PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ Analytická ást

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010–2013 – ANALYTICKÁ ÁST

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2010–2013

1. Analytická ást

ZPRACOVATEL: Sdružení Vysoké u ení technické v Brn , Antonínská 548/1, 601 90 Brno Masarykova univerzita, Žerotínovo nám stí 9, 601 77 Brno GaREP, spol. s r.o., nám. 28. íjna 3, 602 00 Brno

Prosinec 2009


2



REALIZA NÍ TÝM Vysoké u ení technické v Brn : prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA prof. Ing. Vojt ch Koráb, Ph.D., MBA doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Ing. Radek Dosko il, Ph.D. Mgr. Petr Chládek Masarykova univerzita: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Mgr. Ond ej Kone ný Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Mgr. Lukáš Nev d l GaREP, spol. s r.o.: PhDr. Iva Galvasová doc. JUDr. Milan Galvas, CSc. Ing. Jan Binek, Ph.D. Mgr. Jan Hole ek RNDr. Kate ina Chabi ovská Ing. Alena P ibylíková RNDr. Hana Svobodová

Krajský ú ad Jihomoravského kraje: Ing. Ivo Mina ík Ing. Bc. Pavel Fišer Mgr. Tomáš Grulich

3


OBSAH ANALYTICKÉ

ÁSTI PRJMK 2010–2013

SEZNAM ZKRATEK ...............................................................................................................6

ÚVOD ..................................................................................................................... 10 A. PROFIL KRAJE ............................................................................................. 11 1. CHARAKTERISTIKA KRAJE....................................................................................... 11 2. OBYVATELSTVO A SÍDLA........................................................................................... 15 2.1 Vývoj a struktura obyvatelstva .................................................................................. 15 2.2 Osídlení........................................................................................................................... 18 3. HOSPODÁ STVÍ .............................................................................................................. 20 3.1 Charakteristika hlavních hospodá ských odv tví................................................... 21 Zem d lství a lesnictví......................................................................................................21 Pr mysl...............................................................................................................................23 Stavebnictví........................................................................................................................23 Obchod a služby ................................................................................................................25 Infrastruktura pro rozvoj podnikání a inovací .................................................................25 Export.................................................................................................................................26 3.2 V da, výzkum a vysoké školství ................................................................................. 28 Vysoké školy a výzkumné instituce .................................................................................28 Výzkum a vývoj.................................................................................................................31 3.3 Zam stnanost a nezam stnanost................................................................................ 32 Zam stnanost .....................................................................................................................32 Nezam stnanost.................................................................................................................33 4. CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................................ 36 4.1 Potenciál Jihomoravského kraje ................................................................................ 36 4.2 Turistická infrastruktura............................................................................................ 38 4.3 Návšt vnost a poptávka ............................................................................................... 39 4.4 Organizace cestovního ruchu ..................................................................................... 41 5. OB ANSKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................... 43 5.1 Školství ........................................................................................................................... 43 5.2 Zdravotnictví................................................................................................................. 45 5.3 Sociální pé e .................................................................................................................. 48 5.4 Kultura........................................................................................................................... 49 5.5 Sport a t lovýchova ...................................................................................................... 51 6. DOPRAVA........................................................................................................................... 52 4


6.1 Dopravní sít ................................................................................................................. 52 6.2 Obslužnost ..................................................................................................................... 58 7. ŽIVOTNÍ PROST EDÍ .................................................................................................... 59 7.1 Kvalita životního prost edí ......................................................................................... 59 Ovzduší...............................................................................................................................59 Voda a vodní hospodá ství................................................................................................59 Využití p dního fondu ......................................................................................................60 T žba nerostných surovin .................................................................................................61 Odpady ...............................................................................................................................61 7.2 Ochrana p írody a krajiny.......................................................................................... 62

B. ÚZEMNÍ DISPARITY KRAJE .................................................................... 65 METODICKÝ P ÍSTUP ...................................................................................................... 65 DISPARITY ZJIŠT NÉ V RÁMCI JIHOMORAVSKÉHO KRAJE .......................... 67 Územní dopad ekonomické recese.................................................................................... 67 Komplexní zachycení disparit v JMK ............................................................................. 68

C. ZHODNOCENÍ REALIZACE PRK 2006–2009........................................ 73 VÝVOJ PROGRAMU ROZVOJE KRAJE....................................................................... 73 KONCEP NÍ DOKUMENTY KRAJE A JEJICH SOUVISLOSTI............................. 73 ZHODNOCENÍ V CNÉHO NAPL OVÁNÍ A DOPAD ............................................ 75 Zhodnocení napl ování...................................................................................................... 75 Zhodnocení dopad ............................................................................................................ 77 DOTA NÍ PODPORA A ROZLOŽENÍ PROJEKT .................................................... 83

D. SWOT ANALÝZA .......................................................................................... 86 S – Silné stránky.................................................................................................................. 86 W – Slabé stránky............................................................................................................... 87 O – P íležitosti..................................................................................................................... 88 T – Ohrožení ........................................................................................................................ 89

P ÍLOHY .............................................................................................................. 90

5


SEZNAM ZKRATEK a. s.

akciová spole nost

AHR

Asociace hotel a restaurací

ANNO JMK

Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje

AV R

Akademie v d eské republiky

B.I.B.S.

Brno International Business School

BK

basketbalový klub

BVV

Veletrhy Brno, a. s.

CAF

spole ný hodnotící rámec (common assessment framework)

CCR JM

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

CEITEC

St edoevropský technologický institut (The Central European Institute of Technology)

CEJIZA

Centrální Jihomoravský Zadavatel

CENTROPE

St edoevropský region (Central European Region)

CERIT

Centrum vzd lávání, výzkumu a inovací pro ICT (Centre for Education, Research and Innovations in ICT)

CO

oxid uhelnatý

CO2

oxid uhli itý

CR

cestovní ruch

CCR

eská centrála cestovního ruchu (CzechTourism)

HMÚ

eský hydrometeorologický ústav

OI

eská obchodní inspekce

OV

istírna odpadních vod

R

eská republika

SÚ

eský statistický ú ad

DDM

d m d tí a mládeže

DOL

Dunaj – Odra – Labe

DPMB

Dopravní podnik m sta Brna

DSO

dobrovolný svazek obcí

EIA

hodnocení vliv na životní prost edí (Environmental Impact Assessment)

EU

Evropská unie

EVL

evropsky významná lokalita

EVVO

environmentální výchova, vzd lávání a osv ta

FC

fotbalový klub

FN

fakultní nemocnice

GG OP VK

globální grant opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost

HC

hockey club

HDP

hrubý domácí produkt

HPH

hrubá p idaná hodnota

CHKO

chrán ná krajinná oblast

6


CHOPAV

chrán ná oblast p irozené akumulace vod

ICRC

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center)

IDS JMK

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

INBIT

Biotechnologický inkubátor (Biotechnological incubator)

ISM

International School of Management

ISO

Mezinárodní organizace pro normy (International Standard Organization)

JAMU

Janá kova akademie múzických um ní

JCMM

Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu

JIC

Jihomoravské inova ní centrum

JMK

Jihomoravský kraj

k. ú.

katastrální území

KHK JM

Krajská hospodá ská komora jižní Moravy

KHS

Krajská hygienická stanice

KORDIS JMK

Koordinátor integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje

KrÚ

krajský ú ad

LF MU

Léka ská fakulta Masarykovy univerzity

LFA

mén p íznivé oblasti (less favoured areas)

LSPP

léka ská služba první pomoci

LVA

Lednicko-valtický areál

MAS

místní ak ní skupina

MHD

m stská hromadná doprava

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních v cí

MSP

malé a st ední podnikání/podniky

MŠ

mate ská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy

MU

Masarykova univerzita

MV

Ministerstvo vnitra

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

MZe

Ministerstvo zem d lství

MZCHÚ

maloplošná zvlášt chrán ná území

MZLU

Mendelova zem d lská a lesnická univerzita

MŽP

Ministerstvo životního prost edí

NIPOS

Národní informa ní a poradenské st edisko pro kulturu

NNO

nestátní neziskové organizace

NO2

oxid dusi itý

NOx

oxidy dusíku

NP

národní park

7


NUTS

klasifikace územních statistických jednotek (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistigues)

o.p.s.

obecn prosp šná spole nost

OCR

organizace cestovního ruchu

OR

obchodní rejst ík

ORP

obec s rozší enou p sobností

PedF MU

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity

PFO

podnik fyzických osob

PM10

polétavý prach (particulate matter)

POH

Program odpadového hospodá ství

POÚ

pov ený obecní ú ad

POV

program obnovy venkova

PPO

podnik právnické osoby

PRJMK

Program rozvoje Jihomoravského kraje

PRK

program rozvoje kraje

PZ

projektový zám r

REZZO

registr emisí a zdroj zne iš ujících ovzduší

RJMK

Rada Jihomoravského kraje

ROP

regionální opera ní program

RRA JM

Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

SD

editelství silnic a dálnic

s. p.

státní podnik

s.r.o.

spole nost s ru ením omezeným

SDH

sbor dobrovolných hasi

SEA

strategické posuzování vliv Assesment)

SEZ

staré ekologické zát že

SITC

Standardní mezinárodní klasifikace zboží (Standard International Trade Classification)

SO

na životní prost edí (Strategic Enviromental

SO2

správní obvod oxid si i itý

SOM JM

Sdružení obcí a m st jižní Moravy

SOMOPRO

Jihomoravský program pro špi kové v dce (South Moravian Programme for Distinguished Researchers)

SOŠ

st ední odborná škola

SOU

st ední odborné u ilišt

SRK

strategie rozvoje kraje

SS

sociální služby

SŠ

st ední školy

SUDOP

Státní ústav dopravního projektování

8


SÚS JMK

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje

SV

st edisko volného asu

SVŠE

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

SZP EU

spole ná zem d lská politika EU

SŽDC

Správa železni ní dopravní cesty

TEN-T

transevropská dopravní sí (Trans-European Transport Networks)

TI

technologický inkubátor

TIC

turistické informa ní centrum

TTP

trvalé travní porosty

ÚIV

Ústav pro informace ve vzd lávání

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, v du a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

v.v.i.

ve ejná výzkumná instituce

VaV

v da a výzkum

VFU

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brn

VOC

t kavé organické látky (Volatile Organic Compounds)

VPM

volné pracovní místo

VRT

vysokorychlostní tra

VŠ

vysoká škola

VŠKE

Vysoká škola Karla Engliše v Brn

VTP

v decko-technický park

VÚSH

Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.

VUT

Vysoké u ení technické

z. s. p. o.

zájmové sdružení právnických osob

ZOO

zoologická zahrada

ZSV

základní stavební výroba

ZŠ

základní škola

ZUŠ

základní um lecká škola

ZZS

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje

ŽP

životní prost edí

9


ÚVOD Program rozvoje územního obvodu kraje (zkrácen program rozvoje kraje) je základním st edn dobým koncep ním dokumentem kraje. Slouží k podpo e rozvoje území kraje a sou asn i jako nástroj ízení této podpory. Jedním z pr ezových úkol programu rozvoje kraje je zformulovat a rozfázovat rozvojové aktivity kraje na období ty let tak, aby co nejú inn ji p ispívaly k vyváženému a udržitelnému rozvoji územního obvodu kraje. Limitem jsou mu vlastní disponibilní finan ní rozpo tové prost edky. V rámci programu rozvoje kraje musí být nastaveny priority, opat ení a aktivity tak, aby na jedné stran co nejefektivn ji sm ovaly k zajišt ní (zejména obligatorních) ve ejných služeb ze strany kraje, na druhé stran vytvá ely co nejvhodn jší podmínky pro život a podnikání a nevedly ke zhoršení kvality životního prost edí. Priority by m ly být formulovány s p ihlédnutím k jednotlivým složkám socioekonomické reality kraje a p edevším s ohledem na nosné rozvojové sm ry v nejbližších letech. Tato zacílenost umožní ešit rozvoj více provázan s ohledem na cíle a bez rezortní svázanosti. V roce 2009 kon í platnost Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2009, a proto bylo zadáno zpracování programu nového na období 2010–2013. Vedle obvyklých výzev se v sou asné dob p idává i nutnost adaptace na dopady ekonomické recese a na z ní plynoucí výrazný pokles rozpo tových p íjm . Na naléhavosti tak nabývá pot eba racionálního využití rozpo tových prost edk kraje a výb r finan n dosažitelných rozvojových aktivit. Po formální stránce se program lení na t i základní ásti, a to ást analytickou, návrhovou a implementa ní (realiza ní). Jádro analytické (informa ní) ásti programu kraje tvo í profil kraje. Jeho cílem není vy erpávající charakteristika situace v kraji, nýbrž faktografické zhodnocení vývoje v posledních letech a identifikace rozvojových problém a rozvojových dispozic. V souladu s pot ebami kraje a v zájmu jasnosti a p ehlednosti byl proto profil zpracován stru n a ú eln . Pro podrobn jší informace lze odkázat na rozsáhlý profil Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 – 2016 a na tematické koncep ní dokumenty kraje, které se v nují vybraným oblastem podrobn ji. Hlubší pozornost je v samostatné ásti v novaná územním disparitám (rozdíl m) kraje, kde je zpracováno a graficky vyjád eno posouzení vnit ních územních rozdíl kraje v socioekonomické úrovni, zachycení vývoje t chto rozdíl a relevantních vliv . Nedílnou sou ást analytické ásti tvo í zhodnocení napl ování v sou asné dob kon ícího programu rozvoje a posouzení reálných dopad jeho aktivit dopln né o zachycení dota ní podpory ze strany kraje. St žejní poznatky z analytické ásti koncentruje a shrnuje poslední bod analytické ásti, SWOT analýza, která ve stru ných výrocích zachycuje klí ové skute nosti o silných a slabých stránkách kraje a o p íležitostech a hrozbách p sobících na kraj zvn jšku.

10


A. PROFIL KRAJE Profil v cn navazuje na detailní analýzy provedené ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2016, která tvo ila analytický rámec Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2009, a hodnotí vývoj ve všech hlavních oblastech rozvoje. Struktura profilu byla mírn modifikována s ohledem na pot ebu aktualizace datové základny, dynamice vývoje v jednotlivých oblastech a vnit ní souvislosti jednotlivých ástí. Jádro p vodních analýz z stává v platnosti a pro detailní informace profil odkazuje na analytické pasáže p íslušných koncep ních dokument a do relevantních statistických výkaz . 1. CHARAKTERISTIKA KRAJE Jihomoravský kraj (rozloha 7 196 km2 , 1 147 146 obyvatel k 31. 12. 2008 podle p edb žných výsledk , 159 obyvatel/km2 ) se nachází na jihovýchod eské republiky, jako v tšina kraj R je p íhrani ním regionem, kde na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Niederösterreich a na jihovýchod se slovenskými kraji Trnavským a Tren ínským. Jihomoravský kraj sousedí od západu na východ s Jiho eským krajem, s krajem Vyso ina, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským krajem. Jihomoravský kraj zahrnuje území sedmi okres , a to Blansko, Brno-m sto, Brno-venkov, B eclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Na základ vyhlášky . 513/2006 Sb., kterou se m ní vyhláška . 564/2002 Sb., o stanovení území okres R, došlo s ú inností od 1. 1. 2007 ke zm n okresu u 26 obcí Jihomoravského kraje. Smyslem bylo slad ní území okres se správními obvody obcí s rozší enou p sobností. Do okresu Hodonín p ešla 1 obec, zbývajících 25 obcí p ešlo do okresu Brno-venkov. Jihomoravský kraj je tedy tvo en 673 obcemi, které jsou soust ed ny do 34 obvod obcí s pov eným obecním ú adem a do je p ekrývajících 21 obvod obcí s rozší enou p sobností (ORP Blansko, ORP Boskovice, ORP Brno, ORP B eclav, ORP Bu ovice, ORP Hodonín, ORP Hustope e, ORP Ivan ice, ORP Ku im, ORP Kyjov, ORP Mikulov, ORP Moravský Krumlov, ORP Poho elice, ORP Rosice, ORP Slavkov u Brna, ORP Šlapanice, ORP Tišnov, ORP Veselí nad Moravou, ORP Vyškov, ORP Znojmo, ORP Židlochovice). Správním centrem Jihomoravského kraje je druhé nejv tší m sto R, m sto Brno (370 592 obyvatel k 31. 12. 2008). Na území kraje se nachází celkem 49 obcí se statutem m sta, m sto Brno je statutárním m stem. Na m sto Brno navazuje významná suburbánní zóna (ve statistikách azena do nem stského (venkovského) prostoru, proto má kraj nižší podíl obyvatelstva ve m stech nežli R). Dojíž ku áste n zajiš uje rozši ující se ve ejný Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj je tvrtým nejlidnat jším krajem v rámci R, emuž pomáhá i jeho nadpr m rná rozloha ve srovnání s ostatními kraji R. D ležitou charakteristikou pro porovnání je hustota osídlení, kde Jihomoravský kraj pat í k nadpr m rn hust osídleným kraj m v R. Jihomoravský kraj není homogenním územím, regiony v rámci Jihomoravského kraje mají r zný druh osídlení, historií apod. (detailn ji je sídelní struktura zachycena ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje). Charakter krajiny ur uje poloha území ve dvou prvo adých evropských geologických soustavách, eské vyso in a Karpatech. Hranice mezi t mito soustavami probíhá Vyškovskou bránou, Brnem a severozápadním okrajem Dyjsko-svrateckého úvalu. V karpatské ásti kraje p evládají pahorkatiny v nadmo ské výšce 150 až 250 m n. m. Typické jsou pro n teplé klima a úrodné p dy (Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval), 11


které jsou základem pro p stování vinné révy. lenitost krajiny v karpatské ásti kraje zvyšují vrchoviny Pavlovských vrch (D vín 550 m n. m.), Ždánického lesa (U Slepice 437 m n. m.), Liten ické vrchoviny (Hradisko 518 m n. m.) a Ch ib (Bradlo 543 m n. m.). Území kraje leží v hlavním povodí eky Moravy, v tšina území kraje je však odvod ována jejím nejvýznamn jším pravostranným p ítokem, ekou Dyjí. Do ní odvádí vodu Jevišovka, Jihlava (se svými p ítoky Rokytnou a Oslavou), Svratka (Svitava, Litava), Trkmanka a Stupava/Kyjovka. Krajinu ástí í ních údolí zm nilo vybudování p ehradních nádrží – soustava t í p ehradních jezer Nové Mlýny, Vranovská p ehrada (ob na Dyji) a Brn nská p ehrada na Svratce. Bohatou historii Jihomoravského kraje dokládají zdejší archeologická nalezišt , zámky, hradní z íceniny, kostely a synagogy. V okolí m sta Slavkov u Brna leží bojišt napoleonských válek, kde se odehrála slavná bitva t í císa . Lidovou architekturu mohou návšt vníci poznat ve strážnickém skanzenu. Na území Jihomoravského kraje se udržují lidové slavnosti jako fašanky, hody, stav ní májí a jarmarky. Verbu k, mužský lidový tanec, je zapsán na seznam UNESCO. V regionu, který je znám vina skou tradicí, se nachází ada unikátních vina ských staveb, nap . Petrov-Plže. Dále bude popsáno v kapitole 4. Z celkové rozlohy kraje tvo í 60 % zem d lská p da, z níž p ipadá 83 % na ornou p du. Nejvyšší stupe zorn ní (podíl orné p dy na zem d lské) mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska zem d lství je Jihomoravský kraj zam en p edevším na obiloviny, epku a cukrovku. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic R. I když se Jihomoravský kraj ne adí mezi kraje s výrazným zalesn ním, nachází se zde velmi cen né lužní lesy (jižní ást) nebo naopak i oblasti s nadpr m rným zalesn ním (severní ást). V rámci živo išné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z p edních míst v chovu prasat a dr beže. Jistou roli sehrává i v oblasti rybníká ství, kde se producent Rybníká ství Poho elice adí mezi významné subjekty i v rámci celé R. Jihomoravský kraj pat í k region m s významným ekonomickým potenciálem. Hrubý domácí produkt v parit kupní síly p ipadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje v roce 2007 dosáhl 75,8 % pr m ru EU. Hlavními ekonomickými odv tvími jsou tržní služby a zpracovatelský pr mysl. Jihomoravský kraj se nachází na k ižovatce významných evropských dopravních tras. Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj d ležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvo í dálnice D1, D2, R52 (s pokra ováním jako komunikace první t ídy I/52) a I/43 (v malém úseku na okraji Brna se za azením mezi rychlostní komunikace). Centrum kraje m že nabídnout i ve ejné mezinárodní letišt Brno-Tu any. Ve m st Brn jsou lokalizovány nejd ležit jší instituce soudnictví v R. Brno je zárove významným veletržním m stem. M sto Brno má nadregionální význam pro vysoké školství, v du a výzkum, ímž je p itažlivé pro nové obory a znalostní ekonomiku. Jihomoravský kraj má v této oblasti konkuren ní výhodu, kterou m že dále rozvíjet a upev ovat. Celkov míra ekonomické aktivity nedosahuje pr m ru R. Dominujícím odv tvím je zpracovatelský pr mysl, který se na celkové hrubé p idané hodnot kraje podílí 24,4 %. Pr m rné mzdy v Jihomoravském kraji jsou podpr m rné ve srovnání s R. Míra registrované nezam stnanosti pat í k nejvyšším v R. V sou asnosti se dramaticky prom uje vlivem celosv tové ekonomické recese. Regionáln se míra registrované nezam stnanosti významn liší, nap íklad okresy Znojmo a Hodonín pat í dlouhodob k ekonomicky slabým, respektive strukturáln postiženým region m v rámci R. 12


V kraji nar stá po et obyvatel, využívajících napojení na kanalizaci s isti kou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné zne išt ní ásti vodních tok Moravy, Dyje a Svratky. Významnou sou ástí regionální spolupráce, podporovanou zejména ze strany Jihomoravského kraje, je vytvá ení mikroregion . Vznik mikroregion je d ležitým a pozitivním trendem pro spole né prosazování zájm a zám r zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích zm n ve všech obcích ur itého území. Zdravotní pé e v kraji je zabezpe ena jednak sítí 22 nemocnic s celkovým po tem 7 955 l žek (údaje za všechny resorty), ale i dostate ným po tem ostatních samostatných zdravotnických za ízení, samostatných ordinací léka a lékáren, pop ípad výdejen lék . K pozitiv m kraje pat í dostate ná sí p edškolních a školských za ízení. D ti v p edškolním v ku sv ují rodi e 630 mate ským školám, základní vzd lání poskytuje 474 základních škol, z nichž p evážná ást žák p echází na další studium do 146 st edních škol. Kraj má pouze 110 míst v jeslích a to zejména ve m st Brn . Sí škol v tšinou pokrývá požadavky na umíst ní d tí. Do budoucna bude sí školských za ízení d ležitým tématem v rozvoji Jihomoravského kraje. Snahou st edního a u ovského školství je zabezpe ení provázanosti nabídky st edního školství s pot ebami trhu práce. Na nadpr m rné vzd lanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl kvalitní systém vysokého školství. Pot ebné vzd lání poskytují student m ve ejné i soukromé vysoké školy, které jsou v drtivé v tšin lokalizované zejména v krajském m st Brn .

13


Obr. 1: Porovnání vybraných ukazatel Jihomoravského kraje v roce 2007 s celorepublikovým pr m rem Pramen: eský statistický ú ad (dále jen SÚ)

14


2. OBYVATELSTVO A SÍDLA 2.1 Vývoj a struktura obyvatelstva Na území Jihomoravského kraje žilo k 31. 12 2008 celkem 1 147 146 obyvatel, podíl žen v populaci iní 51,3 %. Po et obyvatel Jihomoravského kraje se od po átku roku 2008 zvýšil o 6 612 osob, což p edstavovalo p ír stek 5,8 osob na 1 000 obyvatel. Z okres Jihomoravského kraje se po et obyvatel zvýšil nejvýrazn ji v okrese Brno-venkov, a to jak v absolutním vyjád ení (o 2 004 osob) tak i v p epo tu na tisíc obyvatel (13,6 osob na 1 000 obyvatel). V okrese Hodonín bylo jako v jediném okrese kraje zaznamenáno snížení po tu obyvatel (o 26 osob).

Obr. 2: Srovnání vývoje po tu obyvatel v R, v Jihomoravském kraji a v m st Brn v letech 2001–2008 (2001=100) Pramen: SÚ, vlastní zpracování

Jihomoravský kraj pat í v rámci R ke kraj m s nejstarší populací, p edevším vlivem m sta Brna – zastoupení produktivní složky populace je nižší nežli pr m r R. Obyvatelstvo kraje, podobn jako v R, i nadále významn stárne. Již nyní p evažuje v JMK podíl složky poproduktivní populace nad složkou p edproduktivní. Pouze okresy Brno-venkov, Znojmo a B eclav mají vyšší podíl p edproduktivní složky nežli poproduktivní složky populace. Okres B eclav má nejvyšší podíl obyvatel v produktivní složce ze všech okres JMK. Tab. 1: Podíl (%) p edproduktivní, produktivní a poproduktivní složky obyvatelstva v okresech Jihomoravského kraje k 31. 12. 2007 v tom okresy Podíl obyvatel JMK Brno Brno ve v ku Blansko B eclav Hodonín Vyškov Znojmo m sto venkov 0–14 let 14,4 12,8 15,0 14,1 14,0 14,5 14,9 13,9 15–64 let 70,4 70,5 70,3 72,1 71,4 71,0 71,4 70,9 65 a více let 15,2 16,7 14,7 13,8 14,6 14,5 13,7 15,2 Pramen: Vybrané ukazatele podle okres v roce 2007, eský statistický ú ad Brno

15


Nad je dožití p i narození u muž v rámci R je mírn podpr m rná než v JMK (73,6 oproti 73,7 rok m), u žen pat í k nadpr m rným (80,3 let v JMK oproti 79,9 v R). Nad je dožití u žen je t etí nejvyšší po hlavním m st a po kraji Vyso ina. Vnitrokrajské rozdíly jsou nízké. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje vykazuje u muž okres Brno-m sto a u žen Brno-venkov. V Jihomoravském kraji je hrubá míra porodnosti (tj. živ narození na 1 000 obyvatel) podobná jako je pr m r eské republiky. Jihomoravský kraj pat í ke kraj m, kde je v roce 2007 druhá nejnižší hrubá míra úmrtnosti v rámci eské republiky. Z tohoto pohledu, v etn sou asné struktury, je demografická situace v p irozeném pohybu obyvatelstva (rození a umírání) v Jihomoravském kraji ve srovnání s eskou republikou nep íznivá. Vzhledem k výše popsanému lze o ekávat, že nár st hrubé míry porodnosti bude v Jihomoravském kraji asov kratším jevem nežli v R. Toto tvrzení m že být ovlivn no sou asnou ekonomickou recesí ve smyslu asového smršt ní pro zbylé kraje i R jako celek. V roce 2008 zem elo v Jihomoravském kraji 11 262 osob (5 677 muž , 5 585 žen), což bylo o 512 osob mén než v roce 2007. Hrubá míra úmrtnosti (p epo et po tu zem elých na 1 000 obyvatel) inila 9,8 zem elých na tisíc osob a byla mezi kraji druhá nejnižší (po kraji Vyso ina – 9,5 zem elých na 1 000 obyvatel) spolu s Karlovarským krajem. Z okres Jihomoravského kraje nejvíce lidí zem elo v Brn -m st (3 816 osob), což znamenalo i nejvyšší úrove úmrtnosti v relativním vyjád ení (10,3 zem elých na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,2 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktu e zem elých podle nej ast ji zastoupených p í in úmrtí první místo v kraji náleží nemocem ob hové soustavy, druhé místo nádorovým onemocn ním a na t etím míst v závislosti na pohlaví se st ídají vn jší p í iny úmrtí (poran ní, otravy apod.) u muž a nemoci dýchací soustavy u žen. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 vcelku výrazn poklesl po et s atk , v pr b hu roku 2008 bylo uzav eno 5 802 s atk , což znamenalo snížení o 458 s atk . V relativním vyjád ení (po et s atk na 1 000 obyvatel), které dosáhlo hodnoty 5,1 s atk na tisíc obyvatel, pat í Jihomoravskému kraji páté místo v R. U po tu rozvod byla situace prakticky stejná jako v roce 2007, došlo k 3 334 rozvod m. S ate nost, rozvodovost i potratovost v kraji pat í k pr m ru eské republiky. V imigraci pat í Jihomoravský kraj statisticky k mírnému nadpr m ru R. P esto hodnoty Prahy a jejího zázemí, v širším vymezení celého St edo eského kraje, jsou dvoj- až trojnásobné. V rámci moravských kraj pat í Jihomoravský kraj k imigra n nejatraktivn jším. Co do celkového p ír stku na 1 000 obyvatel pat í ale v porovnání v rámci R k podpr m rným kraj m. V Jihomoravském kraji je migra n atraktivní zejména okres Brno-venkov (suburbánní zóna m sta Brna). V území se projevuje polarizace. Do Jihomoravského kraje se v roce 2008 p ist hovalo 12 327 osob, po et p ist hovalých byl oproti roku 2007 výrazn nižší (4 556). Z celkového po tu p ist hovalých se 5 623 osob p ist hovalo ze zahrani í (o 5 053 mén než v roce 2007). Nejvíce p ist hovalých z ciziny pocházelo z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a z Mongolska. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2000 evidováno 16 813 cizinc , bez osob s platným azylem, v roce 2007 již tento po et byl 32 606 cizinc (2,9 % z populace, což je podpr m rná hodnota oproti R – 3,8 %). Mezi moravskými kraji je ale podíl cizinc na populaci nejvyšší. Z kraje se od po átku roku vyst hovalo 7 649 osob, po et vyst hovalých byl o 1 860 osob nižší než v roce 2007. Z celkového po tu vyst hovalých se 701 osob vyst hovalo za hranice republiky. V roce 2008 se po et obyvatel Jihomoravského kraje zvýšil o 6 612 osob, p irozený p ír stek obyvatelstva inil 1 934 osob. P ír stek obyvatelstva st hováním inil 4 678 osob, což tvo í cca 70 % podílu z celkového p ír stku obyvatelstva kraje. 16


Tab. 2: Demografické charakteristiky Jihomoravského kraje v letech 2001–2008 M icí Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 jednotka Pr m rný v k obyvatel celkem Na 1 000 obyvatel živ narození zem elí p ist hovalí vyst hovalí p irozený p ír stek p ír stek st hováním celkový p ír stek s atky rozvody potraty

2008

roky

39,2

39,5

39,8

40,0

40,3

40,5

40,6

*

‰ ‰ ‰ ‰ ‰

8,5 10,3 4,9 6,2 -1,8

9,0 10,6 7,4 8,1 -1,7

8,9 10,8 10,1 7,6 -1,8

9,5 10,3 9,5 8,1 -0,8

9,9 10,7 8,4 7,5 -0,8

10,2 10,3 9,0 6,9 -0,1

10,9 10,4 14,9 8,4 0,5

11,5 9,8 10,8 6,7 1,7

‰

-1,3

-0,7

2,5

1,4

0,9

2,1

6,5

4,1

‰ ‰ ‰ ‰

-3,1 5,0 2,8 3,8

-2,4 5,0 2,8 3,7

0,7 4,9 2,8 3,7

0,6 5,0 2,9 3,5

0,1 5,0 2,8 3,4

1,9 5,2 2,7 3,5

7,0 5,5 3,0 3,6

5,8 * * *

Pramen: SÚ, * data budou dopln na po vydání Statistické ro enky JMK za rok 2009.

10000 8000 6000 4000 2000 0 -2000 -4000 2001

2002

2003

P irozený p ír stek

2004

2005

Migra ní saldo

2006

2007

2008

Celkový p ír stek

Obr. 3: Vývoj pohybu obyvatelstva Jihomoravského kraje v letech 2001–2008 Pramen: SÚ, vlastní zpracování

Co do národnostního složení je sou asný Jihomoravský kraj pom rn homogenní (národnost eská, moravská a slezská je brána jako spole ná jednotka). Ve statistikách národnostní struktury není vykazován význam romské národnosti, nebo se tito lidé hlásí k národnosti v tšinové populace. Význam Rom nem že být ale zanedbán. Významn jší národností menšiny se nachází v p íhrani í a ve m st Brn a okrese Brno-venkov – Slováci a Ukrajinci. Podíl Vietnamc , Mongol je v rámci celkové populace malý a rovnom rný, pouze se objevuje vyšší koncentrace Mongol na Blanensku. 17


Jihomoravský kraj t ží ze své vzd lávací soustavy a získává kvalifikované obyvatelstvo. Vzd lanostní struktura odpovídá R, je diferencovaná dle velikostních kategorií obcí. Religiózní struktura je rovn ž homogenní, oproti R mírn nadpr m rná p edevším v okresech B eclav a Hodonín. Nejvíce v ících se hlásí k ímskokatolické církvi. Sou ástí kapitoly jsou grafické a mapové p ílohy – jedná se o v kové složení v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2007 (viz p íloha 7), kde je patrný druhý demografický p echod u ro ník narozených v devadesátých letech minulého století, až do poloviny sou asného desetiletí. A zárove je zde již patrný r st po tu narozených d tí, viz dále kapitola školství. 2.2 Osídlení Charakter osídlení Jihomoravského kraje je v posledních letech stabilní. Pom rn vysoký podíl obyvatelstva žije v menších velikostních kategoriích obcí. Jsou zde však významné eskomoravské vrchovin a v nížinách, zejména rozdíly mezi osídlením na v Dolnomoravském úvalu. Znojemsko doplatilo ve své sídelní struktu e na odsun n meckého obyvatelstva po druhé sv tové válce. V následné vln dosídlování nenastala obnova zdejších vesnic, což se dodnes, p edevším u starší a st ední generace, projevuje nižším vztahem lidí k vlastní obci a k okolí. Uvedené dokládá p íloha 2. – Index rozdrobenosti sídelní struktury. Významným problémem Brn nské sídelní aglomerace je proces suburbanizace, který však ovliv uje celý region díky silné dominanci m sta Brna. M sto Brno a jeho suburbánní zóna, ba i d íve regiony v blízkém zázemí, se významn integrují a tvo í funk ní celek (okres Brnom sto, Brno-venkov mimo ORP Tišnov a Ivan ice, ORP Blansko, z okresu Vyškov minimáln ORP Slavkov u Brna). V uvedené zón se dynamicky rozvíjí i další funkce území – pracovní a obslužná funkce. Nejvýznamn jší nár st individuální bytové výstavby v letech 2002–2006 zaznamenal okres B eclav, který je z pohledu celorepublikového nadpr m rný. Individuální výstavba v kraji byla pr m rná ve srovnání v R. Podpr m rný zájem o individuální výstavbu zaznamenaly správní obvody obcí s rozší enou p sobností (SO ORP) Vyškov, Blansko a Moravský Krumlov a samoz ejm Brno. P esn opa né efekty u SO ORP lze sledovat u ve ejné bytové výstavby v území, krom Brna (dáno velikostí a finan ní neúnosností pro ve ejný sektor). Podle výsledk ze zpracování statistických výkaz o vodovodech a kanalizacích za rok 2008, bylo v Jihomoravském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovod 96,1 % obyvatel. Délka vodovodní sít v Jihomoravském kraji se proti roku p edchozímu prodloužila o 242 km a dosáhla 7,1 tisíc kilometr . Meziro n p ibylo 8,8 tisíc vodovodních p ípojek. V roce 2008 žilo v Jihomoravském kraji v domech s napojením na kanalizaci odpadních vod 87,2 % z celkového po tu obyvatel. Meziro n se tento podíl zvýšil o 0,7 procentních bod . V domech napojených na kanalizaci ústící do istírny odpadních vod žilo 929 tisíc osob, což je o 21,2 tisíc osob více proti roku p edchozímu. Délka kanaliza ní sít se meziro n prodloužila o 138 km a v roce 2008 dosáhla 4 529 km. V roce 2008 dosahovala celková kapacita 197 jihomoravských istíren odpadních vod tém 329 tisíc m 3 /den. P evažujícím zp sobem zneškodn ní kal z istíren je kompostování. ¨ Jihomoravský kraj má v oblasti technické infrastruktury zpracovanou velmi podrobnou koncepci – Plán rozvoje vodovod a kanalizací, kterou pr b žn aktualizuje. Technická infrastruktura, ale i bytový a domovní fond, jsou nejpal iv jším problémem v okrese Znojmo, což souvisí s historií tohoto území. 18


Jihomoravský kraj má vypracovaný systém krizového ízení, který je funk ní. Nejrizikov jšími událostmi na území kraje, z hlediska jejich etnosti a významu, lze ozna it povodn a lesní požáry (do budoucna požáry obecn , budou-li potvrzeny etn jší období sucha i v zem d lské krajin ). Povodn se týkají obyvatelstva a sídel na horních tocích (nap . bleskové povodn ), i na dolních tocích velkých ek v kraji (spodní voda, záplavová území apod.). Nap ímení tok a odvodn ní polí urychlilo odtok vody z krajiny.

19


3. HOSPODÁ STVÍ V období 2003–2007 se podílel HDP Jihomoravského kraje na celkovém HDP R pr m rn hodnotou 10,2 %. V roce 2007 dosahoval podíl JMK na tvorb celorepublikového HDP 10,3 %, což byla t etí nejvyšší hodnota ze všech kraj eské republiky a tato hodnota odpovídala podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva kraje na ekonomicky aktivním obyvatelstvu eské republiky. Ve sledovaném období JMK z stává na t etím p ípadn tvrtém míst co do podílu na tvorb celorepublikového HDP. První pozici zaujímá Hl. m. Praha, druhou pozici St edo eský kraj a v letech 2005 a 2006 t etí pozici obsazuje Moravskoslezský kraj. Tab. 3: Velikost HDP v krajích eské republiky v p epo tu na obyvatele v roce 2007 HDP na 1 obyvatele Celkem R, kraje na zam stnance (mil. K ) HDP celkem HDP celkem HDP celkem 1) (K ) (EURO) (PPS ) (K ) eská republika Hl. m. Praha St edo eský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký Královéhradecký Plze ský Jiho eský Zlínský Vyso ina Liberecký Pardubický Olomoucký Karlovarský

3 530 249

341 989

12 317

20 165

828 260

848 435 382 657 362 044 358 031 227 709 160 462 179 545 189 516 167 186 147 554 120 893 147 940 164 655 73 624

709 125 322 364 318 863 286 580 275 837 291 472 322 162 300 158 283 366 287 879 279 775 290 693 257 069 240 901

25 539 11 610 11 484 10 321 9 934 10 497 11 603 10 810 10 205 10 368 10 076 10 469 9 258 8 676

41 813 19 008 18 801 16 898 16 264 17 186 18 996 17 699 16 708 16 975 16 497 17 140 15 158 14 204

1 217 770 850 283 787 231 769 166 764 955 753 383 742 932 739 844 724 115 720 904 714 615 708 531 662 840 615 104

Pramen: SÚ. Údaje o HDP za rok 2008 budou dostupné až ve t etím tvrtletí roku 2009. 1) PPS - jednotka pro m ení kupní síly

Vztáhneme-li HDP na 1 obyvatele v K nebo v Euro, pak se JMK umístil na t etí pozici. Na první pozici se umístila op t Hl. m. Praha, která je však specifická a její HDP na 1 obyvatele je více než dvojnásobné a na druhé pozici se umístil rovn ž St edo eský kraj. V roce 2003 dosahovala výše HDP na 1 obyvatele v JMK 234 532 K (7 365 Euro) a v roce 2007 tato hodnota dosahovala 318 863 K (11 484 Euro). Ve sledovaných letech je tak patrný vzr stající trend. Z výše provedené díl í analýzy lze konstatovat, že ve sledovaném období lze JMK adit mezi t i nejvíce dynamicky se rozvíjející kraje eské republiky. K 31. 12. 2008 bylo v registru ekonomických subjekt evidováno 276 783 tis. subjekt se sídlem v Jihomoravském kraji, což p edstavuje tém 11 % subjekt z celorepublikového registru. Více než dv p tiny všech subjekt v kraji bylo registrováno v Brn -m st , nejmén subjekt je zaregistrováno v okrese Vyškov. P ibližn 70 % registru tvo í soukromí podnikatelé – fyzické osoby (200,3 tis.). Další informace jsou uvedeny v tab. 4.

20


V Jihomoravském kraji je dlouhodob registrováno okolo 30 firem s po tem zam stnanc 1 000 a více, p ibližn dvojnásobný je po et jednotek spadajících o jednu kategorii níže, tedy s po tem zam stnanc 500 až 999. Velmi d ležitou a zárove specifickou skupinou podnik nejen v JMK, ale v celé R jsou rodinné firmy, které jsou založeny na rodinných vazbách, díky nimž jsou podstatn flexibiln jší, což by jim mohlo pomoci p ekonat sou asnou ekonomickou krizi. V této dob zatím neexistují p esná statistická data o jejich po tu, ale dle expertních odhad a vlastních šet ení VUT Brno se dá odhadovat celkový po et rodinných firem v JMK v rozmezí 80 000– 110 000. Rodinné firmy dosahují nej ast ji velikosti mikropodniku (do 10 zam stnanc a do 2 mil. Euro ro ního obratu). Tab. 4: Po ty jednotek v registru ekonomických subjekt podle územního len ní a vybraných právních forem k 31. 12. 2008 Soukromí Obchodní Celkem St. podnikatelé spole nosti DružpodKraj z toho stva z toho niky Abs. v% celkem zapsan celkem a. s. í v OR Hl. m. Praha 471 183 18,46 276 747 3 940 116 651 10 032 6 118 143 St edo eský 293 024 11,48 222 825 2 190 26 065 1 385 1 037 47 Jiho eský 151 989 5,96 114 979 850 13 098 771 731 20 Plze ský 136 698 5,36 98 182 825 12 353 679 505 14 Karlovarský 80 802 3,17 57 080 662 7 743 290 159 19 Ústecký 175 521 6,88 129 110 1 748 15 818 871 487 46 Liberecký 114 491 4,49 88 642 871 9 869 494 406 25 Královéhradecký 130 544 5,12 100 624 767 10 974 797 598 31 Pardubický 109 524 4,29 83 459 746 8 840 573 455 22 Vyso ina 101 703 3,98 77 505 468 7 127 452 558 8 Jihomoravský 276 783 10,85 200 238 2 027 37 463 2 769 1 904 70 Olomoucký 135 028 5,29 105 984 529 10 447 765 578 21 Zlínský 134 373 5,27 104 877 683 12 840 818 310 14 Moravskoslezský 240 486 9,42 184 764 1 193 22 021 2 004 1 492 46 R 2 552 149 100,00 1 845 016 17 499 311 309 22 700 15 338 526 Pramen: SÚ

V hospodá ství Jihomoravského kraje tradi n silné zem d lství pomalu ztrácí na významu a v krajském porovnání se již dostalo na pr m rnou úrove R (z pohledu zam stnanosti i na podílu HDP kraje). Naopak jednotlivé oblasti pr myslu (zejména zpracovatelský pr mysl) a stavebnictví postupem let posílily a dnes jsou d ležitým zdrojem zam stnanosti v celém kraji. Nejv tší r st ale zaznamenala oblast služeb a obchodu, což bylo dáno jejím výrazným deficitem v minulých letech. K tomu se p idala v posledních letech stále více podporovaná v da a výzkum a jeho aplikace do soukromého sektoru a také rozvoj finan ních a poradenských služeb zejména v krajském m st Brn . 3.1 Charakteristika hlavních hospodá ských odv tví Zem d lství a lesnictví Zem d lství Jihomoravského kraje je charakteristické p íznivými p írodními podmínkami pro zem d lskou výrobu. Vysoký produk ní potenciál (úrodnost) p d kraje lze odvodit z 21


nadpr m rné ú ední ceny zem d lské p dy, její vysoké bonity, za azením p d do nejúrodn jších zem d lských výrobních oblastí i nízkou vým rou zem d lské p dy spadající do tzv. LFA oblastí, tj. oblastí s nep íznivými podmínkami pro zem d lství vymezených pro pot eby SZP EU. Jihomoravský kraj má nejnižší podíl zem d lské p dy v LFA v rámci všech R. P íznivé p írodní podmínky pro zem d lství se odrážejí v nadpr m rném podílu kraj zem d lské p dy na celkovém p dním fondu, nejvyšším zorn ní a naopak nejnižším zatravn ní (po hlavním m st Praha) v R. Podíl zem d lství a rybolovu se na celkové hrubé p idané hodnot (HPH) kraje stále snižuje a v roce 2007 již klesl pod 3 %. Tento zdánliv nízký podíl bývá p í inou nekomplexního vnímání zem d lské ekonomiky, nebo na zem d lství je navázán zpracovatelský pr mysl (tzv. agrobyznys), ur ité služby a obchod. Pokles po tu pracovník se v posledním období (2005–2007) zastavil a lze jej ozna it za stabilizovaný, p i emž v zem d lství Jihomoravského kraje pracuje nejvyšší po et pracovník zem d lského sektoru R (dle kraj ). Nej ast jším zam ením výroby zem d lských subjekt kraje je tzv. kombinovaná výroba (rostlinná i živo išná výroba), v níž je p evládající živo išná výroba vytvá ející významn jší podíl HPH zem d lství kraje. Z p stovaných plodin dominovaly v roce 2007 obiloviny, zaseté tém na 70 % orné p dy (nejvíce v R), z nichž nejv tší rozlohu zaujímala pšenice, je men a kuku ice na zrno. Technické plodiny v ele s epkou byly zasety na 15 % rozlohy orné p dy. Celorepublikový význam má p stování vinné révy, p i emž rozloha jihomoravských vinic p edstavuje více než 9/10 celkové rozlohy vinic v R, a i p es stále oslabující tendence sektor ovocná ství. V živo išné výrob došlo i v posledním období k snížení intenzity chovu a poklesu po tu chovaného skotu, krav (o 5 %) a prasat (o 20 %), zatímco vzrostly po ty chovaných ovcí (o 70 %) a koní. Z celorepublikového pohledu má stále význam chov prasat a dr beže, pohybující se kolem 15% hranice podílu t chto chovaných zví at v R. Po et chovaného skotu, krav a ovcí je v kraji velmi nízký. Specifikem Jihomoravského kraje je vyšší po et zem d lských subjekt , než je tomu v ostatních krajích R. Tento stav byl zp soben zejména vyšším zájmem jihomoravských zem d lc o p du pro soukromé podnikání. Dalším d vodem jsou speciální zem d lské innosti, jako je vinohradnictví, ovocná ství a p ípadn zeliná ství, p i emž ovocná ství v JMK má nejv tší podíl ovocných výsadeb z celé eské republiky (plochu nad 1 000 ha zaujímají jablon , meru ky a broskvon – rozhodující význam v ploše intenzivních sad a v produkci ovoce mají okresy B eclav, Hodonín a Znojmo); zeliná ství je provozováno více mén bodov . Závažným nedostatkem je velmi omezená možnost zpracovat pr myslové ovoce a zeleninu zpracovatelským pr myslem, který v JMK prakticky neexistuje. Speciálním problémem eské republiky a zvlášt Jihomoravského kraje je extrémn duální struktura zem d lských subjekt , v rámci které 5 % nejv tších subjekt obhospoda uje 80 % zem d lské p dy kraje. Soukromí zem d lci (PFO) obhospoda ují p ibližn 20 % zem d lské p dy, zatímco 80 % zem d lské p dy obhospoda ují podniky právnických osob (PPO). Tato procentuální diferenciace je v kraji ješt výrazn jší než v celé R. Obdobn jako v celé R p sobí zem d lským subjekt m kraje problémy nedo ešené restituce a vysoké procento pronajaté p dy, na nichž zem d lské subjekty hospoda í. Jediným významným producentem ryb v Jihomoravském kraji je Rybníká ství Poho elice, adící se mezi p ední producenty ryb v rámci R. Hospoda í na 1 614 ha rybník , které jsou situovány p edevším na B eclavsku a Znojemsku. Lesnictví hraje významn jší roli ve vyšších oblastech severní ásti Jihomoravského kraje. Z hlediska lesního hospoda ení má dominantní úlohu v Jihomoravském kraji stát, nebo 22


vlastní 72 % les kraje. Tak ka 70 % les náleží do skupiny les s hospodá ským ú elem a 30 % p ipadá na lesy zvláštního ur ení. P estože v roce 2006 zaznamenala t žba d eva v porovnání s rokem p edchozím výrazný nár st, v roce 2007 nedosáhla stejných hodnot a snížila se na 900 tis. m3 . Velikost každoro n zalesn né plochy se od roku 2005 pohybuje p ibližn o vým e 1 600 ha. V souvislosti s t žbou d eva je nutno zmínit nep im en nízkou úrove zpracování d eva a d eva ských výrobk v R i v kraji. Pr mysl V Jihomoravském kraji v roce 2008 sídlilo celkem 286 pr myslových podnik se 100 a více zam stnanci. Tímto po tem se Jihomoravský kraj adí mezi kraji na první místo v eské republice (11,1 % z republikového po tu). Tém 95 % podnik p sobilo ve zpracovatelském pr myslu, p i emž skoro polovina z nich p sobila ve t ech nejvýznamn jších oborech v kraji – obor výroby a oprav stroj a za ízení jinde neuvedených (54 podnik ), výroby základních kov , hutních a kovod lných výrobk (42 podnik ) a výroby elektrických a optických p ístroj a za ízení (38 podnik ). Pr myslové podniky zam stnávaly 82,0 tisíc zam stnanc (p epo tené osoby), což byl tvrtý nejvyšší po et mezi kraji, pr m rný eviden ní po et zam stnanc se proti roku 2007 snížil o 2,8 tis. osob, tj. o 3,3 %. Pr m rná m sí ní mzda dosáhla v t chto podnicích ástky 21 914 K , proti roku 2007 se zvýšila o 2 006 K , mezi ostatními kraji svou výší sice zaujímá až deváté místo, ovšem relativní nár st o 10,1 % byl druhý nejvyšší (po Hl. m. Praze). Nejvyšší pr m rné výd lky v Jihomoravském kraji vykazovaly pr myslové podniky, jejichž oborem je t žba nerostných surovin (30 063 K m sí n ), dále podniky v oblasti výroby ostatních nekovových minerálních výrobk (28 137 K ) a v oblasti výroby a rozvodu elekt iny, plynu a vody (24 171 K ). Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb pr myslové povahy dosáhly hodnoty více než 191 mld. K a proti hodnot roku 2007 jejich objem poklesl o 5,8 mld. K , tj. o 2,9 %. Nejvýrazn jší pokles t chto tržeb byl zaznamenán v podnicích za azených jako zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený (nap . výroba nábytku, klenot , sportovních pot eb) – pokles tržeb o 59,7 % a v podnicích zabývajících se zpracováním d eva a výrobou d ev ných výrobk byl pokles tržeb o 21,8 %. Naopak k nejvyššímu nár stu t chto tržeb došlo v podnicích zabývajícími se výrobou chemických látek, p ípravk , lé iv a chemických vláken (o 17,5 %) a v podnicích vyráb jících vlákninu, papír a výrobky z papíru (o 11,6 %). V p epo tu tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb pr myslové povahy na jednoho zam stnance se adil Jihomoravský kraj na osmé místo v eské republice. S nástupem sou asné ekonomické krize a výrazného poklesu HDP na konci roku 2008 se dá p edpokládat výrazné zm ny nejenom ve struktu e pr myslu, ale i ve stavebnictví i službách v dalších 2–3 letech. Jist dojde k celkovému poklesu po tu podnik , jejich tržeb i celkové zam stnanosti. Rozsah t chto zm n se nyní nedá ani p íliš odhadovat, ale je p edpoklad, že budou nejenom v Jihomoravském kraji ale i jinde v R velmi významné. Stavebnictví V roce 2008 bylo v eské republice 2 446 podnik s 20 a více zam stnanci, jejichž hlavní innost byla zam ena na stavební výrobu. Z tohoto po tu m lo 299 subjekt (12,2 %) sídlo na území Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání tak i nadále na Jihomoravský kraj p ipadal druhý nejv tší po et t chto podnik po Hlavním m st Praze (373). P evážná v tšina 23


stavebních podnik v kraji byla evidována v Brn -m st (148 podnik tvo ilo 49,5 % krajského po tu). Oproti roku 2007 vzrostl po et stavebních podnik s 20 a více zam stnanci se sídlem na území kraje o 3 subjekty. Ke konci roku 2008 dosáhly stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) i základní stavební výroba (ZSV) v Jihomoravském kraji nadpr m rného tempa r stu, p estože meziro ní nár st byl ve srovnání s rokem 2007 o n co nižší. V roce 2008 vzrostl objem stavebních prací podle dodavatelských smluv meziro n o 8,9 % a základní stavební výroba se zvýšila o 8,7 %. Ve sledovaném období si Jihomoravský kraj p ipsal tradi n druhý nejvyšší objem stavebních prací po Hlavním m st Praze. Ze stavebních prací „S“ (68 674 mil. K ) bylo ve sledovaném období v Jihomoravském kraji 95,1 % provedeno v tuzemsku. Tuzemské stavební práce vzrostly v kraji meziro n o 11,9 % a z jejich celkového objemu (65 325 mil. K ) p ipadlo 93,2 % na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Na tomto typu výstavby se podílelo hodnotou 27 831 mil. K pozemní stavitelství, u n hož však došlo meziro n k poklesu o 4,4 %. Stavební práce „S“ zaznamenaly meziro ní nár st ve všech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v okrese Znojmo o 34,1 %). V absolutním vyjád ení p ipadl nejvyšší objem prací „S“ i ZSV na Brnom sto. Základní stavební výroba vzrostla meziro n rovn ž ve všech okresech Jihomoravského kraje, a to p edevším op t v okrese Znojmo (o 18,7 %). V mezikrajském srovnání zam stnávaly sledované stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší po et zam stnanc , a to po Hlavním m st Praze. Pr m rný eviden ní po et zam stnanc , který inil 22 478 fyzických osob, vzrostl meziro n o 0,5 %. Jihomoravský kraj se tak za adil mezi ty i kraje v R s meziro ním nár stem zam stnanc . Naproti tomu pr m rná mzda vzrostla ve všech krajích R. V Jihomoravském kraji inila pr m rná mzda zam stnanc sledovaných stavebních podnik 25 189 K , tedy o 11,9 % více než v roce 2007. Vzhledem k vysokému po tu podnik v Brn -m st p ipadá na tento okres také nejvíce pracovník (65,9 % z celkového po tu zam stnanc v kraji). Nár st produktivity práce byl meziro n zaznamenán u v tšiny kraj . V Jihomoravském kraji vzrostla produktivita práce z prací „S“ o 8,3 % a ze ZSV o 8,2 %. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ pat ilo Jihomoravskému kraji prvenství mezi kraji a produktivitou práce ze ZSV se za adil na t etí místo. Celkov lze íci, že stavebnictví JMK v letech 2002–2008 vzr stá, což je patrné ze zvyšujícího se po tu stavební práce dle dodavatelských smluv, zam stnanc i mezd (viz tab. 5). Stavebnictví jako celek tak p edstavuje d ležitý a dynamicky se rozvíjející sektor hospodá ství, hrající v ekonomice Jihomoravského kraje podstatnou roli. Tab. 5: Vybrané ukazatele Jihomoravského kraje – stavebnictví 2002 2003 2004 2005 Pr m rný po et podnik 1) 279 275 298 310 Stavební práce podle dodavatelských smluv (mil. 28 813 32 972 35 568 38 203 K b. c.)1) Základní stavební výroba 19 579 22 404 26 677 29 914 (mil. K b. c. )1) Pr m rný eviden ní po et 20 265 19 631 20 127 20 252 zam stnanc - fyzické osoby1) Pr m rná hrubá m sí ní mzda 14 745 15 930 16 937 17 668 - fyzické osoby (K )1) 2) Vydaná stavební povolení 16 612 18 314 20 344 19 735 1)

podniky s 20 a více zam stnanci se sídlem v kraji

24

2006 308

2007 296

2008 299

53 522

63 070

68 674

37 950

41 681

45 324

22 556

22 366

22 478

20 546

22 503

25 189

18 227

15 028

15 256


2)

od roku 2007 zm na názvu – stavební ohlášení a povolení Pramen: SÚ

Obchod a služby Obchod a služby jsou nejvýznamn jší sou ástí hospodá ství kraje. Zam stnávají výraznou v tšinu ekonomicky aktivního obyvatelstva a tvo í více než 60 % hrubé p idané hodnoty kraje. Obchodní aktivity a služby jsou lokalizovány v úzké vazb na velikost sídel a jejich obslužnou funkci. Charakteristická je silná dominance m sta Brna. Brno je druhou nejv tší koncentrací a nadregionálním centrem nadstandardních tržních, resp. strategických služeb v rámci R. Významný je potenciál Brna v oblasti informa ních a komunika ních technologií, p edstavovaných velkým množstvím malých a st edních firem. Navzdory výhodné dopravní poloze mají logistické služby (služby vztažené k p eprav , sdružování, skladování, manipulaci, balení nebo distribuci zboží jakož i pomocné a poradenské služby s nimi spojené vykonávané jedním druhem dopravy nebo multimodáln ), stále pouze regionální charakter, nap . logistické centrum SAD Hodonín se sídlem v CTPark Brno South i p ipravované logistické centrum B eclav. Nejvýznamn jší sou ástí kategorie obchod a služby jsou tzv. tržní služby, které p edstavují nap íklad služby právní, da ové, architektonické, ú etní, reklamní nebo inženýrské. V t chto oblastech je kopírován vývoj v ostatních službách, kdy poslední 2–3 roky jejich obraty a ceny neustále rostly. V roce 2008 se index cen a obrat tržních služeb op t zvýšil, nicmén tržby v maloobchod , ubytování a stravování a dalších službách mírn poklesly. Významná je role m sta Brna v oblasti veletrh a výstavnictví, kde spole nost Brn nské veletrhy a výstavy po ádá velké množství veletrh a souvisejících akcí celoevropského významu. Infrastruktura pro rozvoj podnikání a inovací Z pohledu podpory podnikání, zejména na za átku a v pr b hu této dekády, se budovaly podnikatelské zóny, které jsou typickým komplexním p edstavitelem infrastruktury, napomáhající ekonomickému r stu kraje, resp. region obecn . V Jihomoravském kraji jsou podnikatelské zóny v tší velikosti tém ve všech okresních m stech, z dalších m st lze zmínit Mikulov, Ku im i Poho elice. Zejména v souvislosti se snahou o využití brownfields vznikly drobné podnikatelské zóny i v sídlech menších. Významnou aktivitou napomáhající rozvoji konkurenceschopnosti jsou územní seskupení vzájemn propojených (hlavn oborov ) podnik , tzv. klastry. Tato iniciativa je posledních n kolik let podporována Evropskou unií, R i Jihomoravským krajem. V roce 2008 se na území JMK nacházely t i založené klastry a u dalších ty bylo ukon eno mapování jejich p ípadné lokalizace a p ípadných typ firem (viz tab. 6). Otázkou však z stává reálné napl ování cíl klastru. Tab. 6: Klastry a jejich p íprava v Jihomoravském kraji v roce 2008 Název klastru

Fáze

Water Treatement Aliance

založený

Klastr eských nábytká CEITEC klastr Wine science Cluster

založený založený ukon eno mapování

25

Zam ení klastru Forma biotechnologie, z. s. p. o. vodárenské technologie výroba nábytku družstvo bioinformatika z. s. p. o. vina ství -


Název klastru Klastr eského leteckého pr myslu Od vní výrobky s vyšší p idanou hodnotou Mikroelektronický klastr

Fáze ukon eno mapování

Zam ení klastru letectví

Forma -

ukon eno mapování

od vní pr mysl

-

ukon eno mapování

mikroelektronika

-

Pramen: Zemanová I.: Rozvoj klastr v eské republice a ve Francii, Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, 2008 (diplomová práce)

Moderní formu podpory malého a st edního podnikání p edstavují podnikatelské inkubátory. Inkuba ní aktivity v Jihomoravském kraji jsou ve srovnání s dalšími kraji siln nadpr m rné. V Brn fungují ty i inkubátory z celkových 13 v celé eské republice, a to: − Technologický inkubátor VUT provozovaný Jihomoravským inova ním centrem (JIC) ve spolupráci s Vysokým u ením technickým (VUT). − Technologický inkubátor II (TI II) provozovaný JIC ve spolupráci s VUT. − Podnikatelský inkubátor Brno-Jih provozovaný Výzkumným ústavem stavebních hmot (VÚSH a.s.). − Biotechnologický inkubátor INBIT provozovaný JIC ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Základní charakteristiky brn nských podnikatelských inkubátor p ibližuje tab. 7. Tab. 7: Parametry podnikatelských inkubátor v Brn Parametry TI VUT TI II Plocha k pronájmu (m2) 810 1 500 Max. délka podpory (roky) 3-5 3-5 Zahájení innosti 09/03 01/08 Rozpo et na rozjezd (mil. K )** 30 85 P ijaté dotace na rozjezd (mil. K ) 20 63 Kapacita inkubátoru Cca 35 ** Aktuální po et inkubovaných firem 27 Po et dosud inkubovaných firem 46

INBIT 1 500 3-5 11/08 * * 20 -

Brno-Jih 455 3 06/07 29 14,5 10 7 7

* bude uvedeno po vyhodnocení projektu po zprovozn ní ** možnost inkubace bez využití prostor v inkubátoru (firma využívá pouze poradenské a jiné služby), Pramen: http://www.inovace.cz/redakce/tema-mesice/podnikatelske-inkubatory--lihne-nadejnych-firem/seznaminkubatoru/

Z hlediska podpory podnikání a inovací v Jihomoravském kraji je zásadní existence Regionální inova ní strategie 3 (v letech 2009–2013 je realizována již t etí navazující strategie tohoto typu). Na základ této strategie jsou koordinovány, podporovány a realizovaný r zné aktivity na podporu inovací v regionu. Export Objem vývozu zboží v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2008 hodnoty 174,3 mld. K . V porovnání s rokem 2007 se objem vývozu tém nezm nil. Po p edchozím pravidelném nár stu tak došlo ke stagnaci a vzhledem k sou asné ekonomické situaci lze v roce 2009 o ekávat propad. Na celkovém objemu vývozu zboží eské republiky se kraj podílí mírn nad 26


7 %. Vývoj dynamiky vývozu Jihomoravského kraje, komparaci s celou p ináší tab. 8.

eskou republikou

Tab. 8: Vývoj vývozu z JMK a R v letech 2005–2008 (v mil. K , b žné ceny) 2005 2006 2007 JMK 134 226 152 279 174 210 R celkem 1 868 566 2 144 005 2 479 234 Podíl JMK na vývozu R 7,2% 7,1 % 7,0 % Meziro ní zm na vývozu JMK 101,8% 113,4 % 115,5 % Meziro ní zm na vývozu R 108,5 % 114,7 % 115,5 %

2008 174 268 2 468 078 7,1 % 100,0 % 99,6 %

Pramen: SÚ

Celkovým objemem vývozu zboží (resp. podílem kraje na celkovém vývozu) se Jihomoravský kraj umístil v roce 2008 na 5. míst mezi ostatními kraji (viz tab. 9). Dynamikou vývoje vývozu zboží se Jihomoravský kraj adil na šesté místo v rámci eské republiky. V mezikrajském srovnání v hodnot vývozu zboží na jednoho obyvatele dosáhl Jihomoravský kraj 152,4 tis. K na obyvatele, což za adilo kraj až na 12. místo. Tab. 9:Vývoz zboží podle kraj v roce 2008

NUTS 3 – kraje

R Celkem Hlavní m sto Praha St edo eský kraj Jiho eský kraj Plze ský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vyso ina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Hodnota Celková Po adí Podíl kraje Po adí vývozu hodnota Index kraje podle na vývozu kraje podle p epo tena vývozu 2008/2007 p epo tu celkem velikosti na 1 (%) zboží (mil. na 1 (%) podílu obyvatele K ) obyvatele (tis. K ) 2 468 078 99,6 100 236,6 137 024 92,0 5,1 7 102,9 14. 496 549 95,8 19,3 1. 390,8 2. 102 589 99,5 4,1 9. – 10. 160,9 11. 219 143 106,5 9,5 3. 412,2 1. 53 913 94,3 2,1 14. 164,8 10. 156 658 101,4 6,4 6. 190,4 8. 100 699 89,0 3,6 13. 205,7 5. 103 220 95,7 4,0 11. 178,5 9. 191 646 98,5 7,7 4. 367,5 3. 106 559 94,1 4,1 9. – 10. 195,0 7. 174 210 100,0 7,1 152,4 5. 12. 94 648 102,2 3,9 12. 150,7 13. 120 726 97,4 4,8 8. 199,0 6. 250 339 103,7 10,5 2. 207,7 4.

Pramen: SÚ

Vývoz zboží je v Jihomoravském kraji reprezentován mnoha obory (viz tab. 10). 15 nejpo etn ji zastoupených t íd výrobk tvo ilo 44,1 % z celkového vývozu zboží kraje. Nejvyšší podíl m l export produkce elektrických p ístroj ke spínání elektrických obvod (5,1 %), výrobk ze základních kov (4,2 %) a také to ivé stroje elektrické a jejich díly (3,7 %) a telekomunika ní za ízení a díly, p íslušenství televizí s 3,6 %. Již tradi n zaujal kraj Jihomoravský nejvýznamn jší postavení ve vývozu traktor (89 %) z eské republiky. Druhý nejvyšší podíl z exportu R (55,8 %) tvo ily jiné textilní tkaniny (ne bavln né, z vláken

27


um lých) a t etí nejvýznamn jší vývoz kraje p edstavovaly speciální p íze a speciální textilní materiály (tj. 42,5 % z celkového vývozu R). Tab. 10: Nejvýznamn jší t ídy Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC, 4. revize) na jedno místo ve vývozu jednotlivých kraj za rok 2008 Podíly uvedených t íd SITC T ídy SITC NUTS 3 – kraje (podíly v %; celkový vývoz kraje = 100) celkem v % na vývozu kraje Hlavní m sto Praha 7 (47,4) 3 (14,7) 8 (10,5) 6 (7,5) 5 (7,7) 87,8 St edo eský 7 (67,6) 8 (9,7) 6 (9,7) 5 (6,2) 0 (2,6) 96 Jiho eský 7 (55) 6 (15,7) 8 (12,1) 5 (6,8) 0 (4,9) 94,5 Plze ský 7 (70,7) 8 (13,6) 6 (11,6) 2 (1,6) 0 (1,5) 97,5 Karlovarský 6 (33,6) 7 (32,7) 8 (12,9) 2 (8,4) 5 (7,9) 96,1 Ústecký 7 (29,8) 6 (28,8) 5 (15,3) 3 (10,8) 8 (9,1) 93,8 Liberecký 7 (52,9) 6 (26,2) 8 (14,1) 5 (3,8) 2 (1,7) 98,7 Královéhradecký 7 (52,9) 6 (30,6) 8 (7,2) 5 (3,4) 0 (2,9) 97 Pardubický 7 (80,1) 6 (8,6) 8 (5,6) 5 (2,3) 0 (1,6) 98,2 Vyso ina 7 (57,3) 6 (21,8) 8 (10,1) 0 (3,9) 2 (3,8) 96,9 Jihomoravský 7 (51,9) 6 (20,6) 8 (14,6) 5 (5,5) 0 (4,2) 96,8 Olomoucký 7 (48,5) 6 (22,8) 8 (13,3) 0 (8,3) 5 (3,6) 96,5 Zlínský 6 (33,3) 7 (34,5) 8 (12,1) 5 (9,8) 0 (5,6) 95,3 Moravskoslezský 6 (40,4) 7 (32,5) 3 (11,3) 8 (5,5) 5 (5,1) 94,8 eská republika 7 (53,8) 6 (19,5) 8 (10,7) 5 (5,9) 3 (3,4) 93,3 Vysv tlivky: T ídy SITC, rev. 4 na jedno místo 0 Potraviny a živá zví ata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a p íbuzné materiály 4 Živo išné a rostlinné oleje, tuky a vosky Pramen: SÚ

5 6 7 8

Chemikálie a p íbuzné výrobky, j.n. Polotovary a materiály Stroje a dopravní prost edky Pr myslové spot ební zboží

Vývoz jednotlivých kraj podle t íd SITC, rev. 4 na jedno místo zachycují údaje v tab. 10 uvedené výše. Z údaj je z ejmá, silná exportní orientace naprosté v tšiny kraj na vývoz stroj a dopravních za ízení. Jihomoravský kraj v této exportní t íd vykazuje pouze 50 % mírn p esahující podíl. V této t íd prob hl v minulých letech i nejv tší nár st. Celkov exportní struktura Jihomoravského kraje potvrzuje relativn vyváženou výrobní strukturu regionu. 3.2 V da, výzkum a vysoké školství Vysoké školy a výzkumné instituce Jihomoravský kraj má významné postavení v systému vysokého školství v eské republice. V kraji sídlí 5 ve ejných vysokých škol, 7 soukromých vysokých škol a p sobí zde i n kolik pobo ek dalších vysokých škol sídlících mimo kraj. Strategický potenciál pro rozvoj kraje skýtají p edevším obory technické (informa ní technologie), medicínské a p írodní v dy. Základní údaje o vysokých školách sídlících v kraji a po tech jejich student jsou uvedeny v tab. 11.

28


Tab. 11: Studenti vysokých škol sídlících v Jihomoravském kraji v letech 2005–2008 (k 31. 12.) Celkový po et student Pr m rný Studující v Index p epo tený doktorských Vysoká škola 2008/ po et 2005 2006 2007 2008 2005 programech pracovník v roce 2008 v roce 2008 Masarykova univerzita 30147 32483 34263 36252 120 3 165 2 885,4 VUT v Brn 20080 20736 20932 21176 105 1 959 2 009,2 MZLU v Brn 7842 8769 9365 10352 132 479 1 033,7 VFU Brno 2357 2552 2726 2 816 119 236 590,6 JAMU v Brn 596 599 626 652 109 49 224,9 Univerzita obrany * * * * * * * Akademie STING, o.p.s. 457 702 877 835 183 – – SVŠE Znojmo s.r.o. 78 332 567 686 879 – – B.I.B.S., a.s. 505 523 – – VŠKE, a.s. 228 268 391 499 219 – – NEWTON College, a.s. 119 216 309 230 193 – – Rašínova VŠ s.r.o. 128 198 235 330 258 – – VŠ realitní Institut F. Dysona 7 – – Celkem 62073 66855 70796 74358 120 5 888 Vysoké školy v R celkem 296435 323765 344180 369619 125 24 658 – Podíl na VŠ v R (v %) 20,9 20,6 20,6 20,1 – 23,9 – Pramen: Ústav pro informace ve vzd lávání * údaj není dostupný (Univerzita obrany údaje o po tu student nezve ej uje).

Podíváme-li se na vývoj po tu student v letech 2005–2008 (viz tab. 11), tak je z ejmý stálý r st u tém všech škol. V tomto období se po et student v kraji zvýšil tém o p tinu. Z velkých ve ejných škol je p ír stek student nejpatrn jší u MZLU, ze soukromých vysokých škol se nejdynami t ji rozvinula Soukromá vysoká škola ekonomická ve Znojm . Mezi školami dominuje Masarykova univerzita s p ibližn polovinou student v kraji. V roce 2008 studovalo v Jihomoravském kraji tém 70 tisíc student , což je p ibližn 20 % všech student v R. Za zmínku stojí vysoký podíl zahrani ních student (zejména ze Slovenska), jejichž podíl iní tém 10 %. Podle právní formy m žeme uvedené školy roz lenit následujícím zp sobem: − Ve ejné – Masarykova univerzita, Vysoké u ení technické v Brn , Mendelova zem d lská a lesnická univerzita (MZLU), Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Janá kova akademie múzických um ní. − Soukromé - Akademie STING, Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, Brno International Business School, Vysoká škola Karla Engliše, Rašínova vysoká škola, Newton College a Vysoká škola realitní Institut Franka Dysona. − Státní – Univerzita obrany. Z hlediska po tu student je zásadní p sobení ve ejných škol. Soukromé školy s výjimkou Akademie STING, která má i magisterské obory, poskytují pouze bakalá ské studium. Ve ejné vysoké školy se v nují rovn ž celoživotnímu vzd lávání a tém všechny se zapojují i do univerzit t etího v ku.

29


Tab. 12: Územní rozložení vysokoškolských student v rámci Jihomoravského kraje v letech 2007 a 2008 (k 31. 12.)1) Studenti se státním ob anstvím R5) Studující poprvé v programu studia cizinci absolcelkem 4),5) bakalá - magister- doktor- zapsaní venti 3) ském ském2) ském Boskovice 101 101 – – 93 – 1 Brno 67 179 40 823 22 363 5 288 13 634 14 891 6 754 Bzenec 128 128 – – 120 – – Lednice 714 368 306 41 46 318 95 Hodonín 362 362 – – 185 – 183 Znojmo 689 689 – – 214 69 10 Celkem 69 1736 42 471 5 329 14 292 15 278 22 669 7043 Brno 65 738 39 021 21 439 5 278 14 001 12 966 6 080 Lednice 750 391 305 54 50 286 87 Hodonín 204 204 – – 96 – 104 Znojmo 602 602 – – 261 16 3 Celkem 67 2946 40 218 5 332 14 408 13 268 21 744 6 274 Pramen: Ústav pro informace ve vzd lávání. 1) Jsou uvedena všechna m sta, ve kterých je provozováno studium alespo jednoho studenta (bez ohledu na sídlo VŠ nebo fakulty). 2) V etn navazujících magisterských studijních program . 3) Do celkového po tu poprvé zapsaných nejsou zapo teni poprvé zapsaní do navazujících magisterských a doktorských studijních program . 4) Do údaje "studující cizinci" jsou zahrnuty po ty student v bakalá ských, magisterských, navazujících magisterských i doktorských studijních programech, ve studiu prezen ním, distan ním a kombinovaném. 5) Celkový sou et nemusí souhlasit se sou tem za VŠ/fakulty, formy studia, typy studijních program , skupiny studijních program , m sta, státní ob anství. 6) Údaje se zde áste n liší od údaj v tab. 11, což je zp sobeno tím, že i n které školy sídlící v Jihomoravském kraji mají své pobo ky v jiných krajích (nap . kraj Vyso ina), tudíž jejich studenti studují mimo Jihomoravský kraj, ale do celkového po tu student v tab. 11 se statisticky zapo ítávají dle sídla dané vysoké školy.

Tab. 12 p ibližuje územní rozložení vysokoškolských student v rámci Jihomoravského kraje. Vedle m sta Brna, kde je soust ed no více než 97 % student , sídlí v Lednici od svého založení Zahradnická fakulta MZLU, nov v Bzenci vyu uje v bakalá ských oborech Univerzita Tomáše Bati ze Zlína, v Boskovicích poskytuje bakalá ské studium Mendelova zem d lská a lesnická univerzita ve spolupráci s místní vyšší odbornou školou, ve Znojm p sobí Soukromá vysoká škola ekonomická, v Hodonín má svou pobo ku Evropský polytechnický institut, s. r. o. Od roku 2009 z izuje v Blansku pobo ku Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove. V kraji rozvíjí své aktivity, nabízí díl í výuku i provozují konzulta ní st ediska i n které další vysoké školy. Nedílnou sou ástí vysokých škol je v decká a výzkumná innost. Z tohoto hlediska jsou pro JMK klí ové vysoké školy: Masarykova univerzita, Vysoké u ení technické v Brn , Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn . Studuje na nich p ibližn tvrtina doktorských student , kte í p edstavují nejdynami t jší výzkumné kapacity (5839 doktorských student v roce 2008 na uvedených školách, 49 ješt na JAMU). Vedle vysokých škol v Jihomoravském kraji, resp. pouze v Brn p sobí n kolik ústav Akademie v d, a to: Archeologický ústav, Psychologický ústav, Biofyzikální ústav, Ústav analytické chemie, Ústav biologie obratlovc , Ústav fyziky materiál , Ústav geoniky a Ústav p ístrojové techniky. 30


Výzkum a vývoj Úsp šnost výzkumu a vývoje a jeho další možnosti jsou limitovány finan ními zdroji a pracovním potenciálem. Pro statistické sledování výzkumu a vývoje ve zpravodajských jednotkách jsou tedy ur ující p edevším výdaje na výzkum a vývoj v t íd ní podle 4 základních sektor provád ní (sektor podnikatelský, vládní, sektor vyššího vzd lávání a neziskový soukromý sektor) a dále pak po et zam stnanc výzkumu a vývoje, viz tab. 13. Tab. 13: Výdaje na výzkum a vývoj a po ty zam stnanc a výzkumných pracovník výzkumu a vývoje v jednotlivých krajích R v letech 2004–2007 Zam stnanci VaV (stav k 31. 12.; fyzické osoby) 2004 eská republika 60 148 Hl. m. Praha 24 158 St edo eský 5 250 Jiho eský 2 161 Plze ský 1 944 Karlovarský 268 Ústecký 1 046 Liberecký 1 656 Královéhradecký 2 113 Pardubický 2 310 Vyso ina 789 Jihomoravský 10 227 Olomoucký 2 501 Zlínský 1 895 Moravskoslezský 3 831

2005 65 379 26 658 5 044 2 430 2 286 151 957 1 604 2 271 2 632 845 11 391 2 998 2 226 3 886

2006 69 162 28 398 5 587 2 668 2 465 330 1 155 1 892 2 171 2 944 791 10 963 2 967 2 335 4 496

2007 73 081 30 355 5 755 2 626 2 514 217 1 360 1 740 2 579 3 005 818 11 442 3 139 2 197 5 336

Výdaje na VaV (mil. K ) 2004 35 083 13 300 7 238 1 146 836 96 510 868 1 177 1 364 529 3 964 1 054 787 2 212

2005 42 198 15 835 8 561 1 610 1 130 76 589 1 110 1 169 1 632 707 4 654 1 372 1 571 2 182

2006 49 900 19 186 8 525 1 713 1 334 71 588 1 483 985 1 932 517 5 057 1 328 1 646 5 535

2007 54 284 22 914 10 560 1 787 1 394 78 692 1 312 1 268 2 018 538 5 726 1 511 1 721 2 765

Pramen: SÚ. Pozn.: údaje za rok 2008 budou dostupné až na konci roku 2009.

Výzkum a vývoj v Jihomoravském kraji lze charakterizovat následujícími výroky: − Vnit ní výdaje na výzkum a vývoj v jednotkách sídlících v Jihomoravském kraji dosáhly v roce 2007 více než 5,7 miliard K (podíl na objemu výdaj v eské republice inil 10,5 %). Proti roku 2004 se tento objem zvýšil o 44 %, což p edstavovalo nár st cca 1,7 miliardy K . − Významn se m nila struktura výdaj na v du a výzkum podle sektor , kdy se podíl výdaj podnikatelského sektoru blíží 50 %, zatímco podíl vládního sektoru výrazn klesá. − V roce 2007 byl Jihomoravský kraj ástkou t sn pod 5 tis. K výdaj na obyvatele mírn pod úrovní republikového pr m ru a umístil se na 3. míst v eské republice za Hl. m. Prahou a St edo eským krajem. Vcelku p íznivé postavení Jihomoravského kraje v této oblasti je možno p isuzovat p ítomnosti významných výrobních podnik v kraji a rozvinutému sektoru vyššího školství. − V roce 2007 se na pracovištích Jihomoravského kraje v novalo výzkumu a vývoji 11,4 tis. zam stnanc , což bylo 15,6 % z celkového po tu v rámci eské republiky (47,7 tis.). Ve srovnání s rokem 2004 se po et zam stnanc v kraji zvýšil o 12 %. 31


K nejvýrazn jšímu zvýšení po tu výzkumných pracovník (v obou p ípadech se po et více než zdvojnásobil) došlo v podnikatelském sektoru. O p ínosech i využitelnosti vynakládaných ástek na výzkum a vývoj mohou ilustrativn vypovídat údaje o patentech a licencích. Zatímco po et nakoupených licencí rostl, tak po et patentových p ihlášek a ud lených patent kolísal a nevykazoval výrazn jší r stový trend. Výdaje na v du a výzkum tedy zatím p íliš nekorespondují se z nich vzniklými efekty. Výzkum a vývoj jsou ovšem dlouhodobou záležitostí. 3.3 Zam stnanost a nezam stnanost Zam stnanost V roce 2008 pracovalo ve všech sektorech národního hospodá ství Jihomoravského kraje 536,8 tis. osob, což p edstavovalo 10,7 % pracujících v eské republice. Po et pracujících Jihomoravského kraje od roku 2005 kontinuáln roste, p i emž p esuny po tu pracujících mezi jednotlivými sektory a odv tvími národního hospodá ství Jihomoravského kraje byly v posledních letech již daleko menší a mén intenzivní než na po átku devadesátých let. Dynamika zm n ve struktu e zam stnanosti Jihomoravského kraje se snižuje, po et pracovník v jednotlivých sektorech a odv tvích se stabilizuje. Tab. 14: Struktura zam stnanosti v jednotlivých krajích R v roce 2008 (ro ní pr m ry) Podíl zam stnaných v jednotlivých sektorech národního Po et hospodá ství (v %) zam stnaných Primární celkem (v tis.) Stavebnictví Služby Pr mysl sektor* eská republika 4,4 30,2 9,2 56,1 5 002,0 Hl. m sto Praha 0,2 11,3 8,2 80,4 645,3 St edo eský kraj 3,6 30,7 9,3 56,3 598,8 Jiho eský kraj 6,1 31,8 9,7 52,3 314,7 Plze ský kraj 4,8 35,2 8,5 51,5 279,1 Karlovarský kraj 5,2 27,5 10,2 57,0 147,9 Ústecký kraj 6,1 30,5 9,6 53,8 371,5 Liberecký kraj 3,5 41,7 9,0 45,8 199,7 Královéhradecký kraj 4,4 37,3 8,0 50,4 264,9 Pardubický kraj 4,9 36,1 9,4 49,6 245,0 Vyso ina 9,8 35,2 8,7 46,2 247,7 Jihomoravský kraj 3,8 30,6 10,0 55,6 536,8 Olomoucký kraj 4,6 32,9 9,5 53,1 295,9 Zlínský kraj 2,7 37,4 11,2 48,7 282,6 Moravskoslezský kraj 6,6 31,0 9,0 53,4 568,1 Pramen: SÚ na základ výb rového šet ení pracovních sil * Zem d lství, lesnictví, rybá ství, t žba nerostných surovin.

Nejnižší podíl na celkové zam stnanosti má dlouhodob primární sektor, jehož úloha se v posledních letech nadále oslabuje. V primárním sektoru Jihomoravského kraje v roce 2008 pracovalo pouze 3,2 % zam stnaných osob a jeho postavení z hlediska zam stnanosti kraje bylo ve srovnání s R již podpr m rné. Naproti tomu sekundární sektor z hlediska struktury zam stnanosti zaznamenal v posledních let nepatrný vzr st významu a v roce 2008 se na celkovém po tu pracujících Jihomoravského kraje podílel 41,2 %. Jeho význam pro ekonomiku Jihomoravského kraje byl o n co vyšší než v m ítku celé R. Nejvíce pracujících 32


bylo zam stnáno v terciérním sektoru, kde v roce 2008 pracovalo 55,6 % zam stnaných osob kraje. Oproti republice m lo v kraji významn jší postavení pouze odv tví školství a služeb pro podniky a nepatrn také odv tví ve ejné správy. Zejména dosti heterogenní odv tví terciárního sektoru „služeb pro podniky“ zahrnující innosti v oblasti nemovitostí, výpo etní techniky, výzkum a vývoj a p edevším tzv. strategické služby zaznamenává v posledních letech významný rozvoj a intenzivní nár st po tu pracovník , a to i navzdory hospodá ské recesi, která se za ala výrazn ji projevovat na podzim roku 2008. Výrazn v Jihomoravském kraji b hem roku 2008 vzrostl po et pracujících cizinc , a to na 35,6 tis. Šlo p edevším o zvýšení po tu cizinc zam stnaných na základ pracovních povolení. Z hlediska státní p íslušnosti v roce 2008 n kolikrát narostl po et Mongol a rovn ž se tém zdvojnásobil po et Ukrajinc . Naopak se zmírnila intenzita p ílivu pracovník ze Slovenska. Nejv tším centrem pracovních p íležitostí a obsazených pracovních míst Jihomoravského kraje je krajské m sto Brno, jež je sou asn nejvýznamn jším dojíž kovým centrem. Z hlediska dojíž ky za prací p edevším do tohoto pracovního centra dochází k navyšování po tu p ijížd jících pracovník ze stále vzdálen jších obcí, z nichž je Brno dob e dopravn dostupné. Mezi nejvýznamn jší zam stnavatele z hlediska po tu pracujících pat í v Jihomoravském kraji p edevším organizace z odv tví terciárního sektoru: zdravotnictví (Fakultní nemocnice Brno, FN U svaté Anny Brno), ve ejné správy (Policie R, Statutární m sto Brno) a školství (MU Brno, VUT Brno), a i p es pravidelný úbytek po tu zam stnanc subjekty z odv tví dopravy a spoj ( eská pošta s. p., eské dráhy a. s.). Mezi 10 nejvýznamn jších zam stnavatel kraje se pravideln adí pouze 1 subjekt sekundárního sektoru, ku imský Tyco Electronics Czech. Strategický zam stnavatel z podnikatelské sféry s n kolika tisíci zam stnanci v kraji chybí, což se ale v sou asné ekonomické krizi jeví spolu s diverzifikovanou hospodá skou základnou jako výhoda. Nezam stnanost Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se až do íjna roku 2008 neustále zlepšovala, nicmén od tohoto období došlo k obratu a na trhu práce kraje za aly se projevovat dopady negativního vývoje celosv tové hospodá ské situace. Globální hospodá ská recese zp sobila výrazný nár st po tu uchaze o zam stnání a snížení po tu volných pracovních míst.

Obr. 4: Vývoj po tu uchaze o zam stnání a volných pracovních míst a srovnání míry nezam stnanosti v Jihomoravském kraji a R za období b ezen 2005 – zá í 2009 Pramen: MPSV, vlastní zpracování

33


I p esto byl v roce 2008 zaznamenán nižší po et uchaze o zam stnání, než v letech p edchozích (39,9 tis. v roce 2008 oproti 47,8 tis. v roce 2007 i 63,7 tis. v roce 2005) nicmén pro rok 2009 se již tento vývoj jeví jako nereálný a lze p edpokládat vyšší po et uchaze o zam stnání, než kolik jich bylo evidováno v roce 2008. K 30. 4. 2009 bylo o zam stnání, což p edstavuje v Jihomoravském kraji evidováno 53 574 uchaze v porovnání s koncem roku 2008 zvýšení o 10 511 osob. P estože se míra nezam stnanosti pohybovala po celý rok 2008 (vyjma ledna) pod úrovní 7 %, k 30. 4. 2009 již narostla na 8,6 % a její postupný r st až k hranici 10 % se dá dle p edpov dí odborník minimáln do konce roku 2009 dále p edpokládat. Míra nezam stnanosti Jihomoravského kraje byla v minulosti a stále je vyšší než celorepublikový pr m r. Tab. 15: Míra nezam stnanosti a neumíst ní uchaze i o zam stnání podle kraj k 30. 6. 2009 Míra registrované Po adí kraj Uchaze i o zam stnání nezam stnanosti (%) podle míry R, kraje registrované Z toho Celkem Ženy Muži Celkem nezam stnanosti dosažitelní eská republika 7,99 9,33 6,99 463 555 452 799 Hl. m sto Praha 1. 2,97 3,30 2,71 23 984 22 969 St edo eský kraj 2. 5,71 6,91 4,85 40 000 38 957 Jiho eský kraj 3. 6,37 7,77 5,31 22 589 21 823 Královéhradecký kraj 4. 6,85 7,95 6,00 20 358 19 889 Plze ský kraj 5. 6,92 8,50 5,73 22 947 22 349 Pardubický kraj 6. 7,78 9,16 6,76 21 963 21 666 Vyso ina 7. 8,55 10,24 7,31 23 698 23 134 Jihomoravský kraj 8. 8,72 10,29 7,55 54 382 53 062 Zlínský kraj 9. 9,20 10,36 8,31 28 722 28 216 Karlovarský kraj 10. 10,18 11,41 9,22 17 653 17 359 Olomoucký kraj 11. 10,23 11,48 9,30 33 891 33 125 Liberecký kraj 12. 10,37 12,17 9,02 23 899 23 458 Moravskoslezský kraj 13. 11,46 12,83 10,45 75 230 73 624 Ústecký kraj 14. 12,37 15,28 10,32 54 239 53 168 Pramen: MPSV

Až do kv tna 2008 rostl v Jihomoravském kraji po et nahlášených volných pracovních míst, nicmén od léta se tento nár st zastavil a naopak od íjna docházelo k jejich rychlému úbytku. K 30. 4. 2009 bylo na ú adech práce Jihomoravského kraje evidováno 4 707 volných pracovních míst (VPM), p i emž ješt ke konci roku 2008 bylo t chto volných pracovních míst o 3 546 více. Absolutního maxima po tu volných pracovních míst (k 31. 12.) bylo dosaženo na konci roku 2007, kdy bylo evidováno 13 725 VPM. Po et uchaze na jedno volné pracovní místo k 30. 4. 2009 vzhledem v i zmi ovaným skute nostem (nár st po tu uchaze , pokles volných pracovních míst) výrazn narostl (11,4 uchaze e na 1 volné pracovní místo), zatímco ješt na konci roku 2008 bylo evidováno 5,2 uchaze e na 1 VPM. Možnost najít si práci pro uchaze e o zam stnání Jihomoravského kraje nebyla v porovnání s celorepublikovými pom ry p íliš odlišná (v R – 3,9). Nicmén v pr b hu roku 2009 se uchaze m o zam stnání šance najít pro sebe pracovní p íležitost významn ztížila. Stále však p etrvává požadavek ze strany zam stnavatel na absolventy zejména z technických (strojírenství, informa ní technologie…) obor . Stále pozitivní tendence lze spat ovat v kontinuálním poklesu míry dlouhodobé nezam stnanosti (uchaze i o zam stnání evidovaní ú ady práce déle než 1 rok), snížením jejich podílu na celkovém po tu nezam stnaných a také zkrácením pr b žné délky evidence. 34


Tyto hodnoty jsou ovšem ovlivn ny dramatickým nár stem po tu uchaze významn pozm nil sledované hodnoty m r a ukazatel .

35

o zam stnání, jež


4. CESTOVNÍ RUCH 1 4.1 Potenciál Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj má zna né p edpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Ty vyplývají z pestrosti krajinných typ na rozhraní dvou základních evropských geomorfologických soustav, ze specifické a územn prom nlivé historie osídlení kraje, z množství historických událostí a osobností, které v území zanechaly stopy i z bohatství místní kultury a folklóru. Specifickou výhodou je dobrá dopravní poloha a dostupnost atraktivních míst v kraji z nadregionálních dopravních tras.

Obr. 5: Potenciální rekrea ní plochy v obcích Jihomoravského kraje Pramen: Atlas cestovního ruchu eské republiky, 2005, vlastní zpracování

Z množství turisticky atraktivních míst v kraji mají výjime né postavení místa zapsaná na seznamu Sv tového kulturního d dictví UNESCO – Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat v Brn . Na území kraje leží národní park Podyjí – jeden ze ty národních park v R. Jedine ným krasovým územím se známou propastí Macocha je Moravský kras, vápencová kra Pavlovských vrch je sou ástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava; biosférickou rezervací jsou také Bílé Karpaty, jejichž ást leží na území kraje. Specifickou a ojedin lou nabídku poskytuje Jihomoravský kraj pro vina skou turistiku. Tou se Jihomoravský kraj odlišuje od ostatních kraj R. Na území kraje je soust ed no více než 1

Detailn jší popis a analýza všech komponent cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je podrobn rozpracován v existujícím krajském odv tvovém koncep ním dokumentu, který se nazývá „Program cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013“. Tento dokument byl Jihomoravským krajem po ízen v roce 2007.

36


96 % vinic R. To hraje p edevším v domácím cestovním ruchu velkou roli, ale je pravidelným zpest ením i program v tšiny turistických produkt p ipravených pro zahrani ní turisty a možnou budoucností rozvoje cestovního ruchu. Lázn Hodonín a Lednice jsou p írodní lé ebné lázn . Ve srovnání s jinými kraji R je láze ský cestovní ruch v kraji pon kud omezen a má zna né rezervy. Tato situace by se m la za n kolik let p ízniv ji zm nit, a to výstavbou dalších nových láze ských za ízení v oblasti Pasohlávek, Valtic, Moravského krasu i dokonce obnovou lázní v Mikulov . Velmi omezené jsou také p írodní p edpoklady pro zimní lyža skou turistiku v Jihomoravském kraji (ur ité p edpoklady jen sever okresu Blansko), což má vliv na jednu z nejvýrazn jších sezónností (léto) cestovního ruchu mezi všemi kraji R. Existující potenciál nabídky cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je však využíván jen z ásti. D vodem t chto omezení jsou p edevším nedostate ná kvalita základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, podobn nabídka a kvalita služeb nespl uje v mnoha st ediscích sou asný požadovaný standard, chybí širší nabídka specializovaných a originálních program , rezervy jsou i v turistických informacích a marketingu, rezervy jsou také zejména v gastroturistice, kongresové nebo láze ské turistice. Proto také finan ní p ínos cestovního ruchu do ekonomiky kraje, resp. zam stnanost v cestovním ruchu nevyznívá dosud pro Jihomoravský kraj p íliš p ízniv .

