PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE TŘEBOŇ 4. aktualizace 2016 – 2020
listopad 2015
OBSAH 1
ÚVOD .................................................................................................................................. 4
2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................. 5 2.1
Vyhlášení ochranného pásma a MPR Třeboň ........................................................... 5
2.2
Důvody pro pořízení městského programu regenerace MPR ................................. 5
3
HISTORIE MĚSTA ............................................................................................................... 6
4
OCHRANA ÚZEMÍ A PRVKŮ ............................................................................................. 13 4.1
Městská památková rezervace Třeboň .................................................................... 13
4.2
Ochranné pásmo MPR Třeboň.................................................................................. 15
4.3
Národní kulturní památky, kulturní památky ...........................................................16
4.4
Ochrana přírody a krajiny na Třeboňsku ................................................................. 20
5
HLAVNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ MĚSTA A MPR ....................................................................... 23 5.1
Urbanismus Třeboně ................................................................................................ 23
5.2
Vymezení a členění území MPR ............................................................................... 28
5.3
Charakteristika území regenerace a jeho stavu ...................................................... 28
5.4
Širší urbanistické a regionální vztahy MPR ............................................................. 29
5.5
Charakteristika funkčních složek území, vymezení základních údajů ................... 30
5.6
Potenciál území MPR z hlediska vlastnických vztahů památkových objektů ....... 32
6
ROZBOR STAVU A PŘEHLED AKCÍ.................................................................................. 32 6.1
7
8
9
Naplňování cílů regenerace v předešlých obdobích od roku 1990 ........................ 35
SWOT ANALÝZA K ROZVOJI A OBNOVĚ MĚSTA A MPR ............................................... 37 7.1
Silné stránky .............................................................................................................. 37
7.2
Slabé stránky ............................................................................................................. 38
7.3
Příležitosti ................................................................................................................. 38
7.4
Hrozby ....................................................................................................................... 39
STRATEGICKÝ POSTUP REGENERACE ............................................................................ 39 8.1
Pracovní skupina pro regeneraci ............................................................................. 39
8.2
Cíle programu regenerace MPR............................................................................... 40
8.3
Etapizace regenerace ............................................................................................... 43
NÁVRH OPATŘENÍ ........................................................................................................... 43 9.1
Hlavní úkoly programu regenerace ......................................................................... 43
9.2
Druhy opatření .......................................................................................................... 44 2
10
9.3
Urbanistické řešení regenerace ............................................................................... 45
9.4
Zdroje financování Programu regenerace .............................................................. 45
9.5
Veřejně prospěšné stavby a jejich uskutečňování .................................................. 46
REGULATIVY .................................................................................................................... 46 10.1
Mobiliář, reklamní a propagační zařízení a doplňkové úpravy na území MPR ..... 46
10.2 Podmínky pro provoz tržiště, tržních míst, předsunutého prodeje a poskytování služeb a předzahrádek na území města ............................................................................. 49 11
PŘEHLED ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ OCHRANY KULTURNÍCH HODNOT ............................... 50
12
NÁSTROJE REALIZACE ..................................................................................................... 51
13
MONITORING REGENERACE........................................................................................... 53
14
ZAVĚR ............................................................................................................................... 54
POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA........................................................................................... 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.............................................................................................. 56
3
1
ÚVOD
Původně bažiny a močály, skrz které se obchodníci proplétali při svých cestách z Vídně do Prahy, daly za vznik malebnému hvozdu, ze kterého se během staletí stalo město Třeboň. Bohatá historie, starobylé domy, kulturní a historické tradice a centrální poloha je dodnes atraktivním místem pro turisty a podnikatele. První zmínka o dvorci a osadě pochází ze 12. století, oválný tvar náměstí s blokovou zástavbou štítové orientace obehnaný hradbami dnes tvoří Městskou památkovou rezervaci. Městská památková rezervace (MPR) Třeboň je dána rozsahem historického hrazeného města a přilehlého převážně parkového území na jeho západní a jižní straně. Širší okolí MPR je vymezeno jako ochranné pásmo městské památkové rezervace, které slouží k ochraně obrazu památkově chráněného území. Třeboň je silně spjata s rybníkářstvím, a proto tedy není divu, že velká část ochranného pásma MPR je současně také vymezena jako národní kulturní památka, konkrétně mluvíme o Rožmberské rybniční soustavě. Součástí Rožmberské rybniční soustavy není pouze rybník Svět a Rožmberk, ale jedná se také o „dokonalý“ kanál Zlatou stoku, Starou řeku, Novou řeku, Rožmberskou baštu a další nemovité objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků. Nadmořská výška území MPR a ochranného pásma MPR se pohybuje přibližně v rozmezí 430 – 440 m n. m. (u radniční věže 432,5 m n. m.).
Obrázek 1 - Letecký pohled na MPR Třeboň
4
2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2.1 Vyhlášení ochranného pásma a MPR Třeboň Všechno započal Výnos ministerstva kultury ČSR ze dne 12. srpna 1976 čj. 14266/76 VI/1, kterým bylo historické jádro města Třeboně podle §4 odst,1 zákona č.22/1958 Sb. o kulturních památkách prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Ochranné pásmo pro městskou památkovou rezervaci bylo prohlášeno rozhodnutím Odboru kultury ONV v Jindřichově Hradci dne 14.12.1987 pod č.j.1804/404/5-87 kult.
2.2 Důvody pro pořízení městského programu regenerace MPR Dne 25. března 1992 byl usnesením vlády ČR č. 209 vyhlášen Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Tento státní program regenerace je projevem vůle vlády ČR napomoci k záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních a ekonomických podmínek k jejich komplexní obnově, tj. k regeneraci. K podpoře realizace programu regenerace památkově chráněných území v jednotlivých městech mohou být vyčleněny finanční prostředky ze státního rozpočtu, z Programu záchrany architektonického dědictví, ze Státního fondu životního prostředí, ze Společného regionálního operačního programu, z rozpočtu krajů a obcí a z dalších tuzemských i zahraničních specializovaných fondů, nadací a darů právnických i fyzických osob. K podpoře městských programů regenerace by měla být zaměřena také činnost peněžních ústavů jako nejvlivnějších ekonomických subjektů. Jednou z podmínek pro získání státního příspěvku na regeneraci památkově chráněných území historických měst v České republice je existence kvalitní územně plánovací dokumentace regenerace památkově chráněné části města a programu regenerace, projednaného a schváleného příslušnými orgány státní správy a samosprávy obce. Když v roce 1992 bylo vydáno usnesení vlády ČR k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, zastupitelstvo města Třeboň rozhodlo o připojení se k Programu. V souladu s uvedeným usnesením vlády si město Třeboň zpracovává aktualizace programu regenerace MPR. První Program regenerace MPR byl zpracován na období 1994 – 2000, následně byly pravidelně ve čtyřletých cyklech zpracovávány aktualizace: - 1. aktualizace pro období 2001 – 2005; - 2. aktualizace pro období 2006 – 2010; - 3. aktualizace pro období 2011 – 2015. Všechny aktualizace byly zpracovávány v závislosti na konkrétních podmínkách a možnostech realizace programu a jsou asimilovány současným požadavkům nejen orgánům ochrany historického dědictví, ale také vlastníkům a provozovatelům nemovitostí za účelem respektování zvláštních a jedinečných podmínek města Třeboň. 5
Program regenerace městské památkové rezervace má spolu s funkčním územním plánem města významnou politickou funkci v tom, že stanoví s ohledem na individuální, soukromé, všeobecné i veřejné zájmy hlavní směr, kterým by se mělo město dále vyvíjet tak, aby plnilo všechny své základní funkce, bylo příjemné pro život obyvatel a aby byly zachráněny a obnoveny jeho výjimečné kulturní, památkové, urbanistické a architektonické hodnoty, pro které bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Úspěšnost přípravy, zpracování a realizace programu regenerace městské památkové rezervace v Třeboni závisí nejen na orgánech státní správy a městské samosprávy, ale i na všech občanech, kteří v tomto území trvale bydlí a pracují, na vlastnících a nájemcích nemovitostí a firmách, které zde mají své sídlo.
3 HISTORIE MĚSTA Území širšího Třeboňska vyplňuje rozsáhlou pánev, ohraničenou na severu a východě Českomoravskou vysočinou, na západě a jihozápadě Vltavotýnskou pahorkatinou a předhůřím Novohradských hor, na jihu pak Novohradskými horami, tvořilo v nejstarších dobách Čech součást jejich širokého pohraničního hvozdu. Tercierní jezero, jež zalévalo kdysi celou tuto územní oblast od jižních hraničních hor v širokém pruhu daleko až za dnešní Veselí nad Lužnicí, zanechalo zde charakteristickou stopu svého bytí v přemíře bažin a mokřisek, jež činily tuto krajinu nevlídnou a neschůdnou. Pomezní hvozd byl vlastnictvím panovníka. Rostoucí potřeba orné půdy tehdejšího extenzívního hospodářství nutila k stále širšímu obdělávání nové půdy, které nakonec zasáhlo i pohraniční lesy. Této činnosti se zúčastnila velkým podílem zejména rychle se vzmáhající šlechta, do jejíhož držení královská půda přecházela nejrůznějším způsobem. V jižních Čechách to byl mladý rod Vítkovců, jehož nejstarší známý předek, Vítek z Prčice (1194), stolník krále Vladislava, obdržel, patrně výsluhou, území ležící na západ od řeky Lužnice. U jeho čtyř synů se poprvé objevuje užívání rodového znaku pětilisté růže. Druhá polovina 12. století - počátky Třeboně jako trhové osady. Středisko osídlení vzniká v souvislosti s vnitřní kolonizací zásluhou rodu Vítkovců v neobydlené a močálovité krajině pohraničního hvozdu na obchodní stezce do Rakous. Zanedlouho jižní část získaného území přešla do vlastnictví klášteru ve Světlé v Dolních Rakousích. 1213-36 - založení Třeboně nejspíše Vítkem, mladším z rodu Vítkovců. Brzy po fundaci se ovšem osada ocitla v rukou světelského kláštera, od něhož jí odkoupili po roce 1250 Vítkovi synové Pelhřim a Ojíř, předkové vítkovské větve z Landštejna, s erbem bílé růže na červeném poli. Nové sídlo na křižovatce obchodních cest se postupně stalo přirozeným centrem dosud jen málo kultivované Třeboňské pánve. 1240 - v listině dolnorakouského kláštera ve Světlé (Zwettl) se objevuje nejstarší pojmenování osady (Witknov), založené na přechodu stezky z Vitorazska přes jižní Čechy do vnitrozemí Čech močálovitou krajinou v povodí Lužnice s četnými rašeliništi. 1261 - objevuje se varianta pojmenování: Witigenove - Vítkův luh. K prodeji Vítkova luhu došlo v polovině 13. století pro finanční tíseň, ve které se klášter ocitl. Kupci byli bratři Pelhřim a Oiíř, synové Vítka mladšího, příslušníci větve Vítkovců, která se později zvala landštejnskou. V tomto období dochází k prvnímu rozkvětu panství. 6
1262 - poprvé český název Třeboň. Ten byl odvozen buď podle jména nějakého usedlíka, případně osada vznikla na místě, kde dal její zakladatel „tříbit pomezní hvozd "Území močálů, bažín, rašelinišť a slatin, prostoupených těžce průchodným pralesem, začala kolonizovat česká knížata již v 1. polovině 12. století, druhá vlna kolonizace o několik desetiletí později byla organizována sebevědomým rodem Vítkovců, pronikajícím až k rakouské hranici. 1261 - se připomíná jako poddanské městečko, na jehož západním konci tržiště byl vystavěn panský dvorec chráněný hradbou. Při severozápadním konci sídla musel nejpozději v letech 1240 - 50 stát farní kostel, neboť jedna z listin z této doby uvádí faráře Dětřicha. 1366 - nová etapa ve vývoji spojená s prodejem Třeboně Janem z Landštejna bratrům Petru, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. S novými majiteli vešla do Třeboně i nová doba, která měla pro toto dosud nijak významné městečko znamenat slavnou, ba nejslavnější kapitolu jeho života. V tomto období zaznamenává Třeboň velký stavitelsky ruch, osada se poměrně rychle rozrůstá. 1367 - na místě starého kostela založen klášter řeholních kanovníků sv. Augustina, dobudovaný v roce 1390 jako významné duchovní a kulturní centrum celého rožmberského dominia, spojeného četnými vazbami s pražským prostředím. Třeboň se stává sídlem Jana z Rožmberka (+1389) a jeho manželky Elišky z Halsu, kteří mu věnují mimořádnou pozornost: „Pan Jan I. soudce zemský s knězem Petrem bratrem svým Třeboň za město vyzdvihl léta Páně 1376..." (Václav Březan). Jednalo se o přiznání tzv. práva měst královských. Třeboňský urbář z roku 1374 zaznamenává uvnitř hradeb celkem 75 osedlých (městišť) včetně 3 pustých stavení, vně hradeb pak 9 osedlých a 2 lázně. V roce 1379 je poprvé výslovně zmíněn hrad i opevnění města hradbami a příkopem. Roku 1384 zakládají Petr a Jan z Rožmberka špitál před Svinenskou branou. 1376 - osvobození obyvatel od úmrtí a udělení výsady na dovoz 2 vozů soli týdně z Cáhlova (Freistadtu) Karlem IV. o dva roky později. Třeboň odolala úkladům husitů a dále rozvíjela své starší kulturní tradice i hospodářský potenciál. Již ve 40. a 50. letech tu přestavuje Oldřich z Rožmberka hrad. 1379 - město bylo již obehnáno zdí, uvnitř bylo 75 usedlostí, dvoje lázně, sladovny, masné krámy, pivovarská pánev. 1390 - Po smrti Oldřicha I., posledního ze čtyř rožmberských bratří se ujímá Třeboně jeho syn Jindřich III. a po jeho smrti nezletilý Oldřich II. z Rožmberka, jenž se v počátcích husitského revolučního hnutí hlásil ještě ke kališníkům. Toto jeho politické zaměření nepřineslo Třeboni nic dobrého. Podle písemných zpráv se husité pokusili Třeboň dobýt. Došlo k zatížení rožmberského majetku velikými dluhy. Třeboň se z válečných škod vzpamatovávala až do konce 15. století. Teprve tehdy nastalo pro Třeboň opět příznivé období rozvoje, které vyvrcholilo ve druhé polovině 16. století a počátkem 17. století za života posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. V tomto období dochází k zvelebení panského sídla, k přebudování a rozšíření zámku. Slavný rod Rožmberků rovněž podporoval zakládání cechů a rozšíření řemesel i obchodu. 1491 přístavba kaple sv. Barbory k jižní lodi klášterního chrámu sv. Jiljí. Kostel i ambit obohacují další umělecká díla (nástěnné malby), doplňující skvělé artefakty z předhusitského období (tzv. Třeboňský oltář, Madona třeboňská aj.). 1463 – ekonomická prosperita měšťanů podpořena privilegiem krále Jiřího z Poděbrad na dovoz dalšího vozu soli týdně z Cáhlova a také nařízením Vladislava II., podle kterého
7
museli všichni formané jedoucí z Českých Budějovic a Českého Krumlova do Jindřichova Hradce jezdit přes Třeboň. Další pozdně gotické úpravy hradu následují z podnětu Voka II. Z Rožmberka (1479-82), který si Třeboň vybral za své sídlo (1493-1505). 1481 - ustavení krejčovského a o tři roky později i ševcovského cechu. Konec 15. století - z iniciativy Voka II. zahájeny velkolepé vodohospodářské úpravy v okolí města cílící k dotvoření kulturní krajiny s ucelenou rybniční sítí, s páteřní osou Zlaté stoky. 1496 - nástup Štěpánka Netolického do rožmberských služeb. 1506 - plán panského fišmistra. 1518 - dokončení prací za rožmberského vladaře Petra IV., pobývajícího v Třeboni v letech 1505-18. 1519-25 - sídlo vladařova synovce Jindřicha VI. na hradě, který je r. 1522, vývojově velmi progresivně, prodloužen k jihu 2 křídly, předsunutým opevněním s baštami od Novohradské brány k hradu. Štěpánek Netolický (+1539) pracoval i pro dalšího Rožmberka Petra Kulhavého, který ve městě zemřel r. 1545. 1520 - Třeboň měla celkem 105 domů (náměstí 27, Březanova a Rožmberská ulice po 39). Pracovalo tu 59, v letech 1554-55 pak 56 řemeslníků. Do r. 1555 - postaveny další 2 domy. 1550 - při východní zdi hřbitova u presbytáře klášterního chrámu postavena budova školy. 1555 - Právo pečetit červeným voskem, dostalo město Třeboň od krále FerdinandaI. 30.05 1562 - Další rozmach města na čas zbrzdil katastrofální požár, který zničil část zámku a spálil 48 domů. Následující obnova vtiskla Třeboni vnější renesanční tvář. O tu se zasloužil i Vilém z Rožmberka, když povolal k přestavbě panského sídla vlašského stavitele Antonia Ericera (cca 1568-75). Pro obyvatele města však měly daleko větší dopad „urbanistické" aktivity předposledního vladaře, zvláště ambiciózní projekty na vodohospodářském poli. 1571-73 - regent Jakub Krčín z Jelčan byl pověřen vybudováním velkého rybníka Svět v bezprostředním předpolí Třeboně, kterému muselo ustoupit celé Svinenské předměstí se špitálem, kostelíkem sv. Alžběty a rovněž 23 usedlostí, spolu s tzv. Novým městem, vystavěným v letech 1558-9. Obyvatelé byli přesídleni na nové Budějovické předměstí při západní straně města, jejich duchovním potřebám sloužily nově vybudované chrámy sv. Jiljí a Alžběty, vysvěcené roku 1576. Panský špitál přenesen do Husovy ulice (č. p. 127). Zřízením Nové řeky a obřího rybníka Rožmberk r. 1589 bylo dokončeno konstituování podivuhodné kulturní krajiny, v níž se snoubí v harmonické symbióze malebný přírodní rámec s dílem lidských rukou. Někdejší kulturní význam upadající augustiniánské kanonie, zrušené r. 1566, jen zčásti nahradily podněty z rožmberského dvorního prostředí (zámek je vedlejším rezidenčním, „tranzitním" sídlem vladaře při jeho cestách, zvláště mezi Krumlovem a Prahou). Na přelomu 16. a 17. století se území Třeboně „v hradbách" nacházelo 97 domů (Masarykovo náměstí 26, Březanova 15, Husova 23, Rožmberská 19, Žižkovo nám. 14. 1602-1611 - vrcholné období v dějinách sídla - éra posledního rožmberského vladaře, který si město zvolil za svou hlavní rezidenci. Historické jádro města tehdy dostalo v zásadě definitivní podobu, četní úředníci a služebníci panského dvora (celkem 220-240 osob) se jako vlastníci městských domů zasloužili o jejich kultivaci. Petr Vok podstatným rozšířením zámku podle plánů D. B. Cometty (zvláště zrušením Břilické brány, výstavbou zbrojnice, tzv. Dlouhého stavení a nové Břilické - Budějovické brány, založením zahrad) výrazným způsobem transformoval urbanistickou strukturu Třeboně a její funkčně-provozní řád.
