojem emisí skleníkových plynů, je jednou z prioritních oblastí programu. Lze tedy při dosažení navržených cílů PZKO předpokládat také příspěvek k plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Význam toho příspěvku však nelze na strategické úrovni PZKO blíže odhadnout. Voda Vztah posuzované koncepce k problematice vody je velmi volný. Realizace navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané téma životního prostředí. V oblasti ochrany vody před eutrofizací bude mít koncepce dílčí pozitivní vliv. Snížení emisí, respektive atmosférické depozice dusíkatých látek bude znamenat oslabení jednoho z faktorů zodpovědných za eutrofizaci vod. Obecně jakékoliv snížení emisí bude mít pozitivní vliv z hlediska snížení atmosférické depozice znečišťujících látek do vodního prostředí (okyselující látky, kovy, benzene(a)pyren, a další). Míru tohoto zlepšení nelze na úrovni detailu, s nímž pracuje předmětná koncepce stanovit, nebude však zřejmě mít zásadní dopad na celkovou kvalitu 82

povrchových či podzemních vod, která je v rozhodující míře ovlivňována jinými faktory než je atmosférická depozice. Okrajový pozitivní vliv mohou přinést opatření ke snížení větrné eroze, tato problematika je ale primárně řešena na koncepční i technické úrovni v resortu zemědělství a navrhovaná koncepce reálně žádný významný posun (kvalitativní či kvantitativní) nezajišťuje. Půda a horninové prostředí Rovněž z hlediska vývoje v oblasti půda a horninové prostředí nebude mít realizace navrhovaných opatření zásadní vliv na dané téma životního prostředí. Problematika ochrany půd před erozí je primárně řešena na koncepční i technické úrovni v resortu zemědělství a navrhovaná koncepce reálně žádný významný posun (kvalitativní či kvantitativní) nezajišťuje. V oblasti ochrany půdy před acidifikací a kontaminací bude mít koncepce dílčí pozitivní vliv. Snížení emisí, respektive atmosférické depozice bude znamenat oslabení jednoho z faktorů zodpovědných za acidifikaci a kontaminaci půd. Opatření zahrnující výstavbu dopravní infrastruktury mohou mít negativní vliv v podobě záboru půd, včetně ZPF. Koncepce však nenavrhuje nová opatření oproti plánů zpracovávaným rezortem dopravy, a její role spočívá toliko v potenciální pomoci k urychlení realizace opatření (PZKO tedy nebude mít vliv na realizaci záborů půdy). Lesní ekosystémy, příroda a krajina Na úrovni cílů PZKO lze předpokládat pozitivní vliv na přírodu, krajinu a ekosystémy. Cíl programu „dosáhnout na celém území zóny CZ02 Střední Čechy splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 až 3“ je v souladu s cíli ochrany přírody. Snižování emisí a tedy i imisní zátěže povede ke zlepšování zdravotního stavu a snížení nutriční zátěže lesních ekosystémů, přírodních stanovišť a sídelní zeleně. PZKO se zaměřuje na mj. suspendované částice PM10 a PM2,5, NO2, benzen a benzo(a)pyren, které mají vliv na rostliny a živočichy. Snížení množství těchto látek je tedy v souladu se zájmy ochrany přírody. Mírně příznivě tak budou ovlivněny složky přírody a krajiny chráněné zákonem, tj. zvláště chráněná území a druhy, lokality Natura 2000, VKP, USES, volně žijící druhy živočichů a rostlin. Míra vlivu je obtížně vyhodnotitelná, protože zde působí řada dalších faktorů včetně přetrvávající zátěže z minulosti. Obecně lze konstatovat, že pozitivní vliv bude tím větší, čím nižší budou emise znečišťujících látek. Lze očekávat spíše mírné zlepšení stavu. Konkrétní projekty, kterými budou cíle naplňovány, však mohou mít negativní vlivy na přírodu a krajinu. Opatření, která mohou mít negativní vliv, jsou hodnocena níže.

83

Odpady Jedním z cílů PZKO je snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány. Z velké části se jedná o znečišťující látky PM10. Uvedené znečišťující látky vznikají také z provozů, u nichž se jako nejvhodnější způsob omezování těchto ZL jeví jejich zachytávání- vyšší odprášení. V některých případech se může jednat o převedení problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. Nicméně z komplexního hlediska se jedná o vhodné řešení problému. Kulturní památky Vztah posuzované koncepce problematice kulturních památek je velmi volný. Realizace navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané téma životního prostředí. Jakékoliv snížení emisí bude mít dílčí pozitivní efekt z hlediska snížení negativních vlivů atmosférické depozice na památky, tedy např. snížení poškozování konstrukčních prvků či uměleckých děl a staveb z materiálů reagujících z chemickými sloučeninami obsaženými v emisích (sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Opatření koncepce k energetickým úsporám (zateplování apod.) může na druhou stranu s sebou přinášet riziko poškození cenných objektů. Hluk Posuzovaný program je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší na regionální úrovni, ale není primárně určen k plnění cílů směřujících k ochraně před hlukovou zátěží. Vliv samotného PZKO na zvolené téma nebude významný. Nicméně, jak je výše uvedeno, vliv může být v konečném důsledku pozitivní - pro lokality, ze kterých bude vyvedena zbytná doprava, ale zároveň negativní - pro lokality, kam bude doprava přesměrována (v případě, že se nebude jednat o vyloženě neobydlená území). Vliv bude možno konkretizovat až na základě znalostí jednotlivých záměrů, které budou samostatně posuzovány v rámci procesu EIA V rámci umisťování nových dopravních staveb, musí být bezpodmínečně respektován hlukový akční plán, a tedy i ochrana veřejného zdraví před negativními účinky hluku.

6.3

VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ

V návaznosti na rámcové vyhodnocení vazeb opatření PZKO na témata životného prostředí a veřejného zdraví (viz výše) bylo provedeno podrobné

84

vyhodnocení jednotlivých opatření, u nichž lze předpokládat možnost významných pozitivních a/nebo negativních vlivů. Výstupy hodnocení jsou souhrnně uvedeny níže, doporučení k minimalizaci identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících z hodnocení jsou pak obsahem kapitoly č. 7. V souvislosti s hodnocením možných vlivů jednotlivých opatření je nutné opět poznamenat, že samotný Program nezahrnuje konkrétní územně specifikované projekty, s výjimkou projektů dopravních staveb, které nově nenavrhuje, ale dává jim v rámci strategie prioritu z hlediska cílů ochrany ovzduší. S ohledem na množství opatření byl v prvním kroku hodnocení proveden „screening“ tj. vyhodnocení vazeb mezi opatřeními PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví. Pro hodnocení byla použita následující stupnice k hodnocení síly vazby mezi opatřeními PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví: +2

silná pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně ovlivnit ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém řešeném území),

+1

slabá pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně,

0

bez vazby,

-1

slabá negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně,

-2

silná negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém řešeném území).

V návaznosti na vyhodnocení vazeb byly slovně popsány možné vlivy pro ta opatření, u kterých byla identifikována určitá vazba na dané téma životního prostředí či veřejné zdraví (tj. opatření s hodnocením +2, +1, -1, -2 v tabulce níže). Slovní popis možných vlivů opatření s identifikovanou vazbou, strukturovaný dle jednotlivých složek životního prostředí, je uveden dále v kap. 6.3.1., resp. kapitoly 12 (veřejné zdraví). Doporučení k minimalizaci identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících z hodnocení, respektive návrhy k posílení efektivity a pozitivních dopadů implementace Programu, jsou obsahem kapitoly 7.

85

86

Tabulka 5: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (1. část)

Jednotlivá opatření PZKO

AB4

AB6

AB7

AB8

AB9

AB10

AB11

AB12

AB13

AB14

AB15

AB16

AB17

AB18

+ 1

+ 1

+ 1

+ 1

+ 2

+ 1

+ 1

+ 1

+ 1

+ 1

0

+ 1

+ 1

+ 1

+1

0

+2

0

+1

+1

+1

+1

+2

+1

+1

+1

+1

+1

0

+1

+1

+1

+1

+1

-1

-1 / +1

-1 / +1

+2

+2

+1

+1

+2

+1

+1

+1

0/ +1

0/ +1

-1 / +1

0

0

+1

Voda

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

0

0

0

0

0

+1

0

0

Půda a horninové prostředí

0

0

-1

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1 /0

0

0

0

0

0

Příroda a krajina

0

0

-2

-2

-1

-2

-2

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

+1

0

+ 1

-

Zdraví

0

Emise skleníkových plynů

87

AB2

0

Ovzduší

AB1

+ 2

AA2

0

AA1

AB3

Téma životního prostředí a veřejného zdraví

0

0

-2

-2

-1

-2

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

Odpady

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0/ -1

0

0

Kulturní památky

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Hluk

+1

+1

+/ -1

+/ -1

+1

-1

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Lesní ekosystémy

88

Tabulka 5: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (2. část)

Jednotlivá opatření PZKO

AB19

AC1

BB1

BB2

BD1

BD2

BD3

CB2

DB1

DB2

DB3

EA1

EB1

EB2

EC1

ED1

Téma životního prostředí a veřejného zdraví

Ovzduší

0

0

0

+ 1

+ 1

0

+ 1

+ 1

+ 2

+ 1

+ 1

+ 1

+ 1

+ 1

+ 1

+1

Zdraví

0

0

+2

+2

+2

+2

+1

+1

+1

+2

+2

+1

+2

+1

+1

+2

Emise skleníkových plynů

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

Voda

+1

0

+1

+1

0

0

0

+1

+1

0

0

0

0

+1

0

0

Půda a horninové prostředí

+1

0

0

0

0

0

0

+1

+1

0

0

0

0

+1

0

0

Příroda a krajina

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

-1

-1

0

+2

+1/ -1

0

+1/ -1

89

Lesní ekosystémy

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

+1 /-1

Odpady

0

0

+1

-1 / +1

-1 / +1

0

0/ -1

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

Kulturní památky

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1 /0

0

0

0

0

0

0

Hluk

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+2

90

6.3.1

OVZDUŠÍ Jak je vyhodnoceno v kapitole 6.2, celkové zaměření a cíle PZKO jsou navrženy v souladu s aktuálnimi potřebami ochrany ovzduší v zóně. Při jejich splnění posuzovaná koncepce přinese v zóně významné zlepšení kvality ovzduší. Dosažení správně definovaných ambiciózních imisních cílů bude závislé na důslednosti při praktické realizaci jednotlivých navržených opatření, jejichž vliv je posouzen v následujícím textu. Emisní stropy a regulace zdrojů V případě stacionárních zdrojů je vzhledem ke skladbě zdrojů v zóně (dominuje doprava a vytápění domácností) potenciál těchto opatření malý. Většina emisí z těchto zdrojů v zóně je produkována průmyslovou energetikou, tedy zdroji s vysokou výškou emise, které se na imisním příspěvku ve srovnání s nízkými zdroji projevují velmi málo. Vliv opatření proto bude pozitivní, málo významný,většinou lokální (v případě zdrojů fugitivních emisí). Stanovení emisního stropu pro silniční dopravu má z hlediska ovzduší v zóně zásadně pozitivní efekt. O obtížnosti dosažení tohoto cíle je pojednáno v kapitole 7. V lokalitách kde není překračován imisní limit, ale jsou zde provozovány zdroje, jejichž příspěvek k imisní zátěži PM10 je vyšší než 4 µg.m-3 je doporučeno provedení kontroly stanovených podmínek provozu zdroje a zvážení uplatnění některých z opatření. Toto opatření je logické a potřebné, může ovlivnit lokální imisní situaci. Mělo by však být realizováno při jakýchkoliv technických změnách podléhajících vyjádření orgánu ochrany ovzduší i u dalších zdrojů, nejen zdrojů s příspěvkem nad 4 µg.m-3. V případě, že se jedná o zdroje spadající do působnosti zákona o integrované prevenci, je legislativní povinností udržování emisní úrovně v souladu s BAT a krajské úřady mají k přezkumům povolení dostatek příležitostí. Z tohoto důvodu je uvedení těchto zdrojů v PZKO nadbytečné.

Konkrétní opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší AA1

Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst)

Částečně již zavedeno, v zóně se nenacházejí velká města, kde by mohlo mít opatření největší přínos. Jedná se o doplňkové opatření, které se projeví lokálním pozitivním vlivem. AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy V PZKO je navrženo společně s AB10, proto zde není samostatně hodnoceno (viz hodnocení opatření AB10).

91

AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu. Většina komunikací uvedených v PZKO u tohoto opatření se vyznačuje vyššími návrhovými dopravní intenzitami oproti současnosti. Pozitivní efekty této výstavby jsou omezeny na realizaci obchvatů, které jsou jejich součástí. Opatření pravděpodobně povede k vyšší produkci emisí z automobilové dopravy v zóně a oproti stávající dopravní síti nepřinese regionální zlepšení imisní situace. Toto hodnocení se opírá o výsledek SEA Dopravní sektorové strategie 2. fáze. Z hlediska ovzduší se jedná o opatření, které v sobě zahrnuje pozitivní i negativní vlivy, celkový vliv hodnotíme jako indiferentní. AB2 Obchvaty měst a obcí Překrývající se opatření s AB1. S ohledem na významné snížení imisních koncentrací v husté obytné zástavbě představuje významný pozitivní vliv na ovzduší. AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Opatření v podstatě vede ke zkapacitnění stávajících silničních komunikací. Z hlediska ochrany ovzduší je proto celkově kontraproduktivní (lze očekávat lokální krátkodobé imisní zlepšení vlivem plynulejší dopravy, celkově ale zvyšuje komfort individuální automobilové dopravy na příslušné komunikaci a může proto vyvolat vyšší intenzity silniční dopravy doprovázené vyššími emisemi). Neřeší hlavní příčinu vysoké imisní zátěže z dopravy (vysoké intenzity). Přednost by měla mít systémová opatření směřující k odvedení dopravy z obytných oblastí, naředění dopravy a vyššímu využití MHD, nikoliv opatření pro zvyšování komfortu silniční dopravy. Efekt opatření bude málo významný. Konkrétní opatření v aglomeraci nejsou navržena. Nelze proto vyhodnotit, zda bude převládat pozitivní, či negativní efekt opatření. AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepčně správné a přínosné, ale do roku 2020 se imisní efekty pravděpodobně významně neprojeví (opatření nepovede k významnému zvýšení železničních přepravních výkonů na úkor silniční dopravy). AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Usnadňuje využití hromadné dopravy ve městech, přispívá tím k omezení individuální automobilové dopravy. Při velikosti sídel v zóně (nejsou zde velká města) bude mít lokální, málo významný pozitivní efekt. AB7 Nízkoemisní zóny Pozitivní opatření s potenciálem snížit emise v centrech měst. S ohledem na velikost měst v zóně se bude jednat o lokální efekty, časově většinou vázané na dostavbu obchvatů. Do roku 2020 proto bude mít málo významný pozitivní vliv. AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu S ohledem na velký počet obcí, ve kterých lze opatření realizovat, může mít v obytné zástavbě významně pozitivní vliv. Snadná kontrola a dobrá vymahatelnost

92

opatření. Do roku 2020 realizovatelné pouze v omezené míře (v mnoha obcích časová návaznost na dostavbu obchvatů). AB9 Integrované dopravní systémy V případě důsledné realizace, která by zajistila srovnatelný komfort dojezdu do zaměstnání prostřednictvím hromadné dopravy, jaký poskytuje individuální automobilová doprava, může opatření významně snížit přepravní výkony individuální dopravy, což se projeví jak v rámci mimoměstských oblastí, tak i ve městech (např. podporuje snadnější přestup na MHD). Žádoucí je zejména zkrácení času přepravy, včetně přestupů. Všechna opatření směřující k posílení hromadné dopravy na úkor individuální automobilové (včetně rozvoje integrovaných dopravních systémů) jsou hodnocena jako opatření se silnou pozitivní vazbou k tématu ovzduší s potenciálním významně pozitivním vlivem. AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy Z pohledu ochrany ovzduší podobné potenciální pozitivní efekty jako u opatření AB9. Významný pozitivní vliv opatření však nebude plně využit, protože v navržené podobě je opatření zacíleno pouze na městskou dopravu, nikoliv na dojezd za prací z okolí (mimo obce s obsluhou MHD). AB11 Zajištění preference MHD Lokální pozitivní efekt, s ohledem na velikost sídel v zóně (bez velkých měst) je potenciál imsiního zlepšení málo významný. AB12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě Veřejná doprava není hlavním emisním problémem v zóně, vozidla jsou snadno kontrolovatelná a udržována, jedná se z hlediska nákladů na tunu snížení emisí o drahé opatření. Má doplňkový význam, hlavně v případě náhrady nejstarších vozidel (EURO2 a starší, kterých je však v MHD již minimum). Bude mít málo významný pozitivní vliv. AB13 Podpora cyklistické dopravy Přínosné doplňkové opatření s málo významným lokálním pozitivním vlivem na imisní situaci. AB14 Podpora pěší dopravy Přínosné doplňkové opatření s málo významným lokálním pozitivním vlivem na imisní situaci. AB15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu Protichůdné efekty opatření. Plynulejší doprava vede při zachování intenzity ke snížení emisí, ale lepší průjezdnost představuje vyšší komfort pro individuální automobilovou dopravu a vede ke zvýšení dopravních intenzit, a tedy i emisí. Opatření neřeší prioritní problém v sídlech (vysoké dopravní intenzity), spíše naopak. Lepší průjezdnost obcí může vést také k nižší atraktivitě obchvatů a devalvovat tak prostředky vynaložené na jejich výstavbu. Před realizací tohoto 93

opatření by mělo mít přednost snížení dopravních intenzit, např. odvedením dopravy z intravilánu (obchvaty), čímž zároveň dojde i ke zlepšení plynulosti dopravy v současných problémových místech. Teprve poté bude vhodné v odůvodněných případech uvažovat o těchto opatřeních. Vliv opatření hodnotíme jako indiferentní, bude záviset na konkrétním provedení . AB16 Úklid a údržba komunikací Přínosné doplňkové opatření, s potenciálním lokálně až významně pozitivním vlivem. Není sice směrováno na hlavní problém spojený s dopravou (vysoké intenzity dopravy), ale na komunikacích s nižší intenzitou (většina v této zóně) má významný potenciál relativního snížení emisí PM10 (v porovnání se snižováním výfukových emisí). AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně Přínosné doplňkové opatření s lokálním slabě pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší (není směrováno na hlavní problém v intravilánech (vysoké intenzity osobní dopravy). AB18 Omezování emisí z provozu vozidel města a jeho organizací Relativně malý dopravní podíl těchto vozidel, malé obce v zóně. Vozidla veřejné správy jsou již v současnosti snadno kontrolovatelná a udržována. Opatření má potenciálně málo významný pozitivní vliv. AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě Plošný významně pozitivní efekt opatření, snižuje automobilové emise minimálně o desítky %. Jeho potenciál ale nebude možné do roku 2020 dostatečně využít. Bez zásadně motivačních opaření dojde do roku 2020 pouze k nevýznamné změně vozového parku v aglomeraci. Reálný pozitivní imisní vliv opatření bude do roku 2020 pravděpodobně málo významný. AC1 Podpora carsharingu Velmi malý předpokládaný podíl car-sharingových vozidel, v podmínkách zóny (malá sídla) se zanedbatelným pozitivním vlivem. BB1 Snížení vlivu průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie V předmětné zóně představuje nevýznamný potenciální pozitivní vliv (zacílení především na průmyslovou energetiku - malý emisní a zejména imisní podíl těchto zdrojů, v případě navržených technologických zdrojů možné pouze lokální málo významné efekty).