Obr. 6: Obecná turistická mapa Jihomoravského kraje s nazna enou typologií st edisek cestovního ruchu Pramen: Atlas cestovního ruchu eské republiky, 2005

Cestovní ruch je souhrnem vztah a jev v území, které nabývají r zného obsahu. Postupem asu se v daném území vyprofilují n které formy cestovního ruchu více než jiné a za nou p evažovat. Tím se pro danou oblast stane ten ur itý jev typickým a následn na to se m že hovo it již o ur ité typologii st edisek cestovního ruchu. Pro Jihomoravský kraj tato typologie 37


st edisek také existuje a její návrh byl poprvé p edstaven v Atlasu cestovního ruchu republiky a je uveden i zde v obr. 6.

eské

4.2 Turistická infrastruktura Prostorové rozložení základní turistické infrastruktury i doprovodných služeb je v kraji stále významn koncentrováno do nejatraktivn jších st edisek. Vedle nich však existuje mnoho dalších míst, kde turistická infrastruktura není rozvinuta. To mohou být rozvojové šance zejména pro šetrné formy cestovního ruchu. V kraji se ale vyskytují i r zné problémy nap íklad v podob prom nlivé nebo nízké kvality poskytovaných služeb v etn nedostate ného jazykového vybavení personálu, nevhodné otevírací doby za ízení (zav eno o víkendech) nebo nedostate né dopl kové služby. Celkov ale lze konstatovat, že vybavenost ubytovacími za ízeními a jejich druhová struktura v kraji je v rámci R odpovídající. V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2008 evidováno 518 ubytovacích za ízení cestovního ruchu s 32,2 tis. l žky. V jejich prostorovém rozložení jasn dominuje m sto Brno (cca 30 % ubytovací kapacity kraje), významnými centry jsou dále oblast Vranovské p ehrady a další st ediska letní rekreace u vody, bývalá okresní m sta aj. Z hlediska druhové struktury jich více než 56,5 % p ipadá na za ízení hotelového typu (hotely, penziony). Podíl kraje na ubytovací kapacit R (cca 7 % celkového po tu l žek) je výrazn nižší než jeho podíl na po tu obyvatel (11,0 %). To signalizuje další významnou možnost r stu po tu ubytovacích kapacit kraje v porovnání s R a možnost zvýšení významu tohoto odv tví pro regionální ekonomiku. P estože je Jihomoravský kraj druhým nejnavšt vovan jším krajem v R (po Praze), tak z hlediska ubytovací kapacity (po et l žek) je kraj až na 5. – 6. míst ze všech. Tento fakt p edznamenává výrazn kratší pobyty návšt vník v kraji než jinde, což dokládají statistická ísla, dle kterých pat í Jihomoravský kraj až na poslední místo v po tu dn (pouze 3 dny) strávených návšt vníky v kraji a tato hodnota stále klesá. Tab. 16: Komplexní vývoj jednotlivých kategorií ubytovacích za ízení Jihomoravského kraje v letech 2003–2008 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Po et ubytovacích za ízení 536 490 496 489 502 518 Po et pokoj 12 441 11 910 12 021 11 863 12 294 12 831 Po et l žek 31 415 30 168 30 540 30 319 31 311 32 212 Po et míst pro stany a karavany 5 396 4 473 5 042 5 118 4 943 X Pr m rná cena za ubytování (K ) 294 306 315 335 349 X Hosté 1 040 645 1 014 514 1 056 307 1 069 258 1 178 114 1 185 770 z toho nerezidenti 330 699 345 930 367 439 397 239 432 318 451 388 P enocování 2 447 426 2 213 052 2 321 628 2 342 743 2 353 525 2 229 763 z toho nerezidenti 647 024 653 748 680 503 759 570 783 502 778 565 Pr m rný po et p enocování 2,4 2,2 2,2 2,2 2,0 X z toho nerezidenti 2,0 1,9 1,9 1,9 1,8 X Pr m rná doba pobytu ve dnech 3,4 3,2 3,2 3,2 3,0 X z toho nerezidenti 3,0 2,9 2,9 2,9 2,8 X isté využití l žek (%) X 27,9 27,2 28,3 28,4 X Využití pokoj (%) X 36,1 34,1 37,3 36,9 X Pramen: SÚ Pozn.: X – údaje nejsou k dispozici ) pouze u hotel a penzion

38


Tab. 17: Po ty a kapacita hromadných ubytovacích za ízení a isté využití l žek v nich v jednotlivých krajích R k 1. 1. 2008 Hromadná Místa pro isté využití Kraj Pokoje L žka ubytovací stany l žek za ízení a karavany Hl. m. Praha St edo eský Jiho eský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

654 566 1 022 517 427 394 895 968 362 358 502 345 366 469

34 371 10 995 18 122 9 182 13 874 7 169 13 268 15 869 6 223 6 622 12 294 7 045 7 999 9 527

74 602 29 969 53 590 25 693 28 586 18 891 39 927 45 331 17 984 19 750 31 311 18 833 21 564 25 676

1 275 6 741 14 423 3 793 1 610 2 772 2 900 5 438 2 120 2 974 4 943 1 250 1 540 2 188

51,7 29,3 26,0 26,8 45,4 20,8 25,4 28,9 25,1 26,1 28,4 26,7 33,2 27,4

Pramen: SÚ

Vedle základní turistické infrastruktury, kterou tvo í výše popsaná ubytovací a stravovací za ízení, je nemén d ležitá doprovodná turistická infrastruktura. Ta je v Jihomoravském kraji zastoupena bohat zejména v oblasti p ší turistiky, cykloturistiky a nejnov ji se rozvíjí i oblast hipoturistiky. V posledních n kolika letech došlo k významnému rozvoji hlavn p i budování cyklostezek a vyzna ování dalších cyklotras. Doprovodnou turistickou infrastrukturu kraje dále dopl ují r zné kryté i venkovní sportovní areály asto dopln né p j ovnou r zných ná adí i kol. Nedílnou sou ást tvo í také infrastruktura spojená s letní rekreací u vody, která je v kraji hojn zastoupena nebo i nov vybudovaná golfová h išt (nap . Jina ovice nebo Ko enec u Boskovic). Ur itou bariérou kraje p i rozvoji cestovního ruchu je nedostate ný po et velkých koupališ a aquapark , které spole n s návšt vníky kraje mohou navšt vovat i jeho místní ob ané. Rozší ení a také rozvoj stávajících p írodních lé ebných lázní do výše uvedených lokalit z celkového po tu dvou (Hodonín a Lednice) by také mohlo další návšt vníky do kraje p ilákat a hlavn i udržet po delší dobu. 4.3 Návšt vnost a poptávka Jihomoravský kraj v roce 2008 navštívilo podle evidence eského statistického ú adu tém 1,2 mil. host (od roku 2004 stálý r st v pr m ru o 4 % ro n ), kte í se ubytovali v za ízeních cestovního ruchu alespo jednu noc, ímž se Jihomoravský kraj stal druhým nejnavšt vovan jším krajem v R. Z nich kolem 38 % tvo ili zahrani ní návšt vníci a jejich podíl na celkové návšt vnosti v pr b hu let také stále roste (v roce 2004 to bylo pouze 34 %).

39


Tab. 18: Návšt vnost hromadných ubytovacích za ízení cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a v eské republice v roce 2004 a v porovnání s rokem 2008 Jihomoravský kraj eská republika Podíl kraje na R 2004 2008 2004 2008 2004 2008 Po et host (v tis.) z toho cizinci Po et p enocování (v tis.) z toho cizinci

1 015 346 2 213 654

1 186 451 2 300 779

12 220 6 061 40 781 18 980

12 836 6 649 39 284 19 987

8,3 5,7 5,4 3,4

9,2 6,8 5,9 3,9

Pramen: SÚ, Czechtourism

Podíl kraje na po tu host v R (9,2 %) byl pon kud vyšší než jeho podíl na ubytovací kapacit R (7 %), podíl na po tu p enocování však naopak nižší (jen 5,9 %), zvlášt v p ípad zahrani ních návšt vník (3,9 %). Podíl kraje na po tu zahrani ních host byl o více než polovinu vyšší než jeho podíl na po tu p enocování t chto host . Zahrani ní návšt vníci tedy tráví v kraji podstatn kratší dobu než hosté z R. Na po tu p enocování v kraji mají proto zahrani ní hosté asi 34% podíl, tj. výrazn mén než v R (tém 51 %). Z toho vyplývá, že zahrani ní návšt vníci p ijížd jí do Jihomoravského kraje ast ji jen na kratší pobyty, a pr m rná doby pobytu je ze všech kraj nejnižší (pouze 2,8 dne v roce 2008). Z ásti je to zp sobeno neexistencí významných láze ských center (Karlovarský kraj je díky tomu na prvním míst ze všech kraj ) i horských st edisek na území kraje (pr m rná doby pobytu v lázních i v zim v horách je výrazn vyšší než v p ípad jiných forem pobytu), celkov to také vypovídá o nedostatku atraktivních program cestovního ruchu, což se ale za poslední roky výrazn lepší. Významným zjišt ním ze statistických pramen je také podpr m rný stupe využití ubytovací kapacity v kraji a jeho stagnace. Nejnavšt vovan jší turistické cíle v Jihomoravském kraji jsou jednozna n jeskyn Moravského krasu, které v roce 2008 navštívilo 360 tis. turist (proti roku 2007 to je ale pokles o 27 tis.), což tento turistický cíl adí v absolutním po adí za celou eskou republiku na 15. místo (v roce 2007 to bylo 11. místo). Druhé nejnavšt vovan jší místo v kraji a zárove i mezi všemi zámky a hrady v R pat í státnímu zámku Lednice (1. místo pat í hradu a zámku eský Krumlov – 338 tis. návšt vník ), který navštívilo 331 tis. lidí, což znamená zárove 18. místo ze všech cíl v R. Mezi další velmi navšt vovaná místa v kraji pat í nap íklad ZOO Brno (327 tis. lidí, oproti roku nár st o 75 tis. lidí), ZOO Vyškov (220 tis. lidí) nebo státní hrad Pernštejn (tém 129 tis. lidí). V hromadné návšt vnosti kraje také hrají velmi d ležitou roli po ádané jednorázové akce a slavnosti. Mezi ty nejvýznamn jší jednozna n pat í motocyklový závod Grand Prix eské republiky, který pat í s více než 200 tis. návšt vností mezi nejoblíben jší závody celého seriálu Mistrovství sv ta motocykl . Mezi další krajské akce s více než desítkami tisíc návšt vník pat í nap íklad rekonstrukce napoleonské bitvy u Slavkova, podzimní vinobraní ve Znojm i Mikulov nebo festival oh ostroj v Brn a další. Významnou sou ástí návšt vnosti kraje se v posledních letech stala kongresová turistika. Došlo k výraznému rozvoji, a to i za p ímého p isp ní Jihomoravského kraje (nap . kongresové centrum Mikulov) a budování infrastruktury pro kongresové akce v etn navazujících služeb. V rámci eské republiky zaujímá Jihomoravský kraj druhé místo (po Praze) v po ádání akcí tohoto typu. V samotném kraji výrazn dominuje m sto Brno. Zahrani ní návšt vníci p ijížd jí nej ast ji z Polska, N mecka a ze Slovenska, dále nejnov ji z Litvy, Ruska, Rakouska nebo Itálie. Podíl ubytovaných host z Polska je nejvyšší ze 40


všech kraj R p edevším díky poloze kraje na dopravním koridoru spojujícím Polsko s jižní Evropou a stále roste. Naopak podíl ubytovaných host z Rakouska je nižší než by odpovídalo délce spole né hranice i tradici vzájemných kontakt , navíc p ijížd jí nej ast ji jen na jednodenní návšt vy. V posledních letech byl zaznamenán nejv tší r st návšt vník z Litvy, Ruska, Polska, Velké Británie a také dokonce z Jižní Korey. V p ípad Ruska a Velké Británie se projevil velký význam pravidelných leteckých linek do Moskvy a Londýna. Tab. 19: Zahrani ní hosté v hromadných ubytovacích za ízeních konci roku 2004 v porovnání s koncem roku 2008 Po adí host dle jejich po tu po et host podíl (%) po et p enocování v roce 2004 (zm na po adí 2004 2008 2004 2008 2004 2008 v roce 2008) zahrani ní hosté 345 930 451 388 100,0 100,0 653 748 778 565 celkem 1. N mecko (-1) 59 601 54 915 17,2 12,2 129 997 108 775

Jihomoravského kraje na

podíl (%) 2004

2008

pr m rná délka pobytu (dny) 2004

2008

100,0 100,0

2,9

2,7

19,9

14,0

3,2

3,0

2. Polsko (+1)

55 481

84 538

16,0

18,7

76 928 113 176 11,8

14,5

2,4

2,3

3. Slovensko (0)

37 010

53 689

10,7

11,9

75 446

92 812

11,5

11,9

3,0

2,7

4. Rakousko (-2) 27 070

21 086

7,8

4,7

41 902

33 019

6,4

4,2

2,5

2,6

5. Itálie (-2) 6. Nizozemsko (-4) 7. Velká Británie (-1) 8. Francie (-3)

24 838

19 739

7,2

4,4

45 579

35 243

7,0

4,5

2,8

2,8

15 082

12 021

4,4

2,7

42 031

30 304

6,4

3,9

3,8

3,5

11 367

16 215

3,3

3,6

30 294

37 662

4,6

4,8

3,6

3,3

10436

10 256

3,0

2,3

19 389

20 406

3,0

2,6

2,9

3,0

…13. Rusko (+7) 4 655

23 355

1,3

5,2

9 688

34 971

1,5

4,5

3,1

2,5

…Litva

26 318

X

5,8

X

28 951

X

3,7

X

2,1

X

…Jižní Korea X 13 929 X 3,1 X 21 692 X 2,8 X 2,6 Pozn.: X – hodnoty za rok 2004 nejsou známy. Po ty host z Litvy a Jižní Korey jsou uvád ny až za rok 2008, proto není možné ur it zm nu po adí oproti sledovanému roku, v roce 2008 se ale Litva umístila na 4. míst a Jižní Korea na 9. míst v kraji. Pramen: Czechtourism, SÚ

4.4 Organizace cestovního ruchu Jihomoravský kraj z hlediska rajonizace cestovního ruchu R spadá do marketingového turistického regionu Jižní Morava, který áste n spadá až do kraje Zlínského. Toto vymezení není p íliš vhodné, proto se Jihomoravský kraj spíše orientuje podle jeho turistických oblastí. T chto oblastí je p t: Moravský kras a okolí, Brno a okolí, Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-valtický areál, Slovácko. Pro tyto oblasti probíhá drtivá v tšina aktivit z úrovn Jihomoravského kraje (nap . propaga ní materiály, len ní webových portál atd.). Organizace a ízení cestovního ruchu v Jihomoravském kraji probíhá na dvou základních úrovních – krajské a regionální (lokální). Na krajské úrovni je nejvýznamn jším aktérem zejména Jihomoravský kraj, dále Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava. Významná ást pen z do cestovního ruchu nejen na krajské úrovni p ichází díky Regionálnímu opera nímu programu NUTS II Jihovýchod, který administruje Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Na úrovni regionální se jedná hlavn o jednotlivé obce a podnikatele v cestovním 41


ruchu, dále mikroregiony, turistická informa ní centra nebo specializované organizace cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu na Krajském ú ad Jihomoravského kraje koordinuje odd lení cestovního ruchu odboru regionálního rozvoje. Kraj má koordina ní, ídící a rozhodovací roli, podporuje spole nou propagaci a mediální prezentaci, organizuje seminá e a vzd lávací akce a podporuje rozvoj cestovního ruchu svou grantovou politikou. Významnou marketingovou organizací cestovního ruchu v kraji je Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM). Byla založena na konci roku 2005 za ú elem zajišt ní rozvoje a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a vytvo ení úsp šné, konkurenceschopné a strategicky ízené jednotky na základ spolupráce ve ejného a podnikatelského sektoru. V sou asnosti zajiš uje v obecné rovin koordinaci aktivit v oblasti cestovního ruchu v regionu, spolupráci mezi ve ejným a soukromým sektorem, sledování informa ních pot eb a požadavk klient , sb r, sledování a vyhodnocování informací a dat o cestovním ruchu a jednotný marketing za region Jižní Morava. Regionální úrove je proti krajské zna n rozt íšt na, p esto zde dominuje n kolik aktér . Jedním z nejd ležit jších aktér , a to i v republikovém m ítku, je nejstarší organizace cestovního ruchu v eské republice Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu, které p sobí v kraji Jihomoravském a Zlínském zejména v jejich jižní a východní ásti. Další organizací cestovního ruchu v kraji s regionálním dosahem už je pouze Znojemský regionální rozvoj o.p.s., který je sou asn také lenem Asociace turistických region R. V kraji dále p sobí mnoho silných NNO se zam ením na cestovní ruch – Klub eských turist , Nadace Partnerství, Ba v kanál, o.p.s., Mohyla Míru-Austerlitz o.p.s. atd. Vedle toho existuje na lokální úrovni mnoho obcí i mikroregion , pro které je rozvoj cestovního ruchu hlavní prioritou a které jsou v tomto oboru velmi aktivní. Mnoho z nich jsou provozovatelé turistických informa ních center, se kterými Jihomoravský kraj aktivn spolupracuje i je finan n podporuje. Organizace cestovní ruchu v Jihomoravském kraji je velmi r znorodá a nevyvážená, kdy na jedné stran existuje velmi dobrá krajská marketingová organizace a na stran druhé není vytvo ena sí regionálních spolupracujících organizací cestovního ruchu, ale spíše každý aktér na regionální (lokální) úrovni funguje více samostatn než ve spolupráci, vyjma turistických informa ních center. V této oblasti a ve v tším zapojení soukromé sféry do koordinovaného rozvoje cestovního ruchu jsou možnosti efektivn jšího rozvoje tohoto odv tví v kraji.

42


5. OB ANSKÁ INFRASTRUKTURA 5.1 Školství Školská soustava v sou asnosti musí ešit demografický vývoj spole nosti v R v devadesátých letech, kdy velmi výrazn poklesla úhrnná plodnost (pr m rný po et d tí narozených jedné žen b hem jejího života). Propad po tu d tí byl výrazný, R se dostávala na nejnižší hodnoty úhrnné plodnosti na celém sv t (1,1 – 1,2 d tí na jednu ženu na p elomu tisíciletí). Tyto jevy se projevují v nižší napln nosti kapacit škol, p edevším na venkov je vysoký podíl malot ídních základních škol prvního stupn . Demografická vlna nyní dolehne p edevším na st ední školy. Dlouhodobým trendem je preference gymnázií p ed u ovskými obory, což se negativn odráží na trhu práce – v sou asnosti p edevším na venkov chybí práv lidé se vzd láním v emeslných oborech. M nící se trh práce a i nedostatek vyu ených v ur itých oborech povedou k nár stu celoživotního vzd lávání a rekvalifikací ve venkovském prostoru. Ve m stech bude nutné podporovat terciární vzd lávání a celoživotní u ení pro kvalifikované lidské zdroje umož ující rozvinout znalostní ekonomiku. Školská soustava bude nucena prom ovat svoje kurikula. Bude nutností školská za ízení napl ovat kvalitním vybavením, aby školství v Jihomoravském kraji umož ovalo rozvoj žádaných profesí i lidského rozvoje student (bez ohledu na v k). Dle dat eského statistického ú adu po et d tí v mate ských školách v posledních letech vzrostl (o 8,3 % za období 2004 – 2008). U základních škol došlo k nár stu jejich po tu (o 8,0 % za sledované období), po et žák však poklesl (o 13,2 %). Po et d tí ve t ídách mate ských i základních škol je v JMK nižší, než je v R obvyklé. Na jednu t ídu MŠ p ipadá v kraji pr m rn 22,8 dít te, zatímco v R je to 23,1 dít te (rok 2008). Ve t ídách ZŠ je v kraji pr m rn 18,9 žák , v R je to 19,2 žák . V roce 2008 bylo na základních školách v kraji celkem 5 500 postižených žák ; z nich se 69,7 % u ilo ve speciálních t ídách a 30,3 % bylo individuáln integrováno. Od roku 2006 se celkový po et postižených žák snížil o 14,2 %. Ve speciálních t ídách se u ilo 67,7 % žák , integrováno bylo 32,3 %. U kategorie mate ských a základních škol lze p edpokládat postupné napl ování jejich kapacit, které m že vést až k výraznému nedostatku t chto míst (u MŠ se již tak d je zejména ve velkých m stech). Je to zp sobeno v kovým posunem prvorodi ek, které pat í k silným ro ník m konce 70. a za átku 80. let 20. století. U st edních škol soustavn klesá po et student . Naopak vzrost po et gymnázií (z 24 v roce 2005 na 27 v roce 2007), klesá po et ostatních st edních škol (resp. po et žák v oborech vzd lání s výu ním listem). Dv t etiny st edních škol (104) z izuje Jihomoravský kraj, z toho tvrtina jsou gymnázia. Školská soustava zatím zažívala redukci po tu míst na základních a st edních školách. Lze se ale domnívat, že vzhledem ke stá í kraje a k ekonomické recesi tato vlna bude kratší, než jak by se mohlo obecn p edpokládat. Tab. 20: Po ty za ízení a žák ve školské soustav v Jihomoravském kraji 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 Po et škol 614 633 633 630 Mate ské školy 30 624 31 105 31 466 32 170 Po et d tí Po et škol 440 503 479 474 Základní školy 100 060 99 841 95 529 91 546 Po et žák Po et škol 152 151 147 146 St ední školy celkem 67 573 66 969 66 411 65 148 Po et žák z toho:

43

2008/09 630 33 181 475 88 365 146 64 333


gymnázia st ední odborné školy st ední odborná u ilišt Vyšší odborné školy Vysoké školy

Po Po Po Po Po Po Po Po Po Po

et škol et student et škol et student et škol et student et škol et student et škol et student

b

2004/05 40 18 362 96 22 608 65 24 978 16 3 796 9 62 012

2005/06 41 18 294 98 22 735 68 24 366 16 3 688 11 62 073

2006/07 41 18 307 92 22 857 56 19 176 15 3 446 11 66 855

2007/08 42 18 043 93 22 967 46 18 447 14 3 402 12 70 796

2008/09 42 17 911 107a 40 891a 14 3 322 13 74 358

a

- za školní rok 2008/09 jsou k dispozici pouze údaje za st ední odborné školy a st ední odborná u ilišt dohromady b - do školního roku 2004/2005 pouze v prezen ním studiu; od školního roku 2005/2006 studenti všech forem a typ studia ve ejných a soukromých vysokých škol Pramen: ÚIV, Výro ní zprávy o stavu a rozvoji vzd lávací soustavy v Jihomoravském kraji

Jihomoravský kraj má zpracovaný dlouhodobý zám r rozvoje vzd lávání, v nuje se koncep n i dlouhodob opomíjeným témat m, nap . environmentálnímu vzd lávání. Realizace vzd lávání, optimalizace vzd lávací soustavy, reakce na m nící se trh práce budou klí ové pro úsp šné využití globalizace a udržení, posílení konkurenceschopnosti a spolupráce region . Výše uvedené platí i pro vysoké školství v kraji. Jihomoravský kraj zaujímá po Praze druhou nejvýznamn jší roli ve vzd lávací soustav R; ve sledovaném p tiletém období (tab. 20) se zvýšil po et vysokoškolských student o p tinu (podrobn jší informace o vysokých školách jsou uvedeny v kapitole 3.2). Absolventi vysokých škol obvykle hledají uplatn ní v míst , kde vystudovali. V Jihomoravském kraji je ale vyšší míra nezam stnanosti vysokoškolák . Jihomoravský kraj by se m l stát atraktivní pro potenciální zam stnavatele vysokoškolsky kvalifikovaných, aby tito lidé zajistili kraji budoucí konkurenceschopnost. Jihomoravský kraj tak má potenciální lidské zdroje pro zajišt ní pracovních p íležitostí pro odv tví s nejvyšší p idanou hodnou v sou asnosti, m že mít kapacity zajiš ující v du a výzkum (nejen ve školských za ízeních, ale i v soukromém sektoru). Pro kultivaci lidského potenciálu je pot ebné nejen po áte ní vzd lávání, ale také zájmové a neformální vzd lávání. V Jihomoravském kraji se nachází druhá nejhustší sí základních um leckých škol (po Praze) a na po et obyvatel nejvíce jejich žák 2 . Ve školním roce 2008/09 se v JMK nacházelo celkem 64 ZUŠ (krom kmenových ZUŠ ješt 134 pobo ek), v nichž se vzd lávalo celkem 27 939 žák . Dv t etiny ZUŠ z izuje Jihomoravský kraj. Po et ZUŠ i jejich žák je stabilizovaný, po et i kapacita škol jsou dosta ující. Volno asové aktivity pro d ti a mládež organizují p evážn domy d tí a mládeže (DDM) a st ediska volného asu (SV ). Jejich role ale spo ívá také v sociální a protidrogové prevenci, p i ur itých aktivitách rovn ž v integraci handicapovaných d tí. V JMK je v provozu celkem 34 takovýchto za ízení. Kraj z izuje t i tvrtiny z nich, ale dlouhodob se snaží nabízet 2

Podle údaj z Výro ní zprávy o stavu a rozvoji vzd lávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2007/2008.

44


z izovatelské kompetence m st m a obcím. Souhrnn je d tem a mládeži k dispozici 3 092 zájmových útvar , které navšt vuje celkem 34 653 osob; tyto po ty se dlouhodob zvyšují. V posledních letech se DDM a SV v nují i práci s d tmi do 6 let (v doprovodu matek) a práci se seniory. Fungující vzd lávací soustava umožní integraci a rozvoj lidí v území. Bude tak p edcházet sociáln patologickým jev m. Bude posílena role vzd lávání p ed represivní složkou a ešení kriminality v Jihomoravském kraji. M sto Brno, podobn jako každé jiné m stské prost edí, vykazuje výrazn vyšší podíl sociáln patologických jev . Rozvojem rovných p íležitostí, odstra ováním bariér by m lo být dosaženo integrace. Strategie prevence kriminality eší i alkoholismus, drogy, vandalství a další jevy, p edevším u mládeže. Napl ování, hodnocení a další vývoj bude pro Jihomoravský kraj jako celek (v etn soukromých subjekt a pravd podobn zde v etn neziskových organizací) velmi d ležité. Zde se Jihomoravský kraj opírá o další strategický dokument Strategie protidrogové politiky na období 2005–2009. Úrove kriminality stagnuje a v rámci R je mírn podpr m rná. Tab. 21: Kriminalita v Jihomoravském kraji, po et p ípad na 1 000 obyvatel Rok 2001 2002 2002 2003 2004 2005 2006 Po et p ípad 28,4 31,6 30,6 30,6 28,5 37,3 28,3

2007 29,4

Pramen: SÚ

Relativn nejv tší kriminalitu vykazuje okres Brno-m sto, dále okresy B eclav a Znojmo (s polovi ní intenzitou m sta Brna) a dále zbylé okresy, které se pohybují pod pr m rem R. P itom míra kriminality u obvodního odd lení Rajhrad je deformována p ítomností obchodního centra Olympia s výrazn vyšší kriminalitou. 5.2 Zdravotnictví V Jihomoravském kraji funguje podle údaj KrÚ JMK celkem 35 l žkových za ízení poskytujících akutní a následnou ústavní pé i (stav k 1. 1. 2009). Je to 22 nemocnic (z toho 2 fakultní), 3 odborné lé ebné ústavy, 3 zvláštní zdravotnická za ízení, 2 lé ebny pro dlouhodob nemocné, 2 hospice, 2 další l žková za ízení a jedna ozdravovna. Z tohoto po tu: • 40,0 % za ízení z izuje kraj (tato za ízení jsou specifikována dále), • 14,3 % ministerstvo zdravotnictví (nemocnice, odborný lé ebný ústav), • 14,3 % obce a m sta (nemocnice, lé ebna pro dlouhodob nemocné), • 22,9 % jiná právnická osoba (nemocnice, hospic, další l žková za ízení), • po jednom za ízení z izují církev, ministerstvo obrany a ministerstvo spravedlnosti (hospic a nemocnice). Vysoce specializovaná pracovišt jsou siln koncentrována, soust e ují se ve m st Brn . Propojení špi kové specializované pé e s výchovou nové generace léka zajiš ují dv fakultní nemocnice (Fakultní nemocnice Brno, propojená i s teoretickým zázemím kampusu Masarykovy univerzity, a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brn ). Ob nemocnice jsou z ízeny ministerstvem zdravotnictví. Dalšími specializovanými centry s nadregionálním dosahem jsou nap . Masaryk v onkologický ústav i Centrum kardiovaskulární a transplanta ní chirurgie (ob za ízení z izuje rovn ž ministerstvo zdravotnictví). Ve 45


spolupráci FN u sv. Anny s americkou Mayo Clinic vzniká Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které bude zam eno zejména na kardiovaskulární, transplanta ní a neurov dní programy. Jihomoravský kraj je z izovatelem trnácti l žkových za ízení s celkem 3 187 l žky. Jedná se o osm nemocnic – ve ty ech okresních m stech (B eclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo) a dále v Kyjov , Tišnov , Ivan icích a Letovicích. Dále z izuje šest d tských za ízení (d tské lé ebny, ozdravovnu, domov pro postižené d ti a kojenecký ústav). Tab. 22: L žková za ízení poskytující akutní a následnou ústavní pé i, z izovaná Jihomoravským krajem (stav k 1. 1. 2009) Za ízení

Po et l žek

Nemocnice Nemocnice B eclav, p ísp vková organizace Nemocnice TGM Hodonín, p ísp vková organizace Nemocnice Ivan ice, p ísp vková organizace Nemocnice Kyjov, p ísp vková organizace Nemocnice Tišnov, p ísp vková organizace Nemocnice Vyškov, p ísp vková organizace Nemocnice Znojmo, p ísp vková organizace Nemocnice Milosrdných brat í Letovice, p ísp vková organizace Odborné lé ebné ústavy D tská lé ebna pohybových poruch Boskovice, p ísp vková organizace D tská lé ebna se speleoterapií Ostrov u Macochy, p ísp vková organizace Ozdravovny D tská ozdravovna K etín, p ísp vková organizace Zvláštní zdravotnická za ízení D tské centrum Znojmo Kojenecký ústav Kyjov, p ísp vková organizace LILA Domov pro postižené d ti Otnice, p ísp vková organizace

2 837 511 224 244 565 98 495 700 120 72 30 42 70 70 208 135 38 35

Pramen: Jihomoravský kraj (http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=110634&TypeID=1)

P ísp vkovou organizací kraje je i Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje (ZZS) s 23 výjezdovými stanovišti, lokalizovanými p evážn (ovšem nikoliv výhradn ) ve vybraných sídlech pov ených obecních ú ad . Území kraje je z hlediska dostupnosti ZZS dob e pokryto. Problematickou však z stává oblast Vranovska, zejména jeho západní ást, kde je obtížné zajistit dojezdnost ZZS v asovém horizontu 15 minut. Léka ská služba první pomoci (LSPP) je k dispozici ve 13 m stech v kraji, v n kterých m stech ji zajiš uje i více pracoviš . Ve všech okresech kraje je zabezpe ena LSPP pro dosp lé, pro d ti a dorost, stomatologická LSPP a služba ohledání zem elých. Lékárenská pohotovostní služba je dostupná trvale pouze v Brn . Tab. 23: Vývoj zdravotnictví v Jihomoravském kraji v letech 2005–2007 2005 2006 Po ty pracovník Léka i celkem (p epo tený po et) 4 884 4 859 z toho léka i v nestátních za ízeních 3 366 3 333 Léka i na 1 000 obyvatel 4,3 4,3 Obyvatelé na 1 léka e 231 233 Zdravotni tí pracovníci neléka i s odbornou 12 307 12 284

46

2007 5 178 3 560 4,6 219 12 376


2005

2006

2007

zp sobilostí (p epo tený po et) Po ty l žek Nemocnice Odborné lé ebné ústavy Lé ebny pro dlouhodob nemocné Psychiatrické lé ebny D tské odborné lé ebné ústavy Ozdravovny Hospice Láze ské lé ebny

8 096 1 398 363 827 72 70 66 *

8 012 1 411 363 827 72 70 66 200

7 955 1 409 363 827 72 70 64 312

534 230 611 120 675 382 282

530 230 605 119 683 378 296

520 229 609 120 697 383 298

Po ty za ízení Samostatné ordinace léka : praktických pro dosp lé praktických pro d ti a dorost stomatolog gynekolog specialist Ostatní samostatná zdravotnická za ízení Lékárny (v . odlou ených pracoviš )

* Ke zve ejn ní dat nebyl dán souhlas. Pramen: Zdravotnická ro enka Jihomoravského kraje 2005, 2006, 2007, ÚZIS.

Léka ská pé e a prevence hraje d ležitou roli pro lidský kapitál. Sí zdravotnických za ízení a jejich kapacita je v Jihomoravském kraji stabilizovaná (viz tabulka), dostate n hustá a dob e dostupná. Jihomoravský kraj dosahuje oproti pr m ru R vyšších relativních hodnot po tu zdravotnických za ízení i léka na po et obyvatel. Tyto jevy jsou ovlivn ny nadregionální (nadkrajskou) úlohou m sta Brna. K 1. 1. 2009 bylo v kraji registrováno více než 3 800 nestátních zdravotnických za ízení (v etn lékáren). Z toho je cca 600 praktických léka pro dosp lé, cca 260 praktických léka pro d ti a dorost, cca 450 zubních léka a cca 190 gynekolog . Problémem ovšem za íná být – zejména v n kterých odbornostech (prakti tí léka i pro dosp lé, stomatologové) – vyšší pr m rný v k léka , který znamená hrozbu poklesu po tu léka v p íštích letech; tato genera ní nerovnom rnost je však problémem celé R, nejen Jihomoravského kraje. Vzhledem k demografickému stárnutí populace lze o ekávat r st významu zdravotnictví nejen v Jihomoravském kraji. Nad je na dožití p i narození byla v kraji u muž 73,55 let, u žen 80,33 let (m eno za období 2006-2007) a vykazuje rostoucí trend. U populace 65letých je nad je na dožití muž 15,12 let a žen 18,40 let, u 80letých pak 6,50 let (muži) a 7,37 let (ženy). Zdravotní stav obyvatelstva, vyjád ený úmrtnostními pom ry, je relativn dobrý. Po et zem elých na 1 000 obyvatel je v JMK velmi p íznivý (blíže viz kapitola 2.1 Vývoj a struktura obyvatelstva). Avšak u více než poloviny zem elých (53,1 %) byly p í inou smrti nemoci ob hové soustavy. Na novotvary zem ela v kraji tvrtina osob, jde p edevším o zhoubné novotvary tlustého st eva.

47


Hodnota standardizované úmrtnosti obyvatelstva JMK (tj. úmrtnost o išt ná o vliv v kové struktury) inila v roce 20073 celkov 749,9 zem elých na 100 000 obyvatel kraje; u muž 985,1 a u žen 573,1. V okrese Znojmo standardizovaná úmrtnost populace dokonce p ekro ila hodnotu 800,0. Z hlediska výskytu vybraných chorob se ukazuje pom rn špatná situace okresu Znojmo, kde byl zaznamenán ze všech okres JMK nejvyšší výskyt mononukleózy (72,8 p ípad na 100 000 obyvatel; ovšem pr m r kraje je 29,9), salmonely (253,9 oproti 197,0 v kraji) a klíš ové encefalitidy (5,3, zatímco v kraji pr m rn 3,5). Lé ených diabetik je v kraji 6 729,4 na 100 000 obyvatel; nejvíce v okrese Blansko (9335,0) a výrazn nejmén v okrese Vyškov (1600,4). Pr m rné procento pracovní neschopnosti dosáhlo v Jihomoravském kraji v roce 20074 hodnoty 5,882, což je hodnota mírn vyšší než pr m r R (5,619); z toho pro nemoc 5,367 a pro pracovní úrazy 0,201. Nejvyšší procento bylo zjišt no v okresech B eclav a Hodonín (6,932, resp. 6,750), nejnižší hodnoty pak v okrese Znojmo (5,209). Pr m rná doba trvání jednoho p ípadu se od roku 2000 zvýšila cca o p tinu, na 35,9 dne. Bohužel dosud nejsou zve ejn ny údaje za rok 2008, a tak nelze zhodnotit vývoj situace po zavedení regula ních poplatk . Orgánem ochrany ve ejného zdraví je v JMK Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brn . Územní pracovišt má ješt ve m stech Blansko, B eclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Byla z ízena ministerstvem zdravotnictví na základ zákona . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví. Oborem její innosti je komunální hygiena, hygiena výživy a p edm t b žného užívání, hygiena d tí a mladistvých, hygiena práce, epidemiologie. Na základ stejného zákona byl ministerstvem z ízen také Zdravotní ústav se sídlem v Brn . P edm tem innosti Zdravotního ústavu je: Vyšet ování a m ení složek životního prost edí a pracovních podmínek, vlastností výrobk a potravin, vyšet ování biologického a klinického materiálu; Monitorování zdravotního stavu obyvatelstva a faktor životního prost edí a životních a pracovních podmínek; Zabezpe ení a provád ní místních program ochrany a podpory zdraví, výchova k podpo e a ochran ve ejného zdraví Poskytování poradenských a dalších služeb. 5.3 Sociální pé e Po et za ízení sociální pé e se za posledních deset let zdvojnásobil (dle dlouhodobého vývoje kraje), po et míst v t chto za ízeních byl navýšen, ale v porovnání s r stem po tu jen z p ibližn 8 000 míst na sou asných p ibližn 9 000 míst. Nár st po tu míst je však nižší oproti nár stu po tu uchaze , takže tlak na místa v za ízeních sociální pé e stále trvá. V kraji roste také objem vyplácených dávek státní sociální podpory. Mezi lety 2005 a 2007 vzrostla podle údaj ze Statistické ro enky JMK celková hodnota vyplácených dávek p ibližn o polovinu (z 3,7 mld. K na 5,3 mld. K ), zatímco po et p iznaných dávek se snížil o 12,6 % (z 3,7 na 3,2 milionu). Pr m rná výše dávky tedy vzrostla z 989 K na 1 646 K . Zvýšily se i výdaje na dávky nemocenského pojišt ní, ale ve srovnání s dávkami státní 3 4

Zdravotnictví Jihomoravského kraje 2007. ÚZIS. Statistická ro enka Jihomoravského kraje 2008, ÚZIS; nov jší údaje nejsou k dispozici.

48


sociální podpory jen nepatrn (o 10,2 %). Vzr stá rovn ž po et držitel pr kaz zdravotn postižených – za sledované období p ibližn o tvrtinu. Podle údaj Odboru sociálních v cí Krajského ú adu JMK se v roce 2008 nacházelo v kraji celkem 304 za ízení sociální pé e. Z nich p evážnou v tšinu (60,2 %) z izují neziskové organizace, p tinu obce, desetinu (12,2 %) z izuje kraj a 5,2 % Ministerstvo práce a sociálních v cí. Krajská za ízení se nacházejí p edevším ve Znojm (7 za ízení), Vyškov , Hodonín (po 5 za ízení) a Boskovicích (4 za ízení) a v n kolika dalších m stech. Tematicky jsou krajská za ízení nej ast ji zam ena na pomoc senior m. Tab. 24: Rozmíst ní za ízení a další údaje v Jihomoravském kraji v roce 2007 v tom okresy JMK Brno Brno B eclav Hodonín Vyškov Znojmo Blansko venkov m sto Za ízení sociální 27 71 11 13 26 9 23 180 pé e celkem místa 1 044 4 014 562 699 963 482 981 8 745 z toho domovy 5 19 4 6 6 2 6 48 pro seniory místa 449 2 178 227 336 398 223 285 4 096 P íjemci d chod 309 976 31 623 103 451 46 149 32 581 44 935 22 296 28 941 celkem z toho starobních 163 530 15 713 59 043 23 468 16 791 20 945 11 840 15 730 plných Pr m rný m sí ní 8 293 8 750 8 392 8 165 8 213 8 241 8 068 d chod celkem 8 410 (K ) starobní plný 8 556 9 013 8 624 8 365 8 529 8 383 8 113 8 653 Pramen: SÚ Pozn.: Údaje za rok 2008 nejsou dosud k dispozici.

Sociální pé e bude v blízké budoucnosti významným tématem k ešení. Ani sou asná struktura za ízení, ani poskytované služby prozatím nesta í pokrývat poptávku, která se navíc regionáln velmi výrazn liší. Jihomoravský kraj v této oblasti má zpracován kvalitní strategický dokument, jehož napl ování bude v budoucnu velmi d ležité. Zárove bude d ležité, aby byly poskytovány kvalitní sociální služby a aby byly tyto služby monitorovány, hodnoceny a hledány cesty ešení demografického stárnutí populace. Obce jsou zatíženy povinností zajiš ovat díl sociálních služeb, p edevším finan n . Nejv tším ohrožením je proto finan ní náro nost. Výrazný nedostatek za ízení sociálních služeb je p edevším v okrese Brno-venkov (m eno po tem l žek), dále na Vyškovsku, B eclavsku a Hodonínsku. ada okres v Jihomoravském kraji nemá specializované za ízení pro zdravotn postižené spoluob any. I v tomto p ípad platí, že by se kraj, neziskové organizace a soukromý sektor m l podílet na integraci t chto osob a využít jejich lidského kapitálu pro rozvoj svého území. Podobná výtka platí i pro výchovné ústavy, d tské domovy, domy na p li cesty apod. 5.4 Kultura Podle Statistické ro enky Jihomoravského kraje je kulturní sí v Jihomoravském kraji stabilizovaná. Nedochází k výraznému nár stu ani poklesu za ízení. Z mezikrajského 49


srovnání vychází Jihomoravský kraj jako dob e saturovaný uvedenými za ízeními s p ihlédnutím na význam st edisek v R. Kulturní sí je diferencovaná podle velikosti st edisek, p i emž role st edisek je tímto zp sobem spíše posilována (obslužná funkce). V nabídce kin je poddimenzovaný okres Znojmo. Tabulka nezohled uje význam jednotlivých knihoven, v tabulce jsou uvedeny prosté po ty (ale je rozdíl nap . mezi Moravskou zemskou knihovnou a obecní knihovnou). Podle zastoupení vybíraného vstupného pat í Jihomoravský kraj vzhledem ke svému významu v R k pr m rným, vstupné vybrané z kulturní sít lze ohodnotit na základ údaj SÚ (2008) jako spíše podpr m rné. Tab. 25: Struktura kulturních za ízení v okresech Jihomoravského kraje v roce 2006* P írodní Stálá kina, Ve ejné Muzea Galerie Divadla Kraj, okresy knihovny amfiteátry multikina 54 743 83 95 16 55 JMK Blansko 10 157 13 8 9 Brno-m sto 6 41 17 41 14 1 Brno-venkov 7 137 12 9 8 B eclav 12 77 14 15 1 10 Hodonín 8 85 15 12 15 Vyškov 8 93 6 2 9 Znojmo 3 153 6 8 1 3 Pozn.: * Statistické údaje, uvedené v tabulce, již nejsou od roku 2007 ve struktu e okres zjiš ovány. Pramen: SÚ

Z muzeí a galerií jsou výrazn nejvíce navšt vovány brn nské objekty: Moravské zemské muzeum (171 910 návšt vník v roce 20085 ), Muzeum m sta Brna (140 937), Moravská galerie v Brn (116 031). Relativn vysoká návšt vnost Technického muzea v Brn (81 395 návšt vník ) je ovlivn na tím, že muzeum spravuje adu objekt mimo Brno, které jsou do celkové návšt vnosti také zapo ítány. Mimobrn nská muzea a galerie zaznamenávají mén než 60 tisíc návšt vník ro n . Jihomoravský kraj má významné zastoupení památkových objekt . Nachází se mezi nimi i objekty nadnárodního významu, za azené do seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO – Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat. Podle údaj NIPOS6 byly v roce 2008 nejnavšt vovan jšími objekty v JMK zámek Lednice (331 013 návšt vník ), hrad Pernštejn (128 535), hrad Bítov (82 592), zámek Vranov nad Dyjí (65 802) a hrad Veve í (64 883). Návšt vnost vily Tugendhat v p ehledu uvedena nebyla. Památkové objekty jsou vhodným dopln ním, atraktivností, marketingovou výhodou pro cestovní ruch. Podle statistických dat ale jejich návšt vnost v posledních letech klesá. ada památek je však ohrožena v d sledku neschopnosti zajistit odpovídající využití a pot ebné finan ní prost edky, nejasným zp sobem sou asného a budoucího využití, zna ným finan ním investi ním dluhem a dlouhodobou zanedbaností. Velkou p ekážkou ve správ , podobn jako ve správ území, jsou nap íklad stále nedo ešené vlastnické vztahy a všudyp ítomný nedostatek finan ních zdroj na pokrytí kýžených investicí. Velmi problematické je i vyjasn ní pojm a funk ního obsahu termínu „památková pé e“. U soukromých vlastník bývá památková pé e vnímána spíše jako nežádoucí p ít ž. T mto problém m a jejich ešením se v nuje dokument Koncepce zachování a obnovy kulturních památek Jihomoravského kraje. Podobn jako u ostatních koncepcí 5

Návšt vnost muzeí a galerií v krajích 2008 (NIPOS, 2009). Národní informa ní a poradenské st edisko pro kulturu; dle dokumentu Návšt vnost památek v krajích 2008 (NIPOS, 2009). 6

50


Jihomoravského kraje je velmi p ínosná její existence, na druhou stranu bude nutností implementovat vyty ené cíle, monitorovat a vyhodnocovat sm ování a volit další cesty vývoje. 5.5 Sport a t lovýchova Sport a t lovýchova se p esunuly z individuální roviny do roviny více organizované. Investice do sportu a t lovýchovy významn ovliv uje zdravotní stav obyvatelstva, pracovn ekonomický život a i kulturní hodnoty obyvatelstva. Jedná se tak o preventivní oblast p ed sociáln patologickými jevy, proto i p es možné nedocen ní je nutné v novat tomuto sektoru velmi významnou pozornost. V Jihomoravském kraji p sobí ada profesionálních sportovních klub úsp šných i na národní i mezinárodní úrovni, nap . basketbalistky BK Gambrinus Sika Brno (klub d íve známý jako IMOS Žabov esky), baseballový klub AVG Draci Brno, klub házené HC Britterm Veselí nad Moravou, fotbalový 1. FC Brno nebo hokejová HC Kometa Brno i Orli Znojmo s.r.o. Organizované sportovní aktivity nabízejí etné sportovní kluby, t lovýchovné jednoty a další neziskové organizace. Nabídka sportovního vyžití je etn jší ve velkých m stech, v malých obcích p sobní nej ast ji „tradi ní“ Sokolové, fotbalové kluby apod. Sportovní za ízení bývají v n kterých p ípadech p ístupná i pro širokou ve ejnost (nap . v ur itých hodinách). Kapacity pro uspokojení individuální poptávky b žných ob an jsou však nedostate né. Tab. 26: Sportovní infrastruktura v okresech Jihomoravského kraje v roce 2006* z toho Zimní Stadiony Kraj, okresy Koupališt stadiony kryté H išt t locvi ny v . krytých bazény v . krytých 102 34 1 274 679 80 16 JMK Blansko 16 5 184 75 11 3 Brno-m sto 14 7 328 143 17 5 Brno-venkov 14 4 245 136 11 2 B eclav 10 4 111 82 10 1 Hodonín 17 4 137 86 25 1 Vyškov 11 2 112 68 4 2 Znojmo 20 8 157 89 2 2 Pozn.: * Statistické údaje, uvedené v tabulce, již nejsou od roku 2007 ve struktu e okres zjiš ovány. Pramen: SÚ

V posledních letech se v kraji intenzivn rozvíjí moderní sportovní aktivity, zejména jezdectví (s tím souvisí i budování hipostezek) a golf. Golfová h išt – lokalizovaná na Ko enci, v Jina ovicích, Slavkov u Brna a další – mohou být atraktivitou nejen pro obyvatele, ale i pro turisty p ijížd jící do JMK, a zvýšit tak návšt vnost kraje. Jihomoravský kraj se mohl, a pravd podobn stále m že, op ít o Koncepci rozvoje t lovýchovy a sportu v Jihomoravském kraji na období 2004–2008. V porovnání vybavenosti sportovní infrastrukturou v i R je Jihomoravský kraj pr m rný až podpr m rný. Infrastruktura pro individuální i organizovaný sport je v R i kraji ve srovnání se západoevropskými státy nedostate ná, podobn jako u ostatní infrastruktury.

51


6. DOPRAVA 6.1 Dopravní sít Dopravní dostupnost a vhodná hustota silni ní a železni ní sít jsou nutnými podmínkami pro rozvoj hospodá ství v daném území, p íhodná dopravní infrastruktura p ispívá k hospodá ské atraktivit regionu. Jihomoravský kraj pat í z hlediska polohy v dopravních sítích k nejlépe položeným kraj m eské republiky. M sto Brno je v souladu se svým sídelním významem druhým nejvýznamn jším dopravním uzlem R. Historicky zakotvený význam m sta a blízkost m sta k moravským úval m a k Moravské brán vedl k postupnému rozvoji radiální sít dálkových dopravních tras. O významné dopravní poloze Jihomoravského kraje sv d í zejména pr chod n kolika dopravních tras, jež se po vstupu eské republiky do EU staly sou ástí transevropské dopravní sít TEN-T. Z nich byly rozhodnutím EU stanoveny prioritní moderniza ní projekty celoevropského významu. Území JMK se dotýkají následující projekty:

. 22: železni ní osa Athény – Sofija – Budapeš – Víde – Praha – Norimberk / Dráž any; územím Jihomoravského kraje tento projekt prochází v úseku B eclav – Brno – hranice s Pardubickým krajem;

. 23: železni ní osa Gda sk – Varšava – Brno / Bratislava – Víde ; územím Jihomoravského kraje tento projekt prochází v úseku hranice s Olomouckým krajem – Brno – B eclav;

. 25: dálni ní osa Gda sk – Katovice – Brno / Bratislava – Víde ; územím Jihomoravského kraje tento projekt prochází v úseku hranice s Olomouckým krajem – Brno – státní hranice s Rakouskem.

Konfigurace silni ní sít Jihomoravského kraje Na konci roku 2008 bylo v Jihomoravském kraji tém 4,5 tis. km silnic a dálnic, z této délky bylo 134 km dálnic, 28 km rychlostních silnic a 418 silnic I. t ídy, 1 476 km II. t ídy a 2 437 km III. t ídy. Kostru silni ní sít Jihomoravského kraje tvo í: dálnice D1 a D2; rychlostní silnice R52, R46 a R43; silnice I. t ídy I/19, I/23, I/38, I/40, I/41, I/42, I/43, I/47, I/50, I/51, I/52, I/53, I/54,

I/55, I/70 a I/71. Celkov m žeme konstatovat, že kraj disponuje hustou sítí silni ních komunikací, srovnatelnou s vysp lými regiony západní Evropy. Detailn jší informaci o délkách silnic jednotlivých kategorií ve všech okresech Jihomoravského kraje p ináší tab. 26. Mnohé ze silnic se však nenacházejí v dobrém technickém stavu. Nutná proto bude jejich rekonstrukce, modernizace a opravy. V této souvislosti akceptujeme, že podle aktuálních studií existuje dobrý p ehled o stavu silni ní sít kraje a o prioritách oprav a stavebních úprav. Nicmén soudíme, že v odlehlejších místech kraje je t eba dát vyšší d raz na kvalitu silnic II. t ídy a v aglomeraci Brna dokonce i na frekventované silnice III. t ídy. Silni ní sí v Jihomoravském kraji je nadm rn orientována na Brno a vlastn jen na území okres B eclav a Hodonín existuje i dobrá propojenost v tangenciálním sm ru.

52


Tab. 27: Délka silnic na území Jihomoravského kraje (v km k 1. 7. 2008) Silnice Hustota silni ní sít Dálnice II. III. Celkem celkem I. t ídy na rozlohu na obyvatele Okres t ídy t ídy (v km/100 (v km/10 tis. (v km) (v km) (v km) (v km) (v km) (v km) km2) obyv.) Blansko 0 607 50 199 358 607 70,3 57,3 Brno-m sto 18 157 39 55 63 175 76,1 4,7 Brno-venkov 41 1 054 65 370 619 1 095 73,0 55,6 B eclav 44 537 52 199 286 581 56,0 51,3 Hodonín 0 551 115 158 278 551 50,1 35,1 Vyškov 30 464 60 112 292 494 56,4 56,3 Znojmo 0 988 65 381 542 988 62,1 87,4 JMK 134 4 360 446 1 476 2 438 4 494 62,5 39,3 Pramen: editelství silnic a dálnic R, SÚ

Silni ní komunikace v Jihomoravském kraji se vyzna ují velkým provozním zatížením. Z automobilových trend (neustálé zvyšování stupn automobilizace) a výsledk posledních celostátních s ítání dopravy provedeného editelstvím silnic a dálnic R v roce 2000 a 2005 (další až v roce 2010) vyplývá, že silni ní zatížení se neustále a velmi rychle zvyšuje. Zdaleka nejzatížen jší trasou je dálnice D1, po níž v bezprost edním zázemí Brna projíždí více než 50 tisíc aut denn (p í inou vysoké intenzity provozu je zde kombinace tranzitní, p ím stské a m stské dopravy, mj. i kv li lokalizaci velkých obchodních objekt v její blízkosti) a také I/52, I/42 a I/43. K dalším provozn zatíženým silnicím pat í dálnice D2, rychlostní silnice R46 a silnice I/50, I/41, I/23 a II/640. S výjimkou R46 se nejvytížen jší úseky nacházejí na území m sta Brna a v nejbližším okolí. Z pohledu dopravní infrastruktury JMK je d ležité dobudování rychlostních silnic R52 a R43, zkapacitn ní dálnice D1 v okolí Brna a dostavba velkého m stského okruhu v Brn . Konfigurace železni ní sít Jihomoravského kraje Na za átku roku 2008 bylo v Jihomoravském kraji 790 km provozní délky železni ních tratí, na 100 km2 tak p ipadlo 11,2 km železni ních tratí. Železni ní sí Jihomoravského kraje tvo í:

celostátní dráhy . 240, 241, 246, 248, 250, 260, 300, 330, 332, 340, 342, 343 a 344; regionální dráhy . 244, 245, 247, 251, 253, 254, 255, 257 a 262; následující tra ové úseky jsou dvoukolejné: Brno – St elice, hranice s krajem Vyso ina – Tišnov – Brno – B eclav – Slovensko (státní hranice), hranice s Pardubickým krajem – Skalice nad Svitavou – Brno, Rakousko (státní hranice) – B eclav – Hodonín – hranice se Zlínským krajem, Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou; následující tra ové úseky jsou elektrifikované: hranice s krajem Vyso ina – Tišnov – Brno – B eclav – Slovensko (státní hranice), hranice s Pardubickým krajem – Skalice nad Svitavou – Brno, Rakousko (státní hranice) – B eclav – Hodonín – hranice se Zlínským krajem, Brno – Vyškov – hranice s Olomouckým krajem, Hodonín – Slovensko (Holí ); dokon uje se elektrifikace trat Znojmo – Rakousko (Retz).

53


Tab. 28: Délka železnic na území Jihomoravského kraje (v km k 1. 7. 2008) Železnice Hustota železni ní sít celostátní regionální celkem na rozlohu na obyvatele Okres (v km/10 tis. (v km) (v km) (v km) (v km/100 km2) obyv.) Blansko 36 25 61 7,1 5,8 Brno-m sto 63 . 63 27,4 1,7 Brno-venkov 98 46 144 9,6 7,3 B eclav 104 47 151 14,5 13,3 Hodonín 116 56 172 15,7 10,9 Vyškov 83 3 86 9,8 9,8 Znojmo 74 39 113 7,1 10,0 JMK 574 216 790 11,0 6,9 Pramen: SÚ

Z perspektivního pohledu lze o ekávat další posílení pozice kraje v síti dálkových dopravních tras, nebo Brno je navrženo jako uzlový bod výhledové sít vysokorychlostních tratí (VRT), sledujících paraleln nejvýznamn jší stávající spojení (podle existujících návrh , které vypracoval SUDOP Praha, by m lo jít o trasu Praha – Brno – Víde , z níž by v Brn m la odbo ovat v tev do Ostravy a Varšavy). Úkolem kraje bude p edevším prov ení a zajišt ní územní pr chodnosti potenciálních tras VRT. Podle dopravních studií lze konstatovat nevyhovující stav „nekoridorových“ tratí s velkým meziregionálním dopravním potenciálem, a to trati Brno – P erov a Brno – Jihlava. Novou prioritou se stává zejména budoucí modernizace železni ní trati Brno – P erov, trati s mimo ádným provozem rychlík po zatím jednokolejné elektrifikované trati s pom rn komplikovanou stopou. Toto lze chápat jako logický p edstupe budoucích VRT, které jsou zatím vzdálen jší perspektivou. Zcela mimo ádným tématem je p estavba brn nského a b eclavského železni ního uzlu (v Brn jsou sou ástí ŽUB i terminály IDS na území m sta Brna). Další diskutovanou železni ní stavbou v Brn je severojižní kolejový diametr, od n hož se o ekává odleh ení a zrychlení dopravy. Ten ovšem v sou asnosti není hlavní rozvojovou prioritou. Z pohledu železni ní infrastruktury je nutné dokon it modernizaci nekoridorové trat Brno – Jihlava (v . zdvoukolejn ní úseku St elice – Zastávka). Tato infrastruktura umožní kvalitn jší služby poskytované Integrovaným dopravním systém Jihomoravského kraje (IDS JMK), nebo práv tento systém dopravy je využíván mnohými zam stnanci firem v JMK. Vznik IDS JMK umožnil snížit podíl regionální autobusové dopravy na území m sta Brna a p esunout ást poptávky cestujících z regionu i m sta Brna (nap . Chrlice, e kovice) z autobusové, respektive tramvajové dopravy na železnici, nezávislou na propustnosti brn nské silni ní sít , což je velmi podstatné pro rozvoj nap . speditérských služeb. V souvislosti s IDS JMK budou dopln ny n které kratší tra ové úseky (Lhota Rapotina – Boskovice, K enovice – Blažovice, Hrušovany u Brna – Židlochovice). Na vhodných místech je možno dobudovat nové železni ní zastávky. Celkov se ale v JMK projevuje snaha (signalizovaná nap . podporou IDS JMK), aby se role železnic v budoucnu zvýšila.

54


Obr. 7: Železni ní sí Jihomoravského kraje v roce 2008 Pramen: eské dráhy a.s.

Silni ní a železni ní doprava – stru ná charakteristika hlavních dopravních problém v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje Okres Brno-m sto: Aglomerace m sta Brna p edstavuje hlavní zdroj a cíl dopravních proud . To vyvolává závažné problémy zejména v souvislosti s nutností dopravního odleh ení centrální ásti Brna. Velkým problémem m sta je nedostav ný tzv. velký m stský okruh (silnice I/42), který je náro ný inženýrsky i finan n . Problémem je nerealizovaný systém silni ních tangent, zejména západní R43 a jihozápadní R52. Kontroverze zatím ješt p sobí diskuse ohledn pr chodu p ipravované silnice I/43 (R43) a lokalizace jejího napojení na D1. Výstavba nového železni ního nádraží vy eší n které m stské i regionální dopravní a urbanistické problémy. Dále je nutné zahájit p ípravu severojižního kolejového diametru. Okres Brno-venkov: Silni ní i železni ní sí má výrazn tranzitní charakter. Chybí kvalitní silni ní tangenciální propojení v tších satelitních sídel okresu. Podstatné je zkapacitn ní silni ního tahu Ku im – Tišnov a urychlení výstavby R43. V rámci železni ní dopravy prob hla rekonstrukce koridorových tratí Brno – B eclav a Brno – eská T ebová. Okres Brno-venkov se stal nejd íve doménou integrovaného dopravního systému (IDS JMK). Práv zde bude také t eba vybudovat n kolik terminál IDS JMK. Zm ny dozná z ejm i zdejší železni ní sí (velké zm ny v dopravní roli zaznamenala již dvojice tra ových úsek , totiž Brno – Sokolnice-Telnice – K enovice horní nádraží, Brno – Tišnov, Brno – Vranovice a Brno - Zastávka). Okres Blansko: Je t eba urychlit p ípravu a realizaci rychlostní silnice R43 p es Moravskou T ebovou do východních ech. Technicky a finan n náro ný problém p edstavuje silni ní napojení Adamova na Blansko a Brno. Dvoukolejná tra Brno – eská T ebová je významná z hlediska dálkové i regionální dopravy, nicmén kapacita a parametry této trat jsou nedostate né. 55


Okres B eclav: Silni ní i železni ní sí má tranzitní charakter. V rámci silni ní sít je plánována výstavba tangenty R55 (B eclav – P erov) a radiály R52 (Poho elice – Mikulov – Rakousko). Na významu nabývají p íhrani ní silni ní komunikace ve sm ru východ – západ, které jsou mnohdy v nevyhovujícím technickém stavu (nekvalitní silni ní spojení je mezi m sty B eclav a Mikulov), problematické jsou i p eshrani ní komunikace. Prioritou je výstavba obchvatu B eclavi. V rámci železni ní dopravy prob hla rekonstrukce koridorových tratí Brno – B eclav a B eclav – P erov, v sou asnosti probíhá modernizace uzlu B eclav. B eclav má mimo ádné p edpoklady pro vybudování logistického centra (nutno zvážit i budoucí roli vodní dopravy). Chybí kvalitní napojení Hustope í na železni ní sí . Okres Hodonín: Silni ní i železni ní sí má do zna né míry tranzitní charakter. Silný silni ní tranzit z Hodonína na Slovensko (hrani ní p echod Hodonín – Holí ) dosud prochází m stem Hodonínem. V okrese Hodonín jsou nejv tším problémem silni ní komunikace Moravský Písek – Veselí nad Moravou – Strážnice – Rohatec, zejména v pr jezdu sídly. Je t eba výstavba R55. Nekvalitní jsou p eshrani ní komunikace na krajské i místní úrovni. V rámci železni ní dopravy prob hla rekonstrukce koridorové trati B eclav – P erov. Stav dalších železnic však není dobrý. Okres se vyzna uje intenzivní autobusovou dopravou. V rámci silni ní komunikace I/54 a II/ 495 a železni ní trati Brno – Tren ianská Teplá je jako závažný problém vnímán pr chod velkých vod v daném území. Okres Vyškov: V okrese schází kvalitní propojení na jižní ást Brn nské regionální aglomerace. V sou asné dob se intenzivn buduje dálnice D1 Vyškov – Hulín s následnou vazbou na zlínskou aglomeraci. V okrese Vyškov je problémem kapacitn p etížená tra Brno – P erov a špatná kvalita silnic napojujících obce na Vyškov a dálnici D1. Obtíže vyvolává vedení silnice I/50 sídly (mimo Slavkov u Brna, kde již obchvat je). Okresu se p ímo týkají i n které rozvojové zám ry (modernizace železnice Brno – P erov, budoucí VRT). Okres Znojmo: Dopravní vybavenost okresu není vyhovující. V okrese Znojmo je problémem nekvalitní železni ní i silni ní napojení obcí a m st na Brno a chyb jící obchvat Znojma. Hlavní silni ní tahy (I/38 a I/53) nejsou vybaveny na sou asnou a výhledovou dopravní zát ž. Nejvýznamn jší závadu na silnici I/53 (s problematickou vozovkou v celé své délce) p edstavuje chyb jící obchvat Lechovic. Silnice I/53 je jako hlavní dopravní tepna Znojemska v celé trase nevyhovující. I v okrese Znojmo nabývají na významu p íhrani ní silni ní komunikace ve sm ru východ – západ, asto ovšem v nevyhovujícím technickém stavu. Letecká doprava Jihomoravský kraj je vybaven letišt m Brno-Tu any s pravidelnou i nepravidelnou osobní i nákladní dopravou. Letišt svými technickými parametry a vybavením spl uje mezinárodní standardy pro celoro ní provoz všech typ letadel i za ztížených pov trnostních podmínek (statut ve ejného mezinárodního letišt ). Komfortní odbavení cestujících je zajišt no v moderním letištním terminálu a p íletové hale. Z d vodu zvýšení kapacity a pohodln jšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je uvažována výstavba další haly, v pokra ování sm rem na východ od stávajícího terminálu. V realizaci je rozší ení za ízení pro odbavování zavazadel a zlepšení nabídky ob erstvení pro cestující. Dostupnost Brna leteckou dopravou se zlepšuje, nebo se postupn zv tšuje po et obsluhovaných destinací – Londýn, Moskva, Praha jako pravidelné linky a další tém t i desítky turistických (nepravidelných) let nap . do ecka, Špan lska nebo Tuniska. Jde o žádoucí stav, protože další rozvoj brn nské aglomerace oporu ve fungující letecké doprav vyžaduje, což dokazuje stále se zvyšující po et odbavených cestujících (více než 500 tis. 56


v roce 2008). Pokud jde o samotné letišt , je t eba do ešit jeho budoucí nekonfliktní napojení na MHD, eventueln na železni ní sí . Vodní doprava V rámci p ipojení eské republiky na evropskou sí vodních cest, což pro Jihomoravský kraj znamená napojení eky Moravy na Dunaj, bylo uloženo usnesením vlády R . 635/96, p íslušným státním orgán m zabezpe it ochranu území v rámci sm rných ástí územních plán velkých územních celk . Celé pr plavní spojení Dunaj – Odra – Labe (DOL) je spíše evropským projektem s velmi spornou nad jí na realizaci. Z pohledu kraje lze doporu it podporu p ípravy a realizace tohoto velkého vodního dopravního díla v omezeném rozsahu a v koordinaci se Slovenskem a s Rakouskem, s o ekávaným pozitivním dopadem zejména pro území dnešních okres Hodonín a B eclav (nap . v souvislosti s výstavbou logistického centra v B eclavi). Územím okresu Hodonín prochází také Ba v kanál (Otrokovice – Rohatec), který je sou ástí vodního toku Moravy (od ústí Be vy po soutok s Dyjí) a je za azen dle zákona . 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavb , mezi dopravn významné využitelné vodní cesty. V sou asné dob je kanál s podporou obcí a EU užíván pro turistické ú ely. Pro turistické ú ely je využívána lodní doprava na Brn nské p ehrad (zde i áste n pro b žnou dopravu), na nádrži Nové Mlýny, na Vranovské p ehrad i na ece Dyji v B eclavi. Cyklistická doprava Cyklistickou dopravu je t eba rozd lit na dva segmenty: cyklistická doprava jako alternativa k individuální automobilové doprav a m stské

hromadné doprav (cyklistická doprava jakožto regulátor individuální automobilové dopravy vyžaduje výstavbu kvalitních cyklostezek p edevším v intravilánech m st, sou ástí b žné denní praxe je cyklistická doprava zejména na B eclavsku i v dalších jižních rovinatých ástech kraje; v samotném však Brn výstavba cyklostezek velmi zaostává); cykloturistika (v Jihomoravském kraji jsou zastoupeny nap . trasy Pražská, Moravská, Beskydsko-Karpatská a Jantarová stezka, dále nap . Greenways Praha – Víde , eskorakouská p íhrani ní trasa, trasy Jihlava – eský T šín, Jeseník – Znojmo, Hradec Králové – B eclav, Moravské vina ské stezky aj.). Jihomoravským krajem také procházejí dva cyklistické evropské koridory Eurovelo . 4 (Francie – Ukrajina) a . 9 (Polsko – Chorvatsko). Program rozvoje Jihomoravského kraje podporuje rozvoj obou oblastí cyklistické dopravy. Detailn jší analýza cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji je rozpracována v krajském odv tvovém koncep ním dokumentu Program rozvoje sít cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji, který byl zpracován v srpnu 2007. Kombinovaná doprava Poloha kraje na významných evropských dopravních tazích dává dobré p edpoklady pro rozvoj kombinované dopravy. Zvlášt ve vztahu k EU, která v rozvoji kombinované dopravy spat uje nástroj k omezení r stu výkon silni ní nákladní dopravy, je nutné v kraji vybudovat pot ebnou infrastrukturu. Polohou v dopravní síti má pro tento typ nákladní 57


dopravy nejlepší podmínky uzel B eclav, výhodu velkého soust ed ní rozmanitých ekonomických aktivit nabízí m sto Brno. Vhodná lokalita na výstavbu kontejnerového terminálu je v Dolních Heršpicích, výstavba je však závislá na dopravním napojení na silnici R 52. Telematika Použití telematických ešení v silni ní doprav m že pomoci snížit po et dopravních nehod a množství kongescí, tedy p isp t ke zvýšení bezpe nosti a plynulosti provozu, a to v ad p ípad i bez nárok na výstavbu nových komunikací. Prvk telematiky m že být využito také v hromadné doprav osob a p i p eprav zboží. Telematika zvyšuje propustnost komunikací a snižuje negativní environmentální dopady silni ní dopravy. 6.2 Obslužnost Z hlediska Jihomoravského kraje je žádoucí zatraktivn ní nabídky ve ejné hromadné dopravy. Cílem kraje na tomto poli je alespo uchování stávajícího podílu ve ejné dopravy na osobní doprav . Nezbytným p edpokladem k tomu je uspokojivé vy ešení zdroj financování, integrace jednotlivých systém ve ejné dopravy do provázaných dopravních sítí a zvýhod ování ve ejné dopravy v etn nabídky dopl kových služeb. Základním krokem k tomuto cíli je postupné zavád ní integrovaného dopravního systému (IDS JMK), jehož základním principem je propojenost, návaznost a komplexnost dopravní obslužnost regionu se zapojením r zných druh dopravy. Podle informací na webových stránkách koordinátora IDS JMK (www.idsjmk.cz) vzniká integrovaný systém postupn po etapách, p i emž cílem je jeho zavedení na celém území kraje:

etapa E1: 1. 1. 2004, Brn nsko, Blanensko, Tišnovsko, 110 obcí; etapa E2A: 1. 1. 2005, Tišnovsko, 42 obcí; etapa E2B: 1. 9. 2005, Slavkovsko, Rosicko, 23 obcí; etapa E3A: 11. 12. 2005, Vyškovsko, 22 obcí; etapa E3B: 1. 7. 2006, Ivan icko, 16 obcí; etapa E3C: 1. 9. 2006, Židlochovicko, 29 obcí; etapa E4: 4. 3. 2007, Boskovicko, 94 obcí; etapa E4B: 28. 6. 2008, Vyškovsko – východ, Kyjovsko, 57 obcí; etapa E5: 14. 12. 2008, Hodonínsko, B eclavsko, 120 obcí.

V uvedených datech došlo ke zm nám ve vedení regionálních autobusových linek, k zjednodušení a zpravideln ní dopravy a zavedení jednotného jízdného. Všechny provozované linky získaly jednotné dvou nebo t ímístné provozní ozna ení, vstoupily v platnost nové jízdní ády a došlo ke sjednocení cen jízdného a p epravních podmínek na všech linkách IDS JMK. Územní rozsah IDS JMK je již dnes úctyhodný (v sou asnosti je do systému zapojeno 513 / 76 % obcí, v nichž žije 91 % obyvatel Jihomoravského kraje), v tší d raz je však t eba klást na soustavný dialog provozovatele (KORDIS JMK, spol. s r.o.) se zú astn nými obcemi, na postupné budování komfortních p estupních uzl a i na ekologické efekty fungování IDS. IDS JMK integruje i spádové oblasti v sousedních krajích a státech. K dokon ení integrace na celém území kraje se JMK zavázal do roku 2010.

58


7. ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 7.1 Kvalita životního prost edí Ovzduší Zatímco v posledním desetiletí 20. století došlo vlivem deindustrializace a restrukturalizace pr myslu, zavád ním environmentáln vysp lejších technologií a n kterými zm nami v energetické oblasti a vytáp ní k výraznému snížení emisí zne iš ujících látek (p edevším SO2 ), v posledním sledovaném období (2004–2006) lze na území Jihomoravského kraje vid t nepatrné zvýšení nár stu emisí (tuhé látky, SO2 a CO). S absolutním zvýšením množství emisí hlavních druh zne is ujících látek (vyjma NOx) se zvýšil podíl emisí evidovaných na území Jihomoravského kraje v rámci celé eské republiky. Dle množství emisí tuhých látek, oxidu dusíku a CO pat il Jihomoravský kraj v roce 2006 k p edním zne iš ovatel m na úrovni kraj eské republiky (vždy se adil mezi 1. šest nejv tších zne iš ovatel dle kraj ). Pouze v množství emisí oxidu si i itého se adil až na 11. místo mezi kraji R. Zvýšení emisí tuhých látek v Jihomoravském kraji (tak ka o 1/5) bylo zaznamenáno pouze u mobilních zdroj (tzv. REZZO 4) tj. p edevším šlo o zne išt ní dopravními prost edky. Nár st emisí CO byl zp soben zvýšením emisí u výše zmi ovaných mobilních zdroj , ale p edevším 30% nár stem emisí tohoto oxidu u nejv tších stacionárních zdroj (REZZO 1). Množství emisí hlavních druh zne iš ovaných látek ze st edních (REZZO 2) a malých (REZZO 3) stacionárních zdroj kraje se naopak snížilo, k emuž p ispívá cílená rekonstrukce a zateplování bytových komplex a rodinných dom . Tento zp sob se ukazuje jako nejefektivn jší možnost, jak snížit množství emisí zne iš ujících látek z malých stacionárních zdroj z d vodu nižší spot eby tepla a energie. Nejv tší podíl na zne išt ní ovzduší kraje oxidy dusíku, CO a CO2 zaznamenává rozvíjející se individuální automobilová a nákladní silni ní doprava. Ta p edstavuje významný zdroj zne išt ní ovzduší a hlu nosti p edevším v místech její nejvyšší koncentrace. M sto Brno bylo, jako tak ka jediný souvislejší prostor v Jihomoravském kraji, v roce 2007 ozna eno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limit m pro ochranu zdraví obyvatel, nebo v pr b hu roku došlo k astým p ekro ím imisních limit sledovaných zne iš ujících látek (pevné látky PM10 , NO2 a benzo(a)pyren). Nár st automobilové dopravy, krom problém se zne išt ním ovzduší, p ináší také nadm rné zatížení hlukem. Hluk je v Jihomoravském kraji problémem zejména v blízkém okolí významných silni ních tah (p edevším D1, D2, R52, R46), a také na tranzitních komunikacích procházejících obcemi (nap . velký m stský okruh Brn , tranzit obcemi eská, Znojmo, B eclav a adou dalších). Zvýšená hladina hluku se negativn odráží na zdravotním stavu obyvatel.

Voda a vodní hospodá ství I když se jakost povrchových vod dlouhodob zlepšuje, nelze ji považovat za uspokojující, zejména v p ípad menších vodních tok . Nejvíce zne išt nými vodními toky jsou Litava a Trkmanka, levostranné p ítoky Svratky resp. Dyje vykazující nejvyšší t ídu zne išt ní. Stále jsou ohroženy n které vodní nádrže (Brn nská p ehrada, Novomlýnské nádrže, Letovice) eutrofizací (zvýšený obsah živin, zejména dusíku a fosforu), p i emž následné rozší ení sinic p edstavuje zdravotní rizika pro obyvatelstvo a limitující faktor rozvoje rekreace a st edn dob i rybá ského a dalšího ekonomického využití nádrží a tok . Zne išt ním jsou 59


ohroženy také n které zdroje podzemních vod, u nichž byla v roce 2007 zjišt na nadlimitní koncentrace dusíkatých látek. Na území Jihomoravského kraje se nachází ada ochranných pásem vodních zdroj , z nichž je nejvýznamn jší CHOPAV Kvartér eky Moravy (chrán ná oblast p irozené akumulace vod) p i dolním toku ek Moravy a Dyje), v nichž je zapot ebí d sledn p edcházet nežádoucím zne išt ním, které významn souvisí s odkryvy Kvartéru eky Moravy p i t žb št rkopísk . Jakost povrchových vod ovliv ují p edevším bodové zdroje zne išt ní (m sta a obce, pr myslové závody, objekty soust ed né zem d lské živo išné výroby a staré zát že). Z tohoto pohledu mají velký význam istírny odpadních vod ( OV) a kanaliza ní systém, které zne išt ní povrchových vod zmír ují. Na území Jihomoravského kraje došlo za období let 2005–2007 v této problematice k pozitivnímu vývoji, nebo se po et OV v Jihomoravském kraji zvýšil o 1/5 ze 159 OV na 191 OV (3. nejvyšší po et v rámci kraj celé R). Obdobn se zvýšil podíl išt ných odpadních vod kraje na 96,5 %, nicmén stále nedosahuje pr m rného podílu celé R. Podíl osob bydlících v domech napojených na kanalizaci se zvýšil z 83,1 % na 86, 5 % obyvatel bydlících v Jihomoravském kraji tj. tém 1 mil. osob. Tento nár st byl provázen nár stem po tu obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou OV – v roce 2007 více než 900 tis. osob (79,6 % obyvatel Jihomoravského kraje). I p es tyto skute nosti je p etrvávajícím problémem Jihomoravského kraje nedostate n rozvinutý systém t chto kanaliza ních sítí a OV v jeho venkovských oblastech. Rizikem pro istotu povrchových a podzemních vod jsou staré ekologické zát že (SEZ), jež byly v roce 2008 lokalizovány na 656 místech Jihomoravského kraje (7 % SEZ celé R). Využití p dního fondu Krajina Jihomoravského kraje je charakteristická vysokým zastoupením polí a zorn ných ploch využívaných k intenzivní zem d lské innosti, zatímco z pohledu zastoupení les se adí k nejmén zalesn ným kraj m v R. Menší rozlohu pastvin a luk (TTP) mezi kraji R nalezneme pouze v hlavním m st Praze. Charakter využití p dního fondu Jihomoravského kraje je odrazem velmi p íznivých podmínek pro zem d lskou innost, nebo úvalové ásti Jihomoravského kraje a podh í Karpat mají p dy s nejvyšším produk ním potenciálem v R. Intenzivní zem d lská rostlinná výroba p sobí na krajinu silným antropogenním ( lov kem zp sobeným) tlakem, projevujícím se vyšším ohrožením p d v trnou a vodní erozí, zhutn ním podorni ní p dy používáním t žké mechanizace a v neposlední ad nízkou mírou ekologické stability krajiny. Ekologické zem d lství uplat ující environmentáln p íznivý zp sob hospoda ení provozuje pouze malá ást zem d lských subjekt , p i emž ekologicky obhospoda ovaná p da Jihomoravského kraje zabírá jen 1,7 % zem d lské p dy kraje. Takto nízký podíl je výrazn pod pr m rem pro celou R, nicmén nejv tší podíl ekologicky obhospoda ované orné p dy celé R p ísluší naopak práv Jihomoravskému kraji. Ekologickou stabilitu krajinu zajiš ují p edevším plochy les a trvalé travní porosty. Z výše nazna ených d vod náleží v tšina území Jihomoravského kraje do oblastí s nízkou ekologickou stabilitou krajiny a do oblastí nejohrožen jších vodní a v trnou erozí p d (p edevším okresy B eclav a Hodonín). Snížení ohrožení p d vodní a v trnou erozí, stejn jako posílení ekologické stability krajiny pomáhají na mnoha katastrech obcí Jihomoravského kraje ešit komplexní pozemkové úpravy; neoddiskutovatelný p ínos má i dodržování správné zem d lské praxe, a to zejména vylou ení p stování široko ádkových plodin na svažitých pozemcích.

60


V období let 2005–2007 došlo v Jihomoravském kraji k celkovému snížení rozlohy orné p dy a TTP, zatímco plochy lesa a zástavby nepatrn vzrostly. Snižování rozlohy TTP a orné p dy a zm ny ve využití p dního fondu jsou jednak dopadem požadavk na výstavbu dopravní infrastruktury, byt a prvk ob anské vybavenosti a jednak podporou zales ování. Sílí tlak na výstavbu ve volné krajin , p i emž jsou nedostate n využívány stávající pr myslové areály (brownfields). Negativn lze chápat nepatrné snížení rozlohy luk a pastvin, p i emž již nyní má tento d ležitý ekologicky stabiliza ní prvek krajiny nízké zastoupení v horších podmínkách (LFA oblasti) pro zem d lství Jihomoravského kraje. Je zarážející, že dochází k p ípad m zales ování pastvin a luk, které vede k snížení diverzity krajiny, nikoliv ploch orné p dy ohrožených erozí. Intenzita ovlivn ní lesních p d hospodá skou inností je v kraji menší než u zem d lských p d. Problémem je vodní eroze zp sobená nevhodnými zp soby lesních t žeb ve sklonitém terénu a z hlediska lesního hospoda ení pak stejnov kost lesních porost a zastoupení nep vodních druh d evin snižující ekologickou stabilitu krajiny. T žba nerostných surovin T žba nerostných surovin znamená významný zásah do reliéfu krajiny, do krajinného rázu – velké lomy jsou svým zp sobem „velkými jizvami“ v krajin , jejichž biotické zacelení trvá desetiletí až staletí. Rovn ž poddolovaná území v místech t žby uhlí (Rosicko-Oslavansko) a lignitu (Hodonínsko) s výsypkami a odvaly p edstavují ekologickou zát ž krajiny. K velkým a asto rozsáhlým zm nám terénu dochází p i t žb št rkopísk , písk , cihlá ských surovin apod. Další využití t chto ploch je závislé na zp sobu t žby, sanaci a rekultivaci dobývacího prostoru. V roce 2007 bylo t žbou nerostných surovin dot eno 1 578 ha Jihomoravského kraje (v dobývacích prostorách), p i emž 30 % dot ených ploch již bylo rekultivováno a necelých 15 % dot ených ploch má plán rekultivace rozpracován. Díky pestrému geologickému složení a poloze Jihomoravského kraje se na území kraje nachází významné zdroje zejména stavebních surovin, celorepublikový význam mají ložiska plynu a ropy. Nejrozsáhlejší oblastí v Jihomoravském kraji, která je dot ená t žbou, je niva eky Moravy. V tomto prostoru je dlouhodob t žena ropa, zemní plyn, lignit, št rkopísky a písky. Území za ínající mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou pokra uje i na území Zlínského kraje, ve kterém dochází k odkrývání CHOPAV Kvartér eky Moravy (t žba št rkopísk a kaolín ), je zásadním st etem zájm v rámci ochrany podzemních vod v dané lokalit . Tyto jsou lokality v místech Kvartéru eky Moravy a mohou mít zásadní vliv na kvantitu i kvalitu podzemních vod a to se zásadním dopadem pro Jihomoravský kraj, nebo je ohrožena p irozená akumulace podzemních vod – Kvartér eky Moravy a sou asn také významné prameništ pitné vody „Bzenec – komplex“, který je významným strategickým zdrojem podzemní vody pro území Hodonínska a zásobuje se z n j p ibližn 130 tisíc obyvatel okresu Hodonín. Vyhledávanou surovinou jsou i vápence, p i jejichž t žb mohou vznikat konfliktní situace v d sledku kontaktu t žby s chrán nými území (CHKO Pálava, CHKO Moravský kras). Odpady P estože od roku 2003 celková produkce odpadu v Jihomoravském kraji kontinuáln klesala až do roku 2006, v roce následujícím zaznamenala výrazný vzestup a celková hodnota 61


produkce odpadu tém dosáhla hodnot roku 2003, tj. tém 3,4 mil tun. V tší množství odpad v rámci kraj R vyprodukovalo pouze hlavní m sto Praha. Za období let 2005–2007 vzrostla také produkce komunálního odpadu, kdy na 1 obyvatele v roce 2007 p ipadalo 275 kg komunálního odpadu. I p es to byla nižší hodnota produkce komunálního odpadu na jednoho obyvatele zaznamenána pouze v Moravskoslezském kraji. Pozitivním trendem je zvyšující se podíl recyklovaného a k výrob energie i jako paliva využitého celkového odpadu (30 %), nicmén energetické využívání odpad je stále na nízké úrovni, p estože v tší množství odpadu tímto zp sobem využilo pouze hlavní m sto Praha. Skládkování stále z stává dominantním zp sobem odstran ní odpad a v porovnání s rokem 2005 op t mírn narostlo, p i emž kapacita prostor na ukládání odpad tj. kapacita skládek je v Jihomoravském kraji dostate ná. 1/3 celkových odpad byla využita na úpravu terénu. Velkým potenciálem Jihomoravského kraje je existence spalovny v Brn , která je pln zapojena do teplárenské sít m sta. V sou asnosti probíhající rekonstrukce vylepší výkon a efektivitu spalovny, takže krom vyšších dávek tepla bude nov instalovaná turbína dodávat také elektrickou energii do sít . Spalovna výrazn pomáhá k využití odpadu coby zdroji tepla a energie a také k lepšímu dot i ování odpad . V p ípad odpadového hospodá ství je na prvním míst p edcházení vzniku odpadu pokro ilejšími technologiemi a environmentální uv dom lostí. Následn je úkolem odpad t ídit, recyklovat, kompostovat, pak teprve spalovat a teprve poté skládkovat. Zvláštní pozornost je t eba v novat toxickému odpadu se speciální legislativou. 7.2 Ochrana p írody a krajiny Nerovnom rná lokalizace a rozloha chrán ných území p írody a krajiny v rámci Jihomoravského kraje odráží jeho p írodní specifika a heterogenitu. Na území Jihomoravského kraje se nacházejí v rozdílném m ítku všechny druhy chrán ných území p írody a krajiny v R. Nejvýznamn jším velkoplošným chrán ným územím je Národní park Podyjí (1 ze 4 NP v R) situovaný na Znojemsku a na rakouské stran p echázející do Nationalpark Thayatal. Nižším stupn m velkoplošné ochrany jsou chrán né krajinné oblasti zastoupené v Jihomoravském kraji CHKO Moravský Kras, CHKO Pálava a CHKO Bílé Karpaty, která však na území Jihomoravského kraje zasahuje pouze áste n ze Zlínského kraje. Maloplošná zvlášt chrán ná území (MZCHÚ) jsou v Jihomoravském kraji zastoupena 13 národními p írodními památkami, 18 národními p írodními rezervacemi a v nižším ochranném režimu 154 p írodními památkami a 96 p írodními rezervacemi. Nejv tší rozlohu výše zmín ných chrán ných území a lokalit v Jihomoravském kraji zaujímají CHKO (p ibližn 35 tis. ha), dále maloplošná zvlášt chrán ná území (8,5 tis. ha), z nichž nejvýznamn jší podíl p ipadá na p írodní rezervace a nakonec národní park o rozloze 6,3 tis. ha. Po et a rozloha chrán ných území se v pr b hu let 2005–2007 p íliš nem nila, nepatrn narostl po et a rozloha maloplošných zvlášt chrán ných území. I p es vysoký po et výše uvedených chrán ných území, dle n hož se adí Jihomoravský kraj na druhé místo v rámci kraj R, je podíl jejich rozlohy na celkové rozloze kraje velmi nízký. Pod úrovní této hodnoty se nachází pouze hlavní m sto Praha. Krom zvlášt chrán ných území m že podle eské legislativy orgán ochrany p írody (krajský ú ad) vyhlásit také tzv. p írodní park, p i emž na území Jihomoravského kraje je v sou asnosti vyhlášeno 20 p írodních park . 62


R se v rámci svého lenství v Evropské unii zapojila do budování soustavy Natura 2000, kterou tvo í evropsky významné lokality (EVL) a pta í oblasti, jejichž cílem je ochrana biologické rozmanitosti v Evrop . Soustavou Natura 2000 je chrán no více než 80 tis. ha Jihomoravského kaje, z nichž je tém 40 % za azeno pouze do této ochrany a rozši ují tedy sí chrán ných oblastí a lokalit. K 31. 12. 2007 bylo možno na území Jihomoravského kraje najít 308 evropsky významných lokalit (Panonská a Kontinentální oblast), které se po tem podílely na více než 1/3 EVL R. Takto vysokého podílu nedosahoval žádný jiný kraj eské republiky. Velký celorepublikový význam t chto chrán ných oblastí dokresluje fakt, že 119 EVL Jihomoravského kraje tvo í 95 % EVL Panonské oblasti v R. I v tomto p ípad se jedná o jednotky menší pr m rné rozlohy a proto nedosahují EVL Jihomoravského kraje takové rozlohy jako n které kraje R. Pro tzv. pta í oblasti platí obdobné parametry, nebo po tem zaujímají tém všech pta ích oblastí R (100% podíl v Panonské oblasti), nicmén jejich rozloha není op t tak velká.

Obr. 8: Ochrana p írody a krajiny v Jihomoravském kraji v roce 2009

V celosv tové síti biosférických rezervací UNESCO (v rámci globálního systému " lov k a biosféra"), jež zahrnuje zajímavé ekosystémy, se v prostoru Jihomoravského kraje nacházejí hned 2 rezervace, a to Bílé Karpaty a Dolní Morava (v R je 6 rezervací). Biosférická rezervace Dolní Morava vznikla v roce 2003 rozší ením p vodní biosférické rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Jako ur itý zp sob ochrany p írody a krajiny, p edevším z hlediska její ekologické stability, lze uvést územní systém ekologické stability (ÚSES). Dle Agentury ochrany p írody a krajiny lze na území Jihomoravského kraje najít ÚSES skládající se, jak z nadregionálních (16 63


lokalit) a regionálních biocenter, tak nadregionálních a regionálních biokoridor , které je propojují. Lokální a regionální ÚSES se stává právn závazným limitem, je-li zapracován do územn plánovací dokumentace obcí i kraje. V takovém p ípad se prost edkem pro jeho realizaci v území mohou stát komplexní pozemkové úpravy.

64


B. ÚZEMNÍ DISPARITY KRAJE METODICKÝ P ÍSTUP P i koordinaci rozvoje ur itého územního celku je velmi obtížné dosáhnout toho, aby se všechny jeho díl í ásti rozvíjely podobným tempem a neodcházelo k nežádoucímu r stu rozdíl , resp. prohlubování problém v n kterých díl ích územích. Identifikace územních disparit napom že rozlišení rozvojových a ohrožených území v rámci kraje. Pojem disparita zna í „nerovnost, r znost, rozdílnost“ nebo „nepom r r zných jev “. Podle Ministerstva pro místní rozvoj jsou regionální disparity definovány jako „neod vodn né regionální rozdíly v úrovni ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje region “. Disparitami, které je t eba ešit, jsou „rozdíly vyvolané subjektivní lidskou inností, nikoliv rozdíly vzniklé z objektivních p í in, nap íklad na základ p írodních podmínek“. Pro znázorn ní situace a pro vyjád ení míry problémovosti jednotlivých díl ích území je vhodná metoda kartografické vizualizace, která umož uje porovnávat rozdíly v prostoru i ase. V identifikovaných disparitních územích pak m že být rozvoj ú inn ji podporován cíleným zam ením nástroj regionální politiky. Kartografickým vyjád ením rozdíl mezi jednotlivými díl ími regiony kraje lze identifikovat negativní disparity ( ili rozdíly, které znamenají problémy v daných regionech) a pozitivní disparity (tedy de facto rozvojové póly). P i úvahách o nastavení podp rných nástroj regionální politiky jsou klí ové disparity negativní; ovšem poznání situace v „pozitivních“ regionech m že p isp t k formulaci nám t pro zmírn ní negativních disparit. Kartografická vizualizace disparit, která je p edm tem této ásti Programu rozvoje JMK, vychází z dlouhodobých zkušeností s analytickým i syntetickým hodnocením situace v území. Metodika znázorn ní disparit navazuje na p edchozí dokumenty – “Pr m t strategických dokument do území Jihomoravského kraje“ (GaREP, 2003) a „Aktualizace návrhové ásti PR JMK 2006“ (GaREP a VUT, 2007). Teoreticko-metodologické zázemí pro znázor ování a hodnocení disparit bylo prohloubeno díky ešení výzkumného úkolu pro MMR R . WD-39-07-1 „Rozvojový interaktivní audit – metodika RIA pro hledání, nastavení a aplikaci vhodných nástroj regionální politiky, které p isp jí ke zmírn ní a odstran ní regionálních disparit a napomohou dynamizaci ekonomického a sociálního rozvoje v regionech“ (GaREP, 2007-2011). K diferenciaci území bylo použito poznatk z ešení výzkumného úkolu pro MMR R . WB-29-04 „Venkovský prostor a jeho oživení“ (GaREP, 2004-2006). Pro pot eby „Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013“ byla využita, resp. modifikována metodika, použitá již v p edchozím Programu (2007) a v Pr m tu strategických dokument do území JMK (2003). Základní metodický p ístup ke zpracování ukazatel byl zachován, zm nila se však struktura hodnocených ukazatel a témata kartogram . Zachovány z staly také dva typy znázorn ní disparit, i když op t v pon kud pozm n né podob . Namísto p vodních p ti tematických oblastí – hospodá ství, lidské zdroje, trh práce a zam stnanost, technická infrastruktura, zem d lství a venkov – a socioekonomické syntézy jsou nov vytvo eny pouze dva typy kartogram , které odrážejí hospodá ské disparity v kraji. D vodem je zejména struktura dostupných údaj , ale také snaha omezit strukturu vymezovaných typ disparit pouze na ty tematické oblasti, které jsou z hlediska celkového 65


rozvoje území nejvýznamn jší. V p vodní metodice byla použita ada ukazatel získaných p i S ítání lidu, dom a byt v roce 2001, které jsou v sou asné dob (rok 2009) již neaktuální, a tak neodrážejí skute nou situaci v území; jiný zdroj t chto dat ovšem neexistuje. Proto byly zvoleny údaje, které jsou dostupné za všechny obce kraje, lze je v relativn krátkých intervalech aktualizovat a je možné jejich prost ednictvím dob e popsat situaci v kraji. Kartogramy (viz p íloha 8) zachycují míru nezam stnanosti a po et uchaze p ipadajících na jedno volné pracovní místo, obojí do úrovn obcí. Zpracovány jsou v asové ad se tvrtletním intervalem za období erven 2008 – b ezen 2009. Pro celkové zhodnocení problémovosti jednotlivých obvod pov ených obecních ú ad (POÚ) byly zvoleny ukazatele charakterizující obyvatelstvo, hospodá ství a trh práce – tedy t i aspekty, které rozhodujícím zp sobem ovliv ují socioekonomickou situaci v území. P i volb ukazatel bylo podstatné, aby byly dostupné do úrovn obcí (protože za POÚ jako celky existuje jen velmi málo statistických údaj ) a každoro n aktualizovatelné. Konkrétn byly zvoleny následující ukazatele: − Vývoj po tu obyvatel za ty leté období (v %). − Index stá í (podíl obyvatel nejstarších /65 a více let/ na obyvatelstvu nejmladším /0–14 let/; v %). − Podnikatelská aktivita (po et podnikatelských subjekt na 1 000 obyvatel). − Míra nezam stnanosti (podíl uchaze aktivních obyvatel; v %).

o zam stnání vzhledem k po tu ekonomicky

Hodnoty jednotlivých ukazatel za všechna POÚ byly p epo teny na sjednocující škále (0 až 100), aby byly vzájemn srovnatelné a slu itelné do souhrnného indexu. Na základ výsledného syntetického indexu byly obvody POÚ klasifikovány do p ti stup podle intenzity rozvojových p edpoklad . Zachycení vývoje v ase bylo provedeno vytvo ením kartogram popisujících situaci za roky 2005 a 2008. To svým zp sobem vytvá í návaznost na p edchozí Program, který obsahuje mapy s údaji z roku 2005. Pro oba roky bylo použito shodné rozložení klasifika ních interval , aby bylo možné zhodnotit také vývoj situace v jednotlivých POÚ. Proto se nap . u kartogramu za rok 2008 nevyskytuje žádné POÚ s ozna ením „slabé“, protože od roku 2005 došlo v kraji k celkovému zlepšení. Podrobn ji je sou asná situace v kraji rozebrána formou kartodiagramu (analogie kartodiagramu „Stupe rozvoje obvod POÚ“ z Programu rozvoje kraje 2006–2009), jenž ukazuje souvislosti mezi výše uvedenými ukazateli a dopravní polohou daného POÚ. Dopravní poloha byla kategorizována podle své kvality, indikátorem byl modus dopravní polohy za jednotlivé obce daného POÚ, tedy hodnota nej ast ji se v obcích vyskytující. Sloupcovým diagramem jsou vyjád eny zm ny v hodnotách ukazatel za období 2005–2008, ukazatele byly p epo teny obdobným zp sobem jako u kartogram na škále 0–100.