8
Obrázek 2 - Budějovická brána
1611 - Po smrti Petra Voka přešlo panství i město do rukou Švamberků s bílou labutí v erbu, kteří je ztratili pro účast ve stavovském povstání proti Habsburkům. 1618 - požár 83 domů včetně části radnice. Třicetiletá válka a následující desetiletí představují v dějinách města nanejvýš tragickou kapitolu. Císařská vojska dvakrát město napadla a od 21. září 1621 jej půl roku obléhala pod vedením generála Marradase. Město kapitulovalo 2. března 1622. Zámek, jemuž se nedostávalo péče, zatím chátral. Ještě hůře se vedlo městu, které trpělo nejrůznějšími válečnými výdaji, průtahy vojska, náklady na opevnění, nechyběly ani nemoci. 1622 - 1660 byla Třeboň v držení panovnického rodu. Vítězný císař Ferdinand II. zkonfiskoval veškeré majetky rodu Švamberků pro účast na povstání a Třeboň si ponechal pro sebe. 1637 nástupce Ferdinand II. Ferdinand III. dal Třeboň do zástavy polskému králi Vladislavovi a teprve po deseti letech ji vyplatil. 1640 – morová rána - vymřelo téměř celé město. 1637 - 1640 v Třeboni napočítáno 91 domů, z toho 7 bez majitele (Masarykovo nám. 25, Březanova 12, Husova 23, Rožmberská 19 a Žižkovo nám. 12 domů). 1660 - panství se dostalo do vlastnictví dědičně habsburskému arciknížeti Leopoldu Vilémovi, který je posléze na úhrady svých dluhů postoupil r. Janu Adolfu ze Schwarzenberka. 1674, 1686 – opět epidemie a požáry 9
1660 - Třeboň prodána jako soukromé vlastnictví panovníka Janu Adolfu ze Schwarzenberka. V majetku tohoto rodu pak prakticky zůstala až do roku 1848. 1661 - jen 81 obydlených domů, dalších 10 zůstávalo neosídleno a neopraveno. 1696 - bylo obýváno všech 91 objektů. Počet řemeslníků stoupl z 33 (1640) na 51 (1696). 1665 - vysazení cechu zedníků, kameníků a tesařů, v důsledku postupně sílícího stavebního ruchu. 1631 - obnovení kanonie za probošta Norberta Hermana (1660-99) znamená první kroky ke své hospodářské, stavební i duchovní restituci. 18. století - je ve znamení nového rozmachu. 1704 - ve vnitřním městě žije 1 089 obyvatel, z nichž řada barokizuje své domy. 1723 - požár sídla postihl 52 budov včetně radnice. Následně proběhla větší stavební vlna. Rozsáhlou proměnou prochází areál kláštera, zvláště za vlády uměnímilovného opata Vojtěcha Prechtla (1719-44) - nové opatství a konvent, kaple Smrtelných úzkostí páně. Od 60. let 17. století – proběhly intenzivní stavební práce na zámku. Přestavby zejména úřednických a výrobních objektů při vnějším nádvoří. 1698 - 1712 - vznik pivovaru na místě bývalé rožmberské zbrojnice. 1749 - 56 - výměna všech krovů zámku a oprava zámecké věže. 12.07.1781 - požár zničil nebo těžce poškodil 68 domů, nedotčeno zůstalo pouze 21 budov a areál zámku. Znamenalo to symbolické uzavření vývojové barokní etapy v dějinách města. Následující obnova vtiskla Třeboni klasicistní, popř. empirový ráz.
Obrázek 3 - Požár v Třeboni
10
16.11.1785 – definitivní zrušení kláštera, následné vymístění hřbitova a zbourání staré školy. 1795 – napočítáno celkem 197 domů, z toho ve vnitřním městě 123 a na předměstí 74 objektů. 1797 - otevření redutního sálu nad spilkou bývalého měšťanského pivovaru. 1833 - zřízení stálého městského divadla na místě sladovny. 1841 – v Třeboni bylo celkem 398 domů a 4 371 obyvatel (vnitřní město 108 d., 1 378 obyv., předměstí 165 d., 1 766 obyv.). 1842 a 1844 - při ohni shořelo 40 domů a 30 stodol. Následné úpravy ve stylově současném slohu. 1844 - hřbitov přemístěn na předměstí ke kostelu sv. Alžběty. 01.02.1850 - zánik patrimoniálního zřízení. 1855 - Třeboň se stává r. sídlem politického okresu. 1859 - 60 - proběhla přestavba západního křídla zámku, včetně výběžku do zahrady. Ta byla na počátku 19. století proměněna do podoby parku. 1868 - zřízeno okresní hejtmanství. 1859 - poslední z větších požárů, který zničil krovy budov čp. 28,29,30,31,98 a 99, ale nezabránil postupnému, byť jen mírnému, ekonomickému růstu. 1868 - vybudování dráhy Františka Josefa z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic roku. 1871 - nová dlažba městských interiérů. 1857-70 – definitivní úpravy zámecké zahrady. 1875-77 - budování Schwarzenberské hrobky v Domaníně (J Schmidt - D. Deworetzky). 1880 - zřízena kanalizace. Negativním rysem tohoto období bylo zastavování parkánů, zazdívání loubí i likvidace některých domovních štítů. Klasicismus a empir 1. poloviny 19. století vystřídal architektonický historismus, jenž poznamenal zvláště fasády některých budov. Nejzajímavějším stylovým odstínem byla inspirující „schwarzenberská“ novogotika, kterou knížecí stavitelé uplatňovali v areálu zámku (pivovar, bašty pozdně gotického opevnění) a především pak při budování schwarzenberské hrobky. Konec 19. století - založení třeboňské lázeňské tradice, dále rozvíjené především v meziválečném období (Bertiny lázně). V době před první světovou válkou se zdál být stavební vývoj Třeboně, alespoň pokud jde o vnitřní město, ukončen. Změny, které nastaly, nebyly toho druhu, aby podstatně narušily dosavadní stav. Všechen stavební ruch se přesunul na tzv. Budějovické předměstí jako jediné místo, které svou sušší povahou bylo takřka předurčeno pro další rozvoj města. Těsně před válkou zde byly postaveny první rodinné domky, zárodek budoucí vilové čtvrti, která tu vyrostla ve 20. století. Byly sem rovněž situovány všechny další veřejné budovy, přesto však tento vývoj nevedl k vytvoření nového městského centra. Již ve 20. letech minulého století si správa města uvědomila potřebu urbanistické regulace rozrůstajícího sídla (nová zástavba severozápadně a severovýchodně od Třeboně). 1927 - městská rada schválila regulační plán Vladimíra Zákrese. Třeboň je stále bez většího průmyslu, zato však její pověst jako letoviska a nově také jako vyhledávaného střediska vodních sportů roste. Za druhé světové války je zbylý schwarzenberský majetek i s archivem pod vnucenou německou správou. Osvobození vneslo do Třeboně nový život. Konfiskací propadlý zámek byl prohlášen za státní a nakonec poskytnut obrovitému státnímu archivu, jehož jádrem jsou rožmberské a schwarzenberské fondy. Při státní silnici na Veselí nad Lužnicí, postupně vyrostly bloky činžovních domů a kam byla též včleněna budova zemědělské školy. 11
Kolonie rodinných domků vznikla Na kopečku pod vídeňskou silnicí a dosáhla až ke kapličce sv. Petra a Pavla. Po skončení druhé světové války se počal v Třeboni rozvíjet i průmysl. Je to především oděvní průmysl (podnik Otavan), s rozlehlými provozovnami poblíž nádraží. Rozvíjí se i lázeňství. Staré soukromé lázně z 2. poloviny 19. století převzal stát a po adaptaci a přístavbě jejich budovy na Zlaté stoce na severovýchodním obvodu města je přetvořil na státní lázně. V roce 1975 přibyl k sanatoriu nový areál na západním okraji města - Aurora, v obou lázních se léčí nemoci pohybového ústrojí. V komplexní léčebné péči má velký význam aplikace rašeliny, která se těží v blízkém okolí. Dalšími podniky jsou Jihočeské státní lest, Rybářství Třeboň. 1949 - architekt Alois Mikuškovic zpracoval návrh směrného územního plánu se zřetelem k problematice historického jádra města, u kterého bylo plánováno prohlášení za památkovou rezervaci. 19.06.1959 - schválen radou MěNV nový územní plán vytvořený Ak. arch. Josefem Roušalem. 1960 - lázeňský statut Třeboně. 1967 - podrobný asanační plán rezervace. 1975 - schválen ONV v Jindřichově Hradci územní plán Třeboně J. Roušala. 1976 - Výnos MK ČSR č. 14 266/76-VI/I ze dne 12.8.1976 o prohlášení Městské památkové rezervace Třeboň a schválení Směrného územního plánu Třeboň (zpracovatel SÚRPMO). přelomu 19. a 20. století – začíná se věnovat větší pozornost ochraně a obnově památek (oprava kláštera s nástěnnými malbami, Mariánského sloupu, hotelu U bílého koníčka, nástěnných maleb zámku). Výsledky jsou však značně problematické a vyvolávají kritiku odborníků i kulturní veřejnosti. Meziválečné období - restaurátorské a renovační práce mají pod systematičtějším dohledem institucionální památkové péče přijatelnější úroveň (klášterní kaple sv. Vincence, radnice, Mariánský sloup, Budějovická a Svinenská brána, fasády zámku). po roce 1945 – probíhají četné rekonstrukční a restaurátorské akce, tentokrát více zaměřené na fond měšťanských domů. Rozsáhlé adaptační práce probíhají též v areálu zámku, jehož významná část od roku 1956 slouží potřebám Státního oblastního archivu. Probíhaly dlouhodobé obnovy sgrafitových fasád. 1965-66 - úpravy zámeckého parku. 1977 – Třeboňsko bylo vyhlášení biosférickou rezervací UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra. 1978 – Vybudování přeložky silnice I/34 přes Mokrá luka. 1979 – Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. 80. léta – uskutečnily se i některé radikální obnovy objektů v prostoru Masarykova náměstí (např. čp. 90, 106, 107), které se z dnešního pohledu jeví jako sporné, podobně jako objemově-prostorové dimenze a architektonický výraz novostavby obchodního domu čp. 108 tamtéž. 1987 - Směrný územní plán Třeboň byl přehodnocen změnou, zpracovatel SÚRPMO. 01.01.1989 – Nový Statut lázeňského místa Třeboň nabývá účinnosti. Po roce 1990 - díky četným půdním vestavbám došlo i k negativní proměně třeboňské střešní krajiny (vikýře, střešní okna, krytina) i k závažnému oslabení autenticity výrazu řady plášťů objektů (novodobé omítkové vrstvy s nevhodnými nátěry, výplně otvorů, obchodní vykládce, reklamní prvky). 1994 - byl schválen Územní plán sídelního útvaru Třeboň (autoři Doc. Ing. arch. J. Němec CSc., Ing. arch. I. Kaplan, Ing. arch. K. Maier a Ing. arch. J. Zajíc CSc.). Tato územně 12
plánovací dokumentace byla několikrát změněna – celkem 13 změn – a doplněna podrobnější územně plánovací dokumentací a územně plánovacími podklady (např. Územní plán zóny Třeboň – Břilice nebo Urbanistická studie Bertiny lázně – zastávka Třeboň). Nejvýraznější změna ÚPnSÚ Třeboň byla Změna č. 5, která upravovala prakticky celé území na východ od MPR Třeboň. září 2000 – přihláška do indikačního seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – Třeboňská rybniční soustava září 2005 - zastupitelstvo města rozhodlo o pořízení nového územního plánu. Ten se začal pořizovat již podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon). Autor toho územního plánu je Ing. arch. Ivan Plicka. 29. prosince 2012 - Územní plán Třeboň nabyl účinnosti. Následně byly započaty práce na pořízení regulačních plánů a územních studií u ploch, kde územní plán předepisuje jejich pořízení pro rozhodování v území. V současné době jsou účinné regulační plány pro plochy BM2, BM3 a OS5 a pracuje se na několika územních studiích. 20.09 – 03.10.2014 – proběhla v Domě Štěpánka Netolického výstava 20 let MPR Třeboň. Současnost – snahy o zapsání Třeboňské rybniční krajiny do seznamu krajinných památkových zón, revize lázeňského statutu.
4 OCHRANA ÚZEMÍ A PRVKŮ 4.1 Městská památková rezervace Třeboň Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 12. srpna 1976 čj. 14266/76 VI/1 uvádí: „Rozsah městské památkové rezervace v Třeboni je vymezen hranicí, která běží od jihozápadu směrem k severu Světskou stokou až k jejímu přemostění na Sokolské tř., odkud se odklání do ulice Na Sadech, z ní přechází do Jiráskovy třídy, po severní hranici p. č. 576 přechází do Tylovy ulice (p. č. 495), kterou sleduje až k jejímu vyústění do Dukelské třídy; hranice památkové rezervace pokračuje dále při východním břehu Zlaté stoky, sleduje pěšinu č. kat. 148 a 141 až k jejímu jihovýchodnímu cípu městské aglomerace, kde přechází po severní hranici parcely p. č. 90/1 na Novohradskou ulici a dále k rybníku Svět, po jehož hrázi směřuje zpět ke Zlaté stoce, kde se obvod památkové rezervace uzavírá. Předmětem památkové péče v rezervaci jsou: a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry, plochy vyznačené v plánu a podzemní prostory na území rezervace, b) hlavní městské dominanty v dálkových i blízkých pohledech, c) vybrané nemovité kulturní památky uvedené v příloze A k tomuto výnosu a vyznačené v plánu městské památkové rezervace modře, d) nemovité kulturní památky, uvedené v příloze B k tomuto výnosu a vyznačené v plánu městské památkové rezervace tmavě zeleně, e) ostatní objekty dotvářející prostředí historického jádra města Třeboně, s nimiž z hlediska zájmů památkové péče lze V závažných, podstatně měnících úpravách nakládat pouze v dohodě s orgány státní památkové péče.