94

BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/ skládek/ z volného prostranství/ z manipulace se sypkými materiály Lokálně až významný potenciální pozitivní vliv. S ohledem na nízký imisní podíl průmyslu v zóně bude vliv celkově málo významný. BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu Lokální pozitivní efekt v blízkosti zdrojů. V současnosti je již využíváno při změnách integrovaných povolení. S ohledem na nízký podíl stacionárních průmyslových zdrojů na znečištění ovzduší v zóně bude pozitivní vliv na imisní situaci celkově málo významný. BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů (případně rekonstrukce stávajících zdrojů) v území Překryv s opatřením BD1. Nové zdroje a modernizované výroby nepředstavují potenciální problém ochrany ovzduší v zóně (v rámci přípravy jejich umístění jsou aplikovány aktuální legislativní požadavky a v povolovacích řízeních jsou uplatňovány požadavky pro minimalizaci dopadů na kvalitu ovzduší - výstupy z procesu EIA, BAT, zpřísnění podmínek provozu ze strany orgánů ochrany ovzduší). Pozitivní vliv opatření proto může být pouze málo významný. BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti Lokální a krátkodobý pozitivní efekt (relativně velké a rychle sedimentující částice, převážně minerálního původu, tzn. bez toxikologicky závažného znečištění). Opatření má doplňkový význam. CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze Větrná eroze představuje málo významný faktor kvality ovzduší v zóně. Opatření sníží emise především velkých částic minerálního původu, které mají pouze lokální imisní dopad (sedimentace v blízkosti zdrojů). Pozitivní vliv opatření lze očekávat v suchých větrných obdobích, tedy v době dobrých rozptylových podmínek bez překračování imisních limitů. Bude mít málo významný pozitivní vliv. DB1 Podpora přeměny topných Cílí na emisně významný sektor zdrojů prioritních látek v zóně. Podmínkou dosažení cíle PZKO a s tím spojených významných pozitivních vlivů je masivní kampaň v rámci aktivity “Rozvíjet informační a poradenské služby v rámci podpory přeměn topných systémů”. Jedná se o opatření s velmi významný potenciálním pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší. DB2 Snížení potřeby energie Navržené aktivity zahrnují pouze veřejné budovy. Imisní vliv spojený s vytápěním těchto budov je v současnosti relativně nízký (časté napojení na CZT, jiné používané zdroje tepla jsou kontrolovány a udržovány), zejména ve srovnání s vlivem budov sloužících k individuálnímu bydlení. Potenciální pozitivní efekt opatření je proto málo významný. 95

DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury – rozšiřování sítí zemního plynu, CZT Do roku 2020 se nemůže opatření významně imisně projevit (příprava a výstavba CZT systémů je časově náročná). Vhodné je zejména rozšiřování systémů CZT. Plynofikace zóny je již na řadě míst dostatečná, problémem je však její nedostatečné využití z ekonomických důvodů. Vliv opatření proto bude pozitivní, ale v horizontu do roku 2020 nevýznamný. EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky Opatření má potenciálně až významný pozitivní efekt, skutečný přínos bude závislý na konkrétním provedení. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě Navržená opatření v zóně se týkají pouze výsadeb zeleně. Tato opatření mají lokální pozitivní efekt, navíc se jedná pouze o kompenzační opatření neřešící příčinu (velikost emisí). Celkově bude mít opatření málo významný pozitivní vliv. EB2 Snižování vlivu odvalů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší Opatření s lokálním až významným pozitivním vlivem na koncentrace suspendovaných částic, celkově bude mít na ploše zóny málo významný pozitivní vliv. EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší Prioritním problémem ochrany ovzduší v zóně je automobilová doprava. Informační kampaně by měly upozorňovat zejména na nové možnosti, které přinesou navržená opatření pro obnovu vozového parku. Případná osvěta v oblasti individuálního vytápění cílí na významný problém kvality ovzduší a skupinu zdrojů a může omezit riziko nedostatečné účinnosti navržených opatření (zvýší motivaci obyvatel k modernizaci), má významný dopad na rychlost realizace opatření. Z hlediska imisních přínosů mohou mít tato opatření málo významný pozitivní vliv. ED1 Územní plánování Problémem v zóně je zejména zátěž ze stávajících zdrojů - automobilové dopravy a vytápění domácností. Na řešení těchto 2 problémů nebude mít realizace navrženého opatření celkově významný vliv (potenciálně významný může být lokálně v případě vedení dopravních staveb v blízkosti obytné zástavby). Celkově předpokládáme málo významný pozitivní vliv opatření. Potenciální kumulativní vlivy: Pozitivní kumulativní vliv na kvalitu ovzduší lze očekávat v případě všech realizovaných opatření. PZKO je koncipován tak, aby při kumulativním působení všech navržených aktivit došlo ke snížení imisních koncentrací pod úroveň imisních limitů.

96

Z toho vyplývá, že pro dosažení cílů PZKO je nezbytná realizace všech navržených dílčích opatření, která sice jednotlivě představují v řadě případů málo významný vliv na kvalitu ovzduší, ale v celkovém souhrnu mají při důsledném provedení významně pozitivní efekt v podobě splnění imisních limitů. Pro urychlení pozitivních efektů Programu je vhodné přednostně realizovat ta opatření, u kterých byl identifikován jejich významně pozitivní vliv. Při koordinované realizaci těchto klíčových opatření bude jejich kumulativní vliv významně pozitivní. Zásadně pozitivní kumulativní působení je zřejmé v případě realizace řady dílčích opatření v dopravě (jednotlivě jsou komentována výše). Jedná se o všechna navržená dopravní opatření s výše vyhodnocenou s vazbou +1 nebo +2. Na důslednou praktickou realizaci těchto klíčových opatření by měl být kladen největší důraz. Tato opatření je pro dosažení maximálního efektu vhodné realizovat souběžně, resp. se zohledněním potřebných časových návazností (např. soustředit maximální úsilí a prostředky na dobudování obchvatů v rámci AB2, které teprve následně umožní realizovat selektivní zákazy vjezdu a nízkoemisní zóny v rámci AB7 a AB8). Za významný pozitivní kumulativní efekt považujeme také souběžnou realizaci opatření DB1 (Podpora přeměny topných systémů v domácnostech) a informačních kampaní v rámci EC1 (Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší). Podle názoru hodnotitele je koordinovaná realizace těchto opatření zohledňující jejich časové návaznosti podmínkou pro snížení rizik a dosažení cílů PZKO.

6.3.2

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Program zlepšení kvality ovzduší zóny CZ02 Střední Čechy přinese určité zlepšění kvality ovzduší pro četnou populaci a vzhledem k lineárnímu vztahu znečištění a odpovědi ve veřejném zdraví i určité zlepšení zdravotního stavu. Jak již je výše uvedeno situace v této zóně je oproti jiným územím republiky poměrně dobrá i v současnosti, což však neznamená, že by zde nebyl prostor pro další zlepšování. Pravděpodobná celková úmrtnost související se znečištěním aerosolovými částicemi bude v nejhorším případě snížena o 5%, a to znamená o tři pravděpodobná úmrtí v exponované populaci méně za jeden rok. Nejvýznamnější efekt mohou mít opatření v místech kumulace působení jednotlivých znečišťujících látek, kterými jsou aerosolové částice, benzo(a)pyren a arsen, kde může dojít k prevenci dlouhodobého působení uvedených látek a vzniku nádorových onemocnění. Potencieace efektu je pravděpodobná a odstranění příčiny by mělo pozitivní vliv na zdraví. Vyhodnocení vlivů opatření na veřejné zdraví, včetně kumulativních vlivů je uvedeno v kap. 12

97

6.3.3

EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) (AA1) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2) Opatření je hodnoceno společně s opatřením AB10 níže. Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu (AB1) Předpokládané zkapacitnění silničních komunikací může vést ke zvyšování dopravních intenzit (zvýšení atraktivity silniční sítě a tím zavlékání nové dopravy do aglomerace) a tím i zvýšení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na změnách intenzity dopravy v řešeném území. Obchvaty měst a obcí (AB2) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Na druhou stranu zde existuje riziko, že realizace navržených projektů může ke zvyšování dopravních intenzit (zvýšení atraktivity silniční sítě a tím zavlékání nové dopravy do aglomerace) a tím i zvýšení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Odstraňování bodových problémů na komunikační síti (AB3) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Výstavba a rekonstrukce železničních tratí (AB4) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. S ohledem na význam příměstské dopravy má navržené opatření možný významný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území.

98

Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride (AB6) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Vzhledem k objemu automobilové dopravy tvořené dojížďkou z Jihomoravského kraje má navržené opatření možný významný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Nízkoemisní zóny (AB7) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu (AB8) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Integrované dopravní systémy (AB9) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný významný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy (AB10), Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržená opatření mají možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Zajištění preference MHD (AB11) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území.

99

Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě (AB12) V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v městské hromadné dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora cyklistické dopravy (AB13) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však předpokládat velmi nízký. Podpora pěší dopravy (AB14) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však předpokládat velmi nízký. Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu (AB15) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací (AB18) V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v městské hromadné dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě (AB19) V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v automobilové dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný nepřímý pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora carsharingu (AC1) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů 100

z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Vybavení vyjmenovaných zdrojů technologií ke snižování a rekonstrukce stávajících vyjmenovaných zdrojů (BB1)

emisí/náhrada

Realizací opatření může dojít ke zlepšení stávajících technologií v průmyslu a energetice a tím ke snížení spotřeby energie a souvisejícímu snížení emisí skleníkových plynů v těchto sektorech. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (DB1) Podpora moderních technologií vytápění a ohřevu teplé vody povede ke snížení emisí skleníkových plynů z lokálních zdrojů. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Snížení potřeby energie (DB2) Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky a sektoru vytápění komerčních budov. Energetický průmysl je hlavním zdrojem emisí skleníkových v ČR, naopak emise z vytápění komerčních budov představují cca 1/5 emisí ze sektoru vytápění residenčních a komerčních budov tj. méně než 2% celkových emisí skleníkových plynů. Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie, což může snížit emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky a vytápění komerčních budov. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií (DB3) Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky. Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie z pevných paliv, což může snížit emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření PZKO, relevantní z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, jsou zaměřena především na oblast dopravy a energetiky. Celkové vlivy PZKO na emise skleníkových plynů z dopravy lze odhadnout jen obtížně – opatření ke zvýšení plynulosti dopravy sice mohou snížit kongesce, na druhou stranu mohou zvýšit atraktivitu dopravní sítě pro automobilovou dopravu a tím mohou vést k navýšení intenzity dopravy. Opatření ke zvýšení atraktivity veřejné dopravy mohou reálně

101

snížit využívání IAD a tím přispět ke snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, naopak opatření k podpoře cyklistické a pěší dopravy budou mít vliv pouze nízký. Pozitivní vlivy lze očekávat v sektoru energetiky – zejména v souvislosti s podporou nových technologií vytápění v domácnostech, respektive snižování spotřeby energie. Míra celkového vlivu PZKO však bude výrazně záviset na rozsahu a efektivitě implementace navržených opatření.

6.3.4

VODA Opatření snižující emise znečišťujících látek relevantních pro kvalitu vod (okyselující látky, toxické látky, nutrienty,…) budou mít obecně pozitivní vliv, jeho rozsah však nelze na úrovni individuálních opatření odhadnout, respektive bude spíše marginální. Míra přínosu jednotlivých opatření se bude odvíjet od reálného příspěvku ke snížení emisí (viz hodnocení pro oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení dopadů PZKO na vody, lze z jednotlivých opatření zmínit zejména AB9 Integrované dopravní systémy a AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy, která mají potenciál snížit přepravní výkony individuální dopravy a souvisejících emisí a tedy zátěže vod atmosférickou depozicí (zejména NOx, BaP). Obdobně je tomu i u opatření AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě, ovšem zřejmě až v dlouhodobější perspektivě. Z dalších opatření lze předpokládat pozitivní vliv např. u opatření DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (redukce atmosférické depozice sloučenin dusíku, síry dalších látek [např. BaP] do vod). Velikost tohoto vlivu bude nicméně záviset na rozsahu odezvy domácností (tzn. mimo jiné i na atraktivitě podmínek podpory). Naproti tomu opatření zahrnující snížení emisí z průmyslových zdrojů (např. BB1, BB2, BD1, BD2) zřejmě nebudou mít zásadní efekt na jakost vod z hlediska znečištění benzo(a)pyrenem a okyselujícími látkami, vzhledem k tomu, že v předmětném území nemají tyto zdroje na celkovou imisní situaci pro dané látky významný vliv. Dílčí vliv může mít rovněž opatření AB16 Úklid a údržba komunikací, kde lze předpokládat snížení znečištění vod splachy z komunikací (nutrienty, toxické látky – např. kovy vázané na pevné částice). Toto opatření, podobně jako některá další, např. BB1 Snížení vlivu průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie či BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, mohou na druhou stranu zvyšovat spotřebu vody. Opatření k omezení větrné eroze (CB2) bude mít sekundárně pozitivní vlivy i na omezení vodní eroze a tudíž i jistý pozitivní vliv z hlediska omezení vnosu nutrientů a eutrofizace vod.

102

Pozitivní vliv na povrchové i podzemní vody z hlediska omezení zdrojů kontaminace lze předpokládat u opatření EB2 Snižování vlivu odvalů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže vod z hlediska eutrofizace. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového stavu vod představují spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (změny zemědělského hospodaření, změny rozsahu a charakteru čištění komunálních odpadních vod ad.). Dílčí pozitivní vliv lze předpokládat v důsledku kumulativního snížení zátěže benzo(a)pyrenem. Potenciální významné negativní kumulativní vlivy nejsou předpokládány.

6.3.5

PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Opatření snižující emise znečišťujících látek (okyselující látky, toxické látky) budou mít obecně pozitivní vliv, jeho rozsah však nelze na úrovni individuálních opatření odhadnout, respektive bude spíše marginální. Míra přínosu jednotlivých opatření se bude odvíjet od reálného příspěvku ke snížení emisí (viz hodnocení pro oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení dopadů PZKO na půdy, lze z jednotlivých opatření zmínit AB9 Integrované dopravní systémy, AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy, a AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě, reprezentující skupinu opatření s potenciálem ke snížení relevantních emisí z dopravy, a tedy zátěže půd atmosférickou depozicí (zejména NOx, BaP). Z dalších opatření lze předpokládat větší než marginální pozitivní vliv např. u opatření DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (redukce atmosférické depozice okyselujících látek [sloučenin dusíku, síry] a dalších látek [např. BaP] na půdách). Opatření zahrnující výstavbu dopravní infrastruktury, AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu, AB2 Obchvaty měst a obcí, AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí, či AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride budou s velkou pravděpodobností spojena s negativními vlivy v podobě záborů půdy, včetně ZPF. Rozsah těchto záborů nelze na úrovni detailu, s nímž koncepce pracuje určit, navíc tato problematika je primárně koncepčně řešena resortem dopravy a posuzovaná koncepce nenavrhuje změny oproti probíhající přípravě projektů dopravní infrastruktury v intencích koncepčních dokumentů resortu dopravy, pouze identifikuje projekty prioritní z hlediska pozitivních dopadů na kvalitu ovzduší (s cílem podpořit urychlení jejich realizace). Obdobné riziko negativních vlivů v podobě záborů půdy lze předpokládat i při nepromyšlené realizaci opatření AB13 Podpora cyklistické dopravy.

103

Z definice lze očekávat pozitivní vliv na půdy od opatření CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – Omezení větrné eroze. Posuzovaná koncepce však sama o sobě nezajišťuje změnu existujících trendů postižení půd erozí, pro které je rozhodující uplatňování správné zemědělské praxe (případně i opatření jdoucích za její rámec) což je dlouhodobě řešená problematika spravovaná resortem zemědělství. Pozitivní vliv na půdy z hlediska omezení zdrojů kontaminace lze předpokládat u opatření EB2 Snižování vlivu odvalů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší. Revitalizace a rekultivace těchto lokalit umožní nové využití těchto ploch a může snížit tlak na zábory ZPF. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže půd z hlediska acidifikace, kontaminace a případně eroze. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového stavu půd představují spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (změny, zemědělského hospodaření, změny využití území a údržba krajiny, změny kvality povrchových vod ad.). Potenciální negativní kumulativní vlivy připadají v úvahu při realizaci velkých záborů půdy pro výstavbu dopravní infrastruktury. V tomto smyslu však koncepce nepřináší změny či odchylky od plánů připravovaných a projednávaných v rámci koncepcí resortu dopravy.