66


DISPARITY ZJIŠT NÉ V RÁMCI JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Vytvo ené kartogramy a kartodiagramy umož ují charakterizovat situaci v obvodech POÚ a v obcích Jihomoravského kraje a postihnout rozdíly mezi jednotlivými díl ími regiony/obcemi v daném roce i zm ny situace v ase. Do hodnocení nebylo pro svou specifi nost zahrnuto území vojenského újezdu B ezina. Toto území není podle zákona . 222/1999 Sb., o zajiš ování obrany eské republiky, ve své podstat samosprávnou obcí (blíže viz zákon a p íslušné p edpisy). Územní dopad ekonomické recese V souvislosti se sou asnou ekonomickou krizí (ale nejen z tohoto d vodu) je zvláštní pozornost v nována tzv. hospodá ským disparitám, tedy rozdíl m v nezam stnanosti a dostupnosti pracovních p íležitostí. Hodnocen je vývoj míry nezam stnanosti a dostupnosti pracovních míst, a také lokalizace podnik podle odv tví. Míra nezam stnanosti je nejvýznamn jším ukazatelem situace na trhu práce. Pro hodnocení disparit je dopln na údaji o po tu uchaze vztažených k po tu volných pracovních míst. Je tedy možné do jisté míry posoudit i šanci nezam stnaných znovu získat práci. Kartogramy zachycující vývoj míry nezam stnanosti a po tu volných pracovních míst se nacházejí v p íloze 8. Za období erven 2008 až b ezen 2009, tj. v rámci ty tvrtletních hodnocení, se nezam stnanost v kraji jako celku zvýšila. P itom významn jší nár st byl pozorován až v prosinci 2008, nejvíce na jihozápad kraje (obce spadající zhruba do ORP Znojmo a Moravský Krumlov) a áste n také na severu (Boskovicko). V 1. tvrtletí roku 2009 se zvýšila míra nezam stnanosti p edevším v centrální ásti kraje (obce v zázemí Brna), kde do té doby byla situace celkem p íznivá. I tak z stává nezam stnanost v této oblasti – s výjimkou m sta Brna – dlouhodob nejnižší. Naopak velmi nep íznivá situace je na jihovýchod kraje (Hodonínsko, Kyjovsko, Veselí nad Moravou a okolí), nicmén tam tato situace p etrvává dlouhodob , takže paradoxn ve sledovaném období k relativnímu zhoršení nedošlo. P es silný nár st míry nezam stnanosti ve sledovaném období byla pr m rná míra nezam stnanosti v kraji v prosinci 2008 p ibližn o t etinu nižší než v prosinci 2005. Vývoj po tu volných pracovních míst potvrzuje problémovost zejména jihovýchodní ásti kraje (i když na rozdíl od míry nezam stnanosti je zde problémovým regionem zejména Ždánicko) a oblasti Moravskokrumlovska, kde je dlouhodob nejvíce uchaze na jedno volné pracovní místo, resp. asto v obcích nejsou volná místa žádná. Tyto situace souvisí mimo jiné s nep íliš dobrou dopravní polohou t chto region . Naopak relativn dobrá dopravní poloha má p íznivý vliv na nezam stnanost i volná pracovní místa na B eclavsku a Mikulovsku – ve srovnání se zbytkem jižní ásti kraje jsou zde charakteristiky trhu práce velmi p íznivé. Dlouhodob p íznivá situace na trhu práce je v zázemí m sta Brna (ORP Šlapanice, Slavkov u Brna, Židlochovice, Ku im), a to z hlediska míry nezam stnanosti i tlaku na volná pracovní místa. Relativn nízký po et uchaze vzhledem k volným pracovním míst m je také v okolí n kterých v tších m st (Blansko, Boskovice, Letovice, Tišnov, Ku im, Znojmo, Poho elice a další). V pr b hu sledovaného období se poptávka po volných místech zvyšovala mén než míra nezam stnanosti, výrazné zhoršení situace bylo pozorováno až na po átku roku 2009. 67


Rozložení míry nezam stnanosti ve m st Brn souvisí se socioekonomickými charakteristikami obyvatel jednotlivých m stských ástí; nejvyšší je dlouhodob v Brn st edu a jeho okolí. Dostupnost volných pracovních míst je siln ovlivn na lokalizací podnik . Komplexní zachycení disparit v JMK Komplexní posouzení socioekonomické situace Jihomoravského kraje vyjad ují kartogramy „Socioekonomická situace v územích pov ených obecních ú ad Jihomoravského kraje“ za roky 2005 a 2008 a stejnojmenný souhrnný kartodiagram za období 2005–2008 (viz obr. 9 a 10). Posouzení socioekonomického vývoje obvod POÚ Za období 2005-2008 se socioekonomická situace v kraji zlepšila – celkov se rozložení obvod POÚ posunulo sm rem k p ízniv jším hodnotám. V roce 2005 spadaly t i obvody POÚ do kategorie „slabých“ a sedm obvod do kategorie „ohrožených“. Žilo v nich celkem 15,6 % obyvatel kraje. O ty i roky pozd ji nebylo žádné POÚ identifikováno jako „slabé“; ve dvou „ohrožených“ POÚ (Velká nad Veli kou a Adamov) žilo jen 1,1 % obyvatel. Nejvíce rozvinutou oblastí z stává Brno a jeho širší zázemí. Oproti roku 2005 se rozší ila oblast kolem Brna, ozna ená jako „silná“: zatímco v roce 2005 byly „silné“ pouze t i obvody POÚ bezprost edn p iléhající k Brnu (Ku im, Šlapanice a Židlochovice), v roce 2008 to již byla tém polovina území kraje (od Brna na východ, západ i jih až na hranice kraje). Za sledované ty leté období se podíl obyvatel kraje žijících v „silných“ obvodech POÚ velmi výrazn zvýšil – z 9,0 % na 58,4 %. Velmi pozitivním jevem je zlepšení situace v nejvíce problémových obvodech v periferních ástech kraje (zejména POÚ Vranov nad Dyjí a Velké Opatovice, o n co mén také Velká nad Veli kou). Na Vranovsku je p í inou zlepšení silný vzr st podnikatelské aktivity, na Velkoopatovicku byl zaznamenán významný pokles míry nezam stnanosti. Jediným obvodem, v n mž došlo ke zhoršení, je Adamov.

68


Rozvojové p edpoklady obvod POÚ V kartodiagramu (obr. 11) je propojen pohled na jednotlivé složky socioekonomické situace, hodnocené v syntetických kartogramech, s dopravní polohou. Tím je umožn no posouzení situace v kraji z více hledisek. Nejlepší dopravní polohu má centrum kraje, tedy Brno a jeho okolí; zde se projevuje vliv dálnice D1 a rychlostních silnic (nap . u POÚ Rosice, Poho elice, B eclav). Souhrnný údaj o kvalit dopravní polohy za POÚ je mírn ovlivn n sídelní strukturou POÚ. P íkladem je Blanensko, které je blíže k Brnu (a mohlo by tedy teoreticky mít lepší dopravní polohu) než Letovicko, ale velký po et obcí se špatnou polohou na Blanensku vytvá í horší celkové hodnocení daného POÚ. I p es tuto generalizaci však ukazatel dopravní polohy dosti dob e ilustruje p edpoklady pro další rozvoj, zejména p i pokud je dopln n analýzou vazeb dalších ukazatel na dopravní polohu. Populace kraje je stabilizovaná. Za sledované ty leté období se po et obyvatel prakticky nezm nil, resp. jen velmi mírn roste (p ibylo pouze 1,5 % obyvatel). Nejvíce obyvatel p ibylo v suburbánním zázemí Brna – na Ku imsku a Šlapanicku (tém 7 %), a také na Židlochovicku, Rousínovsku a Rosicku (kolem 4 %). Obyvatelstvo ubývá zejména v Adamov (2,9 %), mírn i v dalších sedmi POÚ, p edevším v periferních oblastech (do 1,5 %). Obyvatelstvo v kraji od roku 2005 zestárlo. Zatímco v roce 2005 byl podíl nejmladších obyvatel vyšší než nejstarších (index stá í inil 94,3 %), v roce 2008 již byla situace opa ná (103,9 %). Ve t etin POÚ však stále byl podíl nejmladších obyvatel vyšší. Proces stárnutí obyvatel je nejvýrazn jší v POÚ Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou a Velké Opatovice, kde se index stá í zvýšil cca o p tinu, tzn. p ibližn dvojnásobn oproti pr m ru kraje. Zcela minimáln bylo stárnutí zaznamenáno v POÚ Slavkov u Brna a Ku im. Zm ny indexu stá í prostorov souvisejí se zm nami po tu obyvatel – tam, kde po et obyvatel roste, je v ková struktura p ízniv jší (do t chto region se p est hovávají p edevším mladší obyvatelé) a naopak. Po et podnikatelských subjekt , p epo tený na 1 000 obyvatel, se celkov zvýšil p ibližn o p tinu. Nejnižší nár st byl zaznamenán na Rosicku (4,7 %), Hustope sku a Hodonínsku (9,1 %, resp. 9,5 %). Naprosto nejvíce podnikatelských subjekt p ibylo v POÚ Vranov nad Dyjí (nár st o více než polovinu) a Slavkov u Brna (o t etinu). V žádném obvodu POÚ se podnikatelská aktivita nesnížila. Velmi podstatn se snížila míra nezam stnanosti, jak v kraji jako celku, tak i v jednotlivých POÚ. V kraji poklesla pr m rn o t etinu; nejvíce v POÚ Bu ovice a Poho elice (tém o polovinu), nejmén , tj. zhruba o desetinu, na Velkoopatovicku. Ve srovnání s ostatními kraji je míra nezam stnanosti v JMK dlouhodob mírn nadpr m rná. I p es ur ité zlepšení stále z stávají periferní oblasti na jihovýchod , jihozápad a severu kraje nejvíce ohroženými regiony. Z kartodiagramu rozvojových p edpoklad lze vyvodit tematické oblasti, které jsou v daných obvodech zdroji problém . Na tyto potenciální problémy (resp. jejich p í iny) by m ly být navázány adekvátní nástroje regionální politiky.

71


C. ZHODNOCENÍ REALIZACE PRK 2006–2009

VÝVOJ PROGRAMU ROZVOJE KRAJE První program rozvoje Jihomoravského kraje byl vypracován a schválen v roce 2002. lenil se na 7 problémových okruh a v rámci nich na 72 opat ení. P ibližn t etina t chto opat ení nebyla napl ována. V roce 2006 byla v návaznosti na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2006-2016 zpracována aktualizace programu rozvoje kraje, nicmén strukturou, pojetím i obsahem šlo o zcela nový dokument. V cná struktura programu se lenila na 26 opat ení v šesti prioritách. Srovnáme-li v cné len ní, tak program rozvoje z roku 2006 koncentroval do jedné priority všechna hospodá ská odv tví a obdobn soust edil zast ešující otázky ízení rozvoje území, spolupráce a fungování ve ejné správy. V obou programech z stala v obdobné podob témata technická infrastruktura a životní prost edí a p írodní zdroje. U tématu lidské zdroje došlo k p esunu problematiky trhu práce z hospodá ského okruhu do priority lidských zdroj .

KONCEP NÍ DOKUMENTY KRAJE A JEJICH SOUVISLOSTI Jihomoravský kraj má zpracováno více než dvacet tematických krajských koncepcí. Jde o dokumenty r zné doby vzniku, délky platnosti, míry obecnosti i celkového pojetí. Jsou d ležitým vstupem pro identifikaci jednotlivých aktivit napl ovaných v programu rozvoje. Program rozvoje je sou asn dokumentem propojujícím zpracované koncepce v kontextu aktuální socioekonomické i politické situace.


Koncep ní dokumenty Jihom oravského kraje a jejich vzájemné vazby Zásady Zásadyúzemního územníhorozvoje rozvoje

P rogram rozvoje

Strategie rozvoje V cné oblasti

Dlouhodobý zám r vzd lávání a vzd lávací soustavy

Sociální infrastruktura

St edn dobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce rozvoje t lovýchovy a sportu Strategie prevence kriminality

Lidské zdroje

Strategie protidrogové politiky Strategie rozvoje lidských zdroj Koncepce rodinné politiky

Doprava

Generel dopravy

Generel krajských silnic

Program rozvoje sít cyklistických komunikací

Cestovní ruch

Program rozvoje cestovního ruchu Koncepce zachování a obnovy kulturních památek Strategie rozvoje hospodá ství

Hospodá Hospodá ství st ví

Regionální inova ní strategie (III) Územn energetická koncepce Koncepce ochrany p írody Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší

Životní prost edí

Koncepce environmentálního vzd lávání Plán odpadového hospodá ství Plán rozvoje vodovod a kanalizací Koncepce rozvoje vina ství

Zem d lství, lesnictví

Koncepce rozvoje ovocnictví Program rozvoje lesního hospodá ství Krizový plán

74


ZHODNOCENÍ V CNÉHO NAPL OVÁNÍ A DOPAD Základem zhodnocení v cného napl ování PRJMK 2006–2009 byla konfrontace plánovaných aktivit uvedených u jednotlivých opat ení PRK s informativními ro ními zprávami o napl ování PRK obsahujícími uskute n né innosti a realizované projekty. Vedle prostého posouzení napln ní programu, resp. napln ní cíl budou na základ analýz pln ní program zformulována doporu ení pro nastavení PRJMK 2010–2013. Zhodnocení napl ování Hodnocení realizace PRJMK 2006–2009 za období 2006–2008 Opat ení Komentá (aktivity)

x

xx

xx

x

x

xx

4/4

x

x

xx

3/2

xx

xx

xxx

6/5

x

x

xx

8/6

Po ádání tematických seminá a zábavných akcí pro ve ejnost

x

x

-

8/3

Centrála CR, veletrhy na CR, propagace JMK

xxx

xx

xxx

23/17

x

xx

x

xx

xx

x

16/11

x

x

x

6/3

xx

xx

xx

xxx

xxx

xxx

18/7

xx

xx

x

10/7

xxx

xxx

xxx

17/15

A

Podnikání, výzkum, inovace

A1

Rozvoj a podpora výzkumných a technolog. center a inkubátor

V deckotechnický park JMK, podpora JIC formou dotace

A2

Podpora spolupráce VŠ s komer ní sférou

A3

Podpora nových podnikatelských aktivit, podpora drobného, MSP

A4

Podpora p ílivu investic do regionu a revitalizace ploch brownfields

Konání konferencí, dotace pro Regionální hospodá skou komoru Realizace programu Podpory MSP, Dota ní program JMK pro za ínající podnikatelé, realizace Strategie rozvoje hospodá ství Konání veletrh , budování p ístupových komunikací k pr myslovým zónám

Stabilizace a modernizace podnik agrobyznysu zam ených na konkurenceschopné komodity A5 s oporou v horizontální a vertikální integraci prvovýroby, zpracování a obchodu Podpora podnikatelských aktivit A6 v cestovním ruchu B B1 B2 C C1

Rozvoj venkova Podpora infrastruktury, služeb a aktivit pro rozvoj venkova Rozvoj polyfunk ního využívání krajiny Lidské zdroje a trh práce Podpora vzd lávání obyvatelstva a podpora rozvoje vzd lávacího systému

C2

Zlepšování podmínek pro zam stnanost

C3

Podpora a rozvoj sít zdravotnických a sociálních za ízení a zkvalit ování zdravotnických a sociálních služeb

2006 2007 2008 pa/ua

Podpora DSO a MAS, Program obnovy venkova Koncep ní dokumenty, protipovod ová opat ení Tvorba koncep ních dokument , školící programy Integrace cizinc , zapojení Rom na trh práce, vybudování vzd l. center, pr zkum zam stnanosti JMK Dota ní programy na protidrog. a protikrim. prevenci, rekonstrukce nemocnic (B eclav, Hodonín, Znojmo, Vyškov), vzd lávání pracovník v SS, dotace NNO,

75


Opat ení

C4

C5 D D1

Podpora aktivit a infrastruktury v oblasti kultury sportu a volného asu, pé e o p írodní a kulturní d dictví kraje

Podpora bydlení Dostupnost a infrastruktura Podpora diferencovaného zajišt ní dopravní dostupnosti všech ástí kraje

D2

Zkvalitn ní dopravní sít kraje jako sou ásti evropské dopravní sít

D3

Podpora efektivního vodního hospodá ství

D4

Podpora ostatní technické infrastruktury

Komentá (aktivity) Dota ní program na podporu romských žák , zkvalitn ní sportovního prost edí JMK, podpora po ádání sportovních akcí, podpora lidských zdroj v oblasti t lovýchovy a sportu, materiáln technická základna mimoškolních zájmových aktivit

IDS – JMK, budování p ístupových komunikací Generel dopravy, odbavovací terminál letišt Brno – Tu any, rekonstrukce silnic I. a II. t ., analýza prodloužení Ba ova kanálu Podpora v oblasti vodárenství, podpora v oblasti odkanalizování a išt ní odpadních vod; Dota ní programy na podporu tvorby projekt v oblasti vodního hospodá ství: podpora staveb protipovod ové ochrany Vysokorychlostní internet pro obce JMK,videokonferen ní systém

E Životní prost edí a p írodní zdroje

E1

Zlepšení kvality vod a p irozeného stavu vodních tok a ploch

E2

Posilování ekologické stability území a ochrana p írody

E3

Zmír ování dopad lidské innosti

Podpora v oblasti vodárenství, podpora v oblasti odkanalizování a išt ní odpadních vod; Dota ní programy na podporu tvorby projekt v oblasti vodního hospodá ství: podpora staveb protipovod ové ochrany; Projekt isté povodí svratky; Sledování koupacích vod Krajskou hygienickou stanicí Cílená biotechnická pé e o stav 132 zvlášt chrán ných území; Nové vyhlášení 2 p írodních památek; Dva uplatn né projekty z OPŽP v roce 2008, prioritní osa 6, oblast podpory 6.1 na biologické pr zkumy a plány pé e 26 a 37 Evropsky významných lokalit; asopis Jihomoravské ekolisty, setkání s NNO Projekt Sí EVVO v JMK Podpora v oblasti odpadového

76

2006 2007 2008 pa/ua

xxx

xxx

xxx

13/13

x

xx

x

6/0

xx

xx

x

8/4

xx

xx

xx

23/13

xxx

xxx

xxx

3/3

x

x

x

3/3

x

xx

x

xxx

xxx

xxx

5/4,5

xxx

xxx

xxx

8/8

xxx

xx

xxx

6/6


Opat ení na ŽP

E4 F F1

Podpora energetických úspor a zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie Integrovaný rozvoj území Rozvoj všestranné spolupráce subjekt na území kraje p i uskute ování p ijatých rozvojových zám r

F2

Rozvoj partnerství p i ešení spole ných problém s okolními regiony

F3

Rozvoj spolupráce r zných subjekt na národní, mezinárodní a euroregionální úrovni

F4

Zvyšování práce ve ejné správy a zkvalitn ní ve ejných služeb

F5

Podpora koncep ního rozvoje území

Komentá (aktivity) hospodá ství; Dota ní programy EVVO; Program pro poskytování dotací v oblasti EVVO Aktualizace územn energetické koncepce kraje, Energetické audity budov

Podpora spolupráce obcí v rámci svazk obcí Spolupráce se zahrani ními MSP (Econet Platform), portál cykloturistiky JMK v návaznosti na Dolní Rakousko Vytvo ení koordina . managementu pro region CENTROPE, kancelá JMK pro meziregionální spolupráci Školení v rámci projektu 3.3 ROP, Benchmarking a benchlearning, ISO 9001 v ORP, zavedení moderních metod ízení v ORP - CAF Aktualizace PRK, SRK, Dota ní program na zpracování územních plán , techn. a urban. studie využití letišt Brno - Tu any

2006 2007 2008 pa/ua

x

x

x

5/3

x

x

x

-

x

x

3/2

x

x

x

6/2

x

x

x

8/5

x

x

x

4/4

xx

xx

x

7/5

Pramen: Informativní zpráva o vyhodnocení realizace Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2006, 2007, 2008 Vysv tlivky: - nepln no, x pln no slab , xx pln no áste n , xxx výrazn pln no pa/ua = po et plánovaných aktivit / po et uskute ovaných aktivit

V roce 2006 nebyla u 2 opat ení realizována žádná aktivita. V roce 2007 došlo z hlediska po tu aktivit ke zlepšení oproti p edchozímu roku. Nejvíce byly napl ovány cíle v oblasti C Lidské zdroje a trhu práce, zde bylo realizováno nejvíce aktivit. Na druhou stranu ve sfé e B Rozvoj venkova a E Životní prost edí byly cíle napl ovány mén . Na základ komplexního zhodnocení dota ních program vyplývá, že programy jsou nastaveny správn a v podstat nechybí pokrytí žádné z uvedených oblastí. Jako problém se však jeví nedostate ná provázanost jednotlivých program a efektivnost vynakládání krajských financí. Zhodnocení dopad Sou ástí zhodnocení realizace programu rozvoje kraje musí být vedle prov ení pln ní zamýšlených aktivit i posouzení, zda realizované aktivity vedly k dosažení cíl programu. Limitem tohoto posuzování je obtížná odd litelnost vliv rozvojových aktivit realizovaných i podporovaných krajem a p sobení legislativních zm n, innosti státní správy a aktivit

77


samosprávy. Je také metodicky náro né zobecnit r znorodý vývoj a dopady v jednotlivých díl ích oblastech. Uvedené zhodnocení je t eba proto brát jako orienta ní. Zhodnocení realizovaných aktivit vzhledem k dopadu na cíle PRK Cíl opat ení Zhodnocení dosažení cíle A Podnikání, výzkum, inovace Posílit výzkumný, vývojový a inova ní Jihomoravský kraj má nadpr m rnou inova ní potenciál JMK na úrove vysp lých region infrastrukturu a v oblasti v dy a výzkumu A1 EU, tak aby se JMK stal významným místem došlo k významnému posílení celé ady inností. koncentrace v dy, výzkumu a inovací v EU. Posílit spolupráci vysokých škol s komer ní V rámci inova ní infrastruktury byly sférou v oblastech podnikatelské, výzkumné, vytvo eny podmínky pro posílení spolupráce. A2 inova ní a profesní aktivity, aby tato Zatím však potenciál spolupráce není zdaleka spolupráce vedla ke zvýšení ekonomické síly a využit. dynamiky JMK. Podpora inovací prost ednictvím spojení mezi Iniciativy vedoucí ke vzniku klastru nevedly malými a st edními podniky, univerzitami a ke vzniku funk ních klastr . výzkumnými a technologickými centry – vytvá ení klastr a podnikatelských sítí Systematický rozvoj otev eného Rozvoji podnikatelského prost edí napomohly podnikatelského prost edí, které bude vytvá et n které zm ny legislativy a k rozvoji lidských podmínky pro zahájení a další rozvoj A3 zdroj p isp ly možnosti získání finan ní podnikatelských aktivit, v etn rozvoje podpory z fond EU. lidských zdroj v podnikatelských subjektech Umožnit vstup firem do „moderních“ odv tví Kraj je sídlem celé ady firem podnikajících v (nap . nanotechnologie, biotechnologie, p esné „moderních“ odv tvích. Jejich p íchod se však strojírenství, p ístrojová technika pro v du a p evážn datuje do d ív jšího období. Ke zdravotnictví, energetické a ekologické vzniku a rozvoji menších firem v této kategorii inženýrství) p ispívá inova ní infrastruktura. Získat nové domácí i zahrani ní investory P íchod nových investor . Vytvo it podmínky pro vznik a rozvoj Vznikly nové i byly rozvíjeny stávající podnikatelských zón podnikatelské zóny. N které problémové lokality byly využity, Vy ešit revitalizace a využití objekt nicmén komplexního ešení nabylo dosaženo. A4 brownfields Byly vytvo eny p edpoklady pro ú inný postup p i ešení problematiky brownfields. Posílení terciérního sektoru v Jihomoravském Terciérní sektor posílil, otázkou je míra kraji (hi-tech technologie, výzkum, inovace, skute ných efekt . strategické služby, atd.) Zem d lské podniky jsou relativn Stabilizovat st ední a velké zem d lské stabilizované, nicmén situace v celém A5 podniky a dosáhnout uspo ádání právních zem d lském sektoru nenahrává jejich rozvoji. vztah k obhospoda ované p d . Právní vztahy k obhospoda ované p d nejsou ve zna né mí e stále uspo ádané. Zvýšit rozsah investic do nových produkt , Investice do zem d lství putují v omezené postup a technologií v ucelených mí e. Významným impulzem je Program konkurenceschopných komoditních vertikálách rozvoje venkova R 2007-2013. Posílit pozici odbytov úsp šných podnikatelských sdružení prvovýroby, Pozice podnikatelských sdružení nebyla dodavatel , zpracovatel a obchodník na výrazn posílena. vyšším stupni horizontální i vertikální integrace. Rozší it využití nových, ekologicky p ízniv jších technologií, zajiš ujících

78

Nové technologie se v zem d lském sektoru rozši ují v nevelké mí e.


Cíl opat ení certifikovanou kvalitu od vstup po finální výrobky s vyšší p idanou hodnotou Rozvinout nepotraviná skou produkci, zejména v oblasti obnovitelných zdroj energie Zvýšit pobytovou návšt vnost v kraji Prodloužit turistickou sezónu na jižní Morav

A6

Zvýšit p íjmy z cestovního ruchu v soukromém i ve ejném sektoru Zvýšit podnikatelskou aktivitu malých a st edních podnik v cestovním ruchu Zkvalitnit profesní p ipravenost aktér v cestovním ruchu

Rozvoj venkova Rozvoj venkovského prostoru a jeho obyvatelstva a to p edevším zlepšením podmínek dopravní a technické obsluhy území, B1 udržením základního ob anského vybavení, kultivací prost edí a posilováním kulturního a spolkového života. Dosáhnout polyfunk ního uspo ádání krajiny B2 s optimálním zastoupením krajinných složek a s udržitelným zp sobem využívání. C Lidské zdroje a trh práce

Zhodnocení dosažení cíle

Nepotraviná ská produkce se rozvíjí okrajov a selektivn . Stoupl po et p enocování a p es zkrácení délky pobytu celková návšt vnost vzrostla. Sezona se prodloužila díky ad aktivit zasahujících do jara a do podzimu. P íjmy z cestovního ruchu vzrostly, nicmén mén než v ostatních odv tvích hospodá ství. V souvislosti s možnostmi financování z EU vzrostla aktivita podnik v oblasti cestovního ruchu a byla podána ada projekt . Profesní p ipravenost aktér není stále dostate ná. Zlepšení situace v posledních letech nelze jednozna n posoudit.

B

Podstatn zvýšit po et vysokoškolák v kraji

C1

Vytvo it fungující a územn dostupný systém institucí a forem vzd lávání a celoživotního u ení Zvýšit míru zapojení obyvatelstva do proces celoživotního u ení

Zvýšit míru zam stnanosti obyvatelstva, zlepšit využití potenciální pracovní síly Vybudovat instituce a struktury zajiš ující vazby mezi sférou vzd lání a trhem práce Využívat rekvalifika ní programy pro absolventy i pro st ední generaci jako nástroj p izp sobování struktury pracovních sil pot ebám trhu práce Efektivn využívat všechny nástroje aktivní politiky zam stnanosti Posilovat sociální integraci ohrožených skupin obyvatelstva C3

Cíl je dlouhodobý a byl napl ován pouze díl ím zp sobem. Po et vysokoškolák se významn zvýšil. Jde ale o celorepublikový trend. Existuje široká nabídky vzd lávacích možností, nicmén funk ní propojený a komplexní systém nebyl vytvo en. Míra zapojení se p íliš nezvýšila. Oblast neformální a mimoškolní výchovy se úsp šn rozvíjí a existuje pom rn zna ná nabídka. Využití potenciální pracovní síly se výrazn zvýšilo v souvislosti s hospodá ským r stem. Struktury zajiš ující vazby mezi sférou vzd lání a trhem práce nejsou systematicky dobudovány.

Rozvíjet instituce a programy poskytující neformální vzd lávání

C2

Podmínky ve venkovském prostoru se zlepšily, a to jak po stránce vybavenosti, tak díky IDS i v oblasti dostupnosti. Kumulace problém a špatné podmínky pro rozvoj v okrajových ástech kraje p etrvávají.

Vytvo it v cn a územn provázaný systém

Rekvalifika ní programy byly využívány, nicmén nevedly k výrazn jšímu p izp sobování struktury pracovních sil. Aktivní politika zam stnanosti má stále rezerv v efektivnosti. Sociální integrace ohrožených skupin obyvatelstva byla úsp šná pouze v díl ích p ípadech. Provázaný systém zdravotní a zejména sociální

79


Cíl opat ení zdravotní a sociální pé e a služeb Dosáhnout funk ní spolupráce mezi za ízeními zdravotní a sociální pé e, fungování domácí zdravotní pé i Zvýšit dostupnost zdravotnické pé e a služeb sociální pé e ve všech ástech kraje Zvýšit kvalitu zdravotní pé e a úrove zdravotnických za ízení a služeb i mimo území Brna Ú inn využívat preventivní zdravotní programy Omezit výskyt sociáln patologických jev Zvýšit nabídku volno asových aktivit obyvatel regionu, se zvláštním zam ením na d ti a mládež Zkvalitnit sportovní a kulturní infrastrukturu, v etn infrastruktury pro sportovní a kulturní C4 aktivity na profesionální úrovni

C5

D

D1

Zachovat, resp. obnovit kulturní a p írodní d dictví Rozvíjet regionální kulturu a tradice Stabilizovat, rozvíjet a zkvalit ovat bydlení v Jihomoravském kraji v souladu s p ijatými koncep ními dokumenty s cílem vytvo ení podmínek pro stabilizaci obyvatelstva v regionu. Cílev dom usm r ovat rozvoj bydlení v suburbánním území p edevším kolem Brna a podporovat stabilizaci bydlení v marginálních oblastech. Dostupnost a infrastruktura Zajistit provázanost regionální železni ní dopravy s kolejovou m stskou hromadnou dopravou v Brn s návazností na ostatní subsystémy MHD a zatraktivnit ve ejnou integrovanou osobní dopravu (IDS JMK) Zvýšit potenciální mobilitu obyvatelstva v etn podpory zvyšování zam stnanosti Posílit vnit ní dopravní integritu kraje Eliminovat další marginalizaci rizikových ástí kraje zp sobenou nedostate nou dopravní dostupností Zintenzívnit využívání letecké dopravy

D2

Realizovat d ležitá kontinentální spojení v pozemní doprav p es území JMK, urychlit dostavbu, rekonstrukci a modernizaci sou ástí evropské dopravní infrastruktury

80

Zhodnocení dosažení cíle pé e a služeb nebyl dotvo en. Spolupráce je stále omezená. Domácí zdravotní a sociální pé e nedosáhla p edpokládaného stavu. Dostupnost zdravotnické a sociální pé e se zvýšila, a to i v okrajových ástech kraje. Kvalita zdravotní pé e a úrove za ízení se zvýšila. Nemocnice jsou intenzivn modernizovány. Preventivní zdravotní programy jsou využívány, nicmén jejich ú innost má rezervy. Výskyt kriminality se nesnížil, ostatní projevy jsou v rámci R mírn podpr m rné. Nabídka volno asových aktivit se zvýšila. Sportovní a kulturní infrastruktura pro b žné využívání byla zkvalitn na, v p ípad infrastruktury pro aktivity na profesionální úrovni je zlepšení slabé. Stav kulturního a p írodního d dictví se zlepšil. Regionální kultura a tradice se úsp šn rozvíjí.

Bydlení v rámci kraje je v zásad stabilizované. Rozvoj bydlení v suburbánním území není cílev dom usm r ován.

Provázanost byla zajišt na a IDS JMK významn zatraktivnil ve ejnou dopravu. Mobilita obyvatelstva v rámci území obsluhovaného IDS JMK se zvýšila. Dopravní integrita kraje je posilována v souvislosti s IDS JMK. Dopravní obslužnost v tšiny okrajových ástí kraje se se zavedením IDS JMK a investicemi do dopravní infrastruktury zlepšila. Využívání letecké dopravy bylo zintenzivn no, nicmén všechny letecké linky se nepoda ilo udržet. D ležitá spojení a výstavba evropské dopravní infrastruktury nebyla zrealizována.


Cíl opat ení

Zlepšit stav regionální dopravní infrastruktury

Posílit regionální dopravní význam Brna na dopravních cestách a dodat Brnu další pot ebné atributy pro evropskou konkurenci (v letecké doprav , v logistice, v projektování a budoucí výstavb dopravních tras nové generace – nap . VRT, vybudování Europointu Brno) Zajišt ní kvalitní pitné vody D3

D4

E

E1

E2

Zlepšení technického stavu vodovodní sít Zajišt ní išt ní odpadních vod budováním kanalizací a istíren odpadních vod Rozvíjet globální informa ní technologie a jejich uplatn ní v JMK. Zlepšit možnosti a podporovat dostupnost p ipojení na internet. Zajistit pot ebnou infrastrukturu a její propojení pro ešení krizových situací Životní prost edí a PZ Zlepšit kvalitu vody ve vodních tocích minimáln o jednu t ídu, zajistit snížení maximálního zne išt ní Napl ovat evropskou sm rnici prosazující možnost zdravotn nezávadného koupání ve volné p írod (vodní toky, nádrže, rybníky…) Docílit konsensuální shody v krajinném rázu konkrétních území, která by se stala základem ekologicky stabilizované krajiny, vycházet z pojetí krajiny jako živého kulturního d dictví.

Dopravní význam Brna s výjimkou letecké dopravy nebyl významn posílen.

Kvalitní pitná voda je na v tšin území zajišt na. Stav se zlepšil. Situace v išt ní odpadních vod se neustále zlepšuje, zbývá však ada investic. Globální informa ní technologie se uplat ují pouze díl ím zp sobem. Došlo k výraznému zlepšení možností a dostupnosti. Infrastruktura je postupn vytvá ena.

Jakost povrchových vod se dlouhodob zlepšuje. Jsou in ny kroky ke zlepšení kvality vod ve vodních plochách.

Širší dohoda nebyla uskute n na. Zem d lská produkce je p izp sobena ekologickým možnostem území pouze áste n .

P izp sobit zem d lskou produkci ekologickým možnostem území Respektovat v rozvoji dopravních sítí ekologickou stabilitu krajiny a náro n ji vyžadovat aplikaci postup EIA/SEA Chránit, udržovat a rozvíjet významné p írodní lokality Napl ovat Plán odpadového hospodá ství kraje v jednotlivých resortech i v sídlech

E3

Zhodnocení dosažení cíle Stav regionální dopravní infrastruktury se p íliš nezlepšuje. Vložené investice pouze udržují stav, takže nedochází k celkovému zhoršování. Ke zlepšení by bylo t eba minimáln zdvojnásobit investice.

Likvidovat staré ekologické zát že a nep ipustit vznik nových Kontrolovat pr myslovou produkci z hlediska dodržování ekologických limit jejího provozu Nepovolovat lokalizaci pr myslových provoz , jež zhoršují kvalitu životního

81

Ekologická stabilita krajiny je respektována. Významné p írodní lokality jsou ú inn chrán ny a rozvíjeny. Plán je napl ován. Likvidace ekologických zát ží postupuje nep íliš rychle (Pozn.: JMK není povinnou osobou k rekultivaci starých skládek, tudíž nem že ovlivnit rychlost provád ní sanací). Pr myslová produkce je kontrolována z hlediska dodržování ekologických limit . V kraji jsou nov lokalizovány podniky výrazn nezat žující životní prost edí.


Cíl opat ení prost edí Snížit energetickou spot ebu v produkci zboží a služeb Posílit využívání místních obnovitelných E4 zdroj energie Snížit energetickou spot ebu ve ve ejných budovách F Integrovaný rozvoj území Podporovat spolupráci mezi jednotlivými subjekty na území Jihomoravského kraje, zejména mezi obcemi navzájem, mezi obcemi a podnikateli, mezi podnikateli a jinými F1 subjekty, mezi r znými institucemi atd. Rozvíjet ob anskou spole nost podporou neziskových organizací a zapojování ob an do procesu participace na rozvoji území Rozvíjet partnerství p i ešení spole ných problém s okolními regiony – s okolními kraji F2 R, s okolními zahrani ními regiony, p eshrani ní spolupráce Uplatnit výhody pohrani ní polohy m st Znojmo, Mikulov a B eclav pro spolupráci s Rakouskem Posílit funk nost svazku CENTROPE F3

F4

Zefektivnit zahrani ní meziregionální spolupráci zajiš ovanou JMK Rozvinout zapojení subjekt z území JMK do mezinárodní spolupráce vedoucí k zefektivn ní jejich innosti Zvýšit kvalitu práce ve ejné správy a zkvalitnit ve ejné služby Zvýšit bezpe nost obyvatel

F5

ídit a usm r ovat rozvoj Jihomoravského kraje prost ednictvím provázaných koncep ních dokument Dosáhnout efektivního využívání rozvojových a územn -plánovacích dokument obcí a m st p i vlastním rozvoji Racionáln rozvíjet systém osídlení kraje usm r ováním suburbaniza ních tendencí v okolí m sta Brna a posilováním pozice okrajových území p i respektování p írodních a kulturních hodnot.

Zhodnocení dosažení cíle Energetická spot eba nebyla významn snížena. Došlo k mírnému zvýšení využívání obnovitelných zdroj energie. Byla podniknuta ada úsporných opat ení.

Spolupráce je podporována a došlo k nemalému zlepšení.

Neziskový sektor se úsp šn rozvíjí.

Partnerství s okolními regiony se úsp šn rozvíjí. Výhody p íhrani ních m st nebyly výrazn uplatn ny. Vytvo ení koordina ního managementu by m lo posílit funk nost. Zahrani ní meziregionální spolupráce se postupn prohlubuje a úsp šn rozši uje. Zapojení subjekt z území JMK do mezinárodní spolupráce se díl ím zp sobem da í. Kvalita práce ve ejné správy se zvýšila. Bezpe nost obyvatel se zvýšila rozvinutím systému krizového ízení. Dokumenty nejsou dostate n a efektivn využívány, není dostate n provád n monitoring. Ve využívání koncep ních dokument jsou stále rezervy, p estože situace se zlepšila.

Urbanizace je usm r ována nedostate n a pozice okrajových území se p íliš nezlepšila.

Realizované aktivity zcela jist p isp ly ke zlepšení pln ní cíl , nicmén dosažení pom rn široce formulovaných cíl je otázkou delšího období, navíc se zatím jedná o vyhodnocení p vodního PRK. Rok 2009 teprve probíhá a jeho výsledky budou známy až na pouze za átku roku 2010. U cíl vyjád itelných kvantitativn jsme schopni jednozna ného srovnání, u cíl kvalitativních je nutné expertní posouzení p i znalosti celkového kontextu. 82


Celkov lze konstatovat, že více než polovina cíl byla tém pln dosažena, ostatní cíle byly dosaženy pouze áste n , n kolik cíl není napln no v bec. ady cíl bylo také dosaženo b žným vývojem pouze s díl ím p sobením kraje v ur itých segmentech. P íkladem t chto cíl m že být zlepšení dostupnosti internetu, kde došlo v rámci tržního prost edí k zásadnímu posunu. Lze vysledovat vysoké pln ní cíl v oblastech p ímé garance kraje a nep íliš úsp šné aktivity v oblastech, kde kraj m že pouze p sobit nep ímo politickou silou, jako iniciátor a koordinátor. DOTA NÍ PODPORA A ROZLOŽENÍ PROJEKT Podpora rozvoje kraje prost ednictvím poskytnutí dota ních prost edk jednotlivým subjekt m p sobícím na území kraje je významnou sou ástí realizace programu rozvoje. Objemem finan ních prost edk sice dominují krajské projekty, zejména v oblasti rozvoje venkova, rozvoje lidských zdroj a zlepšování životního prost edí je však pro zm nu situace klí ové zapojení velkého množství drobných subjekt . Dota ní tituly Jihomoravského kraje a alokace prost edk v letech 2007 a 2008 2007 2008 Pr m. ástka Dota ní program ástka Po et ástka na ástka Po et na akci v v tis. K akcí akci v tis. v tis. K akcí tis. K K A. Podnikání, výzkum, inovace Dota ní prost edky v rámci priority A jsou p id lovány formou p ímé podpory organizacím a projekt m. B. Rozvoj venkova Program rozvoje venkova 64 980 458 142 64 710 502 129 Podpora zpracování dokumentace 2 000 36 56 2 040 41 50 rozvojových projekt mikroregion C. Lidské zdroje a trh práce Podpora za azení škol z izovaných JMK do x x x 420 5 84 programu "Škola podporující zdraví" Preventivní programy realizované školami a školskými za ízeními v oblasti protidrogové 784 14 56 836 33 25 prevence Preventivní programy realizované školami a školskými za ízeními v oblasti prevence 784 15 52 3 342 46 73 kriminality Podpora t lovýchovy a sportu 12 747 179 71 10 660 262 41 Rozvoj materiáln technické základny 4 926 80 62 3780 50 76 mimoškolních zájmových aktivit d tí a mládeže Podpora protidrogových aktivit 8 500 32 266 8 400 33 255 Podpora prevence kriminality 2 900 29 100 3 342 47 71 Podpora nestátních neziskových subjekt v 7 886 73 108 7 933 70 113 oblasti zdravotnictví Podpora nestátních neziskových subjekt zajiš ujících ve ejn prosp šnou innost v 10 000 76 132 6 906 69 100 oblasti sociálních služeb Víceletá podpora nestátních neziskových 31 000 61 508 12 934 66 196 subjekt zajiš ujících ve ejn prosp šnou innost v oblasti sociálních služeb

83


2007 Dota ní program

2008

Pr m. ástka ástka Po et ástka na ástka Po et na akci v v tis. K akcí akci v tis. v tis. K akcí tis. K K 8 937 77 116 9 955 54 184 35 409 376 94 37 365 518 72

Program "Do sv ta!" Podpora kultury a památkové pé e Podpora innosti národnostních menšin v 1 253 18 70 2 281 35 65 Jihomoravském kraji D. Dostupnost a infrastruktura Rozvoj dopravy je realizován pomocí investi ních projekt p ísp vkové organizace kraje (Správa a údržba silnic JMK). Podpora v oblasti vodního hospodá ství 214701 211 1 018 23 076 78 296 Podpora tvorby projekt v oblasti vodárenství 131020 54 2 426 12 000 39 308 a odkanalizování a išt ní odpadních vod Projekty vodárenství a odkanalizování a 19 504 65 300 x x x išt ní odpadních vod Podpora tvorby projekt na katastrálních územích obcí ležících na tocích ústících do x x x 5 660 17 333 Brn nské údolní nádrže E. Životní prost edí a p írodní zdroje Podpora v oblasti vodárenství (FŽP JMK) 12 044 19 634 30 560 23 1 329 Podpora v oblasti odkanalizování a išt ní 118 35 3 385 81 400 26 3 130 odpadních vod (FŽP JMK) 475 Podpora staveb protipovod ové ochrany (FŽP 16 789 10 1 679 7 670 6 1 278 JMK) Podpora tvorby projekt na katastrálních územích obcí ležících na tocích ústících do x x x 9970 29 344 Brn nské údolní nádrže Dota ní program na podporu tvorby projekt 13 016 62 210 5 415 22 246 protipovod ových opat ení Dota ní program na podporu tvorby projekt v oblasti vodárenství a odkanalizování a 19 504 65 300 12 000 39 308 išt ní odpadních vod Podpora v oblasti odpadového hospodá ství v etn zavedení systému separace a 3 653 6 609 9 061 14 647 odd leného sb ru odpad Podpora hospoda ení v lesích 25 000 233 107 23 609 344 68,7 Environmentální výchova, vzd lávání a osv ta 890 13 68 943 18 52 F. Integrovaný rozvoj území Priorita F je realizována p ímými aktivitami kraje. Spolupráce obcí je podporována v rámci výše uvedeného krajského programu rozvoje venkova 766 702 2 297 12 569 396 268 2 486 9 874 Celkem Pramen: www.kr-jihomoravsky.cz; pozn. x – dota ní program nebyl vypsán

84


Orienta ní po et projekt realizovaných krajem v letech 2006 – 2009 s vn jší dota ní podporou dle jednotlivých priorit PRJMK 2006–2009 Priorita Orienta ní po et projekt A

Podnikání, výzkum, inovace

31–40

B

Rozvoj venkova

0–10

C D E F

Lidské zdroje a trh práce Dostupnost a infrastruktura Životní prost edí a p írodní zdroje Integrovaný rozvoj území

40 a více 31–40 50 a více 11–20

Pramen: Podklady JMK, www.kr-jihomoravsky.cz

85


D. SWOT ANALÝZA

S – Silné stránky S.1

Výhodná poloha v rámci R i Evropy (geopolitická, geoekonomická, dopravní).

S.2

Kraj s druhým nejsiln jším pólem rozvoje v eské republice m stem Brnem.

S.3

Diverzifikovaná výrobní struktura v rámci celého kraje.

S.4

Funk ní a stále se rozši ující integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje.

S.5

Mimo ádn silná pozice kraje v systému st edního, vyššího odborného a vysokého školství v R a z toho plynoucí nadpr m rná úrove vzd lanosti obyvatel kraje ve srovnání s R.

S.6

Rozsáhlá infrastruktura pro rozvoj inovativního podnikání a funk ní spolupráce v oblasti inovací a podpory za ínajících firem.

S.7

R nadpr m rný po et v decko-výzkumných pracovník V rámci zam stnanc ve v d a výzkumu v R).

S.8

Existence v deckých mezinárodn konkurenceschopných v deckovýzkumných tým ve vybraných v dních oborech (molekulární biologie, biochemie, medicína, materiálový výzkum…).

S.9

Vysoká odborná a technická úrove zdravotnictví JMK (fakultní nemocnice, výzkumná a specializovaná odd lení, vysoké školy, zahrani ní odborníci…).

(cca 16 %

S.10 Letišt Brno-Tu any s mezinárodním statutem, moderním vybavením a stále rostoucím po tem odbavených cestujících (za rok 2008 více než 0,5 mil.). S.11 Nadpr m rné fyzickogeografické p edpoklady kraje k rozvoji produk ní funkce zem d lství (nejvyšší úrove p irozené úrodnosti zem d lských p d ve vybraných ástech kraje v porovnání s R). S.12 Relativn dob e zachovaný venkovský ráz, místní tradice a folklór. S.13

ada vysoce hodnotných p írodních lokalit - NP Podyjí, CHKO Moravský kras, Pálava, Bílé Karpaty, 16 p írodních park , oblastí Natura 2000, biosférické rezervace Dolní Morava a Bílé Karpaty, CHOPAV Kvartér eky Moravy.

S.14 Široká nabídka p írodních, kulturních a spole enských atraktivit mezinárodního významu (p írodní i kulturní lokality UNESCO, národní park, 3 CHKO, mnoho národních kulturních památek, mezinárodní akce a slavnosti, veletrhy, kongresy…). S.15 Existence krajské marketingové organizace Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava a její stále se zlepšující fungování a p sobení v kraji jako hybatele rozvoje nejen cestovního ruchu. S.16 Vina ství, které dosáhlo moderní evropské úrovn se zachováním svých tradi ních atribut , jako republikový fenomén a jedine nost nejenom turistická, ale také i ekonomická. Novým fenoménem je také rozvíjející se vina ská turistika, které dává šanci jižní Morav za adit se mezi nejatraktivn jší vina ské regiony Evropy. S.17 Kvalitní zázemí pro veletržní a kongresovou turistiku (BVV, budování kongresových kapacit, sílící marketingová podpora…). S.18 Dobré podmínky pro rozvoj láze ství, venkovské turistiky, gastroturistiky nebo zážitkové turistiky. S.19 Migra ní atraktivita kraje. S.20 Nízká produkce komunálního odpadu vzhledem k po tu obyvatel.

86


W – Slabé stránky W.1 Chyb jící páte ní rychlostní silni ní komunikace ve sm ru sever – jih (z Pardubického kraje sm rem k esko-rakouským hranicím). W.2 Chyb jící vazba mezi nabídkou studijních obor a trhem práce. W.3 Neuspokojivý technický stav silni ních komunikací zejména II. a III. t íd a regionálních železni ních tratí. W.4 Okrajová území kraje s koncentrujícími se problémy socioekonomického charakteru (nezam stnanost, nedostatek pracovních míst, nízké mzdy, obtížná dopravní dostupnost). W.5 Nekoncep ní rozvoj suburbánního území zejména brn nské aglomerace. W.6 Slabá spolupráce s okolními kraji p i rozvoji území na hranicích kraje. W.7 Dramatický r st nezam stnanosti a pokles po tu volných pracovních míst ve všech okresech Jihomoravského kraje od za átku roku 2009. W.8 Výrazný stupe zne išt ní vodních tok , zejména v nížinných oblastech kraje, zna ná eutrofizace vodních ploch. W.9 Nevhodné p írodní podmínky pro rozvoj zimní turistiky v tém sezónnost (léto) cestovního ruchu v kraji.

celém kraji a výrazná

R z d vodu minimálního W.10 Nejnižší pr m rná doba pobytu návšt vník ze všech kraj rozvoje vhodných typ cestovního ruchu, které vyvolávají dlouhodob jší pobyty (nap . láze ská nebo lyža ská turistika). W.11 Pokles zpracovatelských kapacit potraviná ského pr myslu a jejich celková technologická zaostalost. W.12 Existence jen malé skupiny lidí s kompetencemi pot ebnými pro založení a rozvoj inovativních firem a ízení inova ních proces /projekt v existujících firmách. W.13 Rozt íšt ná organiza ní struktura a ízení cestovního ruchu zejména na regionální a lokální úrovni. W.14 Nedostate né zapojení a spolupráce podnikatelské sféry v rámci koordinace cestovního ruchu na území kraje. W.15 P etížená kapacita dálnice D1 a problémy jejího technického stavu. W.16 Nedokon ená rekonstrukce železni ních uzl Brno a B eclav. W.17 Chyb jící sí cyklostezek v intravilánech velkých m st. W.18 Nízká kvalita zdroj pitné vody v kraji. W.19 Nedostate né odkanalizování a išt ní odpadních vod menších sídel do 2 000 ekvivalentních obyvatel a technologicky zastaralé vybavení OV v tších obcí. W.20 Relativn nízký stupe ekologické stability krajiny p edevším v jižní zorn ní, nízká lesnatost a zatravn ní). W.21 Vysoká míra ohrožení zem d lské p dy p sobením degrada ních initel vodní a v trná eroze, zatížení polutany).

ásti kraje (vysoké (úbytek humusu,

W.22 Dlouhodobý trend poklesu chovaných hospodá ských zví at (p edevším skotu, krav). W.23 Vysoký export surového d eva bez vyšší p idané hodnoty a nedostatek podnik d evozpracujícího pr myslu. W.24 Negativní d sledky v minulosti provedených vodohospodá ských úprav (zvyšující se podíl oblastí s dlouhodob špatnou vláhovou bilancí p dy).

87


O – P íležitosti O.1 Možnost financovat rozvojové projekty s využitím finan ních prost edk z fond EU. O.2 Zájem tuzemských a zahrani ní investor o disponibilní výrobní a technologické zóny a v decko-výzkumného zázemí. O.3 Prosazení Brna jako m sta vysokého školství, technologického vývoje a veletržních tradicí a jako centra obchodu a veletrh pro st ední a východní Evropu. O.4 Zájem dopravních spole ností o využití letišt Brno-Tu any a rozší ení pravidelných linek (v etn nízkonákladových dopravc ) po Evrop . O.5 Intenzivn jší rozvoj p eshrani ní spolupráce s Rakouskem a Slovenskem (zejména v oblasti podnikání a cestovního ruchu). O.6 Usnadn ní spolupráce jednotlivých subjekt uvnit kraje (obce, podnikatelé, neziskové organizace), zejména úpravou legislativy a vy ešením finan ních otázek. O.7 Využití nových poznatk v dy, výzkumu a vývoje k posílení konkurenceschopnosti r zných odv tví hospodá ství kraje. O.8 Využití zahrani ních mladých výzkumných pracovník (JCMM).

pro ešení výzkumných grant

O.9 Zvýšení zájmu o láze skou a relaxa ní turistiku (nové lázn , využití geotermálních pramen , rozši ování relaxa ních program ). O.10 Realizace p ipravovaných dopravních projekt trat Brno - P erov, Brno - Jihlava)

celostátního významu (R43, R52, R55,

O.11 Realizace p ipravovaných dopravních projekt regionálního významu. O.12 Zvýšení pov domí o Jihomoravském kraji v zahrani í. O.13 Zájem o tradi ní i nové místní produkty. O.14 Postupné zvyšovaní zájmu zahrani ních turist o krajské atraktivity. O.15 Rozvoj vina ství v návaznosti na posílení atraktivity regionu z hlediska potenciálu pro cestovní ruch. O.16 Zesílení principu tzv. „potravinové bezpe nosti“ státu. O.17 Budování odbytových a zpracovatelských center zem d lských prvovýrobc a jejich možná provázanost (produk ní vertikály). O.18 Rozvoj možností využití obnovitelných zdroj energie a podn ty pro využití nepotraviná ské zem d lské produkce. O.19 Využití potenciálu velkých projekt ICRC…).

na výstavbu VaV infrastruktury v regionu (CEITEC,

O.20 Zlepšení kvality služeb v oblasti železni ní dopravy v souvislosti se zvýšením konkurence na vybraných regionálních tratích. O.21 Prohloubení program revitalizace krajiny a jejich integrace s tvorbou ÚSES. O.22 Podpora mimoproduk ních funkcí zem d lství a lesnictví s cílem zlepšování krajinného rázu. O.23 Pokra ující trend zvyšování recyklace odpad a budování dalších recykla ních kapacit v návaznosti na podporu t íd ní komunálního odpadu. O.24 Relativní blízkost mezinárodního letišt ve Vídni, které se po dobudování dálnice Víde – Mikulov (ideáln také Mikulov – Poho elice) dostane na velmi p ijatelnou dojezdovou dobu z Brna.

88


T – Ohrožení T.1

Konkurence okolních regionálních center v oblasti získávání v deckých kapacit, nabídce výzkumné infrastruktury a ve vytvá ení podmínek pro investory.

T.2

Nastavení Spole né zem d lské politiky Evropské unie (odklon od podpory produk ního zem d lství, nerovné podmínky zem d lských subjekt jednotlivých stát EU).

T.3

Omezení vn jších zdroj financování na d ležité rozvojové projekty v kraji a oddalování realizace z d vod obstrukcí (zejména d ležité dopravní stavby).

T.4

Negativní dopady hospodá ské krize na klí ová odv tví kraje.

T.5

Úbytek zahrani ních návšt vník z d vodu celosv tové ekonomické krize p ípadn jiných globálních hrozeb (celosv tové pandemie, katastrofy, terorismus…).

T.6

Pozastavení p ípadn zrušení realizace vybraných projekt k financování z dota ních zdroj z d vodu zhoršeného p ístupu k úv r m nebo platební neschopnosti žadatel díky poklesu poptávky.

T.7

Závislost protipovod ové ochrany na územích ležících mimo území kraje.

T.8

Zat žující tranzit v silni ní kamionové doprav , zejména na D1 a D2.

T.9

Zvyšující se tlak investor a developer na zábory zem d lského p dního fondu.

T.10 Pokra ující oslabování i podce ování neformální výchovy a mimoškolních aktivit již od raného v ku. prvovýrobc zp sobené nedostate nou T.11 Zhoršení postavení zem d lských konkurenceschopností v i dovoz m a prohlubování rozdíl mezi cenami vstup a odbytovými cenami v zem d lské prvovýrob .

T.12 Postupující globalizace sv tového agrárního trhu vedoucí ke zhoršení postavení místních podnikatelských subjekt .

T.13 Ztráty trh pro místní zpracovatelský pr mysl. T.14 Odliv pracoviš klí ových firem z hlediska zam stnanosti a vyšší p idané hodnoty výrobk zejména z oblasti pr myslu (velké výrobní firmy, firmy výzkumu a vývoje…).

T.15 Snižující se kvalita zdroj pitné vody a zvyšující se vzdálenost hlavních zdroj od míst zásobování. T.16 Ší ení geograficky nep vodních invazních druh rostlin a živo ich . T.17 Snižující se výkupní ceny a poptávka po druhotn využitelných odpadech.

89


P ÍLOHY ANALYTICKÉ

ÁSTI m uži

ženy

600 000 590 000 580 000 570 000 560 000 550 000 540 000 530 000 520 000

P íl. 1: Vývoj po tu muž a žen Jihomoravského kraje (vždy v 31. 12.) v letech 1991–2008 Pramen: SÚ, vlastní zpracování

P íl. 2: Po et obcí ve velikostních kategoriích, jejich podíl, po et osob žijících v uvedené kategorii a jejich podíl v okresech Jihomoravského kraje k 31. 12. 2007 po et do 500 500–999 1 000–2 999 3 000–9 999 10 000–49 999 50 000 + celkem Blansko 73 24 13 4 2 0 116 Brno-m sto 0 0 0 0 0 1 1 Brno-venkov 77 57 40 12 1 0 187 B eclav 12 18 26 6 1 0 63 Hodonín 21 25 23 10 3 0 82 Vyškov 36 30 10 3 1 0 80 Znojmo 96 26 18 3 1 0 144 podíl do 500 500 - 999 1 000 - 2 999 3 000 - 9 999 10 000 - 49 999 50 000 + celkem Blansko 62,9 20,7 11,2 3,4 1,7 0,0 100,0 Brno-m sto 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 100,0 Brno-venkov 41,2 30,5 21,4 6,4 0,5 0,0 100,0 B eclav 19,0 28,6 41,3 9,5 1,6 0,0 100,0 Hodonín 25,6 30,5 28,0 12,2 3,7 0,0 100,0 Vyškov 45,0 37,5 12,5 3,8 1,3 0,0 100,0 Znojmo 66,7 18,1 12,5 2,1 0,7 0,0 100,0 po et do 500 500 - 999 1 000 - 2 999 3 000 - 9 999 10 000 - 49 999 50 000 + celkem Blansko 16 594 16 744 20 927 19 550 31 908 0 105 723 Brno-m sto 0 0 0 0 0 368 533 368 533 Brno-venkov 18 100 41 563 65 875 59 821 10 285 0 195 644 B eclav 4 778 13 447 43 003 27 624 24 319 0 113 171 Hodonín 6 649 18 229 40 916 41 805 49 577 0 157 176 Vyškov 11 112 21 013 15 813 17 680 21 901 0 87 519 Znojmo 24 022 18 082 23 744 12 245 34 735 0 112 828

90


podíl do 500 500 - 999 1 000 - 2 999 3 000 - 9 999 10 000 - 49 999 Blansko 15,7 15,8 19,8 18,5 30,2 Brno-m sto 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Brno-venkov 9,3 21,2 33,7 30,6 5,3 B eclav 4,2 11,9 38,0 24,4 21,5 Hodonín 4,2 11,6 26,0 26,6 31,5 Vyškov 12,7 24,0 18,1 20,2 25,0 Znojmo 21,3 16,0 21,0 10,9 30,8

50 000 + 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

pr m. vel. 911 368 533 1 046 1 796 1 917 1 094 784

Pramen: SÚ, vlastní výpo ty

P íl. 3: Vybrané charakteristiky jednotlivých okres v rámci Jihomoravského kraje v r. 2007 Brno Brno Blansko B eclav Hodonín Vyškov Znojmo JMK m sto venkov Po et obyvatel (k 1 140 105 663 368 533 195 644 113 171 157 176 87 519 112 828 31. 12. 2007) 534 Podíl cizinc na 1,9 4,6 3,6 1,7 0,9 1,6 1,5 2,9 obyv. (%) Podíl obyvatel ve v ku k 31. 12. (%) 0–14 let 14,4 12,8 15,0 14,1 14,0 14,5 14,9 13,9 15–64 let 70,4 70,5 70,3 72,1 71,4 71,0 71,4 70,9 65 a více let 15,2 16,7 14,7 13,8 14,6 14,5 13,7 15,2 Nad je dožití pr m r let 2001– 2005 (roky) Muži 72,7 74,0 73,0 71,4 71,8 72,7 71,8 72,8 Ženy 78,9 79,3 79,9 79,8 79,4 79,3 79,4 79,5 Míra 5,59 5,98 4,53 7,46 10,70 4,88 11,53 nezam stnanosti 6,92 (%) muži 4,19 4,81 3,32 6,82 9,13 3,71 9,34 5,64 ženy 7,40 7,39 6,13 8,30 12,86 6,51 14,34 8,57 Pramen: SÚ

P íl. 4: Obecná charakteristika území obcí s rozší enou p sobností k 31. 12. 2007 Po et Podíl v % Rozloha ástí obyva- jedn. zem d l- lesních v ha obcí katastr obcí tel v RES ské p dy pozemk Kraj celkem 673 912 891 1 140 534 269 366 719 556 59,7 28,0 v tom SO ORP: Blansko 43 60 59 55 204 10 469 35 131 38,5 52,3 Boskovice 73 114 116 50 459 8 877 51 136 53,1 37,1 Brno 1 58 48 368 533 112 785 23 019 34,5 27,7 B eclav 18 23 23 58 716 12 913 43 881 60,5 24,3 Bu ovice 20 26 26 15 727 3 130 17 104 68,7 21,7 Hodonín 18 19 18 61 606 13 512 28 605 60,7 23,6 Hustope e 28 29 29 34 849 7 825 35 518 76,6 10,3 Ivan ice 17 24 25 23 693 4 355 17 237 54,4 33,6 Ku im 10 10 10 20 439 4 217 7 704 51,2 35,4 Kyjov 42 48 46 56 016 10 379 47 021 61,7 28,4

91

zast. ploch 2,0 1,6 1,5 9,1 2,0 1,7 2,8 1,9 1,8 3,0 2,2


Po et Mikulov 17 Moravský Krumlov 33 Poho elice 13 Rosice 24 Slavkov u Brna 18 Šlapanice 40 Tišnov 59 Veselí nad 22 Moravou Vyškov 42 Znojmo 111 Židlochovice 24

Podíl v %

17 40 15 25 18 43 89

17 41 16 25 18 43 84

19 606 4 544 22 324 4 529 12 626 2 462 23 954 4 581 20 887 4 085 57 965 12 682 28 141 5 491

24 427 34 802 19 526 17 438 15 770 34 311 34 252

66,3 71,3 73,8 45,9 72,3 50,9 47,7

13,5 19,8 9,7 45,1 17,3 38,2 43,2

1,5 1,5 1,4 1,8 2,1 2,2 1,3

26

26

39 554

34 282

67,6

22,3

2,0

74 130 24

64 133 24

50 905 10 291 54 732 90 504 18 931 124 236 28 826 5 649 19 426

44,9 67,5 81,3

42,9 22,7 5,9

1,4 1,3 2,2

7 659

Pramen: SÚ

P íl. 5: Vybrané mezikrajské srovnání školské sít v R (po ty za ízení a žák ) k 31. 12. 2007 Praha S K VYS JMK OLK ZLK MSK R Mate ské školy 321 629 277 365 309 471 630 4 808 d ti 34 486 291 194 29 859 33 818 14 946 32 170 19 036 16 849 na 1 t ídu 23,9 23,1 22,2 22,7 23,4 22,7 22,4 22,9 Základní školy 253 524 268 309 256 460 474 4 155 žáci celkem 844 863 77 116 96 442 45 314 91 546 52 722 49 683 107 018 na 1 t ídu 20,2 19,3 19,6 19,1 19,2 19,6 19,3 19,5 St ední školy celkem 200 151 72 97 82 156 146 1 447 žáci denního studia 67 147 533 940 69 632 46 958 27 064 61 798 34 639 32 672 z toho obory: gymnázií 67 34 18 20 16 46 42 373 žáci denního studia 17 137 145 447 24 550 12 955 6 936 18 043 10 081 8 169 st edních odborných škol 110 96 48 51 53 101 93 916 žáci denního studia 26 452 209 746 28 505 17 829 10 760 22 967 12 285 12 665 st edních odborných u iliš 50 59 31 44 37 58 56 556 žáci denního studia 21 315 158 515 14 147 14 031 8 388 18 447 10 582 10 452 Vyšší odborné školy 38 18 13 7 11 11 14 177 studenti denního studia 5 250 1 568 1 129 2 750 1 041 1 063 1 793 22 295 Pramen: SÚ

P íl. 6: Srovnání pr m rné nemocnosti obyvatelstva JMK a R v roce 2007 Pr m rný po et osob Nov hlášené Pr m rná doba Pr m rné procento nemocensky p ípady na 100 trvání 1 p ípadu pracovní pojišt ných nemocensky pracovní neschopnosti pojišt ných neschopnosti R 4 697 021 59,31 34,6 5,619 JMK 524 286 59,77 35,9 5,882 Pramen: SÚ

92


P íl. 7: V kové složení obyvatelstva JMK v porovnání let 1991 a 2007 Pramen: SÚ

93


P íl. 8: Vývoj míry nezam stnanosti a po tu volných pracovních míst v obcích JMK v období erven 2008 – b ezen 2009

94


95


96


97

[Zadejte text.]


2. Návrhová ást

ZHOTOVITEL: Sdružení Vysoké u ení technické v Brn , Antonínská 548/1, 601 90 Brno Masarykova univerzita, Žerotínovo nám stí 9, 601 77 Brno GaREP, spol. s r.o., nám. 28. íjna 3, 602 00 Brno

Prosinec 2009

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010–2013 – NÁVRHOVÁ ÁST




2


OBSAH NÁVRHOVÉ


ÚVOD.............................................................................................................................................. 4 E. VIZE, CÍLE, PRIORITY, OPATRENÍ A AKTIVITY ..................................................... 6 Vize a cíle.................................................................................................................................... 6 Priority a opat ení .................................................................................................................... 7 Vazby na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje na období 2006 – 2016..................... 9 Specifikace opat ení a aktivit................................................................................................ 10 Metodická poznámka.............................................................................................................10 A. KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL .................................................................................11 B. ZNALOSTNÍ POTENCIÁL A KONKURENCESCHOPNOST – V DA, VÝZKUM, INOVACE..............................................................................................................................26 C. DOSTUPNOST A OBSLUŽNOST ................................................................................34 D. ATRAKTIVNOST DESTINACE ...................................................................................43 E. KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY...........................................................................51 Vysv tlivky............................................................................................................................... 59

3


ÚVOD Klí ovou ástí programu rozvoje kraje je návrhová ást. Návrhová ást se v cn odkazuje na ást analytickou a z hlediska finan ního kontextu, monitoringu a realiza ních mechanism je rozvinuta v ásti implementa ní. Analytická ást Programu rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 (PRJMK) byla v první pracovní verzi p edložena zástupc m kraje v souladu se smlouvou o dílo dne 19. ervna 2009. V následujícím m síci byla prov ována faktografie ve spolupráci s odbory krajského ú adu Jihomoravského kraje. V srpnu byly všechny soubory analytické ásti (A – D) vyv šeny na webovou stránku http://vyzva.partnerstvi-jmk.cz a zp ístupn ny k vyjád ení široké ve ejnosti. Dne 10. zá í 2009 bylo p ipomínkové ízení k analytické ásti ukon eno. V návaznosti na poznatky z analytické ásti byly stanoveny priority rozvoje a zformulován koncept návrhu opat ení a aktivit. Tento návrh byl rozší en a konkretizován na základ Programového prohlášení Rady Jihomoravského kraje ve volebním období 2008–2012 a schválených koncep ních dokument Jihomoravského kraje. Návrhová ást má následující strukturu:

PRIORITA (5)

Opat ení (17)

Aktivita (154)

Opat ení a aktivity byly ve dnech 24. 8., 26. 8., 27. 8. a 4. 9. diskutovány na prvních jednáních tematických pracovních skupin tvo ených zástupci r zných organizací z Jihomoravského kraje. Diskuze programu prob hla rovn ž na Komisi regionálního rozvoje Rady Jihomoravského kraje dne 2. 9. Poslední podn ty byly vznášeny na odborném seminá i a na prvním ve ejném projednání, které se uskute nilo 18. 9. a jehož se zú astnilo více než 30 zástupc r zných subjekt z kraje. Na základ okamžitých podn t a v návaznosti zaslaných p ipomínek byly rozvíjeny aktivity do podoby, v níž jsou v první verzi návrhové ásti konkretizovány. Návrhu konkretizace aktivit programu p edcházela intenzivní diskuze, jakým kategoriím by m la být u každé aktivity v nována pozornost. Hlavním kritériem rozhodování byla užite nost, resp. smysluplnost kategorie v procesu napl ování programu. Byla zohledn na i vyváženost výrok . Vzhledem k tomu, že program nebude již dále specifikován ve form ak ního plánu, jsou tyto kategorie podobn jší, než bývá u dokument tohoto typu obvyklé (detailní specifikace bývá spíše ve vazb na opat ení a aktivity jsou uvedeny pouze vý tem). To klade výrazn jší nároky nejen na zpracovatelský tým, ale i na p íslušné odbory kraje a na zapojení subjekt zodpov dných za p ímou realizaci p íslušných opat ení. V rámci konkretizace byly p ehodnoceny, resp. ješt bude nutné p ehodnotit n které aktivity, a to z hlediska jejich realizátora a reálnosti uskute n ní ve vztahu k období programu a dostupným finan ním prost edk m. Údaje o finan ních prost edcích budou hlavním vstupem do finan ního plánu. 4


Ve dnech 21., 22., 23. a 27. 10. prob hlo druhé kolo jednání tematických pracovních skupin, kde byly specifikace jednotlivých aktivit detailn diskutovány a dopracovávány. V návaznosti na tato jednání probíhalo intenzivní p ipomínkování formou podp rné webové aplikace. P edkládaná verze zohled uji a provazuje výsledky všech uskute n ných jednání a doru ených p ipomínek a blíží se již definitivní podob .

5


E. VIZE, CÍLE, PRIORITY, OPATRENÍ A AKTIVITY VIZE A CÍLE Vize Jihomoravského kraje dle Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2016: Jihomoravský kraj jako dynamicky se rozvíjející region, který v souladu s principy udržitelného rozvoje, disponuje výkonnou a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na moderních technologiích s vysokou p idanou hodnotou, vysokou úrovní vzd lanosti s d razem na p ípravu a využití kvalitních lidských zdroj , udržuje p ijatelný stav životního prost edí a krajiny, modern orientovaným zem d lstvím, udržuje regionální kulturní specifika, využívá svou p íznivou geografickou polohu na d ležitých kontinentálních osách, využívá potenciál cestovního ruchu a koncep n usm r uje proces suburbanizace. Motto Programu rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013:

Atraktivní a inovativní Jihomoravský kraj – do ela st edoevropského regionu

Ve vztahu ke st edoevropskému regionu by se Jihomoravský kraj m l dostat do jeho ela zejména v napl ováním priorit B a D. Celkový cíl: Zefektivnit rozvojové procesy v Jihomoravském kraji a využít dostupného potenciálu území. Díl í cíle vážící se k jednotlivým prioritám: Cíl 1: Zlepšit kvalitu a dostupnost ve ejných služeb zajiš ovaných Jihomoravským krajem, zajistit jejich hospodárný provoz a rozvinout zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Cíl 2: Rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt . Cíl 3: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou. Cíl 4: Zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje. Zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. Cíl 5: Snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí.

6


PRIORITY A OPAT ENÍ A. KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL A.1 Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr ezová prorodinná podpora A.3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel B. ZNALOSTNÍ POTENCIÁL A KONKURENCESCHOPNOST – V DA, VÝZKUM, INOVACE B.1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních schopností firem B.2 Podpora v dy, výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru) B.3 Podpora podnikatelského prost edí C. DOSTUPNOST A OBSLUŽNOST C.1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje C.2 Zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti D. ATRAKTIVNOST DESTINACE D.1 Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu D.2 Marketingová podpora kraje D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb E. KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY E.1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad innosti na životní prost edí E.2 Udržitelný rozvoj území E.3 Multifunk ní zem d lství E.4 Rozvinutí potenciálu venkova

7

lidské


VAZBY NA STRATEGII ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2006 – 2016 Priority a opat ení

Specifické cíle a prioritní osy

A. Kvalita života obyvatel A.1 Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr ezová prorodinná podpora A.3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel

SC22 (osa II), SC23, SC24, SC29 (osa III) SC28, SC30, SC31, (osa III) SC32 (osa III) SC28 (osa III)

B. Znalostní potenciál a konkurenceschopnost – v da, výzkum, inovace B.1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních schopností firem

SC1, SC4 (osa I) SC2, SC3, SC5 (osa I), SC 48 (osa VI) SC6, SC8 (osa I), SC26 (osa III), SC 38 (osa IV), SC 48 (osa VI)

B.2 Podpora v dy, výzkumu a vývoje B.3 Podpora podnikatelského prost edí C. Dostupnost a obslužnost C.1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje

SC41, SC42, SC43 (osa V)

C.2 Zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti

SC35, (osa IV), SC41, SC44, SC45 (osa V)

D. Atraktivnost destinace D.1 Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu D.2 Marketingová podpora kraje

SC10, SC11 (osa I) SC11(osa I)

D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb

SC10 (osa I) SC10 (osa I)

E. Kvalita prost edí a krajiny E.1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad lidské innosti na životní prost edí

SC17, SC18, SC19, SC20, SC21 (osa I), SC 46 (osa V)

E.2 Udržitelný rozvoj území

SC33(osa IV), SC 46 (osa V)

E.3 Multifunk ní zem d lství

SC12, SC 14 (osa I), SC40(osa IV)

E.4 Rozvinutí potenciálu venkova

SC 39 (osa IV)

9


SPECIFIKACE OPAT ENÍ A AKTIVIT Metodická poznámka V úvodní ásti bude u každé priority p edstaven její cíl, širší kontext jejího pojetí a stru n zpracována východiska v podob zachycení sou asného stavu. Následovat bude informace o vztahu k p sobnosti kraje a uvedení v cných kompetencí len Rady Jihomoravského kraje zodpov dných za danou oblast. Struktura tabulky pro konkretizaci aktivit a vysv tlení pojetí jednotlivých kategorií

Název aktivity Realizátor: Subjekt p ímo (vlastním Spolupracující subjekty: Subjekty jménem) realizující hlavní ást dané podporující realizátoru, subjekty ešící aktivity, subjekt, který má danou aktivitu díl í ásti aktivity. p ímo v kompetenci. Zp sob zapojení kraje: specifikace inností, resp. typ inností, které bude p i pln ní aktivity zajiš ovat p ímo kraje V cn p íslušný odbor kraje: Odbor krajského ú adu, v jehož kompetenci je (nap . p ímá realizace aktivity, p íprava projektu, zpracování analýzy, koordinace, ešení dané rozvojové oblasti podp rné institucionální rozhodnutí, p ímá dotace, vytvo ení dota ního programu, partnerství…) Financování krajem: ro ní / celkové: P edpokládané náklady realizace: Odhad Objem prost edk , které budou na realizaci pot ebných celkových prost edk aktivity každoro n , resp. v ur itých k uskute n ní aktivity, resp. prost edk na letech, a celkov sm ovat na realizaci danou aktivitu k dispozici dané aktivity. Cílová skupina: Specifikace kategorií Územní dopady: Specifikace územího subjekt , jejichž situaci má realizace rozsahu realizace aktivity aktivity zlepšit. Výstupní indikátory: Ukazatele, pomocí nichž bude každoro n vyhodnocováno pln ní aktivity (indikátory výstupu) – Období realizace: Uvedení doby p ímého za azeni jak kvalitativních, tak pln ní aktivity. kvantitativních ukazatel dle charakteru aktivity (indikátory výsledku budou jako komplex zformulovány v implementa ní ásti)

10


A. KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL V této priorit se promítá komplex podmínek, jež se p ímo váží k podmínkám pro život obyvatelstva. Protože se jedná o oblast velmi širokou a r znorodou, byla jednotlivá témata v n kterých p ípadech sdružena pod jedno opat ení. Rozsah jednotlivých opat ení je dán mimo jiné i možnostmi kraje ovlivnit rozvoj daného tématu. První opat ení je v nováno vzd lávání a školské infrastruktu e. Druhé se týká dvou provázaných oblastí – zdravotní a sociální pé e, v etn s tím související podpory rodin. Ve t etím opat ení jsou shrnuty r zné typy aktivit, které se ur itým zp sobem dotýkají trávení volného asu (kultura, sport, volno asové aktivity). Tématem tvrtého opat ení je bezpe nost a preventivní programy. Cíl: Zlepšit kvalitu a dostupnost hlavních ve ejných služeb v Jihomoravským kraji, podporovat jejich hospodárný provoz a rozvinout zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Východiska (stav 2009): • R st celkového po tu obyvatel kraje v posledních letech, zejména migrací • Vysoký v kový pr m r, pokra uje stárnutí obyvatelstva • Více než 37 000 cizinc v kraji, tj. cca 3 % populace (pod pr m rem R) • Pokles po tu žák ZŠ a SŠ, silný pokles zájmu o obory s výu ním listem • Velmi hustá sí zdravotnických za ízení, p ítomnost špi kových specializovaných pracoviš s nadregionálním dosahem. • Obtížná ekonomická situace n kterých nemocnic • Vyšší pr m rný v k léka (prakti tí léka i pro dosp lé, stomatologové) • Nár st poptávky po umíst ní v za ízeních sociální pé e rychlejší než r st kapacit • R st objemu poskytování terénních sociálních služeb • Výrazný r st objemu vyplácených dávek státní sociální podpory (absolutn i v p epo tu na po et p iznaných dávek) • Stabilizovaná sí kulturních za ízení, zachovány tradice, folklór • P ítomnost ady významných památkových objekt X nedostatek financí na údržbu památek • ada vrcholových sportovních klub X nedostate né kapacity pro individuální sport • Funk ní systém krizového ízení P sobnost: p evážn samostatná Odpov dný len RJMK: • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti školství v záležitostech z izovatelských funkcí • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti strategie a program regionálního rozvoje, podpory podnikání a rozvoje láze ství, školství v záležitostech koncepce a optimalizace a sportu a mládeže • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti zdravotnictví • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti sociálních v cí a rodiny 11


• radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti kultury a památkové pé e, cestovního ruchu, strategie rozvoje lidských zdroj , podpory vysokého školství, v dy a výzkumu, nestátních neziskových organizací

A.1 Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání A.1.1 P izp sobení sít st edních škol v kraji popula nímu vývoji s ohledem na pot eby trhu práce. Realizátor: JMK

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství

P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: žáci základních a st edních škol Období realizace: 2010-2011

Spolupracující subjekty: st ední školy, Asociace kraj , MŠMT Zp sob zapojení kraje: rozhodnutí o zachování/zrušení/slou ení škol nebo jejich ástí (u škol z izovaných krajem), zakotvení pot eb v Dlouhodobém zám ru, jednání s MŠMT (prost ednictvím Asociace kraj ) ohledn škol jiných z izovatel Financování krajem: nelze jednozna n stanovit Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: napln nost st edních škol v %

A.1.2 Posílení vazeb st edních škol s podnikatelským (odb ratelským) sektorem (odborné praxe, úpravy vzd lávacích program , vytvá ení vzd lávacích strategií škol). Realizátor: st ední školy, JMK, KHK JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze v sou asné dob stanovit Cílová skupina: žáci st edních škol Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: podnikatelské subjekty, ú ady práce Zp sob zapojení kraje: koordinace, iniciace jednání, metodická pomoc, využití GG OP VK Financování krajem: nelze v sou asné dob stanovit Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et spole ných aktivit škol a podnikatel , po et úprav vzd lávání na školách

A.1.3 Všestranná podpora zvýšení prestiže vybraných u obor na st edních školách. Realizátor: st ední školy, JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: žáci základních a st edních škol Období realizace: 2010-2013

ovských a odborných studijních

Spolupracující subjekty: podnikatelské subjekty, KHK JM Zp sob zapojení kraje: dota ní program, vlastní projekty, metodická podpora Financování krajem: první rok realizace 3 mil. K , další roky postupné navyšování až na 5 mil. K Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et žák ve vybraných u ovských a odborných studijních oborech, podíl na celkovém po tu žák SŠ

A.1.4 Údržba a modernizace škol a školských za ízení. Realizátor: školy a školská za ízení V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: dota ní program

12


P edpokládané náklady realizace: 450 mil. K Cílová skupina: školy, školská za ízení, žáci Období realizace: 2010-2013

Financování krajem: 80 mil. K ro n , 130 mil. K z EIB Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: snížení provozních náklad škol a školských za ízení

A.1.5 Podpora kvality základního školství v kraji se zvláštním d razem na udržení a získávání kvalifikovaných pedagog a zlepšení vybavenosti škol. Realizátor: základní školy V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: základní školy, pedagogové na ZŠ Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: st ediska služeb školám, JMK, obce Zp sob zapojení kraje: metodická podpora Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et pln kvalifikovaných pedagog , po et škol vybavených novým za ízením

A.1.6 Podpora integrace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. Realizátor: st ední školy V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: žáci se speciálními vzd lávacími pot ebami Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, pedagogickopsychologické poradny Zp sob zapojení kraje: metodická podpora, využití GG OP VK Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: podíl integrovaných žák se speciálními vzd lávacími pot ebami na celkovém po tu žák , po et žák se speciálními vzd lávacími pot ebami

A.1.7 Podpora talentovaných žák . Realizátor: st ední školy, Jihomoravské centrum Spolupracující subjekty: JMK pro mezinárodní mobilitu Zp sob zapojení kraje: dota ní program (Program V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, podpory nadaných student ), metodická podpora, Odbor regionálního rozvoje využití GG OP VK P edpokládané náklady realizace: 24 mil. K Financování krajem: 6 mil. K ro n Cílová skupina: talentovaní žáci SŠ Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et podpo ených Období realizace: 2010-2013 talentovaných žák

A.1.8 Rozvíjení spolupráce se vzd lávacími institucemi v zahrani í, podpora mezinárodní mobility žák . Realizátor: základní a st ední školy V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 20 mil. K Cílová skupina: žáci základních a st edních škol Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, zahrani ní vzd lávací instituce Zp sob zapojení kraje: dota ní program (Do sv ta!) Financování krajem: 5 mil. K ro n Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et žák zapojených do mezinárodní spolupráce

13


A.1.9 Podpora zavád ní školních vzd lávacích program na všech úrovních vzd lávání. Realizátor: školy V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: žáci všech typ škol Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, obce Zp sob zapojení kraje: metodická pomoc, využití GG OP VK Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: podíl škol se zavedeným ŠVP

A.1.10 Zkvalitn ní specifických aspekt kurikulární reformy – výuky cizích jazyk , informa ní gramotnosti, za len ní programu Zdraví 21. Realizátor: školy a školská za ízení V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 6 mil. K Cílová skupina: žáci všech typ škol Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, St ediska služeb školám, pedagogicko-psychologické poradny, NNO Zp sob zapojení kraje: metodická podpora, dota ní program, GG OP VK Financování krajem: 1,5 mil. K ro n Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et škol s úsp šnou realizací specifických aspekt kurikulární reformy do vzd lávání

A.1.11 Podpora aktivit v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. Realizátor: JMK, NNO, Lipka V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: 2 mil. K Cílová skupina: d ti z MŠ, žáci ZŠ a SŠ Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: školy, st ediska ekologické výchovy Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace, dota ní program Financování krajem: 0,5 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et zapojených d tí MŠ a žák ZŠ a SŠ

A.1.12 Poradenská sí v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: realizáto i EVVO Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: NNO, školy, st ediska ekologické výchovy Zp sob zapojení kraje: poradenství, metodická pomoc Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et konzultací a metodické pomoci

A.1.13 Monitorování kvality výchovn vzd lávacího procesu, autoevaluace škol, realizace systému hodnocení z izovatelem u škol z izovaných JMK. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 8 mil. K Cílová skupina: školy

Spolupracující subjekty: školy Zp sob zapojení kraje: analýzy, monitoring, hodnocení kvality Financování krajem: 2 mil. K ro n Územní dopady: nemá p ímé územní dopady

14


Období realizace: 2010-2013

Výstupní indikátory: monitorovací a evalua ní zprávy, po et zam stnaných absolvent , podíl absolvent p ijatých na VŠ

A.1.14 Rozvoj a publicita dalšího a celoživotního vzd lávání a neformální výchovy mládeže. Realizátor: školy, NNO, vzd lávací instituce, Regionální poradenské a vzd lávací centrum pro služby zam stnanosti V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, profesní organizace, KHK JM, ANNO JMK Zp sob zapojení kraje: dota ní program, metodická pomoc, využití GG OP VK Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et ú astník zapojených do dalšího vzd lávání ; po et ú astník zapojených do neformálního vzd lávání; po et aktivit na podporu dalšího vzd lávání a neformálního vzd lávání

A.1.15 Podpora a rozvoj vzd lávání senior v rámci zdravého stárnutí (univerzita t etího v ku, kurzy práce na PC a další). Realizátor: vzd lávací instituce, NNO V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: senio i nad 64 let Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et ú astník zapojených do vzd lávání; po et aktivit zam ených na vzd lávání senior

A.1.16 Podpora vzniku a innosti Regionálního poradenského a vzd lávacího centra pro služby zam stnanosti – Bosonohy. Realizátor: P ísp vková organizace SOŠ a SOU stavební Brno-Bosonohy V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: investice 35 mil. K (30 mil. K z fond EU), provoz 2 mil. K ro n (s postupným poklesem) Cílová skupina: žáci, nezam stnaní Období realizace: 2010-2011

Spolupracující subjekty: JMK, vzd lávací instituce, profesní svazy, NNO, ú ady práce Zp sob zapojení kraje: realizace projektu, dotace na innost Financování krajem: investice cca 5 mil. K , provoz 2 mil. K ro n (s postupným poklesem) Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: stav realizace projektu, výro ní zpráva o innosti

A.1.17 Rozší ení nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . Realizátor: školy a školská za ízení V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: pedagogové MŠ, ZŠ a SŠ

Spolupracující subjekty: JMK, vzd lávací instituce, obce Zp sob zapojení kraje: metodická podpora, využití GG OP VK Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK

15



Výstupní indikátory: po et pedagogických pracovník zapojených do dalšího vzd lávání, po et kurz dalšího vzd lávání pedagog

A.1.18 Podpora vzd lávacích aktivit podporujících za len ní cizinc a národnostních menšin (zejména výuka eského jazyka a výuka znalostí pro orientaci v prost edí R). Realizátor: školy, NNO, JMK, Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinc V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 24 mil. K Cílová skupina: cizinci, p íslušníci národnostních menšin Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: dota ní program, metodická pomoc Financování krajem: 6 mil. K ro n Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et ú astník vzd lávacích aktivit na podporu za len ní cizinc a národnostních menšin, po et vzd lávacích aktivit

A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr ezová prorodinná podpora A.2.1 Realizace aktivit vedoucích k dosažení efektivního provozu zdravotnických za ízení z izovaných krajem. Realizátor: JMK, CEJIZA V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: nelze ur it Cílová skupina: zdravotnická za ízení Období realizace: 2010-2012

Spolupracující subjekty: zdravotnická za ízení Zp sob zapojení kraje: analýza, iniciace zm n v hospoda ení Financování krajem: dosud nelze ur it Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: výsledek hospoda ení krajských zdravotnických za ízení; úspory výdaj v i p edešlému rozpo tovému období (%)

A.2.2 Do ešení právní formy zdravotnických za ízení z izovaných Jihomoravským krajem. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: dosud nelze ur it Cílová skupina: zdravotnická za ízení, poskytovatelé sociálních služeb Období realizace: 2010

Spolupracující subjekty: zdravotnická za ízení Zp sob zapojení kraje: analýza, rozhodnutí o vhodné právní form Financování krajem: dosud nelze ur it Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: struktura za ízení dle právní formy

A.2.3 Zlepšování a standardizace kvality pé e ve zdravotnických za ízeních kraje. Realizátor: zdravotnická za ízení V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: dosud nelze ur it Cílová skupina: zdravotnická za ízení, pacienti

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: metodické vedení, provád ní hodnocení kvality Financování krajem: dosud nelze ur it Územní dopady: nemá p ímé územní dopady

16



Výstupní indikátory: po et za ízení se zavedenými standardy kvality, napl ování standard kvality, kladné klientské hodnocení na základ šet ení kvality

A.2.4 Stabilizace kvalifikovaného léka ského i neléka ského personálu v krajských nemocnicích. Realizátor: zdravotnická za ízení V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: léka i, neléka ský personál Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: analýza situace, metodická pomoc, finan ní podpora Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: struktura zam stnanc ve zdravotnických za ízeních, obsazenost funk ních míst personálem s pot ebnou kvalifikací

A.2.5 Vytvá ení podmínek pro zakládání praxí praktických léka léka i. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: nelze ur it Cílová skupina: za ínající prakti tí léka i a stomatologové Období realizace: 2010-2013

a stomatolog mladými

Spolupracující subjekty: léka ská komora, obce Zp sob zapojení kraje: iniciace, metodická podpora Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et za ínajících praktických léka a stomatolog s vlastní praxí, pr m rný v k léka

A.2.6 Zpracování krajské koncepce zdravotní politiky. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: 600 tis. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010

Spolupracující subjekty: zdravotnická za ízení, hygienická stanice, zdravotní ústav, zdravotnická za ízení Zp sob zapojení kraje: zadání zpracování dokumentu Financování krajem: 600 tis. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: stav zpracování dokumentu a zavedení do praxe

A.2.7 Vypracování koncep ních dokument z oblasti zdravotnictví (koncepce sít l žkových zdravotnických za ízení, ZZS, LSPP a dalších díl ích koncepcí). Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: ZZS, LSPP, zdravotnická za ízení z izovaná krajem, prakti tí léka i

Spolupracující subjekty: zdravotnická záchranná služba, prakti tí léka i, zdravotnická za ízení z izovaná krajem Zp sob zapojení kraje: zadání zpracování dokument , financování Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK

17



Výstupní indikátory: stav zpracování dokument a jejich zavedení do praxe

A.2.8 Zajišt ní dostupnosti zdravotnické záchranné služby ve všech ástech kraje. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: nelze dosud stanovit Cílová skupina: obyvatelé, ZZS Období realizace: 2010-2011

Spolupracující subjekty: zdravotnická záchranná služba, SOM JM Zp sob zapojení kraje: iniciace jednání, úprava struktury výjezdových stanoviš , finan ní podpora Financování krajem: nelze dosud stanovit Územní dopady: JMK, zejména periferní oblasti Výstupní indikátory: doba dostupnosti zdravotnické záchranné služby v obcích JMK, zkrácení pr m rné dojezdové vzdálenosti

A.2.9 Podpora preventivních zdravotních program pro ob any Jihomoravského kraje (výživa, pohybová aktivita, tabák, alkohol, prevence úraz , prevence HIV/AIDS, kardiovaskulární onemocn ní, nádorová onemocn ní, obezita, diabetes mellitus, zvýšení zdravotní odolnosti apod.).

Realizátor: JMK

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: 40 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: zdravotnická za ízení, NNO, ANNO JMK, obce, krajská hygienická stanice, Státní zdravotní ústav, pobo ka Brno, VŠ (zejména LF MU, PedF MU), zdravotní pojiš ovny Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: 10 mil. K ro n Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et ú astník preventivních zdravotních program , výskyt vybraných chorob, po et preventivních zdravotních program a jejich evaluace

A.2.10 Podpora terénních sociálních služeb (pe ovatelské služby, osobní asistence, odleh ovací služby atd.) za ú elem efektivn jšího využívání p ísp vku na pé i v p irozeném domácím prost edí a odleh ení kapacitám pobytových organizací sociálních služeb. Realizátor: poskytovatelé sociálních služeb V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: bude up esn no v pozd jší dob Cílová skupina: obyvatelé, poskytovatelé sociálních služeb Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, obce, NNO Zp sob zapojení kraje: dota ní program pro poskytovatele, osv ta mezi uživateli p ísp vku Financování krajem: bude up esn no v pozd jší dob Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et podpo ených organizací, po et dot ených klient , zam stnanost v terénních sociálních službách

18


A.2.11 Zajišt ní pot ebné, rovnom rn vyvážené sít poskytovatel sociálních služeb, jejich srovnatelné dostupnosti pro ob any v jednotlivých ástech kraje a posílení jejich kapacit (zejména výstavba domu pro seniory v objektu bývalé transfuzní stanice Tomešova v Brn , rekonstrukce bývalé LDN v areálu Domova pro seniory v Zastávce u Brna na další pavilon domova pro seniory, výstavba nových domov pro seniory). Realizátor: poskytovatelé sociálních služeb V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: 1 400 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, obce, SOM JM Zp sob zapojení kraje: dota ní program, spolufinancování projekt z fond EU Financování krajem: 157 mil. K ro n , 750 mil. K z EIB Územní dopady: JMK, p edevším Brno a Zastávka Výstupní indikátory: po et nových i rekonstruovaných za ízení, kapacita za ízení, zkrácení doby ekání na dostupnost sociální služby

A.2.12 Zajišt ní metodické podpory a kontroly v oblasti napl ování a dodržování standard kvality v organizacích sociálních služeb, zajišt ní zvyšování kvality poskytovaných služeb. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: poskytovatelé sociálních služeb Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: poskytovatelé sociálních služeb, obce Zp sob zapojení kraje: metodická podpora, inspekce Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et za ízení dodržujících standardy kvality služeb, kladné klientské hodnocení na základ šet ení kvality

A.2.13 Zpracování analýzy zdroj financování sociálních služeb a možností jejich diverzifikace, rozší ení systému víceletého financování projekt v oblasti sociálních služeb. Podpora neziskových organizací p sobících v sociální oblasti. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: 192 mil. K Cílová skupina: poskytovatelé sociálních služeb, NNO


Spolupracující subjekty: poskytovatelé sociálních služeb, NNO, ANNO JMK Zp sob zapojení kraje: zadání analýzy financování, dota ní program (formou jednoletých i víceletých projekt ), metodická podpora Financování krajem: 48 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: struktura finan ních zdroj , po et podpo ených NNO, objem finan ních prost edk víceletého financování; zvýšení zam stnanosti v NNO p sobících v sociálních službách

A.2.14 Podpora dalšího vzd lávání pracovník zdravotních a sociálních služeb a zajišt ní systematické gerontologické supervize v za ízeních pobytových sociálních služeb (cílová skupina uživatel – senio i). Realizátor: JMK, zdravotnická za ízení, poskytovatelé sociálních služeb

Spolupracující subjekty: vzd lávací instituce, obce

19


V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví, Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: pracovníci v oblasti zdravotnictví a sociální pé e Období realizace: 2010-2013

Zp sob zapojení kraje: dota ní program, projekt, metodická podpora Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et ú astník dalšího vzd lávání v certifikovaných vzd lávacích programech, po et subjekt prošlých procesem supervize

A.2.15 Zajišt ní komplexní informovanosti v oblasti sociálních a zdravotních služeb a podpora spolupráce sociálních služeb a zdravotnictví. Realizátor: zdravotnická za ízení, poskytovatelé sociální pé e V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví, Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé, zdravotnická za ízení, poskytovatelé sociální pé e Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK, obce Zp sob zapojení kraje: metodická pomoc, dota ní program, osv ta Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et aktivit zam ených na informovanost; po et realizovaných aktivit s kladnou evaluací

A.2.16 Podpora organizací poskytujících služby a poradenství pro rodiny. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: organizace poskytující služby a poradenství pro rodiny Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: NNO, organizace p sobící v oblasti rodinného poradenství, obce Zp sob zapojení kraje: dota ní program, metodická podpora Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et podpo ených organizací, po et klient , kladné klientské hodnocení na základ šet ení kvality

A.2.17 Podpora komunitního plánování v oblasti sociálních služeb. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: 4 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: obce, poskytovatelé sociálních služeb, koordináto i komunitního plánování v oblasti sociálních služeb Zp sob zapojení kraje: metodická podpora, dota ní program, vzd lávání Financování krajem: 1 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et vytvo ených platforem s fungujícím komunitním plánováním v oblasti sociálních služeb

20


A.2.18 Rozvíjení projektu Rodinné pasy. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: 1,2 mil. K Cílová skupina: rodiny Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: poskytovatelé služeb, podnikatelské subjekty, kulturní instituce, subjekty p sobící v cestovním ruchu, obce, SOM JM Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora, osv ta Financování krajem: 0,3 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et zapojených subjekt , po et uživatel Rodinných pas

A.2.19 Informa ní podpora života rodin (info-point na portálu JMK, katalog prorodinných organizací a iniciativ v etn nabízených program a služeb, další informa ní materiály), podpora rozši ování pozitivního prost edí pro rodiny (nap . „obec p átelská rodin “, „firma p átelská rodin “). Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: rodiny


Spolupracující subjekty: organizace p sobící v oblasti rodinného poradenství, obce, NNO, podnikatelské subjekty, SOM JM Zp sob zapojení kraje: provoz webové aplikace, vydávání informa ních materiál , pr b žná aktualizace, dota ní program, metodická podpora Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et vydaných informa ních materiál , po et zapojených subjekt , po et uživatel nabízených služeb, po et realizovaných aktivit s kladnou klientskou odezvou

A.2.20 Podpora innosti Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinc (poradenství, informace). Realizátor: Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinc V cn p íslušný odbor kraje: Odbor zdravotnictví, Odbor vn jších vztah , Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 10 mil. K ro n Cílová skupina: cizinci z tzv. t etích zemí Období realizace: 2010, p ípadn i déle (v závislosti na trvání projektu)

Spolupracující subjekty: JMK, školy (zejména jazykové školy), NNO, ANNO JMK, cizinecká policie, ú ady práce, obce, zam stnavatelé Zp sob zapojení kraje: dotace, metodická pomoc Financování krajem: 2,5 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et akcí realizovaných Centrem s pozitivním dopadem do spole nosti, po et klient zapojených do procesu integrace, po et subjekt zapojených do regionální platformy

21


A.3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu A.3.1 Rozvoj zázemí kulturních institucí a posílení jejich dalšího využití. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor kultury a památkové pé e P edpokládané náklady realizace: 600 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: p ísp vkové organizace kraje, nestátní neziskové organizace Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace, dota ní program Financování krajem: 150 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: návšt vnost jednotlivých za ízení, po et aktivit zajiš ujících další p íjmy kulturních institucí

A.3.2 Podpora významných a tradi ních organizací v oblasti kultury a památkové pé e. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor kultury a památkové pé e P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: p ísp vkové organizace kraje, NNO, obce, organizace z izované obcemi a státem, SOM JM Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace, dota ní program, partnerství Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: zvýšení návšt vnosti organizací, po et ú astník aktivit zajiš ovaných organizacemi, po et realizovaných aktivit s kladným hodnocením;

A.3.3 Koncep ní podpora ochrany a využití movitého i nemovitého kulturního d dictví a zachování tradic. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor kultury a památkové pé e P edpokládané náklady realizace: 64 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: obce, p ísp vkové organizace kraje, Památkový ústav, vlastníci objekt , NNO, SOM JM Zp sob zapojení kraje: dokument, podp rné institucionální rozhodnutí, dota ní program Financování krajem: 16 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et památek, ve kterých bylo rozší eno jejich využití, po et návšt vník t chto památek

A.3.4 Podpora významných a tradi ních kulturních akcí i drobných lokálních kulturních akcí, d ležitých pro zachování regionální identity. Realizátor: JMK, obce V cn p íslušný odbor kraje: Odbor kultury a památkové pé e P edpokládané náklady realizace: 28 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: p ísp vkové organizace kraje, NNO, organizáto i akcí, SOM JM Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace, dota ní program, partnerství Financování krajem: 7 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et kulturních akcí s kladným hodnocením návšt vník , po et ú astník kulturních akcí

22


A.3.5 Podpora fungování a rozvoje stávajících a budování nových t lovýchovných a sportovních za ízení pro leny i ve ejnost. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 240 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: NNO, obce, vlastníci objekt Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: 60 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et inovovaných t lovýchovných a sportovních za ízení

A.3.6 Podpora budování vybrané infrastruktury pro vrcholový sport s nadregionálním významem. Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: obce V cn p íslušný odbor kraje: Obor školství Zp sob zapojení kraje: projekt, dota ní program P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud Financování krajem: nebylo dosud stanoveno stanoveno Cílová skupina: organizovaní sportovci, obyvatelé Územní dopady: JMK Období realizace: 2010-2013 Výstupní indikátory: po et vybudovaných objekt

A.3.7 Podpora innosti neziskových organizací zabývajících se mimoškolní a neformální výchovou a volno asovými aktivitami. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 164 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: NNO, obce, ANNO JMK Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: 41 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et ú astník zapojených do mimoškolní, neformální výchovy a volno asových aktivit, po et realizovaných aktivit s kladnou evaluací

A.3.8 Podpora innosti center volného asu a základních um leckých škol. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 44 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: p ísp vkové organizace kraje, NNO, obce, SOM JM Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: 11 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et ú astník zapojených do innosti center volného asu a ZUŠ, zvýšení p ísp vku od z izovatele na innost ZUŠ

A.3.9 Podpora aktivního stárnutí – akce a aktivity ur ené pro seniory (spole enské, zájmové, pohybové). Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor sociálních v cí, Odbor školství P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: senio i

Spolupracující subjekty: nestátní neziskové organizace, p ísp vkové organizace kraje, obce, SOM JM Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace, dota ní program, partnerství, projekt, osv ta Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: JMK

23


Výstupní indikátory: po et ú astník zapojených do realizovaných aktivit, po et aktivit zam ených na podporu aktivního stárnutí


A.3.10 Podpora aktivit národnostních menšin, které napomohou k udržení jejich kulturní tradice. Spolupracující subjekty: obce, JMK, p ísp vkové organizace kraje, ANNO JMK, SOM JM Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace, dota ní program Financování krajem: 0,5 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et aktivit zam ených na udržení kulturních tradic národnostních menšin, po et ú astník kulturních aktivit zam ených na podporu národnostních menšin

Realizátor: NNO V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 2 mil. K Cílová skupina: národnostní menšiny Období realizace: 2010-2013

A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel A.4.1 Realizace projekt prevence kriminality. Realizátor: JMK, obce, NNO, M stská policie Brno V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 8 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: Policie R, st ední školy, MV R, SOM JM Zp sob zapojení kraje: projekt, dota ní program Financování krajem: 2 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et realizovaných akcí s kladnými výstupy, po et ú astník , míra kriminality

A.4.2 Realizace projekt prevence sociáln patologických jev . Realizátor: JMK, školy a školská za ízení, NNO, obce V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: 34 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: Policie R, MŠMT Zp sob zapojení kraje: projekt, dota ní program Financování krajem: 8,5 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et realizovaných akcí, po et ú astník akcí zam ených na prevenci sociáln patologických jev

A.4.3 Realizace projekt prevence dopravních úraz (Bezpe ná obec, Bezpe ná komunita, Bezpe ná cesta do školy) a posilování dopravní bezpe nosti. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy, Odbor školství, Odbor zdravotnictví P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: ú astníci silni ního provozu

Spolupracující subjekty: Policie R, obce, NNO, SOM JM Zp sob zapojení kraje: projekt, dota ní program Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK

24



Výstupní indikátory: po et realizovaných akcí, po et ú astník akcí zam ených na prevenci dopravních úraz

A.4.4 Realizace projekt zam ených na bezpe í senior (prevence násilí, úraz , bezpe ná doprava). Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor školství, Odbor sociálních v cí P edpokládané náklady realizace: 4 mil. K Cílová skupina: senio i Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: NNO, Policie R, M stská policie Brno Zp sob zapojení kraje: projekt, dota ní program Financování krajem: 1 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et realizovaných akcí, po et ú astník akcí zam ených na bezpe í senior

A.4.5 Zpracování bezpe nostního auditu Jihomoravského kraje a zdokonalování systému krizového ízení (nap . pro oblast živelních pohrom). Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor kancelá e hejtmana P edpokládané náklady realizace: 24 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: Policie R, Hasi ský záchranný sbor JMK, Zdravotnická záchranná služba JMK, správci vodních tok , obce, ORP, SOM JM Zp sob zapojení kraje: analýza, dokument, p ímá dotace, dota ní program Financování krajem: 6 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: stav zpracování auditu, , dojezdový as k místu nehody, po et inovativních opat ení ke zdokonalení systému

A.4.6 Podpora fungování a dalšího rozvoje integrovaného záchranného systému. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor kancelá e hejtmana P edpokládané náklady realizace: 168 mil. K Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: Hasi ský záchranný sbor JMK, Zdravotnická záchranná služba JMK, obce, sousední kraje Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace, dota ní program Financování krajem: 42 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et inovativních opat ení ke zdokonalení systému

A.4.7 Podpora obnovy materiálového vybavení dobrovolných hasi ských sbor . Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor kancelá hejtmana P edpokládané náklady realizace: 80 mil. K Cílová skupina: sbory dobrovolných hasi Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: obce, sbory dobrovolných hasi Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: 20 mil. K ro n Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et nového/opraveného vybavení SDH

25


B. ZNALOSTNÍ POTENCIÁL A KONKURENCESCHOPNOST – V DA, VÝZKUM, INOVACE Cíl: Rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt . Východiska: • HDP v p epo tu na obyvatele v roce 2007 inil 318,9 tis. K , což je tvrtá nejvyšší hodnota v R (po Praze, St edo eském a Plze ském kraji – hodnoty na 2. – 4. míst se však liší minimáln ). Podíl JMK na HDP R v roce 2007 inil 10,3 % (3. nejvyšší). • V Jihomoravském kraji dominuje p irozené pr myslové centrum Brno. JMK má konkuren ní výhodu v poloze, nebo co se týká dodávek do zahrani í, výhodou kraje je krom sousedství s Rakouskem také blízkost tradi ního obchodního partnera Slovenska. • V roce 2008 bylo v JMK 286 pr myslových podnik se 100 a více zam stnanci. • Nejsiln jšími odv tvími v JMK jsou strojírenství, elektrotechnika, informa ní technologie a life-sciences. • Z pohledu podpory podnikání jsou velmi d ležité pr myslové zóny, které jsou typickým komplexním p edstavitelem infrastruktury napomáhající ekonomickému r stu kraje, resp. region obecn . • Nadpr m rné aktivity na podporu podnikání v Brn p edstavují 4 podnikatelské inkubátory (z 13 v celé R): Technologický inkubátor VUT, Technologický inkubátor II, Podnikatelský inkubátor Brno-Jih, Biotechnologický inkubátor INBIT. • Jedním z nejd ležit jších p edpoklad úsp šného rozvoje v decko-výzkumných a inova ních aktivit v regionech je dosažitelnost kvalifikované pracovní síly. Kvalifikované lidské zdroje sehrávají klí ovou úlohu v procesu vytvá ení a transferu znalostí, jež jsou jedním ze zásadních p edpoklad zajišt ní dlouhodob udržitelného ekonomického a technologického rozvoje region eské republiky. • Celková vzd lanostní úrove obyvatelstva i pracovní síly v JMK se dlouhodob všeobecn zlepšuje, pozitivní tendence jsou více patrné u žen. • V Brn studuje na t inácti vysokých školách cca 82 tis. vysokoškolských student (p t ve ejných, jedna státní a sedm soukromých vysokých škol), což iní p tinu všech vysokoškolských student eské republiky. Z hlediska zam ení na v du a výzkum jsou pro JMK klí ové tyto vysoké školy a instituce: − Vysoké u ení technické v Brn , − Masarykova univerzita, − Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, − Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , − Univerzita obrany, − ústavy AV R, − Výzkumný ústav veterinárního léka ství, v.v.i. • Z kvantitativního hlediska p edstavují nejd ležit jší skupiny terciárního vzd lávání studenti vysokých škol a v rámci nich vykazují nesiln jší vazbu k v d a výzkumu osoby v doktorských studijních programech.