13
Obvod rezervace a všechny chráněné památkové objekty v rezervaci se vyznačí v základních dokumentech územně plánovací přípravy podle jejich povahy, to je především v územním plánu města a zaznamenávají se také v mapových a evidenčních (písemných) operátech. Obvod rezervace je součástí vnitřního lázeňského území lázeňského místa Třeboň stanoveného statutem lázeňského místa schváleného radou Jihočeského krajského národního výboru usnesením číslo 37/60 ze dne 1. března 1960.* Pro stavební činnost v památkové rezervaci Třeboň stanoví se tyto podmínky: a) veškeré úpravy nemovitých kulturních památek i jejich souborů musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty, k jejich přiměřenému společenskému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí, b) se stejným zřetelem nutno řešit a provádět veškeré úpravy terénní, sadové i stavby dopravní, vodohospodářské, energetické, podzemní jakož i inženýrské sítě, c) při nové výstavbě a při vnějších úpravách nechráněných objektů je třeba dbát architektonických vztahů ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby, d) všechny úpravy městských interiérů, zejména veřejné osvětlení, reklamní zařízení, úpravy fasád a povrchů komunikací musí být v souladu s historickým prostředím rezervace, e) stavební činnost na území rezervace musí směřovat k obnově a funkčnímu zhodnocení hlavních historických prostorů, památkových souborů a objektů zároveň je žádoucí odstraňovat i nevhodná vnitrobloková provizoria, f) při rozvržení investic a sestavování plánu údržby a obnovy města je třeba věnovat prvořadou pozornost ochraně památkových objektů v rezervaci, dbát, aby nedocházelo k zvyšování nákladů a kulturním i ekonomickým ztrátám zanedbáváním jejich řádné údržby. Před vytvořením nutných organizačních a ekonomických předpokladů k rozvinutí asanace a regenerace je třeba soustředit pozornost především na zabezpečení technického stavu památkových objektů tak, aby byly uchráněny před dalším chátráním do doby, než bude přikročeno k jejich obnově, g) zahájení veškerých výkopových prací na území rezervace je třeba hlásit alespoň tři dny předem výkonnému orgánu státní památkové péče (MěÚ Třeboň), h) orgány státní památkové péče postupují při projednávání a schvalování úprav nemovitých kulturních památek i veškerých změn v hmotové a prostorové skladbě historické sídelní aglomerace v úzké součinnosti s českým inspektorátem lázní a zřídel ministerstva zdravotnictví ČR ve vazbě na ochranu přírodních léčebných lázní lázeňského místa Třeboň. K veškeré činnosti uvedené pod písmeny a) až g) musí být předem vyžádáno vyjádření příslušných orgánů státní památkové péče (dikce památkového zákona).“ ________________ * Zmíněný statut lázeňského místa Třeboň byl nahrazen novým statutem, který nabyl účinnosti dne 01.01.1989, který platí do dnešních dnů. Vnitřní území lázeňského místa vymezené tímto statutem se překrývá na ploše Zámeckém parku a v části Komenského sadů. Zbytek vnitřního lázeňského místa s městskou památkovou rezervací bezprostředně sousedí. V současné době se připravuje nové znění Statutu lázeňského místa Třeboň.
14
4.2 Ochranné pásmo MPR Třeboň Rozhodnutí ONV Jindřichův Hradec ze dne 14.12.1987 č.j. 1804/404/5-87 kult. uvádí: „Obvod ochranného pásma začíná na severozápadním cípu a vede po cestě jižním směrem p. č. 1897, lomí se západním směrem p. č. 1857/2 po obvodě, krátkým úsekem 1885/3, 1885/2 a ve směru hranice přetíná přítok rybníka Svět – p. č. 1989/1 ke hranici katastru Spolí. V katastru Spolí vede lesem ze SZ cípu p. č. 726/15 jižním směrem, jihovýchodním směrem p. č. 726/23 přetíná p. č. 726/27, podél cesty krátkým úsekem p. č. 781/1, 783/1 jihovýchodním směrem. Po obvodě dále p. č. 781/2, 769, 766, 763, 760,1597/2, 1596 po severním obvodě rybníka Cirkvičný, pokračuje po jižní straně p.č.1598, 1599 dále po hranici katastru p. č. 1619/1, po silnici II. tř. č. 155 p. č. 1617/2, Odbočuje jihovýchodním směrem po obvodě p. č.710/7, lomí se východním směrem po obvodě p. č. 496/1, přetíná ve východním směru p. č. 503/1 Opatovický rybník a p. č. 1617/1, 2024,2012/1 Zlatou stoku. Po její východní straně p. č. 2023, přetíná kanál p. č. 2041/1 a 2013, vede východním směrem po obvodě p. č. 2015/2, 2018/1, lomí se severním směrem po obvodě silnice II. tř. č. 154, p. č. 2518/1, odbočuje východním směrem po cestě p. č. 2072, přetíná Libějickou stoku a dál po cestě p. č. 2104,2161/1 vede severovýchodním směrem p. č. 2154. Odbočuje severozápadním směrem p. č. 2156/5, přetíná železniční těleso p. č. 2537 a po příčném kanálu přetíná p. č. 2184, po obvodě p. č. 2l86,248, 279, 328/1, 330/6, 396/2, 331/2 se lomí severozápadním směrem po silnici č. p. 2501, 2503 ke křižovatce se silnicí Č. Budějovice - Jindřichův Hradec. Vede po odbočujícím oblouku spojky se silnicí do Suchdola n/Luž a dále západním směrem pokračuje po obvodu p. č. 2401/2, 2453/11, 1743/3, 1712/1, 1695/68, odbočuje ulicí B. Němcové p. č. 1469, přetíná Daskabát p. č. 1504, pokračuje p. č.1532/2 a dále ulicí Třebízského p. č. 1916 k silnici I. tř. p. č. 2467,1898/2 západním směrem k výchozímu bodu popisu ochranného pásma. Odůvodnění Ochranné pásmo se určuje v souladu s posudkem Státního ústavu státní památkové péče a ochrany přírody v Praze a po projednání s Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích (v případě ochranného archeologického pásma archeologické památky s posudkem Archeologického ústavu ČSAV v Praze) podle vyhlášky č. 118/1959 0. 1. o památkových pásmech. Zřízením ochranného pásma kolem nemovité kulturní památky Městská památková rezervace Třeboň se sleduje zvýšená ochrana prostředí před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezeném ochranným pásmem. Proto území ochranného pásma bylo stanoveno jak shora uvedeno. II. Pro činnost na území ochranného pásma v rámci vyznačené hranice se stanoví následující podmínky ochrany: V ochranném pásmu není dovoleno provádět takové zásahy, opatření a změny, které by buď přímo, nebo ve svých důsledcích narušily památkové hodnoty městské památkové rezervace a s ní souvisejícího prostředí, nebo které by uplatnění těchto hodnot omezovaly nebo znemožňovaly; Zvýšená ochrana hodnot městské památkové rezervace a jejího prostředí přitom spočívá zejména v ochraně následujících komponent:
15
a/ urbanistické struktury pásma určené dochovanou historickou, půdorysnou a hmotovou skladbou a výškovou konfigurací zástavby, jejím měřítkem, charakterem městských interiérů, b/ siluety městské památkové rezervace, c/ přírodně krajinných, krajinářských prvků, vodotečí a vodních ploch atd.; Při všech přestavbách, nové výstavbě a dalších úpravách a změnách v pásmu budou respektovány architektonicko-urbanistické vztahy tohoto území k městské památkové rezervaci. Architektonické řešení novostaveb bude navazovat na charakter dochovaného prostředí a dotvářet jej přiměřenými prostředky soudobé architektonické tvorby; Působení všech případných nově navrhovaných stavebních souborů a výškových objektů, které se na horizontu uplatňují ve vztahu k městské památkové rezervaci, bude podřízeno požadavku ochrany její siluety.“
4.3 Národní kulturní památky, kulturní památky Národní kulturní památky tvoří nejhodnotnější a nejvýznamnější část kulturního dědictví České republiky. Na území MPR najdeme hned tři dominanty, které se tímto označením pyšní. Jedná se o: - areál augustiniánského kláštera s kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí; - areál Třeboňského zámku a Schwarzenberské hrobky (hrobka se již nachází mimo MPR); - Rožmberskou rybniční soustavu (Zlatá stoka, Stará a Nová řeka, rybník Rožmberk s Rožmberskou baštou a rybník Svět). V MPR najdeme však také movitou národní kulturní památku, kterou je Rožmberský archiv.
Obrázek 4 - Rožmberský archiv
16
Za kulturní památky se prohlašují nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo věci, které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Na území MPR najdeme 91 kulturních památek nemovitých a nespočet kulturních památek movitých. I přesto že MPR Třeboň je bohatá na kulturní památky, stále zde najdeme objekty, které by si památkovou ochranu zasloužili, jmenovitě na Masarykově náměstí čp. 20 a 100, v Březanově ulici čp. 38 a budova 1. základní školy čp. 296 mezi zámeckým parkem a Komenského sady. Tyto budovy rozšiřují portfolio významných architektonických hodnot v MPR, které je dále tvořeno vyhlášenými nemovitými kulturními památkami, nemovitými národními kulturními památkami a dalšími drobnými prvky zobrazenými ve výkresu č. 1. Čp. 20 – Autorem třípodlažní neorenesanční budovy postavené v průběhu 19. století je Jan Běhounek. Symetrická budova doplněna o novodobé prvky (osvětlení, bezpečností kamera městské policie) je již delší dobu opuštěna. Budova sloužila městskému úřadu, následný projekt přestavby budovy na hotel nebyl dosud zrealizován. Budova se nachází na exponovaném místě na začátku ulice Husova. Čp. 100 – Třípodlažní budova monumentalizujícího klasicismu byla postavená v roce 1932, autorem budovy je Vilém Kvasnička. Strohá fasáda je doplněna o reliéf s postavami nad hlavním vstupem do budovy a dvěma bustami rybáře a selky v přímce, která opticky rozděluje budova na dvě nestejnoměrné části. Budova dlouhodobě sloužila spořitelně (dochoval se původní nápis Spořitelna). V roce 2014 došlo k přestěhování pobočky České spořitelny na Budějovické předměstí. Kromě hlavního vchodu do spořitelny je v průčelí budovy i menší vchod k bytovým jednotkám. V minulosti měl tento vchod i samostatné číslo popisné, nicméně toto číslo popisné bylo zrušeno a budova má dnes číslo popisné 100. Čp. 38 – měšťanský dům v Rožmberské ulici s průčelím a zdobeným štítem ve velmi dobrém stavu. Čp. 296 – monumentální klasicistní budova základní školy Sokolská z roku 1989. Původně zde sídlila obecná škola chlapecká, budova si své využití zachovala do dnes. V budově jsou pamětní desky Rudolfa Korandy a Františka Filipa.
17
Obrázek 5 - Masarykovo náměstí čp. 20 - bývalá radnice
Obrázek 6 - Masarykovo náměstí čp. 100 - objekt bývalé spořitelny
18
Obrázek 7 - čp. 38 - detail štítu
Obrázek 8 - Rožmberská ulice čp. 38
Obrázek 9 - čp. 38 - detail dveří
Obrázek 10 - čp. 296 - 1. základní škola Sokolská
19
V grafické a tabulkové části jsou rozlišeny kategorie ochrany památek - národních kulturních památek (NKP) a kulturních památek (KP), i s jejich výčtem a konkrétním umístěním v MPR (Tabulka č. 2 a Výkres č. 2). V tabulce najdeme také objekty bez památkové ochrany a ty, které by si památkovou ochranu zasloužily.
4.4 Ochrana přírody a krajiny na Třeboňsku Třeboňsko, krajina od 12. století přetvářena člověkem. Paradoxně nebýt kultivace lidské rasy, nebylo by malebných jihočeských rybníků, tůní a vodotečí, které předurčují hlavní využití místa k vodohospodářství a chovu ryb. Zachovalé, mimořádně cenné přírodní hodnoty, harmonická krajina, kde jsou lidské aktivity v určité rovnováze s přírodou. Tato krajina byla v roce 1977 vyhlášena biosférickou rezervací programu „Člověk a biosféra“ (MAB) UNESCO (v ČR jich najdeme pouze šest). Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) o rozloze 700 km² bylo Třeboňsko vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR 15.11.1979. Nejcennější vodní a mokřadní plochy Třeboňska jsou od počátku 90. let chráněny jako mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské konvence pod názvem „Třeboňské rybníky” a „Třeboňská rašeliniště”. Dne 8. prosince 2004 byla podstatná část Třeboňska nařízením vlády ČR vyhlášena v rámci Natury 2000 za Ptačí oblast Třeboňsko. Nejcennější části CHKO a BR jsou chráněny v síti 33 maloplošných chráněných území, z nichž 5 má statut národní přírodní rezervace. Rozsáhlé rybniční soustavy s druhotně vytvořenými litorálními společenstvy se staly také evropsky významným hnízdištěm i migrační zastávkou vodního ptactva. Oblast vyniká bohatostí mokřadní a vodní vegetace. K nejcennějším biotopům Třeboňska patří rozsáhlá přechodová rašeliniště se zachovalými rostlinnými společenstvy (blatkové bory) a na ně vázanou faunou bezobratlých. Zachovány zůstaly z velké části i původní meandrující toky řek (např. Lužnice) s pravidelně zaplavovanými nivami a zbytky lužních lesů i extrémně suché lokality vátých písků. V posledním desetiletí se bohužel začínají šířit některé invazní druhy rostlin. Podél vodních toků jsou to porosty křídlatky a hluchavky nachové. Původní hrázové porosty jsou pak prorůstány akátem, který též expanduje podél železniční tratě České Velenice – Veselí nad Lužnicí. Problémem MPR se může stát rozšíření křídlatky, která již nyní roste v Zámeckém parku. Oblast je významná z hlediska ochrany řady ohrožených obratlovců, např. vydry říční, orla mořského či četných druhů vrubozobých. Hrázové porosty, zejména pak živá torza stoletých dubů, jsou pak domovem vzácných bezobratlých živočichů. Vyvážená přírodní složka krajiny je na Třeboňsku vhodně doplňována poměrně řídkým osídlením a zachovalou unikátní architekturou historických měst a vesnic. Přírodní i kulturní faktory tak vytvářejí z Třeboňska území mimořádné v evropském kontextu a dávají mu i vysoký rekreační potenciál. V oblasti je tradičně soustředěn výzkum ekologie mokřadů (Botanický ústav AV ČR), v poslední době bylo Třeboňsko zařazeno do mezinárodní sítě území dlouhodobého ekologického výzkumu (ILTER).
20
Obrázek 11 - Rybniční krajina v okolí Třeboně
NATURA 2000 (Ptačí oblast Třeboňsko a EVL Třeboň) Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Legislativně vychází ze směrnice Rady 2009/147/EC, o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Ptačí oblasti, kterých je na území ČR 41, vyhlásila vláda ČR nařízeními v letech 2004 – 05, v roce 2007 a poslední dvě v roce 2009. Evropsky významné lokality jsou shrnuty do tzv. národního seznamu, který je jako celek schválen vládou a publikován v podobě jejího nařízení pod č. 318/2013 Sb. (nahrazuje nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění následných novelizací nařízením č. 301/2007 Sb. pro panonskou oblast a nařízením vlády č. 371/2009 Sb. pro kontinentální oblast). Celkem je na území ČR 1075 lokalit. V roce 2004 byly na území CHKO na základě mapovacího monitoringu chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin v rámci budování soustavy evropských chráněných území Natura 2000 vymezeny: Ptačí oblast Třeboňsko a 17 evropsky významných lokalit uvedených v Národním seznamu (Nařízení vlády č.132/2005 Sb). Ptačí oblast Ptačí oblast Třeboňsko zaujímá centrální a severní část CHKO Třeboňsko s malým rozšířením za hranice CHKO na východě území (oblast Homolky) a na severu (rybníky 21
severně od Drahova). Předmětem ochrany v ptačí oblasti Třeboňsko jsou populace těchto druhů ptáků - volavka bílá (Egretta alba), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), čáp černý (Ciconia nigra), orel mořský (Haliaetus albicilla), včelojed lesní (Pernis apivorus), moták pochop (Circus aeruginosus), rybák obecný (Sterna hirundo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), ledňáček říční (Alcedo atthis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), skřivan lesní (Lullula arborea), slavík modráček (Luscinia svecica), husa velká (Anser anser), kopřivka obecná (Anas strepera), lžičák pestrý (Anas clypeata) a jejich biotop. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Evropsky významná lokalita Povinností každého členského státu EU je vytvořit na svém území soustavu Natura 2000. Národní seznamy všech členských států EU jsou hodnoceny z hlediska dostatečnosti kvality a počtu navržených EVL Evropskou komisí na tzv. biogeografických seminářích. Následně jsou jednotlivé národní seznamy překlápěny do tzv. evropského seznamu. Evropsky významné lokality jsou do národního seznamu v souladu s § 45a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění zařazovány nařízením vlády. Dne 14. října 2013 bylo vyhlášeno nařízení vlády č. 318/2013 Sb. o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit s účinností ke dni 29. října 2013. Toto nařízení vlády nahradilo nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění novelizací č. 301/2005 Sb. a č. 371/2009 Sb. Celkový počet EVL českého národního seznamu je 1075. Český národní seznam evropsky významných lokalit (EVL) byl vytvořen ve třech etapách. V první etapě bylo do národního seznamu zařazeno 863 lokalit, které se nacházejí v panonské a kontinentální biogeografické oblasti, nařízením vlády pod č. 132/2005 Sb. Následovala dvě doplnění pro panonskou a kontinentální biogeografickou oblast. Do MPR zasahuje EVL „Třeboň“, která chrání hrázové porosty, významný biotop četných druhů bezobratlých. Významné krajinné prvky na území MPR a jejího OP Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území MPR, v jeho ochranném pásmu ani v blízkém okolí není vymezen žádný významný krajinný prvek dle § 6 zákona 114/1992 Sb. Na území MPR jsou významnými krajinnými prvky Spolský potok, Zlatá stoka (okraj MPR) a rybník Svět (okraj MPR). 22
Územní systém ekologické stability ÚSES se skládá z následujících skladebních prvků: - biocentrum; - biokoridor; - interakční prvek. Dle významu se dále dělí na lokální, regionální a nadregionální. Biocentrum je biotop nebo jejich soubor, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je opatření umožňující migraci živočichů mezi jednotlivými biocentry. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). ÚSES je vymezován územně plánovací dokumentací. V MPR Třeboň jsou vymezeny pouze interakční prvky na hrázi rybníka Svět a v okolí Zlaté stoky. V ochranném pásmu MPR jsou vymezeny i další prvky ÚSES lokálního významu. Památné stromy v MPR a OP MPR Pojem památný strom je označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny či stromořadí, které byly za památné vyhlášeny postupem dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Památných stromů najdeme v OP MPR několik. Konkrétně tzv. Jilm u Hradecké brány v Dukelské ulici a dále v lokalitě Vrchy (k.ú. Domanín u Třeboně) je vyhlášeno několik dubů.