6.3.6

PŘÍRODA A KRAJINA, LESNÍ EKOSYSTÉMY AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Budování velkých dopravních staveb je téměř vždy spojeno s negativními vlivy na přírodu a krajinu. Dochází k záboru přírodních stanovišť a k ochuzování biodiverzity, k záborům biotopů zvláště chráněných a ohrožených druhů, zhoršení migrační prostupnosti krajiny, fragmentaci ekosystémů a krajiny, narušení krajinného rázu, vlivům na ÚSES a VKP, záborům a fragmentaci lesní půdy. V některých případech mohou být přímo či nepřímo ovlivněna zvláště chráněná území a lokality Natura 2000. Vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování a na projektové úrovni, u projektů doporučených k realizaci již hodnocení proběhlo. PZKO neřeší jejich územní vedení, které je z hlediska vlivů nejvýznamnější. Hlavním důvodem pro jejich budování jsou dopravní požadavky, PZKO má na jejich realizaci pouze dílčí vliv. Uvedení potenciálních vlivů jednotlivých staveb má tedy pouze informativní charakter. D3: Trasa kříží EVL Dolní Sázava, nedaleko je EVL Minartice (pravděpodobně bez významného vlivu). Představuje významný zásah do krajinného rázu, prochází i přes přírodní park Střed Čech. Fragmentuje souvislejší lesní komplex, významně zvyšuje fragmentaci krajiny. Kříží dálkové migrační koridory. Významný vliv na ÚSES a VKP. 104

R4: Trasa ve Středočeském kraji částečně prochází územím se zvýšenou krajinářskou hodnotou. Zásah do VKP les. Kříží dálkové migrační koridory. Menší zábory přírodních biotopů. R6: Nová komunikace je vedena podél stávající. Částečně prochází územím se zvýšenou krajinářskou hodnotou. Zásah do VKP les, menší zábory přírodních biotopů. Kříží dálkový migrační koridor. R7: Jedná se o rozšíření a přeložky stávající silnice. Na území Středočeského kraje bez významnějších vlivů. Pražský okruh: Jedná se o problematickou stavbu, která je dlouhodobě podrobně řešena. V navrhované oficiální variantě prochází přes řadu cenných území. (PP Sedlecké skály, PP Zámky, EVL Kaňon Vltavy u Sedlce, př. park Draháň – Trója a Říčanka, řada prvků ÚSES, vlivy na krajinný ráz). I v případě realizace jiné varianty by patrně došlo k významným vlivům, např. navrhovaná regionální varianta protíná PR Mýto a prochází skrz přírodní park Dolní Povltaví a př. park Rokytka. Konkrétní podoba okruhu je zatím v jednání. Možný významný negativní vliv. AB2 Obchvaty měst a obcí Při stavbě obchvatů může docházet k obdobným vlivům jako při budování páteřní sítě, i když vlivy jsou obvykle menšího rozsahu. I zde platí, že vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování a na projektové úrovni. Předmětem PZKO není územní vedení, které nejvíce určuje vlivy. Staveb doporučených k realizaci je v PZKO větší počet, některé z nich jsou již ve výstavbě. I/12 Běchovice – Úvaly: Trasa prochází nedaleko PP Králičina a Povýmolí a PP Lítožnice, ale významněji je neovlivní. II/261 Obchvat Liběchova: Přibližuje se EVL Labe – Liběchov, bez významného vlivu. Obchvat Lysé nad Labem: Prochází nedaleko NPP/EVL Hrabanovská černava, bez významného vlivu. Obchvat Mělníka: Prochází přes okraj EVL Kokořínsko, rozsah vlivů nelze bez přesného vymezení vyhodnotit. Obchvat Mšec: Obec je na území přírodního parku Džbán, významnější ovlivnění krajinného rázu není pravděpodobné. Obchvat Rakovníka: Vymezený koridor zasahuje do okraje CHKO Křivoklátsko (III. zóna). Významné vlivy jsou málo pravděpodobné. I/16 Slaný – Ješín: Kříží EVL Slánsko – Byseňský potok. Předmětem ochrany je páchník hnědý, záměr se dotkne jeho biotopu. Míra vlivu je závislá na konkrétním provedení, především na rozsahu kácení.

105

Týnec nad Sázavou nový most: Most vede přes EVL Dolní Sázava (zahrnuje jen vlastní tok), prochází nedaleko PR Čížov. Bez významnějších vlivů. II/101 Úžice – Byškovice: Koridor se dotýká PP Netřebská slaniska, je třeba vyloučit vlivy (přímý zásah i ovlivnění vodního režimu). II/240 Velvary přeložka: U stávající silnice je PP Pod šibenicí, pravděpodobně bez významnějších vlivů. Možný negativní vliv. AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Při odstraňování bodových závad se jedná většinou o stavby menšího měřítka, může přitom docházet k omezeným vlivům na přírodní stanoviště, lesy, VKP a biodiverzitu. Konkrétní akce nebyly v PZKO vytipovány. Vliv nelze určit. AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepce navrhuje optimalizace a modernizace několika tras. Bude docházet k vlivům na zeleň, přírodní stanoviště, VKP, ÚSES, krajinný ráz, případně ZCHÚ a lokality Natura 2000, půjde spíše o menší vlivy, které je třeba řešit na projektové úrovni. Dále opatření zahrnuje vysokorychlostní tratě VRT Drážďany – Praha, VRT Praha – Brno, VRT Plzeň – Praha. Trasy jsou v přímém střetu se ZCHÚ a lokalitami Natura 2000 a dalšími významnými územími a budou mít nezanedbatelný vliv na přírodu a krajinu. Míra vlivů je však závislá na provedení, např. v některých místech jsou pravděpodobné tunely, které vlivy omezí. Bez podrobnější specifikace není možné je hodnotit. Vliv nelze určit. AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Při výstavbě parkovišť jsou pravděpodobné zábory sídelní zeleně, případně přírodních stanovišť, může dojít k ovlivnění krajinného rázu. Méně pravděpodobné jsou zásahy do ÚSES, VKP nebo lesních pozemků. Konkrétní lokalizace projektů není uvedena. Možný negativní vliv. AB13 Podpora cyklistické dopravy Opatření zahrnuje výstavbu cyklostezek v extravilánu i intravilánu. Může docházet k menším záborům sídelní zeleně, přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných a ohrožených druhů, případně lesních pozemků, prvků ÚSES a VKP. Předem nelze vyloučit ani vlivy na ZCHÚ a lokality Natura 2000. Konkrétní projekty nejsou uvedeny. Vliv nelze určit. 106

AB14 Podpora pěší dopravy Opatření se bude týkat spíše intravilánu. Nelze vyloučit menší zábory sídelní zeleně, celkový rozsah vlivů však bude minimální a lze jej kompenzovat. Bez vlivu. AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně Opatření bude realizováno prioritně u obytné zástavby. Je doporučeno doplnit vegetační pásy podél hlavních silničních tahů, zakládání a revitalizace parků a doplňování zeleně na vhodných plochách. To povede ke zvětšování plochy a zvyšování kvality sídelní a mimolesní zeleně a podpoře biodiverzity. Může příznivě ovlivnit i prvky ÚSES, případně VKP. Možný pozitivní vliv. CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – Omezení větrné eroze Opatření zahrnuje výsadby ochranných lesních pásů a stromořadí. To by vedlo ke zvyšování podílu mimolesní zeleně, zlepšování struktury krajiny, zvyšování biodiverzity, zlepšení funkce prvků ÚSES a VKP, případně ke zvyšování rozlohy lesních pozemků. Možný pozitivní vliv. DB2 Snížení potřeby energie Nevhodné provedení zateplování domů (zateplování fasád, rekonstrukce střech) může znamenat usmrcení zvláště chráněných druhů, zejména rorýsů a netopýrů, a ke ztrátě jejich hnízdních biotopů a úkrytů. Možný negativní vliv. DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury – rozšiřování sítí zemního plynu, CZT Rozšiřování sítí zemního plynu a CZT lze předpokládat především v sídlech, kde může mít pouze dočasné vlivy na zeleň. Nelze zcela vyloučit vlivy na biotopy i mimo zastavěné území. Pravděpodobnost významnějších a trvalých vlivů je však nízká. Bez vlivu. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě Opatření povede k rozšiřování ploch a zlepšování kvality sídelní zeleně. Možný pozitivní vliv. EB2 Snižování vlivu odvalů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší Odvaly a brownfieldy mohou mít negativní vliv na krajinný ráz nebo být centrem šíření invazivních druhů a jejich rekultivace a nové využití tak může přispět ke zlepšení stavu. Na druhou stranu jsou zde často významné výskyty zvláště 107

chráněných a ohrožených druhů, které jsou vázány na disturbované a sukcesní plochy ve všech stádiích. Necitlivě provedená rekultivace tak má často významné negativní vlivy na tyto druhy, které se mnohdy jinde v krajině nevyskytují nebo jen zřídka. Navíc k rekultivaci dojde často až po delší době, kdy už jsou vyvinuta přírodní společenstva, a dojde tak k jejich likvidaci. Ke každé rekultivaci odvalů a brownfieldů, zejména vojenských, je proto bezpodmínečně nutné přistupovat individuálně po důkladném průzkumu bioty. Opatření umožňuje i rekultivaci metodou řízené sukcese a ponechání samovolnému vývoji. Tato metoda by měla být uplatňována co nejvíce, a kdekoli je to možné, upřednostněna před technickou rekultivací, pochopitelně při zajištění bezpečnosti. Pozitivní je i vytváření malých vodních ploch. Možný pozitivní i negativní vliv. ED1 Územní plánování Územní plánování je příležitostí k optimálnímu umístění potenciálně problematických opatření. Na druhou stranu pokud nejsou zájmy ochrany přírody a krajiny při plánování dostatečně zohledněny, může dojít k významně negativním vlivům. Je proto třeba klást důraz na kvalitu zpracování ÚPD. Vliv nelze určit. Potenciální kumulativní vlivy: Všechna opatření směřují ke snižování emisí a tím i ke zlepšování zdravotního stavu lesů, mimolesní i sídelní zeleně, VKP a prvků ÚSES, snížení imisní zátěže citlivých stanovišť včetně předmětů ochrany ZCHÚ a lokalit Natura 2000. Potenciál PZKO ke snížení imisí NO2, který je řešených znečisťujících látek ve vztahu k ekosystémům nejvýznamnější, však v koncepci nebyl spočítán. Není proto možné pozitivní vlivy blíže kvantifikovat. Negativní vlivy na přírodu a krajinu, zejména v podobě záboru a fragmentace biotopů a lesních porostů, zásahů do ÚSES a VKP, do krajinného rázu, případně do ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a snižování migrační prostupnosti krajiny má rozvoj dopravní infrastruktury. Koncepce tak přispívá k trendu rozšiřování zastavěných ploch na úkor přírodních stanovišť a volné krajiny. Současně se však jedná o opatření s potenciálem ke snížení emisí NO2. Nejproblematičtější stavbou je Pražský okruh, část jeho trasy momentálně není v ZÚR. Pro ohrožené a zvláště chráněné druhy jsou velmi významné antropogenní biotopy, jako jsou odvaly, vojenská cvičiště nebo jiné brownfieldy. Při jejich využívání a rekultivaci jsou mnohdy hodnoty území ignorovány a dochází k jejich likvidaci. Tato stanoviště přitom nahrazují přirozené biotopy, které vlivem lidské činnosti zanikly, a zaslouží si proto ochranu. PZKO připouští jejich využívání, technickou rekultivaci i řízenou sukcesi a ponechání samovolnému vývoji, má tak potenciál přispět k jejich ochraně i ničení.

108

6.3.7

ODPADY Obecně je níže uvedené hodnocení opatření vztaženo k tématu odpady, tzn. vznik nových odpadů je považován z pohledu hodnoceného tématu za nežádoucí. Z komplexního hlediska je však zcela jednoznačné, že se jedná o vhodné řešení – pozitivní přínosy, které představuje zachytávání prachových části, popílků apod. zde zcela převažuje nad „negativním pohledem“ navyšováním množství odpadů. AB16 Úklid a údržba komunikací Bez vlivu popř. možný negativní vliv. Odstraňování zvířeného prachu z vozovek (samosběrné vozy) může představovat riziko navýšení množství odpadů. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie Možný pozitivní vliv. Náhradou a rekonstrukcí stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování a pořízením techniky a úpravou technologie za účelem snížení primárních emisí TLZ, PM10, PM2,5 se sníží potřeba zachytávání TZL na filtrech apod. – tzn. nenavyšování množství odpadů z průmyslu, popř. možnost snížení mn. těchto odpadů. BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků - pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály Opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady. Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů) mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene, recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu Opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady. Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů) mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene, recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů.

109

BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti opatření může mít nulový, popř. mírně negativní vliv na téma odpady. Aktivity související se školením pracovníků apod. jsou hodnoceny jako nulový vliv. Mírný negativní vliv (z pohledu odpadů) mohou mít aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek ze stavební činnosti, kdy se může jednat o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. DB1 - Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie Opatření může mít pozitivní vliv. Výměnou kotlů na pevná paliva za účinnější kotle, popř. přechod na jiný zdroj (např. zemní plyn) se významně sníží množství produkce odpadů z individuálního vytápění (množství popelovin). Potenciální kumulativní vlivy: Kumulativní vlivy nelze v současné době přesně identifikovat, nicméně vhodnou kombinací zdrojů individuálního vytápění může dojít ke snížení množství odpadů o cca 20-25%, tj. cca 35-50 tis. tun odpadu/rok.

6.3.8

KULTURNÍ PAMÁTKY Všechna opatření koncepce vedoucí ke snižování emisí budou mít pozitivní vliv na ochranu památek před poškozením chemickými sloučeninami obsaženými v atmosférických emisích (zejména sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Tyto přínosy však nejde jednoznačně kvantifikovat a budou v kontextu komplexní problematiky ochrany památek spíše marginální. Opatření DB2 Snížení potřeby energie může v dílčích případech být v konfliktu se zásadami ochrany památkově chráněných objektů. Existuje riziko narušení památkově cenných objektů např. charakteru fasád díky nevhodně provedenému zateplení, či nevhodných stavebních zásahů při změně technologií vytápění, apod.) Zateplení ničí nejenom vzhled památky, ale není také často kompatibilní s fyzikálním chováním historických konstrukcí. Za předpokladu dodržení standardních procesních postupů památkové ochrany je nicméně riziko minimální. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže a ke snížení zhoršování stavu nemovitých kulturních památek. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového komplexu faktorů představuje vliv ovzduší spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (památková ochrana, investice do údržby a obnovy památkových objektů.). Potenciální významné negativní kumulativní vlivy nejsou předpokládány.

110

6.3.9

HLUK Některá opatření v dopravě, spočívající ve vyvedení dopravy mimo hustě obydlená území, mohou zlepšit hlukovou situaci. Pokud však budou řešena (byť jen částečně) obydlenými oblastmi, což nelze v některých případech řešit jinak, mohou situaci na tomto území i zhoršit. Cellý problém by měl být ošetřen již ve fázi přípravy územních plánů, které by proto měly být doplněny rozptylovými a hlukovými studiemi. Nemělo by dojít k odsouvání těchto odborných podpor pro rozhodnutí až do fáze výstavby, kdy už zásadní problémy hluku a znečištění ovzduší a jejich synergických působení nelze řešit. Akční hlukové plány musí naopak synergicky řešit i pravděpodobnost dopravního znečištění ovzduší. Realizace protihlukové bariéry nezabrání znečištění ovzduší. Podrobnější hodnocení vlivu jednotlivých opatření na hlukovou situaci je zahrnuto v kapitole 12. Vlivy na veřejné zdraví. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření ke snížení emisí a imisí, budou-li odvádět a snižovat dopravní zátěž (obchvaty, zákazy vjezdu, zjednosměrnění komunikace, odstavná parkoviště mimo obytnou zónu, aj. ). Mohou přispět i ke snížení zátěže hlukem.

6.4

PŘESHRANIČNÍ VLIVY

Na úrovni detailu, s nímž PZKO CZ02 pracuje, nebyly identifikovány žádné potenciálně negativní vlivy přesahující hranice ČR.

111

7

PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.

Posuzovaná koncepce je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší pro zónu Jihovýchod. Je přímo zaměřena na snižování vlivů lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví. U opatření u nichž je možnost negativního ovlivnění životního prostředí a veřejného zdraví, byla navržena opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, popř. jsou navržena opatření k posílení pozitivních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – viz níže.

7.1

OVZDUŠÍ

Posuzovaná koncepce přinese při důsledné realizaci významné zlepšení kvality ovzduší v zóně. Opatření k posílení pozitivních vlivů PZKO jsou založena na identifikaci rizik spojených s praktickou realizací této koncepce. Cíle PZKO jsou navrženy způsobem, který odpovídá prioritním požadavkům ochrany ovzduší a dosažení imisních limitů do roku 2020. Z toho vyplývá navržené ambiciózní snížení emisí, jehož praktická proveditelnost v navrženém krátkém časovém horizontu je hlavním zdrojem rizika dosažení cílů koncepce. V matici není v případě navrženého snížení suspendovaných částic PM10 zřejmé, zda se jedná o průměrnou roční nebo nejvyšší denní koncentraci. Pokud by se jednalo o průměrnou roční koncentraci, jednalo by se pravděpodobně nedosažitelný cíl. V případě, že by šlo o denní koncentrace, je navržené snížení až o 20 µg/m3 velmi obtížné, ale lokálně možné. V podstatě totéž lze říci o navrženém relativním snížení emisí suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu. Souhlasíme s rizikem identifikovaným zpracovateli koncepce, definovaným jako „Ekonomické nástroje fungují (dotace)“. Tento předpoklad bude klíčový pro dosažení navrženého snížení emisí jak v sektoru individuálního vytápění domácností, tak i v dopravě. V dopravě bude nutné pro splnění těchto cílů zaměřit se na důsledné snižování jak výfukových emisí, tak i resuspenze. S ohledem na blízkost Prahy je středočeský kraj silně zatížen nejen tranzitní dopravou. Požadovaného snížení emisí z dopravy zde proto nelze dosáhnout pouze pomocí PZKO této zóny, ale je nezbytné, aby došlo k navrženým opatřením v oblasti modernizace vozového parku a rozvoje alternativních pohonů souběžně také na národní úrovni (vazba na cíle NPSE a dalších PZKO).