26


•

Z hlediska uplatn ní ve v decko-výzkumných aktivitách tvo í vlastní jádro potenciální pracovní síly osoby zapojené v doktorských studijních programech se zam ením na p írodov dné a technické obory. Tém každý tvrtý doktorand v této specializaci studuje v Jihomoravském kraji. • Úsp šnost výzkumu a vývoje a jeho další možnosti jsou limitovány finan ními zdroji a pracovním potenciálem. V rámci eské republiky v roce 2006 inil podíl výdaj na výzkum a vývoj 1,54 % z HDP v b žných cenách. Jihomoravský kraj byl podílem 1,56 % v po adí kraj na 4. míst . • Vnit ní výdaje na výzkum a vývoj v JMK inily v roce 2006 více než 5 miliard K (10,1 % výdaj v R). Proti 2001 nár st o 65,2 %. Vcelku p íznivé postavení Jihomoravského kraje v této oblasti je možno p isuzovat p ítomnosti významných výrobních podnik v kraji a rozvinutému sektoru terciárního školství • V roce 2006 se v JMK v novalo výzkumu a vývoji 6,2 tis. zam stnanc (13,0 % z R). Ve srovnání s rokem 2001 se po et zam stnanc v kraji zvýšil o 65,0 %. K nejvýrazn jšímu zvýšení po tu zam stnanc i po tu výzkumných pracovník (v obou p ípadech se po et více než zdvojnásobil) došlo v podnikatelském sektoru. P sobnost: samostatná Odpov dný len RJMK:  radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti kultury a památkové pé e, cestovního ruchu, strategie rozvoje lidských zdroj , podpory VŠ, v dy a výzkumu, NNO  radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti strategie a program regionálního rozvoje, podpory podnikání a rozvoje láze ství, školství v záležitostech koncepce a optimalizace a sportu a mládeže  radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti meziregionálních vztah

B.1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních schopností firem B.1.1 Podpora za ínajících a stávajících malých a st edních podnik Realizátor: JMK, KHK JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: malé a st ední podniky Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: podnikatelé, RRAJM Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: 8,7 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et podpo ených malých a st edních podnik , objem uskute n ných investic MSP

B.1.2 Dobudování inkubátor a v decko-technických park (VTP) za ú elem dosažení nutného kritického objemu této infrastruktury v JMK (zejména CERIT Science Park, inkubátory a VTP v okresních m stech JMK). Realizátor: JMK

Spolupracující subjekty: Brno, JIC, VŠ (zejména MU a VUT), bývalá okresní m sta JMK, RRA JM

27


V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: cca 500 mil. K Cílová skupina: za ínající inovativní firmy (v p ípad inkubátoru); rozvinuté firmy (v p ípad VTP) Období realizace: 2010–2013

Zp sob zapojení kraje: projekt (provozovatelem infrastruktury je JIC) Financování krajem: cca 125 mil. K Územní dopady: Brno, p ípadn okresní m sta Výstupní indikátory: po et m2 hrubé podlažní plochy, obsazenost inkubátor

B.1.3 Zajišt ní finan ních zdroj pro inova ní firmy (založení seed fondu, rozvoj fondu mikrop j ek, podpora realizace finan ních fór). Realizátor: Jihomoravské inova ní centrum V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 5 mil. K /rok Cílová skupina: za ínající inova ní firmy

Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, Brno, VŠ Zp sob zapojení kraje: vložení finan ních prost edk do fondu, financování realizace finan ních fór Financování krajem: 5 mil. K /rok Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et realizovaných p j ek/investic do inkubovaných firem; po et realizovaných investic (od soukromých investor ) do firem v/mimo inkubátor; po et úsp šných firem opoušt jících inkubátor

B.1.4 Podpora fungování stávajících inkubátor konzultantských služeb pro za ínající inova ní firmy. Realizátor: Jihomoravské inova ní centrum V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: cca 2525 mil. K /rok Cílová skupina: za ínající inova ní firmy (cca 10 nových ro n ) Období realizace: 2010–2013

(a VTP) a podpora rozvoje

Spolupracující subjekty: JMK, Brno, VŠ, AV R Zp sob zapojení kraje: vklad finan ních prost edk do JIC Financování krajem: cca 20 mil. K /rok Územní dopady: brn nská aglomerace Výstupní indikátory: po et konzultovaných inova ních firem, po et úsp šných odchod z inkubátoru

B.1.5 Rozvoj (konzultantských) služeb pro inova ní firmy (sídlící mimo inkubátory). Realizátor: Jihomoravské inova ní centrum V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 5 - 10 mil. K Cílová skupina: technologicky orientované firmy sídlící mimo inkubátor z celého JMK Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, Brno, KHK JM, VŠ, AV R, RRA JM Zp sob zapojení kraje: financování nap . podnikatelských misí, inova ních audit ve firmách, vzd lávání, financování technology watch, technology scouting apod. Financování krajem: 5 - 10 mil. K Územní dopady: nemá p ímý územní dopad Výstupní indikátory: po et konzultovaných inova ních firem

28


B.1.6 Zkvalitn ní informa ních center pro podnikatele – rozší ení poskytovaných služeb do oblasti p enosu inovací a nových poznatk do praxe. Realizátor: KHK JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: technologické firmy Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, Brno Zp sob zapojení kraje: financování služeb Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et konzultovaných firem

B.1.7 Podpora rozvoje klí ových odv tví (klastr ) JMK – elektrotechnika, strojírenství, informa ní technologie a life –sciences. Spolupracující subjekty: VŠ, AV R, v.v.i., Brno, fakultní nemocnice, RRA JM Zp sob zapojení kraje: financování aktivit na rozvoj spolupráce firem v „klastrech“

Realizátor: JMK, JIC, KHK JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: technologické firmy

Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et fungujících klastr , po et podpo ených spole ných projekt


B.2 Podpora v dy, výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru) B.2.1 Rozvíjení mezinárodních mobilitních program pro studenty, doktorandy, mladé v dce a zkušené v dce (incoming/outgoing/reintegrace). Realizátor: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM) V cn p íslušný odbor kraje: Odbor vn jších vztah ; Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 40 mil. K /rok Cílová skupina: zahrani ní studenti, zahrani ní v dci, reintegrující se eši

Spolupracující subjekty: JMK, VŠ, Brno, AV R, v.v.i., fakultní nemocnice Zp sob zapojení kraje: financování konkrétních program (nap . SOMOPRO) Financování krajem: cca 30 mil. K /rok Územní dopady: nemá p ímý územní dopad Výstupní indikátory: po et „incoming“ v dc , po et outgoing student , po et reintegrací v dc


B.2.2 Rozvíjení servisu pro zahrani ní v dce. Realizátor: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu V cn p íslušný odbor kraje: Odbor vn jších vztah P edpokládané náklady realizace: 1 mil. K /rok Cílová skupina: zahrani ní v dci a reintegrující se eští v dci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, VŠ, AV R, RRA JM, Brno Zp sob zapojení kraje: financování aktivit na posílení integrace zahrani ních v dc Financování krajem: 0,5 mil. K /rok Územní dopady: Brno a okolí Výstupní indikátory: po et konzultovaných klient (zahrani ních v dc )

29


B.2.3 Podpora akcí na popularizaci výzkumu, vývoje a inovací (nap . realizace projektu Moravského science centra). Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 750 mil. K Cílová skupina: d ti, studenti, rodiny, ve ejnost Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JCMM, Brno, VŠ, AV R, v.v.i., nemocnice, firmy, JIC, RRAJM Zp sob zapojení kraje: kraj je nositelem projektu, ídí výstavbu, provozovatelem bude jím ur ená instituce, nap . realizace aktivit „Jihomoravská hlava“ apod. Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: nemá p ímý územní dopad Výstupní indikátory: po et realizovaných populariza ních akcí, po et ú astník akcí, po et m2 hrubé podlažní plochy Moravského science centra

B.2.4 Podpora medializace výsledk VaV a rozvinutí mezinárodního marketingu výsledk VaV – nap . z ízení „International Scientific Press Office“. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor vn jších vztah P edpokládané náklady realizace: 2 – 4 mil. K /rok Cílová skupina: zahrani ní výzkumná pracovišt , zahrani ní technologické firmy s ambicí expanze/hledající nové výzkumné projekty Období realizace: 2011–2013

Spolupracující subjekty: JCMM, Brno, VŠ, AV R, v.v.i., nemocnice, firmy, JIC, RRA JM Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora Financování krajem: 2 – 4 mil. K /rok

Územní dopady: nemá p ímý územní dopad Výstupní indikátory: po et medializovaných výsledk , stav realizace „International Scientific Press Office“

B.2.5 Podpora internacionalizace VaV – zapojování VaV tým a firem do 7. Rámcového programu pro VaV. Realizátor: JMK, JIC, JCMM, KHK JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 2 mil. K Cílová skupina: výzkumné týmy, firmy Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: VŠ, AV R, Brno Zp sob zapojení kraje: financování specializovaných akcí (brokerage events), podpora univerzit ve v tší snaze se zapojovat do projekt 7. RP (nap . formou financování jednoho experta na VŠ v oblasti RP) Financování krajem: 1 mil. K /rok Územní dopady: nemá p ímý územní dopad Výstupní indikátory: po et podaných / úsp šných žádostí do 7. RP, po et úsp šn realizovaných projekt s dopady do praxe

B.2.6 Podpora rozvoje transferu technologií z VŠ a AV R do aplika ní sféry (firem). Realizátor: Jihomoravské inova ní centrum ve spolupráci s vysokými školami

Spolupracující subjekty: JMK, VŠ, AV R, Brno, KHK JM, RRA JM

30


V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje

P edpokládané náklady realizace: 8 mil. K Cílová skupina: výzkumné týmy, firmy Období realizace: 2010–2013

Zp sob zapojení kraje: politická podpora nastavování systému komercializace výsledk VaV na univerzitách; financování aktivit spojené s aktivním vyhledáváním komer n uplatnitelných výsledk VaV – technology scouting a aktivit spojených s prodejem licencí; financování aktivit na podporu kontrahovaného výzkumu – nap . inova ní vouchery Financování krajem: 8 mil. K /rok Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et komercionalizovaných výsledk VaV

B.2.7 Podpora intersektorální mobility mezi VaV institucemi a firmami. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: VŠ, AV R, v.v.i., nemocnice Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: VŠ, AV R, v.v.i., nemocnice, firmy Zp sob zapojení kraje: politická podpora, financování neuznatelných náklad Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et lov kom síc strávených v hostující instituci

B.2.8 Podpora projekt financovaných z Opera ního programu Výzkum a vývoj pro inovace (zejména CEITEC a ICRC). Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor vn jších vztah P edpokládané náklady realizace: 2 mil. K /rok Cílová skupina: VŠ, AV R, v.v.i., nemocnice Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Brno, JIC, JCMM, RRA JM, VŠ, AV R, v.v.i., nemocnice Zp sob zapojení kraje: politická podpora (nap . formou zastoupení JMK v Bruselu), financování a áste né zajiš ování marketingu výsledk VaV (popularizace VaV) Financování krajem: 2 mil. K /rok Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: objem realizovaných investic, po et nových pracovních míst ve VaV

B.3 Podpora rozvoje podnikatelského prost edí B.3.1 Vytvo ení systému pé e o domácí a zahrani ní investory s jasným vymezením kompetencí a realizace této pé e. Realizátor: JMK nebo pov ený subjekt (RRA JM)

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje Náklady realizace: 2 mil. K

Spolupracující subjekty: Brno, RRA JM, JIC, KHK JM, podniky, univerzity, ú ady práce, personální agentury, CzechInvest Zp sob zapojení kraje: nastavení zásad komunikace ve ejného sektoru s firmami v regionu a ur ení odpov dností mezi ostatní instituce, realizace pravidelného intenzivního sb ru a vyhodnocování informací od podnik Financování krajem: 2 mil. K

31


Cílová skupina: technologické firmy Období realizace: 2010–2013

Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et provedených konzultací s firmami spojených s rozvojem podnikání v území kraje

B.3.2 Identifikace pot ebných legislativních zm n na podporu malého a st edního podnikání v JMK a vyvíjení tlaku na jejich provedení. Realizátor: JMK, Krajská hospodá ská komora jižní Moravy V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor kancelá e hejtmana Náklady realizace: 0,5 mil. K Cílová skupina: podnikatelé Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: podniky, univerzity, RRA JM, JIC Zp sob zapojení kraje: sb r informací od ostatních institucí, které komunikují s podniky Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: nemá územní dopady Výstupní indikátory: po et návrh zm n a jejich schválení

B.3.3 Podpora obchodních misí, které povedou k expanzi jihomoravských firem. Realizátor: KHK JM

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor vn jších vztah Náklady realizace: nelze vy íslit Cílová skupina: podnikatelské subjekty Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, podnikatelské subjekty, RRA JM Zp sob zapojení kraje: konzultace, analytická innost, tvorba nabídek podnikatelských nemovitostí (web, katalog), koordinace postup dot ených institucí, p íprava vhodných nástroj regenerace brownfields Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: nelze jednozna n stanovit Výstupní indikátory: po et obchodních misí, po et zú astn ných subjekt

B.3.4 Podpora in-comingových podnikatelských misí (p edevším pro podnikatele z Rakouska), které povedou k podpo e jejich spolupráce se subjekty v JMK Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor vn jších vztah , Odbor regionálního rozvoje Náklady realizace: nelze vy íslit Cílová skupina: podnikatelské subjekty Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: BVV, konzulát Rakouské republiky Zp sob zapojení kraje: dota ní program pro podnikatele z Rakouska podporujících jejich ú ast na vybraných veletrzích Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: nelze jednozna n stanovit Výstupní indikátory: po et podpo ených vystavujících subjekt na BVV

B.3.5 Rozvojová pomoc hospodá sky slabým region m Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor vn jších vztah Náklady realizace: nelze vy íslit Cílová skupina: nelze ur it Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Zp sob zapojení kraje: podpora vzájemné spolupráce; finan ní a materiální podpora Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: bez územních dopad v JMK Výstupní indikátory: po et podpo ených rozvojových aktivit lokalizovaných v hospodá sky slabých regionech

32


B.3.6 Podpora spolupráce Jihomoravského kraje se zahrani ními regiony Realizátor: Kancelá Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci V cn p íslušný odbor kraje: Odbor vn jších vztah Náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: nelze ur it Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: podpora zastoupení Jihomoravského kraje v klí ových regionech pro Jihomoravský kraj (Belgie, Srbsko, ...) Financování krajem: pr b žn Územní dopady: bez územních dopad v JMK Výstupní indikátory: po et akcí s ú astí zastoupení Jihomoravského kraje, po et tiskových zpráv souvisejících s jejich inností

B.3.7 Podpora ešení regenerace brownfields. Realizátor: JMK, RRA JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor územního plánování a stavebního ádu Náklady realizace: nelze vy íslit Cílová skupina: nelze vy íslit Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Brno, JMK, obce Zp sob zapojení kraje: konzultace, analytická innost, tvorba nabídek podnikatelských nemovitostí (web, katalog), koordinace postup dot ených institucí, p íprava vhodných nástroj regenerace brownfields Financování krajem: nelze jednozna n ur it Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et regenerovaných brownfields, po et ha regenerované plochy brownfields

Pozn.: N které z výše specifikovaných aktivit navrhuje také ešit Regionální inova ní strategie Jihomoravského kraje na léta 2009-2013. Program rozvoje kraje tímto podporuje d slednou implementaci Regionální inova ní strategie explicitn Jihomoravského kraje.

33


C. DOSTUPNOST A OBSLUŽNOST Dopravní infrastruktura je d ležitou podmínkou rozvoje podnikání i fungování jednotlivých obcí. Kraj jako vlastník a správce silnic II. a III. t ídy investuje zna né prost edky do t chto komunikací. Pro rozvoj kraje a kvalitu života je d ležité zajišt ní obslužnosti ve ejnou dopravou. Vzhledem k vysoké investi ní náro nosti dopravních projekt je nezbytné soust ed ní na klí ové akce a hledání nejlepší kombinace zp sob dopravy. Cíl: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou. Východiska: • Dobrá poloha Jihomoravského kraje v dopravní síti. • Nedobudované páte ní komunikace. • Silná orientace dopravní sít na Brno – p etížení dopravních uzl ve m st a okolí. • 134 km dálnic, 446 km silnic I. t ídy, 1436 km silnic II. t ídy a 2438 km silnic III. t ídy. • Železni ní sí tvo ena 13 celostátními dráhami a 9 regionálními dráhami (celkem 790 km, z toho 574 km p ipadá na celostátní dráhy) – limitované kapacity v souvislosti s IDS JMK. • Mezinárodní letišt Brno-Tu any – 506 174 odbavených cestujících v roce 2008; t i pravidelné linky k 1. 9. 2009. • Více než 3600 km cyklotras. • V Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje v roce 2009 za len no 76 % obcí (513) s 91 % obyvatel. P sobnost: V oblastech dopravní obslužnosti p sobnost samostatná, v oblasti správy dopravní infrastruktury kombinace samostatné a p enesené p sobnosti Odpov dný len RJMK: • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti dopravy – dopravní infrastruktury a v oblasti majetku JMK souvisejícího s dopravní infrastrukturou JMK • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti dopravy – ve ejné osobní dopravy a dopravní obslužnosti • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti územního plánování

C.1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje C.1.1 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace rychlostní komunikace R43 (Troubsko – Ku im – Sebranice – Moravská T ebová). Realizátor: editelství silnic a dálnic V cn p íslušný odbor kraje: Odbor územního

plánování a stavebního ádu, odbor dopravy

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj, obce, Ministerstvo dopravy Zp sob zapojení kraje: vyjednávání financování a podpora p i p íprav dokumentace, ešení

34


návazností P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: Nelze jednozna n ur it

Financování krajem: – Územní dopady: Brno, severní ást kraje. Výstupní indikátory: stav územn plánovací dokumentace, zahájení realizace, délka vybudované silnice v km

C.1.2 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R52 (Poho elice – Mikulov – státní hranice). Realizátor: editelství silnic a dálnic V cn p íslušný odbor kraje: Odbor územního

plánování a stavebního ádu, odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: vyjednávání financování a podpora p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: – Územní dopady: obce z ORP Poho elice a Mikulov Výstupní indikátory: zahájení realizace, délka vybudované silnice v km

C.1.3 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R55 (B eclav – Hodonín – Moravský Písek – Hulín (Zlínský kraj)). Realizátor: editelství silnic a dálnic V cn p íslušný odbor kraje: Odbor územního

plánování a stavebního ádu, odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: – Územní dopady: Jihovýchodní ást okresu B eclav a okres Hodonín Výstupní indikátory: zahájení realizace, délka vybudované silnice v km

C.1.4 Podpora zkapacitn ní dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice. Realizátor: editelství silnic a dálnic V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: nelze jednozna n ur it.

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: – Územní dopady: Brno a okolní obce na trase daného úseku D1 Výstupní indikátory: zahájení realizace, délka rozší ení v km

C.1.5 Podpora územní a projektové p ípravy jihozápadní (Troubsko – Mod ice – Chrlice) a jihovýchodní tangenty (Chrlice – Holubice). Realizátor: editelství silnic a dálnic V cn p íslušný odbor kraje: Odbor územního

plánování a stavebního ádu P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: –

35


Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: nelze jednozna n ur it

Územní dopady: P iléhající obce v okolí Brna Výstupní indikátory: zahájení realizace, délka vybudovaných úsek v km

C.1.6 Podpora rychlého dokon ení rozestav ných staveb a zahájení výstavby dalších staveb velkého m stského okruhu v Brn . Realizátor: editelství silnic a dálnic V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: bude up esn no pr b žn Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Brno, Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: ešení návazností, obecná podpora Financování krajem: – Územní dopady: Brno Výstupní indikátory: délka vybudovaných úsek v km

C.1.7 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace modernizace silnice I/53 Poho elice – Znojmo. Realizátor: editelství silnic a dálnic V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nebylo dosud stanoveno Cílová skupina: obyvatelé, dopravci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: – Územní dopady: Znojemsko Výstupní indikátory: délka vybudovaných úsek v km

C.1.8 P íprava a zahájení realizace obchvat krajských silnic dopravn exponovaných sídel (Tu any, Slatina, Hrad any, ebín, Želešice) Realizátor: SÚS JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé, dopravci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, m sta a obce Zp sob zapojení kraje: podpora projektové dokumentace, financování nebo spolufinancování Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: území dopravn exponovaných sídel Výstupní indikátory: po et nových obchvat , délka vybudovaných obchvat v km

C.1.9 Podpora p estavby železni ního uzlu Brno, modernizace pr jezdu a I. ást osobního nádraží. Realizátor: Správa železni ní dopravní cesty V cn p íslušný odbor kraje: Odbor územního

plánování a stavebního ádu

Spolupracující subjekty: Brno, Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností

P edpokládané náklady realizace: I. ást osobního nádraží 9172,9 mil. K , úprava trasy nákladního pr tahu 2578,2 mil.

Financování krajem: 2010 - 14 mil. K , 2011 - 91 mil. K

Cílová skupina: obyvatelé, cestující

Územní dopady: Brno


Výstupní indikátory: stav realizace p estavby ŽUB

36


C.1.10 Podpora územní a projektové p ípravy severojižního kolejového diametru v Brn . Realizátor: Správa železni ní dopravní cesty V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2012-2013

C.1.11 Podpora zdvojkolejn ní trat elektrizace v úseku Brno – Jihlava.

. 240 v úseku St elice – Zastávka a modernizace a

Realizátor: Správa železni ní dopravní cesty V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: Cílová skupina: obyvatelé, cestující Období realizace: 2010–2013

C.1.12 Podpora modernizace trat

Spolupracující subjekty: Brno, JMK Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: bude up esn no v pozd jší dob Územní dopady: Brno a okolní obce Výstupní indikátory: stav zpracované dokumentace

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: – Územní dopady: obce v okolí trat Výstupní indikátory: stav realizace

. 300 Brno – P erov (I. etapa Blažovice – Nezamyslice).

Realizátor: Správa železni ní dopravní cesty V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: bude up esn no na základ dalšího jednání Cílová skupina: obyvatelé, cestující Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: – Územní dopady: Obce v okolí trat Výstupní indikátory: stav realizace

C.1.13 Podpora širšího zapojení letišt Brno-Tu any do kombinované dopravy. Realizátor: Letišt Brno V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Brno, Jihomoravský kraje Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností, finan ní podpora Financování krajem: nelze dosud stanovit Územní dopady: Brno, p ilehlé obce u letišt Výstupní indikátory: zvýšení objemu p epravovaného nákladu z jednotlivých zp sob dopravy

C.1.14 Podpora zavád ní telematiky ke zvýšení plynulosti provozu na nejzatížen jších dopravních komunikacích v kraji. Realizátor: editelství silnic a dálnic R V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé, dopravci

Spolupracující subjekty: JMK, SÚS JMK, m sto Brno, Ministerstvo dopravy Zp sob zapojení kraje: podpora p i p íprav Financování krajem: – Územní dopady: Nelze jednozna n ur it

37



Výstupní indikátory: po et vybudovaných telematických prvk , snížení výskytu dopravních zácp

C.1.15 Podpora realizace protihlukových opat ení v dopravn exponovaných oblastech kraje (p eložky komunikací, obchvaty, protihlukové bariéry, stavební a organiza ní opat ení). Realizátor: SD, SŽDC, SÚS JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Brno, JMK, KHS Zp sob zapojení kraje: podpora vytipování vhodných míst, spolufinancování Financování krajem: nelze v sou asné dob stanovit Územní dopady: Nelze jednozna n ur it. Výstupní indikátory: po et a délka vybudovaných protihlukových staveb, míra snížení hluku po realizaci opat ení

C.1.16 Podpora p ípravy nadregionálního ve ejného logistického centra v brn nské aglomeraci a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: podnikatelé Období realizace: 2011–2013

Spolupracující subjekty: Brno, obce v rámci aglomerace Zp sob zapojení kraje: vytipování vhodných míst, koordinace, vyjednávání Financování krajem: bude up esn no v pozd jší dob Územní dopady: Nelze jednozna n ur it. Výstupní indikátory: stav dokumentace

C.1.17 Zpracování aktualizace studie rozvoje letišt Brno-Tu any a zpracování studie proveditelnosti rozší ení leteckých linek z letišt Brno-Tu any. Realizátor: Letišt Brno V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: n kolik set tisíc K Cílová skupina: dopravci, cestující Období realizace: 2010–2011

Spolupracující subjekty: JMK, Brno Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora zpracování Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 Územní dopady: Brno Výstupní indikátory: stav studie

C.1.18 Prov ení napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj. Realizátor: VC, Povodí Moravy V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: Cílová skupina: dopravci (vodní doprava), vodohospodá i, zem d lci, rekreanti Období realizace: 2010-2013

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: politická podpora, spolufinancování Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 Územní dopady: zejména B eclavsko, Hodonínsko Výstupní indikátory: stav realizace projektu napojení na Dunaj

38


Schéma plánovaných nosných staveb editelství silnic a dálnic

R v Jihomoravském kraji

Pramen: www.silnicenamorave.cz C.2 Zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti C.2.1 Dokon ení Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) na území celého kraje a optimalizace IDS JMK. Realizátor: KORDIS V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: bude dopln no po schválení rozpo tu na rok 2010 Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: dokon ení 2010, optimalizace po celé období platnosti programu

Spolupracující subjekty: dopravci, JMK Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora, spolupráce na p íprav Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 Územní dopady: Znojemsko Výstupní indikátory: po et zapojených obcí, míra využití jednotlivých spoj , míra spokojenosti cestujících dle pr zkum

C.2.2 Propojení IDS JMK se systémy v sousedních státech (Slovensko, Rakousko). Realizátor: KORDIS V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé

Spolupracující subjekty: dopravci, JMK Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora, spolupráce na p íprav Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK

39



Výstupní indikátory: po et p eshrani ních linek, uznávání cestovních doklad , po et hrani ních p echod zapojených do systému

C.2.3 P íprava a realizace p estupních terminál bezmotorové dopravy. Realizátor: KORDIS V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010–2013

IDS JMK a jejich propojení s prvky

Spolupracující subjekty: JMK, obce, dopravci, SOM JM Zp sob zapojení kraje: organiza ní podpora, koordinace s dalšími projekty, finan ní podpora Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et nových i upravených terminál , po et vybudovaných prvk pro nemotorovou dopravu

C.2.4 Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK. Realizátor: obce V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2011 - 2013

Spolupracující subjekty: obce, JMK, SŽDC, KORDIS, SOM JM Zp sob zapojení kraje: podpora projektové dokumentace, koordinace s dalšími projekty, finan ní podpora Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: uzlové obce IDS Výstupní indikátory: po et a plocha vybudovaných parkoviš , po et nových cyklostojan , po et p j oven kol

C.2.5 Zavedení elektronického odbavování cestujících a p íprava integrace poplatk systémy „Park&Ride“ do tarif IDS JMK. Realizátor: KORDIS V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010–2013

za

Spolupracující subjekty: dopravci, JMK Zp sob zapojení kraje: podpora p ípravy dokumentace, spolufinancování Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: nelze jednozna n ur it Výstupní indikátory: stav realizace

C.2.6 Rozvoj telematiky v ízení a provozu IDS JMK, zlepšování návazností spoj zvyšování kvality obslužné infrastruktury. Realizátor: KORDIS V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: dopravci, cestující

Spolupracující subjekty: JMK, dopravci, SŽDC, DPMB Zp sob zapojení kraje: koordinace, podpora p i p íprav a realizaci, finan ní podpora Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: Nelze jednozna n ur it

40

a



Výstupní indikátory: po et vybudovaných prvk , po et zkvalitn ných dispe ink , po et nových informa ních prvk pro cestující

C.2.7 Podpora p ípravy a realizace modernizace díl ích ástí železni ní sít jako sou ásti procesu zkvalit ování obslužnosti v rámci IDS JMK – K enovická spojka, Boskovická spojka, modernizace a elektrizace tra ových úsek Hrušovany – Židlochovice a Šakvice – Hustope e. Realizátor: Správa železni ní dopravní cesty V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it. Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, KORDIS Zp sob zapojení kraje: podpora p i vyjednávání a p i p íprav dokumentace, ešení návazností Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: r zné ásti JMK Výstupní indikátory: délka nových úsek v km

C.2.8 Zvyšování bezpe nosti na železni ních p ejezdech Realizátor: Správa železni ní dopravní cesty

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy

P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it. Cílová skupina: obyvatelé, dopravci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, KORDIS Zp sob zapojení kraje: podpora p i projednávání rušení železni ních p ejezd , aktivní spolupráce v rámci krajských p ejezdových komisí, finan ní spoluú ast na zvýšení bezpe nosti na žel. p ejezdech Financování krajem: nelze dosud stanovit Územní dopady: Jihomoravský kraj Výstupní indikátory: po et zrušených železni ních p ejezd , po et p ejezd se zvýšeným zabezpe ením

C.2.9 Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravc zajiš ujících provoz regionální ve ejné dopravy. Realizátor: Dopravní podnik m sta Brna, ostatní dopravci, JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it. Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: obce, dopravci Zp sob zapojení kraje: koordinace, podpora p ípravy Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: nemá p ímé územní dopady Výstupní indikátory: po et nových/modernizovaných vozidel

C.2.10 Podpora rozvoje m stské dopravy – omezení individuální automobilové dopravy v centrech m st. Realizátor: m sta V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it. Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, DPMB, dopravci Zp sob zapojení kraje: podpora p i p íprav Financování krajem: – Územní dopady: centra v tších m st Výstupní indikátory: po et automobil v centru, plocha p ších zón, po et odstavných parkoviš

41


C.2.11 Realizace souvislých oprav povrchu významných ucelených úsek silnic II. a III. t ídy. Realizátor: Správa a údržba silnic JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it. Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj, obce Zp sob zapojení kraje: financování, podpora zajišt ní p ísp vkovou organizací kraje Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: nelze obecn specifikovat Výstupní indikátory: délka opravených komunikací

C.2.12 Rekonstrukce, opravy a vým ny most ve špatném a havarijním stavu na silnicích II. a III. t ídy. Realizátor: Správa a údržba silnic JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it. Cílová skupina: obyvatelé a dopravci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Jihomoravský kraj Zp sob zapojení kraje: financování, podpora zajišt ní p ísp vkovou organizací kraje Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: nelze obecn specifikovat Výstupní indikátory: po et opravených most

C.2.13 Optimalizace posypového managementu a údržby komunikací. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí, Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it. Cílová skupina: obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: obce, SD, SÚS JMK Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora, koordinace Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: zm na objemu a struktury posypových hmot, délky komunikací dle typu údržby

C.2.14 Zpracování p ehledu nepot ebné dopravní infrastruktury a nalezení nejvhodn jších zp sob nového využití. Realizátor: JMK, obce V cn p íslušný odbor kraje: Odbor dopravy P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: vlastníci dopravní infrastruktury Období realizace: 2010

Spolupracující subjekty: SÚS JMK, SD, SŽDC Zp sob zapojení kraje: koordinace, p ímá podpora zpracování Financování krajem: finan ní nároky budou minimální Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et subjekt se zpracovanými p ehledy nepot ebné dopravní infrastruktury, po et jednotek majetku s novým využitím

42


D. ATRAKTIVNOST DESTINACE Cestovní ruch tvo í velmi široké spektrum aktivit a proces , které jsou provozovány ješt rozsáhlejším souborem aktér – od r zných úrovní ve ejné sféry (obce, mikroregiony, neziskové organizace…) p es úrove podnikatelských subjekt (hotely, restaurace, p j ovny…) až po jejich smíšené formy (organizace cestovního ruchu, místní ak ní skupiny…). Tito akté i mají velmi rozdílné zájmy, které je z d vodu plynulého rozvoje cestovního ruchu nutné koordinovat. V Jihomoravském kraji se n které úsp šné kroky již ud laly (založení Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava, koordinace TIC…), ale mnoho jich stále chybí (výrazn jší koordinace OCR, podpora ve ejn -soukromého partnerství…). Rozsah turistických marketingových aktivit v Jihomoravském kraji i mimo n j je velmi široký a dalo by se íci i dostate ný. Problém spo ívá spíše v jejich konkrétní tematické profilaci a priorizaci (nap . téma víno, rodáci…), výb ru vhodných cílových skupin (senio i, ú astníci kongres …), tvorb jasné zna ky apod. V tomto ohledu by m ly mít subjekty Jihomoravského kraje konkrétní a detailní marketingovou strategii cestovního ruchu. Jihomoravský kraj kv li absenci vysokých hor postrádá zimní sezónu. To je spolu s charakterem krajských atraktivit jednou z hlavních p í in kratší doby pobytu návšt vník , než je tomu v jiných krajích. Jednou z významných cest k prodloužení pobytu v kraji je rozvoj láze ství. Téma láze ství je proto vnímáno Jihomoravským krajem jako významná priorita a od podpory v této oblasti o ekává zvýšení celkového p ínosu cestovního ruchu celému kraji. Základní turistická infrastruktura je v kraji dostate n kvantitativn rozvinuta, spíše je pot eba jí stále zkvalit ovat a adekvátn dopl ovat o doprovodnou infrastrukturu a služby, které jsou asto velmi nedostate né. Významný potenciál Jihomoravský kraj spat uje v pokra ování rozvoje infrastruktury pro aktivní turistiku, kongresy a veletrhy nebo rekreaci u vody. Cíl: Zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje. Zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. Východiska (sou asný stav – 2009): • Druhý nejnavšt vovan jší kraj v R (1 185 770 host za rok 2008) X nejnižší pr m rná doba pobytu (3,0 dne) návšt vníka ze všech kraj . • Dlouhodob slabé využití l žek (28,4 % za rok 2007) v kraji X po et ubytovacích za ízení i l žek v kraji stále roste (518 ubytovacích za ízení, 32 212 l žek). • Trendy za 1. pol. roku 2009 – nejvýrazn jší pokles návšt vnosti (o 17 %) ze všech kraj R a s ním spojených statistik (významný vliv hospodá ské krize). • Existence lokalit v kraji s vysokou koncentrací návšt vník (Moravský kras, Lednicko-valtický areál, m sto Brno…) X oblasti tém bez návšt vnosti. • Dlouhodobý úbytek zahrani ních návšt vník ze „západních“ zemí (N mecko, Itálie, Nizozemí) X výrazný nár st návšt vník ze st ední a východní Evropy a dokonce i z exotických zemí (J. Korea – 9. místo v po adí zahrani ních host v JMK). • Existence krajské marketingové organizace Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava X rozt íšt ná struktura organizací cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni. • Hlavní turistická sezóna pouze v lét X aktivity prodlužující dobu pobytu návšt vník v kraji (po ádání akcí a slavností, láze ství, kongresy…). P sobnost: samostatná 43


Odpov dný len RJMK:  radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti strategie a program regionálního rozvoje, podpory podnikání a rozvoje láze ství, školství v záležitostech koncepce a optimalizace a sportu a mládeže  radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti kultury a památkové pé e, cestovního ruchu, strategie rozvoje lidských zdroj , podpory vysokého školství, v dy a výzkumu, nestátních neziskových organizací

D.1 Koordinace rozvoje cestovního ruchu D.1.1 Podpora a další rozvoj Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a vzájemná spolupráce v rámci spole ných projekt (nap . Ochutnejte Moravu, Moravia Convention Bureau, šet ení návšt vnosti…). Realizátor: JMK, Brno, Svaz obchodu a cestovního ruchu (realizáto i jsou zakladatelé CCR JM) V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti projekt Cílová skupina: pracovníci CCR JM, návšt vníci, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: podnikatelské subjekty, organizace cestovního ruchu (OCR), eská centrála cestovního ruchu ( CCR), TIC Zp sob zapojení kraje: projekt, p ímá dotace, partnerství Financování krajem: 3-4 mil. K / 12-16 mil. K Územní dopady: JMK, R a zahrani í Výstupní indikátory: po et realizovaných projekt , ro ní p ímá dotace CCR JM, podíl cizích zdroj na vloženou výši dotace z rozpo tu JMK

D.1.2 Prohloubení spolupráce a spole ná koordinace rozvoje CR s relevantními aktéry (nap . organizacemi cestovního ruchu, TIC, oborovými organizacemi) v jednotlivých turistických oblastech Jihomoravského kraje. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 0 Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: zejména funk ní OCR v turistických oblastech, TIC, CCR JM, m sto Brno, Svaz obchodu a cestovního ruchu, KHK JM, obce, RRA JM Zp sob zapojení kraje: ast jší spole ná setkání s aktéry, aktivn jší vým na informací, partnerství Financování krajem: 0 Územní dopady: JMK s d razem na jednotlivé turistické oblasti kraje Výstupní indikátory: po et setkání se záv ry s prokazatelnými pozitivními dopady do území

D.1.3 Podpora projekt a vzájemné spolupráce subjekt ve ejného a soukromého sektoru na r zné územní úrovni (v rámci vymezených turistických oblastí kraje i mezi nimi navzájem, na mezikrajské – zejména sousední kraje – a p eshrani ní úrovni atd.). Realizátor: JMK, CCR JM obce, podnikatelské subjekty

Spolupracující subjekty: CCR JM, sousední kraje a zem , OCR, CCR, mikroregiony, místní ak ní skupiny (MAS), TIC, KHK JM, RRA JM, SOM JM

44


V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 0 Cílová skupina: návšt vníci a obyvatelé kraje i sousedních území Období realizace: 2010–2013

Zp sob zapojení kraje: zprost edkující subjekt pro jednání dot ených aktér , partnerství Financování krajem: 0 Územní dopady: JMK, okolní území (kraje, sousední státy) Výstupní indikátory: po et spole n realizovaných aktivit ve ejného a soukromého sektoru/rok

D.1.4 Navázání a podpora intenzivn jší spolupráce s domácími i zahrani ními incomingovými cestovními kancelá emi a její další rozvoj. Realizátor: CCR JM, incomingové cestovní kancelá e V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 0 Cílová skupina: návšt vníci, pracovníci CK Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, CCR Zp sob zapojení kraje: vyvolání spole ných jednání, partnerství Financování krajem: 0 Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et navázaných partnerství s incomingovými CK

D.1.5 Koordinace aktivit v cestovním ruchu s okolními destinacemi a samosprávnými celky, a to v etn sousedních stát . Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor vn jších vztah P edpokládané náklady realizace: 1,2 mil. K Cílová skupina: návšt vníci a obyvatelé kraje a sousedních území Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: sousední destinace (turist. regiony a oblasti), kraje a státy, RRA JM, SOM JM Zp sob zapojení kraje: vyvolání spole ných jednání, vým na informací, partnerství Financování krajem: 0,3 mil. K / 1,2 mil. K Územní dopady: JMK, sousední území Výstupní indikátory: po et jednání s prokazatelnými výstupy pro realizaci nebo rozvoj spole ných aktivit

D.1.6 Podpora inností turistických informa ních center. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 10 mil. K Cílová skupina: pracovníci TIC, návšt vníci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: CCR, CCR JM, TIC Zp sob zapojení kraje: analýza stavu TIC v JMK, dota ní program, odborné poradenství pro TIC Financování krajem: 2,5 mil. K / 10 mil. K Územní dopady: lokality v JMK, ve kterých bude podpo eno TIC Výstupní indikátory: po et podpo ených TIC

D.1.7 Podpora významných kulturních, spole enských a sportovních akcí, které mají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor kultury a památkové pé e

Spolupracující subjekty: CCR JM, obce, podnikatelské subjekty, RRA JM, SOM JM Zp sob zapojení kraje: analýza akcí v kraji s nadregionálním významem, p ímá dotace pro akce nadregionálního významu, dota ní program pro akce regionálního významu

45


P edpokládané náklady realizace: 50 mil. K Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Financování krajem: 10 mil. K (p ímé dotace) a 2,5 mil. K (dota ní program) / 40 mil. K a 10 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et podpo ených akcí nadregionálního významu, po et podpo ených akcí regionálního významu, po et ú astník akcí nadregionálního a regionálního významu

D.1.8 Rozvíjení a posilování potenciálu lidských zdroj v cestovním ruchu. Realizátor: CCR JM, odborné firmy, SŠ, VŠ V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor školství P edpokládané náklady realizace: 1 mil. K Cílová skupina: pracovníci v cestovním ruchu Období realizace: 2010

Spolupracující subjekty: JMK, oborové organizace, MMR R, MV R, MŠMT R, CCR, Svaz obchodu a cestovního ruchu Zp sob zapojení kraje: spolupráce s CCR JM p i vzd lávacích akcích Financování krajem: 1 mil. K / 1 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et proškolených pracovník v CR v JMK, po et vzd lávacích kurz pro pracovníky v CR

D.2 Marketingová podpora kraje D.2.1 Tvorba jednozna né a konkrétní marketingové strategie Jihomoravského kraje (stanovení jednozna né marketingové zna ky turistického regionu Jižní Morava, definice hlavních marketingových aktivit a systému propagace, vymezení cílových skupin, specifické turistické produkty…) Realizátor: odborná firma V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 1,5 mil. K Cílová skupina: návšt vníci Období realizace: 2010 – 2011

Spolupracující subjekty: JMK, CCR JM, m sto Brno, BVV, SOM JM, RRA JM Zp sob zapojení kraje: tvorba zadávací dokumentace a výb rové ízení pro ve ejnou zakázku: marketingová strategie CR v JMK (dokument) Financování krajem: 1,5 mil. K / 1,5 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: existence marketingové strategie a její pravidelná aktualizace

D.2.2 Pokra ování a prohlubování prezentace Jihomoravského kraje nejen doma a v sousedních státech eské republiky, ale také ve spolupráci s eskou centrálou cestovního ruchu i ve vzdálen jších destinacích. Podpora návšt v diplomatických sbor . Realizátor: JMK, CCR JM, m sto Brno

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor vn jších vztah

Spolupracující subjekty: CCR, BVV, Krajská hospodá ská komora Zp sob zapojení kraje: tvorba tišt ných i elektronických propaga ních materiál , ú ast na vybraných domácích i zahrani ních veletrzích nejen CR (nap . EXPO 2010) a dalších krajských akcí, partnerství v relevantních projektech, dota ní program. Podpora vrcholových návšt v (podpora návšt v diplomatických sbor ).

46


P edpokládané náklady realizace: cca 30 mil. K Cílová skupina: návšt vníci Období realizace: 2010–2013

Financování krajem: 7-8 mil. K / cca 30 mil. K Územní dopady: nelze ur it Výstupní indikátory: po et typ vydaných propaga ních materiál a jejich celkový po et, po et navštívených veletrh a akcí, po et významných mezinárodních návšt v

D.2.3 Rozší ení, obsahové prohloubení a podpora medializace oficiálního internetového portálu cestovního ruchu Jižní Moravy (http://www.jizni-morava.cz) a na n j navázaných portál Jihomoravského kraje (nap . http://www.cyklo-jizni-morava.cz nebo http://www.moraviaconvention.cz) jako hlavní turistické informa ní brány do kraje a d ležitého marketingového nástroje. Realizátor: JMK, CCR JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 3 mil. K Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: TIC a ostatní akté i CR v JMK (dopl ování informací do datové skladu) nap . Vína z Moravy Zp sob zapojení kraje: správa (p ípadn spolupráce na jeho rozvoji) a rozši ování portálu cestovního ruchu Jižní Moravy Financování krajem: 0,75 mil. K / 3 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: návšt vnost portálu cestovního ruchu Jižní Moravy (ro ní statistiky)

D.2.4 Rozvoj vhodných turistických produkt navázaných na nejrozší en jší typy aktivní turistiky v Jihomoravském kraji (nap . p ší a cykloturistika, gastroturistika, golfová turistika, rekrea ní plavba) a dle specifických cílových skupin. Realizátor: JMK, CCR JM, OCR V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti projekt Cílová skupina: návšt vníci Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: CCR, další akté i CR z JMK (nap . TIC, m sto Brno, obce, mikroregiony, NNO, BVV…) Zp sob zapojení kraje: partnerství, odborné poradenství, dota ní titul Financování krajem: 0 Územní dopady: JMK (turistické oblasti a regiony) Výstupní indikátory: po et nových turistických produkt

D.2.5 Podpora vina ské turistiky a vina ství jako nejvýznamn jší specifické atraktivity Jihomoravského kraje v rámci R (podpora marketingových materiál vina ské turistiky, synergie s marketingovou podporou zna ky „Vína z Moravy“, podpora nových vina ských cyklostezek a cyklotras…) Realizátor: JMK, CCR JM, Národní vina ské centrum, Vina ský fond R, vina ské obce a mikroregiony, sdružení vina … V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti projekt

Spolupracující subjekty: podnikatelské subjekty z oblasti vina ství, obce, mikroregiony, MAS, NNO, RRA JM Zp sob zapojení kraje: partnerství v projektech, tvorba propaga ních materiál , uplat ování marketingových nástroj vzešlých z marketingové strategie CR v JMK Financování krajem: 0,5 mil. K / 2 mil. K

47


Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Územní dopady: JMK s d razem na vina ské obce Výstupní indikátory: po et turistických produkt s vina skou tematikou

D.2.6 Širší využití potenciálu významných krajských osobností, slavných událostí, p íb h a film odehrávajících se na území kraje nebo s krajem p ímo souvisejících (nap . J. G. Mendel, L. Janá ek, T. G. Masaryk, A. Mucha, V stonická Venuše, bitva u Slavkova, obléhání m sta Brna švédským vojskem, filmy o vín atd.) Realizátor: JMK, CRR JM V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor kultury a památkové pé e, Odbor vn jších vztah P edpokládané náklady realizace: 6 mil. K Cílová skupina: návšt vníci


Spolupracující subjekty: CCR, regionální muzea a galerie, VŠ, RRA JM Zp sob zapojení kraje: analýza relevantních osobností, událostí nebo pov stí, které budou nosným p edm tem propagace, tvorba propaga ních materiál , široká medializace v R i v zahrani í Financování krajem: 1,5 mil. K / 6 mil. K Územní dopady: JMK s d razem na konkrétní území dle osobnosti, události, pov sti atd. (nap . okolí Slavkova v p ípad bitvy u Slavkova nebo m sto Brno v p ípad J. G.Mendela) Výstupní indikátory: po et turistických produkt zam ených na významné události, osobnosti, p íb hy i filmy o jižní Morav

D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb D.3.1 Pokra ování v rozvoji p írodních lé ebných lázní v obcích Lednice, Hodonín a další rozvoj budoucího láze ského centra Pasohlávky a budování návazné turistické infrastruktury. Realizátor: Lázn Hodonín, Thermal Pasohlávky, m sto Hodonín, Lednice a Pasohlávky, DSO Jihomoravské lázn V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor dopravy, Odbor investic P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznámého rozsahu všech prací (celkov to budou více než stovky mil. K ) Cílová skupina: návšt vníci, láze ští pacienti a personál, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, podnikatelské subjekty, Krajská správa a údržba silnic, editelství silnic a dálnic R Zp sob zapojení kraje: provád cí dokumentace pro lázn Pasohlávky, p ímá dotace do Thermal Pasohlávky, dota ní program pro lázn Hodonín a Lednice, partnerství v projektech Financování krajem: nelze odhadnout z d vodu neznámého rozsahu všech prací Územní dopady: obec Hodonín, Lednice, Pasohlávky a jejich sousední obce Výstupní indikátory: po et p írodních lé ebných lázní v JMK, po et l žek v láze ských za ízeních

D.3.2 Pr zkum možností budování dalších komplexních láze ských za ízení ve vhodných lokalitách v kraji (nap . Valtice, Mikulov, Lednice, Ostrov u Macochy, Klobouky u Brna…). Realizátor: JMK, dot ené obce (nap . Valtice, Mikulov, Lednice, Ostrov u Macochy…)

Spolupracující subjekty: odborné firmy, VŠ, MZ R

48


V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: 5 mil. K (analytická studie k jedné lokalit – 1 mil. K ) Cílová skupina: návšt vníci Období realizace: 2010–2011

Zp sob zapojení kraje: analýza potenciálních lokalit pro vybudování láze ských za ízení Financování krajem: 1 mil. K / 2 mil. K Územní dopady: JMK s d razem na vybrané potenciální lokality Výstupní indikátory: po et detailn analyzovaných p ípadných lokalit pro láze ství

D.3.3 Podpora tvorby produkt zam ených na rozvoj láze ských a relaxa ních pobyt a produkt , které je vhodn dopl ují (gastroturistika, poznávací turistika, folklór, kulturní akce, vodní plavba…). Realizátor: JMK, CCR JM, podnikatelské subjekty, OCR… V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti po tu projekt Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: mikroregiony, MAS, obce, NNO… Zp sob zapojení kraje: dota ní program, partnerství v projektu Financování krajem: 1 mil. K / 4 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et turistických produkt relevantního zam ení

D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb D.4.1 Ochrana, rekonstrukce a následné zp ístupn ní kulturních a vybraných p írodních atraktivit pro širokou ve ejnost. Realizátor: JMK, R, vlastníci památek V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor kultury a památkové pé e, Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti po tu projekt Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé


Spolupracující subjekty: Národní památkový ústav, regionální muzea, vysoké školy Zp sob zapojení kraje: analýza p írodních a kulturních památek kraje, s ohledem na jejich urychlené zp ístupn ní i rekonstrukci, dota ní program, partnerství v projektech Financování krajem: 2 mil. K (dota ní program) / 8 mil. K Územní dopady: JMK s ohledem na vybrané lokality Výstupní indikátory: po et nov zp ístupn ných kulturních/p írodních památek (nebo památek s rozší eným zp ístupn ním), po et zrekonstruovaných kulturních památek

D.4.2 Pokra ování v budování a údržb turistických liniových tras a stezek (p ší, cyklo, hipo…). Realizátor: JMK, obce, mikroregiony, MAS, NNO

Spolupracující subjekty: Klub eských turist , Nadace Partnerství, podnikatelské subjekty, vlastníci pozemk

49


V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti po tu projekt Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Zp sob zapojení kraje: analýza vhodných lokalit, p íprava dokumentace ke stavebnímu povolení dota ní program, partnerství v projektu Financování krajem: 1 mil. K / 4 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et kilometr nov vyzna ených/obnovených zna ení p ších tras, po et kilometr nových cyklostezek/cyklotras, po et kilometr nových hipostezek

D.4.3 Rozši ování a zkvalit ování infrastruktury a služeb pro kongresovou a veletržní turistiku. Realizátor: CCR JM, JMK, m sto Brno, BVV, majitelé velikostn adekvátních ubytovacích za ízení V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti po tu projekt Cílová skupina: návšt vníci (ú astníci kongres a veletrh ), obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: AHR, CCR Zp sob zapojení kraje: iniciace jednání, partnerství v projektu, propagace Financování krajem: 0,75 mil. K / 3 mil. K Územní dopady: JMK s d razem na m sto Brno (sídlo BVV a nejv tších kongresových za ízení) Výstupní indikátory: po et vybudovaných i zkvalitn ných kongresových za ízení, po et uspo ádaných kongres /veletrh

D.4.4 Podpora zlepšování stavu vodních ploch (p írodních i um lých) pro koupání v kraji, budování nadregionálních aquapark a infrastruktury pro rekrea ní plavbu (podpora prodloužení Ba ova kanálu na soutok Moravy a Dyje i rozvoje dalších vodních cest pro rekrea ní plavbu). Realizátor: JMK, podnikatelské subjekty, vlastníci vodních ploch v kraji, správy p íslušného povodí V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje, Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze odhadnout z d vodu neznalosti po tu projekt Cílová skupina: návšt vníci, obyvatelé, Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: obce, mikroregiony, MAS, Ba v kanál, Lodní doprava Vranov, Dopravní podnik m sta Brna, 1. PLAVEBNÍ … Zp sob zapojení kraje: analýza potenciálních vodních p írodních ploch využitelných k rekreaci a vodních ploch pro revitalizaci, dota ní program, partnerství v projektu Financování krajem: 0,5 mil. K (dota ní program pro rekrea ní vodní plavbu) / 2 mil. K Územní dopady: JMK s d razem na známé lokality rekreace u vody Výstupní indikátory: po et revitalizovaných vodních ploch, po et nových aquapark , délka vodních cest využitelných pro rekrea ní plavbu

50


E. KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY Priorita E. provazuje a sla uje rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí (životní prost edí, krajina, ochrana území, územní rozvoj, územní plánování, urbaniza ní procesy, zem d lství, rozvoj venkova). Svým pojetím usiluje o prostorový nadhled a o uchopení souvislostí mezi d ležitými okruhy životních podmínek obyvatel v kraji (sídelní struktura, urbaniza ní tendence, liniové a plošné stavby apod.), innostmi úzce spojenými s využitím širšího území (zem d lství, lesnictví) a kvalitou jednotlivých složek životního prost edí a akceptování jejich specifik p i realizaci konkrétních stabiliza ních nebo rozvojových zám r v území. Cíl: Snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí. Východiska: • Životní prost edí v kraji je relativn stabilizované, nicmén existuje ada díl ích problém . • Ohrožení jižních ástí kraje p dní erozí a výskyt extrémních druh po así (povodn , sucho). • Na OV napojeno 80 % obyvatel kraje, išt ní odpadních vod ve venkovských oblastech stále nedostate né. • Nejvíce zne išt nými vodními toky Litava a Trkmanka, dále také levostranné p ítoky Svratky resp. Dyje. • Druhá nejvyšší produkce odpad mezi kraji R (po Praze) – podíl recyklovaných a znovu využitých odpad se zvyšuje, ale stále nízký. • Staré ekologické zát že lokalizovány v roce 2008 na 656 místech kraje. • Vysoký po et realizovaných (na po átku roku 2008 celkem 114 k. ú. z 869 k. ú v JMK), zahájených (86 k. ú.) a p ipravovaných (77 k. ú.) komplexních pozemkových úprav. P sobnost: p evážn samostatná p sobnost Odpov dný len RJMK: • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti rozpo tu, financí a dotací z EU, legislativy, rozvoje venkova a zem d lství a majetku JMK mimo majetku souvisejícího s dopravní infrastrukturou JMK • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti územního plánování • radní pov ený zabezpe ováním úkol v oblasti životního prost edí

51


E.1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad lidské innosti na životní prost edí E.1.1 Podpora výstavby istíren odpadních vod a kanalizací s vyšší prioritou aglomerací nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, povodí vodní nádrže Nové Mlýny a povodí náležející k projektu isté povodí Svratky (nad Brn nskou p ehradou). Realizátor: Obce v povodí Svratky, svazky obcí V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: Nelze vy íslit Cílová skupina: obce Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, ORP, vodárenské spole nosti Zp sob zapojení kraje: koordinace, finan ní podpora Financování krajem: cca 100 mil. K , bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. Výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et obyvatel a obcí napojených na OV

E.1.2 Koordinace projektu isté povodí Svratky. Realizátor: JMK V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: 1,3 mld. (celkové náklady projektu) Cílová skupina: JMK, zejména obce a obyvatelé v povodí eky Svratky pod Brn nskou p ehradou po soutok s Dyjí Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Povodí Moravy s. p., M sto Brno Zp sob zapojení kraje: koordinace, spolufinancování Financování krajem: cca 20 mil. K Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: kvalita povrchové vody v brn nské p ehrad

E.1.3 Zavedení a optimalizace systému odd leného sb ru materiálov využitelných složek komunálních odpad ve všech obcích Jihomoravského kraje. Realizátor: obce, svazky obcí V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obce, obyvatelé obcí Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, subjekty z oblasti odpadového hospodá ství, SOM JM Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: napl ování cíl POH, po et obcí disponujících možností odd leného sb ru materiálov využitelných složek komunálních odpad

E.1.4 Optimalizace sít imisního monitoringu v kraji Realizátor: Jihomoravský kraj, HMÚ, Zdravotní ústav se sídlem v Brn V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze

jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé, HMÚ

Spolupracující subjekty: obce, MŽP, MZ Zp sob zapojení kraje: koordinace Financování krajem: min. 600 tis. K ro n Územní dopady: JMK

52



Výstupní indikátory: zvýšení kvality monitoringu a dostupnosti pro ob any, rozší ení po tu sledovaných ukazatel – environmentálních

polutant E.1.5 Podpora opat ení pro snížení emisí tuhých zne iš ujících látek, oxid dusíku, t kavých organických látek z primárních zdroj a další zne iš ujících látek v návaznosti na Integrovaný program ke zlepšování kvality ovzduší JMK. Realizátor: pr myslové a zem d lské subjekty, domácnosti V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obyvatelé


Spolupracující subjekty: MŽP, MZ, OI, JMK, Krajská hygienická stanice, nejv tší producenti emisí, obce, ORP Zp sob zapojení kraje: koordinace Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: snížení zne išt ní ovzduší, snížení imisní zát že zne iš ujícími látkami pod úrove stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity p ekra ovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); snížení imisní zát že zne iš ujícími látkami pod úrove stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity p ekra ovány; udržení podlimitní imisní zát že v lokalitách, kde nedochází k p ekra ování imisních limit a cílových imisních limit ; dodržet doporu ené hodnoty krajských emisních strop pro oxid si i itý, oxidy dusíku, VOC a amoniak

E.1.6 Podpora projekt likvidace starých ekologických zát ží. Realizátor: obce, svazky obcí, podnikatelé

Spolupracující subjekty: JMK

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n ur it Cílová skupina: obce, obyvatelé obcí

Zp sob zapojení kraje: politická podpora, p ípadné spolufinancování Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: rozsah revitalizovaných ploch


E.1.7 Podpora ekologizace energetických zdroj a tepeln energetická sanace budov. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: budovy v majetku JMK (nemocnice, školy apod.) Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: krajské p ísp vkové organizace, obce, SOM JM Zp sob zapojení kraje: spolufinancování v rámci provozních náklad p ísp vkových organizací JMK Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et nových ekologických

53


energetických zdroj , po et zateplených budov

E.1.8 Podpora šetrného hospoda ení v lesích. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: vlastníci les , obyvatelé

Spolupracující subjekty: Lesy R, obce,

vlastníci lesních pozemk Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: 23–25 mil. K , bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et podpo ených


subjekt hospoda ících v lesích, objem finan ních prost edk E.1.9 Podpora ochrany, udržení a zlepšení p íznivého stavu významných p írodních lokalit (zvlášt chrán ných území, lokalit soustavy Natura 2000 a p írodních park ). Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: geobiocenóza Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: MŽP, obce Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora, koordinace Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et akcí ke zlepšení stavu p írodních lokalit, plocha chrán ných území se zlepšeným stavem

E.1.10 Podpora revitalizace vodních tok a zpr chod ování vodních p ekážek. Realizátor: správci vodních tok V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: obce Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: koordinace Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: délka upravených vodních tok

E.2 Udržitelný rozvoj území E.2.1 D sledné využívání všech možností koncep ního usm r ování urbaniza ních aktivit, usm r ování stavebních a jiných inností v území v etn prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s d razem na omezování negativních dopad suburbanizace. Realizátor: Jihomoravský kraj, Brno, obce V cn p íslušný odbor kraje: Odbor územního plánování a stavebního ádu P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: obce, obyvatelé dot ených území Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: obce, SOM JM Zp sob zapojení kraje: koordinace, dota ní program na tvorbu územních plán Financování krajem: – Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: pokrytí území JMK platnými územními plány a ZÚR JMK, po et

54


podpo ených územních plán

E.2.2 Iniciace založení partnerství obcí brn nské aglomerace a rozvoj vzájemné spolupráce a p íprava integrovaných aglomera ních projekt . Realizátor: Brno, obce brn nské aglomerace V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: Obce Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK Zp sob zapojení kraje: politická a organiza ní podpora, spolupráce Financování krajem: nelze dosud stanovit Územní dopady: brn nská aglomerace Výstupní indikátory: stav založení partnerství, po et setkání, po et spole ných aktivit v rámci partnerství; stav p ípravy a realizace integrovaných aglomera ních projekt

E.2.3 Podpora koordina ní innosti v oblasti rozvoje Lednicko-valtického areálu s cílem zabezpe it financování a trvalou pé i o Lednicko-valtický areál. Realizátor: MŽP R V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit. Cílová skupina: turisté Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: JMK, svazek obcí LVA, obce, MZe, MK Zp sob zapojení kraje: koordinace Financování krajem: – Územní dopady: LVA areál Výstupní indikátory: po et financovaných akcí na podporu rozvoje LVA

E.2.4 Podpora staveb vodovod zejména v oblastech zhoršené kvality vody a deficitu vody. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit. Cílová skupina: obyvatelé dot ených území Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Krajská stanice, obce

hygienická

Zp sob zapojení kraje: finan ní podpora Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK – oblasti deficitu vody Výstupní indikátory: délka nových vodovod , kvalita vody

E.2.5 Podpora staveb protipovod ové ochrany s d razem na ochranu sídel a zadržení vody v krajin . Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: obce, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: dot ené obce, správci vodních tok , SOM JM Zp sob zapojení kraje: projekt, dota ní program, koordinace, spolufinancování Financování krajem: nebylo dosud ur eno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et vybudovaných/rekonstruovaných staveb protipovod ové ochrany

55


E.3 Multifunk ní zem d lství E.3.1 Podpora regionální produkce zem d lských výrobk marketingových akcí, klasifikace místních produkt . Realizátor: Jihomoravský kraj, obce, zem d lské organizace V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: zem d lské subjekty Období realizace: 2010–2013

a potravin – podpora

Spolupracující subjekty: zem d lské subjekty Zp sob zapojení kraje: p ímá podpora Financování krajem: nebylo dosud ur eno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et uspo ádaných marketingových akcí, po et klasifikovaných místních produkt

E.3.2 Podpora vina ství. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: zem d lské subjekty Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: zem d lské subjekty Zp sob zapojení kraje: dota ní program (Vina ský fond) Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et aktivit na podporu vina ství, objem financí na podporu vina ství

E.3.3 Podpora diverzifikace hospodá ských aktivit na venkov v etn podpory zakládání a innosti podnikatelských sdružení v oblasti zem d lství a navazujícího zpracovatelského pr myslu. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: zem d lské subjekty, podnikatelé Cílová skupina: zem d lské subjekty, turisté, obyvatelé Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: zem d lské a ostatní podnikatelské subjekty, obce, zem d lské organizace, SOM JM Zp sob zapojení kraje: koordinace, osv ta, podpora klustr Financování krajem: nebylo dosud ur eno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et podpo ených nových aktivit na venkov , struktura nových aktivit dle sektor NH

E.3.4 Podpora rozvoje v ela ství, ovocná ství a lesnictví. Realizátor: Jihomoravský kraj

Spolupracující subjekty: Zem d lské subjekty, Svaz v ela

V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: zem d lské subjekty, drobní chovatelé a p stitelé

Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu


Výstupní indikátory: po et podpo ených drobných zem d lc

Zp sob zapojení kraje: p ímá dotace

Územní dopady: JMK

56


E.3.5 Zlepšování podmínek pro uskute ování preventivních opat ení p ed nep íznivými dopady budoucích klimatických zm n nejvýrazn ji se projevujících v jižních ástech kraje (v oblastech se zhoršenými podmínkami pro zem d lství). Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: zem d lské subjekty Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Zem d lské subjekty Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: jižní ásti JMK Výstupní indikátory: po et aplikovaných opat ení ochrany p ed klimatickými zm nami

E.3.6 Podpora ekologického hospoda ení. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor životního prost edí P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: zem d lské subjekty Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: Zem d lské subjekty Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et realizovaných inností na podporu ekologického hospoda ení

E.4 Rozvinutí potenciálu venkova E.4.1 Podpora fungování venkovských svazk obcí. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: svazky obcí Období realizace: 2010–2013

Spolupracující subjekty: obce, svazky obcí, SOM JM Zp sob zapojení kraje: dota ní program, osv ta, koncep ní podpora Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: nelze jednozna n stanovit Výstupní indikátory: objem financí na podporu svazk obcí, po et podpo ených rozvojových aktivit svazk obcí, po et realizovaných osv tových akcí pro svazky obcí

E.4.2 Posilování spolupráce subjekt rozvoje venkova v kraji a koordinace aktivit m nících prost edí venkova (v etn podpory spolkového života a tradi ních venkovských emesel a inností). Realizátor: Jihomoravský kraj, MAS V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: podnikatelé, obce, spolky, obyvatelé

Spolupracující subjekty: spolky, obce, svazky obcí, podnikatelské subjekty na venkov , KHK JM, NNO, SOM JM Zp sob zapojení kraje: partnerství, koordinace, propagace Financování krajem: bude up esn no po schválení rozpo tu na rok 2010 a rozp. výhledu Územní dopady: JMK

57



Výstupní indikátory: po et uskute n ných spole ných akcí subjekt zainteresovaných v rozvoji venkova, po et podpo ených projekt na zvyšování kvality života na venkov , po et podpo ených propaga ních akcí – jarmark emesel, tradi ních trh apod.

E.4.3 Podpora aktivit vedoucích k p edkládání projekt jednotlivých fond EU. Realizátor: Jihomoravský kraj V cn p íslušný odbor kraje: Odbor regionálního rozvoje P edpokládané náklady realizace: nelze jednozna n stanovit Cílová skupina: obce, svazky obcí Období realizace: 2010–2013

obcí

i jiných subjekt

do

Spolupracující subjekty: obce, RRA JM, SOM JM Zp sob zapojení kraje: dota ní program Financování krajem: nebylo dosud stanoveno Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: po et realizovaných aktivit vedoucích ke zvýšení absorp ní kapacity obcí i jiných subjekt

58


VYSV TLIVKY aglomerace bike and ride

brokerage events

brownfields

centra pro transfer technologií

cyklostezka cyklotrasa

environmentální evaluace finan ní fórum

gastroturistika incoming mobilita v dc incoming (v cest. ruchu) informa ní gramotnost infrastruktura

iniciace inovace

seskupení vzájemn blízkých sídel, kde jedno dominuje; tzn. m sto se svým okolím (p edm stí, satelitní m sta) infrastruktura umož ující bezpe né odstavení jízdního kola v prostorách stanice (záchytné parkovišt , úschovna), jež umožní cestujícímu pokra ovat k cíli své cesty ve ejnou dopravou specializovaná konference za ú elem napojení v deckovýzkumných tým a firem do 7. Rámcového programu pro VaV (komunitární program na podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu) plocha, která ztrácí nebo již ztratila svoje p vodní funk ní využití (p edevším bývalé pr myslové areály, nevyužité zem d lské objekty, krajina poškozená t žbou, okrajov je možné mezi brownfields za adit i opušt né vojenské areály) ve spolupráci s výzkumnými institucemi a s vysokými školami napomáhají p enosu nových a dosud nevyužitých technologií do firem. Dále také poskytují odborné poradenství a poradenství v oblasti ochrany duševního a pr myslového vlastnictví (www.czechinvest.org). trasa pro cyklisty vybudovaná odd len od komunikací s provozem motorových vozidel trasa pro cyklisty ozna ená orienta ním dopravním nebo turistickým zna ením; m že být vedena po stezce pro cyklisty, po vozovce nebo po vyhrazeném jízdním pruhu týkající se životního prost edí zhodnocení, vyhodnocení prezentace firem (zpravidla malých) zástupc m fond rizikového kapitálu za ú elem získání finan ních prost edk , které by banka z d vodu vysokého rizika neposkytla turistika zam ená na místní kuliná ské speciality mobilita v dc do regionu ze zahrani ních pracoviš p íjezdová turistika pro zahrani ní návšt vníky schopnost identifikovat, vyhledat a využít pot ebné informace skupina národohospodá ských odv tví zajiš ujících p edpoklady pro celkový rozvoj ekonomiky, p edevším pr myslové a zem d lské výroby. Obvykle jde o vybudování dopravních systém , spoj , energetických zdroj , vodohospodá ských za ízení, stavbu byt , škol, zdravotnických za ízení, výzkumných institucí apod. Podle charakteru odv tví se infrastruktura d lí na ekonomickou (nap . doprava, energetický systém) a sociální (byty, zdravotnictví, školy). Financována je p evážn z ve ejných zdroj , vzhledem k malé p itažlivosti pro soukromý kapitál (nízké zisky, velká pot eba kapitálu a jeho pomalý obrat). vyvolání, podn t, uvedení obnova a rozší ení škály výrobk a služeb a s nimi spojených trh , vytvo ení nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení zm n ízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly (www.czechinvest.org)

59


inova ní audit

inova ní voucher intersektorální mobilita

klastr

kurikulární reforma

life-sciences NATURA 2000

outgoing mobilita v dc park and ride

podnikatelský inkubátor

p enos znalostí a technologií

cílem realizace inova ních audit je zvýšení absorp ní kapacity pro nové znalosti (tržní i technologické povahy) v malých a st edních technologických firmách. Princip ve ejné intervence spo ívá v kofinancování realizace inova ního auditu renomovanými konzultanty v oblasti inova ního managementu. motiva ní finan ní p ísp vek pro stimulaci spolupráce mezi firemní a výzkumnou sférou mobilita pracovník mezi v deckovýzkumnou a firemní sférou, asto asov omezená. Jeden z nejú inn jších mechanism na podporu spolupráce mezi t mito dv ma sférami. regionáln umíst ný soubor navzájem propojených spole ností, specializovaných dodavatel , poskytovatel služeb, firem v p íbuzných oborech a p idružených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také navzájem kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevn ní a zvýšení jejich konkurenceschopnosti (www.czechinvest.org) reforma pr b hu studia vyu ované látky. Jedná se o zm nu obsahu studia úpravou studijních plán a u ebních osnov. Oproti pasivnímu p ejímání informací je nyní d raz kladen na vlastní aktivitu p i studiu a vyhledávání informací. pr myslový obor zpravidla zahrnující biotechnologie, medicínské p ístroje, farmacii atd. („v dy o život “) soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živo ich a p írodní stanovišt (nap . rašeliništ , skalní stepi nebo horské smr iny apod.) na celém území EU. Cílem této soustavy je ochrana biologické rozmanitosti, dále zachování, pop . zlepšení celkového stavu p írodních stanoviš a druh rostlin a živo ich , a také slad ní zájm ochrany p írody s šetrným hospoda ením. V neposlední ad i za len ní cenných p írodních lokalit v eské republice do celoevropského p írodního d dictví. mobilita v dc z regionu na zahrani ní pracovišt – asto asov omezená na p l až jeden rok systém umož ující uživatel m individuální dopravy p i cest do centra m sta zaparkovat své vozidlo na vysokokapacitních parkovištích; po zaplacení parkovacího poplatku uživatel obvykle obdrží rovn ž jízdenku na m stskou hromadnou dopravu zázemí pro zasídlení za ínajících firem s dobrým nápadem. Tito „nová ci" mohou získat od provozovatele inkubátoru dotaci na nájem kancelá ských, laboratorních a dalších prostor a dále dotaci na konzultantské služby, školení nebo rekvalifikaci. Další výhodou zasídlení v inkubátoru je spole né sdílení prostor, laborato í, což zlepšuje vzájemnou spolupráci a komunikaci s ostatními firmami (www.czechinvest.org). (Technology Transfer) proces, p i kterém je technologie, znalost anebo informace vytvo ená v jedné organizaci, v jedné oblasti, nebo pro jeden ú el aplikována nebo využita v jiné organizaci, v jiné oblasti nebo pro jiný ú el (Opera ní program výzkum, vývoj pro inovace)

60


seed fond

spin-off firma

suburbanizace

školní vzd lávací program technology scouting

technology watch

telematika

urbanizace

v deckotechnické parky

zpravidla ve ejný fond investující do za ínajících inova ních firem. Fond na rozdíl nap . od mikrop j ek poskytuje dluhové financování. firma, která využívá hmotného i nehmotného majetku jiného právního subjektu k zahájení svého podnikání. Tento termín je používán asto ve vztahu k univerzitám, kdy jsou spin-off firmy zakládány studenty a mladými v deckými pracovníky s podporu univerzit a dlouhodobou spoluprací s nimi (Opera ní program výzkum, vývoj pro inovace). r st m sta prostorovým rozpínáním do okolní venkovské a p írodní krajiny. Suburbanizace je spojována s nižší hustotou osídlení, než existuje ve m st , a rozvoln nou, ídkou, rozptýlenou i roztroušenou zástavbou. P ím stskou zónu ovlivn nou suburbanizací charakterizují samostatn stojící nebo adové, jedno až dvoupodlažní rodinné domky s vlastní zahradou, které asto vytvá ejí sociáln homogenní reziden ní zóny, a také pásová komer ní zástavba a pr myslové parky asto lokalizované podle dálnic a dalších významných komunika ních os i v blízkosti jejich k ižovatek. dokument vymezující obsah, rozsah a podmínky vzd lávání na dané škole aktivní vyhledávání technologií, v kontextu PRK se jedná o vyhledávání komercionalizovatelných výstup výzkumu na univerzitách. Na vyhledání technologie zpravidla navazuje technologický transfer. sledování sou asných trend v r zných oblastech a poskytování t chto informací firmám (zpravidla malým a st edním), které nemají dostate né kapacity na tyto innosti. Tato innost je typickou službou pro rozvoj klastr . p enos, zpracování a zobrazení dat (dopravní telematika – ízení dopravy, systémy naviga ní systémy, systémy poskytování aktuálních informací apod.) zv tšování absolutního po tu i relativního podílu lidí žijících ve m stech. Zárove je ovšem urbanizace také spole enský proces, který zasahuje do celé organizace spole nosti, m ní zp sob života i vztahy mezi lidmi. Pro odd lení obou proces se asto používá ozna ení p ímá a nep ímá urbanizace. Pod termínem p ímá urbanizace jsou v tšinou sledovány kvantitativní zm ny po tu nebo podílu m stského obyvatelstva. Ší ení m stského zp sobu života je naopak ozna ováno za nep ímou urbanizaci (obyvatelstva, prost edí, spole nosti). subjekty, které poskytují pot ebné prostory a služby firmám s delší historií podnikání. P ítomnost vysp lých firem uvnit takového parku podporuje vtažení t ch mén „zkušených" do sv ta podnikání (www.czechinvest.org).

61

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010–2013 – IMPLEMENTA NÍ ÁST


3. Implementa ní ást

ZPRACOVATEL: Sdružení Vysoké u ení technické v Brn , Antonínská 548/1, 601 90 Brno Masarykova univerzita, Žerotínovo nám stí 9, 601 77 Brno GaREP, spol. s r.o., nám. 28. íjna 3, 602 00 Brno

Prosinec 2009 1





2


OBSAH IMPLEMENTA NÍ


ÚVOD.............................................................................................................................................. 4 F. RÁMEC REALIZACE PROGRAMU.................................................................................. 5 Proces realizace programu rozvoje Jihomoravského kraje ............................................... 5 Úkoly a kompetence orgán kraje p i realizaci programu rozvoje.................................. 7 Systém monitoringu................................................................................................................ 11 Monitorovací formulá e pro realizátory aktivit ...................................................................12 Indikátory pln ní cíl ............................................................................................................. 13 P ehled aktivit spojených s p ímými prostorovými zm nami......................................... 15 G. FINAN NÍ PLÁN ................................................................................................................. 17 Východiska a principy............................................................................................................ 17 Rozpo tové hospoda ení kraje v letech 2006 – 2008 ......................................................... 17 Plán hospoda ení kraje v období 2010 – 2013.................................................................... 20 Financování opat ení PRJMK a vztah PRJMK k rozpo tu 2010................................... 22 Návrhy na vytvo ení dota ního systému JMK................................................................... 25

3


ÚVOD Implementa ní ást završuje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 – 2013. Jde o nezbytnou sou ást pro úsp šnou realizací PRJMK. Implementací rozumíme v obecné rovin uskute ování, napl ování, realizaci. Ve vazb na návrhovou ást jsou v rámci realizace (bod F.) formulovány procesy a jejich nositelé vztahující se k uskute ování programu a zejména k sledování výstup , výsledk a dopad rozvojových aktivit a k jejich vyhodnocování. Je zde rovn ž soust ed no v tabulkovém p ehledu zapojení odbor Jihomoravského kraje do realizace, resp. do v cné garance, jednotlivých aktivit. D ležitou sou ástí je systém monitoringu spolu s uvedením indikátor výsledk a dopad v etn specifikace jejich zdrojového pokrytí, referen ních hodnot a úrovn hodnocení. Zd raznit je t eba p ehled aktivit spojených s p ímými prostorovými zm nami, pomocí n hož dochází k p ímé vazb mezi PRJMK a Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje. Finan ní plán (bod G.) reflektuje alokaci zdroj v minulých letech na základ návrhu rozpo tu kraje na rok 2010 (v termínu odevzdání díla nejaktuáln jší dostupný podklad) vyhodnocuje rozložení prost edk na realizaci PRJMK. Plán je vyúst ním pot eby zajistit pro realizaci PRJMK pot ebné zdroje. Z hlediska pokrytí rozvojových pot eb kraje vn jšími zdroji je d ležité schéma možností financování jednotlivých opat ení.

4


F. RÁMEC REALIZACE PROGRAMU PROCES REALIZACE PROGRAMU ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V návrhové ásti PRJMK jsou identifikovány aktivity, jejichž napln ní, resp. napl ování, je v návrhovém období programu (2010–2013) významné pro rozvoj kraje. K tomu, aby byly aktivity úsp šn realizovány, však nesta í pouhý jejich vý et; je t eba také specifikovat proces, jakým bude realizace PRJMK probíhat. Tento proces je nazýván implementací a probíhá ve dvou rovinách – jednak z hlediska jednotlivých aktivit, jednak na úrovni celého programu. Skute nosti podstatné pro realizaci aktivit jsou uvedeny v návrhové ásti ( ást E) PRJMK vždy u dané aktivity. Pro pr b žné i finální hodnocení stavu jejich realizace jsou d ležité zejména tyto ásti tabulky: − Finan ní náklady (krajské i celkové). − Období realizace. − Výstupní indikátory. Zmín né charakteristiky jsou zde popsány dostate n podrobn , proto v této ásti bude v nována pozornost pouze celkové implementaci PRJMK a v procesní rovin práci s uvedenými monitorovacími vstupy. Pro dosažení napl ování a ízení PRJMK v maximální mí e je t eba vytvo it následující podmínky: − Stanovit úkoly a kompetence jednotlivých orgán kraje a rozd lit jim odpov dnosti za napl ování PRJMK. − Vytvo it v cný systém a asový harmonogram vyhodnocování provád ných opat ení (aktivit) dle ru itel za JMK, − Provázat napl ování PRJMK s ro ními rozpo ty a rozpo tovým výhledem kraje. − Pravideln provád t kontrolu asového, v cného a finan ního pln ní PRJMK. Hlavní procesní kroky napl ující výše uvedené podmínky jsou uvedeny v následujícím organiza ním schématu. Schéma ro ního rozd lení procesních inností spojených s realizací PRJMK „Manažer“ PRJMK (odbor regionálního V cn p íslušné odbory Realizáto i rozvoje) Iniciace a koordinace Komunikace s realizátory Zpracování podklad pro Leden p ípravy podklad pro a vyhodnocení ro ního ro ní hodnocení vyhodnocení pln ní aktivit v gesci Zpracování souhrnného hodnocení realizace ve Konzultace k návrhu form zprávy pro Únor zastupitelstvo úpravy podmínek realizace Návrh úpravy podmínek realizace B ezen

5


Duben

„Manažer“ PRJMK (odbor regionálního rozvoje) Organizace setkání tematických pracovních skupin (1x ro n )

V cn p íslušné odbory

Realizáto i

Pr b žná kontrola pln ní Promítnutí finan ních pot eb pro realizaci programu v p íštím roce do p ípravy rozpo tu (i na základ pr b žné kontroly pln ní)

Pr b žná informace o pln ní

Zpracování provád cího plánu na následující rok na základ schváleného rozpo tu

Plán pln ní ve vazb na schválené financování

Kv ten erven

ervenec

Srpen Zá í íjen

P ehled pr b žného pln ní Koordinace finan ního nastavení rozpo tu ve vztahu k programu rozvoje

Listopad Prosinec

Pozn. Barevné rozlišení procesních krok dle toho, ke kterému roku realizace programu se vztahují: Rok x–1 x x+1 Barva

Hodnocení by se m lo vázat ke kalendá nímu roku, tak aby bylo možné pracovat s vazbami na rozpo et. Každoro ní hodnocení musí prob hnout co nejd íve od za átku roku, tak aby bylo možné již v probíhajícím roce zareagovat a upravit zp sob napl ování aktivit programu, resp. i zam ení aktivity, dle p edchozích zkušeností. Prob hne tak každoro ní kontrola pln ní spolu s nezbytným dolad ním a p ípadnou aktualizací. Aktualizace souvisí s úpravami nezbytnými k dosažení cíl programu i s úpravami vyplývajícími z vn jších vliv a vývoje celkové situace. Jde o realiza ní i usm r ovací korekci. Zpracování díl ích i souhrnných podklad pro hodnocení bude zjednodušeno vypracováním jednotných formulá pro sb r informa ních vstup . Východiskem pro zpracování programu rozvoje kraje na další ty leté období je rekapitulace sm ování p edchozího programu a nové nastavení cíl , priorit, opat ení i aktivit. Kvalitní monitoring realizace a dosahování cíl je nezbytným p edpokladem pro správné zam ení a nastavení nového programu rozvoje kraje. Vzhledem k velmi dobré zkušenosti s prací tematických pracovních skupin p i tvorb programu by m la být tato uskupení aktér rozvoje kraje zachována i v pr b hu celého období realizace programu a alespo jednou ro n uskute n no jejich pracovní jednání jako výraz umožn ní široké reflexe a participace odborné ve ejnosti na realizaci programu.

6


ÚKOLY A KOMPETENCE ORGÁN KRAJE P I REALIZACI PROGRAMU ROZVOJE Program rozvoje kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Zastupitelstvo by na svém jednání m lo být vedle díl ích zpráv 1x ro n ve vazb na uvedené procesní kroky komplexn informováno o pln ní programu. Pro zastupitelstvo kraje by m l program rozvoje p edstavovat klí ový dokument pro ízení rozvoje kraje a m lo by provázat jeho v cné nastavení se sestavováním rozpo tu, i se zásadními rozhodnutími podporujícími další rozvoj kraje. Rada kraje je orgánem zodpov dným za konkrétní implementaci programu. Kolektivn i prost ednictví radních zodpov dných za jednotlivé priority vytvá í na nejvyšší úrovni ízení kraje podmínky pro napl ování programu a pro spolupráci jednotlivých subjekt v kraji. V p ípad kontinuální práce tematických pracovních skupin stojí p íslušní radní op t v ele t chto skupin. Rada obdrží a projedná 2x ro n zprávu o pln ní PRJMK Program rozvoje kraje je klí ovým nástrojem pln ní programového prohlášení rady. Rada i vybraní lenové rady tvo í ídící (koordina ní) skupinu programu. Pr b h realizace programu dle jednotlivých priorit, resp. opat ení, sledují, kontrolují a svými doporu eními zkvalit ují jednotlivé komise rady. Odborné útvary kraje (odbory) jsou garanty pln ní jednotlivých aktivit programu a p ibližn v polovin p ípad i hlavními realizátory v p ípad p ímé realizace t chto aktivit krajem. V rovin spolupracujících subjekt by vedle své koordina ní role a usm r ujícím zp sobem p sobící garance m ly být krajem vytvá eny podmínky pro hladkou realizaci i jiným subjekt m. Rozd lení v cného zapojení jednotlivých odbor kraje a tím i jejich p edpokládaného podílu na mí e realizace programu nazna uje následující matice. Rozd lení inností odbor Jihomoravského Jihomoravského kraje na období 2010 – 2013 ORR

OŽP

OŠ

OSV

OZ

kraje

OKH OVV

OD

p i

OInv OUPS

A. Kvalita života obyvatel A.1 Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání A.1.1 XX A.1.2 X XX A.1.3 XX A.1.4 XX A.1.5 XX A.1.6 X XX A.1.7 X XX A.1.8 XX A.1.9 X XX A.1.10 X XX A.1.11 X XX XX

7

realizaci

Programu OK

OInf

rozvoje OM

X


ORR OŽP OŠ OSV OZ OKH OVV OD OInv OUPS OK OInf OM A.1.12 XX A.1.13 XX A.1.14 X XX A.1.15 XX A.1.16 XX A.1.17 X XX A.1.18 X XX A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr ezová prorodinná podpora A.2.1 XX A.2.2 XX A.2.3. XX A.2.4 XX A.2.5 XX A.2.6 XX A.2.7 XX A.2.8 XX A.2.9 XX A.2.10 XX A.2.11 XX A.2.12 XX A.2.13 XX A.2.14 X XX A.2.15 X XX A.2.16. XX A.2.17 XX A.2.18 XX A.2.19 XX X A.2.20 X XX X A.3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu A.3.1 XX A.3.2 XX A.3.3 XX A.3.4 XX A.3.5 XX A.3.6 XX A.3.7 XX A.3.8 XX A.3.9 X X A.3.10 XX A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel A.4.1 XX A.4.2 XX XX A.4.3 X X XX A.4.4 XX X A.4.5 XX A.4.6 XX A.4.7 XX B. Znalostní potenciál a konkurenceschopnost – V da, výzkum, inovace B.1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních schopností firem B.1.1 XX B.1.2 XX B.1.3 XX B.1.4 XX B.1.5 XX

8


ORR OŽP OŠ OSV OZ OKH OVV OD OInv OUPS OK OInf OM B.1.6 XX B.1.7 XX B.2 Podpora v dy, výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru) B.2.1 X XX B.2.2 XX B.2.3 XX B.2.4 XX X B.2.5 XX B.2.6 XX B.2.7 XX B.2.8 XX X B.3 Podpora podnikatelského prost edí B.3.1 XX B.3.2 XX X B.3.3 XX X B.3.4 X XX B.3.5 XX B.3.6 XX B.3.8 XX X C. Dostupnost a obslužnost C.1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje C.1.1 X XX C.1.2 X XX C.1.3 X XX C.1.4 XX X C.1.5 XX C.1.6 XX C.1.7 XX X C.1.8 XX C.1.9 X X C.1.10 XX X C.1.11 XX C.1.12 XX X C.1.13 XX C.1.14 XX C.1.15 XX C.1.16 XX C.1.17 XX C.1.18 XX C.2 Zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti C.2.1 XX C.2.2 XX C.2.3 XX C.2.4 XX C.2.5 XX C.2.6 XX C.2.7 XX C.2.8 XX C.2.9 XX C.2.10 XX C.2.11 XX C.2.12 XX C.2.13 XX C.2.14 X XX X

9


ORR

OŽP

OŠ

OSV

OZ OKH OVV OD OInv OUPS OK OInf OM D. Atraktivnost destinace D.1 Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu D.1.1 XX D.1.2 XX D.1.3 XX D.1.4 XX D.1.5 XX X D.1.6 XX D.1.7 XX X D.1.8 XX X D.2 Marketingová podpora kraje D.2.1 XX D.2.2 XX X D.2.3 XX X D.2.4 XX D.2.5 XX D.2.6 XX X X D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb D3.1. XX X D3.2. XX D3.3. XX D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb D4.1. XX X X D4.2. XX D4.3. XX D4.4. XX X E. Kvalita prost edí a krajiny E.1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad lidské innosti na životní prost edí E.1.1 XX E.1.2 XX E.1.3 XX E.1.4 XX E.1.5 XX E.1.6 XX E.1.7 XX X E.1.8 XX E.1.9 XX E.1.10 XX E.2 Udržitelný rozvoj území E.2.1 XX E.2.2 XX E.2.3 XX E.2.4 XX E.2.5 XX E.3 Multifunk ní zem d lství E.3.1 XX E.3.2 XX E.3.3 XX E.3.4. XX E.3.5 XX E.3.6 XX E.4 Rozvinutí potenciálu venkova E.4.1 XX E.4.2 XX E.4.3 XX

10


Pozn. Do rozd lení nejsou za azeny odbory kraje nemající v cn p irazenou garanci za n kterou z aktivit a nelze na v cném základ p edpokládat jejich zapojení, p estože svou správní inností se v obecné rovin na pln ní programu podílejí (odbor kancelá editele, odbor kontrolní a právní, odbor správní). Vzhledem k charakteru matice nebyl za azen ani odbor ekonomický, který zast ešuje finan ní stránku celého PRJMK. Vysv tlivky: XX = garance, X = spolupráce

Adekvátní napln ní procesu implementace p edpokládá, že na základ uvedené matice spolu budou jednotlivé odbory komunikovat a spolupracovat p i realizaci aktivit PRJMK.