5 HLAVNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ MĚSTA A MPR 5.1 Urbanismus Třeboně Původně trhová osada Třeboň (založena Vítkovci 1213-36) byla umístěna na půli cesty mezi Českými Budějovicemi (založeny 1265 králem Přemyslem Otakarem II. jako protiváha moci Vítkovců) a Jindřichovým Hradcem (osídlení již z přelomu 9. a 10. století, kolem roku 1220 založen hrad Vítkovců). Tato poloha (25 km od Č. Budějovic, téměř 30 km od Jindřichova Hradce a 40 km od Weitry) odpovídá vzdálenosti, kterou byly schopný tehdejší povozy překonat. Proto i přes značně podmáčený charakter zdejší rovinaté krajiny, jejíž reliéf neumožňuje zvýšit efektivitu středověkého opevnění, se dalo předpokládat, že zde v době tzv. „Velké kolonizace“ vznikne významné sídlo. Třeboň pak soupeřila o významnější postavení s 10 km vzdálenou Lomnicí nad Lužnicí. Současná podoba Třeboně se utvářela po staletí, některé významné části Třeboně se dnešních dnů nedočkali (např. Svinenské předměstí). Třeboň pak můžeme rozdělit na několik celků: a) Historické jádro - ohraničeno hradbami, významná část dnešní MPR b) Zámecký park a Komenského sady c) Budějovické předměstí d) Sídliště Hliník 23
e) f) g) h) i) j) k) l)
Stará vilová čtvrť Nová vilová čtvrť Sídliště Táboritská Nádražní ulice a její okolí Výrobní zóna pod hrází rybníka Svět Dukelská ulice Kopeček Nová výstavba v 2. polovině 20. století
Obrázek 12 - Staré město a Budějovické předměstí
Historické jádro Historické jádro Třeboně je jasně vymezeno zbytkem dochovaného městského opevnění. Celé historické jádro leží v MPR. Právě na tomto místě vznikla trhová osada s čočkovitou návsí. Hlavní osa byla západovýchodní. Náves (dnešní Masarykovo náměstí) byla postupně obestavěna domy a v druhé polovině 13. století byl v západní části zbudován panský dvorec (základ později zbudovaného zámku). Třeboň byla obehnána hradbami a v severozápadní části vybudován farní kostel, který byl o sto let později přestavěn na klášter. Přístup do města zajišťovali Hradecká (v místech dnešní Hradecké brány), Břilická 24
(v místech dnešního zámku) a Svinenská brána (v místě dnešní Svinenské brány). Město pak expandovalo severojižním směrem a byly vymezeny ulice Husova a Rožmberská. Tím došlo i k vymezení Kozího plácku (dnešní Žižkovo náměstí). Druhé větší veřejné prostranství u východní strany kostela sv. Jiljí neplnilo funkci rinku, do roku 1844 zde býval městský hřbitov. Hlavními komunikacemi byly Husova ulice a Březanova ulice (zajišťovali cestu směrem na České Budějovice a to jak přes Březanovu ulici, tak i Husovou ulicí od Bílého koníčka). Spojení na jih zajišťovala ulice Petra Voka. Růžová (dnešní Rožmberská) ulice a ulička s masnými krámy neměly významnou komunikační funkci. Parcelace pochází z 2. poloviny 14. století. Místy (severní část Masarykova náměstí) lze nalézt volná dvorní křídla, která řazena vedle sebe po dvojicích zrcadlově vzájemně obrácených. Na hranicích parcel byly společné studny. V poslední čtvrtině 15. století pak dochází k přestavbě dřevěné Třeboně. Na počátku 17. století dochází k rozšíření zámku o dvoupatrovou tzv. Dlouhou chodbu. Dochází ke zrušení Břilické brány a výjezd západním směrem je umožněn přes novou Budějovickou bránu. Tím se uvolnil prostor pro rozšíření zámecké zahrady. Dalším výraznou stavbou historického jádra je budova rožmberské zbrojnice, později přestavěná na pivovar (dnešní pivovar Regent). Do roku 1611 byl stavební vývoj historického jádra Třeboně v hlavních rysech dokončen. Středověká parcelace vnitřního města doznala určitých změn jen ve východní partii při Hradecké bráně, radnici, jejích zadních traktech při Rožmberské ulici (čp. 2, 146) a vyústění Husovy ulice do Masarykova náměstí. Také středověký augustiniánský konvent se hřbitovem prošel v průběhu 18. století pozoruhodným urbanistickým rozvojem. Po požáru v roce 1781 jsou pak v průběhu 19. století zastavěny i některé vnitroblokové prostory a parkány, části fortifikačního systému mizí, četné bašty adaptovány k obytným účelům. Dochází k výraznější stavební transformaci obytných domů, včetně jejich dispoziční skladby. Renesanční, částečně zbarokizovaná, Třeboň dostává klasicistní a empirovou tvář, později obohacenou stylovými odstíny historismu (neogotiky, novorenesance apod. - viz zvláště práce městských stavitelů Leopolda Jaratha, Václava Hinkische, Františka Krejčího a schwarzenberských inženýrů Johana Spiehse, Franze Trostmana, Damasa Deworezkého a Jana Bělohoubka ad.). Posledně jmenovaný je autorem projektu faktické novostavby zajímavé neorenesanční budovy čp. 20 na Masarykově náměstí. Ve vlastním historickém jádru Třeboně rovinatý terén prakticky znemožňuje vnímat skladbu jednotlivých prostorových zón zástavby z úrovně chodníku. Ze základních urbanistických prvků se vizuálně prezentují především klíčové body (věže radnice a kostela), ústředním kompozičním prvkem hlavního městského interiéru (Masarykova náměstí) je pak Mariánský sloup, v účinu doplněný nedalekou kašnou. Střešní krajinu sídla a jeho půdorysnou strukturu lze pozorovat z ochozu radniční věže a z leteckých pohledů. Budějovické předměstí Rozmach Budějovického předměstí byl vyvolán výstavbou rybníka Svět, kdy došlo k zbourání Svinenského předměstí. Kvůli tomuto zásahu do rozvoje města byl vybudován např. kostel sv. Alžběty (na dnešním hřbitově). Až do konce 16. století bylo Budějovické předměstí propojeno s historickým centrem Břilickou branou, kterou se procházelo na hlavní náměstí. Na přelomu 16. a 17. století došlo k rozšíření zámku, rozšíření zámecké zahrady, vybudování Budějovické brány a přeložení komunikace spojující historické jádro s Budějovickým předměstím (potažmo s Českými Budějovicemi). Do dnešních dnů se zde poměrně dochovalo umístění uliční sítě, byť došlo k několika velkým zásahům do 25
zástavby lemující jednotlivé komunikace (např. výstavba sídliště Hliník). Urbanisticky nejdochovanější část je v oblasti ulic Chelčického a Havlíčkova. V této části Třeboně se pak soustředily významné stavby, které zajišťovali Třeboni statut města – kasárna, školy… V 80. letech 19. století byl severně od Augustiniánského kláštera vybudován0 lázeňský léčebný ústav – dnešní Bertiny lázně. Později došlo též k vysušení předměstských rybníků (Špitálský rybník u tehdejší křižovatky silnic na Prahu a České Budějovice, rybník Benýdek v místě dnešní ZŠ Na Sadech či rybník vedle tehdejších kasáren). V první polovině 19. století pak Budějovické předměstí předčí počtem obyvatel i počtem domů historické jádro. Výrobní zóna pod hrází rybníka Svět Jižně od Třeboně v prostoru křižovatky cest na Domanín a Brannou se začal rozvíjet průmysl. Pod hrází rybníka Svět vznikly nové sádky, schwarzenberský špejchar, parní pila… Po druhé světové válce bylo toto území znehodnoceno nevhodnými stavbami, které svou architekturou nekorespondovaly s blízkým historickým jádrem. V porevoluční době začala i v této lokalitě převládat funkce bydlení. První polovina 20. století Budějovické předměstí se pak v meziválečném období dynamicky rozrostlo o pravidelně regulovanou vilovou čtvrť (tehdy označována Nová čtvrť, dnes Stará vilová čtvrť) dle plánů Vl. Zákrejse. Tato část Třeboně je vymezena Táboritskou a Jiráskovou ulicí a dosáhla do míst dnešní silnice I/34. Vilová zástavba byla doplněna bytovými domy. Hlavní osou Nové čtvrti je Jablonského ulice, kterou nalezneme již na mapách staršího data a která sloužila jako spojnice Nového dvora a dnešní Táboritské ulice. V okolí třeboňského nádraží se začíná utvářet (zejména pak směrem k centru města) průmyslová zóna (východní strana dnešní Jiráskovy ulice). Tato zóna je ukončena až Novým dvorem. Východně od Nového dvora pak vznikl Tyršův stadion, který uzavírá zelený pás chránící historické jádro ze západu. Tento zelený pás tvoří Zámecký park (postupně rozvíjený od 17. století) a Komenského sady spolu s prostorem u Bertiných lázní (vznik v letech 1901-1904). Jako samostatná enkláva pak vzniká zástavba v dnešní ulici Sídliště směrem na Břilice. Ve východní části města není rozvoj tak dynamický. Podél hlavní urbanistické osy – Dukelské ulice – částečné přeměně zahrad a sadů na obytnou zástavbu. Tato zástavba je mezi Zlatou stokou a železniční tratí koncentrována, dále na východ je pak již rozvolněna. Na křižovatce silnic směřujících na Jindřichův Hradec a Suchdol nad Lužnicí se pak rozrůstá satelitní enkláva s výraznou dominantou vodárny Jana Kotěry (1909).
26
Obrázek 13 - Třeboň v polovině 20. století
Druhá polovina 20. století Třeboň se dále rozšiřuje převážně v západní části. Podél Táboritské ulice se budují obytné domy v duchu socialistického realismu. O něco později pak vznikají další vilové zástavby. Severně od lázní Aurora to je regulovaná zástavba s dochovanou uliční čarou, místy je zástavba obohacena o řadové domy. Řadové domy nalezneme též v enklávě Na Kopečku, který se dočkal též výrazného rozmachu. V 70. letech byl vybudován lázeňský komplexu Aurora, který pro místní obyvatele zajišťuje komfortní místo pro krátkodobou rekreaci. Druhá polovina 20. století se zapsala do tváře města i negativně. V případě výstavby sídliště Táboritská není zásah tak citlivý (jedná se o okrajovou část města s rozvolněnou zástavbou bytových domů). Výstavba sídliště Hliník však zrušila koncentrovanou oboustrannou zástavbu ulice Svobody. Veřejný prostor u prodejny Pramen již neplní městotvornou funkci jako původní Palackého náměstí. Třeboňská doprava Základní novověkou dopravní kostru Třeboně tvořila východozápadní komunikace která se v okrajových částech sídla větvila. Na západním kraji se větvila na západ (České Budějovice) a sever (Veselí nad Lužnicí, Tábor), na východním kraji pak na severovýchod (Jindřichův Hradec) a jih (Suchdol nad Lužnicí, Gmünd). Západní větvení bylo v místě dnešní křižovatky ulic Táboritská a Svobody, poblíž rybníku (v tomto místě zůstalo pojmenování Na rybníčku). Východní větvení bylo na křižovatce ulic Dukelská a Na Kopečku. Síť těchto hlavních cesta byla doplněna o méně významné cesty k okolním sídlům (Domanín, Branná či Břilice). Silniční síť tak byla na dlouhou dobu stabilizováno a měnil se pouze význam některých komunikací směřujících do místních částí Třeboně. Protože Třeboň dlouhodobě ležela na hlavním silničním tahu z Českých Budějovic do Brna (situace se začala měnit výstavbou dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem), byl průjezd přes historické centrum nevhodný. V 70. letech byla zbudována přeložka silnice I/34, která do města vstupovala dále od areálu lázní Aurora, vyhnula se centru a mimoúrovňově křížila železniční trať. Části města Na Kopečku se taktéž vyhnula. Dále se uvažovalo o přeložení západní části silnice I/34, kdy by se od současné trasy odpoutala v místě dnešní 27
čerpací stanice Shell a obloukem by směřovala ke křižovatce U Trojice. Vzhledem k navrženému funkčnímu využití plochy, která by byla touto přeložkou dotčena, se v současném územním plánu (3 roky starém) s touto variantou nepočítá. Další významnou změnu v silniční síti Třeboně může znamenat vybudování přeložky silnice II/154, které má svá pozitiva, ale i výrazná negativa. Zatím není zřejmé, zda bude tento záměr realizován. Roku 1868 pak byla zbudována železniční trať, která byla později rozšířena o dvě vlečky z třeboňského nádraží (jižní do areálu Wotan Forest a severní do areálu vepřína Gigant). Železnice tak vytvořila bariéru při rozšiřování zástavby na Mokrá luka. Na konci 19. století byl zpracován projekt na přímé železniční propojení Českých Budějovic a Třeboně přes Lišov. Existovali dvě varianty napojení na trať Veselí nad Lužnicí – Gmünd. Severní varianta vedla od dvora Dvorce k Břilickému rybníku a obloukem se pak stočila na třeboňské nádraží. Jižní, známější varianta vedla k rybníku Svět, po jeho hrázi a obloukem pak do dnešní zastávky Třeboň-lázně. K realizaci této trati, ani k jejímu dalšímu prodloužení na východ ať už přes Chlum u Třeboně nebo přes Stráž nad Nežárkou nikdy nedošlo.
5.2 Vymezení a členění území MPR MPR je dána zástavbou historického jádra hrazeného města s měšťanskými domy na hluboké parcelaci s ústředním prostorem vřetenovitého náměstí s dominantní radniční věží. Z řádu městské zástavby se půdorysně i prostorově vymykají rozsáhlé komplexy severně situovaného kláštera s děkanským kostelem a jižněji položeného zámku, které jsou navzájem spojeny budovou v patře s tzv. Dlouhou chodbou a vývojově mladší komplex pivovaru (bývalé zbrojnice) na jihovýchodě. Po obvodě je zástavba lemována úseky z velké části dochovaného hradebního systému vybaveného městskými branami. Uvedené plochy zástavby jsou v MPR doplněny o rozsáhlé plochy zámeckého parku, Komenského sadů se soliterním komplexem školních budov a potenciálem zeleně jižně od pivovaru. Hranice MPR je v převažující délce vedena po březích vodních prvků, jsou jimi: hráz rybníka Svět, břehové partie Zlaté stoky a Světské stoky.