112

Pro požadovanou emisní změnu v oblasti výfukových emisí z automobilů bude nezbytné nahradit zejména dieselová vozidla třídy EURO 2 a starší (benzínové motory mají emise PM řádově nižší a mají z tohoto hlediska zanedbatelný význam) vozidly splňujícími normu o 1 až 2 emisní třídy vyšší nebo vozidly na zemní plyn (elektromobilita u těchto vozidel nepřichází do roku 2020 v úvahu). V praxi to znamená snížit stáří tohoto segmentu vozového parku v průměru o cca 5 let, což se za předpokladu stávající nebo rostoucí ekonomiky ČR jeví jako reálné, avšak pouze v případě, že k obdobné změně dojde v rámci celé ČR. ). Je také nezbytné, aby byla vytvořena dostatečná motivace k rozvoji alternativních pohonů. Úspěšnost snižování emisí z dopravy v zóně bude proto významně záviset na konkretizaci a zejména na praktické realizaci motivačních opatření v rámci NPSE. Za reálné riziko považujeme pouze částečnou realizaci navržených opatření na dopravní infrastruktuře, která byla identifikována jako klíčová pro dosažení cílů PZKO (viz kapitola 6.3.1). Předpokládané snížení emisí z individuálního vytápění domácností (o 40%, resp. 60% dle jednotlivých obcí) se v horizontu 5 let působnosti koncepce (2016 - 2020) jeví jako náročný úkol s obtížně odhadnutelnou úspěšností, protože dostatečnost motivačních opatření (dotací) je provozovateli stávajících zařízení vnímána subjektivně (zvyklosti obyvatel se bez represivních opatření mění velmi pomalu, ekonomická výhodnost je pouze jedno z mnoha hledisek při rozhodování o změně zdroje vytápění). Hodnotitel se proto domnívá, že k výraznější výměně dojde až po roce 2020, kdy se bude blížit legislativně stanovený termín zákazu provozu starších kotlů (za předpokladu dořešení účinné kontroly v domácnostech). V návaznosti na uvedené nejistoty existuje podle názoru hodnotitele reálné riziko, že se do roku 2020 nepodaří splnit imisní limity na celé ploše zóny. Pro zvýšení účinnosti koncepce a omezení identifikovaných rizik doporučujeme přijmout níže uvedená opatření. Na základě současné situace a posouzených vlivů navržených opatření uvádíme následující doporučení pro posílení pozitivních vlivů koncepce, resp. pro omezení identifikovaných rizik: 1. Urychlit přípravu a budování obchvatů (AB2), které na sebe váží realizaci dalších opatření ke snížení emisí (AB7 a AB8). 2. Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic, nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci STK apod. 3. Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění (Ekonomická motivace je pouze jedním

113

z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle. Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících kotlů není zanedbatelný). 4. Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů (Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění, tj. mimo srážková období minimálně 1x týdně, která by pro omezení rizika uvádění nesprávných údajů měla být kontrolována v terénu, nikoliv pouze např. na základě ročního výkazu kilometrů a motohodin). 5. Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky“. Současný nevyhovující stav veřejných zakázek ve vztahu k ochraně ovzduší vyplývá, mimo jiné, z malé váhy jiných než finančních kritérií ve výběrových řízeních. Podle zákona o veřejných zakázkách je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. To v praxi vede k požadavku na minimálně 70% váhu ekonomického kritéria, běžně však činí 100%. Stávající možnost zohlednění ochrany ovzduší kritériem přijatelnosti zakázky je nedostatečné, protože nemotivuje účastníky řízení k předložení co nejekologičtější nabídky a zakládá riziko korupčního jednání (podmínky přijatelnosti šité na míru konkrétnímu uchazeči). Současný přístup k výběrovým řízením je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. Opatření není v PZKO konkrétně rozpracováno. Lze proto doporučit přípravu metodického návodu pro výběrová řízení se zřetelem na zájmy ochrany ovzduší.

7.2

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Z hlediska vlivu na veřejné zdraví uvádíme následující doporučení pro předcházení negativních vlivů koncepce: 1. Neumisťovat nově budované komunikace (včetně obchvatů) do lokalit s překračovanými limity znečištění ovzduší. 2. Vybudování bezpečných cyklotras a tras pro pěší co nejvíce mimo motorizované úseky. 3. Nepovolovat nové zdroje znečišťování ovzduší na území s překračovanými imisními limity nebo pouze za předpokladu, že nahradí stávající zdroj, a to za podmínek uvedených v opatření BD2. 4. Opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci možných negativních vlivů na veřejné zdraví jsou dále rozvedena v kapitole 12. Vlivy na veřejné zdraví.

7.3

EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Opatření ke zmírnění či vyloučení negativních vlivů respektive k posílení vlivů pozitivních vlivů nejsou navržena. 114

7.4

VODA

Vztah posuzované koncepce problematice ochrany vod je velmi volný. Případné dílčí vlivy budou vesměs pozitivní. Potenciální riziko nárůstu spotřeby vody v průmyslu rozšířením postupů omezujících prašnost a čištění spalin či odpadních plynů, náročných na spotřebu vody (zkrápění apod.) je třeba zohlednit při projektové přípravě jednotlivých opatření preferencí úsporných technologií.

7.5

PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

Opatření nejsou navrhována. Vztah posuzované koncepce problematice ochrany půd a horninového prostředí je velmi volný. Případné dílčí vlivy budou vesměs pozitivní. Rizika potenciálního negativního kumulativního vlivu na zábor ploch (zejména ZPF) pro výstavbu dopravní infrastruktury mohou být kontrolována standardními nástroji územního plánování.

7.6

PŘÍRODA, BIODIVERZITA, EKOSYSTÉMY

1. Při plánování dopravních staveb je třeba respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny a volit trasu s nejmenším negativním vlivem (při současném naplnění dopravních požadavků). 2. Zábory sídelní zeleně musí být kompenzovány. To je žádoucí nejen pro biodiverzitu, ale i z hlediska ochrany ovzduší. 3. Při výsadbě dřevin mimo zastavěné území je třeba uplatňovat výhradně geograficky původní, stanovištně vhodné dřeviny. Výsadby je vhodné propojovat se stávajícími krajinnými prvky. 4. Při rekultivaci odvalů je třeba v maximální míře (při zajištění bezpečnosti) uplatňovat metodu ponechání samovolnému vývoji. Při vytváření malých vodních ploch je třeba volit takové parametry, aby byly přístupné pro obojživelníky. Pro případné výsadby je třeba použít geograficky původní, stanovištně vhodné dřeviny. Před zahájením jakékoli rekultivace by měl být proveden biologický průzkum a zjištěné cenné druhy a stanoviště je třeba zachovat. 5. Při revitalizaci brownfieldů musí být zachovány případné přírodní hodnoty území. 6. Zásadní význam má kvalitní územní plánování, které musí vycházet z přírodních a krajinných hodnot.

115

7.7

ODPADY

Doporučujeme posílit strategická opatření zaměřená na výzkum a vývoj ekonomicky výhodných způsobů materiálového využití průmyslových odprašků. Ačkoliv navržené opatření směřuje mimo rámec PZKO, má přímou vazbu na implementaci opatření v průmyslu a snížení negativních vlivů z hlediska produkce odpadů. Opatření lze realizovat např. v rámci příslušných operačních programů v období 2014 – 2020.

7.8

KULTURNÍ PAMÁTKY

Opatření nejsou navrhována.

7.9

HLUK

Neumisťovat nově budované komunikace (včetně obchvatů) do lokalit s překračovanými hlukovými limity, popřípadě realizovat tyto stavby s takovými technickými opatřeními, aby k překračování limitů nedocházelo.

116

8

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)

8.1

VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT

PZKO je zpracován jako invariantní. Při hodnocení SEA byla popsána tzv. „nulová varianta“ tj. předpokládaný vývoj při nerealizaci koncepce (viz kap. 2.3). Na základě výstupů z vyhodnocení možných vlivů PZKO na jednotlivá témata a složky životního prostředí a veřejné zdraví (kap. 6, respektive 12 dokumentace hodnocení vlivů) lze konstatovat, že implementace PZKO (tj. „návrhová varianta“) přinese zlepšení jak stavu životního prostředí, tak zdraví obyvatel, v porovnání s vývojem bez provedení koncepce.

8.2

POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Posouzení vlivů PZKO na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Proces posuzování vlivu PZKO na životní prostředí byl zahájen v únoru 2015 tj. v době, kdy byla k dispozici úplná pracovní verze dokumentu, nicméně v dalších měsících byl PZKO dále upravován a finalizován, mimo jiné také na základě meziresortního projednání. Metodické kroky provedení posouzení vlivů PZKO na životní prostředí byly následující: 1. Analýza dosavadního vývoje a aktuálního stavu životního prostředí a zdraví obyvatel. 2. Vymezení témat životního prostředí a veřejného zdraví relevantních pro PZKO, respektive specifických problémů, které mohou být mít vazbu na PZKO. Tato analýza byla zpracována již jako součást oznámení PZKO s cílem směřovat navazující zjišťovací řízení zejména na hlavní příležitosti, které PZKO z hlediska zlepšení životního prostředí přináší, respektive na případné rizika spojená s jeho implementací. Navržená témata byla mimo jiné stanovena na základě posouzení NPSE a SSZO, nicméně s příhlédnutím na charakteristiku řešeného území. 3. Odhad budoucího možného vývoje bez implementace PZKO tj. popis „nulové varianty“. 4. Posouzení vlivů PZKO na témata životního prostředí a veřejného zdraví. V návaznosti na provedení vyhodnocení celkového zaměření PZKO ve vztahu k cílům stanoveným relevantními koncepčními dokumenty na národní i regionální úrovni (viz kapitola 5.2) a relevantním složkám životního prostředí (viz kapitola 6.1) bylo provedeno vyhodnocení klíčových opatření návrhové části PZKO.

117

5. Návrh opatření pro předcházení či snížení možných negativních vlivů implementace PZKO na životní prostředí (včetně návrhu indikátorů) v návaznosti na identifikovaná rizika. 6. Zpracování SEA dokumentace včetně návrhu stanoviska SEA a její předložení spolu s PZKO příslušnému úřadu pro posuzování, tj. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP.

8.3

PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Ze strany předkladatele koncepce tj. Ministerstva životního prostředí ČR, bylo zpracovateli SEA poskytnuto dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení.

118

9

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

(INDIKÁTORŮ)

VLIVŮ

Ovzduší Pro hodnocení vlivů realizace koncepce na ovzduší a její úspěšnosti je plně postačující výčet indikátorů navržených v PZKO, kapitole D.2 Matice logického rámce. Další indikátory proto v rámci SEA nejsou navrženy.

Veřejné zdraví Posuzovaný program vhodně navrhuje mj. i indikátory využitelné pro sledování vlivu realizace programu na kvalitu ovzduší, a to podíl území aglomerace s překročeným imisním limitem pro jednotlivé hodnocené znečišťující látky. Mimo to, je z pohledu veřejného zdraví vhodné sledovat i: Název:

Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM10 pro roční imisní limit

Jednotky:

%

Sleduje:

ČHMÚ

Název:

Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM10 pro denní imisní limit

Jednotky:

%

Sleduje:

ČHMÚ

Název:

Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM2,5

Jednotky:

%

Sleduje:

ČHMÚ

Název:

Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic benzo(a)pyrenu

Jednotky:

%

Sleduje:

ČHMÚ

119

Název:

Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) arsenu

Jednotky:

%

Sleduje:

ČHMÚ

Název:

Podíl populace aglomerace žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) NO2

Jednotky:

%

Sleduje:

ČHMÚ

Emise skleníkových plynů Název:

Emise skleníkových plynů

Jednotky:

t CO2ekv.

Sleduje:

ČHMÚ, CENIA

Komentář: Systém inventarizace emisí skleníkových plynů zahrnuje všechny relevantní sektory. Z hlediska PZKO jsou významné zejména sektory doprava, energetický průmysl, vytápění residenčních a komerčních budov. Standardně jsou však data sledována pouze na úrovni ČR, tj. pro PZKO je tento indikátor pouze doplňkový a informativní.

Voda Název:

Počet překroční limitů NEK (normy environmentální kvality) pro ukazatele ze skupiny PAU (respektive pro benzo(a)pyren)

Jednotky:

počet

Sleduje:

Povodí Vltavy s.p.

Půda a horninové prostředí Indikátory nejsou navrhovány

120

Příroda a krajina, lesní ekosystémy Míra defoliace lesních porostů ve Středočeském kraji Jednotky:

%

Sleduje:

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v. v. i.

Komentář: Zdravotní stav stromů je hodnocen podle úrovně defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Je to ztráta, která je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO2, NOx, O3, prachové částice aj.)

Odpady Indikátory nejsou navrhovány.

Kulturní památky Indikátory nejsou navrhovány.

Hluk Indikátory nejsou navrhovány.

121

10

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE

Plánovaná opatření jsou popsána v kapitole 7 SEA vyhodnocení.

122

11

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ

Kritéria pro výběr projektů byla navržena pouze pro ta témata životního prostředí a veřejného zdraví, kde byly vyhodnoceny hlavní vlivy implementace PZKO (tj. ovzduší a veřejné zdraví) a tedy zohlednění kritérií pro tato témata při výběru konkrétních projektů může významně ovlivnit efektivitu implementace Programu.

Ovzduší Pro výběr aktivit realizovaných v rámci PZKO doporučujeme tato kritéria:  časově upřednostňovat klíčová s vyhodnocenou vazbou +2)

opatření

před

ostatními

(opatření

 ve výběrových řízeních upřednostňovat projekty, resp. zakázky, s nižšími emisemi (viz doporučení v kapitole 7.1, bod 5)

Veřejné zdraví  Provořadé upřednostnění projektů, které působí synergicky a lze odstranit zároveň znečištění benzo(a)pyrenem, aerosolovými částicemi a arsenem jedním technickým způsobem,  druhořadé upřednostnění benzo(a)pyren a arsen,

opatření

realizovaných

v hot-spotech

pro

 dále upřednostnit projekty, které pokryjí snížením imisního dopadu velké procento populace exponované překročeným imisním limitům.

123

12

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Pro účel hodnocení jsme shromáždili aktuální cíle zdravotních politik a porovnali, zda budou plněny naplněním Programu. Vztah cílů zdravotních politik jsme porovnali s naplňováním cílů PZKO. Dále jsme provedli hodnocení vlivu na zdraví pomocí vztahu dávky a účinku uvedených v projektu WHO HRAPIE na celkovou úmrtnost pro aerosolové částice PM10. Prioritně bylo využito koncentrací PM2,5 z měřící sítě znečištění ovzduší. Pro další území po vyhodnocení vztahu PM2,5 a PM10 byly koncentrace aerosolových částic konvertovány na PM2,5 a vyhodnoceny co do vlivu na zdraví. Pro hodnocení bezprahového působení benzo(a)pyrenu a arsenu jsme využili jednotky rizik publikované WHO v Ambient quality guidelines for Europe, Second edition (WHO, 2000). Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Strategie je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR, zároveň představuje nástroj pro implementaci programu WHO Zdraví 2020. Hlavním účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám – jedincům, komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století je národní variantou programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in the 21st century. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Základní zodpovědnost za plnění programu ZDRAVÍ 21 má vláda a její Rada pro zdraví a životní prostředí, při níž je zřízen také Výbor pro tento program. Cíle programu: 

Solidarita v Evropském regionu



Spravedlnost ve zdraví



Zdravý start do života 124



Zdraví mladých



Zdravé stárnutí



Zlepšení duševního zdraví



Prevence infekčních onemocnění



Snížení výskytu neinfekčních onemocnění



Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy



Zdravé a bezpečné životní prostředí



Zdravější životní styl



Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem



Zdravé místní životní podmínky



Zdraví – důležité hledisko všech resortů



Integrovaný zdravotnický sektor



Řízení v zájmu kvality péče



Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů



Příprava zdravotnických pracovníků



Výzkum a znalosti v zájmu zdraví



Mobilizace partnerů pro zdraví



Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Od roku 2003 je to v pořadí již čtvrtý dokument, který zahrnuje všechny průřezové oblasti týkající se problematiky stárnutí populace. Záměrem je komplexní přístup k řešení problematiky stárnutí populace, koordinace a propojování jednotlivých strategií rezortů v oblasti přístupů ke stárnutí a vytvoření společných priorit všech přijatých opatření. Základním rámcem Národního akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů. NEHAP ČR - Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. EHAPE byl přijat na druhé konferenci ministrů životního prostředí a zdravotnictví v červnu 1994 v Helsinkách, opírá se o metodiku WHO. NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP).

125

CEHAPE, 2004 - Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children’s Environment and Health Action Plan for Europe - CEHAPE) V roce 2004 byl na 4. Ministerské konferenci v Budapešti věnované zevnímu prostředí a zdraví přijat Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children’s Environment and Health Action Plan for Europe CEHAPE). Ve zmíněném plánu se státy zavázaly připravit, koordinovat a realizovat opatření týkající se životního prostředí a přispívající ke zdraví dětí. Ministerská deklarace Parma 2010 závazek identifikovat rizika a snižovat expozici chemickým látkám a fyzikálním faktorům Ministři se zavázali identifikovat rizika a přijímat opatření ke snížení expozic karcinogenům, mutagenům a reprotoxickým látkám včetně radonu, UV záření, azbestu a endokrinních disruptorů. Do r. 2015 by měla být rizika po možnosti identifikována a eliminována.

12.1

CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Popis populace Dotčenou populací vzhledem k posuzovanému programu rozumíme obyvatelstvo Středočeského kraje. Počet obyvatel této zóny ke dni 31.12.2013 byl 1 302 336.

Obrázek č. 2: Počet obyvatel zóny CZ02 (2009 - 2013) 1 302 336 1 291 816 1 279 345

1 264 978

1 247 533

2009

2010

2011

2012

2013 (zdroj dat: ČSÚ)

126

Nárůst obyvatel ve Středočeském kraji je situován zejména do příměstské oblasti kolem hlavního města Prahy. Sem se stěhuje mladá populace z Prahy a také mladí lidé z ostatních částí republiky. Obyvatelé, kteří žijí ve Středočeském kraji kolem Prahy dojíždějí do hlavního města za prací, školami, kulturou a sportem. Nejčastěji osobními automobily a příměstskou integrovanou veřejnou dopravou. Na obrázku č. 2 lze vidět přibývání obyvatel v průběhu let o 56 000.

Obrázek č. 3: Podíl obyvatel vybraných věkových kategorií v zóně CZ02 Středočeský kraj (2008 - 2013)

16,21 15,90

16,48 16,28

15,79

15,55 15,25

15,20 14,74 14,50

2009

2010

2011 0 až 14 let

2012

2013

65 a více let (zdroj dat: ČSÚ)

Z obrázku, který vypovídá o věkové struktuře obyvatelstva zóny, je vidět přibývání starší populace a malý nárůst počtu dětí do čtrnácti let. Populace je tvořena převážně osobami v produktivním věku a celkem populace přibývá.

127

Obrázek 2013)

č.

4:

Hrubá

míra

porodnosti

(na

1000

obyvatel)

(2009

-

12,28 12,10

11,41 11,22 10,96

2009

2010

2011

2012

2013 (zdroj dat: ČSÚ)

Ukazatelem s neblahým vývojem je porodnost, která klesá v celém sledovaném období 2009 - 2013. Reprodukční chování mladé generace lze politicky ovlivnit. Lákavé priority, které mají vyšší váhu, než rodičovství, jsou relativně na dosah. To může v budoucnu znamenat pro společnost problém.