SYSTÉM MONITORINGU Indikátory programu ve vztahu k jednotlivým fázím procesu strategického plánování leníme následujícím zp sobem: − Indikátory vstup – zachycují finan ní, materiální a p ípadn personální i jiné vstupy ur ené na realizaci aktivit. − Indikátory výstup – zachycují rozsah (objem) výstup z realizace jednotlivých aktivit. Slouží pro posouzení inností sm ujících k dosažení cíl programu. Jsou konkretizovány u jednotlivých aktivit v návrhové ásti. Dle v cného zam ení aktivity mají kvantitativní i kvalitativní charakter. − Indikátory výsledk a dopad – zachycují d sledky zp sobené realizací programu, viz indikátory pln ní cíl . Indikátory vstup a výstup sledují garanti jednotlivých aktivit a dodávají je pro vyhodnocení „manažeru“ programu. Indikátory pln ní cíl (výsledk , resp. dopad ) jsou shromaž ovány „manažerem“ programu bu z ve ejných informa ních zdroj i od odbor kraje zodpov dných za sledování p íslušného ukazatele. Hodnotící procesy jsou do asového a kompeten ního kontextu za azeny ve schématu ro ního rozd lení procesních inností spojených s realizací PRJMK. Vzhledem k tomu, že ada aktivit spolup sobí na dosažení ur itých žádoucích efekt (výsledk a dopad ), byly u jednotlivých aktivit p i azovány indikátory výstup sloužící k vyhodnocení pln ní PRJMK. Indikátory výsledk , resp. dopad , jsou za celé prioritní oblasti specifikovány v následující tabulce. Zde jsou u jednotlivých díl ích cíl uvedeny indikátory, na jejichž základ bude posuzován rozvoj kraje, a rovn ž referen ní výchozí hodnoty. Stanovení indikátor je obecn jší problém všech programových dokument . Dosažení n kterých rozvojových zám r nelze vždy kvantifikovat a asto není jednozna n možné zachytit skute ný dopad (efekt) jejich vlivu na rozvoj kraje v d sledku jejich realizace. Monitoring procesu realizace PRJMK je navrhován v následujících krocích: − shromážd ní indikátor vstup a výstup od jednotlivých realizátor aktivit, − soust ed ní informací o vstupech a výstupech realizace jednotlivých aktivit v cn p íslušným odborem, − p edání p ehledu vstup a výstup za jednotlivé hodnoty na odbor regionálního rozvoje spolu s informacemi za indikátory výsledku, které by odbor p ípadn sledoval, − soust ed ní údaj za jednotlivá opat ení a priority, vyhodnocení efekt , − zpracování informativní zprávy s doporu eními na aktualizace. 11


Monitorovací formulá e pro realizátory aktivit Realizátor m jednotlivých aktivit bude každý rok p edložen formulá , do n hož zaznamenají pokrok, jehož bylo v rámci dané aktivity dosaženo. Každý z realizátor zaznamená hodnoty ukazatel uvedené u jednotlivých aktivit. Souhrn ukazatel výstup za všechny aktivity zpracuje „manažer“ programu. Krom toho budou „manažerem“ programu zjiš ovány také výše uvedené hodnoty indikátor výsledk a dopad . a) Formulá e pro sb r údaj Sb r indikátor výstup Název aktivity Realizátor: Slovní zhodnocení realizace aktivity: Indikátor výstup Indikátor výstup …

Hodnota Hodnota …

Sb r indikátor výsledk a dopad

Název priority Indikátor Indikátor …

M rná jednotka M rná jednotka …

Hodnota Hodnota …

b) Formulá e pro vyhodnocení Zpracování indikátor výstup 2010

2011

2012

2013

celkem

Hodnota Hodnota …

Hodnota Hodnota …

Hodnota Hodnota …

Sou etx Sou etx …

2010

2011

2012

2013

celkem

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Sou etx

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Sou etx

…

…

…

…

…

Název aktivity Realizátor: Indikátor výstup Hodnota Indikátor výstup Hodnota … … x – pouze v p ípad , že je sou et relevantní Zpracování indikátor výsledk a dopad Název priority Indikátor Indikátor … x

M rná jednotka M rná jednotka …

– pouze v p ípad , že je sou et relevantní

12


INDIKÁTORY PLN NÍ CÍL Indikátory výsledk a dopad vážící se na stanovené cíle programu Referen ní P ímá M rná Územní Zdroj Název indikátoru hodnota vazba na jednotka jednotka dat 2008 (2007) opat ení A. Kvalita života obyvatel Cíl 1: Zlepšit kvalitu a dostupnost hlavních ve ejných služeb v Jihomoravském kraji, podporovat jejich hospodárný provoz a rozvinout zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Po et žák / kraj, Napln nost SŠ 75,5 OŠ A.1 kapacita (%) okres Podíl p ijímaných do st edního vzd lání (z p ijímaných celkem): s výu ním Struktura student SŠ kraj OŠ A.1 listem (H, E), 38,2a s maturitní zkouškou na 15,5 a gymnáziu (K), s maturitní 45,3 a zkouškou (L, M) Po et pacient s 174 090 hypertenzní nemoci, kraj, Zdravotní stav obyvatel 85 316 ÚZIS A.2 ischemické okres nemoci srde ní, cévní nemoci 31 853 mozku Po et léka na 1 000 Po et / 1 000 kraj, 3,6 ÚZIS A.2 obyvatel obyvatel okres Celkový po et osob, jimž SÚ, A.2 byla poskytnuta sociální Po et (18 871) kraj ro enka služba Po et neuspokojených SÚ, Po et (6 183) kraj A.2 žadatel v za ízeních pro ro enka seniory Po et návšt vník SÚ, Po et (991 973) kraj A.3 ro enka památkových objekt Po et trestných kraj, SÚ, Míra kriminality (29,4) A.4 in / 1 000 ro enka okres obyv. B. Znalostní potenciál a konkurenceschopnost – V da, výzkum, inovace Cíl 2: Rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt . SÚ HDP na obyvatele K / 1 obyv. (318 863) kraj B.1 – B.3 ro enka SÚ Hodnota vývozu mil. K 174 210 kraj B.3 ro enka Objem prost edk na v du a SÚ (5 726) kraj B.2 mil. K výzkum ro enka

13


M rná jednotka

Referen ní hodnota 2008 (2007)

Územní jednotka

Zdroj dat

P ímá vazba na opat ení

Po et

(11 442)

kraj

SÚ ro enka

B.2

Po et

2

kraj

JIC

B.1

Po et patentových p íhlášek

Po et

52

kraj

SÚ ro enka

B.1, B.2

Po et revitalizovaných brownfields

Po et

–

kraj

RRAJM

B.3

kraj, okresy, ORP

ÚP

B.1 – B.3

Název indikátoru Po et zam stnanc výzkumu a vývoje Po et firem opoušt jících inkubátory

Míra nezam stnanosti

Po et uchaze / 8,7 % (6/09) EAO (v %) 9,4 % (10/09)

C. Dostupnost a obslužnost Cíl 3: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou. Délka vybudovaných SÚ C.1 km – kraj rychlostních komunikací Délka modernizovaných tratí km – kraj SŽDC C.1 Po et cestujících ve ejnou Po et 83 745 000 kraj SÚ C.2 dopravou Po et / na 1000 kraj, Po et dopravních nehod 14,1 SÚ C.1, C.2 obyvatel okresy Letišt Po et stálých leteckých linek Po et 3 (2009) kraj C.1 Brno D. Atraktivnost destinace Cíl 4: Zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje. Zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. kraj, Po et návšt vník v kraji Po et 1 185 770 SÚ D 1. – 4. okresy Po et návšt vník Po et – kraj ORR D. 2, D. 3 láze ských za ízení Po et dní Pr m rná doba pobytu 3,0 (2007) kraj SÚ D. 2. – 4. pobytu / po et návšt vník Po et ubytovacích za ízení / kraj, Po et 518 / 32 212 SÚ D. 3 l žek okres Po et isté využití l žek / pokoj kraj, obsazených / 28,4 / 36,9 SÚ D. 2, D. 3 v ubytovacích za ízeních po et celkových okres (v %) E. Kvalita prost edí a krajiny Cíl 5: Snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí. išt né odpadní vody / odpadní kraj, Podíl išt ných odpadních 96,5 SÚ E.1 vod vody celkem okres (v %) Osoby Podíl osob v domech s napojením / kraj, 86,5 SÚ E.1 napojených na kanalizaci s osoby celkem okres OV (v %)

14


Název indikátoru

M rná jednotka

Referen ní hodnota 2008 (2007)

Územní jednotka

Zdroj dat

P ímá vazba na opat ení

Podíl recyklovaných odpad

Objem recyklovaných odpad / objem odpad (v %)

30

kraj

SÚ

E.1

M rné emise (NOx, CO, SO2)

Tuny / km2

(0,6) (0,8) (0,6)

kraj, okres

SÚ

E.1

Po et obcí s dokon enými komplexními pozemkovými úpravami

Po et

116

kraj, okres

ÚPÚ

E.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Rozloha stabilních ploch (lesy, TTP,…) / celková rozloha

–

kraj, okres

SÚ

E.2

Pozn. Vždy k 31. 12.; a – k 31. 3. 2008; ro enka = Statistická ro enka Jihomoravského kraje

P EHLED AKTIVIT SPOJENÝCH S P ÍMÝMI PROSTOROVÝMI ZM NAMI Pro koncep ní rozvoj kraje je d ležitá provázanost mezi strategií rozvoje, programem rozvoje a odv tvovými koncepcemi na stran jedné a zásadami územního rozvoje kraje, resp. územn plánovací dokumentací kraje, na stran druhé. Jde zejména o promítnutí klí ových rozvojových aktivit s p ímým územním dopadem zakotvených v programu rozvoje rovn ž do zásad územního rozvoje kraje. Jejich zakotvením v krajském územním plánování se posiluje i jejich váha v rámci programu rozvoje. V tomto kontextu lze jako klí ové aktivity s p ímým územním dopadem, vhodné ke konkrétnímu zmín ní v zásadách územního rozvoje uvést následující: C.1.1 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace rychlostní komunikace R43 (Troubsko – Ku im – Sebranice – Moravská T ebová). C.1.2 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R52 (Poho elice – Mikulov – státní hranice). C.1.3 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R55 (B eclav – Hodonín – Moravský Písek – Hulín (Zlínský kraj)). C.1.4 Podpora zkapacitn ní dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice. C.1.5 Podpora územní a projektové p ípravy jihozápadní (Troubsko – Mod ice – Chrlice) a jihovýchodní tangenty (Chrlice – Holubice). C.1.6 Podpora rychlého dokon ení rozestav ných staveb a zahájení výstavby dalších staveb velkého m stského okruhu v Brn . C.1.7 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace modernizace silnice I/53 Poho elice – Znojmo. C.1.8 P íprava a zahájení realizace obchvat krajských silnic dopravn exponovaných sídel (Tu any, Slatina, Hrad any, ebín, Želešice). C.1.9 Podpora p estavby železni ního uzlu Brno, modernizace pr jezdu a I. ást osobního nádraží. C.1.10 Podpora územní a projektové p ípravy severojižního kolejového diametru v Brn . 15


C.1.11 Podpora zdvojkolejn ní trat . 240 v úseku St elice – Zastávka a modernizace a elektrizace v úseku Brno – Jihlava. . 300 Brno – P erov (I. etapa Blažovice – C.1.12 Podpora modernizace trat Nezamyslice). C.1.16 Podpora p ípravy nadregionálního ve ejného logistického centra v brn nské aglomeraci a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. C.1.18 Prov ení napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj. C.2.7 Podpora p ípravy a realizace modernizace díl ích ástí železni ní sít jako sou ásti procesu zkvalit ování obslužnosti v rámci IDS JMK – K enovická spojka, Boskovická spojka, modernizace a elektrizace tra ových úsek Hrušovany – Židlochovice a Šakvice – Hustope e. D.3.2 Pr zkum možností budování dalších komplexních láze ských za ízení ve vhodných lokalitách v kraji (nap . Valtice, Mikulov, Lednice, Ostrov u Macochy, Klobouky u Brna…). E.2.4 Podpora staveb vodovod zejména v oblastech zhoršené kvality vody a deficitu vody. E.2.5 Podpora staveb protipovod ové ochrany s d razem na ochranu sídel a zadržení vody v krajin .

16


G. FINAN NÍ PLÁN VÝCHODISKA A PRINCIPY Finan ní plán je odvozenou ástí PRJMK. Ve vazb na návrhovou ást rozvíjí finan ní stránku tohoto dokumentu. Za situace, kdy je programové financování pom rn okrajovou záležitostí, usiluje o zd razn ní vazeb mezi rozpo tem kraje a programem rozvoje kraje. D raz je kladen na zachycení zdrojového pokrytí rozvojových aktivit kraje a na alokaci vlastních finan ních prost edk . Z hlediska PRJMK je prioritou získání externích nenávratných zdroj (dotací) na finan n náro né rozvojové aktivity. D sledkem finan ní spoluú asti spojené se získáním dota ní podpory m že být omezení vlastní p ímé finan ní podpory jednotlivým aktér m rozvoje v kraji. Vzhledem k celkovému poklesu disponibilních vlastních zdroj (zejména da ových p íjm ) nabývá na významu efektivní alokace zdroj a nutnost volby mezi prioritami. Výdajovou stránku krajského rozpo tu, zejména v jeho b žné ásti, významn ovliv uje množství a velikost p ísp vkových organizací kraje. K 1. 1. 2010 bude Jihomoravský kraj z izovatelem 217 p ísp vkových organizací v oblasti školství, 7 organizací v oblasti kultury, 28 organizací poskytujících sociální služby, 15 zdravotnických za ízení (z toho 8 nemocnic), 1 organizace v oblasti správy a údržby silni ního majetku (SÚS JMK) a 1 organizace v oblasti (Kancelá JMK pro meziregionální spolupráci), tj. celkem 267 vn jších vztah p ísp vkových organizací. Nejvíce školských za ízení se nachází v okrese Brno-m sto, nejmén potom v okresech Vyškov, B eclav a Znojmo. Nejvíce zdravotnických za ízení je v okrese Blansko (jsou zde nap . lé ebny). Nejvíce organizací v oblasti sociálních služeb z izovaných krajem p sobí v okresech Znojmo a Hodonín. V oblasti kultury a památkové pé e je kraj z izovatelem zejména regionálních muzeí – nejvíce organizací se nachází v okrese Hodonín.

ROZPO TOVÉ HOSPODA ENÍ KRAJE V LETECH 2006 – 2008 Rozpo tové hospoda ení kraje v období 2006 – 2008 odráželo celkový r stový trend eské ekonomiky i ve ejných rozpo t . P íjmy se mezi rokem 2006 a 2007 zvýšily o 3,5 %, mezi roky 2007 a 2008 o 7,6 %. Podíváme-li se na strukturu p íjm , tak podíl p ijatých transfer (dotací) iní dlouhodob více než 60 % v p ípad finálního pln ní rozpo tu (ve schváleném rozpo tu jde ovšem pouze o n kolik málo procentních bod ). Nár st transfer , tj. dota ních p íjm , inil mezi léty 2006 – 2008 cca 9 %. Podíl kapitálových (investi ních) výdaj se mezi léty 2006 – 2008 zvýšil z 10,6 % na 13,1 %. Podrobn ji je vývoj rozpo tových p íjm a výdaj zachycen na následujících obrázcích. Pro srovnání jsou zde uvedeny jak skute né výsledky rozpo tového hospoda ení, tak i objemy plánovaných rozpo t . Klí ový je pohled na strukturu výdaj . V tšina výdaj jde do oblasti školství, dominantní podíl zaujímá oblast dopravy, a to jak po stránce financování dopravních staveb, tak pokud jde o zajišt ní dopravní obslužnosti kraje. Z hlediska objemu a alokace finan ní prost edk kraje je rok 2009 zlomový. Vzhledem k výraznému poklesu da ových p íjm kraje bylo nutné uskute nit adu úsporných opat ení. V letech realizace PRJMK, minimáln v letech 2010 a 2011, bude nutno po ítat s obdobnou výší rozpo tu jako v roce 2009.

17


Srovnání rozpo tových p íjm

JMK v letech 2006 - 2009

16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2006 plán

2006 skute nost

P ijaté dotace

2007 plán

2007 skute nost

2008 plán

2008 skute nost

2009 plán

Vlastní p íjmy (da ové, neda ové, kapitálové)

Srovnání rozpo tových výdaj

JMK v letech 2006 – 2009

16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2006 plán

2006 skute nost

2007 plán

2007 skute nost

Kapitálové výdaje

2008 plán

2008 skute nost

2009 plán

B žné výdaje

Srovnání vývoje a hrubé struktury rozpo tových p íjm a výdaj Jihomoravského kraje v období 2006 – 2008 Pramen: Záv re né ú ty Jihomoravského kraje za roky 2006, 2007, 2008

Vývoj struktury celkových výdaj v letech 2006 - 2008 2006 Odd. 10 21 22 23

Název oddílu Zem d lství, lesní hospodá ství a rybá ství Pr mysl, stavebnictví, obchod a služby Doprava

Vodní hospodá ství Všeobecné hospodá ské 25 záležitosti a ostatní ekon. funkce 31,32 Vzd lávání a školské služby Kultura, církve a sd lovací 33 prost edky

2007 podíl v%

vK

vK

2008 podíl v%

vK

podíl v%

32 931 483

0,24

32 488 429

0,23

39 221 504

185 951 192

1,35

204 482 475

1,46

316 281 162

2,15

1 781 277 745

12,68

2 184 822 086

14,86

161 297 062

1,15

146 622 603

1,00

0,00

90 475 082

0,64

76 354 855

0,52

8 832 419 082 63,96

9 160 545 471

65,21

9 405 764 678

63,99

221 048 799

1,57

244 277 354

1,66

2 113 681 716 15,31 176 631 770 1,28 0

187 940 635

18

1,36

0,27


2006 Odd.

Název oddílu

34

T lovýchova a zájmová innost

35

62 63

Zdravotnictví Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Ochrana životního prost edí Sociální služby a pomoc a spole né innosti v sociálním zabezpe ení a politice zam stn. Civilní p ipravenost na krizové stavy Bezpe nost a ve ejný po ádek Požární ochrana a integrovaný záchranný systém Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany Jiné ve ejné služby a innosti Finan ní operace

64

Ostatní innosti

36 37 43 52 53 55 61

2007

podíl vK v% 207 278 529 1,50 560 474 947 4,06

2008

221 005 294

podíl v% 1,57

244 823 961

podíl v% 1,67

849 505 917

6,05

754 059 282

5,13

vK

vK

87 317 590

0,63

147 871 853

1,05

81 338 736

0,55

41 932 975

0,30

61 099 155

0,43

66 716 738

0,45

853 875 426

6,18

311 340 961

2,22

315 444 386

2,15

13 516 922

0,10

2 205 560

0,02

7 039 431

0,05

4 259 000

0,03

4 515 560

0,03

3 146 999

0,02

25 798 888

0,19

26 692 991

0,19

42 335 896

0,29

369 824 399

2,68

528 146 334

3,76

554 893 792

3,78

30 866 942 26 802 366

0,22 0,19

33 062 261 39 937 685

0,24 0,28

32 608 475 94 538 743

0,22 0,64

58 396 783

0,42

170 046 059

1,21

87 690 121

0,60

Výdaje celkem 13 809 900 645 100,0 14 047 094 691 100,00 14 697 980 805 100,00 Pramen: Záv re né ú ty Jihomoravského kraje za roky 2006, 2007, 2008

Struktura výdaj JMK v roce 2008 Sociální služby

Zdravotnictví


Kultura


Bydlení, komunální Kultura služby a územní rozvoj

Ochrana životního prost edí

Sociální služby Všeobecné hospodá ské záležitosti

Samospráva

Vodní hospodá ství

Doprava

Samospráva

Vzd lávání a školské služby

Pr mysl, stavebnictví, obchod a služby

Doprava

Vzd lávání a školské služby

Zdravotnictví

Kapitálové výdaje

B žné výdaje

Odv tvová struktura rozpo tu JMK v letech 2006–2009 Pramen: Záv re ný ú et Jihomoravského kraje za roky 2006, 2007, 2008

19


PLÁN HOSPODA ENÍ KRAJE V OBDOBÍ 2010 – 2013 Základním dokumentem ve finan ní oblasti je ro ní rozpo et kraje a na n j navazující rozpo tový výhled. Vzhledem k narušení kontinuity vývoje rozpo tových p íjm d sledkem ekonomického poklesu a snížených da ových p íjm kraje, m že být využití a interpretace posledního sou asn dostupného rozpo tového výhledu na období 2010 – 2012 nep esné. Nový rozpo tový výhled kraje na období 2011 – 2013 bude dostupný až v polovin roku 2010 a posléze bude vhodné finan ní plán doplnit o v n m uvedené skute nosti. Hlavním vodítkem pro posouzení alokace rozpo tových prost edk kraje v i struktu e PRJMK tak je rozpo et kraje na rok 2010. Návrh rozpo tu výdaj JMK na rok 2010 - rekapitulace dle oddíl (v tis. K ) B žné Kapitálové Oddíl Název oddílu výdaje výdaje Zem d lství, lesní hospodá ství a 35 260 0 10 rybá ství Pr mysl, stavebnictví, obchod a 21 56 580 0 služby 22 Doprava 1 734 244 456 119 23 Vodní hospodá ství 8 550 140 000 Všeobecné hospodá ské záležitosti 25 8 700 0 a ostatní ekonomické funkce 31,32 Vzd lávání a školské služby 714 247 85 624 Kultura, církve a sd lovací 162 033 18 110 33 prost edky 34 T lovýchova a zájmová innost 61 203 2 000 35 Zdravotnictví 424 553 50 390 Bydlení, komunální služby a 36 90 371 336 520 územní rozvoj 37 Ochrana životního prost edí 32 700 20 000 Sociální služby a pomoc a spole né innosti v sociálním 43 188 184 166 259 zabezpe ení a politice zam stnanosti Civilní p ipravenost na krizové 52 6 200 0 stavy 53 Bezpe nost a ve ejný po ádek 2 000 0 Požární ochrana a integrovaný 55 22 500 20 000 záchranný systém Státní moc, státní správa, územní 61 430 782 11 500 samospráva a politické strany 62 Jiné ve ejné služby a innosti 33 651 0 63 Finan ní operace 61 000 0 64 Ostatní innosti 113 375 0 Výdaje celkem 4 186 133 1 306 522 Pramen: Návrh rozpo tu Jihomoravského kraje na rok 2010

20

Výdaje celkem 35 260 56 580 2 190 363 148 550 8 700 799 871 180 143 63 203 474 943 426 891 52 700 354 443

6 200 2 000 42 500 442 282 33 651 61 000 113 375 5 492 655


Uvedený rozpo et obsahuje všechny oddíly odv tvového len ní rozpo tové skladby, v nichž kraj uplat uje výdaje. Navrhovaný rozpo et pracuje však pouze s jistými vstupy (p íjmy) a výstupy (výdaje), což je limitem využití plánovaného rozpo tu pro analýzu alokace finan ních prost edk . P íjmové, resp. výdajové prost edky v návrhu rozpo tu p edstavují pouze cca 40 % hodnot skute ného pln ní rozpo tu. V pr b hu roku vždy dochází p evážn na základ p ísunu dota ních prost edk k celé ad rozpo tových opat ení, kdy rozlišujeme následující typy rozpo tových opat ení: − P esun rozpo tových prost edk , aniž by se zm nil celkový objem nebo schválený rozdíl. − Použití nových nep edvídaných p íjm k úhrad nových, nezajišt ných výdaj (zvýší se celkový objem rozpo tu). − Vázání rozpo tových výdaj , jestliže je ohroženo krytí nepln ním p íjm (sníží se objem rozpo tu). Rozpo tový výhled na roky 2011 a 2012 oproti tomu uvádí i pravd podobné p íjmy a výdaje na základ uplynulého vývoje. Objem celkových ástek je zde proto výrazn vyšší. Z hlediska st edn dobého plánování rozvoj je rozpo tový výhled klí ovým podkladem. Hrubá alokace finan ního prost edk na roky 2011 a 2012 na základ Rozpo tového výhledu výdaj Jihomoravského kraje na období 2010 - 2012 (v tis. K ) Ukazatel 2011 2012 Výdaje na zabezpe ení innosti KrÚ JMK (b žné výdaje)

391 926

399 765

Výdaje na zabezpe ení innosti ZJMK (b žné výdaje)

55 375

56 483

P ísp vky na provoz p ísp vkových organizací celkem

5 686 668

5 800 401

* p ísp vky v oblasti kultury

86 980

88 720

* p ísp vky v oblasti sociálních služeb

87 306

89 052

345 024

351 924

* p ísp vky v oblasti školství

4 468 609

4 557 981

* p ísp vky v oblasti dopravy

691 795

705 631

6 954

7 093

29 000

25 000

903 696

533 667

* podané projekty a projekty, jejichž p íprava byla odsouhlasena orgány kraje

483 887

134 965

* ostatní p ipravované projekty

419 809

398 702

7 928 215

8 113 227

z toho:

* p ísp vky v oblasti zdravotnictví

* p ísp vky v oblasti vn jších vztah Splátky úrok z úv ru Programovací období 2007 – 2013: výdaje na projekty financované ze zdroj EU a dalších nadnárodních zdroj financování z toho:

Ostatní b žné a kapitálové výdaje VÝDAJE CELKEM

14 994 880 14 928 543

Pramen: Rozpo tový výhled výdaj Jihomoravského kraje na období 2010 - 2012

21


FINANCOVÁNÍ OPAT ENÍ PRJMK A VZTAH PRJMK K ROZPO TU 2010 Vzhledem k tomu, že v R není programové financování povinné a je uplat ováno pouze díl ím zp sobem byly výdaje rozpo tu Jihomoravského kraje na rok 2010 na základ jejich v cné specifikace v rámci odv tvového len ní rozpo tové skladby p i azeny jednotlivým opat ením PRJMK. Následující tabulka p edstavuje p ehled sou t výdaj kraje, p i rozlišení na b žné a kapitálové, dle jednotlivých opat ení PRJMK. Alokace rozpo tových prost edk Jihomoravského kraje v roce 2010 dle opat ení PRJMK na období 2010 – 2013 dle návrhu rozpo tu B žné výdaje podíl vK v%

Opat ení

Kapitálové výdaje podíl vK v%

Celkové výdaje podíl vK v%

A. Kvalita života obyvatel A.1 Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání

722 897

17,27

81 124

6,21

804 021

14,64

617 537

14,75

214 149

16,39

831 686

15,14

209 736

5,01

20 610

1,58

230 346

4,19

39 500

0,94

20 000

1,53

59 500

1,08

32 950

0,79

0

0,00

32 950

0,60

6 000

0,14

4 500

0,34

10 500

0,19

20 030

0,48

0

0,00

20 030

0,36

C.1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje

2 000

0,05

2 138

0,16

4 138

0,08

C.2 Zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti

1 708 340

40,81

443 981

33,98 2 152 321

39,19

D.1 Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu

25 000

0,60

0

0,00

25 000

0,46

D.2 Marketingová podpora kraje

9 400

0,22

0

0,00

9 400

0,17

0

0,00

2 000

0,15

2 000

0,04

2 500

0,06

8 000

0,61

10 500

0,19

E.1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad lidské innosti na životní prost edí

59 410

1,42

135 000

10,33

194 410

3,54

E.2 Udržitelný rozvoj území

8 300

0,20

36 100

2,76

44 400

0,81

E.3 Multifunk ní zem d lství

16 250

0,39

0

0,00

16 250

0,30

E.4 Rozvinutí potenciálu venkova

46 200

1,10

35 000

2,68

81 200

1,48

Ostatní výdaje (správní výdaje a výdaje neza aditelné p ímo k jednomu opat ení PRJMK)

660 083

15,77

303 920

23,26

964 003

17,55

A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr ezová prorodinná podpora A.3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel B. Znalostní potenciál a konkurenceschopnost – V da, výzkum, inovace B.1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních schopností firem B.2 Podpora v dy, výzkumu a vývoje B.3 Podpora podnikatelského prost edí C. Dostupnost a obslužnost

D. Atraktivnost destinace

D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb E. Kvalita prost edí a krajiny

Výdaje celkem

4 186 133 100,00 1 306 522 100,00 5 492 655 100,00

Pozn. Zpracováno na základ prvního návrhu rozpo tu JMK na rok 2010 schváleného Radou JMK dne 26. 11. 2009.

22


Aktivity PRJMK vykazují z finan ního hlediska r znou míru p ímého zapojení krajských zdroj : 1) Prvním typem aktivit, pokud postupujeme od nejmenší po nejv tší míru zapojení kraje, jsou aktivity, které nemají p ímé finan ní nároky a jsou ešeny v rámci b žné innosti krajského ú adu. 2) Druhým typem jsou aktivity vyžadující asto zna ný objem prost edk na svou realizaci, nicmén vzhledem k rozd lení kompetencí ve ve ejné správ a finan nímu systému ve ejné správy se kraj na jejich realizaci nepodílí finan n , nýbrž je podporuje jinak (nap . politicky). 3) T etím typem aktivit jsou aktivity realizované r znými aktéry z území kraje a kraj zde p sobí jako spolupracující subjekt, který obvykle p ímým financováním i formou dota ní pomoci vnáší své finan ní prost edky. 4) tvrtým typem aktivit jsou aktivity realizované krajem a krajem financované. ást z nich kraj financuje pln , u ásti z nich – obvykle jde o rozvojové projekty i innosti ve ejné správy podporované ze státního rozpo tu – využívá kraj externí zdroje. Souhrnný pohled na potenciální zdrojové pokrytí opat ení PRJMK p ináší následující tabulka.

23


NÁVRHY NA VYTVO ENÍ DOTA NÍHO SYSTÉMU JMK V sou asnosti jsou aktivity podporovány ze strany kraje dv ma zp soby – jednak formou dota ních program probíhajících formou sout že, jednak formou p ímých dotací vybraným subjekt m i projekt m. Dota ní programy jsou dle jejich tematického zam ení spravovány p íslušnými odbory. Podmínky p edkládání projekt (nap . formulá e, termíny) se u jednotlivých program do jisté míry liší podle zvyklostí na daném odboru. Pro zjednodušení administrace dota ních program , pro úsporu financí i pro zvýšení pr hlednosti celého systému je vhodným nástrojem zavedení jednotného koordinovaného systému dota ních program . V rámci tohoto systému budou: − Vytvo en harmonogram termín vztahujících se k dota ním program m kraje – rozpis výzev plánovaný na celý rok dop edu, tak aby se žadatelé mohli zvažovat zapojení v delším asovém horizontu. − Slad ny podmínky pro uchaze e do všech dota ních program (administrativní náležitosti projekt , lh ty apod.). − Dosavadní p ímé dotace nahrazeny dota ními programy (sout ž namísto „samoz ejmého“ financování) s úzkou vazbou na zajišt ní žádoucích aktivit – primárním cílem není podpora subjekt , ale podpora uskute n ní ur itých aktivit s pomocí širšího okruhu subjekt . − Vybraný odbor pov en koordinací systému dota ních program . − Zachovány kompetence jednotlivých odbor v oblasti definice okruhu žadatel , výše projekt , podporovaných aktivit. Formální pravidla dota ního systému by m la být dlouhodob stabilizovaná a upravovaná pouze v nejnutn jší mí e, tak aby se p izp sobila aktuálním procesním zm nám na krajské i národní úrovni. V cné nastavení dota ního systému by m lo být vždy navázáno na platný program rozvoje kraje. 70 000 515 248 60 000 2007

2008

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Rozložení prost edk JMK v rámci dota ních program v letech 2007 a 2008 Pramen: Jihomoravský kraj

25

159 036

DOKUMENTACE Zpracováno ve smyslu § 10e a p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí

leden 2010

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 DOKUMENTACE

Zakázka:

C863-09-00

Objednatel:

Jihomoravský kraj Žerotínovo nám stí 3/5 602 00 Brno

Ú el vydání:

Finální dokument

Stupe utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

J. Nezvalová

R. Koukalová

L. Peková

Datum 5. 1. 2010

P edcházející vydání tohoto dokumentu musí být bu zni ena nebo výrazn ozna ena NAHRAZENO.

Rozd lovník:

4 výtisky Jihomoravský kraj 1 výtisk archiv AMEC s.r.o. 35 kopií na CD ROM MŽP

© AMEC s.r.o., 2010 Všechna práva vyhrazena. Žádná z ástí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního ur ení (tj. nad rámec použití v p íslušném procesu EIA) vyzrazeny, zve ejn ny, reprodukovány, kopírovány, p ekládány, p evád ny do jakékoliv elektronické formy nebo strojov zpracovávány bez výslovného souhlasu odpov dného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o. FileName: SaveDate:

C863_09_PR_JMK09_dokumentace.doc 5.1.2010

Zakázka/Dokument: C863-09-0/Z02 Vydání: 01

Strana: 1 z 93


Zpracovatelé dokumentace

Oznámení zpracoval:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová držitelka autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona . 100/2001 Sb., MŽP .j. 32190/ENV/09 ze dne 29.4.2009

ást zabývající se vlivy na lokality soustavy Natura 2000 zpracoval: Ing. Pavel Kolá ek, Ph.D. držitel autorizace pro posuzování vliv na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, MŽP . j. 58988/ENV/06 ze dne 30.1.2007

Datum zpracování dokumentace:

5. 1. 2010

Na zpracování dokumentace se podíleli:

Pracovní tým AMEC s.r.o., syntéza: Krajina, fauna, flóra a ekosystémy:

Ing. Pavel Kolá ek, PhD., Brno, tel.: 543422814

Hydrogeologie, geologie, syntéza:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, Svitavy, tel: 543422826

Povrchové vody, památky:

Ing. Vlasta Pospíšilová, Brno, tel.: 543422831

Spolupráce, korektura:

Ing. Radka Koukalová, Brno, tel.: 543422836

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u spole nosti Microsoft. Grafické p ílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u spole nosti Corel Corporation, a geografickým informa ním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u spole nosti ESRI. FileName: SaveDate:



Strana: 2 z 93


Obsah Zpracovatelé dokumentace................................................................................................................ 2 Obsah ............................................................................................................................................... 3 P ehled zkratek ................................................................................................................................. 5 Úvod ................................................................................................................................................. 7 ÚDAJE O P EDKLADATELI KONCEPCE............................................................................................... 8 I. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM...................................................... 9 II. INFORMACE O SOU ASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVD PODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ................................................................ 23 3.1. Obyvatelstvo........................................................................................................................ 23 3.2. Ovzduší a klima ................................................................................................................... 23 3.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky.................................................................. 25 3.4. Povrchová a podzemní voda................................................................................................ 26 3.5. P da.................................................................................................................................... 28 3.6. Horninové prost edí a p írodní zdroje ................................................................................... 29 3.7. Fauna, flóra a ekosystémy ................................................................................................... 29 3.8. Krajina ................................................................................................................................. 32 3.9. Hmotný majetek a kulturní památky ..................................................................................... 32 3.10. Dopravní a jiná infrastruktura ............................................................................................. 34 3.11. Jiné charakteristiky životního prost edí............................................................................... 34 3.12. Pravd podobný vývoj životního prost edí v dot eném území bez provedení koncepce....... 42 III. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMN ZASAŽENY........................................................................... 37 IV. VEŠKERÉ SOU ASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROST EDÍ (NAP . OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH P EDPIS ) ............................................................................................................................................ 44 4.1. Posouzení vlivu Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 na lokality soustavy Natura 2000 v R podle § 45i zákona o ochran p írody a krajiny............................................... 44 V. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MEJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZP SOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU B HEM JEJÍ P ÍPAVY, ZEJMÉNA P I POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH EŠENÍ ....... 46 VI. ZÁVAŽNÉ VLIVY (V ETN SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, ST EDN DOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A P ECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIV ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ........................................................................................................................................... 48 6. 1 Hodnocení strategické ásti koncepce ................................................................................. 48 6.2 Hodnocení návrhu prioritních oblastí, specifických cíl a opat ení Programu rozvoje kraje .... 49 6.3 Hodnocení návrhu prioritních oblastí, specifických cíl a opat ení Programu rozvoje kraje .... 73 VII. PLÁNOVANÁ OPAT ENÍ PRO P EDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACÍ VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ........................................................................................................................................... 71 VIII. VÝ ET D VOD PRO VÝB R ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, V ETN P ÍPADNÝCH PROBLÉM P I SCHOMAŽ OVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJ (NAP . TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATE NÉ KNOW-HOW) ........................ 72 9.1 Výb r zkoumaných variant.................................................................................................... 72 9.2 Popis provedení posouzení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje na životní prost edí ................................................................................................................................................... 72 FileName: SaveDate:



Strana: 3 z 93


9.3 Problémy p i shromaž ování požadovaných údaj ................................................................ 72 IX. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATEL (INDIKÁTOR ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ........................................................................................................................................... 73 X. POPIS PLÁNOVANÝCH OPAT ENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIV ZJIŠT NÝCH P I PROVÁD NÍ KONCEPCE ............................................................................. 76 XI. STANOVENÍ INDIKÁTOR

(KRITÉRIÍ) PRO VÝB R PROJEKTU ................................................... 77

XII. VLIVY KONCEPCE NA VE EJNÉ ZDRAVÍ ..................................................................................... 80 13.1. Vztah Programu rozvoje Jihomoravského kraje ke koncepcím v oblasti ochrany ve ejného zdraví ......................................................................................................................................... 80 13.2. Zdravotní stav obyvatel Jihomoravského kraje ................................................................... 81 13.3 Determinanty vliv koncepce na ve ejné zdraví................................................................... 82 13.4 Vyhodnocení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje na ve ejné zdraví.................... 84 XIII. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ ................................................................ 87 XIV. SOUHRNNÉ VYPO ÁDÁNÍ VYJÁD ENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ A VE EJNÉ ZDRAVÍ ......................................................................................... 89 XV. ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI............................... 90

P ílohy: •

P íloha 1: Posouzení vlivu Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 na lokality soustavy Natura 2000 v R podle § 45i zákona o ochran p írody a krajiny

•

P íloha 2: P ipomínky ze strany zpracovatele SEA vyhodnocení pro Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2012, které vyplynuly z vyhodnocení vliv na životní prost edí.

•

P íloha 3: Zp sob zohledn ní záv ru zjiš ovacího ízení v rámci Programu rozvoje kraje na léta 20102013

•

P íloha 4: Vypo ádání všech vyjád ení, které MŽP obdrželo v rámci zjiš ovacího ízení k Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 93


P ehled zkratek AV R B(a)P CEITEC CR OV R SÚ D-O-L EAFRD EIA EO EPO EU EUR EU ETS EVL HDP HIA CHKO CHOPAV ICRC IDS INBIT JCMM JIC JMK KO KPÚ LDN LSPP MHD MCHÚ MSIC MU MZLU MŽP NEHAP NP NRP NSRR NUTS NO x OOP OP FileName: SaveDate:

Akademie v d eské republiky benzopyren St edoevropský technologický institut cestovní ruch istírna odpadních vod eská republika eský statistický ú ad plavební kanál Dunaj-Odra-Labe Evropský zem d lský fond pro rozvoj venkova posuzování vliv na životní prost edí (angl. Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel Evropský patentový ú ad Evropská unie euro (m nová jednotka Evropské hospodá ské a m nové unie) obchodovací schéma Evropské unie s emisemi (angl. EU Emission Trading Scheme) evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 hrubý domácí produkt hodnocení vliv na zdraví (z ang. Health Impact Assessment) chrán ná krajinná oblast chrán ná oblast p irozené akumulace vod Mezinárodní centrum klinického výzkumu integrovaný dopravní systém biotechnologický inkubátor Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Jihomoravské inova ní centrum Jihomoravský kraj komunální odpad komplexní pozemkové úpravy lé ebna dlouhodob nemocných léka ská služba první pomoci m stská hromadná doprava maloplošné chrán né území Microsoft inova ní centrum Masarykova univerzita v Brn Mendelova zem d lská a lesnická univerzita Ministerstvo životního prost edí Ak ní plán zdraví a životního prost edí R národní park národní rozvojový plán národní strategický referen ní rámec statistická územní jednotka Evropské unie (fr. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics) oxidy dusíku orgán ochrany p írody opera ní program C863_09_PR_JMK09_dokumentace.doc 5.1.2010


Strana: 5 z 93


OP OPPI OPVK OPVVI OSN OZKO O P PHO PM10 PO POH POPD PRK PR JMK REZZO RIS ROP SEA SF SHR R SMB SR JMK SUR R SWOT TEN-T TINA TTP TZL UO ÚSES ÚTT VUT UZIS VaV VD VKP VFU VŠ VTP VUT WHO ZVS ZZS

FileName: SaveDate:

ochranné pásmo opera ní program pr mysl a inovace opera ní program vzd lání pro konkurenceschopnost opera ní program výzkum a vývoj pro inovace Organizace spojených národ oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prost edí pásmo hygienické ochrany tuhé zne iš ující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) pta í oblast soustavy NATURA 2000 plán odpadového hospodá ství plán otvírky a p ípravy dobývání program rozvoje kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje registr emisí a zdroj zne iš ování ovzduší regionální inova ní strategie regionální opera ní program posouzení vliv koncepce na životní prost edí (angl. Strategic Environmental Assessment) strukturální fond strategie hospodá ského r stu eské republiky Statutární m sto Brno Strategie rozvoje Jihomoravského kraje strategie udržitelného rozvoje eské republiky analýza silných a slabých stránek, p íležitostí a hrozeb (angl. Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats) Trans European Network - Transport Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe trvalé travní porosty tuhé zne iš ující látky Univerzita obrany územní systém ekologické stability Ústav pro transfer technologií Vysokého u ení technického v Brn Ústav zdravotnických informací a statistiky R v da a výzkum vodní dílo významný krajinný prvek Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Vysoká škola v decko-technologický park Vysoké u ení technické v Brn Sv tová zdravotnická organizace zem d lská vodohospodá ská správa zdravotnická záchranná služba



Strana: 6 z 93


Úvod Vyhodnocení vliv koncepce PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 (dále jen "PR JMK") je vypracováno ve smyslu § 10e zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní. Oznámení je zpracováno v rozsahu p ílohy . 9 k zákonu a slouží jako základní podklad pro p íslušný ú ad k vydání stanoviska podle § 10g zákona. P edkladatelem koncepce je Jihomoravský kraj, odbor regionálního rozvoje. Vyhodnocení je zhotoveno firmou AMEC, s.r.o. dle smlouvy o dílo, uzav ené na základ výsledku výb rového ízení vypsaného Jihomoravským krajem podle zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách. Zpracování dokumentace prob hlo v období listopad až prosinec 2009. Vyhodnocení je výsledkem práce pracovní skupiny, sestavené z pracovník firmy AMEC, s.r.o., specializovaných na jednotlivé oblasti životního prost edí. Vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí zahrnuje zjišt ní, popis a zhodnocení p edpokládaných p ímých a nep ímých vliv provedení i neprovedení koncepce a jejích cíl , a to pro celé období jejich p edpokládaného provád ní.

FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 93


ÚDAJE O P EDKLADATELI KONCEPCE

Koncepci p edkládá Jihomoravský kraj.

1. Název Jihomoravský kraj

2. I 70888337

3. Sídlo Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno

4. Oprávn ný zástupce Mgr. Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje [email protected]

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 93


I. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

Jedná se o koncepci p ipravovanou jako pokra ování stávajícího Programu rozvoje Jihomoravského kraje pro období 2006-2009, která je zpracována na následující programové období. Program rozvoje kraje Jihomoravského kraje je hlavním nástrojem ízení a koordinace rozvoje kraje. Je zpracováván na období ty let. V návaznosti na vizi a strategické cíle p ijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje a ve vazb na programové priority politické reprezentace kraje konkretizuje pro plánovací období cíle, priority a rozvojové aktivity v kraji. Hlavním aktérem zpracování a realizace je kraj jako samosprávný subjekt. Program na základ spolupráce aktér zú astn ných p i jeho tvorb vymezuje nositele p ípravy a realizace rozvojových aktivit a projekt a stanoví zp sob a pravidla financování a implementace. Po formální stránce se program implementa ní (realiza ní).

lení na t i základní

ásti, a to

ást analytickou, návrhovou a

Jádro analytické (informa ní) ásti programu kraje tvo í profil kraje. Jeho cílem není vy erpávající charakteristika situace v kraji, nýbrž faktografické zhodnocení vývoje v posledních letech a identifikace rozvojových problém a rozvojových dispozic. V souladu s pot ebami kraje a v zájmu jasnosti a p ehlednosti byl proto profil zpracován stru n a ú eln . Pro podrobn jší informace lze odkázat na rozsáhlý profil Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 – 2016 a na tematické koncep ní dokumenty kraje, které se v nují vybraným oblastem podrobn ji. Hlubší pozornost je v samostatné ásti v novaná územním disparitám (rozdíl m) kraje, kde je zpracováno a graficky vyjád eno posouzení vnit ních územních rozdíl kraje v socioekonomické úrovni, zachycení vývoje t chto rozdíl a relevantních vliv . Nedílnou sou ást analytické ásti tvo í zhodnocení napl ování v sou asné dob kon ícího programu rozvoje a posouzení reálných dopad jeho aktivit dopln né o zachycení dota ní podpory ze strany kraje. St žejní poznatky z analytické ásti koncentruje a shrnuje poslední bod analytické ásti, SWOT analýza, která ve stru ných výrocích zachycuje klí ové skute nosti o silných a slabých stránkách kraje a o p íležitostech a hrozbách p sobících na kraj zvn jšku. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 je strukturován následovn : A) B) C) D) E) F) G)

Profil Územní disparity Vyhodnocení PRK SWOT analýza Cíle, opat ení, aktivity Finan ní plán Implementace

Zpracovatelem dokumentu je konsorcium Vysokého u ení technického v Brn , Masarykovy univerzity a firmy GAREP s.r.o. Program rozvoje územního obvodu kraje (zkrácen program rozvoje kraje) je základním st edn dobým koncep ním dokumentem kraje. Slouží k podpo e rozvoje území kraje a sou asn i jako nástroj ízení této podpory v souladu se zákonem . 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje. Jedním z pr ezových úkol programu rozvoje kraje je zformulovat a rozfázovat rozvojové aktivity kraje na období ty let tak, aby co nejú inn ji p ispívaly k vyváženému rozvoji územního obvodu kraje. Limitem jsou mu vlastní disponibilní finan ní rozpo tové prost edky. V rámci programu rozvoje kraje musí být nastaveny priority, opat ení a aktivity tak, aby na jedné stran co nejefektivn ji sm ovaly k zajišt ní (zejména obligatorních) ve ejných služeb ze strany kraje, na druhé stran vytvá ely co nejvhodn jší podmínky pro život a podnikání. Priority by m ly být formulovány s p ihlédnutím k jednotlivým složkám socioekonomické reality kraje a p edevším s ohledem na nosné rozvojové sm ry v nejbližších letech. Tato zacílenost umožní ešit rozvoj více provázan s ohledem na cíle a bez rezortní svázanosti. V roce 2009 kon í platnost Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2009, a proto bylo zadáno zpracování programu nového na období 2010–2013. Vedle obvyklých výzev se v sou asné dob p idává i FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 93


nutnost adaptace na dopady ekonomické recese a na z ní plynoucí výrazný pokles rozpo tových p íjm . Na naléhavosti tak nabývá pot eba racionálního využití rozpo tových prost edk kraje a výb r finan n dosažitelných rozvojových aktivit. Metodický postup formulace koncepce se skládá ze t ech základních fází: 1. zpracování analýzy (regionální benchmarking, kvantitativní a kvalitativní analýza hospodá ství, dále pak byly do návrhu koncepce promítnuty návrhy z jednání pracovních skupin); 2. návrh strategické ásti koncepce (cíle a aktivity); 3. návrh ak ního plánu na léta 2010-2013 (aktivity a projekty). Zpracování programu rozvoje kraje a do jisté míry i realizace je nutn založeno na spole ném úsilí celé ady subjekt v kraji. Zp sob, jakým se na zpracování PRK podílí subjekty p sobící v kraji, m že být rozhodující pro ú elnost i samotnou realizovatelnost celého tohoto koncep ního dokumentu. Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 je tvo en expertním zp sobem op eným o konzultace s reprezentanty kraje a projednávání se zástupci aktér rozvoje kraje v rámci pracovních skupin a využívajícím interaktivní vstupy relevantních subjekt z kraje a podn ty široké ve ejnosti. Každá díl í ást dokumentu je v první fázi konzultována s pracovníky krajského ú adu, posléze je zve ejn na k ve ejnému p ipomínkování. Ucelené bloky dokumentu jsou diskutovány na setkáních tematických pracovních skupin a prezentovány na odborných seminá ích. Jednotlivé postupové kroky v etn orienta ního asového harmonogramu jsou prezentovány níže. Orienta ní postup prací: -

Úvodní jednání a vyjasn ní východisek (duben 2009).

-

Zpracování analytické ásti (duben – erven 2009).

-

Konzultace analytické ásti v rámci kraje ( ervenec 2009).

-

Návrh rozvojových opat ení a aktivit ( ervenec – srpen 2009).

-

Ve ejné p ipomínkování analytické ásti (srpen 2009).

-

Jednání tematických pracovních skupin (srpen 2009).

-

Zpracování návrhové ásti a návrh implementa ního mechanismu (srpen – zá í 2009).

-

Prezentace dokumentu na seminá i (zá í 2009).

-

Konzultace návrhové ásti v rámci kraje (zá í 2009).

-

Jednání tematických pracovních skupin ( íjen 2009)

-

Ve ejné p ipomínkování návrhové ásti ( íjen 2009).

-

Ve ejné projednání ( íjen 2009).

-

Finalizace dokumentu (listopad 2009).

-

Prezentace dokumentu na seminá i (listopad 2009). Uskute n ní vzd lávacího modulu (listopad 2009).

Hlavním ídícím rozhodovacím orgánem v rámci procesu zpracování dokumentu je ídící skupina. Skupina je tvo ena ur enými leny Rady Jihomoravského kraje. Schází se pr b žn dle pot eby, p ijímá stanoviska k díl ím postupovým krok m a jednotlivým ástem dokumentu a schvaluje další postup prací. Jednotliví lenové ídící skupiny jsou v ele tematických pracovních skupin. K jednotlivým navrženým tematickým v cným oblastem návrhové ásti jsou na základ provedených analýz vytvo eny tematické pracovní skupiny (TPS). V ele TPS stojí v cn p íslušní lenové ídící skupiny. Vedle zástupc relevantních odbor jsou leny TPS zástupci r zných subjekt z kraje (zejména zástupci organizací s krajskou p sobností), a to zejména z r zných sektor i území. TPS ze svých jednání po izuje zápis vyjad ující, zda jsou k projednávaným podklad m n jaké výhrady i nikoliv a co se v tomto sm ru doporu uje u init. FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 93


Vize Jihomoravského kraje dle Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2016: Jihomoravský kraj jako dynamicky se rozvíjející region, který v souladu s principy udržitelného rozvoje, disponuje výkonnou a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na moderních technologiích s vysokou p idanou hodnotou, vysokou úrovní vzd lanosti s d razem na p ípravu a využití kvalitních lidských zdroj , udržuje p ijatelný stav životního prost edí a krajiny, modern orientovaným zem d lstvím, udržuje regionální kulturní specifika, využívá svou p íznivou geografickou polohu na d ležitých kontinentálních osách, využívá potenciál cestovního ruchu a koncep n usm r uje proces suburbanizace.

Motto Programu rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013: Atraktivní a inovativní Jihomoravský kraj – V ele st edoevropského regionu

Celkový cíl: Zefektivnit rozvojové procesy Jihomoravského kraje a využít potenciálu kraje.

PRIORITA (5)

Opat ení (17)

Aktivita (150) Ve vztahu ke st edoevropskému regionu by se Jihomoravský kraj m l dostat do jeho následujících aspektech: • Jihomoravský kraj dopravní spojnicí st ední Evropy. • Nadregionální soust ed ní špi kových výzkumných aktivit. • Dynamika r stu hospodá ství. • Struktura zam stnanosti.

ela zejména v

Díl í cíle vážící se k jednotlivým prioritám: Cíl 1: Zlepšit kvalitu a dostupnost hlavních ve ejných služeb zajiš ovaných Jihomoravským krajem, zajistit jejich hospodárný provoz a rozvinout zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Cíl 2: Rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt . Cíl 3: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou. Cíl 4: Zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje. Zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. Cíl 5: Snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí. FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 93


Opat ení jsou v rámci p ti prioritních os dále strukturována do strategických cíl a aktivit (pracovní zn ní ve verzi zve ejn né na www.vyzva.partnerstvi-jmk.cz ke dni 15. 12. 2009) viz níže:

PRIORITA A.

PRIORITA B.

PRIORITA C.

PRIORITA D.

PRIORITA E.

KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL

ZNALOSTNÍ POTENCIÁL A KONKURENCE SCHOPNOST – V DA, VÝZKUM, INOVACE

DOSTUPNOST A OBSLUŽNOST

ATRAKTIVNOST DESTINACE

KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY

1. Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání

1. Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních schopností firem

1. Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje

1. Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu

1. Zlepšování stavu ŽP a zmír ování negativních dopad lidské innosti na životní prost edí

2. Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr ezová prorodinná podpora

2. Podpora v dy, výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru)

2. Zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti

2. Marketingová podpora kraje

2. Udržitelný územní rozvoj

3. Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb

3. Multifunk ní zem d lství

4. Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb

4. Rozvinutí potenciálu venkova

3. Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu

3. Podpora podnikatelského prost edí

4. Zajišt ní bezpe nosti oby vatel

FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 93


A. Kvalita života obyvatel Cíl: Zlepšit kvalitu a dostupnost hlavních ve ejných služeb v Jihomoravském kraji, podporovat jejich hospodárný provoz a rozvinout zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Opat ení: A.1 Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání Aktivity: A.1.1 P izp sobení sít st edních škol v kraji popula nímu vývoji s ohledem na pot eby trhu práce. A.1.2 Posílení vazeb st edních škol s podnikatelským (odb ratelským) sektorem (odborné praxe, úpravy vzd lávacích program , vytvá ení vzd lávacích strategií škol). A.1.3 Všestranná podpora zvýšení prestiže vybraných u ovských a odborných studijních obor na st edních školách. A.1.4 Údržba a modernizace škol a školských za ízení. A.1.5 Podpora kvality základního školství v kraji se zvláštním d razem na udržení a získávání nových kvalifikovaných pedagog a zlepšení vybavenosti škol. A.1.6 Podpora integrace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. A.1.7 Podpora talentovaných žák . A.1.8 Rozvíjení spolupráce se vzd lávacími institucemi v zahrani í, podpora mezinárodní mobility. A.1.9 Zavád ní školních vzd lávacích program na všech úrovních vzd lávání. A.1.10 Zkvalitn ní specifických aspekt kurikulární reformy – výuky cizích jazyk , informa ní gramotnosti, za len ní programu Zdraví 21. A.1.11 Podpora aktivit v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. A.1.12 Poradenská sí v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. A.1.13 Monitorování kvality výchovn vzd lávacího procesu, autoevaluace škol, realizace systému hodnocení z izovatelem u škol z izovaných JMK. A.1.14 Rozvoj a publicita dalšího a celoživotního vzd lávání a neformální výchovy mládeže. A.1.15 Podpora a rozvoj vzd lávání senior v rámci zdravého stárnutí (univerzita t etího v ku, kurzy práce na PC a další). A.1.16 Podpora vzniku a innosti Regionálního poradenského a vzd lávacího centra pro služby zam stnanosti - Bosonohy. A.1.17 Rozší ení nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . A.1.18 Podpora vzd lávacích aktivit podporujících za len ní cizinc a národnostních menšin (zejména výuka eského jazyka a výuka znalostí pro orientaci v prost edí R). A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech prorodinná podpora

ástech kraje a pr

ezová

Aktivity: A.2.1 Realizace aktivit vedoucích k dosažení efektivního provozu zdravotnických za ízení z izovaných krajem A.2.2 Do ešení právní formy zdravotnických za ízení z izovaných Jihomoravským krajem. A.2.3 Zlepšování a standardizace kvality pé e ve zdravotnických za ízeních kraje. A.2.4 Stabilizace kvalifikovaného léka ského i neléka ského personálu v krajských nemocnicích. A.2.5 Vytvá ení podmínek pro zakládání praxí praktických léka a stomatolog mladými léka i. A.2.6 Zpracování krajské koncepce zdravotní politiky. A.2.7 Vypracování koncep ních dokument z oblasti zdravotnictví (koncepce ZZS, LSPP, sít l žkových zdravotnických za ízení a dalších díl ích koncepcí). A.2.8 Zajišt ní dostupnosti zdravotnické záchranné služby ve všech ástech kraje. FileName: SaveDate:



Strana: 13 z 93


A.2.9

A.2.10

A.2.11

A.2.12 A.2.13

A.2.14

Podpora preventivních zdravotních program pro ob any Jihomoravského kraje (výživa, pohybová aktivita, tabák, alkohol, prevence úraz , prevence HIV/AIDS, kardiovaskulární onemocn ní, nádorová onemocn ní, obezita, diabetes mellitus, zvýšení zdravotní odolnosti apod.). Podpora terénních sociálních služeb (pe ovatelské služby, osobní asistence, odleh ovací služby atd.) za ú elem efektivn jšího využívání p ísp vku na pé i v p irozeném domácím prost edí a odleh ení kapacitám pobytových organizací sociálních služeb). Zajišt ní pot ebné, rovnom rn vyvážené sít poskytovatel sociálních služeb, jejich srovnatelné dostupnosti pro ob any v jednotlivých ástech kraje a posílení jejich kapacit (zejména výstavba domu pro seniory v objektu bývalé transfuzní stanice Tomešova, rekonstrukce bývalé LDN v areálu Domova pro seniory v Zastávce u Brna na další pavilon domova pro seniory, výstavba nových domov pro seniory). Zajišt ní metodické podpory a kontroly v oblasti napl ování a dodržování standard kvality v organizacích sociálních služeb, zajišt ní kvality poskytování služeb. Zpracování analýzy zdroj financování sociálních služeb a možností jejich diverzifikace, rozší ení systému víceletého financování projekt v oblasti sociálních služeb. Podpora neziskových organizací p sobících v sociální oblasti. Podpora dalšího vzd lávání pracovník zdravotních a sociálních služeb a zajišt ní systematické gerontologické supervize v za ízeních pobytových sociálních služeb (cílová skupina uživatel - senio i).

A.2.15 Zajišt ní komplexní informovanosti v oblasti sociálních a zdravotních služeb a podpora spolupráce sociálních služeb a zdravotnictví. A.2.16 Podpora organizací poskytujících služby a poradenství pro rodiny. A.2.17 Podpora komunitního plánování. A.2.18 Rozvíjení projektu Rodinné pasy. A.2.19 Informa ní podpora života rodin (info-point „Pro rodinu“ na portálu JMK, katalog prorodinných organizací a iniciativ v etn nabízených program a služeb, další informa ní materiály), podpora rozši ovaní pozitivního prost edí pro rodiny (nap . „obec p átelská rodin “, „firma p átelská rodin “). A.2.20 Podpora innosti Jihomoravského regionálního centra pro integraci na podporu integrace cizinc (poradenství, informace). A.3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu Aktivity: A.3.1 Rozvoj zázemí kulturních institucí a posílení jejich dalšího využití. A.3.2 Podpora významných a tradi ních organizací v oblasti kultury památkové pé e. A.3.3 Koncep ní podpora ochrany a využití movitého i nemovitého kulturního d dictví a zachování tradic. A.3.4 Podpora významných a tradi ních kulturních akcí i drobných lokálních kulturních akcí, d ležitých pro zachování regionální identity. A.3.5 Podpora fungování a rozvoje stávajících a budování nových t lovýchovných a sportovních za ízení pro leny i ve ejnost. A.3.6 Podpora budování vybrané infrastruktury pro vrcholový sport s nadregionálním významem. A.3.7 Podpora innosti neziskových organizací zabývajících se mimoškolní a neformální výchovou a volno asovými aktivitami. A.3.8 Podpora innosti center volného asu a základních um leckých škol. A.3.9 Podpora aktivního stárnutí - akce a aktivity ur ené pro seniory (spole enské, zájmové, pohybové). A.3.10 Podpora aktivit národnostních menšin, které napomohou k udržení jejich kulturní tradice.

FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 93


A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel Aktivity: A.4.1 Realizace projekt prevence kriminality. A.4.2 Realizace projekt prevence sociáln patologických jev . A.4.3 Realizace projekt prevence dopravních úraz (Bezpe ná obec, Bezpe ná komunita, Bezpe ná cesta do školy) a posilování dopravní bezpe nosti. A.4.4 Realizace projekt zam ených na bezpe í senior (prevence násilí, úraz , bezpe ná doprava). A.4.5 Zpracování bezpe nostního auditu Jihomoravského kraje a zdokonalování systému krizového ízení (nap . pro oblast živelných pohrom). A.4.6 Podpora fungování a dalšího rozvoje integrovaného záchranného systému. A.4.7 Podpora obnovy materiálového vybavení dobrovolných hasi ských sbor .

B. Znalostní potenciál a konkurenceschopnost – V da, výzkum, inovace Cíl: Rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt . Opat ení: B.1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních aktivit Aktivity: B.1.1 Dobudování inkubátor a v decko-technických park (VTP) za ú elem dosažení nutného kritického objemu této infrastruktury v JMK (zejména CERIT Science Park, inkubátory a VTP v okresních m stech JMK). B.1.2 Zajišt ní finan ních zdroj pro inova ní firmy (založení seed fondu, rozvoj fondu mikrop j ek, podpora realizace finan ních fór). B.1.3 Podpora fungování stávajících inkubátor (a VTP) a podpora rozvoje konzultantských služeb pro za ínající inova ní firmy. B.1.4 Rozvoj (konzultantských) služeb pro inova ní firmy (sídlící mimo inkubátory). Založení Startup grantu pro inova ní firmy. B.1.5 Zkvalitn ní informa ních center pro podnikatele – rozší ení poskytovaných služeb do oblasti p enosu inovací a nových poznatk do praxe. B.1.6 Podpora rozvoje klí ových odv tví (klastr ) JMK – elektrotechnika, strojírenství, informa ní technologie a life –sciences. B.2 Podpora v dy a výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru) Aktivity: B.2.1 Podpora mezinárodních program mobility pro studenty, doktorandy, mladé v dce a zkušené v dce (incoming/outgoing/reintegrace). B.2.2

Rozvíjení servisu pro zahrani ní v dce.

B.2.3

Podpora akcí na popularizaci výzkumu, vývoje a inovací (nap . realizace projektu Moravského science centra). Podpora medializace výsledk VaV a rozvinutí mezinárodního marketingu výsledk VaV – nap . z ízení „International Scientific Press Office“. Podpora internacionalizace VaV – zapojování VaV tým a firem do 7. Rámcového programu pro VaV. Podpora rozvoje transferu technologií z VŠ a AV R do aplika ní sféry (firem). Podpora intersektorální mobility mezi VaV institucemi a firmami.

B.2.4 B.2.5 B.2.6 B.2.7 FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 93


B.2.8

Podpora projekt financovaných z Opera ního programu výzkum, vývoj pro inovace (zejména CEITEC a ICRC).

B.3 Podpora podnikatelského prost edí Aktivity: B.3.1 Vytvo ení systému pé e o domácí a zahrani ní investory s jasným vymezením kompetencí a realizace této pé e. B.3.2 Identifikace pot ebných legislativních zm n na podporu malého a st edního podnikání v JMK a vyvíjení tlaku na jejich provedení. B.3.3 Podpora obchodních misí do zahrani í (v etn destinací mimo Evropskou unii), které povedou k expanzi jihomoravských firem. B.3.4 Podpora ešení regenerace brownfields.

C. Dostupnost a obslužnost Cíl: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou. Opat ení: C.1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje Aktivity: C.1.1 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace rychlostní komunikace R43 (Troubsko – Ku im – Sebranice – Moravská T ebová). C.1.2 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R52 (Poho elice – Mikulov – státní hranice). C.1.3 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R55 (B eclav – Hodonín – Moravský Písek - Hulín (Zlínský kra). C.1.4 Podpora zkapacitn ní dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice. C.1.5 Podpora územní a projektové p ípravy jihozápadní (Troubsko – Mod ice – Chrlice) a jihovýchodní tangenty (Chrlice – Holubice). C.1.6 Podpora zahájení výstavby dalších staveb velkého m stského okruhu v Brn . C.1.7 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace modernizace silnice I/53 Poho elice – Znojmo. C.1.8 P íprava a zahájení realizace obchvat krajských silnic dopravn exponovaných sídel (Tu any, Slatina, Hrad any, ebín, Želešice). C.1.9 Podpora p estavby železni ního uzlu Brno, modernizace pr jezdu a I. ásti osobního nádraží. C.1.10 Podpora územní a projektové p ípravy severojižního kolejového diametru v Brn . C.1.11 Podpora zdvoukolejn ní trat . 240 v úseku St elice – Zastávka a modernizace a elektrizace v úseku Brno – Jihlava. C.1.12 Modernizace trat . 300 Brno – P erov (I. etapa Blažovice – Nezamyslice). C.1.13 Podpora širšího zapojení letišt Brno-Tu any do kombinované dopravy. C.1.14 Podpora zavád ní telematiky ke zvýšení plynulosti provozu na nejzatížen jších dopravních komunikacích v kraji. C.1.15 Podpora realizace protihlukových opat ení v dopravn exponovaných oblastech kraje (p eložky komunikací, obchvaty, protihlukové bariéry, stavební a organiza ní opat ení). C.1.16 Podpora p ípravy nadregionálního ve ejného logistického centra v brn nské aglomeraci a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. C.1.17 Zpracování aktualizace studie rozvoje letišt Brno-Tu any a zpracování studie proveditelnosti rozší ení leteckých linek z letišt Brno-Tu any. C.1.18 Prov ení napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj. FileName: SaveDate:



Strana: 16 z 93


C.2 Podpora zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti Aktivity: C.2.1 Dokon ení Integrovaného dopravního systému na území celého Jihomoravského kraje a optimalizace IDS JMK. C.2.2 C.2.3

Propojení IDS JMK se systémy v sousedních státech (Slovensko, Rakousko). P íprava a realizace p estupních terminál IDS JMK a jejich propojení s prvky bezmotorové dopravy.

C.2.4 C.2.5

Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK. P íprava a realizace p estupních terminál IDS JMK a jejich propojení s prvky bezmotorové dopravy. Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK. Zavedení elektronického odbavování cestujících a p íprava integrace poplatk za systémy „Park&Ride“ do tarif IDS JMK. Rozvoj telematiky v ízení a provozu IDS JMK, zlepšování návazností spoj a zvyšování kvality obslužné infrastruktury. Podpora p ípravy a realizace modernizace díl ích ástí železni ní sít jako sou ásti procesu zkvalit ování obslužnosti v rámci IDS JMK – K enovická spojka, Boskovická spojka, modernizace a elektrizace tra ových úsek Hrušovany – Židlochovice a Šakvice – Hustope e.

C.2.6 C.2.7 C.2.8 C.2.9

C.2.10 Zvyšování bezpe nosti na železni ních p ejezdech. C.2.11 Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravc zajiš ujících provoz regionální ve ejné dopravy. C.2.12 Podpora rozvoje m stské dopravy – omezení individuální automobilové dopravy v centrech m st. C.2.13 Realizace souvislých oprav povrchu významných ucelených úsek silnic II. a III. t ídy. C.2.14 Rekonstrukce, opravy a vým ny most ve špatném a havarijním stavu na silnicích II. a III. t ídy. C.2.15 Optimalizace posypového managementu a údržby komunikací. C.2.16 Zpracování p ehledu nepot ebné dopravní infrastruktury a nalezení nejvhodn jších zp sob nového využití.

D. Atraktivnost destinace Cíl: Zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje. Zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. Opat ení: D.1 Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu Aktivity: D.1.1 Podpora a další rozvoj Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a vzájemná spolupráce v rámci spole ných projekt (nap . Ochutnejte Moravu, Moravia Convention Bureau, šet ení návšt vnosti…). D.1.2 Prohloubení spolupráce a spole ná koordinace rozvoje CR s relevantními aktéry (nap . organizacemi cestovního ruchu, TIC, oborovými organizacemi) v jednotlivých turistických oblastech Jihomoravského kraje. D.1.3 Podpora projekt a vzájemné spolupráce subjekt ve ejného a soukromého sektoru na r zné územní úrovni (v rámci vymezených turistických oblastí kraje i mezi nimi navzájem, na mezikrajské – zejména sousední kraje – a p eshrani ní úrovni atd.). D.1.4 Navázání a podpora intenzivn jší spolupráce s domácími i zahrani ními incomingovými cestovními kancelá emi a její další rozvoj. FileName: SaveDate:



Strana: 17 z 93


D.1.5

Koordinace aktivit v cestovním ruchu s okolními destinacemi a samosprávnými celky, a to v etn sousedních stát .

D.1.6

Podpora inností turistických informa ních center.

D.1.7

Podpora významných kulturních, spole enských a sportovních akcí, které mají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu.

D.1.8

Rozvíjení a posilování potenciálu lidských zdroj v cestovním ruchu.

D.2 Marketingová podpora kraje Aktivity: D.2.1 Tvorba jednozna né a konkrétní marketingové strategie Jihomoravského kraje (stanovení jednozna né marketingové zna ky turistického regionu Jižní Morava, definice hlavních marketingových aktivit a systému propagace, vymezení cílových skupin, specifické turistické produkty…) D.2.2

Pokra ování a prohlubování prezentace Jihomoravského kraje nejen doma a v sousedních státech eské republiky, ale také ve spolupráci s eskou centrálou cestovního ruchu i ve vzdálen jších destinacích.

D.2.3

Rozší ení, obsahové prohloubení a podpora medializace oficiálního internetového portálu cestovního ruchu Jižní Moravy (http://www.jizni-morava.cz) a na n j navázaných portál Jihomoravského kraje (nap . http://www.cyklo-jizni-morava.cz nebo http://www.moraviaconvention.cz) jako hlavní turistické informa ní brány do kraje a d ležitého marketingového nástroje.

D.2.4

Rozvoj vhodných turistických produkt navázaných na nejrozší en jší typy aktivní turistiky v Jihomoravském kraji (nap . p ší a cykloturistika, gastroturistika, golfová turistika, rekrea ní plavba) a dle specifických cílových skupin.

D.2.5

Podpora vina ské turistiky a vina ství jako nejvýznamn jší specifické atraktivity Jihomoravského kraje v rámci R (podpora marketingových materiál vina ské turistiky, synergie s marketingovou podporou zna ky „Vína z Moravy“, podpora nových vina ských cyklostezek a cyklotras…) Širší využití potenciálu významných krajských osobností, slavných událostí, p íb h a film odehrávajících se na území kraje nebo s krajem p ímo souvisejících (nap . J. G. Mendel, L. Janá ek, T. G. Masaryk, A. Mucha, V stonická Venuše, bitva u Slavkova, obléhání m sta Brna švédským vojskem, filmy o vín atd.)

D.2.6

D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb Aktivity: D.3.1 Pokra ování v rozvoji p írodních lé ebných lázní v obcích Lednice, Hodonín a další rozvoj budoucího láze ského centra Pasohlávky a budování návazné turistické infrastruktury. D.3.2

Pr zkum možností budování dalších komplexních láze ských za ízení ve vhodných lokalitách v kraji (nap . Valtice, Mikulov, Lednice, Ostrov u Macochy, Klobouky u Brna…). Podpora tvorby produkt zam ených na rozvoj láze ských a relaxa ních pobyt a produkt , které je vhodn dopl ují (gastroturistika, poznávací turistika, folklór, kulturní akce, vodní plavba…).

D.3.3

D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb Aktivity: D.4.1 Ochrana, rekonstrukce a následné zp ístupn ní kulturních a vybraných p írodních atraktivit pro širokou ve ejnost. D.4.2

Pokra ování v budování turistických liniových tras a stezek (p ší, cyklo, hipo…).

D.4.3

Rozši ování a zkvalit ování infrastruktury pro kongresovou a veletržní turistiku.

D.4.4

Podpora zlepšování stavu vodních ploch (p írodních i um lých) pro koupání v kraji, budování nadregionálních aquapark a infrastruktury pro rekrea ní plavbu (podpora prodloužení Ba ova kanálu na soutok Moravy a Dyje i rozvoje dalších vodních cest pro rekrea ní plavbu).

FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 93


E. Kvalita prost edí a krajiny Cíl: Snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí. Opat ení: E.1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad životní prost edí

lidské

innosti na

Aktivity: E.1.1 Podpora výstavby istíren odpadních vod a kanalizací s vyšší prioritou aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel, povodí vodní nádrže Nové Mlýny a povodí náležející k projektu isté povodí Svratky (nad Brn nskou p ehradou). E.1.2 Koordinace projektu isté povodí Svratky. E.1.3 Zavedení a optimalizace systému odd leného sb ru materiálov komunálních odpad ve všech obcích Jihomoravského kraje.

využitelných složek

E.1.4 Optimalizace sít imisního monitoringu v kraji. E.1.5 Podpora opat ení pro snížení emisí tuhých zne iš ujících látek, oxid dusíku, t kavých organických látek z primárních zdroj a dalších zne iš ujících látek v návaznosti na Integrovaný program ke zlepšování kvality ovzduší JMK. E.1.6 Podpora projekt likvidace starých ekologických zát ží. E.1.7 Podpora ekologizace energetických zdroj a tepeln energetická sanace budov. E.1.8 Podpora šetrného hospoda ení v lesích. E.1.9 Podpora ochrany, udržení a zlepšení p íznivého stavu významných p írodních lokalit (zvlášt chrán ných území, lokalit soustavy Natura 2000 a p írodních park ). E.1.10 Podpora revitalizace vodních tok a zpr chod ování vodních p ekážek. E.2 Udržitelný rozvoj území Aktivity: E.2.1 D sledné využívání všech možností koncep ního usm r ování urbaniza ních aktivit, usm r ování stavebních a jiných inností v území v etn prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s d razem na omezování negativních dopad suburbanizace. E.2.2 Iniciace založení partnerství obcí brn nské aglomerace a rozvoj vzájemné spolupráce a p íprava integrovaných aglomera ních projekt . E.2.3 Podpora koordina ní innosti v oblasti rozvoje Lednicko-valtického areálu s cílem zabezpe it financování a trvalou pé i o Lednicko-valtický areál. E.2.4 Podpora staveb vodovod zejména v oblastech zhoršené kvality vody a deficitu vody. E.2.5 Podpora staveb protipovod ové ochrany s d razem na ochranu sídel a zadržení vody v krajin . E.2.6 Odstra ování zábran bránících volnému rozlivu povod ových pr tok do extravilánu. E.3 Multifunk ní zem d lství Aktivity: E.3.1 Podpora regionální produkce zem d lských výrobk a potravin – podpora marketingových akcí, klasifikace místních produkt . E.3.2 Podpora vina ství. E.3.3 Podpora diverzifikace hospodá ských aktivit na venkov v etn podpory zakládání a innosti podnikatelských sdružení v oblasti zem d lství a navazujícího zpracovatelského pr myslu. E.3.4 Podpora rozvoje v ela ství, ovocná ství a lesnictví. E.3.5 Podpora ekologického hospoda ení. FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 93


E.3.6 Zlepšování podmínek pro uskute ování preventivních opat ení p ed nep íznivými dopady budoucích klimatických zm n nejvýrazn ji se projevujících v jižních ástech kraje (v oblastech se zhoršenými podmínkami pro zem d lství). E.4 Rozvinutí potenciálu venkova Aktivity: E.4.1 Podpora fungování venkovských svazk obcí. E.4.2 Posilování spolupráce subjekt rozvoje venkova v kraji a koordinace aktivit m nících prost edí venkova (v etn podpory spolkového života a tradi ních venkovských emesel a inností). E.4.3 Podpora aktivit vedoucích k p edkládání projekt obcí i jiných subjekt do jednotlivých fond EU. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 není ešen variantn . Vývoj programu rozvoje kraje: První program rozvoje Jihomoravského kraje byl vypracován a schválen v roce 2002. lenil se na 7 problémových okruh a v rámci nich na 72 opat ení. P ibližn t etina t chto opat ení nebyla napl ována. V roce 2006 byla v návaznosti na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2006-2016 zpracována aktualizace programu rozvoje kraje, nicmén strukturou, pojetím i obsahem šlo o zcela nový dokument. V cná struktura programu se lenila na 26 opat ení v šesti prioritách. Srovnáme-li v cné len ní, tak program rozvoje z roku 2006 koncentroval do jedné priority všechna hospodá ská odv tví a obdobn soust edil zast ešující otázky ízení rozvoje území, spolupráce a fungování ve ejné správy. V obou programech z stala v obdobné podob témata technická infrastruktura a životní prost edí a p írodní zdroje. U tématu lidské zdroje došlo k p esunu problematiky trhu práce z hospodá ského okruhu do priority lidských zdroj . Koncep ní dokumenty kraje a jejich souvislosti: Jihomoravský kraj má zpracováno více než dvacet tematických krajských koncepcí. Jde o dokumenty r zné doby vzniku, délky platnosti, míry obecnosti i celkového pojetí. Jsou d ležitým vstupem pro identifikaci jednotlivých aktivit napl ovaných v programu rozvoje. Program rozvoje je sou asn dokumentem propojujícím zpracované koncepce v kontextu aktuální socioekonomické i politické situace. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 je pln v souladu s t mito dokumenty: • Lisabonská strategie; • Strategie hospodá ského r stu eské republiky; • Strategie rozvoje kraje; • Strategie pro Brno. Ostatní strategické dokumenty p ijaté na národní a regionální úrovni relevantní vzhledem k problematice životního prost edí jsou uvedeny dále. Jedná se o: Mezinárodní úrove : • • • •

Kjótský protokol k Rámcové úmluv OSN o zm n klimatu Rámcová úmluva OSN o zm n klimatu Rámcová sm rnice pro vodní politiku Spole enství (2000/60/ES) Sm rnice Evropského parlamentu a rady 2005/32/ES o stanovení rámce pro ur ení požadavk na ekodesign energetických spot ebi

Národní úrove : • Politika územního rozvoje (2008) • • • • • •

Národní strategie regenerace brownfields (2008) Strategie udržitelného rozvoje R (2004) Státní politika životního prost edí (2004) Plán odpadového hospodá ství R (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004)

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 93


• • • • • • • • • • • • • •

Národní aloka ní plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Zem v R (1999) Národní program na zmírn ní dopad zm ny klimatu v R (2004) Ak ní plán zdraví a životního prost edí eské republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdroj energie (2002) Vodohospodá ská politika R (2004) Integrovaný národní program snižování emisí R (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany p írody a krajiny R (1998) Národní lesnický program (2003) Dopravní politika R (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementa ní plán Stockholmské úmluvy (2004)

Regionální úrove : • Územn plánovací dokumentace Jihomoravského kraje • Koncepce podpory státní památkové pé e v Jihomoravském kraji • Strategie rozvoje cestovního ruchu • Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoje vzd lávací soustavy Jihomoravského kraje • Koncepce environmentálního vzd lávání • Koncepce rozvoje vina ství R • Územní energetická koncepce • Program rozvoje t lovýchovy a sportu • Plán odpadového hospodá ství Jihomoravského kraje • Plán rozvoje vodovod a kanalizací • Koncepce ochrany p írody Jihomoravského kraje • Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského kraje • Program snižování emisí zne iš ujících látek • Regionální inova ní strategie • Strategie rozvoje hospodá ství Jihomoravského kraje v odv tví zem d lství, zpracovatelský a potraviná ský pr mysl • Plánování v oblasti vod Nelze vylou it ani p ítomnost dalších koncepcí resp. program r zných subjekt . Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemn interferovat, p i vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vliv na životní prost edí a realizaci odpovídajících opat ení nelze o ekávat významné riziko kumulace negativních vliv . V ad p ípad lze o ekávat, že koncepce se budou p ekrývat, resp. budou využívat spole né finan ní zdroje. Program rozvoje Jihomoravského kraje bude dokon en v roce 2010. Návrhové období realizace je vymezeno roky 2010 až 2013. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 bude schválen zastupitelstvem Jihomoravského kraje.

FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 93


FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 93


I. INFORMACE O SOU ASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVD PODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

3.1. Obyvatelstvo Rozloha kraje je 7 196 km2. Kraj je složen ze 7 okres a k 1. 1. 2004 bylo na tomto území vytvo eno 21 obcí s rozší enou p sobností. K 31.12.2007 m l Jihomoravský kraj 1 140 534 obyvatele, 555 338 muž a 585 196 žen. Po et obyvatel od roku 2003 stoupá, ve srovnání s rokem 2006 inil celkový p ír stek 7 971 obyvatel. P irozený p ír stek je poprvé od roku 1994 kladný, po et živ narozených p evýšil po et zem elých o 597 a v p epo tu na 1 000 obyvatel dosáhl hodnoty 0,5. Záporný p irozený p ír stek byl zaznamenán v okresech B eclav a Hodonín. Nejvyšší p irozený p ír stek a zárove nejvyšší p ír stek st hováním zaznamenal okres Brno-venkov. V tomto okrese došlo k navýšení po tu obyvatel o 12 %, a to nejen zmín nými p ír stky, ale p edevším v d sledku p esunu 25 obcí z okres Blansko, B eclav a Znojmo k 1.1.2007.

3.2. Ovzduší a klima Emisní situace Kvalita ovzduší v regionu je ovliv ována velkými i malými zdroji zne išt ní. Z porovnání jednotlivých kategorií Registru emisí a zdroj zne iš ování ovzduší (REZZO)1, provedeném v Krajském programu snižování emisí (2004), je patrný vyšší podíl tuhých emisí z domácích topeniš (nízký stupe plynofikace malých zdroj ) a z dopravy. U emisí SO2 jsou dominantním zdrojem velké zdroje a domácí topeništ na tuhá paliva. U emisí NO x je jednozna n patrný vysoký podíl z dopravy (dálnice D1, D2) a u emisí CO a CxHy p edevším vliv mobilních zdroj a áste n i vliv domácích topeniš . V rámci eské republiky je Jihomoravský kraj z hlediska emisí hlavních zne iš ujících látek trvale pod celostátním pr m rem. Významnou škodlivinou jsou dlouhodob NO x. Na jejich produkci se v roce 2007 z 81 % podílely mobilní zdroje, což je výrazn vyšší podíl než u celostátního pr m ru. Mobilní zdroje jsou také významným producentem CO, na jehož produkci se podílely 85 %, ze 68 % se pak podílí na emisích tuhých zne iš ujících látek (TZL). V roce 2007 došlo oproti roku 2006 k relativní stagnaci celkových emisí zne iš ujících látek, k mírnému poklesu emisí došlo u škodlivin CO a VOC a k mírnému nár stu u tuhých zne iš ujících látek na úrovni do 1%. Zvlášt velké zdroje zne iš ování ovzduší jsou v kraji zastoupeny spalovnou komunálního odpadu, výrobou barev, gumárenským pr myslem a energetickými spalovacími zdroji. Nejvýznamn jším producentem emisí NO X (79 %), TZL (67 %) a CO (84 %) jsou mobilní zdroje. Nejvýznamn jším producentem SO2 jsou velké zdroje (79 %), VOC a NH3 malé zdroje (57 %, resp. 48 %). Oproti roku 2006 došlo v roce 2007 k nepatrným pokles m celkových emisí NO X, CO, VOC a NH3 a k nár stu celkových emisí TZL v d sledku r stu emisí z malých zdroj a SO2 z velkých zdroj . Doporu ené hodnoty krajských

1

A. stacionární zdroje - REZZO 1 až 3 - technologické objekty obsahující stacionární za ízení ke spalování paliv, za ízení technologických proces , uhelné lomy a jiné plochy s možností zapa ení, ho ení nebo úletu zne iš ujících látek, sklady, skládky a jiné stavby, za ízení a innosti podle kolauda ního rozhodnutí. Velké zdroje zne iš ování - REZZO 1 - technologické objekty obsahující stacionární za íze ní ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a za ízení zvláš závažných technologických proces . St ední zdroje zne iš ování - REZZO 2 - technologické objekty obsahující stacionární za ízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, za ízení závažných technologických proces , jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností ho ení, zapa ení nebo úlet zne iš ujících látek. Malé zdroje zne iš ování - REZZO 3 - technologické objekty obsahující stacionární za ízení ke spalování paliv o tepelném výkonu ni žším než 0,2 MW, za ízení technologických proces nespadajících do kategorie velkých a st edních zdroj zne iš ování, plochy, na kterých jsou provád ny práce, které mohou zp sobovat zne iš ování ovzduší, skládky paliv, surovin, produkt a odpad a zachycených exhalát a jiné stavby, za íze ní a innosti výrazn zne iš ující ovzd uší.

B. mobilní zdroje - REZZO 4 - pohybli vá za íze ní se spalovacími nebo jinými motory, která zne iš ují ovzduší. FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 93


emisních strop k roku 2010 byly v roce 2007 spln ny pro SO2, NOX a NH3. Emise VOC byly v roce 2007 t sn nad emisním stropem. Na emisích TZL se také významn podílejí malé zdroje, které produkují 30 % celkových emisí. Sou asn se výrazn projevuje sekundární prašnost zp sobená uvol ováním prachových ástic ze zem d lských ploch.

Tab.: Emise hlavních zne iš ujících látek podle kraj po okresech (t/rok)1 *nezahrnují emise VOC a NH3 z nesledovaných zdroj použití rozpoušt del a chov hosp. zví at Tuhé látky

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Okres

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok

Blansko

181,8

337,8

322,7

589,9

213,9

264,8

Brno - m sto Brno venkov

129,8

197,4

674,1

367,2

213,2

15,1

343

242,3

1001,7

2276,9

229,6

485,9

B eclav

96,4

107,3

399,6

450,7

307,3

570,2

Hodonín

216,9

2784,9

783,1

388

203,8

801,9

Vyškov

219,5

101,2

131,4

245,4

97,9

252,1

Znojmo

181,9

422,2

425,2

884,2

169

1174,9

Tab.: Celkové emise hlavních zne iš ujících látek ze zdroj , podíly podle kategorií zdroj zne iš ování ovzduší (t.rok-1)

1

Rok

REZZO

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Emise

2006

1-4

5329,5

4267,6

19190,2

35188,9

17759,5

6609,4

celkem

2007

1-4

4912,2

4243,6

19093,2

34432,7

18148,1

7398,2

Emise

2006

1–3

1374,2

4174,4

4023,8

5511,3

11228,1

7142,9

data pro rok 2007 a zdroje kategorie REZZO 1-3, zdroj

FileName: SaveDate:


HMÚ Zakázka/Dokument: C863-09-0/Z02 Vydání: 01

Strana: 24 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ celkem

2007

1–3

1729,20

4 193,10

3737,80

5202,30

10636,20

6335,50

Velké

2006

1

418,7

3243,1

2836,8

2711,6

841,5

2490,9

zdroje

2007

1

441,2

3317,3

2602,1

2448,7

621,9

2500,2

St ední

2006

2

311,3

146,0

379,0

358,7

404,0

1275,2

zdroje

2007

2

324,8

125,0

353,6

364,0

306,1

1 064,7

Malé

2006

3

644,2

785,3

808,0

2441,0

9982,6

3376,8

zdroje

2007

3

963,2

750,8

782,1

2 389,6

9 708,2

2 770,6

Mobilní

2006

4

3538

69,2

15069,4

28921,4

6920,0

255,3

*)

2007

4

3600,3

74,5

15452,4

29986,6

7123,3

273,9

zdroje

Imisní situace V roce 2007 bylo na t ech stanicích (Brno–Tu any, Brno–st ed a Brno–Masná) z jedenácti zaznamenáno p ekro ení denního imisního limitu pro suspendované ástice PM10. Dále na ty ech stanicích (ze 13) klasifikovaných jako dopravní (Brno–st ed, Brno–Výstavišt , Brno–Zvona ka, Brno–Svatoplukova) byl p ekro en ro ní imisní limit pro oxid dusi itý. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* byly na 2,4 % území kraje. Z mapky je jasné, že velkou ást t chto oblastí tvo í území aglomerace Brno. V porovnání s rokem 2005, kdy za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bylo definováno 96,9 % území aglomerace a 65,1 % Jihomoravské zóny, a v porovnání s rokem 2006, kdy tyto oblasti tvo ily 63 % území aglomerace a 58 % Jihomoravské zóny, se jedná o zlepšení, zejména pokud jde o zónu Jihomoravského kraje. V roce 2007 bylo na m icích stanicích lokalizovaných na území kraje zaznamenáno pouze p ekro ení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, a to na stanici Brno–Kroftova. Jako oblast s p ekro enými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví** bylo vymezeno 1,3 % území kraje. V porovnání s rokem 2005, kdy za tyto oblasti bylo definováno 78 % území aglomerace a 2 % Jihomoravské zóny, a v porovnání s rokem 2006, kdy tyto oblasti tvo ily 77 % území aglomerace a 7 % Jihomoravské zóny, se jedná o zlepšení. Klimatické údaje Severozápadní, západní a jihozápadní ást Jihomoravského kraje ( eskomoravská a Brn nská vrchovina) spadají do mírn teplé klimatické oblasti. Centrální, jižní a jihovýchodní ást mají podmínky teplé oblasti. Pr m rná ro ní teplota kolísá mezi 8,5 až 9,5 °C, pr m rná m sí ní teplota nejteplejšího m síce roku ( ervence) se pohybuje v mezích od 18,5 do 19,5 °C, nejstuden jšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0 °C. Ro ní úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 450 - 500 mm. Centrální a jihovýchodní ást m sta Brno se nachází v teplé klimatické oblasti, severozápadní pak spadá do oblasti s mírn teplým klimatem. Pr m rná ro ní teplota kolísá mezi 8,5 až 9,0 °C, pr m rná m sí ní teplota nejteplejšího m síce roku ( ervence) se pohybuje v mezích od 18,5 do 19,0 °C, nejstuden jšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0 °C. Ro ní úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 450 - 500 mm. V posledních dekádách se objevují klimatické výkyvy v návaznosti na probíhající klimatické zm ny.

3.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Zdroji hluku jsou zejména dopravní za ízení (dálnice, silnice, m stské komunikace, železnice a letišt ), mén pak technologická za ízení (t žba, pr mysl). V pásmech p iléhajících ke zdroj m jsou hygienické limity p ekra ovány, což je významné zejména v hust obydlených oblastech, na v tšin dot eného území je však hluková situace vyhovující. Nejvýznamn jším zdrojem hluku je silni ní doprava. Nejvyšší po et obyvatel na území kraje, dot ených hlukem (ukazatel Ln pro rušení spánku je 60 dB) z dopravy na nejvíce frekventovaných silnicích, žije v aglomeraci Brno (33 490 obyvatel), dále ve Znojm (5 575 obyvatel), v Bu ovicích (1 110 obyvatel) a v B eclavi (859 obyvatel). Celodenn (Ldvn = 70 dB) je hlukem z dopravy dot eno cca 29 657 obyvatel brn nské aglomerace, 5 197 obyvatel Znojma, cca 998 obyvatel Bu ovic a cca 793 obyvatel v B eclavi.1

1

Zdroj: Stav životního prost edí v krajích - Jihomoravský kraj 2007, Cenia, Jihomoravský kraj.

FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 93


V území se vyskytuje ada významných, jednoduchých, drobných nebo nevýznamných zdroj ionizujícího zá ení, p evážn pro léka ské nebo technické aplikace. Úrove zá ení se v celém dot eném území pohybuje v úrovni p irozeného pozadí, nejsou p ekra ovány limity ozá ení obyvatel. V území se vyskytuje ada vysokofrekven ních (vysíla e, radiolokátory) resp. nízkofrekven ních (elektrická za ízení) zdroj neionizujícího zá ení, bez konflikt s hygienickými limity. Další charakteristiky, které by bylo nutno zohlednit, nejsou specifikovány.

3.4. Povrchová a podzemní voda Vodní toky a nádrže Povodí zájmového území Jihomoravského kraje je sou ástí povodí eky Moravy. Toto povodí se na území Jihomoravského kraje skládá ze dvou samostatných hydrologických celk , které se v mnoha aspektech chovají odlišn ; prvním je povodí Moravy nad soutokem ek Moravy a Dyje a druhým je díl í povodí Dyje. Plocha povodí Moravy v eské republice zaujímá 26,2% z celkové rozlohy eské republiky. eskou ást povodí eky Moravy tvo í zem d lská p da (59,2%), lesy (31,2%), vodní plochy (1,45%) a sídelní oblasti (1,51%). Pr m rný ro ní úhrn srážek v povodí Moravy iní 635 mm a hodnota pr m rného ro ního odtoku iní 3 430 mil. m3. Zna ná ást tok , které protékají územím Jihomoravského kraje, mají prameny v jiných krajích (Olomoucký, Zlínský, Vyso ina) a n které i v zahrani í (Rakousko, Slovensko). Hlavními toky jsou : •

Dyje se Želetavkou a s 29 p ítoky (starými koryty),

• •

ást eky Hané s p ítoky, Jevišovka s 1 p ítokem, Svratka se 14 p ítoky,

• Svitava se 7 p ítoky, • Jihlava a Oslava se 4 p ítoky, • Kyjovka a Morava (s p ítoky a dopravními cestami). V tšina t chto hlavních tok a významných p ítok je ve správ Povodí Moravy s.p. Ostatní menší toky jsou ve správ Les R, Zem d lské vodohospodá ské správy (ZVS), obcí, Vojenských újezd , Správy národních park a fyzických i právnických osob. Na hlavních tocích je dev t um lých vodních d l, které jsou ve správ hlavních funkcí. Jsou to:

Povodí Moravy a mají n kolik

•

na ece Dyji

VD Vranov (akumulace, energie, rekreace, zdroj pitné vody), VD Znojmo (vyrovnávací nádrž, zdroj pitné vody, energie), VD Nové Mlýny (horní, st ední, dolní) (akumulace, rekreace, závlahy),

• • •

na ece Svratce na ece Jevišovce na ece Skali ce

VD Brno - Kníni ky (akumulace, energie, rekreace), VD Jevišovice (akumulace), VD Oleksovice (akumulace),

• •

na ece K etínce na ece B lé

VD Letovice (akumulace, energie, rekreace), VD Boskovice (zdroj pitné vody, akumulace),

• na ece Malá Haná VD Opatovice (akumulace, zdroj pitné vody) Ve správ ZVS je 11 v tších nádrží v bývalém okrese Blansko, 11 nádrží v Brn - venkov , 5 nádrží na B eclavsku, 9 nádrží na Hodonínsku, 3 nádrže na Vyškovsku a 16 nádrží na Znojemsku. Jejich funkce je p evážn akumula ní i když jen lokálního významu. Velká ást menších rybník a nádrží je ve správ ostatních institucí (Lesy R, obce, Vojenské újezdy, Správa národních park a fyzické i právnické osoby). Tyto nádrže mají rovn ž lokální akumula ní význam. Jejich další využití je energetické nebo jde o chovné rybníky. istota tok a nádrží istota tok a její vývoj je dlouhodob povrchových vod. FileName: SaveDate:


sledován v mnoha parametrech ve státní síti sledování kvality


Strana: 26 z 93


V roce 2007 bylo hodnoceno 31 profil na vodních tocích Morava, Dyje, Svitava, Svratka, Jihlava, Trkmanka, Jevišovka, Litava, Kyjovka, Bobrava, Oslava, Rokytná a Veli ka. Ve skupin A dosahovaly nej ast ji IV. a V. t ídy AO X, celkový fosfor a nerozpušt né látky. Již dlouhodob je v kraji nejzne išt n jším tokem Trkmanka. Jen o n co lépe byly hodnoceny Litava, Kyjovka a Rokytná. Morava m la ve III. t íd za azenou v tšinu profil v ukazatelích CHSKCr a BSK5 a na dolním toku veškerý fosfor. Jihlava dosáhla v celkovém hodnocení nejlepší kvality v eznovicích (ve III. t íd pouze dusi nanový dusík a AOX). Svitava byla hodnocena III. t ídou u dusi nanového dusíku a veškerého fosforu na všech profilech v kraji. Obdobnou kvalitu zaznamenala Svratka, ale v n kterých profilech dosáhlo III. t ídy více ukazatel . Dyje byla nejlépe hodnocena v okolí Znojma, kde žádný z ukazatel nep esáhl II. t ídu. Ve skupin B dosáhl III. t ídy pouze chlorbenzen, p i emž se projevil vliv vyšší meze stanovitelnosti jedné z laborato í. Ve skupin C byly nejvíce zne išt ny Trkmanka, Kyjovka a Litava. Ve IV. a V. t íd byly veškeré železo, veškerý mangan a zinek. Ve III. t íd na n kterých tocích rtu a m .Ve skupin D ovlivnil výsledné zat íd ní zejména chlorofyl.