5.3 Charakteristika území regenerace a jeho stavu Na území jsou příznivě znát regenerační postupy prováděné od roku 1994. MPR působí celkově příjemným dojmem udržovaného území, které zatím ruší jen průjezd automobilové dopravy. Ani v případě vybudování přeložky komunikace II/154 však nelze předpokládat úplné omezení dopravy v historickém jádru jen na nezbytně nutné jízdy. Plánovaný obchvat vede severojižním směrem, zatímco komunikace přes MPR umožňuje východozápadní průjezd. Plánovaná přeložka by napomohla omezení dopravy po Světské hrázi. Nutné a záchranné opravy u objektů v havarijním stavu byly již provedeny v přechozích etapách regenerace. Stále však zbývá velké množství objektů, kde lze využít prostředků z Programu regenerace MPR. Jedná se zejména o objekty, které se pohledově neuplatňují z veřejného prostranství, např. vnitřní strana opevnění a dvory ve vnitroblocích. Dalším krokem je údržba a korekce v architektonickém pojetí detailů některých fasád, dovybavení parteru mobiliářem. 28
V poslední etapě regenerace došlo k příznivé změně okrajové části MPR, kdy byl přemístěn sklad technických služeb. Nově vzniklý prostor byl zregenerován a otevřen veřejnosti. Rušivým elementem v této lokalitě jsou výrobní prostory pivovaru Regent. V celkovém pojetí je nutné i udržení výrazu střešní krajiny, bez uplatňování nepřiměřených prvků, kterými mohou být i nevhodně použitá střešní okna, vikýře, balkony a lodžie. Stav zástavby a nutnost regeneračních kroků jsou patrné z Výkresu č. 5, z Tabulky č. III a z přiložené fotodokumentace.
5.4 Širší urbanistické a regionální vztahy MPR Historické jádro města si udrželo význam kulturního centra Třeboně, avšak ztratilo správní funkci (odsun úřadů na Palackého náměstí, popř. zrušení). V současnosti je k trvalému pobytu v MRP přihlášeno 345 obyvatel. Dále je v MPR evidováno 306 bytů v evidenci RUIAN. Nicméně základní registr RUIAN se dostal do provozu v roce 2012 a data z toho registru, zejména u historických budov musí být brána s rezervou, byť se jedná o základní registr ČR. Některé počty bytů jsou zde nadneseny (počet bytů v pivovaru Regent, v budově Správy CHKO Třeboňsko, staré radniční věži…) a reálně je v MPR počet bytů o něco menší. Specifikou města je prolínání prvků rybničního systému, daného rozlehlými plochami rybníků a doplňující sítí kanálů a stok, až na hranice památkové rezervace. Okolní území ochranného pásma zahrnuje kromě zmíněných vodních prvků, především městskou zástavbu, plochy lázeňských zařízení, plochy zeleně a parků s význačnými prvky hřbitova u kostela sv. Alžběty i hřbitova na opačné straně rybníka Svět s blízkou Schwarzenberskou hrobkou. V plochách podél nábřeží Světa se uplatňují území koupališť i loděnic. Rozsáhlé plochy mají charakter volných luk s kanály, stokami, někde dosud vybavené typickými seníky, jsou významnými prvky přírodních chráněných území a systémů odtud pokračujících i v širších územích města tj. celého Třeboňska. Při jihovýchodní straně Světa jsou provozy rybničního hospodářství se sádkami. Odtud dále jižněji výrazné objekty sloužící zemědělskému nákupnímu podniku. Plochy průmyslu jsou situovány severně vůči MPR, byly budovány i ve vazbě na železnici, která prochází územím OP od východu a pokračuje obloukem na sever ve směru na Veselí nad Lužnicí. Průmyslové plochy jižně od MPR (špejchar, bývalá parní pila atd.) byly utlumeny. Město Třeboň je členem: - Svazu měst a obcí České republiky; - Svazu měst a obcí Jihočeského kraje; - Jihočeská SILVA NORTICA; - Sdružení lázeňských míst České republiky; - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska; - Národní síť zdravých měst; - České inspirace; - Dobrovolného svazku obcí Vodovod Hamr; - Svazku obcí regionu Třeboňsko SORT; - Asociace měst pro cyklisty; - Nadace Jihočeské cyklotrasy; 29
- Sdružení cyklostezka Lužnice. Partnerství města se zahraničním: - Schrems – Rakousko; - Utena – Litva; - Interlaken – Švýcarsko; Spolupracující města: - Diamantina – Brazílie; - Gmünd – Rakousko.
5.5 Charakteristika funkčních složek území, vymezení základních údajů Přehled úřadů, institucí, vybavenosti: Městský úřad - Palackého nám. 46 Finanční úřad – Vrchlického 47 Úřad práce, státní sociální podpora – Svobody 1012 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Valy 121 (MPR) Policie ČR – Riegrova ul. 1227 Městská policie - Palackého nám. 46 Hasičský záchranný sbor - Dukelská 264 Výjezdové stanoviště rychlé lékařské pomoci Třeboň - Riegrova ul. Lékařská služba první pomoci – Palackého nám. 106 Botanický ústav Akademie věd ČR - detašované pracoviště - Dukelská 135 Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR - Novohradská 237, Opatovický mlýn Státní oblastní archiv – Husova 143 (MPR) Česká pošta - Seifertova 588 Informační a kulturní zařízení: Turistické informační centrum - Masarykovo nám. 103 (MPR) Městská knihovna - Chelčického 1 Kino Světozor- Masarykovo nám. 1 (MPR) Městské divadlo J.K.Tyla - Masarykovo nám. 1 (MPR) Kulturní zařízení Beseda Třeboň – Rožmberská ul. Lázně, Relaxace: Bertiny lázně s.r.o. - Tylova 1 (kontaktní území MPR) Lázně Aurora s.r.o. - Lázeňská 1001 Sportovní zařízení: - Lázně Aurora - bazén, Fitness, Sauna, bowling, golf; - Bertiny lázně - bazén, Fitness, Sauna, sigoroll, hydrojet, tenis; - Kongresové a kulturní centrum Třeboň – téměř všechny známé halové sporty; - Sportovní hala, Hliník 1005 - téměř všechny známé halové sporty; - Tyršův stadion - Jiráskova 444 - házená, volejbal, nohejbal, atletika, ledová plocha; - Sportovní zařízení provozované TJ Jiskra Třeboň - hřiště kopané, loděnice, koupaliště Ostende, turistická ubytovna; - Sport centrum - Doubí - letní sportovní hala, sportovní areál, všechny běžné sporty; 30
- Tělocvična OA, SOŠ a SOU Třeboň - Táboritská 1064 - squash, tenis, odbíjená, basketbal; - minigolf U Zlaté stoky a u hotelů Bohemia a Regent. Střední školy a učiliště: Gymnázium, Na Sadech 308, Třeboň (kontaktní území MPR) Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Táboritská 941, Třeboň - Studijní obor vodohospodář - Učební obor rybář - Nástavbové studiu rybářství - Vzdělávání pro veřejnost – Rybníkář, Líhňař, Pstruhař, Zpracovatel ryb, Chovatel vodní drůbeže Obchodní akademie, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třeboň, Vrchlického 567, Třeboň - Studijní obory: obchodní akademie, cestovní ruch, modelářství návrhářství oděvů, uměleckořemeslné zpracování skla - Učební obory: opravář zemědělských strojů, mechanik opravář motorových vozidel, malíř skla, brusič skla, výrobce bižuterie, ošetřovatel; - Nástavbové studium: podnikání Školní jídelny: - při ZŠ Třeboň, Na Sadech 375; - při SŠ rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína, Táboritská 941; - při OA, SOŠ a SOU Třeboň – Zámek 116 (MPR). Mateřské a základní školy, speciální školy a zařízení pro využití volného času mládeže: - Mateřská škola Sluníčko Třeboň, Svobody 1018 a Vodárenská 84 (odloučené pracoviště); - 3. mateřská škola Třeboň, Jeronýmova 183 a Břilice 192 (odloučené pracoviště); - I. základní škola, Sokolská 296, Třeboň (MPR) a Břilice 65 (odloučené pracoviště); - II. základní škola Na Sadech 375 (kontaktní území MPR); - Základní škola praktická, Jiráskova 3 (kontaktní území MPR); - Základní umělecká škola, Hradební 24 (MPR); - Dům dětí a mládeže, Na Sadech 4 (kontaktní území MPR); - Třeboňské junácké středisko; - Rodinné centrum Kapřík. Specifické akce každoročně pořádané ve městě: - Masopustní průvod; - Švýcarské jaro; - Mezinárodní festival animovaných filmů – Anifilm; - Otevírání lázeňské sezóny; - Třeboňská šlapka; - Okolo Třeboně; - Třeboňský divadelní festival; - Třeboňská nocturna (červenec); - Historické slavnosti Jakuba Krčína; - Lázeňský Třeboň; - Běh kolem Světa; - Rybářské slavnosti; 31
- Fórum Zdravého města Třeboň; - Folklorní Třeboň; - Festival zdraví; - Svatováclavské slavnosti; - Jabkobraní; - Výlov rybníka Rožmberk; - Rozsvěcování vánočního stromečku.
5.6 Potenciál území MPR z hlediska vlastnických vztahů památkových objektů Město Třeboň na území MPR vlastní převážnou většinu ploch, které vytvářejí veřejné prostranství. Jedná se zejména o ulice, náměstí či Komenského sady. Ostatní část veřejného prostranství je ve vlastnictví České republiky, tyto plochy jsou spravovány organizačními složkami státu (NPÚ atd.). Najdeme zde také veřejné prostranství ve vlastnictví soukromých vlastníků, což je však zanedbatelný podíl (část hráze rybníka Svět, prostor u pivovaru Regent). Naproti tomu budovy v MRP jsou vlastněny soukromými subjekty. Česká republika zde vlastní budovy zámku, část kláštera Augustiniánů a zlomek městského opevnění. Církevní organizace vlastní objekty v Krčínově ulici (Židovská obec) a Kostel sv. Jiljí a konvent (Římskokatolická farnost). Město Třeboň vlastní budovu historické radnice (čp. 1), Besedu, Dům Štěpánka Netolického, Dům Jakuba Krčína a dalších 12 budov. Tyto objekty mají široké využití – základní škola, bydlení, expozice, divadlo a služby. Přehled vlastnictví je patrný z Tabulky č. II a je přehledně zpracován ve Výkresu č. 3.
6 ROZBOR STAVU A PŘEHLED AKCÍ Jak je již výše psáno, město Třeboň se zapojilo do Programu regenerace MPR a MPZ v roce 1994, kdy byla účast města v programu schválena zastupitelstvem města. V roce 1994 byl prvně zpracováván Program regenerace MPR, který byl po šesti letech aktualizován. Od roku 2001 se Aktualizace programu MPR pravidelně zpracovává ve čtyřletých cyklech. V průběhu let se posiluje kladný přístup k obnově památkových hodnot ve městě, avšak zájem o dotaci ze strany soukromích vlastníku spíše stagnuje. Potencionální příjemci dotací se obávají narůstající administrativy spojené s poskytnutím grantu. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně malé finanční obnosy, nevyplatí se potencionálním příjemcům nasmlouvat si externí subjekt pro zajištění administrativních prací.
Obrázek 15 - Dům Štěpánka Netolického čp. 89
32
Obrázek 14 - výměna kamenného pilíře v roce 2014
Obrázek 16 - Mariánský sloup Obrázek 17 - Dům čp. 104
Obrázek 18 - Městské hradby
33
Obrázek 19 - Jordánova kašna
Obrázek 20 - Kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí
Obrázek 21 - částečně restaurované městské opevnění
34
Obrázek 22 - Hradecká brána čp. 24
Předchozí realizované akce jsou přehledně znázorněny ve Výkresu č. 4 a popsány v Tabulce č. I i s finančními podíly. Navrhované obnovy jsou barevně rozlišeny dle typu obnovy. Samostatným úkolem je obnova dochovaných částí hradebního systému, ve fázích od zaměření přes průzkum, projekt až po realizaci. Opraveny jsou z velké části městské brány a některé bašty v jižní části území, části patřící soukromím vlastníkům však chátrají, stejně tak jako vnitřní, pohledově se neuplatňující části hradeb. Na výkresu jsou dále značena místa s nutnou regenerací prostoru. Jsou jimi plochy vyžadující zkultivování regenerací. (Trocnovského náměstí, úschovna kol v Krčínově ulici, rozlehlé území jižně od pivovaru, pokračující i dále vně MPR mezi hrází Světa a Zlatou stokou). To, co v daném měřítku výkres nepostihuje, jsou žádoucí obnovy vnitrobloků a dvorních traktů. Vnitrobloky jsou veřejnosti nepřístupné a pohledově se neuplatňují, což svádí k jejich „různorodosti“. Vzhledem k faktu, že město Třeboň nedisponuje regulačním plánem historického jádra, lze předpokládat, že při jeho tvorbě by tento dokument mohl posloužit jako podklad. Program regenerace podporuje objekty v MPR a to pouze za předpokladu, že jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek vedeným NPÚ. Neměli bychom však opomíjet i další specifickou zástavbu v Třeboni. Přímo v MPR jsou objekty, které nejsou kulturními památkami, ale i jejich obnova vyžaduje souhlasné stanovisko orgánu státní památkové péče a tudíž jsou i na ně kladeny vyšší nároky. Třeboň je klasickým městem, kde se na historické jádro během let „nabalovala“ nová zástavba. Např. západně od historického jádra prvorepubliková vilová čtvrt, opodál najdeme i panelové sídliště. Současný vývoj života obyvatel a nové trendy bydlení jsou naštěstí limitovány územním plánem. Nejen územní plán, ale také další legislativa zaručuje optimální vývoj a regeneraci již zastavěného území (obnova veřejných prostranství a zeleně, parků, sídlišť, dětských hřišť atd.). Důležitou podmínkou pro kvalitní životní prostředí je také funkční dopravní systém, zahrnující kvalitní spoje hromadné dopravy a dostatečné plochy parkování v blízkosti MPR. Je nezbytné se zabývat také stavem všech vodních prvků v prostředí se zástavbou, ale i v okolním přírodním prostředí, které je také součástí dalších přírodních systémů ochrany. Třeboň je městem, kde si jde kvalitní životní prostředí ruku v ruce s klidným a příjemným životním stylem.
6.1 Naplňování cílů regenerace v předešlých obdobích od roku 1990 Jednalo se o regeneraci MPR ve všech jejích složkách. Byla obnovována stavební podstata domů, revitalizace jejich funkcí, zhodnocení a restaurování památkových prvků, modernizace technického vybavení domů, zajištění dlouhodobé životnosti podzemních inženýrských sítí jejich obnovou či výměnou, vytvoření optimálního architektonického výrazu veřejných prostranství náměstí a ulic jejich vhodnou výdlažbou, veřejným a slavnostním osvětlením, zelení včetně ostatních výtvarných a funkčních doplňků. Byly obnoveny objekty v havarijním stavu, nevyužívané nebo využívané nevhodně. Stanovení nového využití bylo určováno se snahou o soulad s veřejnými zájmy a návratnost vynaložených prostředků. 35
Program regenerace byl chápán jako účinný nástroj pro revitalizaci historického jádra. V posledních letech je namístě cílená regenerace veřejných prostor – ulic, náměstí a parků tak, aby jejich důstojnou úpravou byly podporovány městotvorné funkce jak z hlediska urbanistických předpokladů, tak z hlediska jejich naplňování v denním životě města, jeho obyvatel, lázeňských hostů a návštěvníků. Etapa 2006 – 2010 se týkala postupných prací na komplexní regeneraci městské památkové rezervace, zahrnující zlepšování vlastního technického a komunikačního vybavení a také příslušných prostorových, funkčních i technických návazností vůči celému městu. Poslední zrealizovaná etapa (období 2011 – 2015) byla pravidelně využívána na obnovu areálu kostela sv. Jiljí, zejména interiéru (restaurování kanovnických lavic, presbytáře). Dále byly obnovovány měšťanské domy, zejména jejich fasády, okenní výplně, vrata, střešní krytiny a klempířské prvky. Objekt čp. 14 byl staticky zajištěn, u objektu čp. 89 byl ze statických důvodů měněn jeden kamenný pilíř. Proběhla také obnova části městského opevnění. Všechny realizované akce v Programu regenerace jsou patrné z Tabulky č. 1, kde jsou uvedeny také náklady a podíly jednotlivých subjektů. Provedené obnovy jsou přehledně, v návaznosti na čísla popisné, uvedeny také v Tabulce č. 2. Plošné rozložení akcí je patrné z výkresu č.4.