128

Obrázek č. 5: Standardizovaná úmrtnost (SDR) v jednotlivých zónách/aglomeracích na 100 000 obyvatel (2011 – 2014) Přepočet na standardní evropskou populaci (znění z posl. revize v r. 2013), přímá standardizace

(zdroj dat: ČSÚ)

Pro vyhodnocení úmrtnosti obyvatel zón a aglomerací jsme provedli přímou standardizaci na „evropskou standardní populaci“ ve znění poslední revize z r. 2013. Standardizovaná úmrtnost je vyjádřena počtem zemřelých na 100 000 obyvatel. Čtvrtá nejvyšší úmrtnost ze všech zón a aglomerací v zóně CZ02 Středočeský kraj. Ve sledovaných letech je však vidět významný sestupný trend.

129

Obrázek č. 6: Hrubá míra úmrtnosti na choroby kardiovaskulárního systému na 1000 obyvatel (2009 - 2013)

(zdroj dat: ČSÚ)

Kardiovaskulární úmrtnost v zóně CZ02 strmě klesá v průběhu posledních pěti let a je druhá nejnižší v České republice mezi zónami a aglomeracemi hned po Praze. Výsledné hodnoty mohou souviset s prevencí pomocí zdravého životního stylu, nekuřáctvím, dostupností kvalitní lékařské péče a zlepšováním životního prostření.

130

Obrázek č. 7: Hrubá míra úmrtnosti na novotvary průdušek a plic (C33 - C34) na 1000 obyvatel (2009 - 2013)

(zdroj dat: ČSÚ)

V zóně CZ02 nacházíme druhou nejvyšší úmrtnost pro karcinom plic a průdušek, což pravděpodobně souvisí se stářím populace. V letech 2009 – 2013 dochází k postupnému poklesu počtu zemřelých. Podobně i zde mohou výsledné hodnoty souviset s prevencí díky zdravému životnímu stylu, nekuřáctví, dostupností kvalitní lékařské péče a zlepšování životního prostření.

131

Obrázek č. 8: Kojenecká úmrtnost (na 1000 živě narozených) (2009 - 2013)

(zdroj dat: ČSÚ)

Péče o matku a dítě má v republice tradici a tak kojenecká úmrtnost je v ČR velmi nízká. V zóně je nejnižší ze sledovaných oblastí.

Obrázek č. 9: Incidence zhoubných novotvarů průdušek a plic (C33-C34) na 100 000 obyvatel (2007 – 2011)

(zdroj dat: ÚZIS)

132

Incidence zhoubných nádorů dýchacích cest daleko více vypovídá o pravděpodobném tlaku znečištění ovzduší, profesi, kouření a dalších faktorech, ale také nedostatečnému příjmu antioxidačních látek ve výživě, které jsou jasnou prevencí uplatnění benzo(a)pyrenu na zdraví. V zóně CZ02 incidence nádorů kolísá, kopíruje ji úmrtnost pro tuto diagnózu.

Obrázek č. 10: Počet dispenzarizovaných pacientů pro astma bronchiale (J 45) na 10 000 obyvatel (2009 – 2013)

(zdroj dat: ÚZIS)

Astma je onemocněním, které se při epizodách znečištění ovzduší akutně zhoršuje. Incidence astmatu v zóně nenarůstá a je jednou z nejnižších v České republice.

133

Obrázek 2: Počet léčených diabetiků v %

(2009 - 2013)

(zdroj dat: ÚZIS)

Diabetes je onemocnění které je dáváno do souvislostí se znečištěním ovzduší jemnými částicemi, bylo zjištěno na velkých populačních celcích, že s rostoucími koncentracemi přibývá. V zóně Střední Čechy je prevalence diabetu absolutně nejnižší, kolem šesti procent.

134

Obrázek č. 12: Počet dispenzarizovaných lidí u PL pro dospělé pro hypertenzní nemoci (I10 I15) v %

(zdroj dat: ÚZIS)

Hypertenzní choroba je oběhovým onemocněním a její prevalence narůstá ve všech zónách a aglomeracích České republiky. Mezi hlavní rizikovém faktory hypertenze řadíme faktory životního stylu (obezita, kouření, alkohol, pohybová aktivita), věk, genetickou dispozici, ale i faktory fyzikální (hluk) a pachové látky, jejichž řešení však není cílem programu. Dopravní opatření mohou tedy pozitivně snižující hluk i imise zde mohou pozitivně ovlivnit incidence a průběh tohoto onemocnění.

135

Obrázek č. 13: Počet dispenzarizovaných lidí u PL pro ischemické choroby srdce (I20 – I25) v % (2009 – 2013)

(zdroj dat: ČSÚ)

Pozitivním zjištěním je, že Ischemická choroba srdeční není nejvýznamnějším důvodem pro dispenzarizaci ve Středočeské zóně. Celkový trend v incidence není vzestupný, v letech 2011 – 2013 dochází k poklesu.

Související determinanty zdraví Zdraví obyvatel je ovlivňováno vnitřními i zevními faktory či determinantami. Determinanta je prvek, který identifikuje nebo určuje původ něčeho nebo který upřesňuje podmínky pro dopad. 

Vnitřními determinantami jsou genetické dispozice, osobní anamnéza, prodělané nemoci, očkování, fyziologický stav,



zevními pak životní styl, výživa, profese, návyky, zlozvyky, chemické látky a znečištění uvnitř i mimo uzavřené prostory, kde se člověk vyskytuje.

Tyto determinanty se prolínají a působí na člověka v klastrech spojených se sociální determinací tj. vzděláním, zaměřením, zaměstnáním bývalou profesí, pohlavím, náboženstvím, přesvědčením aj. Podle WHO je 23% nemocí spojených s faktory životního prostředí a je preventabilních, tj. lze jim předejít. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně, mohou exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění. Vliv na zdraví může být jak negativní, tak pozitivní.

136

Determinanty zdraví podle WHO zahrnují: 

Sociální a ekonomické prostředí (vzdělání, zaměstnanost, plat a sociální status, síť sociálních vztahů a další) – sociální determinanty



fyzické prostředí (mikroklimatické podmínky, hluk, znečištění ovzduší a další) – fyzické determinanty



individuální charakteristiky osob a jejich chování.

Sociální determinanty jsou okolnosti, do kterých se lidé narodili a ve kterých vyrostli a stále žijí, pracují a stárnou. A také systémy , které zajišťují prevenci a léčení nemocí. Tyto systémy kopírují široké rozložení sil – ekonomiku, sociální politiky a politiku vůbec (WHO. int. 2015). Podle pravidel hodnocení vlivů na zdraví, publikovaných Světovou zdravotnickou populací, by hodnocení strategie m.j. mělo vést k ekvitě. A ze zpracování musí být jasné, jaká skupina dotčené populace může být znevýhodněna, jak bude ze strategie profitovat a jak bude nutné situaci řešit. Ukazatele sociální determinace jsou na následujících obrázcích a zdaleka nesvědčí pro ekvitu v zónách a aglomeracích. Všude žije jiná populace. Obrázek č. 14: Obecná míra nezaměstnanosti - roční průměr (v %) (2009 - 2013) (Uvedena celá zóna CZO6 a CZO8)

(zdroj dat: ČSÚ, CZ 08 představuje celý MSK kraj)

Nezaměstnanost v zónách se diametrálně liší až o osm procent mezi nejlepší a nejhorší zónou a aglomerací a obecná míra nezaměstnanosti je jednou z nejnižších v ČR ihned po hlavním městě Praze.

137

Obrázek č. 15: Průměrný podíl nezaměstnaných osob podle krajů ČR (2009 - 2013) (podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)).

(zdroj dat: ČSÚ, CZ08 představuje celý MSK kraj)

Rok 2013 ještě znamenal zvyšování průměrného podílu nezaměstnaných v celé republice, a tedy i v zóně Střední Čechy. I průměrný počet nezaměstnaných je druhý nejnižší v České republice.

12.2

POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU KONCEPCÍ

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v příloze č. 1 stanovuje imisní limity a případně přípustné četnosti jejich překročení pro vybrané znečišťující látky. Tento zákon dále zavádí povinnost v případě, že je v zóně nebo v aglomeraci překročen imisní limit (nebo v případě, že je tento imisní limit překročen vícekrát, než je stanovený počet překročení), aby ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci vypracovalo program zlepšování kvality ovzduší. Účelem programu je zpracovat kompletní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení limitů, tedy přípustné úrovně znečištění. Problémem (tématem veřejného zdraví) v případě zóny CZ02 Střední Čechy, jsou determinanty a faktory vycházející ze znečištění ovzduší. Těmi jsou znečišťující látky v ovzduší, expozice, která se s různou mírou uplatňuje a populace, na kterou mohou znečišťující látky pravděpodobně působit. Výsledkem je pravděpodobnost nebo jiný způsob vyjádření efektu. Celý pravděpodobný příčinný řetězec je spojený

138

s nejistotami, které jsou diskutovatelné. Významné postavení má současný zdravotní stav exponované populace. Populace: Střední délka života obyvatel zóny CZ02 a standardizovaná úmrtnost ze všech příčin, patří k horším v České republice. V území zóny není vysoká incidence hypertenze a diabetu ani bronchiálního astmatu. Tyto choroby svoji incidenci přesto zvyšují. Významným problémem je vysoká incidence a rovněž vysoká úmrtnost pro karcinom plic a průdušek. Toto onemocnění je většinou diagnostikováno ve stadiu, kdy už nelze operovat a proto končí fatálně. Středočeská populace zahrnuje vysoké procento osob, které jsou v produktivním věku a uvedené nemoci se mohou týkat právě této populační skupiny. Pro definitivní hodnocení této nemoci nemáme k dispozici věkově standardizované údaje. Expozice znečištění: Emise - mezi okresy v zóně vykazuje nejvyšší naměřené hodnoty měrných emisí základních znečišťujících látek okres Mělník, nad průměrem kraje se pohybuje ještě okres Kladno. Zde docházelo v letech 2011 a 2012 k překračování imisního ročního limitu pro aerosolové částice PM10. Na území kraje s velkým počtem obyvatel, který je roztroušen do několika větších center, není mnoho měřících míst pro jemné aerosolové částice (Nymburk, Beroun) a jejich koncentrace jsou zjišťovány v lokalitách, kde je předpoklad, že budou nízké a nepřekračují limitní hodnoty. V současné době bývá prioritizována složka expozice znečištění ovzduší, kterou člověk získává ve vnitřním prostředí a studie k ověření tohoto faktu proběhly i na území zóny CZ02. Jemné a ultrajemné částice a plynné znečištění má schopnost pronikat do prostředí budov a k expozici se přidává znečištění, které má původ uvnitř budov a které je také spojeno s přítomností a činností osob. Benzo(a)pyren a jeho dlouhodobé lokálně významné překračování průměrných ročních limitů Negativní účinky benzo(a)pyrenu na lidské zdraví jsou velmi široké, byla prokázána imunotoxicita, genotoxicita, karcinogenita a reprodukční toxicita. B(a)P je podle klasifikace IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny v Lyonu) prokázaným lidským karcinogenem. Je považován za toxickou složku jemných a ultrajemných částic, která se uplatňuje při vzniku oxidačních látek v organizmu s významným efektem pro vznik onemocnění kardiovaskulárního aparátu, plicních onemocnění, diabetu a pravděpodobně i chronických onemocnění nervových. Lze očekávat, že se některá z onemocnění díky reprodukční toxicitě přenáší i do dalších generací. V případě znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem, produktem nedokonalého spalování, je výstupem dlouhodobé expozice, mimo jiné, vyšší incidence, ale také pravděpodobnost úmrtí pro karcinom plic a močového měchýře. Karcinom plic bývá často diagnostikován v inoperabilním stadiu nemoci, úmrtnost je proto incidenci velmi blízká. Koncentrace benzo(a)pyrenu za léta 2009 – 2013 na obou měřících místech dosáhly 1,69 – 4,67 ng/m3, což představuje násobky imisního limitu. Snížení expozice obyvatelstva imisím B(a)P je, vzhledem k dlouhodobému překračování imisních limitů na významné ploše, naprosto nezbytné. V případě překračování imisních limitů pro průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu se situace v průběhu posledních 3 let sledovaného období významně zhoršuje.

139

Ve sledovaném období (2008 – 2012) bylo nedodržením imisního limitu pro průměrné roční koncentrace B(a)P zasaženo vice než 53% obyvatel ČR na vice než 12% plochy ČR. V samotné zóně pak bylo nedodržením imisního limitu pro průměrné roční koncentrace B(a)P v témže období zasaženo 50% obyvatel, ovšem pouze na 5% plochy. V uvedeném období žilo v posuzované zóně v hodnotách překračujících imisní limit B(a)P 1ng/m3 celkem 636 000 obyvatel ke 31.12.2012, což je 50,4 % veškeré populace (1291 816 ke 31.12.2012) žijící v zóně CZ02 Střední Čechy. V současnosti umírá ročně 733 osob v dané oblasti (2013) pro karcinom plic a průdušek, a to ze všech důvodů včetně genetiky, díky životnímu stylu, profesi, ale i z důvodu expozice znečištění ovzduší. Pro odhad rizika úmrtí pro karcinom plic z důvodu expozice znečištění ovzduší jsme použili jednotky rizika publikované WHO Ambient Quality Guidelines, Second Edition 2000 - 8,7.10-5/1ng/m3. Při průměrné koncentraci a při celoživotní expozici (bez stěhování) je individuální celoživotní (70 let) riziko úmrtí pro rakovinu plic pro obyvatele zóny 1,6 až 3,9 E-4. Průměrná celoživotní pravděpodobnost (70 let života) úmrtí pro karcinom plic nebo močového měchýře je 2,8E-4 pro obyvatele zóny. To představuje populační riziko pravděpodobných 178 úmrtí pro uvedenou diagnózu za 70 let. Při naplnění cíle Programu nedojde k úplnému odstranění, ale pouze ke snížení rizika, náležejícího k limitní hodnotě 1 ng/m3. Rozdíl bude činit pravděpodobných 123 osob, které po dobu 70 let nezemřou pro karcinom plic. Za jeden rok to budou pravděpodobně dva obyvatelé, kteří nezemřou pro nádor plic. Snížení expozice obyvatelstva imisím B(a)P bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví, mj. na snížení rizika vzniku rakoviny plic, ale i dalších onemocnění. V zásadě lze říct, že realizace všech navržených opatření, která mohou mít na toto téma vazbu, mohou mít menší či větší pozitivní vliv na veřejné zdraví (za předpokladu respektování doporučení uvedených v kap. 7 dokumentace. Významnější vliv budou mít opatření v hot spotech, kde je prokázáno překračování karcinogenních látek benzo(a)pyrenu a arsenu. Nelze vyloučit, že tyto látky se ve svém efektu potencují. Dlouhodobé významné koncentrace PM10 a zároveň překračování denních imisních limitů PM10 Aerosolové částice poškozují především kardiovaskulární a dýchací systém. Účinek těchto částic na lidský organismus závisí na jejich velikosti, koncentraci, chemickém složení a době expozice. Ultrajemné aerosolové částice pronikají do centrální nervové soustavy a mohou se uplatnit při vzniku nervových onemocnění. Při krátkodobé expozici může docházet k vyššímu počtu zánětlivých onemocnění dýchacích cest, k nepříznivým účinkům na srdečně-cévní systém a v důsledku toho k zvýšení počtu hospitalizací a vyšší spotřebě léčiv. Při dlouhodobé expozici dochází k snížení plicních funkcí dětí i dospělých, k vyššímu počtu chorob dolních cest dýchacích, ke zvýšení výskytu chronické obstrukční nemoci plicní včetně pravděpodobných fatálních důsledků a tím i dojde ke snížení předpokládané délky doby dožití. Pro účely hodnocení dopadu na veřejné zdraví jsme převedli zjišťované nikoli nadlimitní koncentrace aerosolových částic PM10 na PM2,5 na koncentrace jemného aerosolu. Použili jsme faktor, který doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ, 2015) 0,75. Lokality Kladna (nikoli střed, ale Buštěhrad, Vrapice, Švermov, Stehelčeves) a 140

okolí jsou s největší pravděpodobností nadlimitně znečišťovány jemnými aerosolovými částicemi PM2,5. 24 – 34,8 µg/m3). V programu počet exponovaných osob pro PM2,5 není uveden, pro naše hodnocení jsme použili počet osob, žijících ve znečištěných obcích (celkem 8 071 obyvatel). Zvýšení atributivní úmrtnosti představovalo 19, 8 %. Z 8 071 exponovaných obyvatel to představuje cca 13 osob, která zemřou pravděpodobně z důvodu inhalace znečištění aerosolem v jednom roce. Snížení znečištění na limitní hodnotu by pravděpodobně přineslo zlepšení na 9 pravděpodobně zemřelých z důvodu inhalace jemných částic. V jednom roce na území části Kladna a okolí pravděpodobně zemře o 4 osoby méně na základě realizace opatření ke snížení imisí. Rozsah překročení imisních limitů pro 24hodinovou koncentraci částic PM10 se v roce 2010 a 2011 přiblížil stavu z let 2005 a 2006, kdy byla situace nejméně příznivá. V letech 2007 až 2009 a v roce 2012 došlo k výraznému zmenšení oblasti, kde byly překračovány denní imisní limity. Překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci je vymezeno na ploše menší než 0,1 % a týká se 24% obyvatel zóny. Hodnocení pro tento parametr jsme neprováděli, bylo provedeno pro dlouhodobou expozici. Mezi nejvýznamnější problémy znečištění ovzduší ve Středočeském kraji patří produkce emisí znečišťujících látek silniční dopravou (frekventované rychlostní komunikace R4, R6 a R10 a dálnice D1, D5, D8 a D11) a malými spalovacími zdroji. Okresy Praha-východ a Praha-západ patří mezi oblasti s největší produkcí emisí z dopravy v celé České republice. Příčinou mírného, ale neustálého zvyšování množství emisí je také výstavba logistických areálů a částečný návrat ke spalování pevných paliv v lokálních topeništích. Účast na dopravním znečištění ovzduší má i dojíždění obyvatel kraje za prací do hlavního města. Nadlimitní koncentrace arsenu Arsen je znečištěním, které je obsaženo v aerosolových částicích. Arsen může pocházet ze spalování uhlí, hutního a rudního průmyslu, z elektrárenských popílků a metalurgie včetně metalurgie sekundární. Tyto technologie na území Kladna nechybějí. Poldi Kladno více než sto let vyrábí speciální nerezové oceli. Kladno je místo, které je pro arsen v ovzduší „hot spot“ v rámci republiky. Arsen je prokázaný lidský karcinogen, účastníse i při vzniku nemocí oběhových. Chronická arsenikóza je nejvíce viditelná při projevech na ploskách nohou a rukou s tvorbou depigmentace, hyperpigmentace, hyperkeratóz a nádorů. Arsen má význam pro tvorbu atherosklerotických plátů a podílí se na vzniku kardiovaskulárních a zejména oběhových nemocí, končících tepennými uzávěry (black-foot disease). Lokality překračující imisní limit leží na území Kladna, popř. v jeho těsné blízkosti – Stehelčeves. Maximální roční průměrnou koncentraci obdržela lokalita Stehelčeves v roce 2010 (9,55 ng/m3) . V roce 2012 poprvé od roku 2005 nedošlo k překročení imisního limitu na žádné z lokalit, ačkoliv lokalita Kladno-Švermov se k němu hodně přiblížila. Pravděpodobné celoživotní zdravotní riziko úmrtí na rakovinu plic vycházející z celoživotní expozice při vdechování představuje pro obyvatele nejméně nadlimitně znečištěné lokality 4.8E - 6 a nejvíce 1,3E-5, celoživotní populační riziko bude v desetinách zemřelého, exponovaná populace představuje cca 68 000 141

obyvatel. Rizika související se znečištěním nejsou únosná a bude nutné se na prevenci expozice arsenu a čistotu ovzduší na Kladně prioritně zaměřit. Expozice populace se nekryje s hodnotami měřenými na monitorovacích stanicích, tam lze zjistit, jaké je obecně znečištění ovzduší v místě. Poměry mezi skutečnou expozicí a monitorovanými údaji jsou různé a závisí na pobytu venku, fyzické aktivitě, stavu zdraví a ventilace plic. Expoziční údaje jsou tedy pouze přibližné. Znečišťující látky působí na zdraví současně a ve směsi a jejich efekt se může potencovat. To náš odhad efektu neřeší. Je nutné urychleně expozici populace řešit, což je předmětem programu.