Obecn je možno konstatovat, že u v tšiny tok , zejména menších, kde vodnatost je pom rn malá, zne ist ní zna n kolísá a pohybuje se od III. do V. t ídy. Jedná se o zne ist ní anorganického tak i organického p vodu. P í inou je stále nedosta ující územní a provozní intenzita išt ní odpadních vod u bodových zdroj zne iš ování, množství malých sídel, u kterých chybí OV, rozsáhlé plošné zne iš ování povodí vodních tok zejména intenzivní zem d lskou výrobou a pr saky ze starých ekologických zát ží, aglomeracemi s pr myslem bez ochrany p i haváriích (zejména ropnými produkty) i splachy vyt žených hlušin. Dokladem jsou místní ekologické katastrofy spojené s úhynem ryb. Situace v išt ní odpadních vod se však v poslední dob výrazn zlepšuje. Zne ist ní tok zp sobuje následn zanášení nádrží a zmenšení jejich akumula ních schopností p i povodních a omezení využití vod z t chto tok pro závlahy. Na zne ist ní tok se podílí i innosti a zástavby na horních tocích mimo území Jihomoravského kraje. Kvalita vody v nádržích a rybnících odpovídá kvalit vody na tocích a je pom rn špatná. Zejména sinice ohrožují zdravotní stav vodních živo ich a omezují rekrea ní využití vodních nádrží. Zne ist ní je dlouhodobé a jeho sanace si vyžádá delší dobu než u tok , kde samo isticí procesy probíhají rychleji. Jsou to zejména usazené kaly, které p itekly z tok i ob asných vodote í a omezující akumula ní schopnosti t chto nádrží. Podzemní voda

Z regionáln hydrogeologického pohledu spadá oblast JMK do následujících hydrogeologických rajón : FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 93


Rajóny svrchní vrstvy: • • • • • • •

1624 1641 1642 1643 1644 1651 1651

Kvartér Valové, Romže a Hané Kvartér Dyje Kvartér Jevišovky Kvartér Svratky Kvartér Jihlavy Kvartér Dolnomoravského úvalu Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje

Rajóny základní vrstvy: • 2230 Vyškovská brána • 2241 Dyjsko-svratecký úval • 2242 Ku imská kotlina • 2250 Dolnomoravský úval • 3110 Pavlovské vrchy a okolí • 3222 Flyšové sedimenty v povodí Moravy • 3230 St edomoravské Karpaty • 4230 Ústecká synklinála v povodí Svitavy • 5221 Boskovická brázda - severní ást • 5222 Boskovická brázda - jižní ást • 6540 Krystalinikum v povodí Dyje • 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy • 6560 Krystalinikum v povodí Svratky • 6570 Krystalinikum brn nské jednotky • 6620 Kulm Drahanské vrchoviny • 6630 Moravský kras Hydrogeologický rajón je pokládán za základní územní jednotku pro bilancování podzemních vod. Ur ujícím hlediskem pro za len ní území do jednotlivých hydrogeologických rajón jsou geologická a hydrogeologická charakteristika horninového prost edí a hydrologická, klimatická a morfologická charakteristika (režim podzemních a povrchových vod, vodní toky, morfologie terénu, srážky, atd.). Hydrogeologická rajonizace uplat uje genetickou charakteristiku:

ty místné

íselné ozna ení, kde první pozice uplat uje základní

• 1 ... hg rajony v kvartérních fluviálních sedimentech, • 2 ... hg rajony v neogenních a k ídových pánevních sedimentech, • 3 ... hg rajony v paleogenních a k ídových pánevních sedimentech Karpatské soustavy, • 4 ... hg rajony v sedimentech svrchní k ídy, • 5 ... hg rajony v sedimentech permokarbonu, • 6 ... hg rajony v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika. Druhá pozice vytvá í skupinu hg rajon , které mají vzájemnou souvislost. T etí pozice je vlastní hg rajon, totožný se základní jednotkou vodohospodá ské bilance podzemních vod. A tvrtá pozice (v našem p ípad neuvád ná) ozna uje subrajon, tedy d lení, které je žádoucí z pohledu podrobn jší bilance podzemní vody. Konkrétní údaje o hladin podzemní vody nejsou relevantní pro ú ely posouzení a nebyly zjiš ovány.

3.5. P da P da je jednou ze základních p írodních složek ekosystému a pat í k d ležitým p írodním zdroj m. Jejím využíváním dochází k p em n na antropogenní kulturní krajinu. Úvalové ásti Jihomoravského kraje a podh í Jihomoravských Karpat mají p dy s nejvyšším produk ním potenciálem v R, ale jsou zárove vystaveny silné antropogenní v trné i vodní erozi. Jihomoravský kraj má nejvyšší zastoupení p d s nejvyšším produk ním potenciálem ze všech kraj R. FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 93


Podíl zem d lské p dy na celkové vým e území kraje p ekra uje hranici 60 % a je tak mnohem vyšší než celostátní pr m r (54,2 %), ve struktu e pozemk tvo í více než polovinu vým ry kraje orná p da (kraj 50,3%, R 39,0%).

Tab.5: Bilance p dy a podíly z celkové vým ry v Jihomoravském kraji (stav k 31.12.2005) Druh Zem d lská p da

ha

%

orná p da

355 609

50,3

trvalé travní porosty

28 307

4,0

zahrady, ovocné sady

24 860

3,5

vinice

14 000

2,0

Zem d lská p da celkem Nezem d lská p da

425 323

60,2

lesní pozemky

196 276

27,8

vodní plochy

14 930

2,1

Nezem d lská p da celkem

281 351

39,8

Celková vým ra

706 674

100,0

V jižní ásti kraje je rozvinuto vinohradnictví a ovocná ství. V kraji je více než 90 % všech vinic v rámci R. V kraji se nachází také více než p tina (20,3%) ovocných sad celé republiky. Na druhé stran mají v kraji oproti pr m ru v R daleko nižší zastoupení trvalé travní porosty (4,0% v kraji, v R 12,2%). P da poblíž dálnic a rychlostních silnic je stále velmi atraktivní pro investory, asto dochází i k zábor m p d v I.t íd ochrany. Sou asn dochází ke zvyšování podílu pozemk zem d lsky neobhospoda ovaných, u kterých se vlastníci snaží dosáhnout zm ny využití pozemk zem d lských na pozemky stavební. P dní fond je na ad míst ohrožen vodní erozí, v poslední dob zejména vlivem p ívalových srážek dochází k poškození p íznivých fyzikálních vlastností p dy. Vzr stají plochy neobhospoda ovaných pozemk . Ke kontaminaci zem d lských p d dochází lokáln , v návaznosti na n které stávající podniky a skládky.

3.6. Horninové prost edí a p írodní zdroje Rozvoj oblasti (rozvoj bydlení, infrastruktura) s sebou nese pot ebu erpat nové nerostné zdroje. V rámci rozvoje Jihomoravského kraje bude využíváno stávajících ov ených zásob, p i emž koncepce surovinové politiky po ítá s budoucím využitím ložisek stavebního kamene, št rkopísk , celkovým snižováním t žby vápenc a lokálním zvyšováním t žby živcové suroviny. Místní význam nep esáhne využití ložisek kvalitních cihlá ských surovin a slévárenských písk . Ov ená ložiska ropy a zemního plynu jsou vázána na jih moravské ásti víde ské pánve, v sou asné dob je t ženo cca 97 % celkové t žby v R, což ovšem pokrývá 4 % celostátních pot eb. Lignit jako palivo p edstavuje nejmén kvalitní surovinu s trendem postupného snižování spot eby. S dalším využitím jeho zásob se v sou asnosti i v blízké budoucnosti nepo ítá, ve výhledu by lignit mohl p edstavovat pouze cennou chemickou surovinu. Hlavní faktory, omezující využívání ložisek nerostných surovin, jsou prvky ochrany p írody a krajiny (CHKO, MCHÚ, prvky ÚSES, NATURA 2000), ochrany povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdroj ), ochrana lesního a p dního fondu, na lokální úrovni i st ety se stávající infrastrukturou. ada ložiskových objekt byla vymezena p ed zavedením t chto prvk ochrany. V konkrétních p ípadech (posuzování dalších prodloužení POPD) bude nutné pe liv zvažovat váhu obecného zájmu ochrany p írody oproti možnosti hospodárného dot žení ložiska. Vlivy na primární p írodní zdroje (tzv. neobnovitelné) lze omezit dostate ným využitím druhotných zdroj surovin.

3.7. Fauna, flóra a ekosystémy Jihomoravský kraj z hlediska biogeografického do sebe zahrnuje 3 provincie panonskou (od jihu), karpatskou (resp. západokarpatskou subprovincii ve východní a centrální ást regionu) a provincii FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 93


Hercynskou (od západu). Region je nejteplejší oblastí v R. To se pochopiteln odráží ve velmi pestrém zastoupení nejrozli n jších typ ekosystém a rostlinných a živo išných spole enstev. Pro jižní ást kraje je charakteristické zastoupení jak spole enstev lužních, vodních a mok adních (vázaných p edevším na eky Dyji a Moravu), tak i kontrastních typ spole enstev xerotermních a suchomilných, p edevším na vápnitých podkladech (na flyši a vápencích - Pálava). Karpatskou ást kraje reprezentují p edevším dob e zachované lesní a lu ní ekosystémy (Ch iby, ást Bílých Karpat). Jedine ný (by maloplošný) je výskyt spole enstev vázaných na vápencový kras (Moravský Kras). Západní ást kraje již náleží do Hercynské provincie. Zde jsou t žišt m hodnot p edevším spole enstva lesní a lu ní. Ochrana p írody a krajiny Jihomoravský kraj pat í v rámci R k region m s velmi vysokým zastoupením p írodních hodnot. V kraji se z velkoplošných chrán ných území nachází 1 národní park (NP) - Podyjí a 3 chrán né krajinné oblasti (CHKO) - Moravský Kras, Pálava a Bílé Karpaty (menší ást). Na území Jihomoravského kraje byly z ízeny 2 biosférické rezervace UNESCO (Bílé Karpaty, Dolní Morava). Bylo zde vymezeno mimo ádn vysoké množství maloplošných chrán ných území (224). Na území kraje bylo vyhlášeno 175 evropsky významných lokalit (EVL) a 7 pta ích oblasti soustavy NATURA 2000. Na základ novelizace pak bylo dopln no dalších 12 EVL. Rovn ž zde bylo vyhlášeno 20 p írodních park . Velké množství již vyhlášených významných krajinných prvk ze zákona (VKP) je nedílnou sou ástí pom rn hustého územního systému ekologické stability (ÚSES) jak na regionální, tak lokální úrovni.

Tab.: Velkoplošná chrán ná území v Jihomoravském kraji Název

Statut

Podyjí

Národní park (NP)

Bílé Karpaty

Chrán ná (CHKO)

Moravský kras

CHKO

9200

Pálava

CHKO

8332

FileName: SaveDate:


Rozloha (ha)

krajinná

6300 oblast

9200


Strana: 30 z 93


Tab.: P írodní parky v Jihomoravském kraji Halasovo Kunštátsko

í ky

Lysicko

St ední Pojihlaví

Rakovecké údolí

Údolí B ílého potoka

eho kovo Ko enecko

Výhon

Svratecká hornatina

Niva Dyje

Baba

Mikul ický luh

Podkomorské lesy

Strážnické Pomoraví

Bobrava

Ždánický les

Niva Jihlavy

Jevišovka

Oslava

Rokytná

Tab.: Seznam pta ích oblastí v Jihomoravském kraji Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví

Hovoransko -

ejkovicko

Soutok - Tvrdonicko

Lednické rybníky

Pálava

St ední nádrž Vodního Díla No vé Mlýny Podyjí

ab.10: Seznam evropsky významných lokalit v Jihomoravském kraji Baštinský potok

Jezero

Niva Dyje

Bezru ova alej

Jižní svahy Hád

Nový zámek Jevišovice

Široký Šlapanické slepence

Bílá hora

Kamenný vrch

O ov

Špice

Bílé Karpaty

Kamenný vrch u Kurd jova

Och zky - Nedánov

Št pánovský lom

Bílý kopec u ej e

Kaolinka Únanov

Oleksovická mok ina

Šumické rybníky

Biskoupský kopec

Kapánsko

Panský les - Jezdiny

Tasovický lom

Blansko - kostel

Klentnice - kostel sv. Ji í

Paví kopec

Tavíkovice - zámek

Borotín - zámek

Knížecí les

Pekárka

Trávní dv r

Bosonožský hájek

Kope ky u Únanova

Pisárky

Trenckova rokle

Božické rybníky

Krumlovsko-Rokytenské slepence

Píse ný rybník

Trkmanec - Rybní ky

Božický mok ad

Krumlovský les

Pod Rybníkem

Trkmanské louky

B eclav - kaple u nádraží

K etín - zámek

Podmolí - strouha

Turold

B ežanka a B ežanský rybník

K tiny - kostel

Podyjí

Tvo ihrázský les

Bu ovice - zámek

Kuntíno v

Polámanky

U Huberta

Bzenecká st elnice

Kv tnice

Popice - fara

U kapli ky

Citonice - ryb ník Skalka

Lapikus

Pouzd anská step - Kolby

U Michálka

Crhov - Rozsí ka

Lednice - zámek

P ední kout

Údolí Dyje

ejkovické Špidláky

Lednické rybníky

P ísnotický les

Údolí Chlébského potoka

ekal

Letišt Marchanice

Rakšické louky

Údolí Jihlavy

ernecký a Milonický hájek

Lipov - kostel

Rakovecké údolí

Údolí Oslavy a Chvojince

ertoryje

Lom u Žer tek

Rendezvous

Údolí Svitavy

epi k v vrch

Lou ka

Rojetínský hadec

Uher ice - zámek

ervené strán

Louky pod Kumstátem

Prudká

Úvalský rybník

lupy

Lov ický potok a Jordánek

Rosice - zámek

Valtrovický luh

D dice - kostel

Lu ní údolí

Rumunská bažantnice

Váté písky

D dkovo

Malhostovické kope ky

Rybni ní záme ek

D vín

Malhostovická pecka

Dlouhá Lhota

Mašovická st elnice

Sivický les

V trníky

Drnholecký luh

Mašovice - lom

Skalky u Havra ník

Visengrunty

FileName: SaveDate:


eka Rokytná

Ve Žleb V te ovská vrchovina


Strana: 31 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ Dunajovické kopce

Mezi lomy

Skalky u Sedlece

Vracovská doubrava

Emin záme ek

Mikulovický les

Slanisko Dobré Pole

Vranov nad Dyjí - základní škola

Hadcové strán v údolí Jihlavy

Milejovské louky

Slanisko Novosedly

Vranovický a Pla k v les

Hevlínské jezero

Milotice - letišt

Slanisko u Nesytu

Vrbický hájek

Hobrtenky

Milovický les

Slavkovský zámecký park a aleje

Vrbovecký ryb ník

Hodonínská doubrava

Miroslavské kopce

Sokolí skála

Vypálenky

Horky u Milotic

Moravský kras

Soutok - Podluží

Výrovické kopce

Hostim - zámek

Mou ínov - Druhý rybník

Starý zámek Jevišovice

Za Dyjí

Hovoranské louky

Mušenice

Stepní strán u Komo an

Zápov

Hovoranský hájek

Mušovský luh

Stolová hora

Zimarky

u Karlína

Ch iby

Na Adamcích

Strabišov - Oulehla

Zkamen lá svatba

Jankovec

Na Kocourkách

Stránská skála

Zlobice

Jaroslavice - zámek

Na lesní horce

Strážnická Morava

Znojmo - hrad

Jasenová

Na eratický kopec

Strážnicko

Znojmo - Kostel Nalezení sv. k íže

Javorník - hliník

Nad Brn nskou p ehradou

St elická bažinka

Z ídla u Nesva ily

Je meništ

Nad kapli kou

Studánkový vrch

Ždánický les

Jedlový les a údolí Rokytné

Nad Vápenkou

Svatý kope ek u Mikulova

Žeb tín

Jevišovka

Netopýrky

Šévy

Židlochovický zámecký park

3.8. Krajina Pestré p írodní podmínky oblasti se odrážejí v nejr zn jších typech krajin zastoupených v oblasti. Za posledních 50 let však došlo ke zna ným strukturálním zm nám, vyplývajících z geopolitických d vod (socializace venkova, velkovýrobní zem d lská produkce, scelování orné p dy, velkoplošné odvodn ní apod.), které se pov tšinou negativn projevily na tvá nosti naší krajiny. Intenzivn ji se tento proces odehrával v nejúrodn jších oblastech, tedy na jižní Morav . V sou asnosti jsem sv dky marginalizace n kterých ástí krajiny, což se projevuje zvýšením plošného podílu ladem ponechaných pozemk , krajinné zelen a lesních ploch. V suburbánních oblastech díky dynamickému rozvoji dochází naopak k zastavování rozsáhlých vým r. Tyto trendy jsou však celorepublikové a odrážejí politické a socioekonomické zm ny po roce 1989. Region je zna n r znorodý. Prochází jím ostrá geografická hranice, která koreluje se zp sobem využívání a prostorovým rozmíst ním jednotlivých krajinných typ . Severní, severozápadní a západní okraj regionu tvo í p evážn lesopolní krajiny hercynika, které p edstavují harmonický typ kulturní krajiny s vysokým rekrea ním potenciálem. V karpatské ásti regionu vzhledem k úrodnosti došlo ke zna nému odlesn ní a intenzivnímu zem d lskému využívání. P esto i zde nalézáme rozsáhlé hodnotné segmenty s vysokým rekrea ním potenciálem, jakými jsou Ch iby, Ždánický les a p edevším Bílé Karpaty a Pálava. Jižní Morava p edstavuje intenzivn zem d lsky obd lávaný komplex polních a lesopolních krajin panonika. Specifikem je p stování vinné révy v nejteplejších oblastech. Na mnoha místech v nejteplejší ásti kraje se tak zachovaly rozsáhlé segmenty pestré sm ny kultur (st ídání vinohrad , polních sad a zahrad) a záhumenková hospodá ství, p edstavující jedine ný krajinný typ a zp soby využívání, které nemají jinde v R obdoby.

3.9. Hmotný majetek a kulturní památky Jihomoravský kraj dlouhodob pe uje o své kulturní bohatství, kterým je množství kulturních památek. Jedním z d ležitých nástroj podpory kulturního d dictví je poskytování finan ních p ísp vk vlastník m na obnovu kulturních památek z rozpo tu kraj , nebo z grantových program 1.

1 Po dlouhá p edchozí desetiletí byla opomíjená pé e o sakrální objekty, dnes díky zájmu kulturní ve ejnosti mají tyto stavby ve skupin obnovovaných památek tak ka nejv tší zastoupení.

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 93


V Jihomoravském kraji se nachází množství významných kulturních památek, hrad , zámk , církevních staveb, dom , drobné architektury, nap . kapli ek, božích muk a soch sv tc , pokrývajících v podstat celé jeho území. Z t chto památek jsou Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat zapsány na Listin sv tového kulturního d dictví UNESCO. Národní kulturní památky •

Blansko

Zámek Kunštát, Zámek Lysice, Zámek Rájec nad Svitavou, Poutní kostel Jména Panny Marie ve K tinách

•

Brno-m sto

Vila Tugendhat, Kostel sv. Petra a Pavla - Petrov v . d kanství, konzisto í a kanovnických rezidencí, hrad a pevnost Špilberk, estné poh ebišt na úst edním h bitov , Kostel Sv. Jakuba V tšího, Kounicovy vysokoškolské koleje s památníkem Vít zství nad fašismem v Brn , Moravské zemské desky

• •

Brno-venkov B eclav

Nedv dice, Pernštejn, areál zámku, Zámek Lednice, Zámek Valtice, archeologické nalezišt Dolní V stonice v . souboru nejvýznamn jších nález

• • •

Hodonín Vyškov Znojmo

Zámek Milotice, Velkomoravská sídelní aglomerace Mikul ice v . souboru nález Zámek Bu ovice, Zámek Slavkov u Brna Znojmo -Rotunda Sv. Kate iny, Hrad Bítov, Zámek Uher ice, Zámek Vranov nad Dyjí, z ícenina hradu Nový Hrádek u Lukova, Slup - vodní mlýn

Krajinné památkové zóny • •

Brno-venkov, Vyškov B eclav

Bojišt bitvy u Slavkova Lednicko-valtický areál

M stské památkové rezervace • Brno-m sto Brno • •

B eclav Znojmo

Mikulov Znojmo

M stské památkové zóny • • • • • •

Blansko Brno-venkov B eclav Hodonín Vyškov Znojmo

Boskovice, Lomnice u Tišnova Ivan ice Valtice Kyjov, Veselí nad Moravou, Strážnice Vyškov, Slavkov u Brna Moravský Krumlov, Jevišovice

Vesnické památkové rezervace • • •

Blansko B eclav Hodonín

Veselka Pavlov soubor vinných sklep Plže v Petrov

Vesnické památkové zóny •

Brno

památková zóna lidové architektury Tu any – Brn nské Ivanovice

Archeologické rezervace lokalita Staré Zámky u Líšn • Brno-m sto •

FileName: SaveDate:

B eclav

lokalita B eclav-Pohansko



Strana: 33 z 93


Soubor technických památek •

Blansko

Soubor technických památek Stará Hu - Josefské údolí u Olomou an

3.10. Dopravní a jiná infrastruktura Dot ené území pat í z dopravního hlediska k nejvýznamn jším v eské republice. Region je významnou k ižovatkou dvou hlavních st edoevropských dopravních sm r : IV. multimodálního koridoru (z N mecka a severní Evropy na Balkán) a VI. multimodálního koridoru (z Polska a východního Pobaltí sm rem na Rakousko a Itálii). Dopravní sí dot eného území má p evážn radiální podobu, s centrem ve m st Brn . V okrajových ástech je sí dopln na dv ma významnými tangentami (pomoravský koridor na východ , historické spojení Prahy s Vídní na západ regionu). Hlavní problémy se soust e ují v oblasti nedokon ené páte ní sít komunikací II. a III. t íd (které spadají pod správu kraj , nikoliv státu).

komunikací a zanedbané údržby

Kraj se nachází na hlavní vnitrostátní silni ní trase Praha – Brno – Ostrava s odbo kami jižním sm rem na Víde a Bratislavu a severním na Svitavy a Hradec Králové. Tyto tranzitní trasy, které jsou reprezentovány dálnicí D1 (Praha – Brno – Krom íž), D2 (Brno – Bratislava), I/52 (Brno – Mikulov – Víde ) a I/43 (Brno – Svitavy), I/53 (Poho elice-Znojmo), I/55 (B eclav-Hodonín-Uherské Hradišt ) jsou zna n vytíženy, nejvyšší intenzity dopravy se vyskytují v okolí Brna, kde na dálnici D1 dosahují tém 60 tis. vozidel denn . Pr b žn probíhá výstavba velkého m stského okruhu v Brn , stavby v rámci p estavby železni ního uzlu v Brn , realizace díl ích obchvat obcí a p íprava optimalizace dopravní infrastruktury mezinárodního významu - rozší ení dálnice D1, R43, R52 a další stavby. Kraj s velmi intenzivní tranzitní dopravou má z moravských kraj nejvyšší emise z dopravy a t etí nejvyšší v R (po Praze a St edo eském kraji) v R. Podíly kraje na celkových emisích jednotlivých látek z dopravy se pohybují okolo 12 % (tém 2 mil. t CO2), rovn ž m rné emise v kraji na plochu jsou velmi vysoké (276 t CO2 na km2, 106 kg PM na km2). Trend emisí CO2 a N2O je stoupající, na nár stech se výrazn ji podílí ve ejná silni ní a nákladní silni ní doprava. Emise PM10 stagnují, NOx a VOC zaznamenávají pokles.

3.11. Jiné charakteristiky životního prost edí Nakládání s odpady

Mezi nejvýznamn jší problémy v oblasti odpadového hospodá ství pat í nerespektování principu využití odpad a p evažující ukládání odpad na skládky, i když se v sou asné dob situace zlepšuje. Tato skute nost je dána i tím, že v regionu vznikají nová za ízení, kde jsou odpady zpracovávány, a dále se také navyšuje kapacita stávajících za ízení. P i preferování využití odpad p ed jejich odstran ním hrají velkou roli ekonomické podmínky.

* V roce 2004 bylo skládkováno 383 tis. t odpad nikoliv 328 tis. t odpad (což bylo zp sobeno chyb jícími daty v hlášení jedné skládky).

Jihomoravský kraj je z hlediska odpadového hospodá ství charakteristický p edevším velkou koncentrací zem d lské výroby a p ítomností moravské metropole Brna. Z toho vyplývá i skladba produkovaných odpad . D ležitým lánkem v nakládání s odpady je spalovna komunálních odpad , jejíž provoz zajiš uje vysoký podíl energetického využívání odpad p edevším v Brn . Tento fakt podporuje pln ní cíl Plánu FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 93


odpadového hospodá ství kraje v oblasti snižování množství odpad odstran ných skládkováním. V sou asnosti probíhá rekonstrukce brn nské spalovny a její zkapacit ování. Nejv tší podíl materiálov využitelných složek z komunálních odpad tvo í papír a lepenka, kovy, biologicky rozložitelný odpad, sklo a plasty. Naopak nejnižší podíl na materiálov využitelných složkách tvo í elektroza ízení, textil, baterie a akumulátory, což odpovídá celorepublikovému trendu.

Co se tý e nakládání s odpady, v Jihomoravském kraji se v tšina komunálního odpadu stejn jako v celé R zneškod uje skládkováním. Z dalších zp sob nakládání s KO jsou významné spalování, úprava biologickými metodami. Ve srovnání s R se v kraji více odpadu spaluje, což je zp sobeno provozem spalovny komunálních odpad SAKO v Brn , a mén odpadu se upravuje fyzikálními a chemickými postupy. Nejv tší podíl na produkovaném množství odpad mají odpady ze zem d lství, pr myslu, stavebnictví a demolic, odpady komunální a odpady ze za ízení na zpracování odpadu a z OV.

V celorepublikovém m ítku není Jihomoravský kraj producentem významného množství nebezpe ných odpad - produkce nebezpe ných odpad se dlouhodob pohybuje pod pr m rnou hodnotou pro kraje v R. Navíc lze konstatovat mírn klesající tendenci celkové produkce nebezpe ných odpad . Dominantním zp sobem p i nakládání s nebezpe nými odpady je skládkování – v kraji jsou pro skládkování nebezpe ných odpad dostate né kapacity, p edevším v jižní ásti kraje, kde chybí kapacity pro využití nebezpe ných odpad . Nedostate ná kapacita za ízení pro využití n kterých druh FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 93


nebezpe ných odpad má za následek pom rn vysoký podíl jejich skladování za ú elem následného exportu mimo území kraje. V rámci regionu jsou z n kterých ástí Jihomoravského kraje sváženy komunální odpady a skladovány i zpracovány v kraji Vyso ina. Jihomoravský kraj má zpracovaný a schválený „Plán odpadového hospodá ství“ z roku 2004, který obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodá ství, v etn bilance vztah mezi produkcí odpad a nakládání s odpady, stanovení cíl a postup pro p edcházení vzniku odpad , omezování jejich množství a nebezpe ných vlastností a dále pro jejich využívání a odstra ování. Jeho cílem je navrhnout takový integrovaný systém nakládání s odpady, který zefektivní sou asný systém a up ednostní materiálové a energetické využívání odpad p ed jejich odstran ním. Na tento plán dále navazují Plány odpadového hospodá ství p vodc odpad , které musí být zpracovány v souladu s p edm tnou vyhláškou a samoz ejm v souladu s legislativou. V Jihomoravském kraji byla zaznamenána tendence výstavby sb rných dvor i v obcích s malým po tem obyvatel, což souvisí s pot ebou koordinovat odpadové hospodá ství v malých regionech.

3.12. Pravd podobný vývoj životního prost edí v dot eném území bez provedení koncepce Stávající trendy životního prost edí v dot eném území, jež budou bez provedení koncepce a koncepcí z ní vycházejících nadále prohlubovány: •

nadále se bude snižovat reten ní schopnost krajiny,

•

bude p etrvávat nízká biodiverzita zem d lských ekosystém ,

•

rovn ž bude p etrvávat snížená biodiverzita monokulturních les ,

•

bude i nadále docházet k marginalizaci rozsáhlých ploch v krajin ,

•

dojde k nár stu zne išt ní ovzduší, a to p edevším v místech soust ed ní obyvatel, služeb a blízkosti zatížených komunikací,

•

porostou emise z malých stacionárních zdroj a z mobilních zdroj zne iš ování ovzduší,

•

nebude ešena a nadále bude prohlubována problematika zne išt ní povrchových vod,

•

dojde k dalšímu prohloubení zamo ení Brn nské p ehrady i ostatních vodních ploch v regionu sinicemi,

•

území bude ohrožováno povod ovými stavy,

•

nadále bude p etrvávat neuspokojivá situace sekundárního ist ní odpadních vod, odvád ní odpadních vod a nevyhovujícího systému odkanalizování (zejména v obcích pod 2000 ekvivalentních obyvatel),

•

dojde k celkovému snižování rozlohy orné p dy i zem d lské p dy,

•

bude pokra ovat eroze zem d lské p dy,

•

nebude ešena p ítomnost ady starých ekologických zát ží, i s extrémní rizikovostí,

•

brownfields budou ponechány v neuspokojivém stavu,

•

nebude dokon en páte ní komunika ní systém a dojde ke kolapsu nad azené dopravní infrastruktury kraje,

•

nebude ešen špatný stav cyklistické infrastruktury a neexistence koncep ního, uceleného a použitelného systému cyklistických tras a stezek.

FileName: SaveDate:


(domácích topeniš , p edevším z horších paliv)


Strana: 36 z 93


III. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMN ZASAŽENY PR JMK je zpracován pro celé území Jihomoravského kraje. Teoreticky je možné, že k ovlivn ní na úrovni konkrétních projekt m že dojít kdekoliv na celém území regionu. Popis charakteristik životního prost edí Jihomoravského kraje dle jeho jednotlivých složek je uveden v p edchozí kapitole. Vzhledem k charakteru Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 nemají navržená opat ení resp. z nich vyplývající aktivity zcela jednozna ný územní pr m t. Do jisté míry lze identifikovat územní pr m t aktivit pouze v rámci tzv. tvrdých investic v oblasti dopravní infrastruktury i infrastruktury cestovního ruchu avšak Program rozvoje JMK 2010-2013 deklaruje pouze zájem kraje na realizaci navrhovaných aktivit, nepredisponuje výb r variant ani konkrétního technického ešení projekt s jednozna nou lokalizací na úrovni zám ru. To je úkolem ízení na podrobn jší úrovni, a už v procesu po izování územních plán resp. zásad územního rozvoje nebo projektové p ípravy konkrétních investi ních akcí. Konkrétní vlivy jednotlivých projekt na životní prost edí budou nadále posuzovány v rámci ízení podle zvláštních p edpis (p edevším územní ízení í po izování územn plánovací dokumentace) tak, jak to ukládá zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis . K významnému potenciálnímu ovlivn ní životního prost edí by teoreticky mohlo dojít v oblastech, které jsou chrán ny nej ast ji z d vodu zvlášt zachovalého stavu ŽP. Jedná se p edevším o území NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský Kras a CHKO Pálava a maloplošná zvlášt chrán ná území.

Charakteristiky ŽP v oblastech zvláštního významu a jejich možné ovlivn ní provedením koncepce NP Podyjí, PO a EVL Podyjí NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v R - 63 km , plocha jeho ochranného pásma iní 29 km . NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí p i státní hranici s Rakouskem. Národní park reprezentuje výjime n zachovalou ukázku krajiny í ního údolí v pahorkatinném stupni st ední Evropy. Ka on Dyje vytvá í unikátní í ní fenomén s etnými meandry, hluboce za íznutými údolími bo ních p ítok , nejr zn jšími skalními tvary, kamennými mo i a skalními st nami. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živo išných spole enstev danou st ídavou expozicí svah v údolí Dyje. Oblast je výjime ná svou biologickou rozmanitostí z hlediska zastoupení typ biotop i po tem vyskytujících se rostlinných a živo išných druh . Mezi nejvýznamn jší biotopy pat í plošn rozsáhlé porosty hercynských dubohab in, reprezentativní porosty su ových les a acidofilních teplomilných doubrav s kru inkou chlupatou. Z nelesní vegetace jsou cenná spole enstva vodních makrofyt, št rbinová vegetace silikátových skal a drolin, suchá v esovišt nížin a pahorkatin, skalní vegetace s kost avou sivou, nízké xerofilní k oviny s výskytem skalník a acidofilní vegetace efemér a sukulent . V NP se vyskytuje také celá ada prioritních druh soustavy Natura 2000. Z rostlin je to st eví ník pantoflí ek, z živo ich p edevším kolonie netopýra velkého, vrápence malého, netopýra velkouchého a netopýra erného. Jedná se o velmi významný komplex lokalit termofilních druh hmyzu. Z bezobratlých se zde vyskytuje rohá obecný, kova ík Limoniscus violaceus, tesa ík obrovský a p ástevník kostivalový. Z ryb a obojživelník se zde vyskytuje vranka obecná a olek velký. CHKO Bílé Karpaty, EVL Bílé Karpaty, Biosférická rezervace Bílé Karpaty Jedná se o bilaterální CHKO, kdy eská ást má délku 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad a leží v nadmo ské výšce 175-970 m. Bílé Karpaty p edstavují mimo ádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chrán nými územími p edevším proto, že jsou nejvyšším poho ím jihozápadního okraje vlastního karpatského horského systému. Celá oblast, ale zejména její jižní ást, byla po mnoho staletí kultivována lov kem. P esto, nebo práv proto se zde dochovaly mimo ádn cenné p írodní hodnoty a na mnoha místech lze hovo it o harmonické krajin . Pro tyto p írodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty za azeny mezi evropské biosférické rezervace UNESCO. Rozmanité zp soby hospoda ení, r znorodý historický vývoj a v neposlední ad odlehlost od pr myslových st edisek umožnily zachovat neobvykle vysokou biodiverzitu na mnoha typech stanoviš , od teplomilných šipákových doubrav po pralesovité horské bu iny, od teplomilných stepních porost k podhorským p epásaným loukám a nejr zn jším typ m drobných lesních i lu ních mok ad . FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 93


Bílé Karpaty se staly pojmem p edevším jako území s nejvyšší diverzitou a s nejv tší kvantitou vstava ovitých rostlin (orchidejí) ve st ední Evrop . P írodní i kulturní faktory tak vytvá ejí z Bílých Karpat území mimo ádn cenné i v evropském kontextu. Ve st ední ásti CHKO Bílé Karpaty se nachází EVL Bílé Karpaty. Lesní vegetace je mimo ádná svým rozsahem a zachovalostí, áste n též mimo ádnou druhovou bohatostí. Lu ní spole enstva Bílých Karpat jsou druhov velmi bohatá a hostí velký po et chrán ných a ohrožených druh rostlin. Z "naturových" druh rostlin se vyskytují st evi ník pantoflí ek a srpice karbincolistá. Kv tnaté louky Bílých Karpat hostí velice bohatou faunu a p edstavují d ležité úto išt vzácných a ohrožených druh bezobratlých (hmyz, pavoukovití). Z "naturových" druh živo ich se zde vyskytují ohnivá ek erno arý, modrásek bahenní, modrásek o kovaný. Rezervace Machová je významná lokalita druhu Vertigo angustior, Vertigo moulinsiana se vyskytuje v oblasti Žitkové. Zvláštností této ásti Bílých Karpat jsou i plevelná spole enstva vyskytující se na malých polí kách a záhumencích bez chemizace. CHKO Moravský kras, EVL Moravský kras Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvýznamn jším krasovým územím eské republiky. Posláním CHKO, EVL soustavy Natura 2000 a ady maloplošných chrán ných území, které jsou zde vyhlášeny je ochrana krasových jev a p írod blízkých lesních biotop . Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenc severn od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrt , které odd lují hluboké ka onovité žleby. V tšina vod, která p itéká z nekrasové ásti Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenc v ponorech do podzemí, kde b hem dlouhého geologického vývoje vytvo ila složité jeskynní labyrinty. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyn , který s navazujícími jeskyn mi m í tém 35 km, což jej adí k nejrozsáhlejším jeskyním systém m ve st ední Evrop . Na území Moravského krasu je dnes evidováno p es 1 100 jeskyní. V ad z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské spole nosti. Geologický podklad, lenitý terén, poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti i výskyt karpatských druh je p í inou existence specifických rostlinných a živo išných spole enstev. Pozoruhodná je fauna jeskyní. Nejznám jší jsou netopý i, kterých zde bylo dosud zjišt no 21 druh . V jeskyních Moravského krasu však žijí i etné druhy bezobratlých živo ich , kte í jsou dokonale p izp sobeni k životu v naprosté tm . Mnoho z nich zde bylo popsáno jako nové druhy pro v du. Ze skupiny kriticky ohrožených druh rostlin zde nap íklad ve skalní st n propasti Macocha roste, jako na svém jediném nalezišti v eské republice, glaciální relikt, kruhatka Matthiolova. Lesy s p evážn p irozenou druhovou skladbou kryjí tém 60 % území. Evropský význam Moravského krasu je umocn n výskytem druh obsažených v p íloze ke Sm rnici o stanovištích. Jsou to dekorativní orchidej Cypripedium calceolus, teplomilné druhy Pulsatilla grandis a Echium russicum, drobný mechorost Buxbaumia viridis rostoucí v propasti Macocha, netopý i: Myotis bechsteinii, Barbastella barbastellus, Myotis myotis, Myotis emarginatus a Rhinolophus hipposideros, drobná rybka Cottus gobio, zástupce lesních motýl Callimorpha quadripunctaria a mok adní motýli Maculinea nausithous a Lycaea dispar. Na staré rozpadající se kmeny st ední ásti Moravského krasu je vázán kova ík Limoniscus violaceus. CHKO Pálava, PO Pálava, Biosférická rezervace Pálava Pálava se nachází v severozápadním výb žku Panonské nížiny v nejteplejší a tém nejsušší oblasti eské republiky, je cenná p edevším významným podílem p irozených nebo málo ovlivn ných stepních a lesních ekosystém . Nejcenn jší biotopy druhov bohatých stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a su ových les se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrch . Lesní komplex Milovického lesa tvo í teplomilné doubravy a panonské dubohab iny. eka Dyje je obklopena lužním lesem, loukami a mok adními spole enstvy. Území CHKO Pálava se kryje s n kolika EVL (Niva Dyje, Slanisko u Nesytu, Milovický les, Stolová hora, Klentnice – kostel sv. Ji i, Turold, D vín a Svatý kope ek u Mikulova) a PO Pálava. Z ornitologického hlediska spo ívá hlavní význam Pálavy ve hnízd ní vzácných a ohrožených druh , z nichž n které zde dosahují nejvyšších hustot v rámci R. K t mto druh m pat í nap . áp bílý Ciconia ciconia (lesní kolonie), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), dudek chocholatý (Upupa epops), p nice vlašská (Sylvia nisoria), uhýk obecný (Lanius collurio), strnad lu ní (Miliaria calandra). V Milovickém lese pravideln hnízdí velmi silné populace kán lesní (Buteo buteo), jest ába lesního (Accipiter gentilis) a v elojeda lesního (Pernis apivorus). Velmi hojnými druhy jsou i krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prost ední (Dendrocopos medius) a lejsek b lokrký (Ficedula albicollis). Do NPR K ivé jezero FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 93


se p est hovala i jediná kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Morav . Pavlovské vrchy p edstavují i jediné pravideln jší zimovišt zední ka skalního v R (Tichodroma muraria). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Jihomoravského kraje Na území Jihomoravského kraje a Brn nské aglomerace jsou na základ posouzení imisní situace za rok 2007, dle v stníku MŽP ástka 6/2009 z ervna 2009 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území následujících správních obvod stavebních ú ad :

* Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je p ekro ena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více zne iš ujících látek (oxid si i itý, suspendované ástice PM10, oxid dusi itý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). ** Platí pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z d vodu p ekro ení jeho cílového imisního limitu na v tšin území eské republiky. Imisní a cílové imisní limity (LV a TV) jsou ustanoveny na ízením vlády . 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Výb r m icích stanic pro vyhodnocení kvality ovzduší.

FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 93


FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 93


FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 93


V roce 2007 došlo na území Jihomoravského kraje k p ekro ení imisních limit pro tuhé zne iš ující látky frakce PM10, NO2 a cílových imisních limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjád ené jako benzo(a)pyren. K p ekra ování imisních limit v etn mezí tolerance došlo u škodliviny NO2. Meze tolerance byly p ekro eny na území 3 správních obvod v brn nské m stské aglomeraci. Jsou to m stské ásti: • Brno - Malom ice a Ob any • Brno - sever • Brno - Židenice Na celém území Jihomoravského kraje a Aglomerace m sta Brna rovn ž došlo v roce 2007 k p ekro ení cílového imisního limitu pro troposférický ozón. Z hlediska limit pro ochranu ekosystém jsou do OZKO za azeny Bílé Karpaty, Moravský kras, NP Podyjí a Pálava. Chrán né oblasti p irozené akumulace vod V oblasti se vyskytuje jedna chrán ná oblast p irozené akumulace podzemní vody, a to Kvartér eky Moravy, vyhlášené na ízením vlády R . 85/1981 Sb., o chrán ných oblastech p irozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severo eská k ída, Východo eská k ída, Polická pánev, T ebo ská pánev a Kvartér eky Moravy.

Potenciální ovlivn ní oblastí zvláštního významu pro životní prost edí provedením koncepce Žádné významné ovlivn ní území v oblastech zvláštního významu pro životní prost edí se realizací koncepce Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 neo ekává. Ochrana území chrán ných dle zvláštních právních p edpis je na úrovni realizace konkrétních projekt vyplývajících z navrhovaných opat ení resp. aktivit zajišt na zákonem . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, tj. procesem EIA. P edm tem Programu rozvoje Jihomoravského kraje je rovn ž ada opat ení v oblasti zlepšování stavu ovzduší a vod a ochrany p írody a krajiny, které jsou dále rozvedeny v Integrovaném programu ke zlepšování kvality ovzduší JMK, v Plánu rozvoje vodovod a kanalizací Jihomoravského kraje, v Plánování v oblasti vod, Koncepci ochrany p írody a dalších oborových strategických dokumentech. Program rozvoje kraje nenavrhuje umis ování rozsáhlé pr myslové výroby v podob rozsáhlých pr myslových zón a na druhé stran navrhuje adu opat ení k podpo e rozvoje hromadné integrované dopravy, železni ní dopravy a rozvoji alternativních druh dopravy. Rovn ž navrhovaná opat ení v oblasti rozvoje nad azené dopravní infrastruktury mohou p isp t p edevším k vy ešení kritické dopravní situace FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 93


v hust obydlených územích kraje a k p evedení tranzitní dopravy mimo nejzatížen jší oblasti. P esto bude rozvoj silni ní infrastruktury bezesporu doprovázen nár stem individuální automobilové dopravy, který by však pravd podobn stejn nastal. V oblasti vodního hodpodá ství jsou v Programu rozvoje Jihomoravského kraje navržena n která opat ení p edevším v oblasti istoty vod a protipovod ové ochrany. Realizací navrhovaných opat ení, která vychází z díl í problematiky blíže ešené v oborových koncepcích, by m lo dojít k rozsáhlám investicím do zlepšení kvality vody p edevším v povodí Svratky, budování istíren odpadních vod, zvýšení retence krajiny a zlepšení stavu vodních útvar v ešeném území. Kvartér eky Moravy by mohl být potenciáln dot en p ípadnou budoucí realizací vodní cesty Morava - Dunaj, která bude v následujícím programovém období prov ována na projek ní úrovni. Vyhodnocení vliv koncepce na jednotlivé složky životního prost edí reprezentované referen ními cíli k jednotlivým ochrany životního prost edí je uvedeno v kapitole 6 dokumentace v etn komentá identifikovaným vliv m.

FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 93


IV. VEŠKERÉ SOU ASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROST EDÍ (NAP . OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH P EDPIS ) Stávající problémy životního prost edí v dot eném území se projevují zejména v t chto oblastech: • • • • • • • • • • • • • • •

snížená reten ní schopnost krajiny, nízká biodiverzita zem d lských ekosystém , snížená biodiverzita monokulturních les , marginalizace rozsáhlých ploch v krajin , emise z malých stacionárních zdroj (domácích topeniš , p edevším z horších paliv) a z mobilních zdroj zne iš ování ovzduší, problém zne išt ní povrchových vod, zamo ení Brn nské p ehrady i ostatních vodních ploch v regionu sinicemi, povod ové stavy, dosud nedo ešená situace sekundárního ist ní odpadních vod, odvád ní odpadních vod a nevyhovujícího systému odkanalizování (zejména v obcích pod 2000 ekvivalentních obyvatel), celkové snižování rozlohy orné p dy i zem d lské p dy, eroze zem d lské p dy, p ítomnost ady starých ekologických zát ží, i s extrémní rizikovostí, problematika brownfields, nedokon ený páte ní komunika ní systém, zanedbaná údržba a špatný stav komunikací II. a III. t ídy resp. místních komunikací,

Již v této fázi lze konstatovat, že výše uvedené problémy životního prost edí v Jihomoravském kraji nemají vzhledem k p edkládané koncepci významnou negativní souvislost a nelze tedy o ekávat další vyvolané negativní trendy vývoje životního prost edí vedoucí k jejich zhoršení v souvislosti s implementací ešené koncepce. Na druhé stran lze o ekávat p íznivé vlivy Programu rozvoje kraje p edevším vzhledem k tomu, že celá ada opat ení resp. aktivit navrhovaných v p edkládané koncepci je cílen zam ena práv na ešení výše uvedených problém .

4.1. Posouzení vlivu Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 na lokality soustavy Natura 2000 v R podle § 45i zákona o ochran p írody a krajiny Vyhodnocení vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 bylo zpracováno Ing. Pavlem Kolá kem, Ph.D., držitelem autorizace dle § 45i zákona, o ochran p írody a krajiny. Celý text posouzení je uveden v p íloze . 1 tohoto dokumentu. Zde uvádíme základní záv ry posouzení vlivu Programu rozvoje Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 na lokality soustavy Natura 2000: Mezi aktivitami resp. opat eními navrženými v rámci jednotlivých priorit, se vyskytuje n kolik aktivit, které by potenciáln mohly negativn ovlivnit soustavu NATURA 2000, a to jak z hlediska p edm t ochrany, tak z hlediska celistvosti lokalit. Jedná se zejména o liniové stavby komunikací, prov ení napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj, dále novostavby resp. rekonstrukce objekt u v decko-technických center resp. inkubátor , v rámci rozvoje rekrea ního potenciálu kraje pak cyklostezky, budování láze ských areál apod., u kterých nelze zcela vylou it možnost p ímých územních st et s lokalitami NATURA 2000. Zvýšené rušení (v okolí t chto staveb, v souvislosti s provozem) m že v citlivých oblastech ovlivnit p edm ty ochrany. P i rekonstrukcích budov lze potenciáln o ekávat ovlivn ní kolonií netopýr . Je však také nutno konstatovat, že p edložená koncepce ne eší problematiku návrhu resp. výb ru konkrétních tras dopravní infrastruktury, deklaruje pouze zájem kraje na ešení jednotlivých problém . Není tedy cílem Programu predisponovat výb r variant trasování jednotlivých dopravních staveb. Tyto FileName: SaveDate:



Strana: 44 z 93


budou ešeny v navazujících ízeních na úrovni p ipravovaných Zásad územního rozvoje resp. projektové p ípravy konkrétních investi ních akcí. Všechny tyto stavby podléhají procesu posouzení vliv na životní prost edí a už na strategické úrovni (v p ípad územn plánovací dokumentace) nebo na úrovni projektové p i ešení konkrétního technického ešení jednotlivých staveb. Tyto procesy již v sou asnosti v tšinou probíhají. Program rozvoje Jihomoravského kraje je strategický dokument. V rámci n j jsou aktivity formulovány na natolik obecné úrovni ešení, že není možné na jeho základ bez znalosti konkrétního technického ešení hodnotit konkrétní dopady jednotlivých navrhovaných aktivit na životní prost edí. Proto vzhledem k p evažující absenci lokalizace a obecnosti aktivit byl jejich vliv hodnocen jako ? (možný negativní vliv, není však možné vyhodnotit jeho významnost). Bylo konstatováno, že každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu NATURA 2000 p edem vylou en stanoviskem orgánu ochrany p írody. Vzhledem k stávající neznalosti lokalizace u v tšiny jednotlivých aktivit resp. projekt , nelze stanovit konkrétní územní st ety a není tedy možné kvalifikovan vyhodnotit kumulaci jejich vliv . Lze pouze na obecné úrovni konstatovat, že ke kumulaci samoz ejm m že docházet, a to zejména p i územním st etu více zám r s lokalitou i lokalitami NATURA 2000. Vyšší pravd podobnost možnosti kumulace vliv lze tedy na území jihomoravského kraje p edpokládat a to p edevším v širší oblasti soutoku Dyje s Moravou, kde je jednak plošné zastoupení území soustavy NATURA 2000 v rámci Jihomoravského kraje velmi vysoké a kde se také mohou koncentrovat n které zám ry (p edevším liniové dopravní stavby komunikací). Je to dáno B eclavskou sídelní aglomerací, jejíž poloha p edstavuje klí ovou dopravní k ižovatku koridor Praha - Brno - B eclav - Bratislava a B eclav - Hodonín - P erov - Ostrava. Z výše uvedeného hodnocení vyplývá, že na základ sou asných znalostí p edložená koncepce „Program rozvoje Jihomoravského kraje“, nemá významný negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 a jejich p edm ty ochrany.

FileName: SaveDate:



Strana: 45 z 93


V.

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MEJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZP SOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU B HEM JEJÍ P ÍPAVY, ZEJMÉNA P I POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH EŠENÍ

Vlivy na životní prost edí potenciáln zp sobené realizací Programu rozvoje Jihomoravského kraje pro období let 2010-2013 byly hodnoceny v rámci vyhodnocení SEA na základ tzv. referen ních cíl ochrany životního prost edí. Tyto referen ní cíle vychází z existujících mezinárodních, národních nebo regionálních koncep ních dokument (viz ást I. kapitola 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vliv ). Referen ní cíle ochrany životního prost edí p edstavují základní rámec pro hodnocení jednotlivých ástí Program rozvoje kraje slouží zejména k vyhodnocení souladu priorit, strategických cíl a opat ení realizovaných za pomoci navrhovaného souboru aktivit resp. projekt s cíly ochrany životního prost edí. Pro ur ení cíl ochrany životního prost edí (dále „referen ní cíle“) byla provedena analýza cíl specifikovaných v dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni viz kapitola 2.7. Na základ této analýzy, analýzy stavu životního prost edí a hlavních problém životního prost edí v regionu byly vybrány referen ní cíle, které jsou relevantní pro obsahové zam ení PR JMK 2010-2013 a které tak tvo í základní referen ní rámec pro hodnocení vlivu koncepce na životní prost edí. Sada referen ních cíl ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví vychází zejména z vyhodnocení Národního rozvojového plánu pro programové období 2007 - 2013 z hlediska vliv na životní prost edí a z vyhodnocení vliv na životní prost edí u klí ových regionálních rozvojových dokument tj. ROP NUTS 2 Jihovýchod, Strategie rozvoje kraje a Strategie pro Brno a díl ích specializovaných oborových koncep ních dokument na krajské úrovni, se zohledn ním specifik Jihomoravského kraje. Tím je zajišt na kontinuita s nad azeným národním programem i ošet eny lokání charakteristiky oblasti. Níže uvedená sada referen ních cíl reprezentuje relevantní pozitivní trendy v ochran životního prost edí dle jeho jednotlivých složek. N které cíle obsahují i cílové hodnoty resp. termíny, p evzaté z národních strategických dokument resp. mezinárodních závazk R, v p ípad , že referen ní cíl neobsahuje cílový termín jeho dosažení, vztahuje se k návrhovému období PR JMK tj. 2010-2013. Jednotlivé cíle, opat ení a aktivity navrhované v Programu by m ly v optimálním p ípad p isp t k pln ní t chto trend , a z tohoto hlediska jsou v rámci posouzení vliv na životní prost edí hodnoceny. Tab. 18: Referen ní cíle ochrany životního prost edí.

Složky ŽP a problémové okruhy ochrany ŽP

Referen ní cíl

1.

Zne išt ní ŽP

1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek, s d razem na oxidy dusíku

2.

Doprava

2.1 Snižovat zatížení dopravní sít silni ní dopravou

JMK zejména tranzitní a nákladní

2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy 3.

Ekosystémy

3.1 Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání p írodních a p írod blízkých ástí krajiny

4.

Ochrana p dy

4.1 Omezit nové zábory p dy, regulovat ne ízenou suburbanizaci 4.2 Podporovat využívání brownfields

5.

Krajina, kulturní d dictví

5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i p írodní d dictví

6.

Odpady

6.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpad

7.

Environmentální vzd lávání

7.1 Posilovat odpov dné chování obyvatel k životnímu prost edí, zdravý životní styl, poskytování informací, podpora ekologické výchovy a vzd lávání

FileName: SaveDate:



Strana: 46 z 93


8.

Hluk

8.1 Snižovat zatížení životního prost edí a obyvatelstva hlukem

9.

Nakládání s p írodními zdroji

9.1 Snižovat spot ebu a racionáln využívat neobnovitelné zdroje surovin a energie

10.

Ekologické zát že

10.1 Odstra ovat staré ekologické zát že

11.

Voda

11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a išt ní odpadních vod 11.2. Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území

PR JMK je zpracován pro celé území Jihomoravského kraje. Vzhledem k charakteru Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 nemají navržená opat ení resp. z nich vyplývající aktivity zcela jednozna ný územní pr m t. Do jisté míry lze identifikovat územní pr m t aktivit pouze v rámci tzv. tvrdých investic v oblasti dopravní infrastruktury i infrastruktury cestovního ruchu, avšak Program rozvoje JMK 2010-2013 deklaruje pouze zájem kraje na realizaci navrhovaných aktivit, nepredisponuje výb r variant ani konkrétního technického ešení projekt s jednozna nou lokalizací na úrovni zám ru. To je úkolem ízení na podrobn jší úrovni, a už v procesu po izování územních plán resp. zásad územního rozvoje nebo projektové p ípravy konkrétních investi ních akcí. Konkrétní vlivy jednotlivých projekt na životní prost edí budou nadále posuzovány v rámci ízení podle zvláštních p edpis (p edevším územní ízení i po izování územn plánovací dokumentace) tak, jak to ukládá zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis . Z výše uvedených d vod není možné hodnotit na úrovni SEA PRK JMK 2010-2013 konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prost edí resp. ve ejné zdraví. To bude náplní následujících stup p ípravy konkrétních opat ení, aktivit a projekt , které budou vyhodnoceny z hlediska vliv na životní prost edí v procesu EIA, a to do hloubky úm rné jejich potenciálním vliv m (zjiš ovací ízení).

FileName: SaveDate:



Strana: 47 z 93


VI. ZÁVAŽNÉ VLIVY (V ETN SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, ST EDN DOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A P ECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIV ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

Program rozvoje Jihomoravského kraje pro období let 2010-2013 je zpracován jednovariantn . Díl í variantní ešení strategické ásti PR JMK 2010-2013 byly diskutovány v procesu zpracování výstupu jednotlivých pracovních skupin. Navrhování a schvalování konkrétních projekt bude v tšinou probíhat variantn v závislosti na navrhovaných aktivitách. Pro výb r projekt z hlediska životního prost edí nejp ijateln jších doporu ujeme hodnocení projekt pomocí systému hodnocení navrhovaného v kapitole 12.

6. 1 Hodnocení strategické ásti koncepce Ú elem hodnocení vliv koncepce na životní prost edí je vyhodnocení, zda není p edkládaná koncepce v rozporu s cíly ochrany životního prost edí a s principy udržitelného rozvoje definovanými na mezinárodní i národní úrovni v koncep ních dokumentech. K tomu slouží zejména vyhodnocení strategické ásti koncepce, jejích priorit a opat ení a p ípadn navržené reformulace a podmínky realizace koncepce.

6.1.1 Vize a mise Jihomoravského kraje z hlediska výzkumu, vývoje a inovací Hlavní myšlenky koncepce tedy její vize a globální cíl z stávají totožné se Strategií rozvoje Jihomoravského kraje, tím je zachována jednotnost a kontinuita základních rozvojových strategií regionu. Ob teze vycházejí z princip udržitelného rozvoje a respektují dobrý stav životního prost edí jako jednu z podmínek rozvoje a konkurenceschopnosti regionu. Vize Jihomoravského kraje je deklarována ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2016 následovn : „Jihomoravský kraj jako dynamicky se rozvíjející region, který v souladu s principy udržitelného rozvoje, disponuje výkonnou a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na moderních technologiích s vysokou p idanou hodnotou, vysokou úrovní vzd lanosti s d razem na p ípravu a využití kvalitních lidských zdroj , udržuje p ijatelný stav životního prost edí a krajiny, modern orientovaným zem d lstvím, udržuje regionální kulturní specifika, využívá svou p íznivou geografickou polohu na d ležitých kontinentálních osách, využívá potenciál cestovního ruchu a koncep n usm r uje proces suburbanizace.“ Celkovým cílem Programu rozvoje kraje je: Zefektivnit rozvojové procesy Jihomoravského kraje a využít potenciálu kraje. Takto obecn pojatý celkový cíl koncepce je ze strany zpracovatele SEA bez p ipomínek. Díl í cíle vážící se k jednotlivým prioritám Programu rozvoje Jihomoravského kraje pro období let 20102013 jsou vyjád eny takto: Cíl 1: Zlepšit kvalitu a dostupnost hlavních ve ejných služeb zajiš ovaných Jihomoravským krajem, zajistit jejich hospodárný provoz a rozvinout zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Cíl 2: Rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt . Cíl 3: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou. Cíl 4: Zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje. Zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. Cíl 5: Snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí. FileName: SaveDate:



Strana: 48 z 93


Takto cílené zam ení koncepce vyjad uje snahu po izovatele ešit v návrhovém období koncepce v rámci omezených finan ních prost edk kraje v souvislosti s finan ní krizí p edevším vybrané klí ové problémy, kterým v sou asnosti kraj elí. Jedná se zejména o rozvíjení infrastruktury, a už se jedná o infrastrukturu technickou i infrastrukturu dopravní, s d razem na udržitelný rozvoj území a respektování životního prost edí. D raz je kladen p edevším na zajišt ní dostupnosti ve ejných služeb p edevším v oblasti zdravotnictví a školství za ú elem zvyšování kvality života obyvatel kraje. Hospodá ský rozvoj je omezen p edevším na podporu zvyšování konkurenceschopnosti ve form podpory vzd lanosti, výzkumu a inovací a snaze zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu návšt vník kraje.

6.2 Hodnocení návrhu prioritních oblastí, specifických cíl a opat ení Program u rozvoje kraje Pro zjišt ní, zda a jakým zp sobem m že návrh Programu rozvoje Jihomoravského kraje pro období let 2010-2013 mít p i realizaci závažné vlivy na životní prost edí, bylo provedeno hodnocení navržených opat ení resp. aktivit vzhledem k referen ním cíl m ochrany životního prost edí, tj. zda a jakým zp sobem budou opat ení napl ované pomocí aktivit resp. projekt p ispívat i nikoliv k napl ování referen ních cíl . Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: +2 potenciáln významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opat ení na referen ní cíl +1 potenciáln pozitivní (p ímý i nep ímý, lokální) vliv opat ení na daný referen ní cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovan zprost edkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) -1 potenciáln negativní vliv opat ení na daný referen ní cíl (p ímý i nep ímý, lokální) -2 potenciáln významný negativní vliv opat ení na daný referen ní cíl (velkého rozsahu) Zejména p i potenciáln negativním identifikovaném vlivu je sou ástí hodnocení i komentá v pravém sloupci hodnotící tabulky. P i aktuální mí e neznalosti jednotlivých projekt , které budou v rámci Programu rozvoje kraje podpo eny a zejména neznalosti jejich konkrétní lokalizace není možné kvalifikovan vyhodnotit konkrétní vlivy projekt na životní prost edí. Z tohoto d vodu byly hodnoceny vlivy jednotlivých opat ení a aktivit na referen ní cíle životního prost edí, které mohou potenciáln nastat za ur itých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vliv m, které zahrnují danou míru neur itosti. Posouzení vliv na životní prost edí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravd podobn významné vlivy na základ známých fakt (studie, odborná literatura) i na základ údaj a informací obsažených ve strategickém dokumentu a aby zárove postihlo specifika regionu. SEA tým rovn ž formuloval podmínky, za nichž by mohlo dojít k negativním vliv m realizace Programu rozvoje kraje a které by m ly být eliminovány výb rem konkrétních projekt . P itom byl uplatn n princip p edb žné opatrnosti založený na „nejhorším možném scéná i“, tj. na situacích p i nichž by se negativní vliv projevil s velkou pravd podobností. Na základ toho byla navržena kritéria pro výb r projekt , dopl ující nebo zmír ující opat ení tak, aby takové negativní situace nenastaly. Kumulativní a synergické vlivy: V p ípadech, kde byly identifikovány potenciáln negativní vlivy, bylo dále zkoumáno, jaká další opat ení mohou mít analogické ú inky (kumulativní efekt), anebo jiné ú inky pozitivního i negativního charakteru, které mohou vliv daného opat ení zesilovat (synergický efekt). Hodnocení kumulativních a synergických vliv je zahrnuto do hodnocení vlivu a charakteru vlivu. Zjišt né kumulace resp. synergismus byly v hodnotících tabulkách ozna eny následujícími indexy: K

kumulativní vliv aktivity resp. projektu na daný referen ní cíl, vzhledem k ostatním plánovaným opat ením, resp. známým vliv m jiných aktivit na PR JMK nezávislých

S

synergický vliv aktivity resp. projektu na daný referen ní cíl, vzhledem k ostatním plánovaným opat ením, resp. známým vliv m jiných aktivit na PR JMK nezávislých

Hodnocení vliv na složky životního prost edí: Referen ní cíle ochrany životního prost edí reprezentují jednotlivé složky životního prost edí – v rámci SEA Programu rozvoje kraje byly vyhodnoceny možné vlivy aktivit, resp. projekt plánovaných na léta 20102013 na tyto referen ní cíle. Konkrétní vlivy na složky životního prost edí ve specifických územích budou záviset na zp sobu realizace konkrétních projekt v rámci realizace cíl koncepce, tj. implementací FileName: SaveDate:



Strana: 49 z 93


Programu rozvoje kraje prost ednictvím resp. výb rem a realizací p edkládaných konkrétních projekt . Návrh environmentálních kritérií pro výb r konkrétních projekt v rámci Programu rozvoje kraje tak, jak jej navrhl SEA tým, je uveden v kapitole 12. Vyhodnocení vliv konkrétních projekt na životní prost edí bude zejména u projekt investi ního charakteru p edm tem hodnocení v rámci procesu posuzování vliv zám ru na životní prost edí (EIA), dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis . Priorita A: KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL Opat ení A.1: Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání Aktivity: A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.1.6 A.1.7 A.1.8 A.1.9 A.1.10 A.1.11 A.1.12 A.1.13 A.1.14 A.1.15 A.1.16 A.1.17 A.1.18

P izp sobení sít st edních škol v kraji popula nímu vývoji s ohledem na pot eby trhu práce. Posílení vazeb st edních škol s podnikatelským (odb ratelským) sektorem (odborné praxe, úpravy vzd lávacích program , vytvá ení vzd lávacích strategií škol). Všestranná podpora zvýšení prestiže vybraných u ovských a odborných studijních obor na st edních školách. Údržba a modernizace škol a školských za ízení. Podpora kvality základního školství v kraji se zvláštním d razem na udržení a získávání nových kvalifikovaných pedagog a zlepšení vybavenosti škol. Podpora integrace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. Podpora talentovaných žák . Rozvíjení spolupráce se vzd lávacími institucemi v zahrani í, podpora mezinárodní mobility. Zavád ní školních vzd lávacích program na všech úrovních vzd lávání. Zkvalitn ní specifických aspekt kurikulární reformy – výuky cizích jazyk , informa ní gramotnosti, za len ní programu Zdraví 21. Podpora aktivit v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. Poradenská sí v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. Monitorování kvality výchovn vzd lávacího procesu, autoevaluace škol, realizace systému hodnocení z izovatelem u škol z izovaných JMK. Rozvoj a publicita dalšího a celoživotního vzd lávání a neformální výchovy mládeže. Podpora a rozvoj vzd lávání senior v rámci zdravého stárnutí (univerzita t etího v ku, kurzy práce na PC a další). Podpora vzniku a innosti Regionálního poradenského a vzd lávacího centra pro služby zam stnanosti - Bosonohy. Rozší ení nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . Podpora vzd lávacích aktivit podporujících za len ní cizinc a národnostních menšin (zejména výuka eského jazyka a výuka znalostí pro orientaci v prost edí R). A.1


0

2.1 Snižovat zatížení dopravní sít J MK zejména tranzitní a nákladní silni ní dopravou

0

2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání p írodních a p írod blízkých ástí krajiny

0

4.1 Omezit nové zábory p dy, regulovat ne ízenou suburbanizaci

0

4.2 Podporovat využívání brownfields

0


0


0


+2


0

9.1 Snižovat spot ebu a racionáln

0

FileName: SaveDate:

využívat neobnovitelné zdroje


Komentá

Opat ení A.1 bude mít z hlediska životního prost edí pozitivní vliv p edevším na ve ejné zdraví a zdravý životní styl.


Strana: 50 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ surovin a energie 10.1 Odstra ovat staré ekologické zát že

0

11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a išt ní odpadních vod

0

11.2. Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území

0

Návrh reformulace: Návrh dopln ní:

Priorita A: KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL Opat ení A.2: Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr

ezová prorodinná podpora

Aktivity: A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 A.2.6 A.2.7 A.2.8 A.2.9

A.2.10

A.2.11

A.2.12 A.2.13 A.2.14 A.2.15 A.2.16 A.2.17 A.2.18 A.2.19

A.2.20

Realizace aktivit vedoucích k dosažení efektivního provozu zdravotnických za ízení z izovaných krajem Do ešení právní formy zdravotnických za ízení z izovaných Jihomoravským krajem. Zlepšování a standardizace kvality pé e ve zdravotnických za ízeních kraje. Stabilizace kvalifikovaného léka ského i neléka ského personálu v krajských nemocnicích. Vytvá ení podmínek pro zakládání praxí praktických léka a stomatolog mladými léka i. Zpracování krajské koncepce zdravotní politiky. Vypracování koncep ních dokument z oblasti zdravotnictví (koncepce ZZS, LSPP, sít l žkových zdravotnických za ízení a dalších díl ích koncepcí). Zajišt ní dostupnosti zdravotnické záchranné služby ve všech ástech kraje. Podpora preventivních zdravotních program pro ob any Jihomoravského kraje ( výživa, pohybová aktivita, tabák, alkohol, prevence úraz , prevence HIV/AIDS, kardiovaskulární onemocn ní, nádorová onemocn ní, obezita, diabetes mellitus, zvýšení zdravotní odolnosti apod.). Podpora terénních sociálních služeb (pe ovatelské služby, osobní asistence, odleh ovací služby atd.) za ú elem efektivn jšího využívání p ísp vku na pé i v p irozeném domácím prost edí a odleh ení kapacitám pobytových organizací sociálních služeb). Zajišt ní pot ebné, rovnom rn vyvážené sít poskytovatel sociálních služeb, jejich srovnatelné dostupnosti pro ob any v jednotlivých ástech kraje a posílení jejich kapacit (zejména výstavba domu pro seniory v objektu bývalé transfuzní stanice Tomešova, rekonstrukce bý valé LDN v areálu Domova pro seniory v Zastávce u Brna na další pavilon domova pro seniory, výstavba nových domov pro seniory). Zajišt ní metodické podpory a kontroly v oblasti napl ování a dodržování standard kvality v organizacích sociálních služeb, zajišt ní kvality poskytování služeb. Zpracování analýzy zdroj financování sociálních služeb a možností jejich diverzifikace, rozší ení systému víceletého financování projekt v oblasti sociálních Služeb.. Podpora neziskových organizací p sobících v sociální oblasti. Podpora dalšího vzd lávání pracovník zdravotních a sociálních služeb a zajišt ní systematické gerontologické supervize v za ízeních pobytových sociálních služeb (cílová skupina uživatel - senio i). Zajišt ní komplexní informovanosti v oblasti sociálních a zdravotních služeb a podpora spolupráce sociálních služeb a zdravotnictví. Podpora organizací poskytujících služby a poradenství pro rodiny. Podpora komunitního plánování. Rozvíjení projektu Rodinné pasy. Informa ní podpora života rodin (info-point „Pro rodinu“ na portálu J MK, katalog prorodinných organizací a iniciativ v etn nabízených program a služeb, další informa ní materiály), podpora rozši ovaní pozitivního prost edí pro rodiny (nap . „obec p átelská rodin “, „firma p átelská rodin “). Podpora innosti Jihomoravského regionálního centra pro integraci na podporu integrace cizinc (poradenství, informace). A.2


0

2.1 Snižovat zatížení dopravní sít JMK zejména tranzitní a nákladní silni ní dopravou

0


0


0


0

FileName: SaveDate:


Komentá


Strana: 51 z 93



0


0


0

7.1 Posilovat odpov dné chování oby vatel k životnímu prost edí, zdravý životní styl, poskytování informací, podpora ekologické výchovy a vzd lávání

+2


0

9.1 Snižovat spot ebu a racionáln surovin a energie

0



0


0


0



Priorita A: KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL Opat ení A.3: Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu Aktivity: A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4

Rozvoj zázemí kulturních institucí a posílení jejich dalšího využití. Podpora významných a tradi ních organizací v oblasti kultury památkové pé e. Koncep ní podpora ochrany a využití movitého i nemovitého kulturního d dictví a zachování tradic. Podpora významných a tradi ních kulturních akcí i drobných lokálních kulturních akcí, d ležitých pro zachování regionální identity. A.3.5 Podpora fungování a rozvoje stávajících a budování nových t lovýchovných a sportovních za ízení pro leny i ve ejnost. A.3.6 Podpora budování vybrané infrastruktury pro vrcholový sport s nadregionálním významem. A.3.7 Podpora innosti neziskových organizací zabývajících se mimoškolní a neformální výchovou a volno asovými aktivitami. A.3.8 Podpora innosti center volného asu a základních um leckých škol. A.3.9 Podpora aktivního stárnutí - akce a aktivity ur ené pro seniory (spole enské, zájmové, pohybové). A.3.10 Podpora aktivit národnostních menšin, které napomohou k udržení jejich kulturní tradice. A.3 1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek, s d razem na oxidy dusíku

0

2.1 Snižovat zatížení dopravní sít J MK zejména tranzitní a nákladní silni ní dopravou

0


0


0


0


0


+2

6.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání

0

FileName: SaveDate:


Komentá


Strana: 52 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ odpad 7.1 Posilovat odpov dné chování obyvatel k životnímu prost edí, zdravý životní styl, poskytování informací, podpora ekologické výchovy a vzd lávání

+2


0


0



0


0


0



Priorita A: KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL Opat ení A.4: Zajišt ní bezpe nosti obyvatel Aktivity: A.4.1 A.4.2 A.4.3 A.4.4 A.4.5 A.4.6 A.4.7

Realizace projekt prevence kriminality. Realizace projekt prevence sociáln patologických jev . Realizace projekt prevence dopravních úraz (Bezpe ná obec, Bezpe ná komunita, Bezpe ná cesta do školy) a posilování dopravní bezpe nosti. Realizace projekt zam ených na bezpe í senior (prevence násilí, úraz , bezpe ná doprava). Zpracování bezpe nostního auditu Jihomoravského kraje a zdokonalování systému krizového ízení (nap . pro oblast živelných pohrom). Podpora fungování a dalšího rozvoje integrovaného záchranného systému. Podpora obnovy materiálového vybavení dobrovolných hasi ských sbor . A.4


0


0


0


0

4.1 Omezit nové zábory suburbanizaci

0

p dy, regulovat ne ízenou


0


0


0


+2


0

FileName: SaveDate:


Komentá

Opat ení A.4 bude mít z hlediska životního prost edí pozitivní vliv p edevším na bezpe nost každodenního života, zdravé trávení volního asu a zdravý životní styl.


Strana: 53 z 93


9.1 Snižovat spot ebu a racionáln zdroje surovin a energie

využívat neobnovitelné

0


0

11.1 Optimalizovat zásobování oby vatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a išt ní odpadních vod

0


0


Opat ení v priorit A spolu úzce souvisejí a nemají sama o sob významný p ímý vliv na životní prost edí. Realizace jejich strategických cíl pomocí navrhovaných aktivit v podob podpory vzd lávání, zdravotní pé e, zdravého životního stylu, kvality života obyvatel a bezpe nosti budou mít potenciáln pozitivní vazby p edevším na sociální determinanty ve ejného zdraví související s nabídkou pracovních míst a rozvojem vzd lanosti.

Priorita B: ZNALOST NÍ POTENCIÁL A KONKURENCESCHOPNOST – V DA, VÝZKUM, INOVACE Opat ení B.1: Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních schopností firem Aktivity: B.1.1 B.1.2 B.1.3 B.1.4 B.1.5 B.1.6

Dobudování inkubátor a v decko-technických park (VTP) za ú elem dosažení nutného kritického objemu této infrastruktury v JMK (zejména CERIT Science Park, inkubátory a VTP v okresních m stech JMK). Zajišt ní finan ních zdroj pro inova ní firmy (založení seed fondu, rozvoj fondu mikrop j ek, podpora realizace finan ních fór). Podpora fungování stávajících inkubátor (a VTP) a podpora rozvoje konzultantských služeb pro za ínající inova ní firmy. Rozvoj (konzultantských) služeb pro inova ní firmy (sídlící mimo inkubátory).Založení Start-up grantu pro inova ní firmy. Zkvalitn ní informa ních center pro podnikatele – rozší ení poskytovaných služeb do oblasti p enosu inovací a nových poznatk do praxe. Podpora rozvoje klí ových odv tví (klastr ) JMK – elektrotechnika, strojírenství, informa ní technologie a life –sciences. B.1


0


0


0


0


0


0


0


0

FileName: SaveDate:

Komentá



Strana: 54 z 93



+1

8.1 Snižovat zatížení životního prost edí a oby vatelstva hlukem

0


0


0


0


0

Opat ení B.1 bude mít z hlediska životního prost edí pozitivní vliv p edevším na sociální determinanty ve ejného zdraví v podob rozší ení nabídky pracovních míst a možností podnikání p edevším pro vysoce vzd lané a kvalifikované pracovníky a nep ímo pozitivní vliv na životní prost edí se projeví v podpo e rozvoje vysp lých hospodá ských odv tví s vysokou p idanou hodnotou a nízký mi externalitami vzhledem k životnímu prost edí.


Priorita B: ZNALOST NÍ POTENCIÁL A KONKURENCESCHOPNOST – V DA, VÝZKUM, INOVACE Opat ení B.2: Podpora v dy a výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru) Aktivity: B.2.1 B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5 B.2.6 B.2.7 B.2.8

Podpora mezinárodních program mobility pro studenty, doktorandy, mladé v dce a zkušené v dce (incoming/outgoing/reintegrace). Rozvíjení servisu pro zahrani ní v dce. Podpora akcí na popularizaci výzkumu, vý voje a inovací (nap . realizace projektu Moravského science centra). Podpora medializace výsledk VaV a rozvinutí mezinárodního marketingu výsledk VaV – nap . z ízení „International Scientific Press Office“. Podpora internacionalizace VaV – zapojování VaV tým a firem do 7. Rámcového programu pro VaV. Podpora rozvoje transferu technologií z VŠ a AV R do aplika ní sféry (firem). Podpora intersektorální mobility mezi VaV institucemi a firmami. Podpora projekt financovaných z Opera ního programu výzkum, vývoj pro inovace (zejména CEITEC a ICRC). B.2


0


0


0


0


0

FileName: SaveDate:

Komentá



Strana: 55 z 93



0


0


0


+2

8.1 Snižovat zatížení životního prost edí a oby vatelstva hlukem

0


0


0


0


0

Opat ení B.2 bude mít z hlediska životního prost edí pozitivní vliv p edevším na sociální determinanty ve ejného zdraví v podob rozší ení nabídky pracovních míst a možností podnikání p edevším pro vysoce vzd lané a kvalifikované pracovníky a nep ímo pozitivní vliv na životní prost edí se projeví v podpo e rozvoje vysp lých s vysokou p idanou hodnotou a nízký mi externalitami hospodá ských odv tví vzhledem k životnímu prost edí.


Priorita B: ZNALOST NÍ POTENCIÁL A KONKURENCESCHOPNOST – V DA, VÝZKUM, INOVACE Opat ení B.3: Podpora podnikatelského prost edí Aktivity: B.3.1 B.3.2 B.3.3 B.3.4

Vytvo ení systému pé e o domácí a zahrani ní investory s jasným vy mezením kompetencí a realizace této pé e. Identifikace pot ebných legislativních zm n na podporu malého a st edního podnikání v JMK a vy víjení tlaku na jejich provedení. Podpora obchodních misí do zahrani í (v etn destinací mimo Evropskou unii), které povedou k expanzi jihomoravských firem. Podpora ešení regenerace brownfields. B.3


0


0


0


0


+1

FileName: SaveDate:


Komentá


Strana: 56 z 93



+2


0


0

7.1 Posilovat odpov dné chování obyvatel zdravý životní styl, k životnímu prost edí, poskytování informací, podpora ekologické výchovy a vzd lávání

+1

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem

a

0

využívat

0

životního

prost edí

9.1 Snižovat spot ebu a racionáln neobnovitelné zdroje surovin a energie 10.1 Odstra ovat staré ekologické zát že

+1


0


0

Opat ení B.3 bude mít z hlediska životního prost edí pozitivní vliv p edevším v podo e využívání brownfields a tím i zamezení ne ízené suburbanizace mimo zastav ná území a ešení starých ekologických zát ží.


Opat ení a aktivity v priorit B spolu úzce souvisejí a z hlediska životního prost edí budou mít vliv p edevším na sociální determinanty ve ejného zdraví. Realizace navrhovaných aktivit bude mít pozitivní vliv na rozší ení nabídky pracovních míst a možností podnikání p edevším pro vysoce vzd lané a kvalifikované pracovníky a nep ímo pozitivní vliv na životní prost edí se projeví v podpo e rozvoje vysp lých hospodá ských odv tví s vysokou p idanou hodnotou a nízkými externalitami vzhledem k životnímu prost edí. Opat ení B.3 bude mít z hlediska životního prost edí p ímý pozitivní vliv p edevším v podpo e využívání brownfields a tím i zamezení ne ízené suburbanizace mimo zastav ná území a ešení starých ekologických zát ží.

Priorita C: DOSTUPNOST A OBSLUŽNOST Opat ení C.1: Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje 1 Aktivity: Silni ní doprava: C.1.1 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace rychlostní komunikace R43 (Troubsko – Ku im – Sebranice – Moravská T ebová). C.1.2 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R52 (Poho elice – Mikulov – státní hranice). C.1.3 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R55 (B eclav – Hodonín – Moravský Písek - Hulín (Zlínský kra). C.1.4 Podpora zkapacitn ní dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice. C.1.5 Podpora územní a projektové p ípravy jihozápadní (Troubsko – Mod ice – Chrlice) a jihovýchodní tangenty (Chrlice – Holubice). C.1.6 Podpora zahájení výstavby dalších staveb velkého m stského okruhu v Brn . C.1.7 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace modernizace silnice I/53 Poho elice – Znojmo.

1

Pro ú ely SEA posouzení byly aktivity rozd leny do kategorií dle oblastí dopravy tak, aby byla hodnotící matice p ehledn jší FileName: SaveDate:



Strana: 57 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ C.1.8 P íprava a zahájení realizace obchvat krajských silnic dopravn exponovaných sídel (Tu any, Slatina, Hrad any, ebín, Želešice). C.1.14 Podpora zavád ní telematiky ke zvýšení plynulosti provozu na nejzatížen jších dopravních komunikacích v kraji. Železni ní doprava: C.1.9 Podpora p estavby železni ního uzlu Brno, modernizace pr jezdu a I. ást osobního nádraží. C.1.10 Podpora územní a projektové p ípravy severojižního kolejového diametru v Brn . C.1.11 Podpora zdvoukolejn ní trat . 240 v úseku St elice – Zastávka a modernizace a elektrizace v úseku Brno – Jihlava. C.1.12 Modernizace trat . 300 Brno – P erov (I. etapa Blažovice – Nezamyslice). Ostatní doprava: C.1.13 Podpora širšího zapojení letišt Brno-Tu any do kombinované dopravy. C.1.15 Podpora realizace protihlukových opat ení v dopravn exponovaných oblastech kraje (p eložky komunikací, obchvaty, protihlukové bariéry, stavební a organiza ní opat ení). C.1.16 Podpora p ípravy nadregionálního ve ejného logistického centra v brn nské aglomeraci a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. C.1.17 Zpracování aktualizace studie rozvoje letišt Brno-Tu any a zpracování studie proveditelnosti rozší ení leteckých linek z letišt Brno-Tu any. Vodní cesta: C.1.18 Prov ení napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj.


Silni ní doprava

Železni ní doprava

Ostatní doprava

Vodní cesta

Komentá

-1

+2

-2

0

Rozší ení silni ní sít v kraji bude mít nep ímý vliv na nár st silni ní dopravy a s tím spojených externalit (zne išt ní ovzduší, hluk, havárie apod.). Avšak vy ešení špatné dopravní situace v kraji realizací modern technicky ešené nad azené dopravní infrastruktury se projeví pozitivn zejména v Brn nské aglomeraci a dopravou zatížených sídlech a v nevyhovujících úsecích dnešních silnic I. t ídy. Modernizace železnic bude mít pozitivní vliv na snížení emisí z dopravy. Letecká doprava pat í z environmentálního hlediska k nejmén p íznivým druh m dopravy.

2.1 Snižovat zatížení JMK dopravní sít zejména tranzitní a nákladní silni ní dopravou

-1

+2

-1

0

Rozší ení silni ní sít v kraji bude mít nep ímý vliv na nár st silni ní dopravy a rozvoj letecké dopravy vzhledem k omezenému po tu letiš rámci republiky povede v kone ném d sledku rovn ž k doprav komodit jinou cestou v rámci kraje.


-1

+2

-1

-2

Rozší ení silni ní sít povede k nár stu silni ní dopravy a s tím spojených externalit (zne išt ní ovzduší, havárie, úniky ropných látek, hluk apod). Modernizace železnic má potenciáln pozitivní vliv na vyšší využívání železni ní dopravy na úkor dopravy silni ní. Z izování logistických center a podpora kombinované dopravy budou mít potenciáln pozitivní vliv na referen ní cíl. Naproti tomu je nutné konstatovat, že letecká doprava pat í z environmentálního hlediska k nejmén p íznivým druh m dopravy (emise, hluk apod.). Vodní dopravu v p ípad , že vybudování vodní cesty v horních ástech tok znamená faktickou likvidaci cenných biotop , zásahy do koryta toku, rozsáhlé zábory p dy a zásah do vodního režimu krajiny nelze ozna it za ekologicky šetrnou formu dopravy.


-1

0

0

-2K

Rozší ení silni ní sít a p ípadné nevhodné trasování nových komunikací má potenciáln negativní vazbu na zvýšení fragmentace krajiny. Je t eba dbát na to, aby trasy komunikací s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den nebyly umis ovány v rámci dopravou nefragmentovaných polygon UAT. Vodní doprava by v p ípad realizace rozsáhlých zásah do p irozených tok a niv m la potenciáln

FileName: SaveDate:



Strana: 58 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ významný negativní vliv na životní prost edí. 4.1 Omezit nové zábory p dy, regulovat ne ízenou suburbanizaci

-1

-1

-1

-2

Tém všechny navrhované investi ní aktivity budou mít díl í d sledky v podob zábor p dy. Potenciáln významný negativní vliv na referen ní cíl je identifikován v p ípad realizace navrhovaného napojení JMK vodní cestou na Dunaj.


0

0

0

0


-1

0

-1

-2K

Tém všechny navrhované investi ní aktivity budou mít díl í d sledky v podob zásahu do krajinného rázu. Potenciáln významný negativní vliv na referen ní cíl je identifikován v p ípad navrhovaného napojení JMK vodní cestou na Dunaj, kdy by mohlo dojít k rozsáhlý m zásah m do jedine ných niv vodních tok – p edevším Moravy.


-1

-1

-1

-1

Stavební innost má vždy zvýšené nároky na spot ebu surovin a produkci odpad .


-1

+1

-1

0

Modernizace železnic bude mít pozitivní vliv na zvýšení využití železni ní hromadné dopravy.


-1

-1

+2/-2

+1

Rozší ení silni ní sít povede k nár stu silni ní dopravy a s tím spojených externalit v etn hluku, je však t eba konstatovat, že realizace moderní dopravní infrastruktury, jež se neobejde bez protihlukových opat ení bude mít v ad hust obydlených oblastí kraje vliv výrazn pozitivní na snížení stávající hlukové zát že. Podpora kombinované dopravy bude mít potenciáln pozitivní vliv na snížení emisí z mobilních zdroj a hlukové zát že z dopravy. Letecká doprava pat í z environmentálního hlediska k nejmén p íznivým druh m dopravy, p i výb ru projekt na modernizaci a rozší ení letišt Brno-Tu any je t eba up ednost ovat takové projekty, které povedou ke snížení hlukové zát že obyvatelstva.


-1

-1

-1

-1

10.1 Odstra ovat ekologické zát že

staré

0

0

0

0


0

0

0

0


0

0

-1

-2K


Budování rozsáhlých zpevn ných ploch povede ke snížení reten ní schopnosti území. Výstavba vodní cesty by v p ípad její realizace byla pravd podobn významným negativním zásahem do vodního režimu krajiny.

Návrh reformulace: Doporu ujeme zvážit uvád ní pr chozích bod u jednotlivých variant komunikací (aktivity 1+2+3+5), zejména tam kde to m že zavád t k dojmu, že Program predisponuje výb r konkrétní varianty, o které dosud není závazn rozhodnuto (tam kde dosud neprob hl resp. probíhá proces EIA, nebo není vybraná varianta stabilizována v ÚP i ZÚR) - uvést jen po áte ní a koncový bod

FileName: SaveDate:



Strana: 59 z 93


Návrh dopln ní

Zkvalitn ní dopravní sít kraje jako sou ásti evropské dopravní sít bude mít jako celek potenciáln mírn negativní dopady na životní prost edí. Vliv automobilové dopravy na životní prost edí, zejména dálni ní sít a sít rychlostních silnic má negativní dopad na prost edí, zejména na jeho p írodní složku. P ináší sebou zvýšenou dopravní zát ž p írodn cenných území a fragmentaci krajiny liniovými stavbami, tento problém je možné zmírnit technickými opat eními v dalších fázích projektové p ípravy, avšak z hlediska ochrany p írody a krajiny se jeví jako nevhodné umís ovat trasy nových komunikací do p írodn cenných území a do dopravou nefragmentovaných polygon UAT. Proto budou konkrétní projekty bezesporu p edm tem ve ejných diskusí, zejména v pr b hu procesu EIA. Nevhodný návrh tras i technického ešení m že zp sobit lokální zhoršení istoty ovzduší a zvýšení hladiny dopravního hluku. P i výstavb dochází k zábor m ZPF, k úbytku p írodních ploch, narušení krajinného rázu, snížení prostupnosti krajiny apod. Negativní dopady na ŽP musí být minimalizovány vhodnou volbou tras a technického ešení staveb, které však mohou narazit na zvýšené stavební náklady. Lze p edpokládat vyšší respekt k životnímu prost edí v souvislosti se spolufinancováním v tšiny projekt ze zdroj EU. Pom rn významné pozitivní d sledky však bude mít realizace nad azené dopravní infrastruktury v kraji v podob modern ešených projekt , zejména na ešení kritické dopravní situace v ad ástí kraje, zvýšení bezpe nosti dopravy a p evedení hlukové zát že mimo obydlená území. V tšina navrhovaných aktivit je v sou asnosti ešena na podrobn jší úrovni a to v etn probíhajících proces posouzení konkrétních projektových ešení a výb ru variant na životní prost edí. Modernizace železnic má potenciáln pozitivní vliv na vyšší využívání železni ní dopravy na úkor dopravy silni ní. Nutno konstatovat, že letecká doprava pat í z environmentálního hlediska k nejmén p íznivým druh m dopravy (emise, zábory p dy pro letišt , hluk apod.), v rámci Jihomoravského kraje však dosud nehraje klí ovou roli. Z hlediska ve ejného zdraví je problematická zejména silni ní doprava, modernizace komunikací sice p ináší snížení po tu dopravních nehod, avšak o ekávané navýšení intenzit dopravy sebou p inese mnohé externality jako zvýšené zne išt ní ovzduší emisemi z dopravy a zatížení obyvatel v blízkosti komunikací dopravním hlukem. P i výb ru projekt je t eba relativn up ednost ovat takové projekty, které eší zatížení obyvatelstva dopravním hlukem (výstavba protihlukových st n apod.). P i realizaci nových komunikací je nezbytné respektovat toto kritérium již p i jejich trasování a návrhu technického ešení. Navrhovaná aktivita C1.18 Prov ení napojení Jižní Moravy na Dunaj vodní cestou by m la v p ípad realizace výstavby vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe z hlediska životního prost edí na st edoevropské úrovní pravd podobn významné negativní dopady. Realizace takto rozsáhlých staveb v niv Moravy, pokud by se k ní p ikro ilo, by poteciáln mohla mít negativní d sledky na adu významných biotop , charakter toku, vodní režim krajiny, krajinný ráz, adu chrán ných druh , zábory p dy, reten ní schopnost krajiny, chrán ná území, územní systém ekologické stability, lokality soustavy Natura 2000, lužní lesy a záplavová území. V nadregionálních souvislostech není p ínos takto rozsáhlého a nákladného projektu z hlediska ekonomického dosud prokázán a ekologické ztráty v takovém m ítku by mohly být nenahraditelné. P ípadné napojení Jižní Moravy vodní cestou na Dunaj není v souladu s nad azenými koncep ními dokumenty na národní úrovni. V Politice územního rozvoje 2008 tento zám r není uveden avšak území pro vodní cestu je dlouhodob hájeno v územních plánec. V následujícím období je t eba d kladn prov it za ú asti všech dot ených stran veškeré d sledky uvažovaného ešení a to z hlediska t ech pilí udržitelného rozvoje a na základ relevantních podklad rozhodnout o dalším osudu území hájeného v sou asnosti jako územní rezerva pro kanál D-O-L. V této v ci m že být Jihomoravský kraj, jako jeden z dot ených subjekt , iniciátorem.

Priorita C: DOSTUPNOST A OBSLUŽNOST Opat ení C.2: Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje Aktivity: C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.2.7

Dokon ení Integrovaného dopravního systému na území celého Jihomoravského kraje a optimalizace IDS JMK. Propojení IDS JMK se systémy v sousedních státech (Slovensko, Rakousko). P íprava a realizace p estupních terminál IDS JMK a jejich propojení s prvky bezmotorové dopravy. Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK. P íprava a realizace p estupních terminál IDS JMK a jejich propojení s prvky bezmotorové dopravy. Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK. Zavedení elektronického odbavování cestujících a p íprava integrace poplatk za systémy „Park&Ride“ do tarif IDS JMK.

FileName: SaveDate:



Strana: 60 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ C.2.8 Rozvoj telematiky v ízení a provozu IDS JMK, zlepšování návazností spoj a zvyšování kvality obslužné infrastruktury. C.2.9 Podpora p ípravy a realizace modernizace díl ích ástí železni ní sít jako sou ásti procesu zkvalit ování obslužnosti v rámci IDS JMK – K enovická spojka, Boskovická spojka, modernizace a elektrizace tra ových úsek Hrušovany – Židlochovice a Šakvice – Hustope e. C.2.10 Zvyšování bezpe nosti na železni ních p ejezdech. C.2.11 Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravc zajiš ujících provoz regionální ve ejné dopravy. C.2.12 Podpora rozvoje m stské dopravy – omezení individuální automobilové dopravy v centrech m st. C.2.13 Realizace souvislých oprav povrchu významných ucelených úsek silnic II. a III. t ídy. C.2.14 Rekonstrukce, opravy a vým ny most ve špatném a havarijním stavu na silnicích II. a III. t ídy. C.2.15 Optimalizace posypového managementu a údržby komunikací. C.2.16 Zpracování p ehledu nepot ebné dopravní infrastruktury a nalezení nejvhodn jších zp sob nového využití. C.2 1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek do ovzduší, p edevším oxidy dusíku

+2


0


+2


0

4.1 Omezit nové suburbanizaci

-1

zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou

Komentá

N které navrhované investi ní aktivity budou mít díl í d sledky v podob zábor p dy.


0


0


-1



+2

Modernizace a podpora ve ejné dopravy, stejn jako podpora cyklistické dopravy budou mít z hlediska životního prost edí pozitivní vliv.


+1


-1



0


0


0


Návrh reformulace: Návrh dopln ní

Soubor aktivit k podpo e dopravní obslužnosti kraje s cílenou podporou rozvoje integrovaného dopravního systému a modernizaci ve ejné dopravy v kraji se spolu s podporou nemotorové dopravy pozitivn projeví na snížení emisí z mobilních zdroj . Modernizace vozového parku a podpora IDS bude mít potenciáln pozitivní vliv na životní prost edí zejména z hlediska podpory ve ejné kombinované dopravy, modernizací vozového parku dopravc , zlepšení dopravní dostupnosti všech ástí kraje a posilování odpov dného chování obyvatel a zdravého životního stylu. To se pozitivn odrazí nejen na stavu jednotlivých složek životního prost edí, ale i na ve ejném zdraví obyvatelstva.

FileName: SaveDate:



Strana: 61 z 93


Priorita D: ATRAKTIVNOST DESTINACE Opat ení D.1: Koordinace cestovního ruchu Aktivity: D.1.1 Podpora a další rozvoj Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a vzájemná spolupráce v rámci spole ných projekt (nap . Ochutnejte Moravu, Moravia Convention Bureau, šet ení návšt vnosti…). D.1.2 Prohloubení spolupráce a spole ná koordinace rozvoje CR s relevantními aktéry (nap . organizacemi cestovního ruchu, TIC, oborovými organizacemi) v jednotlivých turistických oblastech Jihomoravského kraje. D.1.3 Podpora projekt a vzájemné spolupráce subjekt ve ejného a soukromého sektoru na r zné územní úrovni (v rámci vy mezených turistických oblastí kraje i mezi nimi navzájem, na mezikrajské – zejména sousední kraje – a p eshrani ní úrovni atd.). D.1.4 Navázání a podpora intenzivn jší spolupráce s domácími i zahrani ními incomingový mi cestovními kancelá emi a její další rozvoj. D.1.5 Koordinace aktivit v cestovním ruchu s okolními destinacemi a samosprávnými celky, a to v etn sousedních stát . D.1.6 Podpora inností turistických informa ních center. D.1.7 Podpora významných kulturních, spole enských a sportovních akcí, které mají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu. D.1.8 Rozvíjení a posilování potenciálu lidských zdroj v cestovním ruchu. D.1 1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek, s d razem na oxidy dusíku

0


0


0


0


0

zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou


0


0


0


0


0


0



0


0


0

Komentá


Opat ení D.1 Koordinace cestovního ruchu je zam eno na organiza ní opat ení za ú elem podpory cestovního ruchu v kraji. P ímé dopady tohoto opat ení na životní prost edí se neo ekávají, p i realizaci aktivit je však t eba dbát na to, aby nedocházelo k nadm rné a nárazové koncentraci návšt vník FileName: SaveDate:



Strana: 62 z 93


v environmentáln citlivých oblastech, relativn up ednost ovat projekty environmentáln šetrných forem cestovního ruchu.