Obrázek 23 - Čp. 70 před obnovou
Obrázek 24 - Čp. 70 po obnově
36
Obrázek 25 - Čp. 104 před obnovou
Obrázek 26 - Čp. 104 během obnovy
7 SWOT ANALÝZA K ROZVOJI A OBNOVĚ MĚSTA A MPR 7.1
Silné stránky
- historické tradice města; - význam MPR – značka zachování historických architektonických hodnot; - početné stavební památky vysoké kulturní hodnoty, uchované ve formě architektonicky a historicky ojediněle uceleného souboru historického jádra, ve specifické kompozici nejdůležitějších památkových objektů a prostorů původně hrazeného města chráněného v Městské památkové rezervaci; - dobrý technický stav objektů a infrastruktury v MPR; - atraktivní krajina okolí města, umožňující mnohostranné využití v cestovním ruchu; - kulturní tradice města (divadelnictví, filmové festivaly, vzdělávací a výzkumné instituce, slavní rodáci pod.); - předvánoční a Velikonoční trhy, slavnosti a společensko-kulturní akce (Otevírání lázeňské sezóny); - tradice lázeňství opírající se o místní léčebné zdroje; - tradice cestovního ruchu; - v rámci regionu kvalitní nabídka komerční a veřejné občanské vybavenosti; - účast Třeboně na programu Zdravého města a jeho praktické plnění; 37
- dobrá kvalita bydlení a bytového fondu ve městě; - informační systém o městě a okolí pro veřejnost; - mezinárodní partnerství města; - vodní prvky - přilehlý rybník Svět, Světská a Zlatá stoka; - procházkové promenády po hrázi Světa a podél Zlaté stoky; - místní specifika rybníkářství s nedalekými provozovanými sádkami; - rozmanitost historického obrazu města a jeho architektonická krása; - MPR a kulturní památky jsou cíle pro domácí i zahraniční cestovní ruch jako příspěvek k ekonomickému rozvoji MPR a města Třeboně jako celku a předpoklad rozšíření počtu pracovních míst v infrastruktuře pro cestovní ruch; - možnost kvalitního bydlení v MPR v atraktivním historickém prostředí a v památkově chráněných obytných domech; - dobrá dopravní dostupnost po silnici i po železnici.
7.2 Slabé stránky - postupné vymírání centra města; - nevyužívané objekty v MPR (např. č. p. 20, 19 atd.); - historické jádro přestává plnit funkci přirozeného centra města; - nedostatečné využívání prostoru v MPR (vnitroblok u kláštera, předpolí Novohradské brány) - nedořešený areál pivovaru Regent (dlouhodobě rozestavěná hala, chybějící ochranná zeleň před kovovými konstrukcemi); - absence vzrostlé zeleně v části příkopu u pivovaru Regent; - zvýšená cena nemovitostí vyvolaná atraktivitou města; - živelné znehodnocování MPR reklamními poutači; - frekventovaný dopravní provoz v části náměstí u Hradecké brány; - dopravní provoz tranzitní i místní dopravy po okraji MPR na hrázi Světa; - sezónnost turistického ruchu; - dosud neuspořádaná území jižně od pivovaru a další, na ně navazující v blízkosti MPR, plochy mezi hrází Světa a Zlatou stokou; - nízký počet kontejnerů na tříděný odpad v MPR.
7.3 Příležitosti - zápis Krajinné památkové zóny, jako předzvěst zapsání do UNESCO - možnosti dalšího obohacení struktury a nabídky obchodu a stravovacích zařízení – celkový počet, regionální speciality; - obnovení působení státních institucí ve městě (např. Katastrální úřad); - možnost zlepšování prostupnosti MPR a využití průchodů a dvorních traktů; - převod (koupě) části pozemků v okolí pivovaru Regent ve prospěch města a vytvoření kvalitního veřejného prostranství (např. prostor mezi pivovarem a hradbami); - udržení a zvýšení kulturně vzdělávacího využití kulturního dědictví jako cíle cestovního ruchu, rozvoj zejména kulturní, sportovní a lázeňské pobytové turistiky; - využití cestovního ruchu jako zdroje pro údržbu kulturního dědictví; 38
- rozvoj mezinárodních vazeb a výměn; - zapojení veřejnosti do péče o kulturní dědictví, využití dobrovolných průvodců; - předpoklady pro budoucí zachování kulturních tradic prostřednictvím středoškolského vzdělání, osvěty a výchovy v rodině.
7.4 Hrozby - laická a živelná obnova kulturních památek se ztrátou jejich autenticity; - obnova prostředí MPR se ztrátou jeho charakteru; - nárůst požadavků na využívání veřejných prostorů v MPR (prodejní stánky, neúměrně vybavené restaurační předzahrádky, vytvářející bariery); - intenzifikace snah o průnik velkoplošné reklamy do prostoru MPR; - spekulace s nemovitostmi v MPR; - Neúnosná konkurence nadnárodních obchodních a jiných společností v docházkové vzdálenosti vůči malým a středním podnikům v MPR; - Nepříznivé vlivy cestovního ruchu na opotřebení památek, v rozšiřování turistické komerce na úkor obchodů pro obyvatele a ve zhoršování obytných kvalit prostředí a prostupnosti hlavních tras; - záplavy.
8 STRATEGICKÝ POSTUP REGENERACE Strategický postup regenerace obsahuje činnosti směřující k dosažení dále uvedených cílů s využitím silných stránek a příležitostí a s oslabením vlivu slabých stránek a hrozeb, a také s odhadem mimořádných událostí, které mohou podstatným způsobem regeneraci v plánovaném období ovlivnit.
8.1 Pracovní skupina pro regeneraci Dle usnesení vlády č. 209 ze dne 25.3.1992 je každé město zapojené do Programu regenerace povinno zřídit si pracovní skupinu. Tato stálá pracovní skupina připravuje, zpracovává a realizuje Program regenerace. V jejím čele je zpravidla člen městské rady, dalšími členy jsou hlavní koordinátor programu z řad pracovníků městského úřadu, představitel památkové péče, architekt města, další členové zastupitelstva, zástupci orgánů státní správy, vlastníků a uživatelů nemovitostí, organizací, podniků, družstev, místních spolků, občanských iniciativ a experti (např. sociolog, ekonom, ekolog, právník atd.). Pracovní skupina je sestavena tak, aby ve své činnosti hájila veřejné zájmy, nikoliv soukromé zájmy skupin podnikatelů nebo vlastníků nemovitostí, kteří mohou vytvářet vlastní sdružení. Zakladatelem místní pracovní skupiny je Město Třeboň. Tato skupina je poradním orgánem města v závažných otázkách architektury, urbanismu a péče o krajinu. Členy pracovní skupiny Programu regenerace MPR Třeboň jsou: 39
- Mgr. Terezie Jenisová - starostka - Ing. arch. Aleš Valder - městský architekt - Ing. Miroslav Roubal - vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu - Ing. arch. Kateřina Baštová - referentka památkové péče - Ing. arch. Alena Krusová, CSc. - NPÚ, Valdštejnské nám. 3, Praha 1 - Ing. arch. Naděžda Pálková - NPÚ, ú. o. p., nám. Přemysla Otakara II., čp. 34, České Budějovice - Ing. arch. Alena Vinařová - NPÚ, ú. o. p., nám. Přemysla Otakara II., čp. 34, České Budějovice - Ing. arch. Jiří Havlín - AOPK, SCHKO Třeboňsko, Valy 121, Třeboň
8.2 Cíle programu regenerace MPR Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města, respektovat zvláštní a jedinečné podmínky jednotlivých měst. Obecně se vytyčují zejména hlavní cíle, které však mohou mít v jednotlivých programech rozdílnou váhu a různou časovou a prostorovou provázanost. Následující členění vychází z Usnesení vlády ČR ř. 209/1992, příloha č. 2. Provést neodkladné práce na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ (jde např. o opravy střech, okapů a komínů, odstranění podmáčení a statické zabezpečení), a nezbytné opravy technické infrastruktury. V rámci MPR nejsou žádné objekty kriticky ohrožené. U některých objektů je potřeba vyměnit střešní krytinu či okna. Některé objekty potřebují též obnovu fasády. Přehled navrhovaných opatření rozepsaných dle jednotlivých objektů naleznete v tabulce/mapě… Hlavním problémem, který lze obecně definovat u velké části objektů je odvod dešťové vody. Mnohé svody dešťových vod neodpovídají svým stavem nebo kapacitou. Mnohé z nich jsou pak volně vyústěny nad nepropustným povrchem (dlažba, asfalt). Proto u mnohých objektů pozorujeme lokální poškození fasády právě v místech dešťových svodů. Co se týče technické infrastruktury, tak nebyly identifikovány nezbytně nutné úpravy. Hlavní závadou je jednotná kanalizace v centru města, kdy dochází k zbytečnému svodu dešťových vod do ČOV. Obnovovat systémy technické infrastruktury (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní). V centru vede vodovod, kanalizace, rozvod veřejného osvětlení, elektrika, sdělovací sítě a plyn. Na čp. 20 se nachází BTS. Naprostá většina inženýrských sítí je vedena pod zemí, pouze některé sdělovací vedení je provedeno vzdušně. V MPR není zavedeno teplo z centrální výtopny a ani se nepočítá s jeho dodatečným zřízením. Rozvod plynu chybí v Březanově ulici, na severní straně Masarykova náměstí. Není účelné budovat kolektory pro vedení sítí. V těsné blízkosti národní kulturní památky Augustiniánského kláštera a kostela sv. Jiljí najdeme elektrickou stanici společnosti E.ON. Její provedení je decentní, avšak větší estetično by se ji také mohlo vtisknout. V blízkosti areálu pivovaru najdeme regulační stanici pro rozvody plynu – tento objekt působí rušivě na historické území MPR. V rámci oprav fasád nedochází vždy ke slazení nátěru rozvodných skříní na objektech s barvou fasády daného objektu. Tato disharmonie působí velmi rušivě. 40
Systematicky podněcovat a provádět opravy, modernizace, rekonstrukce a pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu jednotlivých objektů a jejich souborů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Dle Registru územní identifikace, adres a nemovitostí je v MPR evidováno 306 bytů. Jelikož se jedná o poměrně staré stavební objekty, nemusí, vzhledem k odlišné kvalitě zdrojových dat, tento počet odpovídat realitě. Byty jsou v Třeboni velmi drahé, cena je vysoká kvůli: a) Třeboň se nachází v centru CHKO a BR Třeboňsko – zachovalá příroda; b) Třeboňsko je turisty hojně navštěvováno; c) Třeboň má statut lázeňského místa. Poptávka po bytech v tomto atraktivním prostředí, které by sloužili majetným vrstvám k dlouhodobé rekreaci, navýšili cenu tak, že sousední bohatě vybavení krajské město (České Budějovice) nabízí srovnatelné byty výrazně levněji (rozdíl je téměř 500 000,- Kč u srovnatelných objektů). Byť z ulice nejsou střechy objektů vidět, není vhodné budovat nástavby nebo podkrovní byty, kdy by došlo k zřizování střešních oken. Provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství (ulic, náměstí, parků) včetně jejich vybavení malou architekturou a zelení. V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací; zřizovat dopravně zklidněné a pěší zóny. Přes MPR prochází hlavní a jediná východozápadní komunikace, ke které teprve na konci sedmdesátých let byla zbudována alternativa v podobě čtyřproudové přeložky silnice I/34. Kromě výše zmíněné spojnice jsou všechny ostatní komunikace v centru dopravně zklidněné. Pouze po okraji MPR prochází komunikace II/154, kde při průjezdu těžké nákladní dopravy dochází k narušování hráze rybníku Svět a dále v místě nepřehledné zatáčky u pivovaru Regent dochází k ohrožení chodců a cyklistů. Alternativní trasa, která je navržena v současném ÚP, se vyhýbá MPR, nicméně vede v bezprostřední blízkosti Bertiných lázní a narušuje jednu ze tří hlavních lokalit krátkodobé rekreace v Třeboni. Vhodná prostranství pro obnovu jsou: vnitroblok Augustiniánského kláštera; prostor v Husově ulici mezi kostelem sv. Jiljí a penzionem U Míšků; prostranství před pivovarem Regent Zastavit vylidňování MPR a MPZ stanovením a dodržováním nepodkročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách, zachováním části bytů v území pro sociálně slabé a pro handicapované; ozdravit demografickou a sociální strukturu obyvatelstva. V 90. letech minulého století došlo k několika zásadním jevům, které ovlivnili nejedno české město: v rámci restitucí se dostávají domy v centrech měst do soukromého vlastnictví – nárůst nájmů, komerční využití nebytových prostorů; obchody a služby v centrech měst se zaměřují více na turisty než na místní obyvatele; nárůst počtu automobilů a snaha regulovat automobilovou dopravu v centrech měst (pěší zóny, placené parkoviště, zákazy stání); přesun občanského vybavení veřejného i neveřejného z centra měst na periferie (např. obchodní centra); jsou vymezovány naddimenzované 41
zastavitelné plochy na okrajích sídel. Tím se snižuje komfort bydlení v centrech, dochází k vylidňování a suburbanizaci. Město by se nemělo zbavovat majetku, zejména bytového fondu, v centru města. Mělo by do něj investovat a případně se ho snažit rozšířit. Ukázalo se, že prodej některých objektů do soukromého vlastnictví při neuskutečnění záměru nového vlastníka/investora může vést ke vzniku maloplošných brownfieldů i v centru města. V současnosti žije na území MPR 345 obyvatel. Dle dat RUIAN je v MPR 306 bytů. Některé byty jsou bez evidovaných obyvatel (mohou být ve vlastnictví občanů jiných měst či mohou být pronajaty). V září 2015 bylo 116 ze 191 bez evidovaných obyvatel. Dva objekty s evidovanými obyvateli nemají evidovány byty. Oživovat MPR a MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými i veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města a jeho okolí, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné objekty obnovovaných památek. V souladu s tím stimulovat žádoucí změny vlastnictví a působit proti spekulativním postupům. V rámci analýzy provedené Evou Hosnedlovou v její diplomové práci bylo zjištěno, že v období od roku 1991 do roku 2011 došlo k potlačení funkce bydlení ve prospěch ubytování, stravování a obchodu. Taktéž zaměření obchodů a zařízení v centru města se přeorientovalo z místních obyvatel na turisty. Tyto trendy stále přetrvávají, což způsobuje i vylidňování historického centra. V rámci MPR v dohledné době nelze předpokládat výrazný nárůst jiných funkcí než bydlení a stravování. K oživení podnikatelských aktivit může přispět město rozšířením turistických cílů o např. připravovanou expozici v Domě Štěpánka Netolického. Předpokládá se, že ekologická nezávadnost provozů bude hlídána také Českou inspekcí lázní a zřídel, k čemuž dojde při plánovaném rozšíření vnitřního území lázeňského místa Třeboň. Pečovat o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu, dodržovat limity pro zdroje škodlivin, provádět opatření k šetření energií, materiálů a vody, zabezpečovat sběr a zneškodňování odpadu. V celém prostoru MPR se nachází pouze jedno stanoviště kontejnerů pro tříděný odpad. Bylo by vhodné prověřit umístění podzemních kontejnerů na tříděný odpad tak, aby nebyly narušeny zájmy na úseku památkové péče. Při umisťování kontejnerů na tříděný odpad není vhodné se omezovat pouze na stávající obyvatele, ale měli by být bráni v potaz také návštěvníci Třeboně. Každoročně v letních měsících se Masarykovo náměstí zalidní. Hospodaření s dešťovou vodou, zejména pak její zadržování a zasakování naráží na zájmy památkové péče. V MPR lze provést opatření pro zasakování či zadržování dešťové vody pouze ojediněle - např. oživení prostoru mezi kostelem sv. Jiljí a penzionu U Míšků. Součástí MPR je také Zámecký park a Komenského sady, které plní funkci zpomalování odtoku dešťových vod. Vyvolávat a podporovat kulturní a osvětové činnosti, které podněcují zájem a ochotu obyvatel města podílet se na regeneraci; budovat informační systém o území včetně pořízení seznamů ohrožených památek a prohlubovat znalosti o MPR a MPZ.
42
Město Třeboň by mělo zlepšit propagaci historických a architektonických památek. Pro tyto účely je vhodné připravit internetovou prezentaci, nerušícím způsobem umístit na objekty památkové ochrany QR kódy odkazující na další informace. Taktéž komentované prohlídky s architektem např. při Dnech architektury, by mohly vést k posílení povědomí o historické a architektonické hodnotě MPR mezi širokou veřejnost. V rámci Dnů evropského dědictví je kladen důraz spíše na historii, otevírá se cesta k naplňování cílů Politiky architektury ČR. Město Třeboň poskytuje prostor pro výstavu PRESTA, volným pokračováním této přehlídky jihočeských staveb by mohla být ukázka úspěšné asimilace moderní architektury v památkově chráněných rezervacích a zónách.