12.3

HODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ PZKO NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A FORMULACE OPATŘENÍ K POSÍLENÍ POZITIVNÍCH VLIVŮ

Cílem PZKO je dle § 9 odst. 1 zákona dosáhnout na celém území zóny CZ02 Střední Čechy splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 a 3. Cíl programu je stanoven tak, aby k roku 2020: 

došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány,



byla kvalita ovzduší udržena a zlepšována také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.

Cíl je v souladu s cíli zdravotních politik. Je však z hlediska předběžné opatrnosti stále nedostatečně ambiciózní, protože i imisní limity jsou provázeny pravděpodobnými zdravotními riziky. Vztah dávky a účinku je bezprahový. Městské znečištění ovzduší má karcinogenní povahu, výfukové plyny benzinových motorů a zejména dieselových, také. Hodnocení na úrovni opatření AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst Cílem opatření je odradit řidiče od vjezdů do centra obce či města, čímž dojde ke snížení objemu dopravního výkonu IAD v dané lokalitě. Centrum měst může profitovat z tohoto opatření. Může mít slabý vliv na veřejné zdraví. AB1 Výstavba páteřní komunikační sítě. Funkční páteřní síť silniční dopravy je nejen důležitým předpokladem rozvoje území, ale výrazně přispívá i ke zlepšení kvality ovzduší. Může mít významný pozitivní vliv na hodnocené téma, a tedy i na veřejné zdraví, a to v těch oblastech, odkud bude doprava odvedena, existuje však významné riziko zhoršení imisní situace v oblastech, kam bude svedena AB2 Výstavba obchvatů měst a obcí může mít významný pozitivní vliv na hodnocené téma, tedy i na veřejné zdraví, a to v lokalitách, odkud bude současná doprava odvedena. Existuje však významné riziko zhoršení imisní situace v oblastech, kam bude svedena, zejména v případě nevhodného trasování. Projekty realizované v rámci opatření mohou zlepšit prostředí v obcích, nové dopravní 142

stavby však musí být vedeny optimálně mimo intravilány obcí, respektive mimo oblasti s překračovanými imisními limity. Podrobnější vyhodnocení vlivů (včetně jajich kvantifikace) je možné zpracovat až na úrovni jednotlivých projektů. AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti může mít významný vliv na hodnocené téma, a tedy i na veřejné zdraví, pokud ovšem absolutně nepřibude dopravy. Vliv je lokální, ale vždy v místech s vysokou hustotou obyvatel. AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí může mít v konečném důsledku pozitivní vliv na dané téma, a tedy na lidské zdraví. Jako velmi žádoucí spatřujeme myšlenku „zavlečkování“ produkčních, skladových a komerčních objektů, které dopravou související s jejich činností přetěžují komunikace v regionu a zároveň významně přispívají ke znečištění ovzduší. Přesun nákladní dopravy a IAD na železnici je bezesporu jednou z priorit. AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride. Nutná je s návaznost na MHD. Uplatní se pouze ve velkých městech. Vhodná jsou ale i v malých obcích, kde je nezbytná návaznost na dopravu železniční, kde je možno je realizovat. V konečné destinaci, po jízdě železnicí, se teprve jejich vliv může pozitivně projevit. AB7 Realizace skupiny souvisejících opatření včetně vymezování NEZ může mít v lokálním měřítku pozitivní vliv na dané téma, a tedy i na lidské zdraví. Rizika: některá konkrétní plánovaná opatření bude možné realizovat až po dostavbě nezbytných obchvatů. AB8 Zákazy vjezdu (a to především nákladní dopravy) mohou mít v lokálním měřítku pozitivní vliv na dané téma, a tedy na lidské zdraví. Rizika: většinu konkrétních plánovaných opatření bude možné realizovat až po dostavbě nezbytných obchvatů. AB9, AB10, AB11, AB12 Realizace skupiny souvisejících opatření může mít v konečném důsledku určitý omezený pozitivní vliv na veřejné zdraví. Důležité je, že tato opatření navozují změnu životního stylu obyvatel. Opatření jsou realizována více méně i teď. Rizika: náročnost na kvalitu řešení, doba realizace, dostatek finančních prostředků. V případě AB12 mohou být rizikem i špatné zkušenosti některých provozovatelů alternativních vozů MHD a podfinancování tohoto řešení je potřeba analyzovat situaci, zjistit a odstranit příčiny a vytvořit stabilní podmínky pro dlouhodobé řešení. AB13 Podpora cyklistické dopravy může mít pozitivní vliv na veřejné zdraví, rozvoj fyzických schopností a prevenci civilizačních nemocí, podmínkou je dosažení přijatelné míry znečištění ovzduší.Rizika: při současném stavu znečištění ovzduší může být pozitivní vliv „dopravní funkce cyklistiky“ na zdraví velmi sporný – vyšší využití cyklodopravy může vést k omezení emisí z dopravy, nicméně právě cyklisté budou ve vyšší míře vystaveni expozici škodlivým látkám v ovzduší, což může mít naopak negativní vliv na jejich zdraví. Doporučení: vybudování bezpečných tras, co nejvíce mimo motorizované trasy, a to v extra i intravilánu. Pozitivní význam vidíme ve zvýšení mobility obyvatel, prevenci kardiovaskulárních a pohybových nemocí. AB14 Podpora pěší dopravy může mít pozitivní vliv na veřejné zdraví, ale pouze po dosažení přijatelné míry znečištění ovzduší. Rizika: Při současném stavu znečištění ovzduší může být pozitivní vliv podpory pěší dopravy na zdraví velmi sporný – vyšší

143

využití pěší dopravy může vést k omezení emisí z dopravy, nicméně právě chodci budou ve vyšší míře vystaveni expozici škodlivým látkám v ovzduší, což může mít naopak negativní vliv na jejich zdraví, proto je nutné striktně prosazovat opatření v takovém rozsahu, jak je uvedeno na kartě. Doporučení: vybudování bezpečných tras, co nejvíce mimo motorizované trasy, omezení zbytné dopravy. AB 15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu. Emise znečišťujících látek z dopravy se zvyšují jak při akceleraci a brzdění motorových vozidel, tak i jízdou po nekvalitní vozovce vlivem obrusu pneumatik, povrchu vozovky a resuspenze sedimentovaných částic. Cílem tohoto opatření je zlepšit kvalitu povrchu vozovky, případně i umožnit plynulejší jízdu lepší organizací dopravy, a tímto způsobem snížit zátěž obyvatelstva emisemi znečišťujících látek. V místech dopravních hot spots budou mít opatření význam i vůči zdraví. AB16 V lokálním měřítku může mít častý a efektivní úklid a údržba komunikací pozitivní vliv na snížení koncentrací PM10 a tedy na veřejné zdraví. Resuspenze je významným zdrojem PM10 v období sucha, které v ČR trvá už dlouho. Zemědělské činnosti a doprava jsou neřešeným zdrojem prachu. Kolem měst, ale také kolem silnic by bylo potřebné rozvíjet zeleň (viz další opatření), zachycující velké částice. V Izraeli se takto chrání dálnice před postupující pouští. AB17 Výsadba liniové zeleně může mít významný pozitivní vliv na snížení prašnosti. Hustší výsadba má vliv zároveň na poměrně významné snížení teploty v intravilánu měst v době extrémních veder a celkově příznivější mikroklima pro veřejné zdraví. Z hlediska zdraví je to velmi významné opatření s mnohostranným pozitivním vlivem. Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti, ale i orgánů státní správy a samospráv o významu zeleně (a to nejen zeleně liniové , ale i dalších porostů stromů, keřů a popínavé zeleně) v obci a podpořit realizaci tohoto opatření v maximálně možném rozsahu. AB18 Omezování emisí z provozu vozidel měst a jejich organizací může mít, zejména ve věších městech, lokální pozitivní vliv. AB 19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě je spíše obecným a celostátním opatřením. Bude vhodné zařídit dobíjecí stanice pro automobily a občanům propagovat jak tento provoz dopravy, tak možnost dobíjení. Vliv bude neopatrně pozitivní. AC1 Podpora carsharingu V podmínkách kraje a vysoké zaměstnanosti obyvatel v hlavním městě je žádoucí, pomůže kvalitě ovzduší zejména v Praze. Ale může se pozitivně uplatnit při dojíždění do středočeských center. Středočeský kraj má velkou oblast, kde hrozí sociální vyloučení obyvatelstva a tento způsob může napomoci i odstraňování těchto sociálních problémů. BB1 Snížení vlivu průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie Realizace konkrétních opatření směřujících ke snížení vlivu průmyslu a energetiky může mít pozitivní vliv na snížení znečištění ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Doporučení: nutný aktivní přístup krajského úřadu, coby kompetentního orgánu k povolování a změnám povolení provozu zdrojů. Bude nutno implementovat novelu Protokolu o TK CLRTAP do české legislativy, ale zejména do praxe. Doporučujeme urychleně realizovat na Kladně. 144

BB2 Realizace konkrétních opatření směřujících ke snižování prašnosti a fugitivních emisí může mít lokální pozitivní vliv na snížení znečištění ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Doporučení: nutný aktivní přístup orgánů státní správy, komunikace s provozovateli a důsledná kontrola. Na druhé straně také metalurgie, sekundární metalurgie a nakládání s odpady. BD1 Zpřísňování podmínek provozu může mít poměrně významný pozitivní vliv na snížení znečištění ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Konkrétní navržená opatření mohou mít z hlediska zdraví velmi významný vliv, ale je nezbytně nutný aktivní přístup orgánů státní správy, komunikace s provozovateli, důsledná kontrola a vymáhání. Je nutné stanovit kriteria pro ekonomickou přijatelnost. Zdravé životní prostředí je základním lidským právem a prioritním veřejným zájmem, ekonomická efektivita provozovatelů je jejich vlastní zájem, i když je spojena se zaměstnaností. BD1a - Opatření pro omezení resuspenze a fugitivních emisí TZL a PM10 u stacionárních zdrojů přinese významný vliv, trávníky jsou schopny zadržet 10% poletujících aerosolů, keře a stromy až 40%, jehličnany i více. Kromě vlivu na prašnost má zeleň i vliv estetický a i takto ovlivňuje zdraví. BD1b,c,d,e,g - Snížení emisí TZL a PM10 - Recyklační linky stavební suti, Pískovny, Kamenolomy, Betonárny, Cementárny a vápenky: dobývací prostory a skládky sypkých materiálů. Toto opatření by mělo být vzhledem k charakteru emisí opatřením zákonným. Emise z uvedených zdrojů mají společný charakter, kdy aerosoly jsou tvořeny minerálními částicemi a protože vznikají mechanicky, jsou i velké. Přinášejí nepohodu, přímo ovlivňují sliznice, spojivky. Většinou se usazují nedaleko od zdroje. Stavební suť může obsahovat vlákna azbestu, skelná vlákna a emise jsou tím závažnější, než jiné. Na hranicích pozemku, kde technologie stojí, doporučujeme diskontinuální kontrolní měření s mikroskopickým určením částic a jejich původu. Pak lze efekt považovat i za pozitivní ve zdraví. BD2 Povolování jakýchkoli nových zdrojů, i když s přísnějšími limity nad úroveň BAT, bude mít vždy určitý negativní vliv na kvalitu ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Doporučení: nové zdroje znečišťování ovzduší by se na území s překračovanými příslušnými limity měly povolovat pouze jako náhrada stávajícího zdroje, ale za uvedených (přísnějších) podmínek. Pak může být očekáván i pozitivní vliv na zdraví. BD3 Důsledné vyžadování a kontrola opatření směřujících k omezování prašnosti ze stavební činnosti může mít v konečném důsledku pozitivní vliv na veřejné zdraví. Minerální prach ze staveb se může podílet na plicních a kardiovaskulárních nemocech. Opatření spočívá v důsledném prosazování a kontrole již známých a realizovatelných postupů (konkrétní podmínky směřující ke snížení prašnosti zapracované do stavebního povolení, kontrola, sankce). V případě aktivního přístupu příslušných orgánů obcí a KÚ (st. úřady, orgány ochrany ovzduší) a stavebního dozoru lze předpokládat pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, pohodu obyvatel a veřejné zdraví. CB2 V současné době je v některých oblastech zemědělství poměrně významným zdrojem prašnosti, omezení větrné eroze by spolu s dalšími opatřeními mohlo mít v konečném důsledku pozitivní vliv na lidské zdraví. Návrh popisuje opět už známá a realizovatelná organizační, technická a agrotechnická opatření, která však nejsou 145

v současnosti zemědělci aplikovaná v dostatečné míře. Aby byl vliv na snížení prašnosti znatelný, je nutné posílit významně nástroje (motivační, zakládající povinnost, kontrolní, popř. sankční) směřující k jejich plnění. Vhodným řešením jsou zelené bariéry kolem polí, zarostlé meze a zelené pásy kolem měst. Doporučení: možno zvážit rozšíření o technická opatření směřující ke snížení prašnosti při zemědělských pracích (např. žně). DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech - Vzhledem k významnému podílu lokálních topenišť na produkci emisí B(a)P lze při realizaci tohoto opatření očekávat snížení expozice obyvatelstva imisím B(a)P, a tím i významný pozitivní vliv na lidské zdraví. Je nutné ale vyřešit kontaminaci spalinami uvnitř obydlí, představuje významnou expozici a nebezpečí pro zdraví. Riziko: opatření zahrnuje soustavu podpůrných nástrojů a je do značné míry závislé na ochotě majitelů zdrojů, v současnosti nevymahatelné (a to až do termínů stanovených zákonem o ochraně ovzduší). Doporučení: Zaměřit se především na podporu náhrady současných zdrojů topnými systémy založenými na bázi bezemisních technologií (tepelná čerpadla, solární systémy), nízkouhlíkatými zdroji, popř. záměnu za topný systém využívající síťových zdrojů energie (plynofikace, CZT, elektrická energie.). Zajistit podporu v procesu vytápění i u sociálně slabých. DB2 Snížení potřeby energie - Opatření je zaměřeno na využití potenciálu úspor při využívání energií v budovách v majetku krajů, měst a obcí a jejich organizací i na budovách v majetku státu a soukromých subjektů. Snížení spotřeby energie je přirozeně spojeno se snížením emisí z vytápění příslušných budov. Pokud opatření bude velmi plošné a připojí se i nízkoenergetické výroby, může být sytém úspěšný i v ochraně zdraví. DB3 Rozšiřování sítí zemního plynu a CZT a zvyšování podílu odběratelů by v konečném důsledku mohlo mít významný pozitivní vliv na snížení imisního zatížení obyvatelstva, a tedy na veřejné zdraví. Předmětem opatření je vytváření podmínek pro rozvoj těchto sítí. Efektivita tohoto opatření bude přímo úměrná aktivitě příslušných měst a obcí a příslušných firem, které rozvody provozují, dostatku finančních prostředků na realizaci a především na možnosti (finanční výhodnost x povinnost) připojení konečných odběratelů, a to ať právnických nebo fyzických osob a případná finanční pomoc pro ně. EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky pokud budou mít významný imisní dopad na území s vysoukou hustotou obyvatel, mohou ovlivnit i zdraví. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací, ale především pak zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě bude mít významný pozitivní vliv na snížení prašnosti a zároveň na poměrně významné snížení teploty v intravilánu měst v době extrémních veder a celkově příznivější mikroklima, tedy na lidské zdraví. V rámci zpevňování komunikací je vhodné řešit i barvu povrchu, a to z důvodu prevence městských tepelných ostrovů. Z hlediska zdraví je především zvýšení podílu zeleně v obytné zástavbě velmi významné opatření s mnohostranným pozitivním vlivem (znečištění ovzduší, hluk, mikroklima, celkový životní komfort). Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti, ale i orgánů státní správy a samospráv o významu zeleně (a to nejen stromů, ale i keřových porostů a popínavé zeleně v obci) a podpořit realizaci tohoto opatření v maximálně možném rozsahu. Je nutné volit vhodnou druhovou (zvolené druhy nesmí být zdrojem alergenních pylů ani 146

toxických plodů) a především prostorovou skladbu porostů tak, aby byla zajištěna co možná nejvyšší ochrana před znečišťujícími látkami i před hlukem. Důsledně trvat na zachování vzrostlé zeleně v maximální možné míře (i poměrně rozsáhlá náhradní výsadba ještě mnoho let není schopna z hlediska snížení negativního vlivu znečištění ovzduší nahradit původní vzrostlé dřeviny). Nutná změna přístupu samospráv měst a obcí v rámci územního plánování a orgánů státní správy v rámci povolování staveb a povolování kácení. EB2 Snižování vlivu odvalů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší je poměrně specifickým opatřením v zóně Střední Čechy. Bude mít v některých okresech velký význam – Kutnohorsko, Příbramsko, Kladensko. Rychlá a cílená prevence může značně zlepšit přítomnost karcinogenních látek v ovzduší a ovlivnit dlouhodobě zdraví. Geologie území může přinášet další nová rizika. Při zlepšujících opatřeních je nutno používat náležité materiály, nikoli odpady. Pak může být vliv pozitivní. EC1 Osvětová činnost zaměřená především na zdravotní rizika plynoucí ze znečištění ovzduší může mít v konečném důsledku určitý pozitivní vliv na přístup občanů a pod tlakem společnosti pak přeneseně i na přístup podniků a samosprávy k realizaci konkrétních opatření směřujících ke zlepšování kvality ovzduší, a tedy i veřejného zdraví. ED1 Územní plánování je významným nástrojem využitelným ke zlepšování životního prostředí, a tedy i kvality ovzduší. V případě důsledného naplňování zásad uvedených v navrhovaném opatření může dojít k pozitivnímu vlivu na znečištění ovzduší, a tedy na lidské zdraví. Rizika: Vysoký nárok na kvalitu činnosti orgánů územního plánování a orgánů ochrany ŽP, využívání legislativních nástrojů v plném rozsahu, rezistence vůči investorským i politickým tlakům. Doporučení: zvážit možnosti zapracování zásad uvedených v popisu opatření přímo do legislativy, tak aby byly pro povolovací a vyjadřovací činnost co nejzávaznější a orgány státní správy měly při prosazování zájmů veřejnosti potřebnou oporu a snížily se možnosti tlaku na jejich mírnější přístup.