Priorita D: ATRAKTIVNOST DESTINACE Opat ení D.2: Marketingová podpora kraje Aktivity: D.2.1 Tvorba jednozna né a konkrétní marketingové strategie Jihomoravského kraje (stanovení jednozna né marketingové zna ky turistického regionu Jižní Morava, definice hlavních marketingových aktivit a systému propagace, vy mezení cílových skupin, specifické turistické produkty…) D.2.2 Pokra ování a prohlubování prezentace Jihomoravského kraje nejen doma a v sousedních státech eské republiky, ale také ve spolupráci s eskou centrálou cestovního ruchu i ve vzdálen jších destinacích. D.2.3 Rozší ení, obsahové prohloubení a podpora medializace oficiálního internetového portálu cestovního ruchu Jižní Moravy (http://www.jizni-morava.cz) a na n j navázaných portál Jihomoravského kraje (nap . http://www.cyklo-jizni-morava.cz nebo http://www.moraviaconvention.cz) jako hlavní turistické informa ní brány do kraje a d ležitého marketingového nástroje. D.2.4 Rozvoj vhodných turistických produkt navázaných na nejrozší en jší typy aktivní turistiky v Jihomoravském kraji (nap . p ší a cykloturistika, gastroturistika, golfová turistika, rekrea ní plavba) a dle specifických cílových skupin. D.2.5 Podpora vina ské turistiky a vina ství jako nejvýznamn jší specifické atraktivity Jihomoravského kraje v rámci R (podpora marketingových materiál vina ské turistiky, synergie s marketingovou podporou zna ky „Vína z Moravy“, podpora nových vina ských cyklostezek a cyklotras…) D.2.6 Širší využití potenciálu významných krajských osobností, slavných událostí, p íb h a film odehrávajících se na území kraje nebo s krajem p ímo souvisejících (nap . J. G. Mendel, L. Janá ek, T. G. Masaryk, A. Mucha, V stonická Venuše, bitva u Slavkova, obléhání m sta Brna švédským vojskem, filmy o vín atd.) D.2 1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek, s d razem na oxidy dusíku

0


0


0


0


0

zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou


0


0


0


+1


0


0



0


0


0

Komentá

Návrh reformulace: FileName: SaveDate:



Strana: 63 z 93


Návrh dopln ní

Marketingová opat ení k propagaci Jihomoravského kraje nebudou mít žádné p ímé vlivy na referen ní cíle životního prost edí.

Priorita D: ATRAKTIVNOST DESTINACE Opat ení D.3: Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb Aktivity: D.3.1 Pokra ování v rozvoji p írodních lé ebných lázní v obcích Lednice, Hodonín a další rozvoj budoucího láze ského centra Pasohlávky a budování návazné turistické infrastruktury. D.3.2 Pr zkum možností budování dalších komplexních láze ských za ízení ve vhodných lokalitách v kraji (nap . Valtice, Mikulov, Lednice, Ostrov u Macochy, Klobouky u Brna…). D.3.3 Podpora tvorby produkt zam ených na rozvoj láze ských a relaxa ních pobyt a produkt , které je vhodn dopl ují (gastroturistika, poznávací turistika, folklór, kulturní akce, vodní plavba…). D.3

Komentá


0


0


0


-1

N které navrhované investi ní aktivity mohou mít díl í d sledky v podob zásahu do p írod blízkých ástí krajiny. Tomu lze zabránit vhodnou lokalizací aktivit a volbou technického ešení projekt .


-2


zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou


0


-1

N které navrhované investi ní aktivity mohou mít díl í d sledky v podob zásahu do esteticky i historicky a kulturn hodnotných území. Tomu lze zabránit vhodnou lokalizací aktivit a volbou technického ešení projekt .


-1



0


0


-1



0


0


-1


Rozvoj láze ství m že znamenat potenciáln významné zásahy do hydrogeologických struktur, p i výb ru projekt je t eba dbát na správné nastavení kapacity za ízení a únosnosti zdroj podzemních vod.


FileName: SaveDate:



Strana: 64 z 93


P i výb ru projekt v rámci aktivit tohoto opat ení je t eba dbát na správné nastavení kritérií pro výb r projekt a volb jejich kapacity tak, aby nedošlo k zásah m do ekologicky citlivých oblastí (nap . Moravského krasu) p edevším vzhledem k ohrožení hydrogeologických struktur. Investi ní innost p i výstavb infrastruktury láze ství bude mít potenciáln negativní dopady zejména vzhledem k rozši ování zastav ného území a zpevn ných ploch, zábor m p dy a možným dopad m na vodní zdroje. Ve fázi pr zkum v rámci aktivity D.3.2 je t eba, vzhledem k situování potenciálních láze ských areál do vysoce hodnotných území, podrobn posoudit jejich možné ovlivn ní realizací aktivity a vyhodnotit p ínosy rozvoje láze ství vzhledem k ohrožení tak jedine ných jihomoravských destinací jako je Lednicko-valtický areál, i Moravský kras.

Priorita D: ATRAKTIVNOST DESTINACE Opat ení D.4: Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb Aktivity: D.4.1 D.4.2 D.4.3 D.4.4

Ochrana, rekonstrukce a následné zp ístupn ní kulturních a vybraných p írodních atraktivit pro širokou ve ejnost. Pokra ování v budování turistických liniových tras a stezek (p ší, cyklo, hipo…). Rozši ování a zkvalit ování infrastruktury pro kongresovou a veletržní turistiku. Podpora zlepšování stavu vodních ploch (p írodních i um lých) pro koupání v kraji, budování nadregionálních aquapark a infrastruktury pro rekrea ní plavbu (podpora prodloužení Ba ova kanálu na soutok Moravy a Dyje i rozvoje dalších vodních cest pro rekrea ní plavbu). D.4

Komentá


0


0


+2


-1

N které navrhované investi ní aktivity mohou mít díl í d sledky v podob zásahu do p írod blízkých ástí krajiny. Tomu lze zabránit vhodnou lokalizací aktivit a volbou technického ešení projekt .


-1


zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou


0


-1

N které navrhované investi ní aktivity mohou mít díl í d sledky v podob zásahu do esteticky i historicky a kulturn hodnotných území. Tomu lze zabránit vhodnou lokalizací aktivit a volbou technického ešení projekt .


-1



+1


0


-1



0


0


-1

FileName: SaveDate:



Budování aquapark a podpora koupání v p írodních vodních útvarech m že znamenat potenciáln negativní Zakázka/Dokument: C863-09-0/Z02 Vydání: 01

Strana: 65 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ zásahy do vodních útvar , p i výb ru projekt je t eba dbát na správné nastavení kapacity za ízení a únosnosti vodních útvar a ekosystém . Návrh reformulace: Návrh dopln ní

Veškeré zásahy do p írodního prost edí mohou potenciáln ohrozit ekologickou rovnováhu, p i výb ru projekt je t eba citliv volit jejich projektové ešení tak, aby nedocházelo k ohrožení vodních útvar a ekologicky relativn stabiln jších ástí krajiny. Domníváme se, že celý blok aktivit k podpo e cestovního ruchu by m l podporovat malé a st ední podniky, nikoliv megainvestice zahrani ních subjekt . Je t eba zahrnout do výb ru projekt efektivn navržené environmentální kritéria a citliv hledat kompromis mezi ekonomickým a sociálním rozvojem a ochranou životního prost edí (hlediska udržitelnosti). Priorita E: KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY Opat ení E.1: Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad lidské innosti na životní prost edí Aktivity: E.1.1

Podpora výstavby istíren odpadních vod a kanalizací s vyšší prioritou aglomerací nad 2000 ekvivalentních oby vatel, povodí vodní nádrže Nové Mlýny a povodí náležející k projektu isté povodí Svratky (nad Brn nskou p ehradou). E.1.2 Koordinace projektu isté povodí Svratky. E.1.3 Zavedení a optimalizace systému odd leného sb ru materiálov využitelných složek komunálních odpad ve všech obcích Jihomoravského kraje. E.1.4 Optimalizace sít imisního monitoringu v kraji. E.1.5 Podpora opat ení pro snížení emisí tuhých zne iš ujících látek, oxid dusíku, t kavých organických látek z primárních zdroj a další zne iš ujících látek v návaznosti na Integrovaný program ke zlepšování kvality ovzduší JMK. E.1.6 Podpora projekt likvidace starých ekologických zát ží. E.1.7 Podpora ekologizace energetických zdroj a tepeln energetická sanace budov. E.1.8 Podpora šetrného hospoda ení v lesích E.1.9 Podpora ochrany, udržení a zlepšení p íznivého stavu významných p írodních lokalit (zvlášt chrán ných území, lokalit soustavy Natura 2000 a p írodních park ). E.1.10 Podpora revitalizace vodních tok a zpr chod ování vodních p ekážek. E.1 1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek, s d razem na oxidy dusíku

+2


0


0


+2


0

zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou


0


+1


+2


+2


0


+1


10.1 Odstra ovat staré ekologické zát že FileName: SaveDate:


Komentá

+2 Zakázka/Dokument: C863-09-0/Z02 Vydání: 01

Strana: 66 z 93



+2


+2


Aktivity v rámci tohoto opat ení jsou p ímo zacíleny na ešení nejvýznamn jších ekologických problém v kraji a vzhledem k tomu mají výrazn pozitivní vliv na referen ní cíle životního prost edí, jejichž sada byla zvolena práv s ohledem na sou asné trendy vývoje životního prost edí v regionu.

Priorita E: KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY Opat ení E.2: Udržitelný rozvoj území Aktivity: E.2.1

E.2.2 E.2.3 E.2.4 E.2.5 E.2.6

D sledné využívání všech možností koncep ního usm r ování urbaniza ních aktivit, usm r ování stavebních a jiných inností v území v etn prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s d razem na omezování negativních dopad suburbanizace. Iniciace založení partnerství obcí brn nské aglomerace a rozvoj vzájemné spolupráce a p íprava integrovaných aglomera ních projekt . Podpora koordina ní innosti v oblasti rozvoje Lednicko-valtického areálu s cílem zabezpe it financování a trvalou pé i o Lednicko-valtický areál. Podpora staveb vodovod zejména v oblastech zhoršené kvality vody a deficitu vody. Podpora staveb protipovod ové ochrany s d razem na ochranu sídel a zadržení vody v krajin . Odstra ování zábran bránících volnému rozlivu povod ových pr tok do extravilánu. E.1


+1


0


0


+1


+2

zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou


0


+1


0


+2


0


+1



FileName: SaveDate:


Komentá

Realizace protipovod ových opat ení by m la rovn ž zamezit zastavování záplavových území.

0


Strana: 67 z 93



+2


+2


Aktivity v rámci tohoto opat ení jsou p ímo zacíleny na ešení nejvýznamn jších ekologických problém v kraji se zvláštním d razem na udržitelný rozvoj území a vzhledem k tomu mají výrazn pozitivní vliv na referen ní cíle životního prost edí, jejichž sada byla zvolena práv s ohledem na sou asné trendy vývoje životního prost edí v regionu. Z hlediska ve ejného zdraví se realizace tohoto opat ení pozitivn projeví zvýšenou bezpe ností obyvatel p ed povodn mi.

Priorita E: KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY Opat ení E.3: Multifunk ní zem d lství Aktivity: E.3.1 E.3.2 E.3.3 E.3.4 E.3.5 E.3.6

Podpora regionální produkce zem d lských výrobk a potravin – podpora marketingových akcí, klasifikace místních produkt . Podpora vina ství. Podpora diverzifikace hospodá ských aktivit na venkov v etn podpory zakládání a innosti podnikatelských sdružení v oblasti zem d lství a navazujícího zpracovatelského pr myslu. Podpora rozvoje v ela ství, ovocná ství a lesnictví. Podpora ekologického hospoda ení. Zlepšování podmínek pro uskute ování preventivních opat ení p ed nep íznivými dopady budoucích klimatických zm n nejvýrazn ji se projevujících v jižních ástech kraje (v oblastech se zhoršenými podmínkami pro zem d lství). E.3


+1


0


0


+1


0


0


+1


0


+2


0


+1



0


+1

FileName: SaveDate:


Komentá


Strana: 68 z 93



+1


Aktivity v rámci opat ení Multifunk ní zem d lství budou mít potenciáln pozitivní vazbu na referen ní cíle ochrany životního prost edí zejména díky modernizacím, podpo e ekologického zem d lství a produkce místních produkt , stabilizaci primárního sektoru, které se pozitivn odrazí v pé i o krajinu. Nebyla identifikována žádná negativní vazba na referen ní cíle OŽP. V p ípad realizace je t eba dbát na vhodné zem d lské postupy a volbu plodin tak, aby nedocházelo k erozi a degradaci p dy. Intenzivní zem d lská výroba by mohla mít potenciáln negativní vliv na p du z hlediska jejich chemických i biologických vlastností, zejména díky používání hnojiv, pesticid a herbicid . Tato skute nost se m že zprost edkovan odrazit ve zdravotním stavu obyvatel a zachování biodiverzity v krajin . Trvale udržitelné hospoda ení a polyfunk ní využívání krajiny se pozitivn projeví i ve vlivech na determinanty ve ejného zdraví, zejména z hlediska ochrany p dy a vodních zdroj a prevence záplav. Priorita E: KVALITA PROST EDÍ A KRAJINY Opat ení E.4: Rozvinutí potenciálu venkova Aktivity: E.4.1 E.4.2 E.4.3

Podpora fungování venkovských svazk obcí. Posilování spolupráce subjekt rozvoje venkova v kraji a koordinace aktivit m nících prost edí venkova ( v etn spolkového života a tradi ních venkovských emesel a inností). Podpora aktivit vedoucích k p edkládání projekt obcí i jiných subjekt do jednotlivých fond EU. E.4


0


0


0


+1


0

zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou


0


+1


0


+2


0


0



0


0

11.2. Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar ,

0

FileName: SaveDate:


podpory

Komentá


Strana: 69 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ zvyšovat reten ní schopnost území Návrh reformulace: Návrh dopln ní

Soubor aktivit pro rozvoj venkova bude mít p evážn pozitivní vliv na ŽP a ve ejné zdraví, zejména na zvýšení kvality života ve venkovských oblastech, zachování a rozvíjení atraktivity venkovských sídel, rozvoj místní infrastruktury a spole enského a kulturního života obyvatel venkovských oblastí. Pozitivn se prioritní okruh odrazí zejména na ekonomických a sociálních determinantách ve ejného zdraví v podob rozvíjení pracovních p íležitostí a podpory sociální stabilizace mladé generace na venkov .

6.3 Hodnocení implementa ní ásti koncepce Implementa ní ást završuje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 – 2013. Jde o nezbytnou sou ást pro úsp šnou realizací PRJMK. Implementací rozumíme v obecné rovin uskute ování, napl ování, realizaci. Ve vazb na návrhovou ást jsou v rámci realizace formulovány procesy a jejich nositelé vztahující se k uskute ování programu a zejména k sledování výstup , výsledk a dopad rozvojových aktivit a k jejich vyhodnocování. Je zde rovn ž soust ed no v tabulkovém p ehledu zapojení odbor Jihomoravského kraje do realizace, resp. do v cné garance, jednotlivých aktivit. D ležitou sou ástí je systém monitoringu spolu s uvedením indikátor výsledk a dopad v etn specifikace jejich zdrojového pokrytí, referen ních hodnot a úrovn hodnocení. Zd raznit je t eba p ehled aktivit spojených s p ímými prostorovými zm nami, pomocí n hož dochází k p ímé vazb mezi PRJMK a Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje. Finan ní plán reflektuje alokaci zdroj v minulých letech na základ návrhu rozpo tu kraje na rok 2010 (v termínu odevzdání díla nejaktuáln jší dostupný podklad) vyhodnocuje rozložení prost edk na realizaci PRJMK. Plán je vyúst ním pot eby zajistit pro realizaci PRJMK pot ebné zdroje. Z hlediska pokrytí rozvojových pot eb kraje vn jšími zdroji je d ležité schéma možností financování jednotlivých opat ení. Zpracovatel SEA nemá k navrhovanému systému implementace p ipomínky, celá ada indikátor pro hodnocení pln ní cíl Programu rozvoje kraje se shoduje s indikátory navrhovanými v rámci stanovení monitorovacích ukazatel vlivu koncepce na životní prost edí, jak je navrhl SEA tým. Doporu ujeme do systému implementace koncepce zahrnout, v souladu s ustanovením §10h zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 163/2006 Sb., v rozsahu dle uvážení p edkladatele rovn ž systém monitoringu vlivu koncepce na životní prost edí (viz kap. 9) tak, aby byly spln ny zákonné podmínky monitoringu a zárove se sledování pln ní cíl Programu rozvoje kraje zbyte n neduplikovalo a bylo tak optimalizováno z hlediska liských zroj i efektivnosti.

FileName: SaveDate:



Strana: 70 z 93


VII. PLÁNOVANÁ OPAT

ENÍ PRO P EDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACÍ VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE

Vzhledem k charakteru Programu rozvoje Jihomoravského kraje pro léta 2010-2013, zpracovaného za ú elem rozvinutí základních prioritních sm r ve form opat ení a aktivit plánovaných na období 20102013, nelze vzhledem k vysoké mí e nejistot konkrétn identifikovat p ípadné specifické negativní vlivy na životní prost edí. Vyhodnocení vliv PR JMK 2010-2013 na životní prost edí si v prvé ad klade za cíl zhodnotit, zda návrh koncepce dostate n zohled uje problematiku životního prost edí a jeho ochrany, resp. zda jeho realizace nebude p edstavovat potenciální významná rizika pro životní prost edí a zdraví obyvatelstva. P edm tem SEA hodnocení Programu rozvoje Jihomoravského kraje pro léta 2010-2013 bylo rovn ž zjišt ní, zda a do jaké míry návrh koncepce zahrnuje environmentální pilí udržitelného rozvoje. Opat ení pro p edcházení, snížení a kompenzaci všech závažných negativních vliv životního prost edí lze tedy chápat jako zp sob a míru zohledn ní problematiky životního prost edí a jeho ochrany v jednotlivých ástech PR JMK 2010-2013. Na základ hodnocení návrhu opat ení a aktivit Programu rozvoje kraje a vyhodnocení jejich vlivu na referen ní cíle ochrany životního prost edí (viz kapitola 7) byly v relevantních p ípadech doporu eny podmínky jejich realizace. Nedílnou sou ástí opat ení pro zamezení významných negativních dopad realizace PR JMK na životní prost edí je navržený soubor environmentálních kritérií pro systém výb ru projekt , které budou na základ Programu podpo eny, a návrh indikátor pro hodnocení implementace p edkládaného dokumentu. Realizace návrhu environmentálních kritérií by m la p i výb ru konkrétních projekt vést k relativnímu up ednostn ní environmentáln šetrných projekt a projekt , které by mohly p isp t ke zlepšení stavu životního prost edí v regionu a zárove by m la zamezit podpo e projekt s potenciáln významnými negativními vlivy na životní prost edí. Pomocí indikátor pro hodnocení implementace Programu rozvoje kraje bude možné monitorovat p ínosy realizace pro životní prost edí a vyvodit d sledky pro další návrhová období.

FileName: SaveDate:



Strana: 71 z 93


VIII. VÝ

ET D VOD PRO VÝB R ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, V ETN P ÍPADNÝCH PROBLÉM P I SCHOMAŽ OVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJ (NAP . TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATE NÉ KNOW-HOW)

8.1 Výb r zkoumaných variant Program rozvoje Jihomoravského kraje pro léta 2010-2013 je p edkládán jako jednovariantní. Varianty optimálního ešení navrhovaných cíl , opat ení resp. aktivit byly p edm tem diskuze v rámci diskusních skupin p i samotné p íprav koncepce a p i p ipomínkovém ízení v rámci kraje. Alternativy mohou nastat p i implementaci Programu rozvoje kraje a p i realizaci konkrétních projekt . Vzhledem k tomu je nutné, aby systém hodnocení projekt a monitoringu strategie obsahoval i environmentální kritéria a indikátory dle návrhu SEA týmu.

8.2 Popis provedení posouzení vliv na životní prost edí

Programu rozvoje Jihomoravského kraje

Vyhodnocení vliv koncepce Program rozvoje Jihomoravského kraje pro léta 2010-2013 na životní prost edí bylo zpracováno v souladu s p ílohou . 9 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis , a v rozsahu stanoveném v záv ru zjiš ovacího ízení dle § 10d zákona který byl vydán odborem posuzování vliv na životní prost edí Ministerstva životního prost edí dne 14. 12. 2009 pod íslem jednacím 103798/ENV/09. P i zpracování posouzení vliv koncepce na životní prost edí byla zohledn na metodika SEA pro Kohezní politiku v programovém období 2007-20131 doporu ená Evropskou komisí a metodika SEA doporu ená MŽP R2. Hodnocení vliv návrhu Programu rozvoje Jihomoravského kraje na životní prost edí se opírá o následující kroky: • Charakteristika hlavních trend v oblasti životního prost edí. • Analýza relevantních strategických koncep ních rozvojových dokument na mezinárodní, národní a krajské úrovni. • Stanovení referen ního rámce pro hodnocení (sada referen ních cíl ochrany životního prost edí) na základ sou asných mezinárodních, národních a regionálních environmentálních trend . • Hodnocení popisné ásti Programu rozvoje Jihomoravského kraje. • Hodnocení návrhové ásti Programu rozvoje Jihomoravského kraje na základ referen ních cíl . • Hodnocení okruh priorit, opat ení a aktivit PR JMK. • Návrhy úprav a dopln ní Programu rozvoje Jihomoravského kraje na základ provedeného hodnocení. • Návrh environmentálních indikátor pro sledování vliv implementace koncepce na životní prost edí. • Návrh environmentálních kritérií pro výb r projekt .

8.3 Problémy p i shromaž ování požadovaných údaj P edkladatel i zpracovatel Programu rozvoje Jihomoravského kraje poskytli zpracovateli SEA dostate né množství relevantních údaj pro zpracování hodnocení. P i shromaž ování požadovaných údaj nenastaly žádné relevantní problémy. P edkládané hodnocení bylo zpracováno sou asn s p ípravou vlastní koncepce a sloužilo zárove jako ex ante hodnocení.

1

Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. GRDP (February 2006).

2

Metodika posuzování vliv koncepcí podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 93/2004 Sb. MŽP ( ervenec 2004).

FileName: SaveDate:



Strana: 72 z 93


IX. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATEL

(INDIKÁTOR ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

Výchozí p edpoklady pro navržený systém sledování vliv implementace PR JMK Návrh systému sledování vliv implementace Programu rozvoje Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 na životní prost edí vychází z p edpokladu, že nástrojem implementace budou navržené aktivity realizované pomocí jednotlivých podpo ených projekt . Navrhovaný systém zohled uje skute nost, že p i sledování indikátor nelze odlišit dopady Programu rozvoje kraje na tyto indikátory od vlivu jiných aktivit/intervencí. Je nezbytné, aby systém monitoringu implementace koncepce obsahoval i environmentální indikátory a hlediska. Navrhovaný systém monitoringu koncepce, stejn jako kritérií pro výb r projekt je navržen tak, aby byl snadno adaptovatelný a rovn ž kompatibilní se schématem kohezní politiky EU v následujícím programovém období. Níže uvedený návrh monitorovacích ukazatel vlivu koncepce na životní prost edí je t eba p izp sobit zp sobu implementace PR JMK 2010-2013, charakteru p edkládaných projekt a kapacitním možnostem realiza ního týmu Programu rozvoje kraje. Vazba monitoringu vzhledem k referen ním cíl m ochrany životního prost edí Na základ analýzy cíl specifikovaných v koncep ních dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni (viz kapitola 2.7), analýzy stavu životního prost edí a hlavních problém životního prost edí v regionu byla stanovena sada referen ních cíl , které jsou relevantní vzhledem k náplni opat ení a aktivit a zam ení projekt uvažovaných dle Programu rozvoje kraje a které tak posloužily jako základní referen ní rámec pro hodnocení vlivu koncepce na životní prost edí. Uvedená sada referen ních cíl reprezentuje relevantní žádoucí trendy v ochran životního prost edí. Jednotlivé cíle a opat ení navrhované ve strategii by m ly v optimálním p ípad p isp t k pln ní t chto trend , a z tohoto hlediska jsou v rámci posouzení vliv na životní prost edí hodnoceny. Referen ní cíle ochrany životního prost edí nenahrazují priority a opat ení v oblasti životního prost edí, které jsou sou ástí návrhu PR JMK – nejsou tedy primárním p edm tem Programu rozvoje Jihomoravského kraje. Sada referen ních cíl bude využita v rámci sledování dopad implementace PR JMK na životní prost edí tak, že bude monitorována míra ovlivn ní t chto cíl prost ednictvím indikátor . Monitorování a vyhodnocování implementace strategie pom že zamezit p ípadným negativním vliv m koncepce na životní prost edí a v neposlední ad m že být determinantem, který povede ke kvalitativn vyšší úrovni p edkládaných projekt . Systém monitorování vliv realizace Programu rozvoje kraje na životní prost edí Dle ustanovení §10h zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 163/2006 Sb., musí být v rámci implementace Programu rozvoje kraje provád no sledování a rozbor vliv koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví. P edkladatel koncepce (Jihomoravský kraj) je povinen zajistit sledování a rozbor vliv schválené koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví. V p ípad , že zjistí nep edvídané závažné negativní vlivy provád ní koncepce na životní prost edí nebo ve ejné zdraví, musí zajistit p ijetí opat ení k odvrácení nebo zmírn ní takových vliv , informovat p íslušný ú ad (MŽP) a dot ené správní ú ady a sou asn rozhodnout o zm n Programu. Pro sledování míry vlivu Programu rozvoje kraje na jednotlivé referen ní cíle navrhnul zpracovatel SEA environmentální indikátory. K tomu, aby bylo možné odhadnout vliv PR JMK na navržené indikátory a zárove vylou it zahrnutí jiných vliv než vliv p edkládané koncepce, je nutné sledování indikátor navázat na environmentální hodnocení p edkládaných projekt v rámci jednotlivých aktivit, tj. využit environmentální indikátory zárove jako kritéria pro hodnocení a výb r projekt . Sledováním a sumarizací hodnocení jednotlivých projekt pak bude možné odhadnout celkový dopad Programu rozvoje kraje na stanovené indikátory, respektive na referen ní cíle ochrany životního prost edí. Pro zajišt ní dostate né ú innosti sledování vliv PR JMK na životní prost edí je nutné environmentální indikátory, navržené v rámci SEA, zapracovat do celkového systému sledování dopad implementace koncepce. Jejich FileName: SaveDate:



Strana: 73 z 93


sledování by m lo být provád no v celém návrhovém období a výsledky by m ly být pravideln zve ej ovány, nejlépe elektronickou formou na internetu. Doporu ení zpracovatele SEA Programu rozvoje Jihomoravského kraje k monitoringu Organizace monitoringu: •

Zahrnout environmentální indikátory, navržené v rámci, do celkového systému sledování dopad implementace koncepce a koncepcí z ní vycházejících.

•

Provád t soustavné sledování a vyhodnocování implementace Programu rozvoje kraje a jeho výsledky pravideln zve ej ovat.

•

Zajistit dostate nou informovanost žadatel o environmentální problematice a o možných vazbách p edkládaných projekt na životní prost edí a poskytovat poradenské a konzulta ní služby p edkladatel m projekt a všem zainteresovaným subjekt m a jednotlivc m.

•

V rámci monitoringu zajistit a vyhodnocovat informa ní kampa rozvoje kraje.

•

Koordinovat monitorování vliv realizace Programu rozvoje Jihomoravského kraje na životní prost edí s p íslušnými orgány ochrany p írody a Krajským ú adem a p izp sobit jej vzhledem k charakteru p edkládaných projekt .

•

Zefektivnit realizaci Programu rozvoje kraje pomocí provázání environmentálních kritérií pro hodnocení projekt a systému monitoringu implementace koncepce.

•

Iniciovat p íslušné kroky p i zjišt ní negativních dopad realizace Programu na životní prost edí.

o innostech v rámci Programu

Napln ní výše uvedených doporu ení p isp je k zamezení celkových negativních dopad Programu Jihomoravského kraje 2010-2013 na životní prost edí a zárove napom že zvýšení pozitivních vliv . Ponecháváme ke zvážení p edkladateli Programu zp sob zajišt ní výše uvedených doporu ení. Klí ovým pro efektivní systém sledování implementace koncepce je výb r p esn zacílených relevantních environmentálních indikátor a jejich provázanost s environmentálními kritérii pro výb r projekt . Zpracovatelem SEA navržená níže uvedená základní sada indikátor vychází z referen ních cíl , jež byly použity pro hodnocení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 na životní prost edí, a je rovn ž provázána se sadou environmentálních kritérií pro výb r a hodnocení projekt (viz kapitola 10). Lze p edpokládat, že indikátory i environmentální kritéria, jejich obsah i rozsah, mohou doznat zm n v závislosti na charakteru p edkládaných projekt v pr b hu realiza ní fáze i vzhledem k áste nému p ekryvu monitoringu vlivu koncepce na životní prost edí s vyhodnocováním implementace koncepce navrženému v implementa ní ásti Programu. Tab.19: Environmentální indikátory pro monitoring implementace Programu rozvoje kraje: Referen ní cíl 1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek, s d razem na oxidy dusíku

Indikátory M rné emise ze všech zdroj CO M rné emise ze všech zdroj NOx M rné emise ze všech zdroj Tuhé ástice Projekty pro zlepšení kvality ovzduší Investice do zlepšení kvality ovzduší

Jednotka t/rok/km2 tis. K Po et podpo ených projekt K

Zdroj dat MŽP kraj SÚ


Po et vlakových spoj Spoje ve ejné autobusové dopravy P ír stek po tu cestujících MHD Délka cyklostezek na území kraje celkem z toho separovaných Intenzita tranzitní a nákladní silni ní dopravy

Po et spoj mil. osob Zm na délky cyklostezek v km/%

kraj m sto

Po et aut/24 hodin

MD kraj

Celkové investice do ÚSES

Po et projekt K

Kraj obce

2.2. Snižovat zatížení dopravní sít JMK tranzitní a nákladní silni ní dopravou 3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání p írodních a p írod blízkých ástí krajiny

FileName: SaveDate:



Strana: 74 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 4.1 Omezit nové zábory p dy, regulovat ne ízenou suburbanizaci

Plocha nov zabraného LPF a ZPF

ha


Rozloha využitého brownfields v rámci projektu

ha


Celkové investice do kulturních památek Celkové investice do krajiny

K


Celkový objem odpad - podíl recyklovaných odpad

v tis. tun %


Po et projekt zam ených na celoživotní vzd lávání podíl projekt zam ených na environmentální vzd lávání Celkové investice do environmentálního vzd lávání Investice do informa ních kampaní Po et oby vatel vystavených nadm rnému hluku

Po et projekt K

9.1 Snižovat spot ebu a racionáln využívat neobnovitelné zdroje surovin a energie 10.1 Odstra ovat staré ekologické zát že

Spot eba primárních neobnovitelných zdroj energie v porovnání s p edchozí spot ebou Plocha revitalizovaných území

Spot eba primárních neobnovitelných zdroj energie P ír stek plochy revitalizovaného území v km2


išt ná odpadní voda Celkem Splašková Pr myslová a ostatní Délka kanaliza ní sít Délka vodárenské sít Délka revitalizovaných tok Podíl orné p dy/les /TTP/zastav ného území

km V tisících m3 podíl išt ných odpadních vod

MŽP SÚ kraj

Km ha

MŽP SÚ kraj

8.1 Snižovat zatížení oby vatelstva hlukem

11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území

FileName: SaveDate:


kraj MŽP SÚ kraj MŽP MŽP Kraj obce AOPK MŽP SÚ kraj kraj

Po et obyvatel

MŽP SZÚ Kraj KHS MŽP kraj SÚ MŽP kraj


Strana: 75 z 93


X.

POPIS PLÁNOVANÝCH OPAT ENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIV ZJIŠT NÝCH P I PROVÁD NÍ KONCEPCE Plánovaná opat ení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjišt ných p i provád ní koncepce jsou blíže charakterizována v kapitole . 8 tohoto posouzení, jelikož obsah obou kapitol je totožný.

FileName: SaveDate:



Strana: 76 z 93


XI. STANOVENÍ INDIKÁTOR

(KRITÉRIÍ) PRO VÝB R PROJEKTU

Vyhodnocení vliv na životní prost edí Programu rozvoje Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 si klade za cíl navrhnout systém hodnocení projekt podaných v rámci implementace Programu tak, aby bylo možné stanovit relativní po adí projekt z hlediska jejich potenciálních vliv (v etn pozitivních) na životní prost edí a p isp t tak k efektivnímu rozhodovacímu procesu p i výb ru projekt , které budou v rámci PR JMK podpo eny. Hlavním ú elem stanovení environmentálních kritérií pro výb r projekt je zajistit, aby nebyly podpo eny projekty s potenciáln negativními vlivy na životní prost edí, a aby byly naopak p i výb ru projekt up ednost ovány takové projekty, které by mohly p isp t ke zlepšení stavu životního prost edí resp. zdraví obyvatel regionu. Hodnocení projekt z hlediska jejich vlivu na životní prost edí Projekty, p edkládané a realizované v rámci realizace Programu rozvoje Jihomoravského kraje, p edstavují finální fázi implementace z hlediska životního prost edí. Tyto projekty mohou mít p ímé vlivy na životní prost edí (pozitivní i negativní). Vhledem k tomu je pro zajišt ní ú innosti SEA Programu rozvoje kraje, tj. pro zajišt ní minimálníCH negativních dopad a maximalizace pozitivních vliv PR JMK na životní prost edí, nutné do systému hodnocení a výb ru projekt v rámci implementace strategie zahrnout také environmentální kritéria. Cílem níže uvedeného návrhu je primární podpora t ch p edložených projekt v rámci Programu rozvoje Jihomoravského kraje, jejichž realizace p inese pozitivní efekt pro životní prost edí. Systém environmentálních kritérií nenahrazuje jiné nástroje ochrany životního prost edí dle p íslušných právních p edpis (nap . EIA, IPPC atd.), ale m l by zajistit maximalizaci pozitivních dopad koncepce na životní prost edí. Environmentální hodnocení projekt p edkládaných v souvislosti s Programem bude provád no pomocí environmentálních kritérií. Pro stanovení kritérií byly využity indikátory pro životní prost edí (viz Kap. 9). Hodnocení má odpov d t na otázku, jakým zp sobem p edkládaný projekt m že ovlivnit referen ní cíle ochrany životního prost edí. Hodnocení projekt dle navržených kritérií by m lo být provád no jako nedílná sou ást rozhodování o schválení p id lení finan ní dotace konkrétnímu projektu v rámci Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013, tj. hodnocení dle environmentálních kritérií by m lo být sou ástí souhrnného hodnocení p edkládaného projektu. Na základ hodnocení projekt dle environmentálních kritérií by m ly být následn schváleny i doporu eny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako nejp ízniv jší z hlediska životního prost edí. Environmentální hodnocení projekt je navrhováno ve dvou fázích: • •

p ed-projektové environmentální hodnocení p i p íprav projekt , formální environmentální hodnocení v rámci výb rových ízení.

P ed-projektové hodnocení Je velmi d ležité, aby p edkladatelé projekt m li možnost seznámit se s hodnotícími kritérii již p ed zahájením zpracování projektové žádosti a mohli projekt upravit tak, aby obdržel co nejlepší hodnocení z hlediska jeho dopad na životní prost edí. Hodnocení bude provád t p edkladatel. Zárove by p edkladatelé projekt m li mít možnost konzultace s odpov dnými pracovníky zprost edkovatelského orgánu (viz výše návrh na pracovníky s odpov dností za oblast životního prost edí). Možnost p ed-projektového hodnocení povede ke zkvalitn ní p ípravy projekt a k úsporám finan ních prost edk na zpracování projektové dokumentace. Hodnocení projektu z hlediska životního prost edí se provádí formou slovního hodnocení, tj. projekt má pozitivní/žádný/negativní vliv na jednotlivé environmentální kritéria. V p ípad existujících kvantitativních údaj lze uvést i tyto informace. P edkladatel projektu (s využitím konzultace s p íslušným pracovníkem s odpov dností za problematiku životního prost edí v rámci Programu rozvoje Jihomoravského kraje) m že také využít environmentální kritéria jako inspirativní – tj. za len ním podpory ur ité oblasti životního prost edí do návrhu projektu m že dosáhnout vyššího bodového hodnocení projektu za oblast životního prost edí (nap . v p ípad návrhu na FileName: SaveDate:



Strana: 77 z 93


systém školení a vzd lávání pracovník spole nosti m že být jednou z oblastí také problematika pr myslového zne išt ní nebo environmentálního managementu). Formální hodnocení p i výb ru projekt Formální environmentální hodnocení bude provád no jako nedílná sou ást výb rových ízení pro ud lení dotace v rámci jednotlivých programových dokument . Hodnocení by m la provád t hodnotící komise projekt . Toto hodnocení bude mj. i ur ovat podmínky pro p id lení prost edk . Hodnocení je zam eno p edevším kvalitativn , tj. zda projekt m že (zejména pozitivn ) ovlivnit jednotlivá kritéria. V p ípad relevance a dostupnosti kvantitativních údaj lze do hodnocení zahrnout i tyto. Na základ hodnocení m že hodnotitel navrhnout zm ny i dopln ní projektu a/nebo podmínky pro realizaci projektu. P i realizaci projektu by m la být provád na kontrola dodržování a napl ování stanovených podmínek. Jejich nedodržení v pr b hu realizace projektu m že vést ke zm n rozhodnutí o p id lení finan ních prost edk na daný projekt. Environmentální kritéria pro hodnocení projekt Zpracovatel SEA navrhuje následující environmentální kritéria. Tato kritéria by m la být za len na do systému hodnocení a výb ru projekt v rámci implementace Programu rozvoje Jihomoravského kraje. Lze p edpokládat jejich výb r, úpravu i zm ny v závislosti na obsahu p edkládaných projekt , tak aby kritéria reflektovala zam ení p edkládaných a hodnocených projekt . Systém hodnocení projekt je z hlediska jeho efektivity naprosto nezbytné provázat se systémem monitoringu implementace koncepce (viz kapitola 10). Pro jeho organizaci platí rovn ž stejná doporu ení jako pro organizaci monitoringu. Sada environmentálních kritérií pro výb r a hodnocení projekt , navržená zpracovatelem SEA, by se m la stejn jako sada navržených environmentálních indikátor stát základním východiskem pro výb r a modifikaci relevantních environmentálních kritérií pro konkrétní opat ení PR JMK resp. jednotlivé p edkládané projekty. Z toho d vodu je nezbytné zajistit dostate né personální a odborné kapacity v environmentální oblasti v rámci implementa ní struktury PR JMK. Za ú elem toho, aby se environmentální kritéria pro výb r projekt nestala z pohledu žadatel administrativní p ekážkou, ale naopak fungovala jako prost edek ke zvýšení celkové kvality projekt , je žádoucí zajistit v rámci realizace PRJMK informa ní a konzulta ní servis pro p edkladatele projekt . Tab. 20: Environmentální kritéria pro výb r projekt Referen ní cíl 1.1 Snižovat emise všech zne iš ujících látek, s d razem na oxidy dusíku

2.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy,

2.2. Snižovat zatížení dopravní sít J MK tranzitní a nákladní silni ní dopravou 3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání p írodních a p írod blízkých ástí krajiny

FileName: SaveDate:


Otázky pro hodnocení a výb r projekt z hlediska životního prost edí P isp je realizace projektu ke snížení emisí? 1. NOx 2. PM10 3. VOC 4. Ostatní zne iš ující látky P isp je realizace projektu k vyššímu využití environmentáln šetrných druh ve ejné dopravy (IDS, kombinovaná p eprava, alternativní paliva, nemotorová doprava)? Ano/ne? P isp je realizace projektu k nár stu délky cyklistických stezek, hippostezek, p ších turistických stezek, in-line tras, lyža ských tras? Ano/ne? P isp je realizace projektu ke snížení zatížení dopravní sít JMK tranzitní a nákladní silni ní dopravou? Ano/ne? Zvýší/sníží projekt celkovou vý m ru dopravou nefragmentovaných území? Ano/ne? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity (pozn.: maloplošná ZCHÚ, 1. zóny velkoplošných ZCHÚ, skladebné prvky ÚSES, EVL)? Ano/ne? P isp je projekt ke zlepšení druhové skladby les ? Ano/ne?


Strana: 78 z 93

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 VYHODNOCENÍ VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 4.1 Omezit nové suburbanizaci

zábory

p dy,

regulovat

ne ízenou

4.2 Podporovat využívání brownfields 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i p írodní d dictví

6.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpad 7.1 Posilovat odpov dné chování oby vatel k životnímu prost edí, zdravý životní styl, poskytování informací, podpora ekologické výchovy a vzd lávání

8.1 Snižovat zatížení oby vatelstva hlukem




Dojde v rámci projektu k záboru lesního a/nebo zem d lského p dního fondu? (rozloha záboru ZPF, LPF v ha) Rozloha využitého brownfields v rámci projektu v ha Dojde v rámci projektu k narušení krajinného rázu? Dojde v rámci projektu ke zlepšení stavu kulturního/p írodního d dictví? Ano/ne? Po ítá projekt s využitím vznikajících odpad ? P isp je projekt k posilování ekologického pov domí obyvatel? Ano/ne? P isp je realizace projektu k nár stu délky cyklistických stezek, hippostezek, p ších turistických stezek, in-line tras, lyža ských tras? Ano/ne? P isp je projekt ke snížení hlukové zát že oby vatel? Ano/ne? (po et oby vatel zatížených hlukem) P isp je projekt ke snížení spot eby neobnovitelných zdroj energie v porovnání s p edchozí spot ebou? Ano/ne? Rozloha revitalizovaného území v ha.


Rozší í projekt po et oby vatel napojených na (po et ekvivalentních obyvatel napojených na OV). Ano/ne?

11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území

Dojde realizací projektu k výstavb nových zpevn ných ploch? P isp je realizace projektu k revitalizaci tok ? Ano/Ne?

FileName: SaveDate:


OV? nov


Strana: 79 z 93


XII. VLIVY KONCEPCE NA VE

EJNÉ ZDRAVÍ

Hodnocení vliv na ve ejné zdraví (HIA – z anglického „health impact assessment“) je dle zákona nedílnou sou ástí procesu posouzení vliv Programu rozvoje kraje pro léta 2010-2013 na životní prost edí. Zákon . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví, v platném zn ní, definuje ve ejné zdraví jako zdravotní stav obyvatelstva, jenž je ur ován souhrnem p írodních, životních a pracovních podmínek a zp sobem života. Zdravotní stav obyvatelstva je ur ován souhrnem vzájemn p sobících p í in a podmínek. Vedle životního stylu se v interakci s genetickými dispozicemi uplat ují faktory životního prost edí, psychosociální a socioekonomické. Vzájemné p sobení initel na zdraví m že být p ímé i zprost edkované s pozitivními i negativními vlivy o r zných intenzitách na zdraví v rámci souboru mnoho etných p í in onemocn ní. Hodnocení koncepce z hlediska vliv na ve ejné zdraví tak vyžaduje zvážení celého spektra možných zdravotních determinant a pravd podobnosti jejich, více i mén zprost edkovaných zm n, zp sobených plánovanou aktivitou. Musí být použit odborný odhad pravd podobného vývoje r zných determinant prost edí, institucionálních i individuálních a jejich možné zm ny. Jedná se o komplexní proces, kdy zm na jednoho i n kolika faktor nemusí znamenat m itelnou zm nu zdravotního stavu. D ležitým faktorem, který je asto z hlediska zdraví podce ován je tzv. „well beeing“ – tedy „pohoda“ jako výsledné p sobení ady faktor a podmínek. V rámci hodnocení vliv Programu rozvoje kraje na ve ejné zdraví se zpracovatel snažil vyhledat vlivy na determinanty i podmínky ovliv ující pohodu tak, aby byla co nejvíce respektována definice zdraví dle Sv tové zdravotnické organizace (WHO).

13.1. Vztah Programu rozvoje Jihomoravského kraje ke koncepcím v oblasti ochrany ve ejného zdraví Základní cíle ochrany a tvorby ve ejného zdraví jsou zakotveny na komunitární úrovni v ustanovení lánku 152 Amsterodamské smlouvy EU, kde je e eno, že vysoká úrove lidského zdraví musí být zahrnuta do všech politik a strategií Evropského spole enství. Na evropské a celosv tové úrovni jsou požadavky ve ejného zdraví definovány zejména následujícími koncep ními materiály: •

Ak ní plán zdraví a životní prost edí 2004-2010 EU

•

Evropský ak ní plán životního prost edí a zdraví d tí z roku 2004

• Zdraví pro 21. století WHO Cíle a požadavky ve ejného zdraví z t chto koncepcí jsou promítnuty do strategických dokument v oblasti ve ejného zdraví na národní úrovni, které jsou definovány dv ma základními strategickými dokumenty: •

FileName: SaveDate:

Ak ní plán zdraví a životního prost edí R (vybrané cíle NEHAP, relevantní vzhledem k PR JMK ) stanovovat priority kee zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prost ednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, v etn tzv. skleníkových plyn ; stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; p edcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody p ed kontaminací, se zvláštním zam ením na ochranu zdroj pitných vod a vod pro rekreaci; zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody ve ejného zásobování a zabezpe it její stálou jakost; chránit p du jako základní složku životního prost edí s d razem na zabezpe ení jejích funkcí; uplat ovat princip prevence poškozování p dy; omezit degrada ní procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi p d; C863_09_PR_JMK09_dokumentace.doc 5.1.2010


Strana: 80 z 93


•

vhodným využíváním p dy zajistit ochranu dalších složek životního prost edí, zejména vody; omezovat negativní p sobení hluku na zdraví; zastavit nár st hluku, zejména dopravního, a rozši ovat chrán né zóny; snižovat expozici hluku prost edky územního plánování; zabezpe ovat prevenci a omezování d sledk velkých pr myslových a jaderných havárií a p írodních katastrof; soustavn sledovat parametry životního prost edí a ukazatel zdravotního stavu populace.

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21): CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU; CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ; CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA; CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH; CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ; CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ; CÍL 7: PREVENCE INFEK NÍCH ONEMOCN NÍ; CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEK NÍCH NEMOCÍ; CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORAN NÍ ZP SOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY.

13.2. Zdravotní stav obyvatel Jihomoravského kraje Vzhledem k veliké variabilit chování obyvatel nelze p esv d iv definovat vliv jednotlivých faktor životního stylu (výživové a pohybové zvyklosti populace, kou ení a konzumace alkoholu) a faktor prost edí na rozvoj nemocnosti i jednozna nou p í inu úmrtí. P i posuzování vlivu jednotlivých faktor životního prost edí na zdraví obyvatel z stávají nezodpov zené mnohé otázky, které se týkají zejména vztahu dávka - odpov a poruch zdraví, zm n životního prost edí a následné zm ny zdraví v r zných v kových skupinách populace, interakce v p sobení faktor socioekonomických, životního stylu a faktor životního prost edí na zdraví, apod. Dále je t eba objasnit vzájemné vztahy a výsledný vliv faktor životního prost edí s faktory dalšími. Jihomoravský kraj V kraji nadále pokra uje proces demografického stárnutí, pr m rný v k je 40,6 roku. Podíl obyvatel starších 65 let pozvolna roste, v p epo tu na 100 d tí ve v ku 0–14 let, tzv. index stá í, se zvýšil ze 106,1 v roce 2006 na 108,9 a je po Praze druhý nejvyšší. V roce 2007 zem ely v kraji 11 774 osoby, 5 859 muž a 5 915 žen. Hrubá míra úmrtnosti, tj. po et zem elých na 1 000 obyvatel, inila u muž 10,6 a u žen 10,1, celkem pak 10,4. P í inám úmrtí dlouhodob vévodí u obou pohlaví nemoci ob hové soustavy následovány novotvary. U zem elých muž byly nemoci ob hové soustavy p í inou úmrtí ve 47 % a novotvary ve 28 %, v 7 % poran ní a otravy a po 6 % nemoci dýchací a trávicí soustavy. Nej ast jší p í inou úmrtí žen byly rovn ž nemoci ob hové soustavy, které se podílely na celkovém po tu úmrtí žen 59 %, novotvary 22 %, nemoci dýchací soustavy 5 %, poran ní a otravy 4 % a nemoci trávicí soustavy 3 %. V tšina úmrtí je trvale zp sobena nemocemi ob hové soustavy a novotvary, p i emž v p epo tu na 100 tisíc obyvatel podle pohlaví zem elo na nemoci ob hové soustavy 603 žen a 495 muž a na novotvary 297 muž a 219 žen. Na poran ní a otravy zem elo dvakrát více muž než žen. V porovnání s rokem 2006 je po et úmrtí na nemoci dýchací soustavy u muž stejný a u žen poklesl, po et úmrtí na nemoci trávící soustavy vzrostl jak u muž , tak u žen. Ve v ku do jednoho roku zem elo 46 d tí, 31 chlapc a 15 dívek, z toho bylo 38 úmrtí do 28 dní života. Kojenecká úmrtnost z stala na hodnot 3,7 promile stejn jako v roce minulém, novorozenecké úmrtnosti vzrostla ze 3,0 v roce 2006 na 3,1. P í inou úmrtí byly p edevším n které stavy vzniklé v perinatálním období (P00–P96) a vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality (Q00–Q99). Vn jší p í iny (V01–Y98) zavinily ty i úmrtí, dopravní nehody se na nich nepodílely. FileName: SaveDate:



Strana: 81 z 93


St ední délka života p i narození vyjad uje po et let, kterých se pr m rn dožije novorozenec za p edpokladu zachování úmrtnosti z období jejího výpo tu. Po ítá se za dvouleté období a v Jihomoravském kraji byla v letech 2006–2007 u muž 73,6 let a u žen 80,3 let. Alergická onemocn ní Zne išt né životní prost edí, jmenovit zne išt ní ovzduší, je jedním z faktor , který se podílí na alergických onemocn ních. Jejich po et stále nar stá. Po et pacient lé ených v alergologických ordinacích v kraji v roce 2007 byl 92 624, tj. 8 % všech obyvatel kraje (celkov je v R 9 % pacient s alergickým onemocn ním).

Akutní respira ní onemocn ní (ARO) ARO jsou nej ast jší skupinou onemocn ní d tského v ku a jejich výskyt je výsledkem p sobení ady vliv jako je epidemiologická situace, odolnost organismu, zne išt ní ovzduší a klimatické podmínky. Incidence ARO proto hraje d ležitou roli v popisu zdravotního stavu obyvatelstva. Prezentovaná informace udává, kolik d tí (p epo teno na 1 000 d tí) bylo ošet eno léka em pro akutní respira ní onemocn ní; zahrnuje tedy i rozhodnutí rodi e, zda jít k léka i, a subjektivní hodnocení léka e.

13.3 Determinanty vliv koncepce na ve ejné zdraví Jak bylo již výše uvedeno je zdraví obyvatel ovliv ováno adou faktor . P sobí na n j stav životního prost edí, zdravotní pé e, životní styl obyvatel, vrozené dispozice i socioekonomické faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prost edí se v tšinou odrazí ve ve ejném zdraví, jedná se o v tšinu již posuzovaných vliv na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz apod. Vlivy koncepce na životní prost edí a na zdraví obyvatelstva se tedy z velké ásti p ekrývají, avšak mohou existovat i vlivy s dopadem na životní FileName: SaveDate:



Strana: 82 z 93


prost edí, které se ve zdraví obyvatel p ímo neprojeví (nap . vodní cesta), resp. které se neodrazí ve stavu životního prost edí, zato ale ovlivní lidské zdraví. Životní prost edí ovliv uje lidské zdraví nep etržitým p sobením prost ednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktor dýcháním, p íjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k ší i p sobení prost edí na lidské zdraví je však velice obtížné p esn vyhodnotit jednotlivé vlivy faktor ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prost edí v nejširším významu, v etn omezení používání nebezpe ných chemických látek a odstran ní dlouhodob p sobících zát ží, znamená spln ní jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Nemén d ležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci r zných socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejn jako vzd láním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivn n za azením lov ka v rámci socioekonomické struktury spole nosti. Programu rozvoje Jihomoravského kraje m že tyto determinanty ovlivnit jak pozitivn , tak i negativn – podporou neformálního vzd lávání, podporou zam stnanosti, zm nou po tu pracovních p íležitostí, kvalitou života v sídlech i na venkov , možnostmi zdravého využití volného asu. Z výše uvedeného popisu zdravotních determinant, relevantních cíl koncep ních dokument v oblasti zdraví a zdravotního stavu obyvatel lze vyvodit následující zdravotní determinanty s vazbou k Programu rozvoje Jihomoravského kraje: • • • • • •

faktory životního prost edí, zejména kvalita ovzduší, hluk, toxické látky v prost edí; zam stnanost; vzd lanost zdravé využití volného asu; úrove a dostupnost zdravotní pé e; bezpe nost (od bezpe nosti dopravy, po nap . kvalitní bezpe né stavební materiály, zejména v p ípad recyklace odpad ).

Tab. 21: Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce

Zdravotní determinanty

Opat ení s možným negativním vlivem na danou determinantu

Opat ení s možným pozitivním vlivem na danou determinantu

faktory životního prost edí, zejména kvalita ovzduší, hluk, toxické látky v prost edí;

C.1, D.3,

B.1, B.3, C.1, C.2, E1, E.2, E.3,

zam stnanost;

A.1, B.1, B.2, D.1,

vzd lanost;

A.1, A.2, A.3, B.2, D.1, E1, E.2, E.4,

zdravé využití volného asu;

A.1, A.2, A.3, C.2, D.1, D.2, D.4, E.4,

úrove a dostupnost zdravotních a sociálních služeb;

A.2, E.4, D.3,

bezpe nost (od bezpe nosti dopravy, po nap . kvalitní bezpe né stavební materiály, zejména v p ípad recyklace odpad ).

C.1, D.3,

A.4, C.1, C.2, E.1, E.2,

Rozvoj dopravní infrastruktury bude mít potenciáln jak pozitivní vliv na bezpe nost obyvatel (zvýšená kvalita komunikací, bezpe nostní opat ení typu mimoúrov ových k ižovatek, obchvat m st apod.), tak i vliv nep ímo negativní (rozvoj dopravní infrastruktury se odrazí v navýšení absolutního po tu vozidel na komunikacích a tak nep ímo povede k absolutnímu zvýšení po tu nehod). Zda dojde spíše k negativnímu nebo pozitivnímu ovlivn ní bezpe nosti obyvatelstva závisí na výb ru projekt , které budou v rámci Programu rozvoje Jihomoravského kraje podpo eny. Obdobná charakteristika platí i pro ostatní specifické opat ení resp. aktivity, u kterých byla identifikována n jaká potenciáln negativní a zárove i pozitivní vazba na determinantu ve ejného zdraví. Nebylo identifikováno žádné opat ení, které by vykazovalo výrazn negativní vazbu na n kterou zdravotní determinantu, bez jiných pozitivních vliv , a u kterého by FileName: SaveDate:



Strana: 83 z 93


zárove nebylo možné tuto negativní vazbu eliminovat, nebo alespo zmírnit pomocí správn nastavených kritérií pro implementaci koncepce.

13.4 Vyhodnocení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje na ve ejné zdraví Vyhodnocení vliv prost edí:

Programu rozvoje Jihomoravského kraje na zdraví prost ednictvím životního

Vyhodnocení vliv PR JMK na ve ejné zdraví vychází z relevantních cíl ochrany a podpory zdraví ve vztahu k životnímu prost edí, které lze nalézt v p ijatých koncepcích, strategiích a ak ních plánech na mezinárodní i národní úrovni (viz kapitola 13.1). Smyslem hodnocení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje na ve ejné zdraví je zjišt ní, zda p edkládaná koncepce resp. její oblasti podpory nenarušují cíle ochrany zdraví a zda v souladu s nimi napomáhá vytvá et podmínky pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel. V optimálním p ípad by realizace Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 m la znamenat podporu zdraví obyvatelstva regionu. Byly hodnoceny možné vlivy opat ení a aktivit PR JMK na tyto referen ní cíle. Vzhledem k tomu, že vlivy PR JMK na ŽP byly vyhodnoceny již v p edchozích kapitolách, a konkrétní vlivy ve specifických územích budou záviset na realizaci p edkládaných projekt , nejsou v této ásti hodnoceny vlivy na ve ejné zdraví zprost edkované životním prost edím. Požadavky a cíle ve ejného zdraví vzhledem k vliv m na zdraví prost ednictvím životního prost edí byly zahrnuty do referen ních cíl ochrany životního prost edí a vlivy priorit, opat ení resp. aktivit PR JMK na tyto cíle byly vyhodnoceny v rámci kapitoly 7.3. Potenciální dopady jednotlivých opat ení na ve ejné zdraví: Následující tabulka ukazuje možné dopady jednotlivých opat ení PR JMK na ve ejné zdraví tak, jak vyplynuly z vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí a ve ejné zdraví. Tab. 22: Potenciální dopady jednotlivých opat ení na ve ejné zdraví

Priority/opat ení A.1

A.2

Opat ení m že negativn ovlivnit ve ejné zdraví pokud -

-

Opat ení m že pozitivn ovlivnit ve ejné zdraví pokud -

A.3

-

A.4

-

B.1

-

-

B.2

-

-

B.3

-

-

FileName: SaveDate:


-

zacílí vzd lávání na nabídku pracovních míst zvýší úrove vzd lanosti, celoživotního a environmentálního vzd lávání zlepší možnosti zdravého trávení volného asu zvýší nabídku pracovních míst zvýší vzd lanost pomocí preventivních program zlepší parametry zdraví obyvatelstva zlepší dostupnost a kvalitu zdravotní pé e a sociálních a preventivních program zvýší vzd lanost a informovanost obyvatel zlepší možnosti zdravého trávení volného asu zvýší bezpe nost obyvatel pomocí preventivních program zlepší parametry zdraví obyvatelstva zvýší nabídku pracovních míst zvýší vzd lanost p isp je k orientaci hospodá ství na pr myslová odv tví s vysokou p idanou hodnotou a nízkými externalitami vzhledem k životnímu prost edí zvýší nabídku pracovních míst zvýší vzd lanost p isp je k orientaci hospodá ství na pr myslová odv tví s vysokou p idanou hodnotou a nízkými externalitami vzhledem k životnímu prost edí p isp je k využívání brownfields a ešení starých ekologických zát ží


Strana: 84 z 93


C.1

-

-

C.2

zvýší zát ž látkami emitovanými ze silni ní dopravy zvýší vystavení obyvatel hluku z dopravy navýšená silni ní doprava povede ke zvýšenému riziku dopravních nehod

-

-

-

-

-

D.1

-

-

D.2

-

-

D.3

-

D.4

-

ohrozí vodní zdroje

-

E.1

-

-

E.2

-

-

E.3

-

-

E.4

-

-

sníží množství individuální dopravy, a tím po et obyvatel žijících na území s p ekro enými imisními limity bude ve ejná doprava využívat alternativní zdroje energie (biopaliva) kvalitn technicky vy ešená infrastruktura zajistí opat ení proti hluku a odvedení tranzitní dopravy z hust obydlených oblastí sníží množství individuální dopravy, a tím po et obyvatel žijících na území s p ekro enými imisními limity bude ve ejná doprava využívat alternativní zdroje energie (biopaliva) moderní dopravní infrastruktura (obchvaty, kruhové objezdy, mimoúrov ové k ižovatky) a separace cyklostezek p isp je ke snížení nehodovosti zvýší nabídku pracovních míst rozvoj cestovního ruchu umožní zdravé trávení volného asu obyvatel rozvoj vhodných produkt cestovního ruchu umožní zdravé trávení volného asu obyvatel zlepší dostupnost a kvalitu zdravotní pé e zlepší možnosti zdravého trávení volného asu rozvoj infrastruktury cestovního ruchu umožní zdravé trávení volného asu obyvatel p isp je ke zlepšení kvality koupacích vod separované stezky (p ší, hipo, cyklo) povedou ke zvýšení bezpe nosti uživatel sníží zatížení prost edí toxickými látkami zlepší kvalitu života v sídlech zvýší vzd lanost a informovanost obyvatel povede ke zlepšení stavu životního prost edí v regionu p isp je k vyšší kvalit zdroj pitné vody povede ke zlepšení stavu životního prost edí v regionu sníží riziko ohrožení záplavami kvalitní zem d lské výrobky povedou ke zlepšení výživy obyvatel ekologizace zem d lství p isp je ke snížení emisí toxických látek do prost edí stabilizuje nabídku pracovních míst v primárním sektoru zlepší kvalitu života a bydlení na venkov zlepší nabídku pracovních míst na venkov

Podmínky implementace Programu rozvoje Jihomoravského kraje z hlediska jeho vliv zdraví: P i rozhodování o podpo e projekt následující kritéria: • • • • • •

Projekty, Projekty, Projekty, vody a p Projekty, Projekty, Projekty,

FileName: SaveDate:

na ve ejné

v rámci PR JMK by m ly mít relativní p ednost projekty spl ující

které snižují zát ž ovzduší látkami ze spalovacích proces které snižují zát ž ovzduší emisemi z pr myslu. které snižují riziko vzniku havárií a omezují vstupy toxických látek z pr myslu do ovzduší dy. které zlepšují zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou. které snižují zát ž obyvatelstva hlukem z dopravy. které umož ují zdravý životní styl.



Strana: 85 z 93


• Projekty, které zvyšují vzd lanost populace. • Projekty, které zvyšují nabídku pracovních míst. • Projekty, které zvyšují bezpe nost dopravy. Pro sledování dopad PR JMK na ve ejné zdraví jsou využitelné následující indikátory: • Pohyb obyvatelstva (sleduje UZIS, SÚ). • Specifická úmrtnost (sleduje UZIS). Záv ry plynoucí z vyhodnocení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 na ve ejné zdraví: Realizací Programu rozvoje Jihomoravského kraje nebude v tšina zdravotních determinant významn dot ena. V optimálním p ípad bude mít Program pozitivní vliv na ve ejné zdraví, zejména zlepšením ekonomických a sociálních determinant obyvatel. Jedná se zejména o zvýšení nabídky pracovních míst, zlepšení možností vzd lávání, v etn rekvalifikací a celoživotního vzd lávání a možností zdravého trávení volného asu. Pokud bude implementace Programu rozvoje Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 provád na v souladu s výstupy jeho posouzení vliv na životní prost edí, není o ekáváno zhoršení životního prost edí a jeho zdravotních determinant. Potenciáln negativním vliv m na životní prost edí resp. ve ejné zdraví lze p edejít p i výb ru konkrétních projekt .

FileName: SaveDate:



Strana: 86 z 93


XIII. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ Program rozvoje územního obvodu kraje (zkrácen program rozvoje kraje) je základním st edn dobým koncep ním dokumentem kraje. Slouží k podpo e rozvoje území kraje a sou asn i jako nástroj ízení této podpory v souladu se zákonem . 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje. Program rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen PR JMK) navazuje na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje z roku 2006 tím, že využívá struktury zde navržených strategických cíl a opat ení, vyty ených k jejich napln ní, a s p ihlédnutím k omezeným rozpo tovým možnostem kraje a návrhovému období z nich iní základ pro vymezení hlavního rámce okruh priorit, opat ení a aktivit, která p edstavují v cnou nápl návrhové ásti Programu rozvoje JMK. Ve vztahu ke Strategii rozvoje kraje, jako nad azenému strategickému dokumentu, je p edkládaný Program rozvoje Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 dokumentem obsahujícím již konkrétní opat ení resp. aktivity navrhované krajem k podpo ení. Zde specifikovaná opat ení nemusí vy erpávajícím zp sobem pokrývat veškeré spektrum oblastí za azených ve Strategii rozvoje JMK, ale jsou výb rem nosných témat rozvoje kraje, zúženým z d vodu asového horizontu a rozpo tových možností, pro n ž je PRJMK zpracováván (jde o období let – 2010 – 2013), na rozdíl od SRJMK, jejíž horizont realizace je cca do roku 2016. V roce 2009 kon í platnost Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2009, a proto bylo zadáno zpracování programu nového na období 2010–2013. Vedle obvyklých výzev se v sou asné dob p idává i nutnost adaptace na dopady ekonomické recese a na z ní plynoucí výrazný pokles rozpo tových p íjm . Na naléhavosti tak nabývá pot eba racionálního využití rozpo tových prost edk kraje a výb r finan n dosažitelných rozvojových aktivit. Jedním z pr ezových úkol programu rozvoje kraje je zformulovat a rozfázovat rozvojové aktivity kraje na období ty let tak, aby co nejú inn ji p ispívaly k vyváženému rozvoji územního obvodu kraje. Limitem jsou mu vlastní disponibilní finan ní rozpo tové prost edky. V rámci Programu rozvoje kraje musí být nastaveny priority, opat ení a aktivity tak, aby na jedné stran co nejefektivn ji sm ovaly k zajišt ní (zejména obligatorních) ve ejných služeb ze strany kraje, na druhé stran vytvá ely co nejvhodn jší podmínky pro život a podnikání. Priority by m ly být formulovány s p ihlédnutím k jednotlivým složkám socioekonomické reality kraje a p edevším s ohledem na nosné rozvojové sm ry v nejbližších letech. Tato zacílenost umožní ešit rozvoj více provázan s ohledem na cíle a bez rezortní svázanosti. Vizí je Jihomoravský kraj jako dynamicky se rozvíjející region, který v souladu s principy udržitelného rozvoje, disponuje výkonnou a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na moderních technologiích s vysokou p idanou hodnotou, vysokou úrovní vzd lanosti s d razem na p ípravu a využití kvalitních lidských zdroj , udržuje p ijatelný stav životního prost edí a krajiny, modern orientovaným zem d lstvím, udržuje regionální kulturní specifika, využívá svou p íznivou geografickou polohu na d ležitých kontinentálních osách, využívá potenciál cestovního ruchu a koncep n usm r uje proces suburbanizace. Celkovým cílem Programu je zefektivnit rozvojové procesy Jihomoravského kraje a využít potenciálu kraje. Vyhodnocení vliv koncepce (dále jen "vyhodnocení") PROGRAMU ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 na životní prost edí je zpracováno dle p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní (dále jen zákon), a v rozsahu stanoveném v záv ru zjiš ovacího ízení dle § 10d zákona který byl vydán odborem posuzování vliv na životní prost edí a IPPC Ministerstva životního prost edí dne 14. 12. 2009 pod íslem jednacím 103798/ENV/09. Proces posouzení vliv koncepce na životní prost edí probíhal soub žn s p ípravou samotného strategického dokumentu jako ex-ante hodnocení. V rámci procesu SEA byly hodnoceny všechny ásti Programu rozvoje Jihomoravského kraje. K vyhodnocení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje na životní prost edí byla použita metoda referen ních cíl . Referen ní cíle ochrany životního prost edí p edstavují základní rámec pro hodnocení jednotlivých ástí Programu rozvoje Jihomoravského kraje a slouží zejména k vyhodnocení souladu specifických cíl , priorit a opat ení resp. v rámci nich navrhovaných aktivit s referen ními cíly ochrany životního prost edí. Cíle ochrany životního prost edí byly ur eny na základ analýzy cíl specifikovaných v koncep ních dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni analýzy stavu životního prost edí a hlavních problém životního prost edí v regionu. FileName: SaveDate:



Strana: 87 z 93


V rámci vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí byly navrženy díl í úpravy PR JMK a podmínky implementace Programu rozvoje Jihomoravského kraje. Dalším významným výstupem hodnocení je návrh systému výb ru a hodnocení projekt a návrh systému sledování implementace koncepce. Sou ástí SEA vyhodnocení Programu rozvoje Jihomoravského kraje je rovn ž vyhodnocení vliv koncepce na ve ejné zdraví a lokality soustavy Natura 2000. Pro ú ely informování a zapojení ve ejnosti do p ípravy a posuzování Programu rozvoje Jihomoravského kraje byly veškeré relevantní výstupy zve ej ovány na internetových stránkách kraje.

FileName: SaveDate:



Strana: 88 z 93


XIV. SOUHRNNÉ VYPO Z HLEDISKA VLIV

ÁDÁNÍ VYJÁD ENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ A VE EJNÉ ZDRAVÍ

Proces posouzení vliv Programu rozvoje Jihomoravského kraje probíhal spolu s p ípravou samotného strategického dokumentu. Ve ejnost stejn jako dot ené orgány státní správy i územní samosprávné celky m ly možnost vznášet p ipomínky i dotazy v pr b hu celého dosavadního pr b hu posouzení. Vypo ádání p ipomínek ve ejnosti a zp sob zohledn ní záv ru zjiš ovacího ízení Ministerstva životního prost edí jsou uvedeny v p íloze 3 a 4 tohoto dokumentu.

FileName: SaveDate:



Strana: 89 z 93


XV.

ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

STANOVISKO Ministerstva životního prost edí podle § 10g zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 93/2004 Sb., k návrhu koncepce

„Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013“ verze z prosince 2009 P edkladatel koncepce:

Jihomoravský kraj

Zpracovatel koncepce:

konsorcium Vysokého u ení univerzity a firmy GAREP s.r.o.

Zpracovatel posouzení:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o.

technického

v Brn ,

(osv d ení odborné zp sobilosti pro posuzování vliv prost edí .j. 1278/167/OPVŽP/97)

Masarykovy

na životní

Ing. Pavel Kolá ek, PhD., AMEC, s.r.o. (autorizace .j. 630/214/05 podle § 45i zákona ochran p írody a krajiny, v platném zn ní)

. 114/1992 Sb., o

Pr b h posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu p ílohy . 7 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní zákona . 163/2006 Sb., (dále jen „zákon . 100/2001 Sb.“), bylo p edloženo Ministerstvu životního prost edí, zjiš ovací ízení bylo zahájeno dne 12. 11. 2009 zve ejn ním oznámení koncepce v Informa ním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dot eným správním ú ad m a dot eným územním samosprávným celk m. Zjiš ovací ízení bylo ukon eno dne 14. 12. 2009 vydáním záv ru zjiš ovacího ízení pod íslem jednacím 103798/ENV/09. Návrh koncepce v etn vyhodnocení vliv na životní prost edí, zpracovaném v rozsahu p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prost edí p edložen dne ... ... 2010 a po kontrole náležitostí byl dne ... ... 2010 zve ejn n v Informa ním systému SEA a rozeslán dot eným správním ú ad m a dot eným územním samosprávným celk m. Ve ejné projednání "Programu rozvoje Jihomoravského kraje" v etn vyhodnocení vliv koncepce na životní prost edí se konalo dne ... ... 2010 na Krajském ú ad v Brn . Zápis z ve ejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prost edí dne … ... 2010. Stru ný popis koncepce: Program rozvoje Jihomoravského kraje je hlavním nástrojem ízení a koordinace rozvoje kraje. Je zpracováván na období ty let. V návaznosti na vizi a strategické cíle p ijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje a ve vazb na programové priority politické reprezentace kraje konkretizuje pro plánovací období cíle, priority a rozvojové aktivity v kraji. Hlavním aktérem zpracování a realizace je kraj jako samosprávný subjekt. Program na základ spolupráce aktér zú astn ných p i jeho tvorb vymezuje nositele p ípravy a realizace rozvojových aktivit a projekt a stanoví zp sob a pravidla financování a implementace.

FileName: SaveDate:



Strana: 90 z 93


Program rozvoje kraje je závazn po izovaným dokumentem kraje. Náležitosti programu upravují § 8, 9 a 10 zákona . 248/2000 Sb. ze dne 29. ervna 2000 o podpo e regionálního rozvoje, v nichž je specifikován význam a hlavní náležitosti dokumentu. Zákon . 129/2000 Sb., o krajích, se programem rozvoje kraje nezabývá, pouze uvádí, že ho schvaluje zastupitelstvo. Délka platnosti program rozvoje záleží na jednotlivých krajích. Praxe se nicmén ustálila na 4letém období. Jedním z pr ezových úkol programu rozvoje kraje je zformulovat a rozfázovat rozvojové aktivity kraje na období ty let tak, aby co nejú inn ji p ispívaly k vyváženému rozvoji územního obvodu kraje. Limitem jsou mu vlastní disponibilní finan ní rozpo tové prost edky. V rámci programu rozvoje kraje musí být nastaveny priority, opat ení a aktivity tak, aby na jedné stran co nejefektivn ji sm ovaly k zajišt ní (zejména obligatorních) ve ejných služeb ze strany kraje, na druhé stran vytvá ely co nejvhodn jší podmínky pro život a podnikání. Priority by m ly být formulovány, s p ihlédnutím k jednotlivým složkám socioekonomické reality kraje a p edevším s ohledem na nosné rozvojové sm ry v nejbližších letech. Tato zacílenost umožní ešit rozvoj více provázan s ohledem na cíle a bez rezortní svázanosti. Globálním cílem PR JMK je zefektivnit rozvojové procesy Jihomoravského kraje a využít potenciálu kraje. Dále se Program rozvoje kraje zasadí za zlepšení kvality a dostupnosti hlavních ve ejných služeb zajiš ovaných Jihomoravským krajem, zajistí jejich hospodárný provoz a rozvine zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Cílem je rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt , zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou, zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. Nadále snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí. Hospodá ským t žišt m budou aktivity založené na moderních technologiích. Pr mysl bude produkovat výrobky s vysokou p idanou hodnotou. Vzroste vzd lanostní úrove obyvatelstva, zkvalitní se procesy vzd lávání a zlepší se možnosti uplatn ní lidských zdroj v ob anské a profesní sfé e. Zem d lství bude tvo it sou ást páte e integrovaného rozvoje ve venkovském prostoru. Cestovní ruch bude v turisticky atraktivních oblastech aktivn p ispívat k rozvoji území. Stru ný popis posouzení: Posouzení vliv "Programu rozvoje Jihomoravského kraje" na životní prost edí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu p ílohy . 9 zákona . 100/2001 Sb. Posuzování bylo provád no pr b žn se zpracováním koncepce, k posouzení byla využita metoda referen ních cíl , tj. porovnávání možného vlivu specifických cíl "Program rozvoje Jihomoravského kraje" na stanovené referen ní cíle ochrany životního prost edí. Vyhodnocení vychází z analýzy SWOT a míry zohledn ní cíl ochrany životního prost edí p i innostech, které p edpokládá "Programu rozvoje Jihomoravského kraje" v oblasti vstup do krajiny, v oblasti ochrany složek životního prost edí a v oblasti o ekávaných d sledk realizace strategického materiálu. Tabelární forma matice p edpokládaných vliv nezjistila významné o ekávané negativní nebo limitující p sobení n kterého navrženého opat ení z pohledu ochrany životního prost edí, které by nebylo možné na základ další projek ní p ípravy ešit. "Program rozvoje Jihomoravského kraje" byl rovn ž vyhodnocen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní, a to z hlediska d sledk na evropsky významné lokality a pta í oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní. Záv ry posouzení: Ministerstvo životního prost edí jako p íslušný orgán podle § 21 zákona . 100/2001 Sb., na základ návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona . 100/2001 Sb., v etn vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní, vyjád ení dot ených orgán státní správy, dot ených územn samosprávných celk a ve ejnosti a výsledk ve ejného projednání vydává:

FileName: SaveDate:



Strana: 91 z 93


SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce

„Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013“ verze 15. 12. 2009 Realizace koncepce " Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 " nebude mít významný negativní vliv na životní prost edí za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska ( ást A). Realizace koncepce " Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 " nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a pta í oblasti soustavy Natura 2000 ani jejich p edm ty ochrany za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska ( ást B). A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1) P i realizaci " Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013" budou respektovány podmínky, stanovené vyhodnocením vliv koncepce na životní prost edí. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vliv na lokality soustavy Natura 2000: 2) Každé opat ení resp. aktivita, navržené v "Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013", bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a pta ích oblastí soustavy Natura 2000. Ministerstvo životního prost edí dále p edpokládá, že ídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého ešení co nejširší publicitu a informování ve ejnosti.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU DOKUMENTACE Datum zpracování dokumentace, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace se nachází v jeho úvodní ásti. FileName: SaveDate:



Strana: 92 z 93

P íloha 1 Posouzení vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000

POSOUZENÍ VLIV

KONCEPCE

Zpracováno ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb.

leden 2010

AMEC s.r.o., K enová 58, 602 00 Brno, Czech Republic I : 26211564, DI : CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle § 45i zákona . 114/1992 Sb.

Zakázka:

C863-09-00

Objednatel:

Jihomoravský kraj Žerotínovo nám stí 3/5 602 00 Brno

Ú el vydání:

Finální dokument

Stupe utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P.Kolá ek

J. Nezválová

M Dostál

Datum 4. 1. 2010

P edcházející vydání tohoto dokumentu musí být bu zni ena nebo výrazn ozna ena NAHRAZENO.

Rozd lovník:

4 výtisky Jihomoravský kraj + MŽP 1 výtisk archiv AMEC s.r.o. 35 kopií na CD ROM MŽP

© AMEC s.r.o., 2010 Všechna práva vyhrazena. Žádná z ástí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního ur ení (tj. nad rámec použití v p íslušném procesu EIA) vyzrazeny, zve ejn ny, reprodukovány, kopírovány, p ekládány, p evád ny do jakékoliv elektronické formy nebo strojov zpracovávány bez výslovného souhlasu odpov dného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: SaveDate:

PR_JMK_posouzení_§45i.doc 14.10.2009


Strana: 1 z 32

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona . 114/1992 Sb.

Zpracovatelé posouzení

Oprávn ná osoba:

Ing. Pavel Kolá ek, Ph.D. držitel autorizace k posuzování vliv dle §45i . j. 58988/ENV/06 2028/630/06 ze dne 31. 1. 2007

Posouzení zpracoval:

Ing. Pavel Kolá ek, Ph.D.

Datum zpracování posouzení

4. 1. 2010

FileName: SaveDate:



Strana: 2 z 32


Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u spole nosti Microsoft. Grafické p ílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u spole nosti Corel Corporation, a geografickým informa ním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u spole nosti ESRI.

Obsah Zpracovatelé posouzení..................................................................................................................... 2 Obsah ............................................................................................................................................... 3 I. ÚVOD............................................................................................................................................. 4 II. STRU NÝ POPIS KONCEPCE ..................................................................................................... 5 III. POPIS LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 ............................................................................. 13 3.1 Lokality soustavy NATURA 2000 v dot eném území ............................................................. 13 IV. CHARAKTERISTIKA P EDPOKLÁDANÝCH VLIV ZÁM RU A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ........................................................................................................ 24 4.1. Zhodnocení podklad .......................................................................................................... 24 4.2. Vyhodnocení vliv aktivit PR JMK ........................................................................................ 24 4.3. Posouzení závažnosti vliv .................................................................................................. 31 4.4 Vyhodnocení variant ............................................................................................................. 32 4.5. Vyhodnocení možných kumulativních vliv ........................................................................... 32 4.6. Záv r................................................................................................................................... 32

FileName: SaveDate:



Strana: 3 z 32


I. ÚVOD Se vstupem eské republiky do Evropské unie vyvstala povinnost implementovat do eské legislativy právní normy Evropské unie v oblasti ochrany p írody. V rámci novelizace zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v roce 2004 tak byly do eského legislativního rámce transponovány dv klí ové sm rnice - Sm rnice Rady . 79/409/EEC o ochran voln žijících pták a Sm rnice Rady . 92/43/EEC o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin. NATURA 2000 p edstavuje evropskou soustavu území, umož ující zachování p írodních stanoviš a stanoviš druh v jejich p irozeném areálu rozší ení ve stavu p íznivém z hlediska ochrany, nebo pop ípad umožní tento stav obnovit. Na území eské republiky je NATURA 2000 tvo ena evropsky významnými lokalitami a pta ími oblastmi. § 45h zák. .114/1992, íká: „Jakákoliv koncepce nebo zám r, který m že samostatn nebo ve spojení s jinými významn ovlivnit území evropsky významné lokality nebo pta í oblasti, podléhá hodnocení jeho d sledk na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek...“ Dále k tomu § 45i odst. 2: „Jestliže orgán ochrany p írody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevylou í, musí být daná koncepce nebo zám r p edm tem posouzení podle tohoto ustanovení a zvláštních právních p edpis “. Toto hodnocení je zpracováno na základ objednávky zadavatele (Jihomoravský kraj). P edložené hodnocení je vypracováno jako posouzení koncepce ve smyslu §45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní.

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 32


II. STRU NÝ POPIS KONCEPCE Program rozvoje územního obvodu kraje (zkrácen program rozvoje kraje) je základním st edn dobým koncep ním dokumentem kraje. Slouží k podpo e rozvoje území kraje a sou asn i jako nástroj ízení této podpory v souladu se zákonem . 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje. Jedním z pr ezových úkol programu rozvoje kraje je zformulovat a rozfázovat rozvojové aktivity kraje na období ty let tak, aby co nejú inn ji p ispívaly k vyváženému rozvoji územního obvodu kraje. Limitem jsou mu vlastní disponibilní finan ní rozpo tové prost edky. V rámci programu rozvoje kraje musí být nastaveny priority, opat ení a aktivity tak, aby na jedné stran co nejefektivn ji sm ovaly k zajišt ní (zejména obligatorních) ve ejných služeb ze strany kraje, na druhé stran vytvá ely co nejvhodn jší podmínky pro život a podnikání. Priority by m ly být formulovány s p ihlédnutím k jednotlivým složkám socioekonomické reality kraje a p edevším s ohledem na nosné rozvojové sm ry v nejbližších letech. Tato zacílenost umožní ešit rozvoj více provázan s ohledem na cíle a bez rezortní svázanosti. V roce 2009 kon í platnost Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2006–2009, a proto bylo zadáno zpracování programu nového na období 2010–2013. Vedle obvyklých výzev se v sou asné dob p idává i nutnost adaptace na dopady ekonomické recese a na z ní plynoucí výrazný pokles rozpo tových p íjm . Na naléhavosti tak nabývá pot eba racionálního využití rozpo tových prost edk kraje a výb r finan n dosažitelných rozvojových aktivit. Program rozvoje kraje je koncipován formou opat ení (pracovní zn ní ve verzi zve ejn né na www.vyzva.partnerstvi-jmk.cz k prosinci. 2009). Ta jsou rámci p ti prioritních os dále strukturována do strategických cíl a aktivit:

FileName: SaveDate:



Strana: 5 z 32


A. Kvalita života obyvatel Cíl: Zlepšit kvalitu a dostupnost hlavních ve ejných služeb v Jihomoravským kraji, podporovat jejich hospodárný provoz a rozvinout zázemí pro kvalitní život obyvatel kraje. Opat ení: A.1 Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání Aktivity: A.1.1 P izp sobení sít st edních škol v kraji popula nímu vývoji s ohledem na pot eby trhu práce. A.1.2 Posílení vazeb st edních škol s podnikatelským (odb ratelským) sektorem (odborné praxe, úpravy vzd lávacích program , vytvá ení vzd lávacích strategií škol). A.1.3 Všestranná podpora zvýšení prestiže vybraných u ovských a odborných studijních obor na st edních školách. A.1.4 Údržba a modernizace škol a školských za ízení. A.1.5 Podpora kvality základního školství v kraji se zvlášním d razem na udržení a získávání nových kvalifikovaných pedagog a zlepšení vybavenosti škol. A.1.6 Podpora integrace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami. A.1.7 Podpora talentovaných žák . A.1.8 Rozvíjení spolupráce se vzd lávacími institucemi v zahrani í, podpora mezinárodní mobility. A.1.9 Zavád ní školních vzd lávacích program na všech úrovních vzd lávání. A.1.10 Zkvalitn ní specifických aspekt kurikulární reformy – výuky cizích jazyk , informa ní gramotnosti, za len ní programu Zdraví 21. A.1.11 Podpora aktivit v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. A.1.12 Poradenská sí v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. A.1.13 Monitorování kvality výchovn vzd lávacího procesu, autoevaluace škol, realizace systému hodnocení z izovatelem u škol z izovaných JMK. A.1.14 Rozvoj a publicita dalšího a celoživotního vzd lávání a neformální výchovy mládeže. A.1.15 Podpora a rozvoj vzd lávání senior v rámci zdravého stárnutí (univerzita t etího v ku, kurzy práce na PC a další). A.1.16 Podpora vzniku a innosti Regionálního poradenského a vzd lávacího centra pro služby zam stnanosti - Bosonohy. A.1.17 Rozší ení nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník . A.1.18 Podpora vzd lávacích aktivit podporujících za len ní cizinc a národnostních menšin (zejména výuka eského jazyka a výuka znalostí pro orientaci v prost edí R). A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech prorodinná podpora

ástech kraje a pr

ezová

Aktivity: A2.1 Realizace aktivit vedoucích k dosažení efektivního provozu zdravotnických za ízení z ízovaných krajem A2.2 Do ešení právní formy zdravotnických za ízení z izovaných Jihomoravským krajem. A2.3 Zlepšování a standardizace kvality pé e ve zdravotnických za ízeních kraje. A2.4 Stabilizace kvalifikovaného léka ského i neléka ského personálu v krajských nemocnicích. A2.5 Vytvá ení podmínek pro zakládání praxí praktických léka a stomatolog mladými léka i. A2.6 Zpracování krajské koncepce zdravotní politiky. A2.7 Vypracování koncep ních dokument z oblasti zdravotnictví (koncepce ZZS, LSPP, sít l žkových zdravotnických za ízení a dalších díl ích koncepcí). A2.8 Zajišt ní dostupnosti zdravotnické záchranné služby ve všech ástech kraje. A2.9 Podpora preventivních zdravotních program pro ob any Jihomoravského kraje (výživa, pohybová aktivita, tabák, alkohol, prevence úraz , prevence HIV/AIDS, kardiovaskulární

FileName: SaveDate:



Strana: 6 z 32


A2.10

A2.11

A2.12 A2.13

A2.14

onemocn ní, nádorová onemocn ní, obezita, diabetes mellitus, zvýšení zdravotní odolnosti apod.). Podpora terénních sociálních služeb (pe ovatelské služby, osobní asistence, odleh ovací služby atd.) za ú elem efetivn jšího využívání p ísp vku na pé i v p irozeném domácím prost edí a odleh ení kapacitám pobytových organizací sociálních služeb). Zajišt ní pot ebné, rovnom rn vyvážené sít poskytovatel sociálních služeb, jejich srovnatelné dostupnosti pro ob any v jednotlivých ástech kraje a posílení jejich kapacit (zejména výstavba domu pro seniory v objektu bývalé transfuzní stanice Tomešova, rekonstrukce bývalé LDN v areálu Domova pro seniory v Zastávce u Brna na další pavilon domova pro seniory, výstavba nových domov pro seniory). Zajišt ní metodické podpory a kontroly v oblasti napl ování a dodržování standard kvality v organizacích sociálních služeb, zajišt ní kvality poskytování služeb. Zpracování analýzy zdroj financování sociálních služeb a možností jejich diverzifikace, rozší ení systému víceletého financování projekt v oblasti sociálních lužeb. Podpora neziskových organizací p sobících v sociální oblasti. Podpora dalšího vzd lávání pracovník zdravotních a sociálních služeb a zajišt ní systematické gerontologické supervize v za ízeních pobytových sociálních služeb (cílová skupina uživatel - senio i).

A2.15 Zajišt ní komplexní informovanosti v oblasti sociálních a zdravotních služeb a podpora spolupráce sociálních služeb a zdravotnictví. A2.16 Podpora organizací poskytujících služby a poradenství pro rodiny. A2.17 Podpora komunitního plánování. A2.18 Rozvíjení projektu Rodinné pasy. A2.19 Informa ní podpora života rodin (info-point „Pro rodinu“ na portálu JMK, katalog prorodinných organizací a iniciativ v etn nabízených program a služeb, další informa ní materiály), podpora rozší ování pozitivního prost edí pro rodiny (nap . „obec p átelská rodin “, „firma p átelská rodin “). A2.20 Podpora innosti Jihomoravského regionálního centra pro integraci na podporu integrace cizinc (poradenství, informace). A.3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu Aktivity: A3.1 Rozvoj zázemí kulturních institucí a posílení jejich dalšího využití. A3.2 Podpora významných a tradi ních organizací v oblasti kultury apamátkové pé e. A3.3 Koncep ní podpora ochrany a využití movitého i nemovitého kulturního d dictví a zachování tradic. A3.4 Podpora významných a tradi ních kulturních akcí i drobných lokálních kulturních akcí, d ležitých pro zachování regionální identity. A3.5 Podpora fungování a rozvoje stávajících a budování nových t lovýchovných a sportovních za ízení pro leny i ve ejnost. A3.6 Podpora budování vybrané infrastruktury pro vrcholový sport s nadregionálním významem. A3.7 Podpora innosti neziskových organizací zabývajících se mimoškolní a neformální výchovou a volno asovými aktivitami. A3.8 Podpora innosti center volného asu a základních um leckých škol. A3.9 Podpora aktivního stárnutí - akcde a aktivity ur ené pro seniory (spole enské, zájmové, pohybové). A3.10 Podpora aktivit národnostních menšin, které napomohou k udržení jejich kulturní tradice. A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel Aktivity: A.4.1 Realizace projekt prevence kriminality. FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 32


A.4.2 A.4.3

Realizace projekt prevence sociáln patologických jev . Realizace porojekt prevence dopravních úraz (Bezpe ná obec, Bezpe ná komunita, Bezpe ná cesta do školy) a posilování dopravní bezpe nosti. Realizace projekt zam ených na bezpe í senior (prevence násilí, úraz , bezpe ná doprava). Zpracování bezpe nostního auditu Jihomoravského kraje a zdokonalování systému krizového ízení (nap . pro oblast živelných pohrom). Podpora fungování a dalšího rozvoje integrovaného záchranného systému. Podpora obnovy materiálového vybavení dobrovolných hasi ských sbor .

A.4.4 A.4.5 A.4.6 A.4.7

B. Znalostní potenciál a konkurenceschopnost – V da, výzkum, inovace Cíl: Rozvinout a udržet klí ové aspekty konkurenceschopnosti kraje (vzd lanost, výzkum a inovace, dostupnost, atraktivnost) a posílit spolupráci jednotlivých subjekt . Opat ení: B.1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních aktivit Aktivity: B.1.1 Dobudování inkubátor a v decko-technických park (VTP) za ú elem dosažení nutného kritického objemu této infrastruktury v JMK (zejména CERIT Science Park, inkubátory a VPT v okresních m stech JMK). B.1.2 Zajišt ní finan ních zdroj pro inova ní firmy (založení seed fondu, rozvoj fondu mikrop j ek, podpora realizace finan ních fór). B.1.3 Podpora fungování stávajících inkubátor (a VTP) a podpora rozvoje konzultantských služeb pro za ínající inova ní firmy. B.1.4 Rozvoj (konzultantských) služeb pro inova ní firmy (sídlící mimo inkubátory).Založení Start-up grantu pro inova ní firmy. B.1.5 Zkvalitn ní informa ních center pro podnikatele – rozší ení poskytovaných služeb do oblasti p enosu inovací a nových poznatk do praxe. B.1.6 Podpora rozvoje klí ových odv tví (klastr ) JMK – elektrotechnika, strojírenství, informa ní technologie a life –sciences. B.2 Podpora v dy a výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru) Aktivity: B.2.1 Podpora mezinárodních program mobility pro studenty, doktorandy, mladé v dce a zkušené v dce (incoming/outgoing/reintegrace). B.2.2

Rozvíjení servisu pro zahrani ní v dce.

B.2.3

Podpora akcí na popularizaci výzkumu, vývoje a inovací (nap . realizace projektu Moravského science centra). Podpora medializace výsledk VaV a rozvinutí mezinárodního marketingu výsledk VaV – nap . z ízení „International Scientific Press Office“. Podpora internacionalizace VaV – zapojování VaV tým a firem do 7. Rámcového programu pro VaV. Podpora rozvoje transferu technologií z VŠ a AV R do aplika ní sféry (firem). Podpora intersektorální mobility mezi VaV institucemi a firmami. Podpora projekt financovaných z Opera ního programu výzkum, vývoj pro inovace (zejména CEITEC a ICRC).

B.2.4 B.2.5 B.2.6 B.2.7 B.2.8

B.3 Podpora podnikatelského prost edí Aktivity:

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 32


B.3.1 B.3.2 B.3.3 B.3.4

Vytvo ení systému pé e o domácí a zahrani ní investory s jasným vymezením kompetencí a realizace této pé e. Identifikace pot ebných legislativních zm n na podporu malého a st edního podnikání v JMK a vyvíjení tlaku na jejich provedení. Podpora obchodních misí do zahrani í (v etn destinací mimo Evropskou unii), které povedou k expanzi jihomoravských firem. Podpora ešení regenerace brownfields.

C. Dostupnost a obslužnost Cíl: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu, podpo it budování páte ních komunikací a zajistit obslužnost území kraje ve ejnou dopravou. Opat ení: C.1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje Aktivity: C.1.1 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace rychlostní komunikace R43 (Troubsko – Ku im – Sebranice – Moravská T ebová). C.1.2 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R52 (Poho elice – Mikulov – státní hranice). C.1.3 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R55 (B eclav – Hodonín – Moravský Písek - Hulín (Zlínský kraj). C.1.4 Podpora zkapacitn ní dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice. C.1.5 Podpora územní a projektové p ípravy jihozápadní (Troubsko – Mod ice – Chrlice) a jihovýchodní tangenty (Chrlice – Holubice). C.1.6 Podpora zahájení výstavby dalších staveb velkého m stského okruhu v Brn . C.1.7 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace modernizace silnice I/53 Poho elice – Znojmo. C.1.8 P íprava a zahájení realizace obchvat krajských silnic dopravn exponovaných sídel (Tu any, Slatina, Hrad any, ebín, Želešice). C.1.9 Podpora p estavby železni ního uzlu Brno, modernizace pr jezdu a I. ást osobního nádraží. C.1.10 Podpora územní a projektové p ípravy severojižního kolejového diametru v Brn . C.1.11 Podpora zdvojkolejn ní trat . 240 v úseku St elice – Zastávka a modernizace a elektrizace v úseku Brno – Jihlava. C.1.12 Modernizace trat . 300 Brno – P erov (I. etapa Blažovice – Nezamyslice). C.1.13 Podpora širšího zapojení letišt Brno-Tu any do kombinované dopravy. C.1.14 Podpora zavád ní telematiky ke zvýšení plynulosti provozu na nejzatížen jších dopravních komunikacích v kraji. C.1.15 Podpora realizace protihlukových opat ení v dopravn exponovaných oblastech kraje (p eložky komunikací, obchvaty, protihlukové bariéry, stavební a organiza ní opat ení). C.1.16 Podpora p ípravy nadregionálního ve ejného logistického centra v brn nské aglomeraci a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy. C.1.17 Zpracování aktualizace studie rozvoje letišt Brno-Tu any a zpracování studie proveditelnosti rozší ení leteckých linek z letišt Brno-Tu any. C.1.18 Podpora napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj. C.2 Podpora zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti Aktivity: C.2.1 Dokon ení Integrovaného dopravního systému na území celého Jihomoravského kraje a optimalizace IDS JMK. C.2.2 Propojení IDS JMK se systémy v sousedních státech (Slovensko, Rakousko).

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 32


C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.2.7 C.2.8 C.2.9

C.2.10 C.2.11 C.2.12 C.2.13 C.2.14 C.2.15 C.2.16

P íprava a realizace p estupních terminál IDS JMK a jejich propojení s prvky bezmotorové dopravy. Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK. P íprava a realizace p estupních terminál IDS JMK a jejich propojení s prvky bezmotorové dopravy. Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK. Zavedení elektronického odbavování cestujících a p íprava integrace poplatk za systémy „Park&Ride“ do tarif IDS JMK. Rozvoj telematiky v ízení a provozu IDS JMK, zlepšování návazností spoj a zvyšování kvality obslužné infrastruktury. Podpora p ípravy a realizace modernizace díl ích ástí železni ní sít jako sou ásti procesu zkvalit ování obslužnosti v rámci IDS JMK – K enovická spojka, Boskovická spojka, modernizace a elektrizace tra ových úsek Hrušovany – Židlochovice a Šakvice – Hustope e. Zvyšování bezpe nosti na železni ních p ejezdech. Podpora ekologizace dopravy – podpora moderního vozového parku dopravc zajiš ujících provoz regionální ve ejné dopravy. Podpora rozvoje m stské dopravy – omezení individuální automobilové dopravy v centrech m st. Realizace souvislých oprav povrchu významných ucelených úsek silnic II. a III. t ídy. Rekonstrukce, opravy a vým ny most ve špatném a havarijním stavu na silnicích II. a III. t ídy. Optimalizace posypového managementu a údržby komunikací. Zpracování p ehledu nepot ebné dopravní infrastruktury a nalezení nejvhodn jších zp sob nového využití.