8.3 Etapizace regenerace Dle zkušenosti z proběhlého období se nepředpokládá nárůst žadatelů v programu regenerace. Proto není nezbytně nutné dodržovat etapizaci. Zejména u vlastníků památek, u kterých nejsou zaručeny dlouhodobé finanční prostředky, je účelné poskytovat dotace mimo pořadí stanovené etapizací. Přesné rozvržení nákladů v čase na obnovu bude odvislé od konkrétních plánů a možností vlastníků. Nadále je účelné postupovat v obnově areálu kláštera a kostela popř. zámku. V případě objektů čp. 1 a čp. 2 je vhodné dokončit obnovu střešní krytiny. Historický půdorys Třeboně je jasně patrný díky městskému opevnění, které nesmí být opomíjeno. Následná aktualizace prověří možnosti obnovy městského opevnění nejen ze strany, která se pohledově uplatňuje. „Vnitřní“ strana hradeb je obvykle přístupná pouze z přilehlých objektů a často k nim vlastnicky i přiléhá. Sami tito vlastníci by měly iniciovat obnovu městského opevnění jako celku.
9 NÁVRH OPATŘENÍ 9.1 Hlavní úkoly programu regenerace Cílem programu je stimulovat MPR k všestranné regeneraci a napomáhat její obnově. Program samotný je projevem vůle vlády ČR, který má napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Smyslem této regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí města, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit. Vzhledem k 21 leté tradici Programu regenerace historické centrum města Třeboň všechny tyto požadavky splňuje. Objekty v havarijním stavu či jinak silně neutěšené zde téměř nenajdeme. Pro komplexní připravenost města Třeboň je však zapotřebí, aby byl k dispozici, kromě Územního plánu města také funkční, veřejně projednaný regulační plán MPR a plán ochrany památkových hodnot. Materiál, který postihne prostorové a funkční uspořádání území včetně závazných regulativů regenerace MPR tak, aby bylo možno program regenerace realizovat v náležitých právních vztazích.
43
9.2 Druhy opatření - pořízení regulačního plánu MPR jako nástroje ochrany; - posilnit pravomoci a povinnosti architekta města (cílené vedení pracovní skupiny programu regenerace k průběžnému monitoringu); - rekultivace veřejných prostranství, včetně doplnění kontejnerů na separovaný odpad a dalšího drobného mobiliáře (např. kolostavy, lavičky, pítka); - posilnění kontrolní činnosti orgánu státní památkové péče; - monitoring postupu regenerace a péče nejen o kulturní památky; - zapojování vysokoškolských pedagogů, studentů a vědců do koncepcí obnovy prostředí MPR, do realizace a prezentace hodnot; - posilování povědomí o historické hodnotě sídla a posílení vnímání estetických hodnot zejména u mladších generací (opatření vychází z Politiky architektury ČR); - vedení podrobné evidence kulturních památek a systematické pořizování dokumentace (stavebně historických průzkumů, zaměření, průzkumů a rozborů území a územních plánů) ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích; - podrobná evidence a archivace příspěvků na kulturní památky; - prohlášení Komenského sadů za VKP (jedná se o cennou plochu porostů sídelního útvaru); - orientace na vhodné využívání budov a oživení některých částí MPR; - průzkumy a projektová příprava obnovy hradeb jako celku; - dořešení prostorů bezprostředně přiléhajících k MPR, po jejím obvodu, podél přístupových cest a v předpolí hlavních panoramat; - vytvoření turistického webového informačního systému o nemovitých památkách pro návštěvníky města (stránky www.mesto-trebon.cz a www.itrebon.cz obsahují pouze kusé informace o zlomku památek, nabízí se sloučit informace a doplnit je o další vhodné objekty v MPR) Navrhovanými opatřeními jsou převážně obnovy fasád, okenních výplní, dveří a vrat. Dále výměny střešních krytin či případné posílení krovů. Celkovým opatřením v MPR by také měla být obnova dvorních traktů a vnitrobloků. Přestože jsou veřejnosti tyto prostory nepřístupny a pohledově se příliš neuplatňují, sami vlastníci objektů by měli dbát na zachování nejen estetické hodnoty vnitrobloků. Nabízí se také výměna oplechování na štítech domů za prvky z pálené střešní krytiny. Neopomenutelné jsou také problémy u klempířských prvků. Často bývá nedostatečná kapacita svodů a kotlíků, což je následně patrné na vadách fasády. Neměli bychom ani opomíjet napojení svodů na kanalizaci – často se nám naskýtá pohled na svod, který končí těsně u spodní fasády objektu, což zapříčiňuje další vady fasád. Konkrétní návrh opatření na období 2016 – 2020 je graficky znázorněn na výkresu č. 5 a je doplněn tabulkou č. 3. Tabulka č. 3 uvádí konkrétní objekty s přibližným umístěním v MPR Třeboň a navrhovaný typ obnovy.
44
Obrázek 25 - Vyústění ulice na Valech na Trocnovské náměstí Obrázek 26 - Vyústění ulice na Valech na Trocnovské náměstí
9.3 Urbanistické řešení regenerace
Urbanistické řešení respektuje zásadní hodnoty, pro které je území chráněno ve vlastním území MPR. Tzn. dodržení systému typické domovní zástavby bloků domů, s dále nezmenšovaným podílem bydlení, v zčásti dochovaných hradbách s ústředním náměstím. Další nová dostavba zde již prakticky není možná. Zvláštním případem jsou půdní vestavby, které nelze aplikovat všude, především s ohledem na jejich vnější působení, které může nevhodným uplatněním střešních oken nebo vikýřů poškodit celkový výraz střešní krajiny a musí být pečlivě případ od případu zvažováno. V několika případech by byla vhodná změna architektonického výrazu budov nebo jejich částí (výloh a p.). Žádoucí je zprovoznění možných průchodů napříč bloky (je potřebné pamatovat na úpravnost vnitrobloků). Týká se to např. zpřístupnění a průchodnost území u kláštera nebo divadla. Udržet promenádní ráz hrází, cest kolem Zlaté stoky s návazností na zeleň parků města i na trasy vedoucí do okolní krajiny (naučné a cyklistické stezky). S tím souvisí i dořešení území jižně od pivovaru, kde by právě mohly být posíleny prvky rekreačně lázeňských funkcí.
9.4 Zdroje financování Programu regenerace Finanční podíly dle druhu vlastnictví Zdroje Město
FO, PO
Církev
Prostředky vlastníků, popř. jiné neveřejné zdroje
min. 50%
min. 40%
min. 10%
Rozpočet města
0
min. 10%
min. 10%
Prostředky státu
max. 50%
max. 50%
max. 80%
45
9.5 Veřejně prospěšné stavby a jejich uskutečňování V platném územním plánu nejsou v MPR vymezeny žádné VPS ani VPO. Pokud by vznikly nároky na VPS, muselo by dojít ke změně ÚP Třeboň.
10 REGULATIVY V území vlastní MPR Třeboň stabilizovaný půdorys stávající zástavby nesmí být již dále rozšiřován a zastavován, což se týká i vnitroblokových interiérů, nevyužité proluky, například po demolicích, již prakticky neexistují. Důležitá je urbanistická ochrana sídla z hlediska uchování historicky dochovaného obrazu Třeboně (silueta, panoráma). Vzhledem k rovinatému reliéfu se výrazně uplatňuje dominanta věže kostela sv. Jiljí a radniční věže a to zejména v pohledech od severu a od jihu. Mezi citlivé prostory patří oblast Mokrých luk mezi silničním obchvatem a železniční tratí (a Zlatou stokou s lázeňským areálem) a krajinný segment jihovýchodně od města, vymezený Dukelskou ulicí, železniční tratí, Kmínkou, Podřezanskou stokou, Kaprovým rybníkem a Novohradskou silnicí (ochranu krajiny a přírodního prostředí tu zajišťuje statut CHKO Třeboňsko a Biosférické rezervace UNESCO). Otázkou je, jak ovlivní toto území navrhovaná přeložka komunikace II/154. Z hlediska architektury a urbanismu je území MPR stabilizované, kladný vývoj registrujeme v okolí Pěšárny, stále zde však zůstává problém v jižní části areálu pivovaru Regent a v areálu bývalých technických služeb. Soustavnou údržbou a obnovou je třeba stabilizovat střešní krajinu rezervace, vyžadující maximální omezení nových střešních vestaveb a nástaveb s osvětlovacími prvky. V některých případech je nutno uvažovat i o postupných korekturách typu střešních krytin (vymýcení plechových střešních krytin za předpokladu posílení krovu, nahrazení oplechování štítů domů pálenou střešní krytinou). Žádoucí je též postupná rehabilitace třeboňského parteru (vykládce, reklamní zařízení) a kultivace plášťů objektů (truhlářské výplně, barevnost fasád). Z městských interiérů architektonicky a funkčně dořešit zvláště prostory nádvoří bývalého augustiniánského kláštera (včetně parkování vozidel) a někdejšího hřbitova za presbytářem kostela sv. Jiljí (Husova ulice).
10.1 Mobiliář, reklamní a propagační zařízení a doplňkové úpravy na území MPR Veškeré úpravy ať již stavebního či pouze drobného charakteru by měly být předem konzultovány s orgánem státní památkové péče. Konzultací záměrů se předejde následným problémům, nejasnostem a sankcionování. PŘÍPUSTNÉ ÚPRAVY - umísťování kvalitně umělecky a řemeslně ztvárněných užitkových prvků mobiliáře, nekonkurujících charakteru prostorů ani architektonickému výrazu objektů v MPR a podporujících jejich důstojnou prezentaci; 46
- menší letní restaurační „zahrádky“ sestávající ze skupin stolků se židlemi a slunečníky, případně dalšími vizuálně nerušivými prvky nevytvářejícími ve svém celku pohledové bariéry a konkurenční dominanty v historickém prostředí; - označení budov podle zvláštních předpisů; - označení kulturních památek a významných budov se základním informativním sdělením; - umísťování výkladců a vývěsních štítů v souvislosti s označením budov a provozoven (provedení ze dřeva, kovu, keramiky, skla, kamene, proutí, kůže a s použitím tradiční písmomalířské práce);
PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ ÚPRAVY - umísťování nezbytně nutných utilitárních prvků mobiliáře (dopravní značky, veřejné osvětlení, reflektory, bezpečnostní kamery, anténní nosiče, sirény…) na objektech, fasádách a nezastavěných plochách v celé MPR. Podmínkou je minimalizace jejich počtu a velikosti zaměřená k jejich vizuálnímu potlačení, kvalitní technické a výtvarné provedení, případně i souhlas příslušných orgánů památkové péče s jejich umístěním; - vytváření nových trvalých dominant městského parteru situováním uměleckých děl na veřejných prostranstvích pod podmínkou souhlasu památkových orgánů; - situování rozlehlejších sezónních letních posezení na veřejných prostranstvích v souladu s koncepční dokumentací odsouhlasenou památkovými orgány; - umisťování mobilních stánků a prodejních pultů k celoročnímu, sezónnímu nebo jednorázovému pouličnímu prodeji na nezastavěných plochách; - dočasné umisťování propagace firem na lešení rekonstruovaných budov v MPR. Plošný limit (0,6 m²) nelze překročit. Podmínkou je přímý vztah k firmě podílející se na obnově objektu a odstranění reklamy bezprostředně po ukončení stavby; - užití forem krátkodobé propagace, propagačních zařízení, objektů nebo pódií pro kulturní a společenské akce konané v prostoru MPR. Podmínkou je souhlas příslušných památkových orgánů a respektování koncepcí vyplývajících z případných schválených studií mobiliáře; - umísťování maloplošných (max. 0,6 m²) mobilních propagačních a informačních zařízení na chodnících a veřejných prostranstvích před objekty a na objektech. Podmínkou je stanovení limitního počtu na objekt, každodenní odklízení a souhlas památkových orgánů; - umisťování trvalých informačních zařízení na budovách a nezastavěných plochách v MPR (městské informační systémy). Podmínkou je kvalitní design a souhlas památkových orgánů; - instalace atypických mobilních informačních zařízení, jejichž kultivované provedení není v rozporu s prostředím historického centra. Podmínkou je kvalitní design a souhlas památkových orgánů; - výkladce a vývěsní štíty; - markýzy; - látkové transparenty; - plakátovací plochy; - přenosná zařízení; - sváteční výzdoba města;
47
- označení budov písmomalířsky na fasádu, na sklo výlohy, případně na krámské dveřnice a okenice; - umísťování většího počtu reklamních a firemních zařízení na jednom místě s podmínkou zajištění jejich vzájemného souladu; - látkové transparenty používat pouze při zvláštních příležitostech (oznámení kulturní akce, otevření nové provozovny atp.) po dobu maximálně 14 dnů, v provedení nenarušující vzhled budovy; - vylepování na plakátovacích plochách je možné pouze prostřednictvím plakátovací služby a to v provedení typově vhodném k ostatním prvkům městského mobiliáře; - reklamní zařízení v dlažbě umisťovat pouze za předpokladu výtvarně citlivého a kvalitního zpracování pro danou plochu v daném prostředí; - sváteční výzdoba bude prováděna pouze firmou pověřenou městem Třeboň a povoluje se při těchto příležitostech: - vánoční svátky; - státní svátky; - městské slavnosti; - církevní svátky. Obecně v MPR jsou podmíněné přípustné prvky, které nenaruší vzhled a interiér MPR, nebudou překážet provozu a pohybu pěších a budou provedeny z tradičních přírodních materiálů. Neopomenutelnou podmínkou realizace záměru je také souhlasné stanovisko příslušného orgánu státní památkové péče.
NEPŘÍPUSTNÉ ÚPRAVY - samoúčelné a nefunkční vizuální zvýrazňování užitkových prvků mobiliáře na objektech, jejich fasádách a na nezastavěných plochách v MPR; - umísťování nových vzdušných vedení, a cizorodého funkčně nesouvisejícího mobiliáře na objektech a v celém prostoru MPR; - znehodnocení specifického a neopakovatelného charakteru MPR nahodilou a nekoncepční výstavbou trvalých či sezónních objektů na nezastavěných plochách vně bloků, necitlivými dostavbami uvnitř bloků, stejně jako zabudováním nových dočasných či trvalých objektů mobiliáře, zejména trvalých prodejních stánků; - umísťování velkoplošných reklam a reklamních zařízení (nad 0,6 m²), obdobně jako reklam splňujících uvedený plošný limit, avšak bez vztahu ke konkrétním objektům a prostorům v MPR; - záměrné kombinování velkoplošné reklamy s jinými užitkovými prvky mobiliáře včetně informačních systémů; - neregulovaná, nekoncepční výstavba sezónních, celoplošně zastřešených pódiových restauračních zařízení doplněných servisními objekty, barovými pulty a masivním ohrazením včetně mobilní zeleně, vytvářejících nevhodně pohledově exponovaná dominantní uskupení, konkurující okolní architektuře a historickému mobiliáři; - velkoplošné malby na fasádách; - umístění reklamních zařízení na střechách domů; - billboardy; 48
- city lighty; - panely v prostoru; - reklamní zařízení na sloupech VO; - použití prvků, které by zakrývaly portály, okenní a dveřní otvory více než z 25%; - řešení prvků takové, které by rušilo celkový vzhled interiéru města svou formou, nesouladem měřítek, barev, intenzity světla a překážející provozu a pohybu pěších; - použití neonů, kmitajícího světla a mobilních laserů; - umístění markýz na nemovitých kulturních památkách a ani v jejich bezprostředním kontaktu; - uvádění a prezentace jiných údajů, nevztahujících se k prodávanému sortimentu, ani k nabízeným službám.