Potenciální kumulativní vlivy: Pozitivní kumulativní vliv PZKO lze shledat v případě realizace řady dílčích navržených opatření. Za významná lze považovat tato opatření, která jsou podrobněji komentována výše: V případě emisí z průmyslu lze pozitivní kumulativní vliv očekávat u těchto klíčových opatření: BB1 Snížení vlivu průmyslu a energetiky BB2 Snižování prašnosti a fugitivních emisí - souvisí s tím i opatření AB16 Úklid a údržba komunikací v okolí závodů, kterém musí realizovat opatření BB2. V případě emisí z dopravy lze pozitivní kumulativní vliv očekávat u těchto klíčových opatření: AB1 Výstavba páteřní sítě komunikací AB2 Obchvaty měst a obcí 147

AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí AB16 Úklid a údržba komunikací V případě emisí z domácností lze pozitivní kumulativní vliv očekávat u těchto klíčových opatření: DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší a veřejného zdraví je nutnou podmínkou pro DB1. Uvedená opatření v sektoru domácností a dopravy je pro dosažení maximálního efektu vhodné realizovat souběžně. Další kumulace je u opatření BD1b,c,d,e,g - Snížení emisí TZL a PM10 - Recyklační linky stavební suti, Pískovny, Kamenolomy, Betonárny, Cementárny a vápenky: dobývací prostory a skládky sypkých materiálů.

12.4

ZÁVĚR

Cíle programu jsou stanoveny v souladu s cíli zdravotnických politik a realizace navržených opatření bude mít určitý (přímo úměrný úspěšnosti realizace jednotlivých opatření) pozitivní vliv na hodnocená témata, a tedy na lidské zdraví. Efekt bude, vzhledem k již poměrně dobré současné situaci poměrně malý. Významný může být tam, kde se nachází více znečišťujících látek s prokázaným karcinogenním účinkem. K tomu, aby mohla být některá z navržených opatření realizována v potřebném rozsahu je nezbytný aktivní přístup orgánů státní správy (zejména krajského úřadu, který je kompetentní k povolování provozu a ke změnám povolení provozu zdrojů znečišťování ovzduší), ale i samospráv jednotlivých obcí a měst, na kterých bude úspěšnost realizace mnoha z navržených opatření záviset. Je zároveň nutné vzdělávat státní správu i samosprávu v oboru vlivu kvality ovzduší na zdraví tak, aby nadále nedocházelo k pochybením a toleranci nepříznivých podmínek pro lidské zdraví. Realizace opatření navržených tímto programem v kombinaci s opatřeními navrženými Národním programem snižování emisí bude v určité míře směřovat ke snížení imisního zatížení obyvatelstva, a bude tedy mít určitý pozitivní vliv na veřejné zdraví. Nicméně, vzhledem k dosavadním trendům, nízké vymahatelnosti plnění, krátké době na přípravu, schválení a realizaci jednotlivých projektů, není, dle názoru zracovatele hodnocení vlivu na veřejné zdraví, možné zaručit, že snížení imisí dosáhne ve stanoveném časovém horizontu na úroveň současně platných limitů (i když i ty jsou výrazně měkčí než limity doporučené WHO), a tedy ani pozitivní vliv na veřejné zdraví nemusí dosáhnout potřebné míry.

148

13

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ02 Střední Čechy je připraven dle § 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ02 ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku 2020. Obsah a rozsah vyhodnocení vlivů Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ02 Střední Čechy byl stanoven na základě zjišťovacího řízení vedeného odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP, které bylo ukončeno vydáním závěru zjišťovacího řízení dne 28. srpna 2015, číslo jednací 60154/ENV/15. Práce na vlastním hodnocení a zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů PZKO na životní prostředí veřejné zdraví probíhaly v období srpen - říjen 2015. Základní rámec pro hodnocení PZKO CZ02 Střední Čechy představuje sada témat životního prostředí. Tato témata jsou stanovena na základě požadavků zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dále na základě obsahu posuzovaného dokumentu a požadavků stanovených závěrem zjišťovacího řízení. Přehled hodnocených složek životního prostředí a zdraví a souvisejících specifických témat je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 6: Přehled hodnocených složek životního prostředí a zdraví a souvisejících specifických témat Téma

Specifické problémy

Ovzduší

Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10, benzo(a)pyrenu a arsenu

Zdraví

Emise skleníkových plynů

Rostoucí dopravní zatížení měst s vysokou koncentrací obyvatelstva Průmysl v území, doprovázený zejména silniční dopravou, který se podílí na znečišťování území. Překladiště zboží, s republikovým významem, kam směřuje těžká doprava, související s průmyslem, zásobováním velké oblasti Čech Emise perzistentních polutantů z těžkého průmyslu Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla, průmyslu a z dopravy

Voda

Problémy jakosti povrchových vod

Půda a horninové prostředí

Úbytek ZPF a nezastavěných ploch Lokálně vysoké rozlohy brownfields a starých ekologických zátěží a pozůstatků důlní činnosti (Kladensko, Příbramsko, Kutnohorsko) Vysoké procento zornění a erozní ohroženost půd Těžba stavebních surovin (zejména vápenců) Špatný stav zeleně Degradace citlivých stanovišť Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů

Příroda a krajina

149

Odpady

Integrita a stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany Narušování krajinného rázu výraznými stavbami Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost Špatný stav lesů Zábory a fragmentace lesní půdy Rostoucí množství odpadů z průmyslu

Kulturní památky

Zajištění ochrany a financování obnovy kulturních památek

Hluk

Nadměrná hluková zátěž z dopravy Překračování hlukových limitů, zejména v městských aglomeracích a dopravně zatížených lokalitách

Lesní ekosystémy

PZKO je koncipován tak, aby při kumulativním působení všech navržených aktivit došlo ke snížení imisních koncentrací pod úroveň imisních limitů. Pro dosažení cílů PZKO je nezbytná realizace všech navržených dílčích opatření, která sice jednotlivě představují v řadě případů málo významný vliv na kvalitu ovzduší, ale v celkovém souhrnu mají při důsledném provedení významně pozitivní efekt v podobě splnění imisních limitů. Pro urychlení pozitivních efektů Programu je vhodné přednostně realizovat ta opatření, u kterých byl identifikován jejich významně pozitivní vliv. Při koordinované realizaci těchto klíčových opatření bude jejich kumulativní vliv významně pozitivní. Zásadně pozitivní kumulativní působení je zřejmé v případě realizace řady dílčích opatření v dopravě (jednotlivě jsou komentována výše). Jedná se o všechna navržená dopravní opatření s výše vyhodnocenou s vazbou +1 nebo +2. Na důslednou praktickou realizaci těchto klíčových opatření by měl být kladen největší důraz. Tato opatření je pro dosažení maximálního efektu vhodné realizovat souběžně, resp. se zohledněním potřebných časových návazností (např. soustředit maximální úsilí a prostředky na dobudování obchvatů v rámci AB2, které teprve následně umožní realizovat selektivní zákazy vjezdu a nízkoemisní zóny v rámci AB7 a AB8). Za významný pozitivní kumulativní efekt považují hodnotitelé také souběžnou realizaci opatření DB1 (Podpora přeměny topných systémů v domácnostech) a informačních kampaní v rámci EC1 (Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší). Podle názoru hodnotitele je koordinovaná realizace těchto opatření zohledňující jejich časové návaznosti podmínkou pro snížení rizik a dosažení cílů PZKO. Z hlediska veřejného zdraví PZKO zóny CZ02 Střední Čechy přinese malé zlepšění kvality ovzduší pro četnou populaci a také malé zlepšení zdravotního stavu. Nejvýznamnější efekt mohou mít opatření v místech kumulace působení jednotlivých znečišťujících látek, kterými jsou aerosolové částice, benzo(a)pyren a arsen, kde může dojít k prevenci dlouhodobého působení uvedených látek a vzniku nádorových onemocnění.

150

Rizika negativních vlivů koncepce lze spatřovat zejména pokud jde o přírodu a krajinu - především v podobě záboru a fragmentace biotopů a lesních porostů, zásahů do ÚSES a VKP, do krajinného rázu, případně do ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a snižování migrační prostupnosti krajiny má rozvoj dopravní infrastruktury. Posuzovatel koncepce se proto soustředil na formulaci doporučení pro další optimalizaci environmentálních vlivů PZKO. V případech, kde došlo k identifikaci rizik závažných negativních vlivů, byla rovněž formulována opatření k jejich prevenci, minimalizaci či kompenzaci (kap. 7). Mezi klíčová doporučení patří následující: 1. Urychlit přípravu a budování obchvatů (AB2), které na sebe váží realizaci dalších opatření ke snížení emisí (AB7 a AB8). 2. Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic, nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci STK apod. 3. Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění (Ekonomická motivace je pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle. Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících kotlů není zanedbatelný). 4. Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů (Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění, tj. mimo srážková období minimálně 1x týdně, která by pro omezení rizika uvádění nesprávných údajů měla být kontrolována v terénu, nikoliv pouze např. na základě ročního výkazu kilometrů a motohodin). 5. Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky“. Současný nevyhovující stav veřejných zakázek ve vztahu k ochraně ovzduší vyplývá, mimo jiné, z malé váhy jiných než finančních kritérií ve výběrových řízeních. Podle zákona o veřejných zakázkách je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. To v praxi vede k požadavku na minimálně 70% váhu ekonomického kritéria, běžně však činí 100%. Stávající možnost zohlednění ochrany ovzduší kritériem přijatelnosti zakázky je nedostatečné, protože nemotivuje účastníky řízení k předložení co nejekologičtější nabídky a zakládá riziko korupčního jednání (podmínky přijatelnosti šité na míru konkrétnímu uchazeči). Současný přístup k výběrovým řízením je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. Opatření není v PZKO konkrétně rozpracováno. Lze proto doporučit přípravu metodického návodu pro výběrová řízení se zřetelem na zájmy ochrany ovzduší.

151

152

14

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

14.1

1)

2)

3)

PŘEHLED ZPŮSOBŮ VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRŮ ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Závěr zjišťovacího řízení

Vypořádání

Vyhodnotit soulad PZKO SČ s relevantními koncepcemi na národní úrovni a na úrovni Středočeského kraje v oblasti ochrany životního prostředí. Vyhodnotit, zda PZKO SČ naplňuje cíle stanovené ve schválených národních koncepčních dokumentech – např. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politika životního prostředí ČR na období 2012 – 2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2014 – 2020, Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR. Vyhodnotit, zda a jak PZKO SČ zohledňuje cíle a opatření Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 a Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. Posoudit, zda a jakým způsobem PZKO SČ zohledňuje stávající imisní zatížení dotčeného území a jak přispívá k odstranění nadlimitní imisní zátěže obyvatelstva. Vyhodnotit dopady PZKO SČ ve vztahu k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší.

V rámci hodnocení bylo provedeno hodnocení souladu PZKO s cíli relevantních strategií (viz kapitola 5 SEA vyhodnocení).

153

Vyhodnocení souladu s Národní strategií ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 a Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století je součástí kapitoly 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. Analytická část PZKO je vypracována kvalitně a zohledňuje všechny důležité aspekty kvality ovzduší. Příspěvek koncepce ke snížení nadlimitní zátěže obyvatelstva je vyhodnocen v příslušných kapitolách dokumentace. Představuje významný potenciální pozitivní vliv na imisní situaci a splnění imisních limitů, tzn. odstranění všech oblastí

s překročenými imisními limity v zóně. Skutečná velikost pozitivního vlivu bude záviset na důslednosti realizace této koncepce. Ke splnění imisních limitů je nezbytná realizace všech navržených opatření v plném rozsahu do roku 2020. Praktická proveditelnost do roku 2020 je hlavním identifikovaným rizikem Programu. 4)

Vyhodnotit, zda a jak PZKO SČ přispívá k řešení stávajících problémů Vyhodnocení bylo provedeno a jeho výsledky jsou shrnuty v kapitole 6 životního prostředí tak, jak jsou uvedeny v oznámení koncepce. SEA dokumentace. Vyhodnocení vlivu opatření na veřejné zdraví je součástí kapitoly 12 SEA.

5)

6)

Posoudit dopad navržených předpokládaných opatření k zajištění plnění emisních limitů na jednotlivé složky životního prostředí a na jednotlivá témata s těmito složkami spojená. Dále vyhodnotit vliv těchto opatření ve vztahu k obecné ochraně přírody a krajiny (vliv na krajinný ráz, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systém ekologické stability). Vyhodnotit na úrovni odpovídající PZKO SČ vliv navrhovaných opatření na předměty a cíle ochrany zvláště chráněných území (dále jen „ZCHÚ“) kategorie NP, CHKO, NPR a NPP, tzn., zda koncepce respektuje limity využití území, respektive základní ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb. a bližší ochranné podmínky dané zřizovacím předpisem dotčených ZCHÚ; s ohledem na uvedené navrhnout opatření k předcházení, vyloučení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ a dále porovnat a vyhodnotit případné varianty řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny.

154

Vyhodnocení bylo provedeno v míře odpovídající obecnosti koncepce, která neřeší konkrétní lokalizaci záměrů, je proto možné pouze upozornit na případná rizika. Varianty nebyly zpracovány.

Vyhodnocení bylo provedeno v míře odpovídající obecnosti koncepce, která neřeší konkrétní lokalizaci záměrů, je proto možné pouze upozornit na případná rizika. Varianty nebyly zpracovány. Opatření k vyloučení a snížení negativních vlivů byla v obecné míře stanovena. Negativní vlivy však musí být eliminovány především zákonnými postupy při územním plánování a projektové přípravě.

7)

V případě, že budou v PZKO SČ uvedena a popř. i lokalizována konkrétní Vyhodnocení vlivu opatření na veřejné zdraví je součástí kapitoly 12 opatření, vyhodnotit řádně jejich dopady na veřejné zdraví, a to včetně dokumentace vyhodnocení (hodnocení vlivu PZKO na veřejné zdraví). synergických a kumulativních vlivů.

8)

V rámci hodnocení bylo rozpracováno rovněž podrobné vyhodnocení vlivů nerealizace koncepce (viz kapitola 2.3 SEA dokumentace). Vyhodnotit rizika spojená s nerealizací opatření navrhovaných PZKO SČ.

Z hlediska ochrany ovzduší představuje případná nerealizace navrhovaných opatření nižší redukci emisí a imisních koncentrací, než jaká je navržena v PZKO, a tedy nesplnění imisních limitů v roce 2020. Vyhodnocení vlivu nerealizace z hlediska veřejného zdraví je součástí kapitoly 2 dokumentace vyhodnocení.

9)

10)

11)

Vyhodnotit, zda PZKO SČ zohledňuje zásady ochrany zemědělského Vyhodnocení vlivů na půdy (včetně ZPF) bylo provedeno na úrovni půdního fondu s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy. detailu odpovídající hodnocené koncepci a jeho výsledky jsou shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace. Vyhodnotit vlivy PZKO SČ ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových Vyhodnocení vlivů na vody bylo provedeno na úrovni detailu vod a na chráněné oblasti přirozené akumulace vod a na ochranná pásma odpovídající hodnocené koncepci a jeho výsledky jsou shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace. Vzhledem k absenci specifikace vodních zdrojů. územního průmětu u většiny opatření PZKO, jakož i vzhledem k rozsahu nejistot ohledně kvantifikace snížení emisí jednotlivých látek, respektive změn objemu depozice v zájmovém území nelze odhadnout konkrétní vliv na jednotlivá ochranná pásma vodních zdrojů, případně na chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Vyhodnotit, zda opatření navrhovaná v rámci PZKO SČ nejsou v rozporu se Vyhodnocení bylo provedeno v míře odpovídající obecnosti koncepce. zájmy chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

155

12)

14.2

některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Požadavky stanovené v závěru zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která Požadavky stanovené v závěru zjišťovacího řízení jsou vypořádány MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení výše v této tabulce; vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat. zjišťovacího řízení, jsou vypořádána v tabulce níže.

PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Autor připomínky Připomínky MŽP, odbor zvláštní územní Z předloženého oznámení koncepce vyplývá, že ve vazbě na zvláště chráněná území (dále ochrany přírody a krajiny jen "ZCHÚ") by mohla být problematická realizace technických opatření vedoucích ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, zejm. opatření ke snížení vlivu silniční dopravy na úroveň znečištění ovzduší. Konkrétní podopatření sice nejsou vzhledem k obecnému charakteru oznámení koncepce jeho součástí, nicméně v souvislosti s řešenou problematikou dovozujeme, že by se mohlo jednat např. o budování obchvatů měst a obcí s cílem vymístit zdroje emisí znečišťujících látek mimo obydlené oblasti. Realizace takových podopatření v ZCHÚ může být v některých případech potenciálním rizikem pro předměty a cíle ochrany ZCHÚ. S ohledem na výše uvedené požadujeme v rámci zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví navrhnout opatření k předcházení, vyloučení či snížení takového vlivu na předměty a cíle ochrany ZCHÚ v dotčeném území, pokud by byly identifikovány.