D. Atraktivnost destinace Cíl: Zvýšit návšt vnost a prodloužit dobu pobytu na území Jihomoravského kraje. Zd raznit jeho jedine nost a výjime nost. Opat ení: D.1 Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu Aktivity: D.1.1 Podpora a další rozvoj Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a vzájemná spolupráce v rámci spole ných projekt (nap . Ochutnejte Moravu, Moravia Convention Bureau, šet ení návšt vnosti…). D.1.2 Prohloubení spolupráce a spole ná koordinace rozvoje CR s relevantními aktéry (nap . organizacemi cestovního ruchu, TIC, oborovými organizacemi) v jednotlivých turistických oblastech Jihomoravského kraje. D.1.3 Podpora projekt a vzájemné spolupráce subjekt ve ejného a soukromého sektoru na r zné územní úrovni (v rámci vymezených turistických oblastí kraje i mezi nimi navzájem, na mezikrajské – zejména sousední kraje – a p eshrani ní úrovni atd.). D.1.4 Navázání a podpora intenzivn jší spolupráce s domácími i zahrani ními incomingovými cestovními kancelá emi a její další rozvoj. D.1.5 Koordinace aktivit v cestovním ruchu s okolními destinacemi a samosprávnými celky, a to v etn sousedních stát . D.1.6 Podpora inností turistických informa ních center. D.1.7 Podpora významných kulturních, spole enských a sportovních akcí, které mají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu. D.1.8 Rozvíjení a posilování potenciálu lidských zdroj v cestovním ruchu. D.2 Marketingová podpora kraje Aktivity: FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 32


D.2.1

D.2.2

D.2.3

D.2.4

D.2.5

D.2.6

Tvorba jednozna né a konkrétní marketingové strategie Jihomoravského kraje (stanovení jednozna né marketingové zna ky turistického regionu Jižní Morava, definice hlavních marketingových aktivit a systému propagace, vymezení cílových skupin, specifické turistické produkty…) Pokra ování a prohlubování prezentace Jihomoravského kraje nejen doma a v sousedních státech eské republiky, ale také ve spolupráci s eskou centrálou cestovního ruchu i ve vzdálen jších destinacích. Rozší ení, obsahové prohloubení a podpora medializace oficiálního internetového portálu cestovního ruchu Jižní Moravy (http://www.jizni-morava.cz) a na n j navázaných portál Jihomoravského kraje (nap . http://www.cyklo-jizni-morava.cz nebo http://www.moraviaconvention.cz) jako hlavní turistické informa ní brány do kraje a d ležitého marketingového nástroje. Rozvoj vhodných turistických produkt navázaných na nejrozší en jší typy aktivní turistiky v Jihomoravském kraji (nap . p ší a cykloturistika, gastroturistika, golfová turistika, rekrea ní plavba) a dle specifických cílových skupin. Podpora vina ské turistiky a vina ství jako nejvýznamn jší specifické atraktivity Jihomoravského kraje v rámci R (podpora marketingových materiál vina ské turistiky, synergie s marketingovou podporou zna ky „Vína z Moravy“, podpora nových vina ských cyklostezek a cyklotras…) Širší využití potenciálu významných krajských osobností, slavných událostí, p íb h a film odehrávajících se na území kraje nebo s krajem p ímo souvisejících (nap . J. G. Mendel, L. Janá ek, T. G. Masaryk, A. Mucha, V stonická Venuše, bitva u Slavkova, obléhání m sta Brna švédským vojskem, filmy o vín atd.)

D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb Aktivity: D.3.1 Pokra ování v rozvoji p írodních lé ebných lázní v obcích Lednice, Hodonín a další rozvoj budoucího láze ského centra Pasohlávky a budování návazné turistické infrastruktury. D.3.2 Pr zkum možností budování dalších komplexních láze ských za ízení ve vhodných lokalitách v kraji (nap . Valtice, Mikulov, Lednice, Ostrov u Macochy, Klobouky u Brna…). D.3.3 Podpora tvorby produkt zam ených na rozvoj láze ských a relaxa ních pobyt a produkt , které je vhodn dopl ují (gastroturistika, poznávací turistika, folklór, kulturní akce, vodní plavba…). D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb Aktivity: A.1 Ochrana, rekonstrukce a následné zp ístupn ní kulturních a vybraných p írodních atraktivit pro širokou ve ejnost. A.2 Pokra ování v budování turistických liniových tras a stezek (p ší, cyklo, hipo…). A.3 Rozši ování a zkvalit ování infrastruktury pro kongresovou a veletržní turistiku. A.4 Podpora zlepšování stavu vodních ploch (p írodních i um lých) pro koupání v kraji, budování nadregionálních aquapark a infrastruktury pro rekrea ní plavbu (podpora prodloužení Ba ova kanálu na soutok Moravy a Dyje i rozvoje dalších vodních cest pro rekrea ní plavbu).

E. Kvalita prost edí a krajiny Cíl: Snížit negativní p sobení lidské innosti na p írodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a p írodnímu prost edí. Opat ení: E.1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad životní prost edí

FileName: SaveDate:


lidské

innosti na


Strana: 11 z 32


Aktivity: E.1.1 Podpora výstavby istíren odpadních vod a kanalizací s vyšší prioritou aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel, povodí vodní nádrže Nové Mlýny a povodí náležející k projektu isté povodí Svratky (nad Brn nskou p ehradou). E.1.2 Koordinace projektu isté povodí Svratky. E.1.3 Zavedení a optimalizace systému odd leného sb ru materiálov využitelných složek komunálních odpad ve všech obcích Jihomoravského kraje. E.1.4 Optimalizace sít imisního monitoringu v kraji. E.1.5 Podpora opat ení pro snížení emisí tuhých zne iš ujících látek, oxid dusíku, t kavých organických látek z primárních zdroj a další zne iš ujících látek v návaznosti na Integrovaný program ke zlepšování kvality ovzduší JMK. E.1.6 Podpora projekt likvidace starých ekologických zát ží. E.1.7 Podpora ekologizace energetických zdroj a tepeln energetická sanace budov. E.1.8 Podpora šetrného hospoda ení v lesích E.1.9 Podpora ochrany, udržení a zlepšení p íznivého stavu významných p írodních lokalit (zvlášt chrán ných území, lokalit soustavy Natura 2000 a p írodních park ). E.1.10 Podpora revitalizace vodních tok a zpr chod ování vodních p ekážek. E.2 Udržitelný rozvoj území Aktivity: E.2.1 D sledné využívání všech možností koncep ního usm r ování urbaniza ních aktivit, usm r ování stavebních a jiných inností v území v etn prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s d razem na omezování negativních dopad suburbanizace. E.2.2 Iniciace založení partnerství obcí brn nské aglomerace a rozvoj vzájemné spolupráce a p íprava integrovaných aglomera ních projekt . E.2.3 Podpora koordina ní innosti v oblasti rozvoje Lednicko-valtického areálu s cílem zabezpe it financování a trvalou pé i o Lednicko-valtický areál. E.2.4 Podpora staveb vodovod zejména v oblastech zhoršené kvality vody a deficitu vody. E.2.5 Podpora staveb protipovod ové ochrany s d razem na ochranu sídel a zadržení vody v krajin . E.2.6 Odstra ování zábran bránících volnému rozlivu povod ových pr tok do extravilánu. E.3 Multifunk ní zem d lství Aktivity: E.3.1 Podpora regionální produkce zem d lských výrobk a potravin – podpora marketingových akcí, klasifikace místních produkt . E.3.2 Podpora vina ství. E.3.3 Podpora diverzifikace hospodá ských aktivit na venkov v etn podpory zakládání a innosti podnikatelských sdružení v oblasti zem d lství a navazujícího zpracovatelského pr myslu. E.3.4 Podpora rozvoje v ela ství, ovocná ství a lesnictví. E.3.5 Podpora ekologického hospoda ení. E.3.6 Zlepšování podmínek pro uskute ování preventivních opat ení p ed nep íznivými dopady budoucích klimatických zm n nejvýrazn ji se projevujících v jižních ástech kraje (v oblastech se zhoršenými podmínkami pro zem d lství). E.4 Rozvinutí potenciálu venkova Aktivity: E.4.1 Podpora fungování venkovských svazk obcí. E.4.2 Posilování spolupráce subjekt rozvoje venkova v kraji a koordinace aktivit m nících prost edí venkova (v etn podpory spolkového života a tradi ních venkovských emesel a inností). E.4.3 Podpora aktivit vedoucích k p edkládání projekt obcí i jiných subjekt do jednotlivých fond EU.

FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 32


III. POPIS LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000

3.1 Lokality soustavy NATURA 2000 v dot eném území Pro hodnocení vliv byly zvažovány všechny Evropsky významné lokality a Pta í oblasti na území Jihomoravského kraje. Území Jihomoravského kraje je jednou z nejvýznamn jších oblastí výskytu voln žijících pták v rámci celé R. Na území Jihomoravského kraje je vymezeno 7 pta ích oblastí (PO) vyhlášených samostatnými na ízeními vlády. Dále je zde vymezeno 172 evropsky významných lokalit navržených do Národního seznamu evropsky významných lokalit podle Na ízení vlády 132/2005 Sb. Obr.: Vymezení PO a EVL na území Jihomoravského kraje

FileName: SaveDate:



Strana: 13 z 32

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona . 114/1992 Sb. Pta í oblasti vymezené na území Jihomoravského kraje: Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví

CZ0621025

Hovoransko ejkovicko Lednické rybníky

CZ0621026

Pálava

CZ0621029

8.535,70

Podyjí

CZ0621032

7.676,69 p nice vlašská; strakapoud jižní

Soutok Tvrdonicko

CZ0621027

9.576,12

St ední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny

CZ0621030

1.047,17 husa b lo elá; husa polní; husa velká; orel mo ský; rybák obecný; Vodní druhy pták v celkovém po tu vyšším než 20 000 jedinc

11 720,56

CZ0621028

Druhy jež jsou p edm tem ochrany

Ostatní druhy

áp bílý; lelek lesní; moták pochop; sk ivan lesní; strakapoud jižní; strakapoud prost ední

buka velký; buká ek malý; ch ástal kropenatý;ch ástal malý; ch ástal polní; áp erný; datel erný; je áb popelavý; led á ek í ní; lejsek b lokrký; lu ák ervený; lu ák hn dý; p nice vlašská; slavík modrá ek; uhýk obecný; v elojed lesní; žluna šedá uhýk obecný

1 412,76 p nice vlašská; strakapoud jižní; strnad zahradní 689,02 husa velká; kvakoš no ní; lži ák pestrý; zrzohlávka rudozobá

áp bílý; lejsek b lokrký; orel mo ský; p nice vlašská; strakapoud jižní; strakapoud prost ední; uhýk obecný; v elojed lesní

áp bílý; led á ek í ní; lejsek b lokrký; lu ák ervený; lu ák hn dý; raroh velký; strakapoud prost ední; v elojed lesní; žluna šedá

buka velký; buká ek malý; ch ástal malý; áp bílý; datel erný; husa b lo elá; husa polní; kop ivka obecná; led á ek í ní; lejsek b lokrký; moták pochop; p nice vlašská; slavík modrá ek; strakapoud jižní; strakapoud prost ední; uhýk obecný; volavka st íb itá; žluna šedá buká ek malý; ch ástal malý; áp erný; datel erný; led á ek í ní; lu ák ervený; lu ák hn dý; moták pochop; raroh velký; slavík modrá ek; výr velký; žluna šedá ch ástal polní; áp erný; datel erný; led á ek í ní; lejsek b lokrký; lejsek malý; lelek lesní; moták pochop; sk ivan lesní; sokol st hovavý; strakapoud prost ední; sýc rousný; uhýk obecný; v elojed lesní; výr velký; žluna šedá buka velký; ch ástal kropenatý; ch ástal malý; ch ástal polní; áp erný; datel erný; moták pilich; moták pochop; orel mo ský; p nice vlašská; uhýk obecný buká ek malý; led á ek í ní; racek ernohlavý; slavík modrá ek

Evropsky významné lokality vymezené na území Jihomoravského kraje: Název

Kód lokality

Baštinský potok

CZ0623022 9,44

Bezru ova alej

CZ0623803 15,75

Panonská

P írodní památka

páchník hn dý

Bílá hora

CZ0622220 1,79

Panonská

Bílé Karpaty

CZ0724090 14.915,20

P írodní památka Chrán ná krajinná oblast

Bílý kopec u ej e

CZ0623035 74,27

koniklec velkokv tý bourovec trnkový; srpice karbincolistá; modrásek st eví ník bahenní; modrásek pantoflí ek o kovaný; ohnivá ek erno árý; p ástevník; ostivalový; st evlík hrbolatý; vrko bažinný; vrko útlý; žlu ásek barvom nný chrobák; p ástevník kostivalový

FileName: SaveDate:

Rozloha (ha)


Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území Panonská P írodní památka

Panonská

P írodní památka

P edm t ochrany Stanovišt

stanovišt

Živo ichové pisko pruhovaný

Rostliny


Strana: 14 z 32


Název

Kód lokality

Biskoupský kopec

CZ0622150 8,21

Blansko kostel Borotín zámek

CZ0623701 0,07

Kontinentální

CZ0623702 0,12

Kontinentální

Bosonožský CZ0624094 48,1 hájek

Kontinentální

P írodní rezervace

Božické rybníky

CZ0623798 57,45

Panonská

P írodní památka

vrko bažinný

Božický mok ad

CZ0623772 4,91

Panonská

P írodní památka

ku ka ohnivá

B eclav kaple u nádraží B ežanka a B ežanský rybník

CZ0623003 0,04

Panonská

P írodní památka

netopýr velký

CZ0623004 20,42

Panonská

P írodní památka

vrko bažinný

Bu ovice zámek

CZ0623775 0,32

Panonská

P írodní památka

netopýr velký

Bzenecká st elnice

CZ0620073 28,74

Panonská

P írodní památka

Citonice rybník Skalka Crhov Rozsí ka

CZ0623345 2,25

Kontinentální

P írodní památka

olek dravý

CZ0623354 27,49

Kontinentální

P írodní památka

p ástevník kostivalový

ejkovické Špidláky

CZ0624116 17,35

ekal ernecký a Milonický hájek ertoryje

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území Kontinentální P írodní rezervace

Kontinentální

CZ0624062 204,04

Panonská, Kontinentální

CZ0624072 4.728,16

Stanovišt

P írodní památka P írodní památka


CZ0623359 3,33

P edm t ochrany

netopýr velký stanovišt

CZ0622181 6,22

D dice kostel

CZ0623703 0,06

D dkovo

CZ0612133 5,63

Panonská, Kontinentální

st eví ník pantoflí ek

stanovišt

stanovišt

P írodní památka

st evlík

katrán tatarský; pelyn k jihomoravský

ku ka ohnivá stanovišt


P írodní památka

Kontinentální

stanovišt

bourovec trnkový; ohnivá ek erno árý; p ástevník kostivalový; rohá obecný; tesa ík obrovský; žlu ásek barvom nný

P írodní památka

Kontinentální P írodní památka

CZ0624104 406,32

netopýr velký

Kontinentální

st eví ník pantoflí ek stanovišt

Panonská

Chrán ná krajinná oblast FileName: SaveDate:


me ík bahenní; srpice karbincolistá; st eví ník pantoflí ek

hvozdík moravský

P írodní památka D vín

Rostliny koniklec velkokv tý

netopýr velký

Chrán ná krajinná oblast ervené strán

Živo ichové

netopýr erný; netopýr velkouchý; p ástevník kostivalový; rohá obecný; st evlík

hvozdík Lumnitzer v ; kosatec skalní píse ný


Strana: 15 z 32


Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Dlouhá CZ0623704 0,04 Lhota Drnholecký CZ0623799 149,63 luh Dunajovické CZ0622218 84,76 kopce

Emin záme ek Hadcové strán v údolí Jihlavy Hevlínské jezero Hobrtenky

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území P írodní památka P írodní památka Národní p írodní památka

CZ0623778 0,12

P írodní památka P írodní rezervace

CZ0620112 12,28

CZ0623010 9,37

P írodní památka P írodní památka P írodní památka

CZ0623807 131,17

Hodonínská doubrava

CZ0624070 3.029,08

Horky u Milotic Hovoranské louky

CZ0622007 18,89

Hovoranský hájek Ch iby

CZ0623040 82,56

Jankovec

CZ0623348 15,06

Jaroslavice - zámek Jasenová

CZ0623780 0,82

Javorník hliník Je meništ

CZ0623349 1,43

Kontinentální

CZ0620162 62,92

Panonská

Jedlový les a údolí Rokytné Jevišovka

CZ0610179 375,04

Kontinentální

CZ0623041 20,09

Panonská

Jezero

CZ0620078 9,54

Panonská

Kamenný vrch Kamenný vrch u Kurd jova

CZ0624067 13,78

Kontinentální

CZ0624115 103,65

Panonská

FileName: SaveDate:



Živo ichové vrápenec malý ku ka ohnivá; lesák rum lkový

katrán tatarský; pelyn k jihomoravský; srpice karbincolistá netopýr velký stanovišt

ku ka ohnivá rohá obecný stanovišt

ku ka ohnivá; netopýr erný; netopýr velkouchý; p ástevník kostivalový; rohá obecný

P írodní rezervace P írodní rezervace

CZ0622009 10,99


CZ0724091 19.226,50

CZ0624066 53,23

P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace P írodní rezervace

Rostliny

me ík bahenní

hadinec nachový hadinec nachový; katrán tatarský; koniklec velkokv tý; srpice karbincolistá rohá obecný stanovišt

ohnivá ek erno árý; tesa ík alpský; vrko útlý ku ka ohnivá vrápenec malý

stanovišt

hadinec nachový ku ka žlutob ichá

stanovišt stanovišt

sekavec píse ný stanovišt st evlík stanovišt

koniklec velkokv tý hadinec nachový


Strana: 16 z 32

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona . 114/1992 Sb. Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území Kontinentální P írodní památka

P edm t ochrany

Kaolinka Únanov

CZ0623368 4,97

Kapánsko

CZ0620177 706,29

Panonská

stanovišt

Klentnice kostel svatého Ji í Knížecí les

CZ0623781 0,03

Panonská

CZ0623800 12,33

Panonská

Kope ky u Únanova KrumlovskoRokytenské slepence

CZ0622162 8,43

Kontinentální

CZ0624128 99,32

Kontinentální

CZ0624064 1.945,52

P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka

Krumlovský les K etín zámek K tiny - kostel

CZ0623709 0,09

Panonská, Kontinentální Kontinentální

CZ0623710 0,2

Kontinentální

Kuntínov

CZ0624101 661,46

Panonská

Kv tnice

CZ0624065

127,51 Kontinentální

Lednice zámek Letišt Marchanice Lipov - kostel

CZ0623016

0,8 Panonská

CZ0623370


CZ0623711


Lom u Žer tek Lou ka

CZ0623372


CZ0623324


Louky pod Kumstátem

CZ0622017

Lov ický potok a Jordánek Lu ní údolí

CZ0623355


P írodní památka

CZ0624129


P írodní památka

Malhostovická CZ0622165 pecka



3,63 Panonská

netopýr velký

ku ka ohnivá

stanovišt

tesa ík obrovský

stanovišt

netopýr velký; vrápenec malý p ástevník kostivalový; rohá obecný

P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace

stanovišt

vrápenec malý


Mikulovický les

CZ0620101


Milejovské louky

CZ0622166


P írodní památka

Milotice letišt

CZ0623018

26,96 Panonská

P írodní památka


Rostliny

olek dravý

stanovišt

CZ0623357


Živo ichové

P írodní rezervace P írodní památka P írodní památka P írodní památka

Mašovice lom

FileName: SaveDate:

Stanovišt

koniklec velkokv tý hvozdík moravský ; koniklec velkokv tý

olek velký vrápenec malý

hadinec nachový ; st eví ník pantoflí ek ; v elník rakouský

vrápenec malý sysel obecný netopýr velký olek dravý vranka obecná hadinec nachový; koniklec velkokv tý p ástevník kostivalový stanovišt

olek velký koniklec velkokv tý olek dravý

stanovišt hadinec nachový sysel obecný


Strana: 17 z 32

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona . 114/1992 Sb. Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území 2.443,21 Panonská Chrán ná krajinná oblast

Milovický les

CZ0624100

Miroslavské kopce

CZ0620147

31,86 Panonská

Moravský kras

CZ0624130

6.485,37 Panonská, Kontinentální

Mou ínov Druhý rybník Mušenice

CZ0623358


CZ0622168

14,45 Panonská

Mušovský luh

CZ0624103

557,45 Panonská

Na Adamcích

CZ0624117

7,23 Panonská

Na Kocourkách

CZ0622169

3,39 Panonská

Na lesní horce Na eratický kopec Nad Brn nskou p ehradou Nad kapli kou

CZ0622170


CZ0620154

130,55 Panonská

CZ0623344


CZ0623351


Nad Vápenkou Netopýrky

CZ0622172


CZ0622173


Niva Dyje

CZ0624099

Nový zámek Jevišovice O ov

CZ0623708 CZ0624071

292,28 Panonská

Och zky Nedánov Oleksovická mok ina Panský les Jezdiny

CZ0620169

472,31 Panonská

CZ0623019

44,42 Panonská

CZ0622174


FileName: SaveDate:

3.249,04 Panonská



Národní p írodní památka P írodní památka

P írodní památka P írodní rezervace P írodní rezervace Národní p írodní památka P írodní rezervace

P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka Chrán ná krajinná oblast

P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka


Živo ichové

stanovišt

bourovec trnkový; netopýr erný; netopýr velkouchý; p ástevník kostivalový; rohá obecný

Rostliny

stanovišt

stanovišt

Kova ík; netopýr brvitý; netopýr erný; netopýr velkouchý; netopýr velký; p ástevník kostivalový; vranka obecná; vrápenec malý ku ka ohnivá

hadinec nachový ; koniklec velkokv tý ; st eví ník pantoflí ek ; šikoušek zelený

st eví ník pantoflí ek stanovišt

lesák rum lkový; rohá obecný; vydra í ní

stanovišt

hadinec nachový koniklec velkokv tý; kosatec skalní píse ný koniklec velkokv tý

stanovišt rohá obecný

modrásek bahenní koniklec velkokv tý koniklec velkokv tý stanovišt

bobr evropský; ho avka duhová; ku ka ohnivá; lesák rum lkový; ohnivá ek erno árý; páchník hn dý; pisko pruhovaný; rohá obecný; svinutec tenký; tesa ík obrovský; vrápenec malý netopýr brvitý

stanovišt

ho avka duhová

stanovišt sekavec píse ný st eví ník pantoflí ek


Strana: 18 z 32


Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území 2,58 Panonská P írodní památka 12,82 Kontinentální P írodní památka

Paví kopec

CZ0620049

Pekárka

CZ0622175

Pisárky

CZ0623808

Píse ný rybník Podmolí strouha Podyjí

CZ0623021 CZ0623360

5,1 Kontinentální

CZ0624096

6.273,13 Panonská, Kontinentální

Polámanky

CZ0620139


Popice - fara

CZ0623788

0,03 Panonská

Pouzd anská step - Kolby

CZ0624060

180,81 Panonská

Prudká

CZ0623329

0.4256 Kontinentální

P ední kout

CZ0624114

692,83 Panonská

P ísnotický les Rakšické louky Rendezvous

CZ0623801

11,6 Panonská

Rojetínský hadec Rosice zámek Rumunská bažantnice Rybni ní záme ek Nový zámek Jevišovice eka Rokytná

CZ0622142


CZ0623713


CZ0620158

92,2 Panonská

CZ0623782

0,05 Panonská

CZ0623708


CZ0623819


Sivický les

CZ0620037

Skalky u Havraník Skalky u Sedlece Slanisko Dobré Pole Slanisko Novosedly Slanisko u Nesytu

CZ0624118

236,55 Panonská, Kontinentální 15,52 Panonská

FileName: SaveDate:

70,7 Kontinentální 43,78 Panonská

CZ0623365


CZ0623045

65,91 Panonská

CZ0620048

67,03 Panonská

CZ0620031

3,7 Panonská

CZ0620187

2,09 Panonská

CZ0624102

9,77 Panonská


P írodní památka P írodní rezervace P írodní památka Národní park


Živo ichové

Rostliny

stanovišt hvozdík moravský; koniklec velkokv tý rohá obecný svinutec tenký olek dravý stanovišt

P írodní památka P írodní památka Národní p írodní rezervace P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka Národní p írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka

stanovišt

P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace P írodní rezervace Národní p írodní rezervace

stanovišt

olek velký; kova ík; netopýr erný; netopýr velkouchý; p ástevník kostivalový; rohá obecný; tesa ík; brovský; vranka obecná; vrápenec malý

koniklec velkokv tý ; st eví ník pantoflí ek

vrápenec malý stanovišt

stanovišt

p ástevník kostivalový; rohá obecný; st evlík netopýr brvitý; vrápenec malý p ástevník kostivalový olek velký

katrán tatarský ; pelyn k jihomoravský

olek velký páchník hn dý; rohá obecný; tesa ík obrovský sleziník nepravý netopýr velký stanovišt netopýr brvitý netopýr brvitý hrouzek b loploutvý; velevrub tupý

stanovišt

koniklec velkokv tý

stanovišt stanovišt stanovišt stanovišt

vrko útlý


Strana: 19 z 32


Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území 21,26 Panonská P írodní památka

Slavkovský zámecký park a aleje Soutok Podluží

CZ0623025

Starý zámek Jevišovice Stepní strán u Komo an Stolová hora

CZ0623707


CZ0622217


CZ0624119

CZ0624043

9.718,19 Panonská

77,12 Panonská

Strabišov Oulehla

CZ0624069


Stránská skála

CZ0624020

16,8 Panonská, Kontinentální

Strážnická Morava Strážnicko

CZ0624068

658,61 Panonská

CZ0623797

218,94 Panonská

St elická bažinka Studánkový vrch Svatý kope ek u Mikulova Šévy

CZ0623366

CZ0624097

Široký

CZ0622179

8,08 Panonská, Kontinentální 0,57 Kontinentální

Šlapanické slepence Špice

CZ0620051

8,32 Panonská

CZ0624112

4,29 Panonská

Št pánovský CZ0622221 lom Šumické CZ0623027 rybníky Tasovický lom CZ0623011

1,08 Panonská

FileName: SaveDate:


CZ0623026

12,08 Panonská

CZ0624234

46,89 Panonská

49,09 Panonská 11,04 Panonská


Chrán ná krajinná oblast

P írodní památka P írodní rezervace Chrán ná krajinná oblast

Národní p írodní památka Národní p írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace P írodní rezervace P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace P írodní památka P írodní památka P írodní památka


Živo ichové

Rostliny

páchník hn dý

stanovišt

stanovišt

bobr evropský; bolen dravý; olek podunajský; drsek v tší; ho avka duhová; hrouzek b loploutvý; ježdík dunajský; ježdík žlutý; ku ka ohnivá; lesák rum lkový; ohnivá ek erno árý; ostrucha k ivo ará; páchník hn dý; pisko pruhovaný; sekavec píse ný; svinutec tenký; tesa ík obrovský; velevrub tupý; vydra í ní netopýr velký

p ástevník kostivalový; rohá obecný

stanovišt

stanovišt

stanovišt

koniklec velkokv tý hvozdík Lumnitzer v; koniklec velkokv tý; kosatec skalní píse ný st eví ník pantoflí ek koniklec velkokv tý

lesák rum lkový; pisko pruhovaný bobr evropský; ohnivá ek erno árý olek velký bourovec trnkový

stanovišt

p ástevník kostivalový; rohá obecný

stanovišt

kosatec skalní píse ný koniklec velkokv tý koniklec velkokv tý


katrán tatarský kosatec skalní píse ný ku ka ohnivá olek dravý


Strana: 20 z 32


Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území 0,15 Kontinentální P írodní památka 325,01 Panonská P írodní rezervace


Tavíkovice zámek Trávní dv r

CZ0623717

Trenckova rokle Trkmanec Rybní ky Trkmanské louky Turold

CZ0625020


CZ0622037

34,67 Panonská

CZ0622026

19,03 Panonská

CZ0624098

17,47 Panonská

Tvo ihrázský les U Huberta

CZ0624106 CZ0623367

1.468,23 Panonská, Kontinentální 3,07 Kontinentální

U kapli ky

CZ0622223

4,23 Panonská

U Michálka

CZ0622224

1,03 Panonská

Údolí Dyje

CZ0624095

1.821,31 Kontinentální

Údolí Chlébského potoka Údolí Oslavy a Chvojnice

CZ0620132


P írodní památka

CZ0614131


P írodní památka

Údolí Svitavy

CZ0624132


stanovišt

Uher ice zámek Úvalský rybník Valtrovický luh Váté písky

CZ0623718


Ve Žleb

CZ0622161


V te ovská vrchovina Visengrunty

CZ0620103 CZ0622184


P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace Národní p írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace

Vracovská doubrava Vranov nad Dyjí - základní škola Vranovický a Pla k v les Vrbický hájek

CZ0620027

23,8 Panonská

stanovišt

CZ0623719



stanovišt

Vrbovecký rybník

P írodní rezervace P írodní rezervace P írodní památka

FileName: SaveDate:

CZ0623046

CZ0623793

12,57 Panonská

CZ0620181

66,92 Panonská

CZ0620024

63,43 Panonská

CZ0620084

293,51 Panonská

CZ0620055

115,39 Panonská

CZ0623030

23,79 Panonská


P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace P írodní rezervace P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka

Živo ichové

Rostliny

netopýr brvitý ku ka ohnivá; lesák rum lkový; pisko pruhovaný

vrápenec malý stanovišt

stanovišt

šikoušek zelený pchá žlutoostenný pchá žlutoostenný kosatec skalní píse ný

rohá obecný; tesa ík obrovský olek velký

ho avka duhová; hrouzek b loploutvý; kova ík; netopýr velký; rohá obecný; tesa ík obrovský

kosatec skalní píse ný kosatec skalní píse ný hvozdík moravský

stanovišt

kova ík, p ástevník kostivalový

dvouhrotec zelený, jazý ek jaderský; koniklec velkokv tý

kova ík vrápenec malý ku ka ohnivá


koniklec velkokv tý stanovišt hadinec nachový; koniklec velkokv tý

netopýr brvitý

stanovišt ku ka ohnivá


Strana: 21 z 32


Název

Kód lokality

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území Panonská P írodní památka Panonská P írodní památka Panonská P írodní památka Panonská P írodní památka Kontinentální P írodní památka Kontinentální P írodní památka Panonská P írodní památka Panonská P írodní památka

Vypálenky

CZ0623031

80,28

Výrovické kopce Zápov u Karlína Zimarky

CZ0620056

10,64

CZ0622219

1,97

CZ0624108

2,73

Zkamen lá svatba Zlobice

CZ0622215

0,69

CZ0620120

61,57

Znojmo - hrad CZ0623033

0,18

Znojmo Kostel Nalezení sv. k íže Z ídla u Nesva ilky Žeb tín

CZ0623034

0,17

CZ0620076

4,68 Panonská

CZ0622167

1,45 Panonská, Kontinentální 23,1 Panonská

Židlochovický zámecký park

CZ0623032

P írodní památka P írodní památka P írodní památka


Živo ichové

Rostliny

olek podunajský; ku ka ohnivá stanovišt hadinec nachový katrán tatarský

stanovišt

koniklec velkokv tý stanovišt vrápenec malý netopýr velký

stanovišt koniklec velkokv tý páchník hn dý

V rámci novelizace na ízení vlády došlo k dalšímu dopln ní lokalit do národního seznamu, p ípadn k úpravám hranic stávajících EVL. Na území Jihomoravského kraje tak byly nov navrženy další EVL a to jak v kontinentální tak i v panonské oblasti. Naopak z národního seznamu vypadly 3 lokality (CZ0623705 Hostim - zámek, CZ0622176 - Pod Rybníkem, CZ0620039 - Za Dyjí). Název

Kód lokality

epi k v vrch CZ0620194 a údolí Hodonínky lupy CZ0620002

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území 187,43 Kontinentální P írodní rezervace 18,04 Panonská

Jižní svahy Hád Lapikus

CZ0624236 CZ0620204


Lednické rybníky

CZ0620009

617,94 Panonská

Malhostovické CZ0624235 kope ky Mašovická CZ0620020 st elnice Mezi lomy CZ0622002

2,63 Kontinentální 77,53 Kontinentální 11,80 Kontinentální

Rakovecké údolí

CZ0620245


Sokolí skála

CZ0620191


Údolí Jihlavy

CZ0614134


FileName: SaveDate:


P írodní rezervace P írodní památka P írodní památka Národní p írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní památka P írodní rezervace, P írodní památka P írodní rezervace, P írodní památka Národní p írodní rezervace, P írodní rezervace, P írodní památka


Živo ichové

Rostliny

stanovišt




stanovišt


stanovišt koniklec velkokv tý stanovišt

stanovišt

stanovišt



Strana: 22 z 32


Název

Kód lokality

Údolí Jihlavy

CZ0614134

V trníky

CZ0620018

Ždánický les

CZ0624237

FileName: SaveDate:

Rozloha (ha)

Biogeografidká Kategorie oblast chrán ného území 862,40 Kontinentální Národní p írodní rezervace, P írodní rezervace, P írodní památka 32,35 Panonská, Národní Kontinentální p írodní památka 10310,80 Panonská, Chrán ná Kontinentální krajinná oblast, P írodní rezervace, P írodní památka



Živo ichové

stanovišt


Rostliny

stanovišt

stanovišt

ku ka ohnivá; p ástevník kostivalový



Strana: 23 z 32


IV. CHARAKTERISTIKA P EDPOKLÁDANÝCH VLIV JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

ZÁM RU A HODNOCENÍ

4.1. Zhodnocení podklad Zadavatelem byl poskytnut zpracovaný dokument „Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013“. Pro provedení tohoto hodnocení byl tento podklad shledán jako dostate ný.

4.2. Vyhodnocení vliv aktivit PR JMK Vyhodnocení potenciálních vliv koncepce na p edm ty ochrany pta ích oblastí a evropsky významných lokalit na území Jihomoravského kraje bylo provedeno pro projekty uvedené u jednotlivých aktivit a deklarované v ak ním plánu strategie. Aktivity jsou uspo ádány do ty prioritních os. Byly brány v úvahu vlivy zp sobené stavbou i provozem p i realizaci zám r obsažených v aktivitách resp. projektech. Krom hodnocení jednotlivých p edm t ochrany byl hodnocen i vliv na celistvost lokalit. Pro hodnocení byla použita stupnice od -2 do +2, kde znamená: Hodnota

Termín

Popis

-2

Významný negativní vliv

-1

Mírný negativní vliv

?

Možný negativní vliv Nulový vliv

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i Vylu uje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v ur ených p ípadech dle odst. 9 a 10) Významný rušivý (až likvida ní) vliv na stanovišt i populaci druhu; významné narušení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do p irozeného vý voje druhu. Není možné jej vylou it zmír ujícími opat eními. Omezený/mírný/nevýznamný/potenciální negativní vliv Nevy lu uje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanovišt i populaci druhu; mírné narušení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do p irozeného vý voje druhu. Potenciální negativní vliv. Je možné jej vylou it zmír ujícími opat eními. M že dojít k negativnímu vlivu, není však možné vyhodnotit jeho významnost.

0

zám r nemá žádný vliv

+1

Mírný pozitivní vliv

Mírný p íznivý vliv na stanovišt i populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, mírný p íznivý zásah do biotopu nebo do p irozeného vývoje druhu. Potenciální pozitivní vliv.

+2

Významný pozitivní vliv

Významný p íznivý vliv na stanovišt i populaci druhu; významné zlepšení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, významný p íznivý zásah do biotopu nebo do p irozeného vývoje druhu.

Hodnocení ?, (možný negativní vliv), bylo použito v p ípadech, kdy nelze negativní vliv vylou it. Toto hodnocení bylo p i azeno zejména územn orientovaným aktivitám, které by mohly mít negativní vliv, avšak vzhledem k jejich neznámé lokalizaci, i konkrétnímu prostorovému a technickému ešení jej lze hodnotit pouze jako potenciální. Na základ sou asných dostupných informací o zám ru tedy není možné ur it jednozna n významnost vlivu. Vliv musí být podrobn vyhodnocen v další fázi územního ízení v rámci procesu EIA. Zde bude nutné zpracovat podklady pro vydání územního rozhodnutí, vycházející z šet ení v terénu s podrobným hodnocením vliv zám ru na jednotlivé p edm ty ochrany v konkrétní dot ené lokalit .

FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 32


Prioritní osa A: Kvalita života obyvatel Opat ení A1.Zlepšení a podpora kvalitního systému vzd lávání Aktivity vytvá ené v rámci opat ení A1.

Hodnocení

A1.1 P izp sobení sít st edních škol v kraji popula nímu vý voji s ohledem na pot eby trhu A1.2 Posílení vazeb st edních škol s podnikatelským (odb ratelským) sektorem (odborné praxe, úpravy vzd lávacích program , vytvá ení vzd lávacích strategií škol) A1.3 Všestranná podpora zvýšení prestiže vybraných u ovských a odborných studijních obor na st edních školách A1.4 Údržba a modernizace škol a školských za ízení A1.5 Podpora kvality základního školství v kraji se zvláštním d razem na udržení a získávání nových kvalifikovaných pedagog a zlepšení vybavenosti škol A1.6 Podpora integrace žák se speciálními vzd lávacími pot ebami A1.7 Podpora talentovaných žák A1.8 Rozvíjení spolupráce se vzd lávacími institucemi v zahrani í, podpora mezinárodní mobility A1.9 Zavád ní školních vzd lávacích program na všech úrovních vzd lávání A1.10 Zkvalitn ní specifických aspekt kurikulární reformy – výuky cizích jazyk , informa ní gramotnosti, za len ní programu Zdraví 21 A.1.11 Podpora aktivit v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty. A.1.12 Poradenská sí v oblasti environmentální výchovy, vzd lávání a osv ty A.1.13 Monitorování kvality výchovn vzd lávacího procesu, autoevaluace škol, realizace systému hodnocení z izovatelem u škol z izovaných JMK A.1.14 Rozvoj a publicita dalšího a celoživotního vzd lávání a neformální výchovy mládeže A.1.15 Podpora a rozvoj vzd lávání senior v rámci zdravého stárnutí (univerzita t etího v ku, kurzy práce na PC a další) A.1.16 Podpora vzniku a innosti Regionálního poradenského a vzd lávacího centra pro služby zam stnanosti Bosonohy A.1.17 Rozší ení nabídky dalšího vzd lávání pedagogických pracovník A.1.18 Podpora vzd lávacích aktivit podporujících za len ní cizinc a národnostních menšin (zejména výuka eského jazyka a výuka znalostí pro orientaci v prost edí R)

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

V rámci opat ení A1. nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by m ly vztah k lokalitám soustavy NATURA 2000 a mohly potenciáln zp sobit negativní vlivy na tyto lokality. Opat ení A.2 Zajišt ní dostupné a kvalitní zdravotní a sociální pé e ve všech ástech kraje a pr ezová prorodinná podpora Aktivity vytvá ené v rámci opat ení A2.

Hodnocení

A2.1 Realizace aktivit vedoucích k dosažení efektivního provozu zdravotnických za ízení z ízovaných krajem A2.2 Do ešení právní formy zdravotnických za ízení z izovaných Jihomoravským krajem A2.3 Zlepšování a standardizace kvality pé e ve zdravotnických za ízeních kraje A2.4 Stabilizace kvalifikovaného léka ského i neléka ského personálu v krajských nemocnicích A2.5 Vytvá ení podmínek pro zakládání praxí praktických léka a stomatolog mladými léka i. A2.6 Zpracování krajské koncepce zdravotní politiky A2.7 Vypracování koncep ních dokument z oblasti zdravotnictví (koncepce ZZS, LSPP, sít l žkových zdravotnických za ízení a dalších díl ích koncepcí) A2.8 Zajišt ní dostupnosti zdravotnické záchranné služby ve všech ástech kraje A2.9 Podpora preventivních zdravotních program pro ob any Jihomoravského kraje ( výživa, pohybová aktivita, tabák, alkohol, prevence úraz , prevence HIV/AIDS, kardiovaskulární onemocn ní, nádorová onemocn ní, obezita, diabetes mellitus, zvýšení zdravotní odolnosti apod.) A2.10 Podpora terénních sociálních služeb (pe ovatelské služby, osobní asistence, odleh ovací služby atd.) za ú elem efetivn jšího využívání p ísp vku na pé i v p irozeném domácím prost edí a odleh ení kapacitám pobytových organizací sociálních služeb) A2.11 Zajišt ní pot ebné, rovnom rn vyvážené sít poskytovatel sociálních služeb, jejich srovnatelné dostupnosti pro ob any v jednotlivých ástech kraje a posílení jejich kapacit (zejména výstavba domu pro seniory v objektu bývalé transfuzní stanice Tomešova, rekonstrukce bývalé LDN v areálu Domova pro seniory v Zastávce u Brna na další pavilon domova pro seniory, výstavba nových domov pro seniory) A2.12 Zajišt ní metodické podpory a kontroly v oblasti napl ování a dodržování standard kvality v organizacích sociálních služeb, zajišt ní kvality poskytování služeb A2.13 Zpracování analýzy zdroj financování sociálních služeb a možností jejich diverzifikace, rozší ení systému víceletého financování projekt v oblasti sociálních lužeb. Podpora neziskových organizací p sobících v sociální oblasti A2.14 Podpora dalšího vzd lávání pracovník zdravotních a sociálních služeb a zajišt ní systematické gerontologické supervize v za ízeních pobytových sociálních služeb (cílová skupina uživatel - senio i) A2.15 Zajišt ní komplexní informovanosti v oblasti sociálních a zdravotních služeb a podpora spolupráce sociálních služeb a zdravotnictví A2.16 Podpora organizací poskytujících služby a poradenství pro rodiny A2.17 Podpora komunitního plánování

0 0 0 0 0 0 0

FileName: SaveDate:


0 0

0

0

0 0

0 0 0 0


Strana: 25 z 32

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona . 114/1992 Sb. Aktivity vytvá ené v rámci opat ení A2.

Hodnocení

A2.18 Rozvíjení projektu Rodinné pasy A2.19 Informa ní podpora života rodin (info-point „Pro rodinu“ na portálu JMK, katalog prorodinných organizací a iniciativ v etn nabízených program a služeb, další informa ní materiály), podpora rozší ování pozitivního prost edí pro rodiny (nap . „obec p átelská rodin “, „firma p átelská rodin “) A2.20 Podpora innosti Jihomoravského regionálního centra pro integraci na podporu integrace cizinc (poradenství, informace)

0 0

0

V rámci opat ení A2. nejsou navrhovány žádné aktivityl, jež by m ly vztah k lokalitám soustavy NATURA 2000 a mohly potenciáln zp sobit negativní vlivy na tyto lokality. Opat ení A3 Rozvoj kultury, památkové pé e a možností trávení volného asu Aktivity vytvá ené v rámci opat ení A3

Hodnocení

A3.1 Rozvoj zázemí kulturních institucí a posílení jejich dalšího využití A3.2 Podpora významných a tradi ních organizací v oblasti kultury a památkové pé e A3.3 Koncep ní podpora ochrany a využití movitého i nemovitého kulturního d dictví a zachování tradic. A3.4 Podpora významných a tradi ních kulturních akcí i drobných lokálních kulturních akcí, d ležitých pro zachování regionální identity A3.5 Podpora fungování a rozvoje stávajících a budování nových t lovýchovných a sportovních za ízení pro leny i ve ejnost A3.6 Podpora budování vybrané infrastruktury pro vrcholový sport s nadregionálním významem A3.7 Podpora innosti neziskových organizací zabývajících se mimoškolní a neformální výchovou a volno asovými aktivitami A3.8 Podpora innosti center volného asu a základních um leckých škol A3.9 Podpora aktivního stárnutí - akce a aktivity ur ené pro seniory (spole enské, zájmové, pohybové) A3.10 Podpora aktivit národnostních menšin, které napomohou k udržení jejich kulturní tradice

0 0 ? 0 ? ? 0 0 0 0

U aktivit A3.3, A3.5. a A3.6 je nutné zabránit územním st et m s lokalitami NATURA 2000. Každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb. Opat ení A.4 Zajišt ní bezpe nosti obyvatel Aktivity vytvá ené v rámci opat ení A4

Hodnocení

A.4.1 Realizace projekt prevence kriminality A.4.2 Realizace projekt prevence sociáln patologických jev A.4.3 Realizace projekt prevence dopravních úraz (Bezpe ná obec, Bezpe ná komunita, Bezpe ná cesta do školy) a posilování dopravní bezpe nosti A.4.4 Realizace projekt zam ených na bezpe í senior (prevence násilí, úraz , bezpe ná doprava) A.4.5 Zpracování bezpe nostního auditu Jihomoravského kraje a zdokonalování systému krizového ízení (nap . pro oblast živelných pohrom) A.4.6 Podpora fungování a dalšího rozvoje integrovaného záchranného systému A.4.7 Podpora obnovy materiálového vybavení dobrovolných hasi ských sbor

0 0 0 0 0 0 0

V rámci opat ení A4. nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by m ly vztah k lokalitám soustavy NATURA 2000 a mohly potenciáln zp sobit negativní vlivy na tyto lokality. Prioritní osa B: Znalostní potenciál a konkurenceschopnost - V da, výzkum, inovace Opat ení B1 Podpora vzniku firem a rozvoje inova ních aktivit Aktivity vytvá ené v rámci opat ení B1

Hodnocení

B.1.1 Dobudování inkubátor a v decko-technických park (VTP) za ú elem dosažení nutného kritického objemu této infrastruktury v JMK (zejména CERIT Science Park, inkubátory a VPT v okresních m stech JMK) B.1.2 Zajišt ní finan ních zdroj pro inova ní firmy (založení seed fondu, rozvoj fondu mikrop j ek, podpora realizace finan ních fór) B.1.3 Podpora fungování stávajících inkubátor (a VTP) a podpora rozvoje konzultantských služeb pro za ínající inova ní firmy B.1.4 Rozvoj (konzultantských) služeb pro inova ní firmy (sídlící mimo inkubátory).Založení Start-up grantu pro inova ní firmy. B.1.5 Zkvalitn ní informa ních center pro podnikatele - rozší ení poskytovaných služeb do oblasti p enosu inovací a nových poznatk do praxe B.1.6 Podpora rozvoje klí ových odv tví (klastr ) JMK - elektrotechnika, strojírenství, informa ní technologie a life – sciences

?

FileName: SaveDate:


? 0 0 0 ?


Strana: 26 z 32


P i výb ru projekt v oblasti z izování inkubátor resp. v decko-technických park (tzv. "tvrdých" investi ních akcí tj. s konkrétním územním pr m tem) je nutné zabránit územním st et m s lokalitami NATURA 2000 ( u n kterých nejsou lokalizace a technické ešení projekt dosud známy). Každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb. Opat ení B2 Podpora v dy a výzkumu a vývoje (se zvláštním z etelem na lidské zdroje ve VaV, popularizaci VaV a využití výsledk VaV v aplika ním sektoru) Aktivity vytvá ené v rámci opat ení B2

Hodnocení

B.2.1 Podpora mezinárodních program mobility pro studenty, doktorandy, mladé v dce a zkušené v dce (incoming/outgoing/reintegrace) B.2.2 Rozvíjení servisu pro zahrani ní v dce B.2.3 Podpora akcí na popularizaci výzkumu, vývoje a inovací (nap . realizace projektu Moravského science centra) B.2.4 Podpora medializace výsledk VaV a rozvinutí mezinárodního marketingu výsledk VaV - nap . z ízení „International Scientific Press Office“ B.2.5 Podpora internacionalizace VaV - zapojování VaV tým a firem do 7. Rámcového programu pro VaV B.2.6 Podpora rozvoje transferu technologií z VŠ a AV R do aplika ní sféry (firem) B.2.7 Podpora intersektorální mobility mezi VaV institucemi a firmami B.2.8 Podpora projekt financovaných z Opera ního programu výzkum, vý voj pro inovace (zejména CEITEC a ICRC)

0 0 0 0 0 0 0 0

V rámci opat ení B2. nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by m ly vztah k lokalitám soustavy NATURA 2000 a mohly potenciáln zp sobit negativní vlivy na tyto lokality. Opat ení B.3 Podpora podnikatelského prost edí Aktivity vytvá ené v rámci opat ení B3

Hodnocení

B.3.1 Vytvo ení systému pé e o domácí a zahrani ní investory s jasným vymezením kompetencí a realizace této pé e B.3.2 Identifikace pot ebných legislativních zm n na podporu malého a st edního podnikání v JMK a vy víjení tlaku na jejich provedení B.3.3 Podpora obchodních misí do zahrani í (v etn destinací mimo Evropskou unii), které povedou k expanzi jihomoravských firem B.3.4 Podpora ešení regenerace brownfields

0 0 0 0

V rámci opat ení B3. nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by m ly vztah k lokalitám soustavy NATURA 2000 a mohly potenciáln zp sobit negativní vlivy na tyto lokality. Prioritní osa C: Dostupnost a obslužnost Opat ení C1 Zlepšení klí ové dopravní infrastruktury kraje Aktivity vytvá ené v rámci opat ení C1

Hodnocení

C.1.1 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace rychlostní komunikace R43 (Troubsko – Ku im - Sebranice - Moravská T ebová) C.1.2 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R52 (Poho elice - Mikulov - státní hranice) C.1.3 Aktivní podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R55 (B eclav - Hodonín - Moravský Písek - Hulín (Zlínský kraj) C.1.4 Podpora zkapacitn ní dálnice D1 v úseku Ký valka - Holubice C.1.5 Podpora územní a projektové p ípravy jihozápadní (Troubsko - Mod ice - Chrlice) a jihovýchodní tangenty (Chrlice - Holubice) C.1.6 Podpora zahájení výstavby dalších staveb velkého m stského okruhu v Brn C.1.7 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace modernizace silnice I/53 Poho elice - Znojmo C.1.8 P íprava a zahájení realizace obchvat krajských silnic dopravn exponovaných sídel (Tu any, Slatina, Hrad any, ebín, Želešice) C.1.9 Podpora p estavby železni ního uzlu Brno, modernizace pr jezdu a I. ást osobního nádraží C.1.10 Podpora územní a projektové p ípravy severojižního kolejového diametru v Brn C.1.11 Podpora zdvojkolejn ní trat . 240 v úseku St elice - Zastávka a modernizace a elektrizace v úseku Brno Jihlava C.1.12 Modernizace trat . 300 Brno - P erov (I. etapa Blažovice - Nezamyslice) C.1.13 Podpora širšího zapojení letišt Brno-Tu any do kombinované dopravy C.1.14 Podpora zavád ní telematiky ke zvýšení plynulosti provozu na nejzatížen jších dopravních komunikacích v kraji C.1.15 Podpora realizace protihlukových opat ení v dopravn exponovaných oblastech kraje (p eložky komunikací, obchvaty, protihlukové bariéry, stavební a organiza ní opat ení)

?

FileName: SaveDate:


? ? ? ? ? ? ? 0 0 ? 0 0 0 ?


Strana: 27 z 32

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona . 114/1992 Sb. Aktivity vytvá ené v rámci opat ení C1

Hodnocení

C.1.16 Podpora p ípravy nadregionálního ve ejného logistického centra v brn nské aglomeraci a podpora zlepšování podmínek pro posílení kombinované dopravy C.1.17 Zpracování aktualizace studie rozvoje letišt Brno-Tu any a zpracování studie proveditelnosti rozší ení leteckých linek z letišt Brno-Tu any C.1.18 Prov ení napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj

? 0 ?

U liniových staveb bude nutno posuzovat detailní vedení jejich trasy ve vztahu ke konkrétní lokalit NATURA 2000 a p íslušným p edm t m ochrany. Ve v tšin p ípad bude nutné provést hodnocení dle §45i v další fázi územního ízení, v rámci dokumentace EIA a to až podle p esn jší podoby plánovaného projektu. Musí být vyžadováno posouzení variantních ešení. U rychlostní komunikace R43 bude v dalších fázích projektové p ípravy nutno její trasu vést mimo vymezené lokality NATURA 2000. Jako potenciáln dot ené se dle uvažovaného zám ru jeví EVL: Bosonožský hájek, Hobrtenky, Malhostovická pecka, Zkamen lá svatba a Zlobice. Rychlostní komunikace R52 byla zakotvena v rámci VÚC B eclavska. Ten byl však Nejvyšším správním soudem zrušen. V sou asnosti jsou p ed dokon ením aktuáln zpracovávané Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, kde je problematika rychlostní komunikace ešena, v etn jejích variant. Potenciáln dot enými lokalitami soustavy NATURA 2000 mohou být: SPA St ední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, SPA Pálava, EVL Dunajovické kopce, EVL Mušovský luh. Ve vztahu k rychlostní komunikaci R52 je t eba konstatovat, že v rámci hodnocení Územní prognózy B eclavska na lokality soustavy NATURA 2000 dle §45i (Mudra, Losík, Ondráková 2005) byl u tohoto zám ru konstatován negativní vliv s tím, že v p ípad realizace variantního ešení a p i uplatn ní opat ení pro minimalizaci vliv , lze hodnotit vliv na hlavní p edm ty ochrany jako minimální. P estože k zám ru rychlostní komunikace R55 bylo již vydáno stanovisko EIA dle zákona . 100/2001 Sb., existují nadále odborné i socioekonomické pochybnosti o správnosti vybraného koridoru (p edevším je komentován zásadní st et s územím soustavy NATURA 2000 - pta í oblastí Bzenecká doubrava Strážnické Pomoraví). P itom Evropská komise obdržela v kv tnu 2007 stížnost proti schválení trasy R55 p es pta í oblast, aniž byla procesem EIA posouzena varianta mimo území pta í oblasti a zákonnost vydání tohoto stanoviska EIA navíc od ledna 2008 eší Ústavní soud. Modernizace železni ních tratí ve v tšin p ípad nezp sobuje negativní ovlivn ní lokalit soustavy NATURA 2000. Bez znalosti jejich konkrétních podob však nelze jednozna n vyhodnotit míru jejich potenciálního ovlivn ní. V p ípad územních st et , i vedení tratí v blízkosti lokalit soustavy NATURA 2000 bude nutno provést hodnocení dle §45i zákona 114/1992 Sb. Navrhovaná aktivita C1.18 Prov ení napojení Jižní Moravy na Dunaj vodní cestou by m la v p ípad realizace v podob vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe z hlediska životního prost edí na st edoevropské úrovni potenciáln významné d sledky. Ve vztahu ke konkrétnímu ešení - tedy kanálu D-O-L, je t eba konstatovat, že v rámci hodnocení Územní prognózy B eclavska na lokality soustavy NATURA 2000 dle §45i (Mudra, Losík, Ondráková 2005) byl u tohoto zám ru konstatován významn negativní vliv. Realizace takto rozsáhlých staveb v niv Moravy, pokud by se k ní p ikro ilo, by potenciáln mohla mít negativní d sledky na adu významných biotop , charakter toku, vodní režim krajiny, krajinný ráz, adu chrán ných druh , zábory p dy, reten ní schopnost krajiny, chrán ná území, územní systém ekologické stability, lužní lesy a záplavová území a tedy i na lokality soustavy NATURA 2000. V nadregionálních souvislostech není p ínos takto rozsáhlého a nákladného projektu z hlediska ekonomického dosud prokázán a ekologické ztráty v takovém m ítku by mohly být nenahraditelné. P ípadné napojení Jižní Moravy vodní cestou na Dunaj není v souladu s nad azenými koncep ními dokumenty na národní úrovni. V Politice územního rozvoje 2008 tento zám r není uveden. V rámci aktivity je tedy t eba d kladn a komplexn prov it, za ú asti všech dot ených stran, veškeré d sledky uvažovaného ešení a to nejen z hledisek socioekonomických, ale p edevším z hlediska dopad na životní prost edí. A na základ takto vzniklých relevantních podklad a analýz bude možné rozhodnout o dalším osudu území hájeného jako územní rezerva pro kanál D-O-L. Opat ení C2 Podpora zlepšení regionální dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti Aktivity vytvá ené v rámci opat ení C2

Hodnocení

C.2.1 Dokon ení Integrovaného dopravního systému na území celého Jihomoravského kraje a optimalizace IDS JMK

0

FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 32

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2010-2013 Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona . 114/1992 Sb. Aktivity vytvá ené v rámci opat ení C2

Hodnocení

C.2.2 Propojení IDS JMK se systémy v sousedních státech (Slovensko, Rakousko) C.2.3 P íprava a realizace p estupních terminál IDS JMK a jejich propojení s prvky bezmotorové dopravy C.2.4 Podpora budování záchytných parkoviš a systému „Bike and Ride“ na uzlech IDS JMK C.2.65 Zavedení elektronického odbavování cestujících a p íprava integrace poplatk za systémy „Park&Ride“ do tarif IDS JMK C.2.6 Rozvoj telematiky v ízení a provozu IDS JMK, zlepšování návazností spoj a zvyšování kvality obslužné infrastruktury C.2.7 Podpora p ípravy a realizace modernizace díl ích ástí železni ní sít jako sou ásti procesu zkvalit ování obslužnosti v rámci IDS JMK - K enovická spojka, Boskovická spojka, modernizace a elektrizace tra ových úsek Hrušovany - Židlochovice a Šakvice -Hustope e C.2.8 Zvyšování bezpe nosti na železni ních p ejezdech C.2.11 Podpora ekologizace dopravy - podpora moderního vozového parku dopravc zajiš ujících provoz regionální ve ejné dopravy C.2.12 Podpora rozvoje m stské dopravy - omezení individuální automobilové dopravy v centrech m st C.2.13 Realizace souvislých oprav povrchu významných ucelených úsek silnic II. a III. t ídy C.2.14 Rekonstrukce, opravy a vým ny most ve špatném a havarijním stavu na silnicích II. a III. t ídy C.2.15 Optimalizace posypového managementu a údržby komunikací C.2.16 Zpracování p ehledu nepot ebné dopravní infrastruktury a nalezení nejvhodn jších zp sob nového využití

0 ? ? 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

V p ípad p estupních terminál IDS JMK a záchytných parkoviš , není známa jejich lokalizace. U t chto projekt s konkrétním územním pr m tem je nutné zabránit územním st et m s lokalitami NATURA 2000. Každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb. Prioritní osa D: Atraktivnost destinace Opat ení D.1 Koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu Aktivity vytvá ené v rámci opat ení D1

Hodnocení

D.1.1 Podpora a další rozvoj Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava a vzájemná spolupráce v rámci spole ných projekt (nap . Ochutnejte Moravu, Moravia Convention Bureau, šet ení návšt vnosti…) D.1.2 Prohloubení spolupráce a spole ná koordinace rozvoje CR s relevantními aktéry (nap . organizacemi cestovního ruchu, TIC, oborový mi organizacemi) v jednotlivých turistických oblastech Jihomoravského kraje D.1.3 Podpora projekt a vzájemné spolupráce subjekt ve ejného a soukromého sektoru na r zné územní úrovni ( v rámci vy mezených turistických oblastí kraje i mezi nimi navzájem, na mezikrajské - zejména sousední kraje a p eshrani ní úrovni atd.) D.1.4 Navázání a podpora intenzivn jší spolupráce s domácími i zahrani ními incomingovými cestovními kancelá emi a její další rozvoj D.1.5 Koordinace aktivit v cestovním ruchu s okolními destinacemi a samosprávnými celky, a to v etn sousedních stát D.1.6 Podpora inností turistických informa ních center D.1.7 Podpora významných kulturních, spole enských a sportovních akcí, které mají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu D.1.8 Rozvíjení a posilování potenciálu lidských zdroj v cestovním ruchu

0 0 0

0 0 0 0 0

V rámci opat ení D1. nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by m ly vztah k lokalitám soustavy NATURA 2000 a mohly potenciáln zp sobit negativní vlivy na tyto lokality. Opat ení D.2 Koordinace cestovního ruchu Aktivity vytvá ené v rámci opat ení D2

Hodnocení

D.2.1 Tvorba jednozna né a konkrétní marketingové strategie Jihomoravského kraje (stanovení jednozna né marketingové zna ky turistického regionu Jižní Morava, definice hlavních marketingových aktivit a systému propagace, vy mezení cílových skupin, specifické turistické produkty…) D.2.2 Pokra ování a prohlubování prezentace Jihomoravského kraje nejen doma a v sousedních státech eské republiky, ale také ve spolupráci s eskou centrálou cestovního ruchu i ve vzdálen jších destinacích D.2.3 Rozší ení, obsahové prohloubení a podpora medializace oficiálního internetového portálu cestovního ruchu Jižní Moravy (http://www.jizni-morava.cz) a na n j navázaných portál Jihomoravského kraje (nap . http://www.cyklo-jizni-morava.cz nebo http://www.moraviaconvention.cz) jako hlavní turistické informa ní brány do kraje a d ležitého marketingového nástroje D.2.4 Rozvoj vhodných turistických produkt navázaných na nejrozší en jší typy aktivní turistiky v Jihomoravském kraji (nap . p ší a cykloturistika, gastroturistika, golfová turistika, rekrea ní plavba) a dle specifických cílových skupin D.2.5 Podpora vina ské turistiky a vina ství jako nejvýznamn jší specifické atraktivity Jihomoravského kraje v rámci R (podpora marketingových materiál vina ské turistiky, synergie s marketingovou podporou zna ky „Vína z Moravy“, podpora nových vina ských cyklostezek a cyklotras…) D.2.6 Širší využití potenciálu významných krajských osobností, slavných událostí, p íb h a film odehrávajících se na území kraje nebo s krajem p ímo souvisejících (nap . J. G. Mendel, L. Janá ek, T. G. Masaryk, A. Mucha, V stonická Venuše, bitva u Slavkova, obléhání m sta Brna švédským vojskem, filmy o vín atd.)

0

FileName: SaveDate:


0 0

?

?

0


Strana: 29 z 32


V p ípad rozvoje aktivit typu cykloturistiky i golfu lze p epokládat tvorbu rozvojových projekt , jejichž lokalizace není známa. U t chto projekt s konkrétním územním pr m tem je nutné zabránit územním st et m s lokalitami NATURA 2000. Každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb. Opat ení D.3 Rozvoj láze ství a s ním spojené turistické infrastruktury a služeb Aktivity vytvá ené v rámci opat ení D3

Hodnocení

D.3.1 Pokra ování v rozvoji p írodních lé ebných lázní v obcích Lednice, Hodonín a další rozvoj budoucího láze ského centra Pasohlávky a budování návazné turistické infrastruktury. D.3.2 Pr zkum možností budování dalších komplexních láze ských za ízení ve vhodných lokalitách v kraji (nap . Valtice, Mikulov, Lednice, Ostrov u Macochy, Klobouky u Brna…) D.3.3 Podpora tvorby produkt zam ených na rozvoj láze ských a relaxa ních pobyt a produkt , které je vhodn dopl ují (gastroturistika, poznávací turistika, folklór, kulturní akce, vodní plavba…)

? ? 0

V p ípad rozvoje láze ských aktivit lze p epokládat tvorbu rozvojových projekt . U t chto projekt s konkrétním územním pr m tem je nutné zabránit územním st et m s lokalitami NATURA 2000. Každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb. Opat ení D.4 Podpora budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb Aktivity vytvá ené v rámci opat ení D4

Hodnocení

D.4.1 Ochrana, rekonstrukce a následné zp ístupn ní kulturních a vybraných p írodních atraktivit pro širokou ve ejnost D.4.2 Pokra ování v budování turistických liniových tras a stezek (p ší, cyklo, hipo…) D.4.3 Rozši ování a zkvalit ování infrastruktury pro kongresovou a veletržní turistiku D.4.4 Podpora zlepšování stavu vodních ploch (p írodních i um lých) pro koupání v kraji, budování nadregionálních aquapark a infrastruktury pro rekrea ní plavbu (podpora prodloužení Ba ova kanálu na soutok Moravy a Dyje i rozvoje dalších vodních cest pro rekrea ní plavbu)

0 ? 0 ?

V p ípad rozvoje tras pro cyklo a hypoturistiku, i budování infrastruktury pro rekrea ní plavbu, optimalizace vodních ploch pro koupání lze p epokládat tvorbu rozvojových projekt , jejichž lokalizace není v tšinou známa. U t chto projekt s konkrétním územním pr m tem je nutné zabránit územním st et m s lokalitami NATURA 2000. Každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb. Prioritní osa E: Kvalita prost edí a krajiny Opat ení E1 Zlepšování stavu životního prost edí a zmír ování negativních dopad životní prost edí

lidské innosti na

Aktivity vytvá ené v rámci opat ení E1

Hodnocení

E.1.1 Podpora výstavby istíren odpadních vod a kanalizací s vyšší prioritou aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel, povodí vodní nádrže Nové Mlýny a povodí náležející k projektu isté povodí Svratky (nad Brn nskou p ehradou) E.1.2 Koordinace projektu isté povodí Svratky E.1.3 Zavedení a optimalizace systému odd leného sb ru materiálov využitelných složek komunálních odpad ve všech obcích Jihomoravského kraje E.1.4 Optimalizace sít imisního monitoringu v kraji E.1.5 Podpora opat ení pro snížení emisí tuhých zne iš ujících látek, oxid dusíku, t kavých organických látek z primárních zdroj a další zne iš ujících látek v návaznosti na Integrovaný program ke zlepšování kvality ovzduší JMK E.1.6 Podpora projekt likvidace starých ekologických zát ží E.1.7 Podpora ekologizace energetických zdroj a tepeln energetická sanace budov E.1.8 Podpora šetrného hospoda ení v lesích E.1.9 Podpora ochrany, udržení a zlepšení p íznivého stavu významných p írodních lokalit E.1.10 Podpora revitalizace vodních tok a zpr chod ování vodních p ekážek

+1

+1 0 +1 +1

0 0 +1 +1 +1/?

Mnohé aktivity, a koli nejsou spjaty p ímo s územní ochranou, mohou celkov zlepšit stav životního prost edí a tak zprost edkovan p ízniv p sobit na území soustavy NATURA 2000. Aktivity Podpora ochrany, udržení a zlepšení stavu významných p írodních lokalit, Podpora šetrného hospoda ení v lesích, by bylo možno hodnotit i významn ji pozitivn , Opat ení Podpora revitalizace vodních tok a zpr chod ování vodních p ekážek, lze rovn ž hodnotit pozitivn , sou asn však také m že p edstavovat i jisté riziko v p ípad nevhodného i necitlivého provád ní.

FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 32


Opat ení E2 Udržitelný rozvoj území Aktivity vytvá ené v rámci opat ení E2

Hodnocení

E.2.1 D sledné využívání všech možností koncep ního usm r ování urbaniza ních aktivit, usm r ování stavebních a jiných inností v území v etn prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s d razem na omezování negativních dopad suburbanizace E.2.2 Iniciace založení partnerství obcí brn nské aglomerace a rozvoj vzájemné spolupráce a p íprava integrovaných aglomera ních projekt E.2.3 Podpora koordina ní innosti v oblasti rozvoje Lednicko-valtického areálu s cílem zabezpe it financování a trvalou pé i o Lednicko-valtický areál E.2.4 Podpora staveb vodovod zejména v oblastech zhoršené kvality vody a deficitu vody E.2.5 Podpora staveb protipovod ové ochrany s d razem na ochranu sídel a zadržení vody v krajin E.2.6 Odstra ování zábran bránících volnému rozlivu povod ových pr tok do extravilánu

+1

0 +1 ? ? +1

Aktivity D sledné využívání všech možností koncep ního usm r ování urbaniza ních aktivit, usm r ování stavebních a jiných inností v území v etn prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s d razem na omezování negativních dopad suburbanizace, Podpora koordina ní innosti v oblasti rozvoje Lednicko-valtického areálu s cílem zabezpe it financování a trvalou pé i o Lednickovaltický areál, Odstra ování zábran bránících volnému rozlivu povod ových pr tok do extravilánu lze hodnotit pozitivn . Naopak aktivity Podpora staveb vodovod zejména v oblastech zhoršené kvality vody a deficitu vody, Podpora staveb protipovod ové ochrany s d razem na ochranu sídel a zadržení vody v krajin , mohou p edstavovat jisté riziko v p ípad nevhodného i necitlivého provád ní. U t chto projekt s konkrétním územním pr m tem je nutné zabránit územním st et m s lokalitami NATURA 2000. Každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb. Opat ení E3 Multifunk ní zem d lství Aktivity vytvá ené v rámci opat ení E3

Hodnocení

E.3.1 Podpora regionální produkce zem d lských výrobk a potravin – podpora marketingových akcí, klasifikace místních produkt E.3.2 Podpora vina ství E.3.3 Podpora diverzifikace hospodá ských aktivit na venkov v etn podpory zakládání a innosti podnikatelských sdružení v oblasti zem d lství a navazujícího zpracovatelského pr myslu E.3.4 Podpora rozvoje v ela ství, ovocná ství a lesnictví E.3.5 Podpora ekologického hospoda ení E.3.6 Zlepšování podmínek pro uskute ování preventivních opat ení p ed nep íznivými dopady budoucích klimatických zm n nejvýrazn ji se projevujících v jižních ástech kraje (v oblastech se zhoršený mi podmínkami pro zem d lství)

0 0 0 0 +1 0

Aktivitu Podpora ekologického hospoda ení lze hodnotit pozitivn .

4.3. Posouzení závažnosti vliv Mezi aktivitami resp. opat eními navrženými v rámci jednotlivých priorit, se vyskytuje n kolik aktivit, které by potenciáln mohly negativn ovlivnit soustavu NATURA 2000, a to jak z hlediska p edm t ochrany, tak z hlediska celistvosti lokalit. Jedná se zejména o liniové stavby komunikací, prov ení napojení jižní Moravy vodní cestou na Dunaj, dále novostavby resp. rekonstrukce objekt u v decko-technických center resp. inkubátor , v rámci rozvoje rekrea ního potenciálu kraje pak cyklostezky, budování láze ských areál apod., u kterých nelze zcela vylou it možnost p ímých územních st et s lokalitami NATURA 2000. Zvýšené rušení (v okolí t chto staveb, v souvislosti s provozem) m že v citlivých oblastech ovlivnit p edm ty ochrany. P i rekonstrukcích budov lze potenciáln o ekávat ovlivn ní kolonií netopýr . Je však také nutno konstatovat, že p edložená koncepce ne eší problematiku návrhu resp. výb ru konkrétních tras dopravní infrastruktury, deklaruje pouze zájem kraje na ešení jednotlivých problém . Není tedy cílem Programu predisponovat výb r variant trasování jednotlivých dopravních staveb. Tyto budou ešeny v navazujících ízeních na úrovni p ipravovaných Zásad územního rozvoje resp. projektové p ípravy konkrétních investi ních akcí. Všechny tyto stavby podléhají procesu posouzení vliv na životní prost edí a už na strategické úrovni (v p ípad územn plánovací dokumentace) nebo na úrovni projektové p i ešení konkrétního technického ešení jednotlivých staveb. Tyto procesy již v sou asnosti v tšinou probíhají. Program rozvoje Jihomoravského kraje je strategický dokument. V rámci n j jsou aktivity formulovány na natolik obecné úrovni ešení, že není možné na jeho základ bez znalosti konkrétního technického ešení hodnotit konkrétní dopady jednotlivých navrhovaných aktivit na životní prost edí. FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 32


Proto vzhledem k p evažující absenci lokalizace a obecnosti aktivit byl jejich vliv hodnocen jako ? (možný negativní vliv, není však možné vyhodnotit jeho významnost). Bylo konstatováno, že každý jednotlivý projekt musí být detailn posouzen dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu NATURA 2000 p edem vylou en stanoviskem orgánu ochrany p írody.

4.4 Vyhodnocení variant Posuzovaná koncepce byla vyhodnocena v jediné p edložené variant .

4.5. Vyhodnocení možných kumulativních vliv Vzhledem k stávající neznalosti lokalizace u v tšiny jednotlivých aktivit resp. projekt , nelze stanovit konkrétní územní st ety a není tedy možné kvalifikovan vyhodnotit kumulaci jejich vliv . Lze pouze na obecné úrovni konstatovat, že ke kumulaci samoz ejm m že docházet, a to zejména p i územním st etu více zám r s lokalitou i lokalitami NATURA 2000. Vyšší pravd podobnost možnosti kumulace vliv lze tedy na území jihomoravského kraje p edpokládat a to p edevším v širší oblasti soutoku Dyje s Moravou, kde je jednak plošné zastoupení území soustavy NATURA 2000 v rámci Jihomoravského kraje velmi vysoké a kde se také mohou koncentrovat n které zám ry (p edevším liniové dopravní stavby komunikací). Je to dáno B eclavskou sídelní aglomerací, jejíž poloha p edstavuje klí ovou dopravní k ižovatku koridor Praha - Brno - B eclav - Bratislava a B eclav - Hodonín - P erov - Ostrava.

4.6. Záv r Z výše uvedeného hodnocení vyplývá, že na základ sou asných znalostí p edložená koncepce „Program rozvoje Jihomoravského kraje“, nemá významný negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 a jejich p edm ty ochrany.

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 32

P íloha 2 P ipomínky ze strany zpracovatele SEA vyhodnocení pro Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2012, které vyplynuly z vyhodnocení vliv na životní prost edí

P ipomínky ze strany zpracovatele SEA vyhodnocení pro Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2012, které vyplynuly z vyhodnocení vliv na životní prost edí. (pozn.: vzhledem k tomu, že bylo posouzení SEA provád no sou asn s tvorbou koncepce, byla ada p ipomínek i doporu ení zapracována v pr b hu prací na obou dokumentech).

Ur ení

P ipomínka - komentá

Obecn

Nedílnou sou ástí opat ení pro zamezení významným negativním dopad m realizace Programu rozvoje kraje na životní prost edí je navržený soubor environmentálních kritérií pro systém výb ru projekt , které budou na základ navrhovaných opat ení resp. aktivit podpo eny, a rovn ž návrh environmentálních indikátor pro hodnocení implementace koncepce. Tato kritéria a inikátory je t eba p i realizaci Programu respektovat.

Obecn

Do systému výb ru projekt doporu ujeme zahrnout i výsledky vyhodnocení vliv koncepce na ve ejné zdraví (viz kap. 12 SEA dokumentace)

Doporu ujeme zvážit uvád ní pr chozích bod u jednotlivých variant komunikací (aktivity 1+2+3+5), zejména tam kde to m že zavád t k dojmu, že Program predisponuje výb r konkrétní varianty, o které dosud není Priorita C, závazn rozhodnuto (tam kde dosud neprob hl resp. probíhá proces EIA, opat ení nebo není vybraná varianta stabilizována v ÚP) - uvést jen po áte ní a C.1 koncový bod

Priorita D

Je nezbytné realizovat opat ení resp. aktivity v rámci priority Atraktivnost destinace tak, aby nedocházelo k nadm rné a nárazové koncentraci turist v environmentáln citlivých oblastech, relativn up ednost ovat projekty environmentáln šetrných forem cestovního ruchu. Opat ení resp. aktivity této priority musí být realizována sou asn s podporou environmentáln šetrných druh dopravy a organiza ními opat eními z hlediska dopravních zón a ve ejné dopravy v centrech m st (z izování p ších zón, území s omezeným parkování, záchytných parkoviš , cyklostezek a ochrany obyvatel p ed nadm rným hlukem z dopravy).

Akceptováno/ Neakceptováno

P íloha 3 Zp sob zohledn ní záv ru zjiš ovacího ízení v rámci Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013

Zp sob zohledn ní záv ru zjiš ovacího ízení v rámci Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013 Bod Jednotlivé požadavky ZZ , Vyhodnocení vlivu koncepce na ŽP by se Zp sob zohledn ní v rámci Programu rozvoje m lo zam it na: kraje 1.

Vyhodnocení souladu PR JMK s relevantními krajskými a celostátními Všechny uvedené koncepce i mnohé další sloužily koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany p írody a krajiny (nap . jako podklad, na základ kterého byly stanoveny Státním programem ochrany p írody a krajiny R, Státní politikou životního referen ní cíle ochrany životního prost edí prost edí R, Strategií ochrany biologické rozmanitosti R), programy snižování emisí a plány odpadového hospodá ství. Vyhodnocení, zda PR JMK zohled uje strategické a díl í cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje R.

2.

Vyhodnocení, zda PR JMK zohled uje cíle a opat ení strategického Vyhodnocení vliv koncepce na ve ejné zdraví a v mezirezortního dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního rámci n j i soulad dokumentu s programem "Zdraví stavu obyvatelstva R – Zdraví pro všechny v 21. století“. P i posuzování 21" je uvedeno v kapitole 12. vliv PR JMK na ve ejné zdraví klást d raz na rizika související s hlukovou zát ží a zne iš ováním ovzduší.

3.

Vyhodnocení, jaké dopady m že mít PR JMK na zvlášt chrán ná území, Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv významné krajinné prvky, p írodní parky, územní systémy ekologické na ŽP: 3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat stability, zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich a zranitelné biotopy. nevhodné využívání p írodních a p írod blízkých ástí krajiny; 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i p írodní d dictví. Vyhodnocení vliv na lokality soustavy Natura 2000 je uvedeno v kapitole 4.1.

4.

Vyhodnocení, zda je PR JMK v souladu se schválenými koncep ními Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv materiály v oblasti ochrany p írody, p edevším s plány pé e o zvlášt na ŽP: 3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat chrán ná území. nevhodné využívání p írodních a p írod blízkých ástí krajiny; 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i p írodní d dictví. Vyhodnocení vliv na lokality soustavy Natura 2000 je uvedeno v kapitole 4.1.

5.

Vyhodnocení p ípadných navržených variant PR JMK ve vztahu k zájm m P edložená koncepce není navržena ve variantách. ochrany p írody a krajiny.

6.

Vyhodnocení, zda a jak PR JMK p ispívá k zastavení fragmentace Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv p írodních biotop a krajiny a k zastavení narušování krajinného rázu. na ŽP: 3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání p írodních a p írod blízkých ástí krajiny; 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i p írodní d dictví.

7.

Vyhodnocení, zda a jak koncepce eší možné vlivy umís ování staveb (zejména se jedná o výstavbu stožár mobilních operátor , výstavbu v trných elektráren, výstavbu fotovoltaických elektráren, výškových za ízení apod.) na krajinný ráz.

Koncepce tuto problematiku zvláš ne eší. Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv na ŽP: 4.1 Omezit nové zábory p dy, regulovat ne ízenou suburbanizaci; 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i p írodní d dictví.

8.

Vyhodnocení, zda a jaký vliv má PR JMK na ochranu PUPFL s ohledem na pln ní funkcí lesa, zejména se zam ením na funkci ekologicko-stabiliza ní, eraticko - p doochrannou, hydricko - vodohospodá skou, sociáln rekrea ní a zdravotn - hygienickou.

Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv na ŽP: 4.1 Omezit nové zábory p dy, regulovat ne ízenou suburbanizaci, 11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území.

9.

Vyhodnocení, zda a jak jsou v PR JMK zohledn ny principy ochrany ZPF, Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv zejména s ohledem na zábory kvalitní zem d lské p dy a do jaké míry PR na ŽP: 4.1 Omezit nové zábory p dy, regulovat JMK vytvá í podmínky pro omezení záboru p dy a volné krajiny. ne ízenou suburbanizaci; 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i p írodní d dictví.

10.

P i stanovení kritérií pro výb r projekt maximáln zohlednit podporu Kritéria pro výb r projekt jsou obsahem kapitoly 11. ochrany p írody a krajiny, ochranu lidského zdraví a p ednostní využívání brownfields.


Vyhodnocení, zda a jak PR JMK podporuje ekologicky šetrné druhy Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv dopravy a vyhodnocení vliv rozvoje dopravy na životní prost edí. na ŽP: 2.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy, v etn managementových opat ení a dalšího rozvoje vhodn situovaných cyklostezek; 2.2. Snižovat zatížení dopravní sít JMK tranzitní a nákladní silni ní dopravou.

12.

Vyhodnocení, zda a jak PR JMK eší možnosti využití obnovitelných zdroj Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv energie. na ŽP: 9.1 Snižovat spot ebu a racionáln využívat neobnovitelné zdroje surovin a energie.

13.

Posouzení, zda a jak PR JMK p ispívá k zavedení komplexního systému Koncepce tuto problematiku zvláš ne eší. Zahrnuto nakládání s odpady, který by ešil uzav ený cyklus separace, zpracování, do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv na ŽP: využití a zneškodn ní odpad . 6.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpad .

14.

Vyhodnocení vliv PR JMK ve vztahu k ochran podzemních a povrchových vod, v etn opat ení ke zlepšení jakosti vod, omezení eutrofizace vod, zlepšení odtokových pom r v území a p sobení krátkodobých p ívalových srážek v povodí ve vztahu k následné vodní erozi a zne išt ní vodních tok nadm rným transportem splavenin.

15.

Posouzení, zda a jak PR JMK podporuje vybudování pop . intenzifikaci Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv istíren odpadních vod a kanalizací, a to i v malých obcích. na ŽP: 11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a išt ní odpadních vod; 11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území.

16.

Záv r zjiš ovacího ízení a všechna vyjád ení, která MŽP obdrželo Vypo ádání záv ru zjiš ovacího ízení a vyjád ení v pr b hu zjiš ovacího ízení, je nezbytné ve vyhodnocení PR JMK obdržených v rámci zjiš ovacího ízení je uvedeno v vypo ádat. p íloze 3 a 4 tohoto dokumentu.

17.

Dne 25. listopadu 2009 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek o zrušení Územního plánu velkého územního celku B eclavska (dále jen „ÚP VÚC B eclavsko“) schváleného usnesením Zastupitelstva Jihomoravského kraje ze dne 9. 11. 2006 . 921/06/Z 14, v etn obecn závazné vyhlášky Jihomoravského kraje ze dne 9. 11. 2006, kterou se vyhlašuje závazná ást ÚP VÚC B eclavska. V souvislosti s rozsudkem Nejvyššího správního soudu doporu ujeme zvážit aktivity v rámci navrhovaného opat ení „Zlepšení dopravní infrastruktury“.

Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv na ŽP: 11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a išt ní odpadních vod; 11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území.

P edložená koncepce ne eší problematiku návrhu resp. výb ru konkrétních tras dopravní infrastruktury, deklaruje pouze zájem kraje na ešení jednotlivých problém . Není cílem Programu predisponovat výb r variant trasování jednotlivých dopravních staveb. Tyto budou ešeny v navazujících ízeních na úrovni p ipravovaných Zásad územního rozvoje resp. projektové p íprav konkrétních investi ních akcí. Všechny tyto stavby podléhají procesu posouzení vliv na životní prost edí a už na strategické úrovni (v p ípad územn plánovací dokumentace) nebo na úrovni projektové p i ešení konkrétního technického ešení jedntlivých staveb. Tyto procesy již v sou asnosti v tšinou probíhají. Program rozvoje Jihomoravského kraje je strategický dokument na natolik obecné úrovni ešení, že není možné na jeho základ bez znalosti konrétního technického ešení hodnotit konkrétní dopady jednotlivých navrhovaných aktivit na životní prost edí.


V p ípadech, kdy budou hodnoceny varianty ešení, požadujeme uvedení P edložená koncepce není navržena ve variantách. jasného výroku, zda jsou jednotlivé varianty p ípustné nebo nep ípustné anebo podmín n p ípustné. Dále požadujeme ur ení po adí jednotlivých variant z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví, ve kterém jsou jednotlivé varianty p ípustné a za jakých podmínek, v etn navržení a posouzení opat ení k p edcházení nep íznivých vliv , pop . k jejich vylou ení, snížení, zmírn ní anebo kompenzaci. Výrok se m že lišit k jednotlivým variantám.

20.

Jelikož p íslušné orgány ochrany p írody svým stanoviskem dle § 45i odst. Vyhodnocení vliv koncepce dle § 45 i je uvedeno v 1 zákona . 144/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p íloze 1 tohoto dokumentu. p edpis (dále též jen „zákon o ochran p írody a krajiny“) nevylou ily významný vliv na území evropsky významné lokality nebo pta í oblasti, budou hodnoceny vlivy koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti dle § 45h a § 45i zákona o ochran p írody a krajiny. V hodnocení požadujeme uvést jasný výrok, zda koncepce, pop . n který v ní blíže specifikovaný zám r, bude mít negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo pta í oblasti. Dále je nutné p i tomto hodnocení zohlednit zejména relevantní p ipomínky p íslušných orgán ochrany p írody a krajiny. Upozor ujeme na ustanovení § 45i odst. 2 zákona o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , kdy nelze-li vylou it negativní vliv koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti, musí p edkladatel zpracovat varianty ešení, jejichž cílem je negativní vliv na tato území vylou it nebo v p ípad , že vylou ení není možné, alespo zmírnit.

P íloha 4 Vypo ádání všech vyjád ení, které MŽP obdrželo v rámci zjiš ovacího ízení k Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013

Vypo ádání všech vyjád ení, které MŽP obdrželo v rámci zjiš ovacího ízení k Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013 Bod Oponent Text p ipomínky Zp sob zohledn ní v rámci Programu rozvoje kraje K oznámení koncepce nemá KHS zásadních p ipomínek. Vyhodnocení Vyhodnocení vliv koncepce a posouzení koncepce by se m lo v mí e podrobnosti p íslušející na ve ejné zdraví je uvedeno v charakteru dokumentu zam it na možné vlivy koncepce, které mohou kapitole 12. nastat její realizací, a to zejména v oblasti imisního zatížení obyvatelstva, hlukem a zhoršenou kvalitou ovzduší. Vyhodnocení a posouzení koncepce by se m lo zam it rovn ž na duševní a sociální pohodu obyvatelstva.

1.

Krajská hygienická stanice Brno, .j. 9174/2009/B\1/odb. IHOK

2.

M stský ú ad Vyškov, Bez p ipomínek .j. MV 62427/2009

3.

M stský ú ad Slavkov Bez p ipomínek u Brna, odbor životního prost edí .j. ŽP/20321-09/1272009/Zav

4.

Ministerstvo životního Bez p ipomínek prost edí, Odbor ochrany vod, .j. MZP JSGYJEMG7

5.

Obvodní bá ský ú ad Bez p ipomínek Brno, j. 05816/2009/01/001

6.

M stský ú ad Znojmo, Bez p ipomínek .j. MUYN 95234/2009

7.

Ministerstvo životního prost edí, Odbor ochrany ovzduší, .j. MZP MKGYLZTE5 90748/ENV/09

Jednou z priorit p edloženého Programu je mj. zlepšováni kvality životního prost edí. Z hlediska ochrany ovzduší vítáme p edevším navrhovaná opat ení týkající se ekologizace dopravy, podpory železni ní a m stské dopravy a rozší ení integrovaného dopravního systému na území celého kraje. Podpora opat ení ke zvýšení plynulosti dopravy, stejn jako pravidelné išt ní povrchu komunikací povedou ke snížení zne išt ní ovzduší. Problematickou zne išt‘ující látkou Jihomoravského kraje jsou mj. oxidy dusíku a realizací navržených opat ení dojde ke snížení imisní zát že NOx v dopravn exponovaných lokalitách, Aktivita po ítající S podporou výsadby izola ní zelen v blízkosti liniových a plošných zdroj zne išt ní je zase d ležitým opat ením vedoucím ke snižování prašnosti. Vedle imisní zát že zpusobené automobilovou dopravou jsou dalším významným zdrojem zne išt‘ujících látek lokální topeništ , proto by mezi priority bylo vhodné doplnit aktivitu vedoucí ke zvýšení stupn plynofikace nebo p ipojení na centrální zdroje tepla v kraji.

P ipomínka je sm ována k textu vlastní koncepce nikoli k jejímu vyhodnocení na životní prost edí.

Vypo ádání všech vyjád ení, které MŽP obdrželo v rámci zjiš ovacího ízení k Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013 Bod Oponent Text p ipomínky Zp sob zohledn ní v rámci Programu rozvoje kraje 8.

eská inspekce životního prost edí, .j. I UP/47/IPP/092020 3 002/09/BLV

Obsah zám ru lze vzít na v domí s tím, že je nutno se zam it p edevším na oblast istoty vod budováním istíren odpadních vod a to i u menších zdroj zne išt ní než 2000 EO Je to p edevším v návaznosti na území nad vodárenskými nádržemi a p ehradami, kde je patrný stále zvyšující se výskyt toxických sinic v nádržích a na kterém se podílí zvýšený výskyt ne išt ných odpadních vod i z menších aglomerací nad nádržemi. Jedná se p edevším o Brn nskou nádrž a Mušovské nádrže, Zvýšenou pozornost je nutné v novat p edevším oblastem, kde dochází k splavování usazenin do vodote í, tím k jejich zanášení a kumulaci prvku stimulujících vytvá ení sinic. Tady je nutné p istoupit k plošným a razantním omezujícím opat ení.

Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv na ŽP: 11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a išt ní odpadních vod; 11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území.

9.

M stský ú ad Bu ovice, odbor životního prost edí, .j. ŽP/1262/09

Odbor životního prost edí M stského ú adu Bu ovice ve smyslu § 10c odst. 3 zákona k oznámení koncepce „Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 2013“ doporu uje: vyhodnocení zam it zejména na p sobení krátkodobých p ívalových srážek v povodí ve vztahu k následné vodní erozi a zne išt ní vodních tok nadm rným transportem splavenin.

Zahrnuto do referen ních cíl pro vyhodnocení vliv na ŽP: 11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvar , zvyšovat reten ní schopnost území.

10.

Magistrát m sta Brna, Uvedený vý et strategických dokument p ijatých na národní úrovni odbor životního vzhledem k problematice ŽP požadujeme doplnit o p ijatou Národní prost edí, .j. strategii regenerace brownfield (07/2008). MMB/0271366/2009 (DS)

11.

„Ob ané za ochranu kvality bydlení v Brn Kníni kách, Rozdrojovicích a Jina ovicích" ze dne 8.11.2009

Jihomoravský kraj zve ejnil 22.10.2009 na ú ední desce sd lení ozna ené „Oznámení koncepce Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010—2013, které obsahuje formulací, že „Jihomoravský kraj informuje o oznámení koncepce Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010—2013 v rámci posuzování vliv na životní prost edí podle zákona , 100/200 1 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ‘. Toto sd lení vyv šené na ú ední desce je zcela zmate né, nebo ‘ zde není žádné pou ení, do kdy a kterému orgánu je možno zasílat písemná vyjád ení. Z tohoto d vodu je nutné proces oznámení opakovat

Bylo dopln no.

Jihomoravský kraj takto nad rámec svých povinností pouze dop edu informoval o existenci oznámení koncepce, oznámení bylo ádn zasláno Ministerstvu životního prost edí a zve ejn no v souladu se zákonem dne 12.11. 2009 v informa ním systému SEA a následn rovn ž na ú ední desce JMK, zjiš ovací ízení prob hlo dle zákonem definovaného postupu a bylo ukon eno záv rem zjiš ovacího ízení dne 14.12.2009.

Vypo ádání všech vyjád ení, které MŽP obdrželo v rámci zjiš ovacího ízení k Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013 Bod Oponent Text p ipomínky Zp sob zohledn ní v rámci Programu rozvoje kraje 12.

„Ob ané za ochranu kvality bydlení v Brn Kníni kách, Rozdrojovicích a Jina ovicích" ze dne 8.11.2009

Dale navrhujeme toto oznámeni vrátit k prepracováni nebo oznamení je rozporu se zakonem a obsahuje odkaz na zam ry, ktere nejsou schvaiene SEA pro Program rozvoje Jihomoravského kraje 2013 totiž nemuže sama zavadet nové zám ry. ktere podlehaji procesum SEA dle zákona (viz nap . hlavní dopravní koridory). a to v rámci zákonem jasn definovaných procesu územního plánováni. Pro tyto typy zám ru m že Program rozvoje pouze posuzovat postupnost implementace hlavních dopravních koridou a dopady této posloupnosti na rozvoj kraje. Konkrétn musí Program rozvoje kraje respektovat závaznou Politiku územního rozvoje, kde jsou schváleny definice koridor pro R55, S8, R43. Neschválené koridory nadkrajského významu, které nejsou schváleny v Politice územního rozvoje si nem že nikdo vymýšlet a uvd t je jako sou ást koncepce nazvané Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013. dopravy v této oblasti a k další zát ži nad zákonné limity.

P ipomínka sm uje k samotné koncepci nikoliv k jejímu vyhodnocení vliv na životní prost edí. P edložená koncepce ne eší problematiku návrhu resp. výb ru konkrétních tras dopravní infrastruktury, deklaruje pouze zájem kraje na ešení jednotlivých problém . Není cílem Programu predisponovat výb r variant trasování jednotlivých dopravních staveb. Tyto budou ešeny v navazujících ízeních na úrovni p ipravovaných Zásad územního rozvoje resp. projektové p íprav konkrétních investi ních akcí.

Konkrétn Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 20102013 musí respektovat závaznou územn plánovací dokumentaci, v daném p ípad ÚP VÚC BSRA, ÚP VÚC B eclavsko, ÚP VÚC Moravský kras.Respektování v tomto p ípad znamená, že musí být respektovány definice tras, kde jsou schváleny a sou asn musí být respektován fakt, že n které trasy, nap . R43 a JZ tangenta m sta Brna nejsou schváleny. Z p edložené koncepce takto musí být vylou eny: Aktivita A.1 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace rychlostní komunikace R43 (Troubsko — Ku ím — Sebranice — hranice kraje). Aktivita A.5 Podpora územní a projektové p ípravy jihozápadní (Troubsko — Mod ice — Chrlíce) a jihovýchodní tangenty (Chrlíce — Tvarožná). Vzhledem k probíhajícímu ízeni u Nejvyššího správního soudu bude po rozsudku, pokud zruší platnost UP VUC B eclavsko nutné vylou it Aktivitu A.2 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R52 (Poho elice — Mikulov — státní hranice).

Všechny tyto stavby podléhají procesu posouzení vliv na životní prost edí a už na strategické úrovni (v p ípad územn plánovací dokumentace) nebo na úrovni projektové p i ešení konkrétního technického ešení jedntlivých staveb. Tyto procesy již v sou asnosti v tšinou probíhají. Program rozvoje Jihomoravského kraje je strategický dokument na natolik obecné úrovni ešení, že není možné na jeho základ bez znalosti konrétního technického ešení hodnotit konkrétní dopady jednotlivých navrhovaných aktivit na životní prost edí.

Vypo ádání všech vyjád ení, které MŽP obdrželo v rámci zjiš ovacího ízení k Programu rozvoje kraje na léta 2010-2013 Bod Oponent Text p ipomínky Zp sob zohledn ní v rámci Programu rozvoje kraje Vzhledem k problém m s NATURA 2000 je nutné p eformulovat Aktivitu A.3 Podpora dokon ení projektové p ípravy a zahájení realizace pokra ování rychlostní komunikace R55 (B eclav — Hodonín — Moravský Písek a dále územím Zlínského kraje do Uherského Hradišt . Vzhledem k dlouhodobému p ekra ování zákonných limit hlu nosti a prašnosti v oblasti Brno-Bosonohy, Troubsko, Ostopovice a Mod íce je nutné do koncepce doplnit konkrétní a ú inné aktivity sm ující k náprav a snížení uvedených zát ží do hygienických limit daných zákony. To sou asn znamená, že do t chto oblastí s p ekro enými zákonnými limity nelze ani omylem navrhovat ani v územním plánování ani jinak umis ování dalších zdroj zne išt ní, tj. komunikací R43, JZ tangenty ani není p ípustné realizovat R52 Mikulov — Poho elice, což by vedlo k zvýšení intenzity.

Vyhodnocení souladu koncepce s cíly ochrany životního prost edí p ijatými na národní úrovni v etn souladu s Politikou územního rozvoje je sou ástí p edkládané SEA dokumentace.

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ Analytická ást

Recommend Documents