10.2 Podmínky pro provoz tržiště, tržních míst, předsunutého prodeje a poskytování služeb a předzahrádek na území města Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 11 může obec v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna. Současně dle ustanovení § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) může obec v přenesené působnosti vydat tržní řád formou nařízení obce. Město Třeboň této možnosti využilo a disponuje tržním řádem, který je průběžně doplňován a aktualizován dle potřeb nejen samosprávy, ale také veřejnosti, především dle potřeb místních podnikatelů, avšak za předpokladu dodržení všech zákonných regulativů. Tržní řád vymezuje místa pro prodej a poskytování služeb a stanovuje podmínky pro provoz tržiště, tržních míst, předsunutého prodeje a poskytování služeb a předzahrádek na území města, dále kapacity a vybavenost tržišť, určuje přípustný sortiment zboží a druhy poskytovaných služeb, jakož i dobu prodeje a poskytování služeb a pravidla pro udržování čistoty, bezpečnosti a zajištění řádného provozu. Tržní řád určuje v Třeboni jedno stálé tržiště v prostoru zpevněné plochy u budovy Městského úřadu na Palackého náměstí; jedná se o pozemky parcelní č. 863 o výměře 241 m2 a parcelní č. 864/I o výměře 30 m². Provozovatelem tržiště je Město Třeboň. Rada města schvaluje Provozní řád tržiště. Určování míst prodejcům a výběr místního poplatku za užívání veřejného prostranství zajišťuje Městská policie, ta zároveň kontroluje dodržování Provozního řádu tržiště. Kapacitu, vybavenost, sortiment zboží a druh služeb, pro které je tržiště určeno, stanovuje Příloha č. 1 Tržního řádu. Seznam tržních a prodejních míst a pravidla jejich užívání upravuje příloha č. 1 Tržního řádu. Umístění předsunutých prodejních míst a pravidla jejich užívání upravuje Příloha č. 2 Tržního řádu. Restaurační a jiné předzahrádky, jejich umístění a vybavenost určuje Příloha 3 Tržního řádu. Schválení dalších prodejních míst všech typů je v kompetenci rady města. Tržní řád dále stanoví, že u příležitosti konání oslav svátků, regionálních nebo městských slavností, festivalů, tradičních trhů, poutí, výlovů, ostatních společenských, kulturních a sportovních akcí lze za stanovených podmínek prodávat zboží a poskytovat služby ve dnech konání takovýchto akcí i na dalších místech, zejména na náměstích, návsích místních částí, nádvořích zámku a v zámeckém parku. Na konkrétní akce tato místa určuje a podmínky stanoví Městský úřad se souhlasem vlastníka dotčených pozemků. 49
Tržní řád stanoví obecnou dobu prodeje zboží a poskytování služeb od 7:00 hod. do 22:00 hod.; ta platí vždy, pokud v přílohách č. 1 a č. 2 Tržního řádu není pro jednotlivá tržní a prodejní místa stanoveno jinak. Předsunutá prodejní místa mohou být provozována po celý rok v provozní době příslušné provozovny, mimo časové období od 22:00 do 06:00 hod. Provozní doba předzahrádek je shodná s provozní dobou té které provozovny, neníli v rozhodnutí nebo povolení stanoveno jinak. Tržní řád se nevztahuje na prodej zboží a poskytování služeb podle § 17 odst. 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
11 PŘEHLED ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ OCHRANY KULTURNÍCH HODNOT Kulturní památky požívají ochrany již v rámci ústavního pořádku České republiky, konkrétně Listina základních práv a svobod v čl. 35 odst. 3 uvádí: „Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“ (1) Městská památková rezervace Třeboň je chráněna Výnosem ministerstva kultury CSR ze dne 12. srpna 1976 čj. 14266/76 VI/1, dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a Územním plánem Třeboň vydaným opatřením obecné povahy ze dne 14.12.2012 s nabytím účinnosti 29.12.2012. (2) Nemovité kulturní památky a národní kulturní památky jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek a jsou chráněné dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. (3) Archeologické památky jsou chráněny dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. (4) Ochrana ostatních nemovitostí na území MPR je zajištěna dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. (5) Škodlivé zásahy do významného krajinného prvku jsou postižitelné dle § 87 odst. 2 písm. f, § 88 odst. 1 písm. i, zák.č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (toto ustanovení se vztahuje na OP MPR).
50
12 NÁSTROJE REALIZACE POVINNOSTI VLASTNÍKŮ Vlastník je povinen dle stavebního zákona pečovat o nemovitosti v jeho vlastnictví a dle zákona památkového pečovat o kulturní památky v jeho vlastnictví na vlastní náklady.
ÚLOHA MĚSTA Město dozírá na stav nemovitostí na svém území na základě stavebního zákona a na to, jak vlastníci kulturních památek plní povinnosti podle památkového zákona. Zachování MPR je úlohou města. K uskutečňování těchto povinností město používá především územního plánování a rozpočtu města, ale může si vytvářet vlastní pobídkovou politiku. Město dohlíží nad obnovou a využíváním kulturních památek. POBÍDKOVÁ POLITIKA MĚSTA Návrhy jsou zacíleny k dosahování co nejvyšších efektů při stejném objemu veřejných výdajů. PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY PAMÁTEK Opatření k zajištění preventivních prohlídek, oprav a údržby památkových objektů s cílem snížení počtu a rozsahu nutných renovací, a tím snížení celkových veřejných výdajů na obnovu. Zpracovávání harmonogramů nutných budoucích výdajů pro vlastníka, aby mohl své výdaje racionálně plánovat a efektivně vynakládat – aby věděl předem, kdy budou nutné a kdy je jejich vynaložení nejefektivnější. Činnost by mohla provádět skupina dobrovolníků s podporou města (skupinka šikovných řemeslníků s odborným vedením a s potřebným vybavením), jejímž úkolem by byly pravidelné (alespoň 1 x za rok) prohlídky stavu památkových objektů v MPR (event. i jiných), provádění naléhavých oprav a čištění na místě, zejména krytiny, žlabů a svodů, komínů a odstranění podmáčení.
MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ INFORMAČNÍ A DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO Založení a postupné budování střediska soustřeďujícího dosavadní programy regenerace MPR, územně plánovací dokumentaci, stavebně historické průzkumy, zaměření objektů, projekty a studie, publikace a archivní dokumenty nebo jejich kopie o kulturních hodnotách a regeneraci území MPR a města Třeboně a propojení s vědeckou knihovnou. Středisko by se v budoucnu mohlo stát základnou získávání a šíření fundovaných odborných informací o historii a kulturních hodnotách Třeboně - školení, poskytování informačních služeb, naplňování webových stránek internetu, vlastního výzkumu, kongresové činnosti a průvodcovských služeb. (Pro začátek vytvořit databázi, kde by bylo možné zjistit, kde se materiály nacházejí.) OBČANSKÁ INICIATIVA Podněcování účasti veřejnosti ze strany města ke zlepšování parteru veřejných prostranství ve městě a postupně k vyhledávání akcí regenerace. Participace se požaduje v procesu projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace, rozvojových 51
projektů nebo změn využití objektů a při posuzování vlivů těchto projektů na životní prostředí (součástí tohoto posuzování má být i posuzování vlivů na kulturní památky a městskou památkovou rezervaci). ÚLOHA KRAJE Kraj dohlíží nad obnovou a využíváním národních kulturních památek. Současně také působí jako poradní a kontrolní orgán prvoinstančního úřadu památkové péče v Třeboni. ÚLOHA STÁTU Stát má zabezpečovat veřejné zájmy pouze v těch případech, kdy k tomu nižší úroveň nestačí. V oblasti komplexní regenerace zakotvené v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky podle usnesení vlády č. 209/1992 působí zejména tyto orgány státní správy: Ministerstvo kultury - zachování a společenské uplatnění kulturních památek; - dohled nad obnovou a využíváním kulturních památek; - kompenzační náhrady za prokazatelnou újmu práv vlastníka; - stimulační příspěvky na obnovu kulturních památek podle různých titulů; - zejména ze státní finanční podpory Programu regenerace MPR a MPZ; - ostatní podpory: Program záchrany architektonického dědictví program podpory záchranných archeologických výzkumů podpora umělecké, výstavní a muzejní činnosti odborná pomoc a podpora památkových ústavů, ústavů archeologické památkové péče, muzeí a Archeologického ústavu Akademie věd ČR vlastníkům. Ministerstvo pro místní rozvoj - územní plánování a stavební řád; - dohled nad novou výstavbou, obnovou a využitím staveb; - podpora bydlení a obnovy bytového fondu; - podpora cestovního ruchu; - podpora regionálního rozvoje; - odborná pomoc Ústavem územního rozvoje v Brně; - Integrovaný operační program; - koordinace strukturálních fondů; - Fond soudržnosti; - Programy Cíle 3. Ministerstvo životního prostředí - kompenzace škod na životním prostředí; - podpora uchování přírodních hodnot, čistoty půdy, vody a ovzduší; - podpora úspor primárních zdrojů a přechodu na obnovitelné zdroje energie; - poskytování podpor ze Státního fondu životního prostředí; - odborná pomoc Českým ekologickým ústavem; - Operační program Životní prostředí.
52
13 MONITORING REGENERACE Pro zlepšení řízení regenerace, zvýšení efektivnosti vynaložených prostředků a pro opatřování důkazů o postupu regenerace pro orgány státní správy je vhodné zavést provádění monitoringu (hodnocení) výsledků na úrovni města. Cíli monitoringu jsou: - sledování naplňování vize - cílů města a regionu; - sledování průběhu a efektivnosti realizace akcí regenerace v jednotlivých etapách; - sledování a koordinace akcí ke komplexnímu dokončování a minimalizaci zatěžování prostředí; - sledování využívání silných stránek a příležitostí; - sledování zmírňování vlivů slabých stránek a odstraňování hrozeb; - sledování spravedlivého rozdělení břemen a podpor mezi vlastníky nemovitostí; - sledování a vytvoření nástrojů spravedlivého rozdělení nákladů a výnosů objektů mezi vlastníky kulturních památek a zařízení služeb cestovního ruchu. Monitoringem se zpravidla rozumí sběrem údajů z projektů, v průběhu realizace akcí výkazem na konci každého roku, po skončení akcí na základě údajů získaných z projektu ve srovnání se skutečnými výsledky dosaženými po dokončení akce. Údaje budou poskytované vlastníkem městu pro celkový monitoring regenerace MPR. Monitoringem jsou získávány důležité údaje, na které je možno navázat zpětnou vazbou. Posiluje se tak povědomí nejen vlastníků a uživatelů, ale všech občanů města, o sounáležitosti a současných principech nejen památkové péče. Soustavnost péče: Poměr objemu obnovy se soustavnou údržbou a opravami (přednost má soustavná údržba a opravy před obnovou, čím menší je výsledné číslo, tím lépe).
53
14 ZAVĚR 4. aktualizace programu regenerace městské památkové rezervace Třeboň pro období 2016 - 2020 stanovuje základní cíle, opatření a nástroje k zajištění funkční a šetrné regenerace historického centra Třeboně. MPR musí i nadále zachovávat svůj charakter a funkci, musí být živým centrem, o které bude svědomitě pečováno nejen dle platné legislativy. V budoucnu musí být brány v potaz také názory a náměty obyvatel městské památkové rezervace i celého města, které ve spolupráci s komisí regenerace a pracovníky městského úřadu zajistí prohloubení vztahu člověka a živého historického centra. To vše za předpokladu zachování všech památkových hodnot. I přesto, že je Program regenerace MPR pravidelně zpracováván, neměl by se opomíjet fakt, že MPR Třeboň nemá zpracovaný regulační plán. RP by sloužil zejména odboru územního plánování a stavebního řádu a jeho cílem by bylo určení dalšího vývoje historického jádra města se zachováním jeho existujících kulturních hodnot. RP by legislativně zaručil zachování kontinuity vývoje historického jádra města, návaznost na historickou kompozici nosných prostorových prvků a určil by optimální možnosti řešení funkčního a prostorového uspořádání území a současně by stanovil nezbytné regulativy a limity pro následné období. Program regenerace napomáhá obnově kulturních památek v MPR Třeboň, je třeba však zajistit komplexní obnovu MPR, což bývá mnohdy omezeno finančními možnostmi vlastníků a podmínkami dotačních programů. Finančních grantů však existuje mnoho a je možné získání grantu i na objekt, který není kulturní památkou, ale nachází se na památkově chráněném území. Mezi další dotační programy patří např. Program záchrany architektonického dědictví, Havarijní program, Program restaurování movitých kulturních památek či Program na podporu zvýšených nákladů obnovy staveb v památkově chráněných územích. Vzhledem k „nakročení“ Třeboňska mezi památky UNESCO můžeme v budoucnu počítat i s Programem na podporu památek UNESCO.
54
POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA - mimo níže uvedené knižní a internetové zdroje byly informace čerpány z: - již vydané Zprávy a aktualizací Programů regenerace městské památkové rezervace Třeboň; - archivu stavebního úřadu MěÚ Třeboň; - archivu NPÚ České Budějovice; - územně analytických podkladů ORP Třeboň; - Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Třeboň; - také bylo využito internetových zdrojů: - www.mesto-trebon.cz; - www.itrebon.cz; - www.trebonsko.cz; - www.npu.cz; - www.monumnet.npu.cz; - www.mkcr.cz; - www.trebonsko.ochranaprirody.cz; - www.upvision.cz; - http://kontaminace.cenia.cz - neopomenutelným zdrojem informací byla také dlouholetá referentka státní správy a samosprávy, Marcela Dvořáková (odbor ÚPaSŘ - MěÚ Třeboň), bez níž by snad tato aktualizace ani nemohla být zpracována – velké díky! - Město Třeboň Urbanisticko-architektonický vývoj a zhodnocení díla – E. Honlová; - Třeboň - Základní architektonický a historicko-urbanistický rozbor - D. Líbal, P. Korčák, H. Langová, J. Muk, SÚRPMO Praha 1959; - Starobylá města v Československu, Stavba jako obraz dějin - D. Líbal, Praha 1970; - Třeboň - F. Matouš, Praha, Odeon 1972; - Kašny, fontány a vodní díla české a moravské renesance - J. Krčálová, Umění 21, 1973; - Třeboňský kulturní zpravodaj, roč. 1974 – 1992; - Československá historická města - O. Dostál a kol, Praha, Orbis 1974; - Paměť měst. Městské památkové rezervace v českých zemích - J. Svatoň, Praha, Odeon 1975; - 600 let města Třeboně 1376-1976 - J. Vališ, Měst NV Třeboň 1976; - Domy a řemesla v Třeboni v 16. a 17. století ve světle urbářů - E. Cironisová, 1977; - Domenico Benedetto a Antonio Comettové v jižních Čechách, Umění 26 - J. Krčálová, 1978; - Kostel sv. Jiljí v Třeboni, Příspěvky k dějinám umění III. - J. J. Outrata, Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica 4, Praha 1980; - Malé město v dějinách a současnost, Architektura ČSR - K.Kibic, 39, 1980, - Urbanismus historických sídel - L. Reml; - ABC kulturních památek Československa, panoráma Praha 1985; - Panství Třeboň ve světle berní ruly a její revizitace - A. Kubíková, JSH 56,1986; - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - K. Tříska a kol., Praha, Svoboda 1986; - Rožmberské kroniky krátký a sumovní výtah - A. Kubíková - Vítkovů (mýtus a skutečnost), 1988; - Radnice - K. Kíbic, 2. vydání, Praha 1988; - Českobudějovičtí výtvarní umělci v 17. a 18 století, Doplňky a opravy k Slovníku výtvarných umělců - K. Ptetzer, 1991-92; - Schwarzenberské pivovary - příklady přestavby výrobních objektů, ZPP 53 - I. Šenberger., 1993; - Bemerkungen zu den Wandmalereien in Sudböhmen - Z. Všetečková, Umění 41, 1993; - Poslední Rožmberk. Životní příběh Petra Voka - J. Pánek, Brána 1996;
55
- Encyklopedie českých klášterů - P. Vlček, D. Sommer, D. Foltýn, Praha, Libri 1997; - Dvory velmožů s erbem růže - V. Bůžek, J. Hrdlička a kol.: Praha, mladá fronta 1997; - Encyklopedie Českých Budějovic, České Budějovice, Nebe 1998; - Pozdně gotický měšťanský dům v Čechách - J. Muk, ZPP 59, 1999; - Ilustrovaná encyklopedie českých zámků - P. Vlček, Praha, Libri 1999; - Století dědiců a zakladatel, Architektura jižních Čech v období historismu - J. Vybíral, Praha, Argo 1999; - Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - R. Pacáková, B. Hošťálková, J. Petrů, D. Riedl, A. M. Svoboda, Praha 1999; - Třeboň - Miroslav Krob, Kvarta Praha - CARPIO Třeboň 2001; - Atlas památek - Česká republika - K. Kuča, Baset 2002; - Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách - P. Vlček, Praha, Academia 2004; - Klášter augustiniánských kanovníků v Třeboni - J. Kadlec, Univerzita Karlova v Praze, nakl. Karolinum 2004; - ročenka města Třeboň za rok 2014
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK MPR – Městská památková rezervace OP – ochranné pásmo ČR – Česká republika ONV – okresní národní výbor čp. – číslo popisné MK – ministerstvo kultury MěNV – Městský národní výbor ÚPnSÚ – územní plán sídelního útvaru ÚP – územní plán RP – regulační plán CHKO – Chráněná krajinná oblast BR – Biosférická rezervace AV – Akademie věd PO – ptačí oblast EVL – Evropsky významná lokalita EU – Evropská unie ÚSES – územní systém ekologické stability NPÚ – Národní památkový ústav AOPK – Agentura ochrany a přírody SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti FO – fyzická osoba PO – právnická osoba VPS – veřejně prospěšná stavba VPO – veřejně prospěšné opatření ÚPaSŘ – územní plánování a stavební řád MěÚ – Městský úřad Třeboň ÚSKP – Ústřední seznam kulturních památek
56
PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE TŘEBOŇ 4. aktualizace 2016 – 2020 listopad 2015 Ing. Simona Ťoupalíková Táboritská 687, 379 01 TŘEBOŇ IČ 038 76 004 VE SPOLUPRÁCI S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TŘEBOŇ ODBOREM ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Marcela Dvořáková Jakub Hulec Bc. Veronika Hačková Ing. arch Kateřina Baštová Ing. Miroslav Roubal Ing. arch Aleš Valder
57