156

Vypořádání Koncepce obsahuje záměry, které mohou mít vliv na ZCHÚ (např. Pražský okruh nebo vysokorychlostní tratě). Vlivy byly v dokumentaci vyhodnoceny v míře odpovídající obecnosti koncepce a byla navržena obecná opatření k předcházení a minimalizaci vlivů. Negativní vlivy však musí být eliminovány především zákonnými postupy při

MŽP, odbor odpadů

MŽP, odbor ochrany vod

územním plánování a projektové přípravě. na základě vnitřního sdělení č. j.: 48963/ENV/15 (Zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci 1) V SEA dokumentaci (kap. "Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy") Vám k této věci sděluji za 2.2) bylo nově využito také odbor odpadů následující zásadní a doporučující připomínky. informací z návrhu Doporučující připomínky: koncepce POH Střední 1) Str. 15 - Rozvojové dokumenty pro území středních Čech - POH SČK -vzít na vědomí také Čechy pro období 2016údaje z aktuálně připravovaného POH SČK 2016 - 2024. 2024. 2) Str. 16 - Dokumenty ČR - národní úroveň - doporučujeme za POH ČR a SPŽP uvést období 2) informace byly doplněny platnosti, tj. období aktuálně schválených dokumentů. 3) informace o produkci Zásadní připomínky: odpadů v kraji byly nově 3) Str. 28 - odst. 2 - Odpady - Hodnoty produkce KO uvedené v odstavci neodpovídají převzaty z POH SČK 2016zaslanému vyhodnocení POH za rok 2013. 2024 4) Str. 29 - Odpady související s ochranou ovzduší v energetice - odst. 4 - "Na základě 4) informace byla dotazníkového šetření mezi provozovateli provedeného v rámci procesu SEA PNP ČR lze upřesněna v kapitole 2. 2. odhadnout, že v současné době (rok 2013) vzniká cca 897 000 t/rok odpadů a cca 10 887 SEA vyhodnocení 000 t/rok výrobků, tedy celkem necelých 12 mil. tun/rok." - V tomto odstavci je nutné u každé hodnoty uvést, o jaký druh odpadu se jedná. Takto uvedené tvrzení je zavádějící např. z hlediska celkové produkce odpadů. za odbor ochrany vod (740) Vám sděluji, že koncepce "Program zlepšování kvality ovzduší Připomínka byla vzata na Zóna CZ02 Střední Čechy" může mít kvantitativní či kvalitativní vliv na povrchové a podzemní vědomí. Posouzení, včetně vody. Z tohoto důvodu doporučuji, aby bylo zahájeno posuzování vlivů dle zákona č. vyhodnocení vlivů na vody, 100/2001 Sb. bylo provedeno.

157

MÚ Beroun

K oznámení o zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy“ sdělujeme: - koncepce by se měla zaměřit na vztah doprava a ovzduší a v návaznosti na to by měla být stanovena přiměřená opatření k ochraně ovzduší - koncepce by měla navrhnout řešení zlepšení kvality ovzduší v zastavěném území podél krajských komunikací, vliv dálnice na ovzduší a návrh opatření - koncepce by měla preferovat MHD a podpořit výsadbu zeleně a hlavně její údržbu a udržitelnost, vč. izolační zeleně podél všech typů komunikací. Na území města Beroun požadujeme preferovat MHD, vybudování paralelního městského průtahu vč. mostu přes Berounku, vybudování objezdové komunikace III/11524 (dálnice D5 Beroun – Králův Dvůr), výsadbu a údržbu všech druhů a typů zeleně. ČIŽP OI Praha ČIŽP OI Praha nemá k předloženému oznámení vlivů koncepce na životní prostředí připomínky. Krajská hygienická stanice Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze vydává k návrhu koncepce Středočeského kraje se sídlem „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy“ v Praze Po prostudování předloženého návrhu koncepce vydává ve smyslu §10g zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a §77 zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění toto v y j á d ř e n í: S předloženou koncepcí souhlasím. Po posouzení z hlediska požadavků v oblasti ochrany veřejného zdraví mohu konstatovat, že další posuzování nepožaduji. Město Kolín Město Kolín bere oznámení koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy“ na vědomí a nemá k němu námitky. MÚ Kolín Městský úřad Kolín, OŽPZ, bere oznámení koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší 158

MŽP - OOO

MŽP - OOO

Bez připomínek Bez připomínek

Bez připomínek Bez připomínek

Zóna CZ02 Střední Čechy“ na vědomí a nemá k němu námitky. KÚ Středočeského kraje, odbor Z hlediska jednotlivých složkových zákonů nemá Krajský úřad Středočeského kraje, OŽP po životního prostředí a projednání žádné připomínky. zemědělství Vyjádření orgánu státní památkové péče k předložené koncepci dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy“ (ing. arch. Markéta Svobodová, l. 978) 1) Ad. str. 15 - B8 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY Uvádím výčet koncepcí dotýkajících se i v širších vazbách zájmů památkové péče na národní úrovni: - Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011-2016 na úrovni Středočeského kraje: - Koncepce podpory památkové péče ve Středočeském kraji na období 2014-2016 2) Ad. str. 32 - Kulturní památky Opravuje: - 27 28 nemovitých a 1 movitá národní kulturní památka - 8 2 archeologické památkové rezervace - Nalézají se zde významné archeologické rezervace (Libodřický mohylník, Slavníkovská Liblice, Levý Hradec) - Český ráj Doplňuje: - zámek Průhonice (pozn. zámek Průhonice je součástí památky UNESCO Praha, historické jádro) - Ze související oblasti ochrany krajiny upozorňuje na významné lokality krajinného rázu,

159

Bez připomínek Připomínka vzata na vědomí a využita při zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů (SEA)

Město Mnichovo Hradiště

Město Příbram

Město Rakovník

zahrnující statky kulturní dědictví a regiony lidové architektury. (Pozn. podklady – viz. „Studie vyhodnocení krajinného rázu na části území Středočeského kraje“, http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/ochrana-prirodyakrajiny/aktuality/studie-vyhodnoceni-krajinneho-razu-na-uzemi-stredoceskeho-kraje.htm) Doplňuje také legislativu z oblasti památkové péče a související z oblasti životního prostředí: - zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů - Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy - sdělení MZV 73/2000 Sb. m. s. - Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy - sdělení MZV 99/2000 Sb. m. s. - Evropská úmluva o krajině - sdělení MZV 13/2005 Sb. m. s. Rada města Mnichovo Hradiště projednala výše uvedené oznámení koncepce na svém zasedání dne 10. 08. 2015 a přijala k němu následující usnesení: č. 382 Rada města nemá ke koncepci „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy“ připomínky. Město Příbram nemá připomínek ke koncepci a neuplatňuje požadavek na další posuzování koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy“, dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, oznamovatel koncepce: Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10; kód koncepce: MZP223K. Město Rakovník se domnívá, že vyhodnocení koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Čechy“ by se mělo zvláště zaměřit na ochranu veřejného zdraví obyvatel. Ve městě Rakovníku dochází od roku 2006 k nárůstu tuhých znečišťujících látek (TZL). Významně se na tomto zvýšení tuhých znečišťujících látek podílejí malé zdroje znečišťování ovzduší, především lokální topeniště, kdy občané většinou z finančních důvodů přestávají

160

Bez připomínek

Bez připomínek

Na území města Rakovník podle analytické části PZKO dochází k překračování denních imisních limitů aerosolových částic PM10 a

používat jako palivo zemní plyn a přecházejí na tuhá paliva. Dalším výrazným zdrojem TZL ve městě Rakovníku je automobilová doprava. Největší problém ve městě jsou však, dle našeho názoru, úlety tuhých znečišťujících látek z provozu průmyslových podniků. Město Rakovník by uvítalo, kdyby kvalitě ovzduší ve městě Rakovníku byla věnována mimořádná pozornost a danou problematikou se někdo vážně zabýval i vzhledem k tomu, že zde dochází k nárůstu vážných onemocnění dýchacích cest. Za tímto účelem by bylo potřeba provádět chemické rozbory polétavého prachu, zda v nich nejsou chemické látky, které vedou ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel. Doporučujeme koncepci rovněž vyhodnotit z hlediska potenciálních klimatických změn, které se města a celé ČR dotýkají stále více. Vzít v potaz míru postižení různých oblastí klimatickými změnami. Bylo by potřeba se více zabývat propojením problematiky znečištění ovzduší, klimatických změn a zdravotního stavu obyvatel, alespoň tam, kde k tomuto zhoršování dochází.

161

ročního imisního limitu benzo(a)pyrenu. Dopad imisní zátěže benzo(a)pyrenu byl vyhodnocen společně pro území kraje a jeho obyvatele, individuální karcinogenní riziko není únosné a představuje téměř dvě osoby, které pravděpodobně zemřou pro karcinom plic z působení benzo(a)pyrenu v ovzduší. Překračování denních hodnot PM10 lze jen obtížně vyhodnotit. Doporučujeme městu Rakovník, aby zajistilo denní měření imisí aerosolových částic a spolu s tím iniciovalo denní sledování nemocnosti respiračními chorobami u dětí s pomocí pediatrů.

MŽP, odbor EIA, IPPC

Problematika klimatických změn byla v rámci SEA řešena – jako specifické téma relevantní posuzovanému PZKO byly identifikovány emise skleníkových plynů a následně tedy byly hodnoceny možné vlivy PZKO z hlediska snižování emisí skleníkových plynů. Problematika adaptací na možné změny klimatu byla v rámci úvodních analýz (příprava oznámení) vyhodnocena jako nerelevantní vzhledem k charakteru PZPO a dalším postupu již nebyla řešena. Středočeský kraj požaduje ke koncepci „Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ02 Střední Posouzení bylo provedeno Čechy“ další posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., neboť koncepce ve svých zjištěních poukazuje na vysokou míru nárůstu obyvatel v regionu a zároveň na nejvyšší míru produkce komunálního odpadu v rámci ČR, ale v závěrech a opatřeních toto nezohledňuje.

162

15

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

15.1

ZÁVĚRY HODNOCENÍ Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že PZKO CZ02 Střední Čechy představuje dokument s významným potenciálem k pozitivnímu ovlivnění životního prostředí a zdraví. Na základě provedeného posouzení výchozího stavu kvality ovzduší a navržených opatření lze říci, že posuzovaná koncepce má potenciál významně zlepšit kvalitu ovzduší v zóně z hlediska hodnocených prioritních látek. Podle názoru hodnotitele však existuje značné riziko, že se do roku 2020 nepodaří dosáhnout velmi ambiciózních cílů ve snižování imisních koncentrací. Velkým rizikem, či neznámou je vývoj na polské straně hranice, který zejména v chladné polovině roku významně ovlivňuje situaci v hodnocené zóně. Pokud se podaří realizovat ambiciózní plán výměny zastaralých domácích kotlů na pevná paliva, jsou cíle ve snížení emisí z domácích topenišť dosažitelné. Přínosy, resp. snížení emisí z dopravy závisí do značné míry na rozsahu nových investic do dopravní infrastruktury a jejich včasném dokončení. PZKO je koncipován tak, aby při kumulativním působení všech navržených aktivit došlo ke snížení imisních koncentrací pod úroveň imisních limitů. Z toho vyplývá, že pro dosažení cílů PZKO je nezbytná realizace všech navržených dílčích opatření, která jednotlivě představují většinou málo významný vliv na kvalitu ovzduší, ale v celkovém souhrnu jsou při důsledném provedení významně pozitivní efekt v podobě splnění imisních limitů. Pozitivní kumulativní vliv PZKO je zřejmý zejména v případě realizace navržených opatření v dopravě, při jejichž realizaci dojde k významně vyššímu efektu, než jaký by odpovídal jejich přínosům, pokud by byla opatření realizována bez jejich vzájemné provázanosti. Cíle programu směřují ke snížení emisí těch látek, které lze z hlediska vlivů na zdraví v rámci České republiky i řešené zóny považovat za prioritní (zejména suspendované částice, benzo(a)pyren) a NO2. Navržená opatření jsou zacílena na snížení emisí ve všech významných sektorech zdrojů znečišťování, proto se jedná o program s potenciálně významným pozitivním vlivem na veřejné zdraví. V případě, že budou důsledně naplňovány cíle PZKO, dojde oproti nulové variantě ke snížení imisní zátěže a souvisejících vlivů na zdraví obyvatel ČR (snížení počtu předčasných úmrtí a vzniku onemocnění spojených se znečištěním ovzduší). Rizika dílčích negativních vlivů koncepce lze očekávat zejména v dopadech na přírodu a krajinu – především v podobě záboru půdy, fragmentace biotopů a lesních porostů, zásahů do ÚSES a VKP, do krajinného rázu, případně do ZCHÚ a snižování migrační prostupnosti krajiny v souvislosti s rozvojem dopravní infrastruktury. 163

Posuzovatel koncepce proto navrhl opatření k minimalizaci či kompenzaci případných negativních vlivů na složky životního prostředí a zdraví (kap. 7).

15.2

NÁVRH STANOVISKA

Zpracovatel SEA předkládá následující návrh stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů: Stanovisko k návrhu koncepce: Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Předkladatel koncepce:

Ministerstvo životního prostředí ČR

Zpracovatel posouzení: Sdružení společností Integra Consulting s.r.o. a Regionální centrum EIA ve spolupráci s dalšími experty v následujícím složení: Mgr. Martin Smutný Mgr. Simona Kosíková Šulcová Mgr. Michal Musil Ing. Simona Blažková Ing. Radim Seibert Ing. Jitka Kaslová Mgr. Michala Kopečková MUDr. Eva Rychlíková Ing. Jana Moravcová Bc. David Šubrt Průběh posuzování: Oznámení koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02“ (dále též „PZKO“ nebo “Program”), zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo zveřejněno v informačním systému SEA 24. 7. 2015. Zjišťovací řízení vedené odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP bylo ukončeno vydáním závěru zjišťovacího řízení č. j.: 57921/ENV/15 ze dne 25. 8. 2015. Práce na vlastním hodnocení a zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů PZKO na životní prostředí a veřejné zdraví probíhaly v období červenec – říjen 2015. Stručný popis koncepce: Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ02 Střední Čechy je připraven dle § 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ02 ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku 2020. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ02 Střední Čechy byl zpracován v rámci 164

projektu „Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší“(dále též jen „Strategie“). Program je zpracován v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5 zákona. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou vytvářeny pro zóny a aglomerace (stanovené zákonem o ochraně ovzduší), kde došlo k překročení imisního limitu popřípadě k více než povolenému počtu překročení imisního limitu (§ 9 odst. 1 zákona). Programy analyzují stav kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jeho příčiny, identifikují významné zdroje znečišťování ovzduší, navrhují opatření vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. Mezi významná nová opatření zavedená zákonem patří stanovení emisních stropů a lhůt k jejich dosažení pro vymezená území a v rámci těchto území i pro vybrané skupiny stacionárních zdrojů a silniční dopravu. V případě, že jsou identifikovány problémy a příčiny zhoršené kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jejichž řešení není na regionální úrovni možné, jsou tyto postupovány na úroveň národní a reflektovány v Národním programu snižování emisí ČR. Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Závěry posouzení: Zpracovatel SEA navrhuje na základě posouzení vlivů „Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02“ na životní prostředí: Souhlasné stanovisko k návrhu „Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02“ za dodržení níže uvedených podmínek, kterými bude zároveň zajištěna minimalizace vlivů, respektive posílení pozitivních dopadů provádění PZKO na životní prostředí a veřejné zdraví 1.

Urychlit přípravu a budování obchvatů (AB2), které na sebe váží realizaci dalších opatření ke snížení emisí (AB7 a AB8).

2.

Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic, nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci STK apod.

3.

Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění (Ekonomická motivace je pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle. Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících kotlů není zanedbatelný).

165

4.

Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů (Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění, tj. mimo srážková období minimálně 1x týdně, která by pro omezení rizika uvádění nesprávných údajů měla být kontrolována v terénu, nikoliv pouze např. na základě ročního výkazu kilometrů a motohodin).

5.

Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky“. Současný nevyhovující stav veřejných zakázek ve vztahu k ochraně ovzduší vyplývá, mimo jiné, z malé váhy jiných než finančních kritérií ve výběrových řízeních. Podle zákona o veřejných zakázkách je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. To v praxi vede k požadavku na minimálně 70% váhu ekonomického kritéria, běžně však činí 100%. Stávající možnost zohlednění ochrany ovzduší kritériem přijatelnosti zakázky je nedostatečné, protože nemotivuje účastníky řízení k předložení co nejekologičtější nabídky a zakládá riziko korupčního jednání (podmínky přijatelnosti šité na míru konkrétnímu uchazeči). Současný přístup k výběrovým řízením je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. Opatření není v PZKO konkrétně rozpracováno. Lze proto doporučit přípravu metodického návodu pro výběrová řízení se zřetelem na zájmy ochrany ovzduší.

6.

Neumisťovat nově budované komunikace (včetně obchvatů) do lokalit s překračovanými limity znečištění ovzduší.

7.

Vybudování bezpečných cyklotras a tras pro pěší co nejvíce mimo motorizované úseky.

8.

Nepovolovat nové zdroje znečišťování ovzduší na území s překračovanými imisními limity nebo pouze za předpokladu, že nahradí stávající zdroj, a to za podmínek uvedených v opatření BD2.

9.

Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel koncepce zajistí sledování a rozbor vlivů PZKO na životní prostředí a veřejné zdraví. V případě zjištění závažných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během realizace PZKO je předkladatel povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom Evropskou komisi, dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně dokumentu.

Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02 nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Ke zmírnění případných negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 jsou stanoveny podmínky: 1. Projektem, kterému je třeba věnovat pozornost, jsou vysokorychlostní tratě. Při přípravě konkrétní podoby projektů je třeba respektovat hodnoty území, zejména lokalit Natura 2000.

166

16

SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH

16.1

PŘÍLOHA Č.

1: VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY

167

168

Evropská unie

Spolufinancováno z Prioritní osy 8 – Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz Zelená linka 800 260 500 [email protected]

169